Klíčová slova: Výstavba, objekt, stavba, budova, dům 1. Obory a zaměření stavebnictví Anotace textu: Stavebnictví je hospodářské odvětví zabývající se výstavbou objektů. Cílem stavebnictví je vytváření životního a pracovního prostředí člověka a společnosti se zachováním přírodních a kulturních památek. Stavebnictví je velmi komplexní obor lidské činnosti zahrnující složky technické, technologické, ekonomické, estetické a ekologické. Stavbu lze chápat jako stavební dílo trvalého, příp. dočasného charakteru. Výsledkem stavební činnosti je objekt různého pojetí, funkce a významu. Kromě budování nových objektů zahrnuje stavebnictví také adaptace, rekonstrukce, modernizace, údržbu starých objektů a demolice. Urbanistická hodnota území spočívá v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb. Jedná se o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale také o hodnotu krajiny vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. Cílem navrhování a realizace staveb je vytvoření kvalitního prostředí pro účel, pro který je daný objekt navrhován, přičemž kvalita by měla být zajištěna po celou dobu předpokládané životnosti. Funkce stavebnictví pro společnost: sociální (bydlení, kultura, zdravotnictví, vzdělání, sport) průmyslová výroba zemědělská výroba doprava energetika
Stavebnictví lze rozdělit na 4 základní obory podle zaměření: pozemní stavby (bytové, občanské, průmyslové, zemědělské) dopravní a podzemní stavby vodohospodářské stavby speciální stavby POZEMNÍ STAVBY zabývají se výstavbou budov, příp. stavebních objektů s jejich funkcí bezprostředně související. Budovu chápeme jako stavbu, která je obyvatelná a uživatelná pro člověka. Pozemní stavba musí plnit požadavky architektonické, tzn. pojetí z hlediska urbanismu, provozu a estetiky, ale také řešení architektonických bariér v souvislosti s užíváním budov invalidními osobami a citlivé zásahy do historických a památkově chráněných objektů. Dále požadavky technické, tedy odolnost konstrukcí vůči vnějším vlivům a pohoda vnitřního prostředí, včetně požární bezpečnosti staveb, požadavky na technologické a materiálové řešení. Pokud jde o ekonomické požadavky na pozemní stavby, rozlišují se náklady pořizovací a provozní s tím, že vždy je třeba dbát na ekonomickou efektivnost a zároveň kvalitu realizované stavby. S problémy ekologie a tzv. udržitelnou výstavbou souvisí environmentální požadavky na pozemní stavby, tj. snižování celkové energetické náročnosti stavebních objektů, využívání obnovitelných zdrojů energie, redukce negativních vlivů stavební činnosti na životní prostředí. Pozemní stavba má být navržena tak, aby splňovala požadavky na vnitřní prostředí a urbanistické požadavky vzhledem k okolí objektu. Znamená to vytvoření provozně promyšlené, konstrukčně vyřešené a esteticky pojaté formy objektu. Z hlediska účelu lze objekty pozemních staveb rozdělit do následujících skupin a podskupin: Bytové stavby jsou to obytné budovy určené k trvalému bydlení, které se člení na bytové a rodinné domy. Do této kategorie lze zařadit také objekty individuální rekreace, tj. chaty a chalupy. Návrhem bytových staveb z hlediska dispozičního uspořádání a provozu se zabývá typologie budov. Charakter bytové stavby má vždy korespondovat s architektonickou koncepcí dané lokality.
Obrázek 1: Rodinný dům Obrázek 2: Bytový dům - studie Občanské stavby jde o objekty zdravotní a sociální péče, školství a sportu, služeb a obchodu, dopravy, administrativy a dočasného ubytování. Patří sem např. nemocnice a polikliniky, školy mateřské, základní, střední i vysoké, kina a divadla, restaurace, hotely a penziony, obchodní domy, kulturní domy, administrativní budovy, tělocvičny, knihovny, haly nádraží a letišť, stadiony, garáže atd. Obrázek 3: Budova školy Obrázek 4: Hotel Průmyslové stavby zahrnují výrobní objekty halové a vícepodlažní, skladovací objekty a budovy pro energetiku, tj kotelny, transformovny, čerpací stanice. Průmyslové stavby se vždy navrhují s ohledem na konkrétní charakter výroby a v souladu s územním řešením, tzn. ve spojitosti se sídelními útvary, vodními toky, komunikacemi, přivaděči energie. Zemědělské stavby zahrnují objekty pro rostlinnou i živočišnou výrobu, tj. stáje, seníky a sila, sklady krmiva i produktů výroby, odpadní hospodářství, skleníky apod. Zemědělská výroba má, vedle průmyslové, rozhodující význam při uspokojování potřeb obyvatelstva a ve vývoji staveb se odráží především snaha o efektivní využití půdy a snížení počtu pracovních sil.
Obrázek 5: Průmyslová výroba Obrázek 6: Zemědělská usedlost DOPRAVNÍ A PODZEMNÍ STAVBY - řeší dopravní infrastrukturu nadzemní i podzemní a objekty s tím související, dále inženýrské sítě (podzemní a nadzemní vedení) a úpravy povrchů ploch (náměstí, pěší zóny, sady). Rozdělení staveb: Pozemní komunikace silnice, dálnice, parkoviště Mosty pro pěší, silniční, železniční Letiště přistávací dráhy Železnice železniční svršek a spodek Podzemní objekty metro, tunely Obrázek 7: Mimoúrovňová křižovatka Obrázek 9: Železnice Obrázek 8: Silniční most Obrázek 10: Silniční tunel
VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY řeší stavby z hlediska vodního hospodářství, využití vodních zdrojů a ochrany životního prostředí. Rozdělení staveb: Meliorace zavlažování a odvodňování ploch Úpravy vodních toků rybníky, hráze, koupaliště Jezy a přehrady vodní díla Čistírny odpadních vod Úpravny vody a vodojemy SPECIÁLNÍ STAVBY věže, stožáry, kolektory podzemní i nadzemní, reklamní poutače apod. Obrázek 11: Stožár el. vedení
Obrázek 12: Vodní dílo - přehrada