PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 730/0 Návrh poslankyně Markéty Adamové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: Adamová M. a další Doručeno poslancům: 1. března 2016 v 8:53
ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015, zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: V 21 odst. 1 písm. b) se slova první redukční hranice nahrazují slovy třetí redukční hranice a slova, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % se zrušují. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2016.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mj. vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Tyto dávky jsou vypočítávány z redukovaného vyměřovacího základu, což výrazně znevýhodňuje středně a vysokopříjmové rodiče. Navrhovaná úprava toto znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu tím, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství na 100 %. Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí Návrh zákona bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu určených na vyplácení peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM). Tento finanční dopad bude vyvážen účinnější prorodinnou politikou podporující ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýšení příjmů státního rozpočtu zvýšeným výběrem daně z příjmu a sociálního pojištění. Pro vytvoření orientační představy o možných finančních dopadech se vychází z údajů poskytnutých ČSSZ. Podle kvalifikovaného odhadu pobíralo v minulém roce PPM celkem 76 000 příjemců. Z toho téměř 70 % příjemců spadá do první redukční hranice, u které se změny nenavrhují. Dalších 21 % spadá mezi první a druhou redukční hranici, zbylých 9 % druhou a třetí redukční hranici. Na základě těchto dat se odhaduje následující dopad na státní rozpočet: zvýšení procentuální úpravy mezi první a druhou redukční hranicí z 60 % na 100 % - navýšení výdajů státního rozpočtu o 202 mil. korun ročně, zvýšení procentuální úpravy mezi druhou a třetí redukční hranicí z 30 % na 100 % - navýšení výdajů státního rozpočtu o 630 mil. korun ročně. Dle kvalifikovaného odhadu činní předpokládaný úhrnný dopad navrhovaného zákona na státní rozpočet 832 mil. korun ročně. Podle České správy sociálního zabezpečení je tzv. účet nemocenského pojištění v dlouhodobém přebytku. V roce 2015 činily příjmy 27,2 mld Kč a výdaje 24,1 mld. Kč. V roce 2014 byly příjmy 26 mld. Kč a výdaje 22,1 mld. Kč. Navrhovaná novela nemá žádný dopad na rozpočty krajů a obcí. Zhodnocení dalších dopadů Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí. Dopad na podnikatelské prostředí je pozitivní, protože zákon umožňuje lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným. Z hlediska rovnosti mužů a žen je předloha neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná. Zhodnocení dopadů na rodinu Návrh zákona má pozitivní dopad na rodinu. Pomáhá zamezit výraznějšímu propadu životního
standardu po narození dítěte, čímž podporuje zakládání rodin. Dále přispívá k lepšímu sladění rodinného a pracovního života. Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Není v rozporu ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Soulad s právem Evropských společenství Návrh zákona není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Věcně se týká problematiky, kterou evropské právo přímo neupravuje.
Zvláštní část K čl. I Dochází ke sjednocení procentuální úpravy u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství na 100 %. K čl. II Účinnost zákona je navrhována tak, aby byl vytvořen dostatečný časový prostor pro přípravu zaměstnanců a softwarového vybavení správy sociálního zabezpečení na nové znění zákona. V Praze 29. 2. 2016 Markéta Adamová v. r. Petr Gazdík v. r. Rom Kostřica v. r. Jiří Koubek v. r. Jaroslav Lobkowicz v. r. Helena Langšádlová v. r. Leoš Heger v. r. Věra Kovářová v. r. Marek Ženíšek v. r. Herbert Pavera v. r. Michal Kučera v. r. Martin Plíšek v. r. František Laudát v. r.
Platné znění části zákona s vyznačením změn: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 21 (1) Denní vyměřovací základ stanovený podle 18 až 20 se upraví pro výpočet a) nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží, b) peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice třetí redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. (2) Částky denního vyměřovacího základu vypočtené podle odstavce 1 v pásmech do první redukční hranice, nad první redukční hranici do druhé redukční hranice a nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa. (3) Denní vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 a 2 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (4) Pro výpočet dávek se používá denní vyměřovací základ stanovený podle odstavců 1 až 3.