Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Spotřebitelské úvěry v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. David Hampel, Ph.D. Vypracovala: Jana Časarová Brno 2011

Zadání

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Davidu Hampelovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci,,spotřebitelské úvěry v ČR vypracovala samostatně s použitím pramenů, které uvádím v přehledu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011

Abstract Časarová, J. Consumer credits in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, 2011. This bachelor thesis deals with the assessment of the development of consumer credits advanced to households in the Czech Republic during the period 2002 2010. The necessary data were obtained from the statistics published by The Czech National Bank. The theoretical part defines a consumer credit, its classification, legislative adjustment, advantages and disadvantages for consumers dealing with the issue of household debt and the global economic crisis. The second part focuses on the structure of consumer credits; how the development was influenced by the economic cisis, time series analysis and at the close is set the anticipated future development. Keywords consumer credits, economic crisis, household debt, time series analysis Abstrakt Časarová, J. Spotřebitelské úvěry v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá posouzením vývoje poskytnutých spotřebitelských úvěrů domácnostem v České republice v období 2002 2010. Potřebná data byla získána ze zveřejňovaných statistik ČNB. Teoretická část definuje spotřebitelský úvěr, jeho členění, legislativní úpravu, výhody a nevýhody pro spotřebitele, zabývá se problematikou zadlužování domácností a globální ekonomickou krizí. Druhá část práce se zaměřuje na strukturu spotřebních úvěrů, ovlivnění vývoje ekonomickou krizí, analýzu časové řady a v závěru je stanoven předpokládaný budoucí vývoj. Klíčová slova analýza časové řady, ekonomická krize, spotřebitelský úvěr, zadlužení domácností

Obsah 1 Úvod a cíl práce 9 1.1 Úvod... 9 1.2 Cíl práce... 9 2 Literární přehled 10 2.1 Spotřebitelský úvěr...10 2.1.1 Legislativní úprava... 11 2.1.2 Členění spotřebitelských úvěrů...12 2.1.3 Výhody, nevýhody...16 2.1.4 Poskytovatelé úvěrů...16 2.1.5 Základní náležitosti smlouvy...19 2.1.6 Roční procentní sazba nákladů...19 2.2 Zadlužování domácností...21 2.2.1 Zadlužení domácností v EU... 22 2.3 Ekonomická krize... 24 2.3.1 Americká hypotéční krize... 24 2.3.2 Globální krize... 26 2.3.3 Krize v ČR... 27 3 Materiál a metodika 30 3.1 Zdroj dat... 30 3.2 Metodika... 30 3.2.1 Časová řada... 30 3.2.2 Členění časových řad... 30 3.2.3 Elementární charakteristiky časových řad...31 3.2.4 Modelování časových řad... 32 3.2.5 Popis trendové složky... 33 3.2.6 Měření kvality vyrovnání... 35 3.2.7 Identifikace a popis sezónní složky... 35 3.2.8 Predikce...37

4 Vlastní práce 38 4.1 Bankovní poskytovatelé... 38 4.1.1 Zadlužení domácností u bankovního sektoru... 38 4.1.2 Struktura spotřebních úvěrů... 40 4.1.3 Elementární charakteristiky vývoje...43 4.1.4 Popis trendové složky...45 4.1.5 Sezónnost... 49 4.1.6 Predikce...52 4.2 Nebankovní poskytovatelé...53 4.2.1 Zadlužení domácnostní u nebankovního sektoru...54 4.2.2 Struktura spotřebních úvěrů...54 4.2.3 Elementární charakteristiky vývoje...55 4.2.4 Popis trendové složky...56 4.2.5 Sezónnost... 58 4.2.6 Predikce... 61 4.3 Úvěry se selháním... 62 4.4 Faktory ovlivňující spotřební úvěry...63 5 Závěr 65 6 Seznam literatury 68 Seznam tabulek 73 Seznam grafů 74 Přílohy 75

Úvod a cíl práce 9 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Spotřebitelské úvěry pomáhají klientům, kteří potřebují v krátkém časovém období finanční prostředky a slouží pro uspokojení aktuálních potřeb občana. V posledních letech u nás zaznamenávají spotřebitelské úvěry nebývalý boom a stávají se fenoménem dnešní doby. S výrazy jako Expres půjčka, výhodná půjčka, půjčka na cokoliv, půjčka zadarmo, půjčka Cofidis aneb spotřebitelský úvěr se setkáváme na každém rohu. Život nám přináší různé nečekané situace, ve kterých je využití půjčky ideálním řešením. Typická situace: Je období po Vánocích, na účtu nemáme na rozdávání a zrovna se rozbije auto, které potřebujeme na cestu do práce, na nákup, pro vyzvednutí dětí ve školce. V autoservisu nám mechanik sdělí šokující částku a kde teď vzít na opravu. V úvahu přichází tedy vzít si půjčku. Nebo potřebujete novou pračku, ledničku, počítač nebo televizor?? Dnes není nic snazšího, než doběhnout do prodejny, vybrat si zboží a na místě využít nabídek spotřebitelského úvěru. Setkáváme i s lidmi, kteří neváhají vynaložit vysoké částky na dovolenou, různé kosmetické zákroky aj. Nabídka na trhu zahrnuje různé druhy prodejů na splátky, spotřebitelských úvěrů, úvěrových karet, spotřebitelského leasingu a dalších modifikovaných produktů. Různé marketingové průzkumy ukazují, že více jak polovina občanů České republiky má zkušenosti s využitím nějakého typu úvěru. Češi dopředu plánují pouze zásadní rozhodnutí. Při nákupu elektroniky či dovolené se často rozhodují spontánně, proto v mnoha případech nevolí tu nejvýhodnější půjčku. V Americe v dnešní moderní době přijde občanům naprosto normální žít na dluh, Češi také pomalu ztrácí obavy ze zadlužování se, o čemž nasvědčuje neustálý nárůst zadlužení domácností. Dalším faktem je, že dnes lidé nechtějí počkat s nákupem zboží, až budou mít našetřeno dostatek finančních prostředků, ale potřebují mít věc hned a raději si půjčí. Banky a nebankovní společnosti si jsou dobře vědomy, že domácnosti stále více využívají úvěrů, proto investují do propagace a snaží se klientům nabídnout zdánlivě nejlukrativnější nabídky. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je posouzení vývoje poskytnutých spotřebitelských úvěrů v ČR v letech 2002 2010 na základě ekonometrického modelu. Dílčím cílem práce bude ověření hypotézy, že tempo růstu objemu spotřebitelských úvěrů se vlivem ekonomické krize snížilo. Druhým dílčím cílem bude popsat předpokládaný budoucí vývoj. Teoretická část práce se zaměřuje na objasnění pojmů souvisejících se spotřebitelskými úvěry, legislativní úpravu, problém zadlužování domácností a na charakteristiku globální ekonomické krize.

10 Literární přehled 2 Literární přehled 2.1 Spotřebitelský úvěr Jedná se o úvěry, které slouží k nepodnikatelské činnosti a jsou poskytovány fyzickým osobám. Zásadní odlišností od komerčních úvěrů je hledisko užití. U komerčních úvěrů z objektu financovaného úvěrem plyne cash flow, ze kterého se úvěr splácí. Spotřebitelský úvěr slouží ke krytí spotřebních výdajů, proto úvěrovaný objekt neprodukuje přímo zdroje ke splácení úvěru, primárním zdrojem ke splácení je běžný příjem klienta. Mezi další rysy odlišující spotřebitelské úvěry od komerčních patří podkladové informace předkládané v klientově žádosti o úvěr, které jsou u domácností z důvodu poskytovaní menších částek požadované v užším rozsahu než u firem (REVENDA, 2008). Spotřebitelské úvěry se poskytují domácnostem ve velkém množství, obchodní banky se snaží proces poskytování nejvíce zefektivnit především prostřednictvím standardizace podmínek (výše úročení, lhůty splatnosti, způsoby ručení aj.), zjednodušením průběhu úvěrového vztahu (podmínky žádosti o úvěr, povolení úvěru, hodnocení bonity klienta aj.) a usilují o snížení provozních nákladů. Tab. 1 shrnuje základní rozdíly mezi úvěry produktivními a spotřebitelskými (REJNUŠ, 2008). Tab. 1 Základní znaky produktivního a spotřebitelského úvěru Znak/úvěr produktivní spotřebitelský subjekt firma fyzická osoba finanční toky ke splácení úvěrů vytváří úvěrovaný objekt příjem klienta způsob poskytnutí individualizovaný vysoce standardizovaný objem poskytnutých prostředků v jednotlivém produktu relativně vyšší relativně nižší úvěrové portfolio heterogenní homogenní informace pro hodnocení žadatele Zdroj: (PŮLPÁNOVÁ, 2007) detailnější, obsáhlejší menší rozsah, jiný charakter Financování prostřednictvím spotřebitelského úvěru se může využít např. při nákupu zařízení a vybavení domácnosti, při pořizování spotřební elektroniky, na modernizaci rodinného domu či bytu, na nákup dovolené, automobilu, na úhradu nákladů na zahraniční či tuzemské studium, při řešení závazků mezi občany (vypořádání mezi dědici, manželi nebo na úhradu členského podílu v bytovém družstvu aj.), na hobby (sportovní aktivity, kultura, sběratelské aktivity atd.) (FINANCE.CZ, 2011).

Literární přehled 11 2.1.1 Legislativní úprava Legislativní úprava spotřebitelských úvěrů vychází ze zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Tento zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Cílem transpozice je dosažení harmonizace, posílení důvěry a jistoty v rámci EU. Nový zákon o spotřebitelském úvěru nabyl účinnosti od 1. ledna 2011 a nahradil zákon č. 321/2001 Sb. Pro potřeby daného zákona je spotřebitelský úvěr definován jako poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Zákon č. 145/2010 Sb. vysvětluje další důležité pojmy. Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem je osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Zákon také definuje pojem zprostředkovatel, kterým je osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá. Zákon o spotřebitelském úvěru se nevztahuje na: a) Úvěry poskytnuté pro účely bydlení, pokud je pohledávka zajištěna zástavním právem a účelem je nabytí vlastnického páva k nemovitosti, výstavba nemovitosti, převod členských práv v bytovém družstvu, změna stavby, úhrada nákladů a splácení úvěru, půjčky poskytnuté k výše uvedeným účelům aj. b) Finanční produkty sjednané na základě nájemní smlouvy nebo leasingu, u kterého po uplynutí určité doby není právo nebo povinnost koupě předmětu (např. operativní leasing). c) Půjčky poskytnuté bez úroků nebo jakékoli úplaty (není třeba spotřebitele chránit). d) Úvěry na průběžné poskytování služeb, za které spotřebitel platí formou splátek v průběhu jejich poskytování. Předpokládá se, že obě strany jsou dostatečně informovány a proto není důvod posilovat jejich právní ochranu (např. průběžné zahradnické práce, průběžné lékařské služby aj.). e) Úvěry jejich výše je nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč (Zákon č. 145/2010 Sb.) Nový zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelských úvěrech znamenal pro finanční trh zásadní legislativní změnu. Došlo k právní úpravě podmínek, za kterých lze poskytovat spotřebitelské úvěry. Pokud si spotřebitel od 1. ledna 2011 vezme úvěr, nově má možnost do 14 dnů od uzavření smlouvy bez sankčních poplatků odstoupit od smlouvy a úvěr zrušit. Naopak v zákoně není obsažena maximální

12 Literární přehled výše roční procentní sazby nákladů, její rozumnou výši si musí ohlídat sám spotřebitel. Úpravy proběhly i v 2 zákona, kde jsou uvedeny úvěry, na které se zákon vztahuje a na které nevztahuje, např. došlo ke změně pásma velikosti poskytovaného úvěru z 5 000 800 000 Kč na 5 000 1 880 000 Kč (pokud je výše úvěru nižší nebo vyšší než dané rozpětí, zákon se na něj nevztahuje). Banky musí k nabízeným úvěrům poskytovat mnohem více informací, které jsou pevně zákonem stanoveny. Umožní to snadnější orientaci spotřebitele v nabídce úvěrů od různých společností, které mu poskytnou stejné údaje, a zájemce bude mít jednodušší možnost porovnání. Zákon stanovuje společnostem nabízející úvěry, co má obsahovat reklama (především zveřejnění údajů o nákladech úvěru), předsmluvní informace a smlouva o spotřebitelském úvěru (HOVORKA, 2010). Pokud klient zjistí, že ve smlouvě chybí povinné informace, bude úvěr úročen diskontní sazbou a bude tedy levnější. Poskytovatel úvěru musí před uzavřením smlouvy také důkladněji posoudit schopnost splácení žadatele. Pokud by spotřebitel splatil úvěr předčasně, zaplatí méně než v roce 2010. U půjčky se splatností delší než rok se jedná maximálně o 1 % z předčasně splacené částky, u kratších úvěrů max. 0,5 %. V případě vrácení zboží na splátky, zanikne zároveň i smlouva o půjčce (MAŠEK, 2010). Dodržování podmínek zákona u nebankovních institucí kontroluje dozorový orgán, kterým je Česká obchodní inspekce. Dohled se zaměřuje především na kontrolu reklamy spotřebitelského úvěru a kontrolu náležitostí smluv (CHY- TILOVÁ, 2006). U bankovních institucí vykonává nově od 1. ledna 2011 dozor Česká národní banka (Zákon č. 145/2010 Sb.). 2.1.2 Členění spotřebitelských úvěrů Spotřebitelské úvěry se dělí na řadu druhů podle různých hledisek. Může docházet k vzájemné kombinaci těchto kategorií. Podle těchto kritérií (doba splatnosti, účelovost aj.) jsou přiřazeny jednolitým úvěrům různé výše úrokových sazeb. Dělení: 1. Podle účelovosti Účelové úvěry poskytují se na konkrétní předem stanovený účel (např. nákup spotřebního zboží, automobilu), banky požadují doložení použití úvěru. Banky je poskytují za nižší úrokovou sazbu a s delší dobou splatnosti než úvěry bezúčelové. U většiny účelových úvěrů se využívá bezhotovostní vyplácení a to na účet prodejce (zboží, služeb) po předložení faktury klientem. Bezúčelové (neúčelové) úvěry není stanovený účel, na který jsou finanční prostředky poskytnuty. Záleží na klientovi, na co úvěr použije. Nemusí bance dokládat využití půjčených peněz. Jelikož není znám účel, využívá se u toho typu vyšší úroková sazba.

Literární přehled 13 2. Podle typu výplaty Hotovostní úvěry dochází k vyplacení poskytnutých finančních prostředků v hotovosti přímo na přepážce banky nebo jiné nebankovní instituce. Bezhotovostní úvěry zaslání peněz klientovi na určený bankovní účet. 3. Podle zajištění Zajištěné úvěry banka požaduje zajištění úvěrů věcí movitou (např. automobil), nemovitou (rodinný domek) nebo osobní zajištění, kdy bance ručí za její pohledávku kromě příjemce úvěru ještě třetí osoba. Nezajištěné úvěry banka nepožaduje zajištění, většinou se jedná se o úvěry poskytované prvotřídním (věrohodným) klientům nebo o objemově drobné úvěry. Finanční zprostředkovatel nese v plné výši riziko nesplacení úvěru. (FINANCE.CZ, 2011). 4. Podle doby splatnosti Krátkodobé úvěry úvěry se lhůtou splatnosti do 1 roku včetně. Střednědobé úvěry splatnost od 1 do 5 let včetně. Dlouhodobé úvěry splatnost úvěru nad 5 let. 5. Podle čerpání Jednorázové čerpání úvěru najednou v celé sumě. Postupné čerpán postupně v několika částkách v dohodnutých termínech. 6. Podle frekvence splácení Najednou v celé sumě splacení celé částky po uplynutí doby splatnosti (včetně příslušných úroků). Postupně splácení úvěru v dohodnutých pravidelných (měsíčních, čtvrtletních, ročních) nebo nepravidelných splátkách (PŮLPÁNOVÁ, 2007). Dle Jílka se spotřební úvěry člení na klasický spotřebitelský úvěr, splátkové financování, úvěr z úvěrových karet a kontokorentní úvěr. Klasický spotřebitelský úvěr (osobní půjčky) Hlavní výhodou tohoto typu je rychlé vyřízení, peníze má zpravidla klient tentýž nebo druhý den po uzavření smlouvy na účtu. Splácení úvěru je možné rozdělit do několika let. Klient splácí vypůjčenou částku, úroky a mimo jiné musí hradit poplatky za vyřízení úvěru a měsíčně platí poplatek za vedení úvěrového účtu (JÍLEK, 2009). Jedná se o oblíbené a rychlé půjčky typu půjčka na cokoliv (Cetelem), Expres půjčka (GE Money), půjčka Provident (Provident), osobní půjčka od Home Credit aj. Je pro ně typické, že můžou být sjednány i po telefonu nebo vyplněním formuláře on-line.

14 Literární přehled Splátkový prodej Prodej na splátky je založen na principu sjednání půjčky přímo u obchodníka, u kterého zákazník nakupuje zboží či službu. Zákazník splátkový prodej sice sjednává rovnou u prodávajícího, ale poskytovatelem bývají nebankovní (bankovní) splátkové společnosti. V případě, že má klient sebou všechny potřebné doklady, vyřízení trvá pár minut (PENÍZE.CZ,2011). V posledních letech se prodej na splátky stává oblíbeným způsobem financování nákupu. Na rozdíl od bankovních úvěrů se nemusí úvěr vyřizovat předem, stačí v obchodě nakoupit a rozdělit celkovou částku do několika splátek. Podmínky pro poskytnutí se u jednotlivých společností můžou odlišovat, obvykle je po klientovi požadováno trvalé bydliště v ČR, minimální věk 18 let, občanský průkaz a druhý doklad totožnosti, ověření zdroje příjmu a minimální akontace (FINANCE.CZ, 2011). Úvěrové karty na rozdíl od debetních karet umožňují klientovi čerpat úvěr. Do této skupiny patří: Běžné úvěrové karty (credit card) vydávají je banky, umožňují čerpání dohodnutého revolvingového úvěru od banky. Jde o velice komfortní způsob, protože oproti klasickému spotřebitelskému úvěru nemusí klient pokaždé podávat žádost o čerpání. Stačí pouze kartou zaplatit zboží, služby nebo si částku vybrat z bankomatu. Majitel karty má stanovený určitý úvěrový rámec např. 10 000 Kč, pokud klient čerpané peníze splatí do stanoveného dne, neplatí úroky (tzv. bezúročné období). V opačném případě musí zaplatit dohodnutou minimální částku (cca 5 10 % z čerpané částky) a splácí měsíční splátky včetně úroků. Úrokové sazby se u jednotlivých poskytovatelů odlišují, ale pohybují se okolo 20 30 %. Bezúročné období se týká pouze platbou kartou, pokud vybíráme oběživo z bankomatu, je úročeno ihned. Charge karty umožňují čerpání dohodnutého úvěrového rámce, který bývá v porovnání s běžnou úvěrovou kartou vyšší. Na rozdíl od běžné úvěrové karty musí klient čerpaný úvěr splatit celý do data stanoveného na výpisu z charge karty. Jsou výrazně dražší než ostatní karty, vydávány spíše movitějším klientům a podmínkou pro získání je i vysoká bonita klienta. Jedná se např. o karty American Express, Diners Club, Japan Credit Bureau. Nákupní úvěrové karty jsou vydávány nebankovními splátkovými společnostmi. Jedná se o rozšířený typ úvěrových karet, protože jsou převážně vydávány zdarma, jednoduše a rychle. Čerpaný úvěr je spojen s úrokovou mírou okolo 30 % a obvykle i s různými poplatky. V České republice mezi tři nejrozšířenější varianty těchto karet patří karta MasterCard Electronic vydávaná společností Cetelem, karta Maestro od společnosti Home Credit a OK karta od GE Money Multiservis (JÍLEK, 2009). Kontokorentní úvěr Tento typ úvěru se vyznačují tím, že klient může svůj běžný bankovní účet přečerpat do záporu. Kontokorent se od úvěrových karet liší tím, že u něj je nutné do určité doby vzniklý dluh vyrovnat a mít na účtu kladný zůstatek. U řady bank

Literární přehled 15 je maximální doba přečerpání účtu několik měsíců (pohybuje se okolo 180 dnů). Nabídka jednotlivých poskytovatelů se odlišuje a to především ve výši maximálního možného limitu, v úročení úvěru, ale i v podmínkách pro poskytnutí úvěru. V případě, že klient nemá u banky sjednaný kontokorent a dojde k nepovolenému přečerpání běžného účtu, banka si účtuje zhruba dvojnásobně vyšší úroky (JÍLEK, 2009). Finanční leasing pro fyzické osoby 1 (spotřebitelský leasing) Zákon č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru se vztahuje i na finanční leasing pro fyzické osoby (na operativní leasing se zákon nevztahuje). Finanční leasing je založen na dlouhodobém pronájmu předmětu leasingu na základě smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem. Nájemce má na předmět předkupní právo po řádném splacení leasingové smlouvy. U operativního leasingu se nemusí koupě předmětu uskutečnit a zůstává ve vlastnictví pronajímatele (LEASING- CZ, 2011). Tři ze čtyř největších poskytovatelů leasingu od ledna 2011 pro fyzické osoby tyto služby zrušily. Konkrétně se jedná o společnosti UniCredit Leasing, Credium a ČSOB Leasing. Společnost ŠkoFIN vyčkává a rozhodne podle chování spotřebitelů. Hlavním důvodem je nový zákon o spotřebitelském úvěru, který je v platnosti od ledna 2011. Spotřebitelé mají právo do 14 dnů odstoupit od smlouvy, poskytovatelé leasingu se obávají, aby se z nich nestali autopůjčovny. Hodnota auta totiž rapidně klesá už krátce po jeho pořízení. Rozdíl mezi leasingem a klasickým spotřebitelským úvěrem je, že v případě leasingu automobil zůstává v majetku leasingové společnosti až do splacení, v případě financování úvěrem přechází ihned do vlastnictví klienta. Pavel Zúbek z GE Money Bank uvedl, že finanční leasing pro fyzické osoby je na ústupu již od roku 1995, proto banka tuto službu nahradila běžnými spotřebitelskými úvěry. Podle odborníků konec leasingu pro FO zásadně neovlivní tržby společností nabízejících tento produkt, protože v poslední době nebyl příliš využíván. V roce 2010 podíl leasingových produktů, které využívaly fyzické osoby u společnosti AAA Auto, činil méně než jedno procento (IDNES.CZ, 2011). Americká hypotéka Pod režim zákona o spotřebitelském úvěru spadá i tzv. americká hypotéka. Jedná se v podstatě o neúčelový spotřebitelský úvěr (umožňuje financovat jakékoli potřeby), který je ale zajištěn nemovitostí. Tento typ úvěru je velmi oblíbený v USA, proto se využívá pojmenování americká hypotéka. Nevýhodou může být skutečnost, že za půjčené peníze klient ručí nemovitostí a v případě platební neschopnosti riskuje její ztrátu. (FINANCE, 2011). 1 V tomto případě je chápána fyzická osoba jako spotřebitel dle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru (fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání).

16 Literární přehled 2.1.3 Výhody, nevýhody Financování produktu (služby) prostřednictvím spotřebitelského úvěru přináší spotřebiteli jisté výhody, ale samozřejmě také nevýhody. Mezi největší výhodu patří okamžité uspokojení potřeb např. na nákup nového automobilu, nemusíme dlouhodobě spořit. V případě úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi máme finanční prostředky relativně v krátkém čase k dispozici a dostupná výše úvěru se pohybuje do 1,8 mil. Kč. Dalšími výhodami je možnost zvolit si dobu splácení, volitelná výše splátek, jednoduchá úhrada splátek z účtu v bance, inkasem nebo poštovní poukázkou. U některých spotřebitelských úvěrů se poskytuje možnost pojištění se proti nesplácení úvěru z důvodu nemoci, úrazu, ztráty zaměstnání nebo smrti. Kupní cena zboží se pomocí splátek rozloží do delšího časového období, tento způsob financování přináší nižší jednorázová zatížení. (MĚŠEC, 2011). Spotřebitelský úvěr přináší spotřebiteli i určité nevýhody. Zaplatíme vyšší částku, než jsme si půjčili. Splácíme nejen půjčenou částku, ale i úroky. Je zapotřebí dát si pozor na výši RPSN (viz kapitola 2.1.6), neprůhledné podmínky, podmínku vedení účtu v bance pro přidělení úvěru, poplatky za vedení úvěru, které nejsou zahrnuty v RPSN (MĚŠEC, 2011). Další nevýhodou pro spotřebitele je neznalost pojmů souvisejících se spotřebitelskými úvěry. Tomáš Prouza v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl: Češi si myslí, že pokud jsou nízké splátky, je půjčka levná. Sice podle zákona musí být v reklamě uvedena výše RPSN nebo uvedení všech údajů pro její vypočtení, ale jen málo lidí ví, co sazba vyjadřuje a jak ji využít. Na základě průzkumů, které probíhaly na ministerstvu financí, vyplynulo, že 80 % dotázaných by se pro volbu úvěru rozhodovalo podle výše měsíční splátky a jen zhruba 0,5 % se dívá na roční procentní sazbu nákladů. Proto poskytovatelé úvěru (i velké banky) rádi uvádějí: Máme pro Vás úvěr 50 000 Kč již za 999 korun. (PROUZA, 2010). Pokud má rodina větší množství úvěrů, mohou způsobit tíživou rodinnou situaci. Část příjmů domácnosti je určena na splátky, na uspokojování potřeb, rodině zůstává jen menší část příjmů. Splácení úvěrů může ohrozit finanční stabilitu rodiny. V případě nečekaného výpadku příjmu (ztráta zaměstnání, zdravotní problémy aj.) úvěr může způsobit velké finanční potíže. Před uzavřením smlouvy je důležité preventivně myslet, z jakých zdrojů budeme financovat závazky. Na základě několika studií se prokázalo, že možnost nákupu zboží na úvěr vede i k většímu utrácení spotřebitele (CHYTILOVÁ, 2006). Každý úvěr představuje určitou dluhovou past. Pokud se domácnosti dostanou do finančních problémů a nejsou schopni splácet půjčené prostředky, hrozí jim exekuce a tato situace negativně ovlivňuje psychické zdraví. Zadlužení způsobuje stres, pocit sociální nejistoty, úzkost, rodinné problémy (JÍLEK, 2009). 2.1.4 Poskytovatelé úvěrů Spotřebitelské úvěry poskytují bankovní instituce, ale také celá řada nebankovních institucí (splátkové, leasingové společnosti), které jsou v posledních letech stále více využívány.

Literární přehled 17 Bankovní poskytovatelé Za bankovní poskytovatele se dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru považují úvěrové instituce tj. banky, spořitelní a úvěrní družstva. Tyto instituce jsou oprávněné k přijímání vkladů od veřejnosti (v případě spořitelních a úvěrních družstev od členů). Jejich činnost není živností. Oprávnění k provozování bankovní činnosti vzniká po udělení licence Českou národní bankou. ČNB přesně poskytovatelům vymezí rozsah povolených činností, mezi něž patří i činnost poskytování úvěrů a půjček veřejnosti. Úvěrní a spořitelní družstva provozují činnost na základě povolení k činnosti úvěrního a spořitelního družstva, které uděluje Česká národní banka (Zákon č. 145/2010). Na finančním trhu se pohybuje mnoho bankovních institucí nabízejících spotřebitelský úvěr, např. Československá obchodní banka, a. s., Komerční banka, a. s., GE Money Bank, a. s., Česká spořitelna, a. s., Raiffeisenbank, a. s. a mnoho dalších. Nebankovní poskytovatelé Mezi nebankovní poskytovatele řadíme všechny ostatní subjekty, které legálně poskytují úvěr v České republice na základě živnostenského oprávnění. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru je živností vázanou (název živnosti: Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru). Podnikatel, který chce provozovat tuto činnost, musí prokázat nejen splnění všeobecných podmínek provozování činnosti, ale také zvláštních podmínek. Jedná se o splnění podmínek odborné způsobilosti, podnikatel musí mít dosažené střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo osvědčení o rekvalifikaci, případně jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost nebo se vyžadují 3 roky praxe v oboru (Zákon č. 145/2010). Podle členění, které se používá ve statistice ČNB, můžeme nebankovní finanční instituce rozdělit na: a) Klasické nebankovní finanční instituce Společnosti ostatního úvěrování poskytují většinu nebankovních spotřebitelských úvěrů, patří k největším konkurentům bankovních poskytovatelů. Mezi společnosti ostatního úvěrování se řadí především splátkové společnosti, které se specializují na prodej zboží na splátky a mohou vydávat různé úvěrové nákupní karty. Další velkou skupinou jsou společnosti typu Home Credit, a. s., Cetelem, a. s., Provident Financial, s. r o., Cofidis, s. r. o. aj., které nabízejí tzv. rychlé peníze. Půjčky jsou obvykle sjednány na kratší období než u banky, splácí se v týdenních nebo měsíčních splátkách a pro úvěry těchto společností je typická vysoká výše RPSN. Finanční leasingové společnosti věnují se spotřebitelskému úvěru pouze okrajově, jedná se především o úvěry na automobily. b) Družstevní záložny objem poskytovaných úvěrů těmito společnostmi je oproti bankám zanedbatelný. c) Ostatní nebankovní subjekty (ČNB, 2011).

18 Literární přehled Nebankovní společnosti poskytující spotřebitelské úvěry jsou také uváděny na seznamu společností s bankovní licencí, který je uveřejněný na webových stránkách ČNB. Při poskytnutí spotřebitelského úvěru klient splácí vypůjčenou částku i úroky. Vyplatí se tedy dle nabízených produktů zvažovat, zda požádat o úvěr banku, leasingovou společnost, splátkovou společnost nebo ostatní poskytovatele spotřebitelských úvěrů. U banky se vyskytuje větší jistota a nižší sazby (příloha 2). Jelikož banka při poskytnutí úvěrů podstupuje jisté riziko, při žádosti o úvěr dochází k důkladnějšímu prověřování bonity klienta. Banky mají ze všech poskytovatelů nejpřísnější pravidla pro půjčování peněz (CHYTILOVÁ, 2006). Vymezení objemu potřebných informací při žádosti se u jednotlivých bankovních institucí odlišuje. Obvykle k základním informacím patří osobní údaje klienta (věk, rodinný stav, místo bydliště), údaje ekonomického charakteru (zaměstnání, výše příjmu, majetek) a doplňující údaje (platební historie, zajištění, předchozí dluhy) (PŮLPÁNOVÁ, 2007). Nebankovní společnosti zpravidla poskytují úvěry i těm klientům, kterým banky běžně nepůjčí. Jelikož půjčují peníze rizikovým klientů, nejedná se o levnou záležitost (viz obr. 1). Vysoké riziko, které poskytovatel podstupuje, se odráží ve vysokých úrokových sazbách, poplatcích a sankcích za neplacení. Hlavní problém nebankovních společností spočívá v jejich nesrovnalosti, některé mají nabídku podobnou bankám, jiné nabízí pochybné půjčky s vysokým RPSN. Můžeme se setkat s problémem v podobě úvěrové smlouvy, kdy je např. stanovena rozhodčí doložka nebo nutnost nepřiměřeného ručení za úvěr. Můžeme narazit na různé nabídky, nedůvěryhodně působí nebankovní společnosti, které se na požádání zdráhají klientovi poskytnout informace o podmínkách úvěru. Nabídky půjček vyvěšené na zastávce na laciném papíře s telefonním číslem také nepůsobí příliš důvěryhodně (KIČMEROVÁ, 2009). Obr. 1 Půjčka od Provident, výše poplatků a RPSN Zdroj: (PROVIDENT, 2011)

Literární přehled 19 2.1.5 Základní náležitosti smlouvy Náležitosti úvěrové smlouvy jsou upraveny v obchodním zákoníku. Smlouva obsahuje určení smluvních stran, na jedné straně banka jako věřitel na druhé straně příjemce úvěru (dlužník). Dále musí být zahrnuta výše úvěru a měna, ve které je úvěr poskytnut (domácí, cizí měna), pokud není dohodnuto jinak v této měně je úvěr včetně úroků splácen. Určení smluvních stran a výše úvěru jsou podstatné náležitosti, ostatní údaje se uvádí v závislosti na typu úvěru. Ve smlouvě by měla být stanovena i lhůta, ve které může dlužník úvěr čerpat. Není-li stanovena, má dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. V závislosti na druhu úvěru smlouva obsahuje účel úvěru. Ten je sjednáván pouze u účelových úvěrů, banka může omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na stanovený účel. Pokud by dlužník použil prostředky v rozporu se smlouvou, je banka oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení prostředků včetně úroků. Mimo jiné se ve smlouvě uvádí doba splatnosti a způsob splácení úvěru, který stanovuje způsob úhrady úvěru a termín, do kterého musí být úvěr včetně úroků splacen. Podstatnou náležitostí je výše a způsob stanovení úrokové sazby. Ta určuje, v jaké výši bude dlužník platit úroky z úvěru. Úroky jsou splatné se závazkem splatit úvěr, pokud není ve smlouvě stanoven jiný režim. U úvěru spláceného ve splátkách dochází v den splatnosti splátky i k úhradě úroků z této části úvěru. U některých typů se určuje zajištění úvěru, které umožňuje bance uhradit svoje pohledávky v případě, že dlužník neplní závazky a úvěr nesplácí. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí mít písemnou formu a obsahovat mimo náležitostí pro smlouvy o úvěru i roční procentní sazbu nákladů, podmínky, za kterých lze měnit RPSN. Dále se uvádí počet, četnost a výše popř. data splátek úvěru, úroků a stanovení výše různých poplatků, které nejsou součástí RPSN. Součástí je také způsob placení, maximální výše spotřebitelského úvěru, závazek věřitele informovat spotřebitele o všech změnách, ustanovení práva na splacení úvěru před stanovenou lhůtou, podmínky ukončení smluvního vztahu aj. (DVOŘÁK, 2001). 2.1.6 Roční procentní sazba nákladů V zákoně č. 145/2010 Sb. jsou pro úročení stanovena závazná pravidla, jelikož RPSN je základním faktorem determinujícím výhodnost úvěru. Smlouva, na základě které se sjednává spotřebitelský úvěr (rovněž nabídka, reklama nebo nabídka zboží obsahující úrokovou sazbu nebo náklady na úvěr), musí obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů nebo všechny údaje potřebné pro její výpočet (RADOVÁ, 2009). Hlavní rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN je, že úroková míra poukazuje pouze na cenu vypůjčených peněz, zatímco RPSN zahrnuje veškeré náklady spojené s půjčkou či úvěrem. Mezi ostatní náklady spojené s úvěrem mohou být zařazeny např. poplatky související s posouzením žádosti o úvěr, poplatky za správu úvěru, za uzavření smlouvy, za vedení účtu, poplatky za převod peněžních prostředků, první navýšená splátka, pojištění schopnosti splácet úvěr apod.

20 Literární přehled Roční procentní sazba nákladů bývá v praxi tedy vyšší než roční úroková sazba. O kolik bude vyšší, závisí na poplatkách spojených s úvěrem. Pomocí této sazby lze posoudit výhodnost spotřebitelských úvěrů ve srovnání s konkurenčními úvěrovými produkty (POLOLÁNÍK, 2008). Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se vyjadřuje jako procentní podíl z dlužné částky, který je povinen zaplatit spotřebitel věřiteli za období 1 roku. Výše RPSN se vypočítá dle níže uvedeného vzorce: kde K A m m K = tk K = 1 K = 1(1 + (1 + i) pořadové číslo půjčky téže osobě; K číslo splátky; Ak výše půjčky číslo K; A k m je výše splátky číslo K ; číslo poslední půjčky; m číslo poslední splátky; tk tk i A interval (vyjádřený v letech) ode dne půjčky č. 1 do termínů následných půjček č. 2 až m; interval (vyjádřený v letech) ode dne půjčky č. 1 do termínů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m ; neznámá RPSN na spotřebitelský úvěr, vyjadřuje se nejméně s přesností na jedno desetinné místo (RADOVÁ, 2009). Pro lepší orientaci, jak vzorec pro výpočet roční procentní sazby funguje, je uveden praktický příklad: Klient si u bankovní společnosti sjednal spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč jednorázově čerpaný se splatností 1 rok. Banky si za sjednání úvěru účtuje poplatek 500 Kč, který je splatný při sjednání smlouvy. Úvěr je splatný během jednoho roku ve čtyřech pravidelných čtvrtletních splátkách ve výši 27 000 Kč. Výše RPSN? 100 000 500 = 0 (1 + i) (1 + i) 0 + 27000 (1 + i) 1 4 + 27000 (1 + i) 2 4 + K i) t K 27000 (1 + i) 3 4 + 27000 (1 + i) Po dosazení údajů do vzorce hodnota i = 0,1443. Hledaná výše RPSN tedy činí 14,43 % (RADOVÁ, 2009). Výpočet ukazatele je poměrně náročný a zdlouhavý, proto klient při stanovení výše RPSN může využít přímo kalkulátorů, které banky uveřejňují na svých stránkách (Česká spořitelna, GE Money Bank, Raiffeisenbank). Stačí zadat výši úvěru, periodu, počet splátek, viz příloha č. 1. 4 4

Literární přehled 21 Velkým rozrůstajícím problémem je lichva, která spočívá v půjčování peněz za enormně vysoký úrok. V mnoha situacích způsobuje úvěrovou spirálu, kdy je jeden úvěr nahrazen dalším úvěrem na zaplacení jistiny. Lichvář obvykle požaduje zástavu, kterou si zajišťuje úvěrové riziko. Problémem lichvy řeší český právní řád v občanském zákoníku, obchodním zákoníku a trestním zákonu. Přesto v roce 2005 bylo za tuto činnost odsouzeno jen 6 lidí a všichni dostali poměrně nízké tresty (JÍLEK, 2009). V řadě států EU (Francie, Nizozemí, Polsko, Belgie, Slovensko, Itálie aj.) je prostřednictvím zákona u spotřebitelských úvěrů regulována maximální výše RPSN. Státy se alespoň z části snaží zabránit lichvářským praktikám. V Česku se o této problematice hovoří dlouho, poslední návrh na stanovení max. výší RPSN navrhl Bohuslav Sobotka, ale parlamentem v listopadu 2009 byl zamítnut (RYSKOVÁ, 2011). 2.2 Zadlužování domácností Zadlužování domácností je považováno za stále větší hrozbu. Na konci ledna 2011 zadlužení domácností u bankovních institucí dosáhlo 1 057,15 miliardy korun. To představovalo nepatrné meziměsíční zvýšení o 0,15 mld. Kč (0,01 %). Meziročně zadlužení domácností vzrostlo o 72,58 mld. Kč (7,26 %). Na každého obyvatele ČR by připadal dluh 100 441 Kč (MEDIAFAX, 2011). Nejvyšší objem úvěrů domácností připadá na financování bydlení téměř 70 % (viz kapitola 4.1.1 zadlužení domácností). Mimo dluhů u bankovních institucí byly domácnosti zadluženy u ostatních finančních zprostředkovatelů (leasingové společnosti, splátkový prodej aj.). Na základě statistik České národní banky v prosinci zadlužení domácností u nebankovních institucí dosáhlo 80,8 mld. Kč (ČNB, 2011). Průzkum společnosti STEM z roku 2010 ukázal, že nějaký úvěr, půjčku v tomto období splácela skoro polovina (46 procent) domácností. Mezi nejrozšířenější patří spotřebitelské úvěry a peněžní půjčky, týkají se asi pětiny českých domácnosti a přibližně každá sedmá domácnost splácí hypoteční úvěr. Kolem 30 procent domácností splácí jeden druh úvěrů a 15 procent dva nebo více úvěrů zároveň (E15.cz, 2010). Na základě průzkumu GE Money Bank bylo zjištěno, že téměř tři čtvrtiny Čechů mají zkušenosti s využitím půjčky. Nejčastěji se jedná o půjčky od bankovních poskytovatelů (téměř 85 %). Severní Čechy a Severní Morava patří mezi lokality, ve kterých bylo za rok 2010 sjednáno nejvíce půjček. Nejčastěji by si lidé byli ochotni půjčit na rozsáhlé rekonstrukce domu či bytu (72 %) a polovina obyvatel také na drobné rekonstrukce či pořízení automobilu (GE MONEY BANK, 2011). Občané ČR se stále častěji potýkají s problémy při splácení bankovních půjček. Potíže se splácením potvrzují také údaje o růstu počtu insolvenčních návrhů, exekucí a návrhů na osobní bankroty (LIDOVOVÉ NOVINY, 2011).

22 Literární přehled 2.2.1 Zadlužení domácností v EU Dluhy domácností narůstají téměř ve všech vyspělých zemích. Úvěry podporují vyšší spotřebu, poptávku na trhu a i hospodářský růst. Především z toho důvodu jsou politiky podporovány, ale v delším časovém horizontu ohrožují finanční stabilitu (JÍLEK, 2009). Úroveň zadlužení českých domácností vztažená k HDP (výkonnosti ekonomiky) jednotlivých zemí zůstává ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie relativně nízká v roce 2009 činila 27,61 % HDP. Nízkou úroveň zadlužení vykazují také další novější členské státy Evropské unie (Slovinsko, Rumunsko, Slovensko) viz graf č. 1. Naopak nejvyšší hodnoty kolem 130 % dosahuje Dánsko. Musíme si však uvědomit, že ukazatel v důsledku makroekonomický povahy nezohledňuje dostatečně některá mikroekonomická specifika (odlišná situace různých příjmových skupin, regionální rozdíly v zadlužení). Nejzávažnější problémy se splácením hrozí ohroženým skupinám především nízkopříjmovým domácnostem (MFCR, 2010). Graf č. 1: Srovnání zadlužení domácností v EU Zdroj: (MFCR, 2010) V rámci Evropské unie se řadí ČR na třetí místo v nejvyšším poměru bankovních klientských vkladů ke klientským úvěrům. Pod pojmem celkové úspory domácností jsou zahrnuty především bankovní termínované, netermínované vklady, vklady v cizí měně, penzijní připojištění, stavební spoření, životní pojištění, podílové fondy. Od roku 2009 se nezahrnují přímé investice do cenných papírů. Hodnota tohoto ukazatele v roce 2009 činila téměř 138 %. Lepších výsledků dosahovalo už jen Lucembursko a Belgie viz graf č. 2. Pro bankovní sektor to znamená, že úvěry jsou více než plně financovány prostřednictvím primárních depozit (MFCR, 2010).

Literární přehled 23 Graf č. 2: Poměr klientských vkladů k úvěrům ke konci roku 2009 Zdroj: (KUČERA, 2010)

24 Literární přehled 2.3 Ekonomická krize Příčiny krize, lze hledat v různých oblastech. Není možné určit jedinou příčinu, dle odborníků se jednalo o souhrn více faktorů v čase. Z geografického hlediska první projevy krize propukly ve Spojených státech amerických. 2.3.1 Americká hypotéční krize Začátky můžeme spatřovat již počátkem nového tisíciletí, kdy se Spojené státy musely vyrovnat s následky teroristického útoku 11. září 2001 a splasknutí technologické bubliny. Americká centrální banka (FED) zareagovala rychlým snižováním úrokových sazeb. Ty se od poloviny roku 2001 během průběhu dalších dvou let dostaly z 6,50 % na 1,0 % (viz graf č. 3). Nízké úrokové sazby znamenaly pro firmy a domácnosti levné peníze a vedly k dodání impulsu k povzbuzení americké ekonomiky. Zároveň klesla cena hypoték na historicky nejnižší úroveň. Proto každý chtěl využít způsob financování bydlení hypotékou, obzvláště oblíbené se staly hypotéky Alt-A a tzv. subprime tj. rizikovější hypotéky, které jsou poskytovány méně bonitním klientům, u níž je vyšší riziko nesplacení (BRYCH- TA, 2008). Graf č. 3: Základní úrokové sazby FEDu (konec roku v %) 7 6,5 6 5 5,3 5,5 4,8 5,5 4,3 5,3 4,3 4 3 2 1 1,8 1,3 1 2,3 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: Euroekonom.cz, vlastní práce Nízké úrokové sazby vedly k obrovské expanzi hypotéčních úvěrů na trhu s bydlením. Hypotéky si brali pokladní v supermarketech, vrátní, uklízečky, čističi ulic, ilegální imigranti. V USA se používá jako doklad totožnosti řidičský průkaz a DIČ, proto velkou poptávku po nemovitostech tvořily i nelegálně pracující Mexičané a obyvatelé jiných zemí (KOHOUT, 2007). První vady úvěrového boomu se začaly v USA projevovat v průběhu roku 2006, jelikož růst cen domů se nejdříve zpomalil a poté úplně zastavil. Došlo k prudkému nárůstu úrokových sazeb na 5,3 %, což vedlo ke zdražení splátek

Literární přehled 25 úvěrů a hypoték. Domácnosti neměli dostatek finančních prostředků na úhradu svých závazků, množily se exekuce. V důsledku poklesu zájmu o nákup rodinných domů (viz graf č. 4) vznikaly zásoby volných domů k prodeji, které tlačily na další propad cen. Největší problémy zaznamenali klienti mající hypotéky s kratší fixací sazeb (ARM), kterým v důsledku zvýšení úrokových sazeb splátky prudce stouply, ale jelikož podíl ARM na celkovém počtu hypoték tvořil v USA 7 %, počátkem roku 2007 se problém nezdál být ještě tak tíživým. První polovina roku 2007 znamenala pro americkou měnu poměrný klidný vývoj, ale docházelo ke zvyšování počtu exekucí, zásob neprodaných domů a pokles cen se nezastavoval, což později způsobilo problémy různým finančním institucím a bankám (BRYCHTA, 2008). Graf č. 4: Počet prodaných rodinných domů v USA (tis.) 1400 1200 1000 800 973 1086 1203 1283 1051 776 600 400 200 485 374 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: Euroekonom.cz, vlastní práce V roce 2007 došlo i k rekordnímu růstu cen pohonných hmot (z 1 na 3 dolary/galon), což v kombinaci s růstem výše splátek hypoték donutilo domácnosti snižovat výdaje na spotřební zboží a služby. V USA klesla poptávka po elektronice, nábytku, stavebním materiálu, automobilech. Část finančně nejzatíženějších domácností přestala splácet hypotéky, domy jim byly následně zabaveny (ZEMÁNEK, 2008). Z důvodu rostoucího počtu nesplacených hypoték se v USA velké hypotéční domy a banky potýkaly s problémy. V dubnu nastal šok v podobě bankrotu druhé největší americké hypoteční banky New Centrury Financial a další problémy finančního trhu postupně následovaly. Kvůli sekuritizaci se s problémy postupně potýkal celý bankovní sektor v USA. Hypotéční domy získávají velkou část finanční prostředků z postoupení svých pohledávek třetí straně ve formě cenných papírů, které končily u velkých investičních bank. Ty je shromažďovaly a vytvářely z nich další dluhové produkty (collateralized debt obligations), které ratingové agentury ohodnotily i nejvyšším ratingem AAA. Došlo k odkupu dalšími investory (různé fondy, instituce). Nejistota spojená s rozšířením rizika poklesu ceny a nesplacení podkladových aktiv vedla k tomu, že si banky mezi

26 Literární přehled sebou přestaly důvěřovat, rostly rizikové prémie a sazby na mezibankovním trhu. Investoři zareagovali úprkem od rizikovějších aktiv k jistotě (zlato, vládní dluhopisy). Došlo k výraznému poklesu cen akcií v USA i ve světě, znejistili američtí spotřebitelé, kteří mají převážně majetek uložený ve svém domě a v akciích. (BRYCHTA, 2008). 2.3.2 Globální krize Americká hypoteční krize přerostla v globální krizi finančních trhů, která byla doprovázena krachy bank a pádem cen akcií. Postupně padly tři největší investiční banky v USA a největší pojišťovna s celosvětovou působností. Krize se rychle přesunula do Evropy a Asie. Některým bankám vznikaly miliardové ztráty, odmítaly půjčovat peníze firmám, ale i sobě navzájem. Vlády se jim snažily pomoci poskytováním státních záruk, finanční výpomocí (BUKAČ, 2008). Za vnitřní příčinu globální finanční krize se považoval i bankovní systém, ve kterém někdy chybí osobní zodpovědnost za úvěrová rozhodnutí. Ve Spojených státech funguje přes půl milionu hypotečních makléřů, kteří jsou placeni provizemi z objemu zprostředkovaných úvěrů. Nepřebírají zodpovědnost za výsledek, proto se snaží sjednávat maximální množství úvěru. V USA šlo navíc sjednat hypotéku bez osobních dokladů i dokladu o výši příjmu (KOHOUT, 2010). Globální finanční krize postupně přerůstala v krizi ekonomickou. Mezi hlavní pravděpodobné příčiny, které vedly k vypuknutí globální ekonomické krize, můžeme zařadit: Finanční krize, která vyrostla a dospěla v USA hypotéky americkým domácnostem, studentské a další půjčky. Tato krize se rychle a s velkou silou přenesla do celého světa prostřednictví různých derivátů, které byly vydávány k těmto půjčkám a nakupovaly je evropské, čínské, japonské a další banky, fondy. Z důvodu růstu platební neschopnosti u úvěrů ve Spojených státech docházelo k masivnímu přeceňování i ze strany seriózních agentur. Finanční krize se stala krizí důvěry celého finančního sektoru (bank, pojišťoven a dalších finančních institucí). Otřesy finančního sektoru se přenášely i na reálnou ekonomiku, proto v mnoha zemích následovala krize úvěrová. Krize poptávky v mnoha případech nebyl ani důvodem poklesu spotřebitelských nálad reálný pokles příjmů rodiny, jako spíše pocit strachu z nastávající krize, proto u domácností docházelo k vytváření finančních rezerv. Situace na světových burzách, vliv finančních investorů (spekulantů) na vývoj cen akcií, cenných papírů, komodit (KISLINGEROVÁ, 2010). Světové burzy ovlivnila a ovládla panika. Ceny akcií extrémně rychle klesaly, milióny lidí přišly o své celoživotní úspory uložené v podílových fondech a akciích. U domácností nastaly obavy z budoucnosti, začaly více šetřit, což mělo negativní důsledky na hospodářský růst. Řada firem musela omezit svoji produkci a začala propouštět zaměstnance (BUKAČ, 2008).

Literární přehled 27 V mnoha zemích docházelo k poklesu tempa růstu hrubého domácího produktu. Jako příklad je uveden vývoj reálného HDP 2 Evropské unie (konkrétně EU 27) z let 2006 2009. Meziroční růst reálného HDP Evropské unie v roce 2006 činil 3,2 % a v roce 2007 2,9 %. V roce 2008 se snížilo tempo růstu na 0,7 % a v roce 2009 dokonce došlo k propadu o 4,2 %. Vývoj HDP v České republice je popisován v kapitole Krize v ČR. V tabulce 2 je uvedený vývoj toho ukazatele v Evropě a významných světových státech USA a Japonsku. Je patrné, že ve většině zemí v roce 2008 docházelo ke snižování tempa růstu HDP, v Japonsku byl již v tom roce zaznamenaný pokles výkonu ekonomiky. V roce 2009 se všechny uvedené země ocitly v recesi (MFCR, 2010). Tab. 2 Vývoj tempa růstu HDP ve vybraných státech (v %) Země 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ČR 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5-4,2 EU 27 2,5 2,0 3,2 2,9 0,7-4,2 Eurozóna 0,8 2,2 1,7 3,0 0,6-4,1 Japonsko 2,7 1,9 2,0 2,4-1,2-5,2 USA 3,6 3,1 2,7 1,9 0,0-2,6 Zdroj: Eurostat + The World Bank, vlastní práce Ekonomická krize se výrazně projevila v jednotlivých odvětvích ekonomiky, např. u automobilového průmyslu klesla celosvětová poptávka. V Evropě se prodej nových automobilů v roce 2008 snížil o 7,8%, což byl nejhlubší propad za 15 let. Spojené státy a další země se rozhodly prodej podpořit zavedením tzv. šrotovného. Krize amerického hypotéčního trhu zasáhla postupně i klasické banky. Během roku 2007 a 2008 zbankrotovala stovka amerických hypotečních bank, na podzim i řada velkých evropských bank vyhlásila bankrot. Krize se promítla i do letectví. Světové aerolinky prodělaly v roce 2008 10,4 miliardy dolarů, nejdříve je negativně ovlivnil nárůst cen ropy, později pokles poptávky po letecké přepravě z důvodu ekonomické krize (LIDOVKY.CZ, 2009). 2.3.3 Krize v ČR První fáze krize (srpen 2007 září 2008) měla na ekonomiku minimální dopady. Český finanční sektor nezaznamenal závažné problémy, protože byl na krizi dobře připraven. České banky neposkytovaly ve významné míře úvěry na bydlení v cizích měnách, proto nebyly závislé na funkčnosti zahraničních finančních trhů. Došlo k výraznému zpřísnění podmínek při poskytování úvěru. V ČR byl i příznivý poměr vkladů a klientských úvěrů (v roce 2007 kolem 150 %), proto banky měly dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusely hledat potřebné zdroje v zahraničí (ŘEŽÁBEK, 2009). 2 Reálný HDP (ekonomický růst) vyjadřuje růst produkce zboží a služeb očištěný o růst cen v daném období.

28 Literární přehled Globální krize vypukla v okamžiku, kdy česká ekonomika byla na vrcholu hospodářského cyklu, vykazovala přebytkovou obchodní bilanci, stabilitu bankovního sektoru. Stabilnímu vývoji ekonomiky napomohla i spolupráce vlády a centrální banky. Díky stabilitě česká ekonomika ČR přečkala prvotní nápor paniky (WEIGL, 2009). Krize se do ČR dostala v září 2008 s pádem americké banky Lehman Brothers. Reakce ekonomiky a finančního sektoru ČR byly příznivější než ve většině zemí střední a východní Evropy. Primárně Českou republiku nezasáhla krize finanční, ale hospodářská a to hlavně v důsledku exportní závislosti ČR. Pokles tržeb u podniků, pokles mezd u domácností dopadá na schopnost firem, domácností splácet své závazky, proto problémy reálné ekonomiky měly i určitý negativní účinek na český finanční sektor (MFCR, 2010). Českou ekonomiku silně zasáhla recese, do které propadly naši hlavní zahraniční obchodní partneři. V ČR panuje velmi otevřená exportně orientovaná ekonomika (vývoz strojů, automobilů) a proto naši ekonomiku ovlivňuje i vývoj situace na zahraničních trzích (WEIGL, 2009). Na základě údajů ČSÚ z roku 2007 do EU směřovalo celých 85 % našeho vývozu z toho na Slovensko 10 %, do Polska a Rakouska také 10 %. Největší část exportu putovala do Německa kolem 26 %. Na čínský trh připadalo 0,5 % českého exportu a na ruský, americký trh zhruba 2 % (ČMKOS, 2009). Dopady globální krize se projevily ve vývoji ekonomiky ČR. V České republice reálný HDP v letech 2006 a 2007 rostl dvakrát rychleji (+6,8 %; +6 %) než průměrné hodnoty EU. V roce 2008 však zpomalilo tempo růstu na 2,5 %. V roce 2009 v důsledku globální ekonomické krize následoval ekonomický pokles na -4,2 %, viz graf č. 5 (DUBSKÁ, 2011). Graf č. 5: Meziroční tempo růstu HDP v ČR (v %) 8 6,3 6,8 6,1 6 4 2 2,5 1,9 3,6 4,5 2,5 0-2 -4 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009-4,2-6 Zdroj: ČSÚ, vlastní práce Změna výdajů na konečnou spotřebu domácností v České republice činila v roce 2006 5,0 %, v roce 2007 se pohybovala okolo 4,8 % a v roce 2008 došlo ke snížení tempa růstu na 3,6 %. V roce 2009 meziročně klesla spotřeba proti roku

Literární přehled 29 2008 na -0,2 %. Průměr za země EU 27 v tomto roce byl -1,7 %. Hluboké propady soukromé spotřeby zaznamenalo např. Maďarsko, Island (-7,5 %; -16 %). Velký dopad měla krize také na český trh práce. Celková zaměstnanost v ČR meziročně klesla v roce 2009 o 1,2 %, ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 5,9 %. Nezaměstnanost v ČR se ke konci roku 2009 zvýšila na 9,2 % (na konci roku 2008 byla 6 %). Krize postihla i vývoj kurzu české koruny. V roce 2007 kurz činil 27,76 CZK/EUR, v roce 2008 koruna vůči euru zhodnotila na 24,94 CZK/EUR, v roce 2009 oslabila na 26,45 CZK/EUR. Podobný vývoj zaznamenala koruna vůči dolaru z 20,29 CZK/USD (v roce 2007) posílila na 17,08 CZK/USD, v roce 2009 naopak oslabila na 19,05 CZK/USD (DUBSKÁ, 2011). Vzestup koruny sice dělá radost českým turistům, ale naopak u exportérů narušuje jejich konkurenční schopnost (KOHOUT, 2010). Celosvětová ekonomická krize měla negativní dopady především na české hospodářství. Nejčastěji se mluvilo o automobilovém průmyslu, který je tahounem české ekonomiky. Většina automobilek (Škoda Auto, Hyundai, Tatra) musela z důvodu nízké poptávky propouštět, omezit výrobu nebo zastavit dočasně provoz. Sdružení automobilového průmyslu uvedlo, že automobilky do poloviny roku 2008 propustily více než 13 500 lidí. Sklářský průmysl byl již několik let doprovázen poklesem zakázek, levnou zahraniční konkurencí a dopady rozhodnutí manažerů. Krize tyto problémy ještě více prohloubila a uspíšila konkurz společností ze skupiny Bohemia Crystalex Trading. Textilní průmysl se potýkal s podobnými problémy jako sklářský průmysl již několik let. Řada firem byla nucena uzavírat provozovny a propouštět. Podle odhadu Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu se tržby u výrobců textilu propadly o 16,3 procenta. Nějakým způsobem se krize projevila ve většině sektorů hospodářství. Z průzkumu pro Hospodářské noviny vyplynulo, že každá druhá malá (střední firma) musela propouštět, více než třetina podniků omezovala výrobu (HKCR, 2009).

30 Materiál a metodika 3 Materiál a metodika 3.1 Zdroj dat V praktické části se vychází z dat získaných ze stránek České národní banky. V některých kapitolách je využito i zdrojů z Českého statistického úřadu. ČNB k prezentaci statistických dat využívá systému ARAD, což je veřejná databáze, která je součástí informačního servisu ČNB. Převážná část zveřejňovaných údajů pochází přímo ze statistických zpracování prováděných samotnou ČNB, některá data jsou na základě svolení převzatá z externích zdrojů (např. ČSÚ cenové indexy, indexy produkce průmyslu a stavebnictví) (ČNB, 2009). 3.2 Metodika 3.2.1 Časová řada Časová řada je chápána jako posloupnost věcně a prostorově srovnatelných dat (pozorování). Tyto data jsou uspořádána z časového hlediska od minulosti po přítomnost. S časovými řadami se lze setkat v různých oblastech života a využití je opravdu široké např. vývoj meteorologických ukazatelů, záznam EKG, vývoj makroekonomických ukazatelů aj. Pokud dojde k využití souboru metod, které slouží k popisu těchto řad nebo předvídání budoucího chování, jedná se o tzv. analýzu časových řad (HINDLS, 2007). 3.2.2 Členění časových řad Z důvodu rozdílností v obsahu sledovaných ukazatelů, jež je doprovázeno i specifickými statistickými vlastnostmi, dochází ke členění časových řad ekonomických ukazatelů dle různých hledisek. Základní druhy časových řad se rozlišují podle: 1. Časového hlediska Intervalové jedná se o časové řady intervalových ukazatelů, jejíž velikost závisí na délce sledovaného intervalu. Tyto ukazatele by se měly vztahovat ke stejně dlouhým intervalům, jinak dochází ke zkreslení údajů (např. různý počet pracovních dní, obchodních dní v měsíci aj.). Často se přepočítávají období na jednotkový časový interval tzv. očišťování časových řad od důsledku kalendářních variací (HINDLS, 2007). Jako příklad intervalové časové řady uvedu např. HDP České republiky od roku 1993 2010, denní spotřeba energie v Brně za rok 2010 aj. (DUFEK, 2003). Okamžikové časové řady okamžikových ukazatelů jsou sestavovány z dat vztahujících se k určitému okamžiku (např. stav zásob ke konci ledna). Prostý součet okamžikových ukazatelů nedává reálný smysl, dochází proto ke shrnutí řady pomocí speciálního průměru tzv. chronologický průměr.

Materiál a metodika 31 2. Periodicity sledování dat Roční (dlouhodobé) časové řady pokud je periodicita roční nebo delší (např. časová řada ročních hodnot HDP). Krátkodobé časové řady údaje za období kratší než jeden rok (čtvrtletní, měsíční, týdenní aj. periody). Nejčastěji se při ekonomických zkoumání využívá měsíční perioda např. indexy spotřebitelských cen, které monitorují vývoj inflace. 3. Druhu sledovaných ukazatelů Časové řady primárních ukazatelů jedná se o ukazatele, které jsou zjišťované přímo (např. stav zásob, odpracovaná doba). Časové řady sekundárních charakteristik mohou vznikat třemi způsoby jako funkce různých primárních zdrojů (zisk, přidaná hodnota), funkce různých hodnot stejného primárního ukazatele (ukazatel struktury) a funkce dvou či více primárních ukazatelů (produktivita práce na pracovníka). 4. Způsobu vyjádření údajů naturální vyjádření ukazatelů hodnoty jsou v naturálních jednotkách peněžní vyjádření ukazatelů (HINDLS, 2007). 3.2.3 Elementární charakteristiky časových řad Elementární charakteristiky časových řad slouží především k získání rychlé a orientační představě o charakteru procesu, který řada reprezentuje. S pomocí těchto charakteristik lze rozpoznat např. některé periodicky se opakující vývojové změny, tendenci v průběhu řady aj. K poznání hlubších souvislostí a mechanismů je však tato analýza nedostačující (HINDLS, 2007). Absolutní přírůstek Pokud máme časovou řadu délky n, určíme n-1 absolutních přírůstku (diferencí): Koeficient růstu d, pro t=2, 3,, n. (1) t = yt yt 1 Pokud máme časovou řadu délky n, určíme n-1 bezrozměrných koeficientů růstu (řetězových indexů): Koeficient přírůstku yt k t =, pro t=2, 3,, n. (2) y t 1 Označuje se také jako relativní přírůstek a je kombinací přístupů [1] a [2] k měření dynamiky. Z časové řady délky n, zjistíme n-1 koeficientů přírůstku:

32 Materiál a metodika d t yt yt 1 δ t = = = kt 1, pro t=2, 3,, n. (3) y y t 1 t 1 V případě delších časových řad, u kterých se počítá větší počet charakteristik [1]a[2] [3], se využívá výpočtu jejich průměrných hodnot. Průměrný absolutní přírůstek Je aritmetickým průměrem absolutních změn, který lze v zjednodušené podobě vyjádřit: Průměrný koeficient růstu n 1 yn y1 d = dt =. (4) n 1 n 1 t= 2 Jedná se o geometrický průměr jednotlivých koeficientů růstu, jež lze vypočítat: Průměrný koeficient přírůstku y k. (5) n = 1 = n n n kt 1 t= 2 y1 δ = k t 1. (6) Charakteristiky [2], [3], [5],[6] bývají uváděny rovněž v procentech. Označují se: tempo růstu: 100kt, tempo přírůstku: 100 δ, průměrné tempo růstu: k 100, průměrné tempo přírůstku: 3.2.4 Modelování časových řad 100 δ (MINAŘÍK, 2006). Při modelování časových řad představuje tradiční výchozí princip jednorozměrný model: y t = f t, ε ), pro t = 1, 2,., n. (7) ( t kde yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t (t je speciální časová proměnná), εt je hodnota náhodné složky (poruchy) v čase t. (HUŠEK, 2007). Výběr metody analýzy časových řad závisí na řadě faktorů, ke kterým se řadí účel analýzy (např. předpovídání jejího budoucího vývoje), typ časové řady,

Materiál a metodika 33 dostupná databáze, softwarové vybavení počítače, zkušenosti a znalosti statistika. Metod a postupů k analýze časových řad je mnoho, k základním patří dekompozice časové řady, Boxova-Jenkinsova metodologie, lineární dynamické modely a spektrální analýza časových řad (HANČLOVÁ, TVRDÝ, 2003). Dekompozice časové řady Hlavním předpokladem této metody je, že model časové řady není závislý na žádných vysvětlujících proměnných, ale pouze na čase. Dochází k rozkladu časové řady na jednotlivé části: a) trendovou složku Tt. b) sezónní složku St, c) cyklickou složku Ct, d) náhodnou složku εt. Existují dva typy tvaru rozkladu Aditivní, v němž: y t = T + S + C + ε = Y + ε, t =1, 2,., n, (8) t t t t t t Multiplikativní, v němž: y t = T S C ε, t = 1, 2,., n, (9) t t t t Trend odpovídá hlavním tendencím dlouhodobého vývoje popisovaného ukazatele v čase např. údaje o počtu dovezených automobilů do ČR po roce 1990. Trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní. Sezónní složkou se rozumí periodicky se opakující odchylky od trendu, vyskytující se u časových řad údajů s periodicitou kratší než jeden rok (čtvrtletní, měsíční). K příčinám sezónního kolísání patří např. vliv střídaní ročních období, společenské zvyklosti, dovolené, Vánoce aj. Cyklická složka představuje kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje, jehož délka vlny je delší než rok. Cyklus se chápe jako dlouhodobé kolísání s neznámou periodou. Může se jednat o ekonomický cyklus (v tržních ekonomikách střídání fáze recese a konjunktury), ale také o demografický, inovační cyklus aj. Náhodná složka je veličina, kterou nelze popsat žádnou funkcí času. Zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky a jsou v ní zahrnuty i různé chyby v měření (HINDLS, 2007). 3.2.5 Popis trendové složky Jedním z nejdůležitějších úkolů analýzy časových řad je popsat tendence vývoje analyzované řady. Z velkého okruhu trendových funkcí jsou uvedeny konstantní, lineární, parabolický a exponenciální trend.

34 Materiál a metodika Tab. 3 Trend a jednoduché charakteristiky vývoje Trendová funkce Absolutní přírůstek Koeficient růstu Konstantní trend kolísá kolem nuly kolísá kolem jedné Přímočarý trend Kvadratický trend Exponenciální trend Zdroj: (MINAŘÏK, 2006) Konstantní trend přibližně konstantní první diference systematicky rostoucí nebo klesající první logaritmické diference přibližně konstatní kde β0 je neznámý parametr (MINAŘÍK, 2006) Lineární trend systematicky rostoucí nebo klesající x přibližně konstatní Tt = β0, (10) Patří mezi nejčastěji používané typy trendové funkce. Lineární trend čili trendovou přímku vyjádříme: Tt = β0 + β1t, (11) kde β0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1,2,, n je časová proměnná. Jelikož je funkce lineární z hlediska parametrů, použijeme pro odhad parametrů β0 a β1 metodu nejmenších čtverců, která dává nejlepší nevychýlené odhady. Parabolický trend Parabolický trend je vyjádřen: Tt = β0 + β1t + β2t 2, (12) kde β0, β1 a β2 jsou neznámé parametry a t = 1,2,, n je časová proměnná. Opět i tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů, k dohadu parametrů využijeme metodu nejmenších čtverců. Exponenciální trend Tento typ funkce lze zapsat ve tvaru: Tt = β0 β1 t, (13) kde β0 a β1 jsou neznámé parametry trendu a t = 1,2,, n je časová proměnná. Funkce (13) není z hlediska parametrů lineární, proto nelze k odhadu parametrů přímo použít metodu nejmenších čtverců. Nejčastěji se využívá metody linearizující transformace. Při této metodě se provede logaritmická transformace funkce (13) a dostaneme: logti = logβ0 + t logβ1, (14) U tohoto tvaru, již můžeme k odhadu parametrů použít metodu nejmenších čtverců (HINDLS, 2007).

Materiál a metodika 35 3.2.6 Měření kvality vyrovnání Otázkou je na základě jakých kritérií se rozhodnout pro konkrétní typ trendové funkce. Základem pro rozhodování by měla ekonomická kritéria tj. zvolit trendovou funkci na základě věcné analýzy zkoumaného ekonomického jevu (např. zda se jedná o funkci rostoucí, klesající, nekonečně rostoucí apod.). Další možností volby je analýza grafu časové řady. Nevýhoda však spočívá v subjektivním vnímání jedince. Proto se při hledání vhodné trendové funkce využívá především rozboru empirických údajů. Pro hodnocení volby vhodné trendové funkce můžeme využít statistická kritéria výstižnosti: a) M.E. = střední chyba odhadu (Mean Error): ( y T ) t t M.E. =, (15) n Pokud použijeme trendové modely lineární v parametrech (přímka, parabola, hyperbola aj.) je tato míra rovna nule. Jakmile však již použijeme úpravu např. logaritmizaci, inverzní hodnoty, je už M.E. nenulové. b) M.S.E. = střední čtvercová chyba odhadu (Mean Squared Error): ( y T ) 2 t t M.S.E. =, (16) n c) M.A.E. = střední absolutní chyba (Mean Absolute Error): yt Tt M.A.E. =, (17) n d) M.A.P.E = střední absolutní procentní chyba odhadu (Mean Absolute Percentage Error): yt Tt 100 M.A.P.E. y =. (18) t * n Pro vzorce (15) (18) platí, že yt jsou empirické hodnoty, Tt vyrovnané hodnoty a n rozsah analyzované časové řady (HINDLS, 2007). 3.2.7 Identifikace a popis sezónní složky Při analýze časových řad s periodicitou zjišťování kratší než jeden rok se velmi často setkáváme s existencí sezónních vlivů. Pokud prokážeme existenci sezónní složky, je zapotřebí kvantifikovat sezónní výkyvy a poté provést tzv. sezónní očišťování. Úkolem očišťování je vyloučit sezónní složku z analyzované časové řady, jelikož sezónnost zakrývá míru dynamiky ekonomických jevů a znemožňuje srovnávat hodnoty uvnitř daného roku (HINDLS, 2007).

36 Materiál a metodika Konstantní sezónnost amplituda se v závislosti na trendové složce nemění (sezónní výkyvy jsou konstantní). Trendová a sezónní složka se skládají sčítáním, charakteristikou sezónního kolísaní je tzv. sezónní konstanta. Proporcionální sezónnost velikost kolísání souvisí s trendovou složkou, amplituda se s rostoucím trendem zvyšuje a s klesajícím trendem snižuje. Sezónní a trendová složka se skládají násobením, měřítkem sezónního kolísání je tzv. sezónní index. (MINAŘÍK, 2006) Triviální model sezónnosti vychází z modelu proporcionální sezónnosti, k měření se používají empirické sezónní indexy: I j 1 = k k i= 1 pro sezónní indexy by mělo platit: Y T ij ij, pro j=1, 2,.., m, (19) m j =1 vyrovnané hodnoty získáme dle vzorce: ) Y = I * T kde: Tij Ij ij I j = trendová složka časové řady empirický sezónní index j-tého období. Proporcionální sezónnost j m ij (20), (21) Proporcionální sezónnost chápe sezónní složku jako funkci trendové: Sij cj Tij sezónní složka časové řady, sezónní index j-tého období, trendová složka časové řady. Při splnění předpokladu pro j-tý sezónní index platí: ij ij ij m S j = 1 ij = c T (22) (1 + c j j ) = k j= 1 ij m, (23) YijTij i= 1 ( 1+ c j ) =..(24) k T Vyrovnané hodnoty získáme: ) Y = T + S = T + c T = ( 1 + c ) * T. (25) ij j 2 ij ij j ij

Materiál a metodika 37 Konstantní sezónnost Předpokládá se existence sezónních konstant, pro které platí: ij m j= 1 ij w = 0. (26) j Vyrovnané hodnoty získáme jako: ) Y = T + S = T + w. (27) Regresní přístup ij Při regresním přístupu se využívá pomocných umělých proměnných tzv. dummy proměnné. Umělá proměnná nabývá hodnoty 1 v případě, že čas t odpovídá i-té roční sezónně, jinak nabývá hodnoty 0. Sezónní složku modelujeme jako: S t = β... + ij j 1 D1 t + β 2D2t + β mdmt. (28) Sezónní očišťování V případě konstantní sezónnosti odečteme od hodnot původní časové řady příslušnou sezónní konstantu. V případě proporcionální sezónnosti vydělíme hodnoty původní časové řady příslušným vypočteným sezónním indexem. (MINA- ŘÍK, 2006) 3.2.8 Predikce Prognózování (predikce) hodnot vysvětlovaných proměnných je jedním z hlavních cílů ekonometrického modelování. Ekonometrická prognóza se zabývá kvantitativním odhadem budoucí hodnoty zvolené ekonomické veličiny pomocí minulé i současné informace, reprezentované odhadnutým modelem. Termín předpověď se využívá především pro extrapolaci modelu do budoucna, ale lze ji chápat i jako extrapolaci odhadnutého modelu do minulosti tzv. retrospektiva. Dále se rozlišuje bodová předpověď a intervalová předpověď. Pokud se odhaduje budoucí hodnota proměnné pro dané období, jedná se o bodovou předpověď. Intervalová předpověď obsahuje skutečnou hodnotu predikované proměnné v období předpovědi s požadovanou pravděpodobností ((HU- ŠEK, 2007).

38 Vlastní práce 4 Vlastní práce V praktické části práce na základě ekonometrického modelu bude provedena analýza časové řady a posouzen vývoj poskytnutých spotřebitelských úvěrů v období 2002 2010. Při zpracování analýzy se vychází z funkce o dvou proměnných: Y = f(t,ε), kde Y vyjadřuje stav spotřebitelských úvěrů na konci období a představuje závisle proměnnou a t = 1,2,, 108 je časová nezávisle proměnná, ε představuje náhodnou složku. Spotřebitelské úvěry poskytují bankovní (finanční) instituce a nebankovní poskytovatelé (viz kapitola poskytovatelé úvěrů). Pro lepší přehlednost a srovnání je práce rozdělena do dvou kapitol na základě poskytovatelů úvěrů. 4.1 Bankovní poskytovatelé Tato část práce se zaměří na celkové zadlužení domácností u bankovního sektoru, na strukturu spotřebních úvěrů z hlediska věcného (účelové, neúčelové, kreditní karty, zůstatky na BÚ) i časového (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé). Zhodnotí vývoj spotřebitelských úvěrů za období 2002 2010 a vliv ekonomické krize na tempo růstu. Bude provedena analýza časové řady, určení trendové složky, sezónní složky a v závěru stanovíme předpokládaný budoucí vývoj. Při výpočtech se vychází z dat získaných ze systému ARAD, ve kterém ČNB shromažďuje své statistiky. Záměrně je zvoleno období od roku 2002, jelikož v roce 2002 došlo ke změně v členění spotřebitelských úvěrů. Před tímto rokem se spotřební úvěry členily pouze do tří položek (spotřební úvěry celkem, debetní zůstatky na BÚ a spotřebitelské účelové úvěry), od roku 2002 dochází k rozšíření členění o položky pohledávky z karet a spotřebitelské neúčelové úvěry. Od 1. 1. 2002 došlo také ke změně horní hranice splatnosti u střednědobých úvěrů na 5 let včetně (původně 4 roky včetně). Pro analýzu časové řady jsou zvolena nejpodrobnější dostupná data a to měsíční. 4.1.1 Zadlužení domácností u bankovního sektoru Do celkového zadlužení domácností se zahrnují úvěry na spotřebu (spotřební úvěry), na bydlení a ostatní úvěry. Úvěry na bydlení představují úvěry poskytnuté domácnostem za účelem pořízení bydlení, stavby a úpravy bytových nemovitostí, obsahují úvěry ze stavebního spoření, překlenovací úvěry ze stavebního spoření, hypoteční úvěry na bytové potřeby bez státní podpory a hypoteční úvěry na bytové potřeby se státní podporou. V položce ostatní jsou obsaženy např. úvěry na nákup cenných papírů, na vzdělání, investiční úvěry aj. V grafu č. 6 můžeme pozorovat, že zadluženost domácností u bankovního sektoru neustále stoupá, na konci roku 2002 zadlužení sektoru domácností

Vlastní práce 39 u bankovních institucí činilo 181 mld. Kč, v roce 2010 dosahovalo 1 057 mld. Kč, za osm let se hodnota dluhu zvýšila téměř šestkrát. V roce 2010 došlo oproti roku předchozímu ke zvýšení o 73 mld. Největší část poskytnutých úvěrů domácnostem zaujímají úvěry na bydlení. Jelikož tento typ je využíván na financování bydlení, čerpané částky představují mnohonásobně větší objem nežli u poskytovaných spotřebních (ostatních) úvěrů a pokud si chce rodina založit vlastní bydlení je značná část potřebných finančních prostředků získávána především z toho typu financování. V roce 2002 činil podíl těchto úvěrů na celkovém zadlužení 60 %, v roce 2010 vzrostl téměř na 70 %. Spotřební úvěry v roce 2002 představovaly 24 % celkového dluhu domácností vůči bankovnímu sektoru, postupem let docházelo ke snižování podílu a v roce 2010 klesla hodnota na 19 %. Ostatní úvěry domácnosti příliš nevyužívají, objem ostatních úvěrů v loňském roce tvořil 11 %. Graf č. 6: Struktura zadlužení domácností 1 200,00 1 000,00 800,00 600,00 400,00 Na bydlení 200,00 Na spotřebu Ostatní 0,00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce dle údajů ČNB Následující graf č. 7 zobrazuje koeficienty růstu pro jednotlivé typy úvěrů. O vývoji úvěrů na spotřebu bude pojednáno v kapitole elementární charakteristiky vývoje. U úvěrů na bydlení docházelo až do roku 2007 ke zvyšování růstu. V roce 2007 nastal v této oblasti boom, kdy došlo k přírůstku poskytnutých úvěrů o 5 % oproti předcházejícímu roku 2006. Na pozitivním vývoji v období 2002-2007 se podílelo několik faktorů. Mezi faktory může zařadit příznivý ekonomický vývoj země růst HDP, klesající nezaměstnanost. Na růstu úvěrů na bydlení se také významně podílel vývoj úrokových sazeb, které určují cenu úvěrů pro domácnosti. Rok 2007 byl spojen s investicemi do stavebního materiálu z důvodů zvyšování snížené sazby daně z 5 % na 9 %, tato změna vstoupila v platnost od 1. 1. 2008. V roce 2008 následovalo snížení tempa růstu o 18 % oproti roku 2007. Pokles byl zapříčiněn především z obav z americké hypotéční krize a následující krize ekonomické. Ačkoliv dopady hypotéční krize na český hypotéční trh nebyly

40 Vlastní práce razantní, ČR přijala opatření ve formě zpřísňování podmínek pro poskytnutí úvěrů a docházelo ke zvyšování úrokových sazeb. Následující nepříznivý ekonomický vývoj (zvyšování nezaměstnanosti, růst inflace, nižší růst HDP) se projevil ve snižování objemu poskytovaných úvěrů na bydlení. Trh úvěrů na bydlení je spojen se snižováním tempa růstu až do nynějšího období. Graf č. 7: Koeficienty růstu zadlužení domácností 1,40 1,30 1,20 1,10 1,00 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Ostatní Na spotřebu Na bydlení Zdroj: vlastní práce 4.1.2 Struktura spotřebních úvěrů Na základě statistik ČNB spotřební úvěry zahrnují spotřebitelské účelové a neúčelové úvěry, pohledávky z karet a debetní zůstatky na BÚ (kontokorentní úvěr). Graf č. 8 zachycuje podíl jednotlivých položek na celkové výši poskytnutých spotřebních úvěrů. Na první pohled je patrné, že největší část zaujímají spotřebitelské neúčelové úvěry. Podíl od roku 2002 neustále roste, v roce 2010 se podíl snížil, ale pouze nepatrně. Na konci roku 2010 představovaly z celkové sumy spotřebitelské neúčelové úvěry 76 %, v absolutním vyjádření se jednalo o 151 mld. z celkové částky 199 mld. Patří tedy mezi nejvyužívanější typ spotřebních úvěrů, což je způsobeno především nižšími úrokovými sazbami než u debetních zůstatků, pohledávek z karet, využití úvěru je velmi široké a nemusí být předem znám účel vynaložených finančních prostředků. U toho typu klienti čerpají i větší objem finančních prostředků. Další položkou, která je zahrnuta ve spotřebních úvěrech, představují spotřebitelské účelové úvěry. Jelikož získání prostředků je podmíněno udáním přesného účelu a využitím peněz na stanovený účel, stává se tento typ méně využívaným. Na počátku sledovaného období (2002) tvořily účelové úvěry 11 %, jak je patrné z grafu, podíl neustále klesal, v roce 2010 představovaly 5 % z celkové sumy spotřebních úvěrů tj. 10 mld. z celkové částky 199 mld.

Vlastní práce 41 Mezi další položku se zahrnují pohledávky z karet (kreditní karty). U této položky naopak dochází k nárůstu, za osm let došlo ke zvýšení podílu pohledávek karet na celkovém objemu spotřebních úvěrů z hodnoty 1,9 % na 11,4 %, v peněžním vyjádření na konci roku 2010 z celkových 199 mld. Kč pohledávky z karet představovaly 24,6 mld. Kč. Lze očekávat i nárůst v dalších letech, protože platební karty jsou stále více rozšiřovány a využívány. Pomocí karet lze hradit nejen nákup v obchodech, ale rozšiřuje se i možnost platby platební kartou prostřednictvím internetu. Sjednání možnosti čerpání prostředků z karet do minusu je velmi rychlé a snadné. U některých společností nemusí klient dokládat výši svých příjmů, stačí mít u dané banky běžný účet, proto se potýkají některé rizikové skupiny s problémem se splácením. Poslední součástí spotřebních úvěrů jsou debetní zůstatky na BÚ (tzv. kontokorentní úvěry). Na konci roku 2002 představovaly z celkové částky kontokorentní úvěry poskytnuté domácnostem 19,3 %, během osmi let docházelo ke snižování podílu, v roce 2010 došlo oproti roku 2002 ke snížení podílu tohoto typu úvěru o 8 % na hodnotu 6,4 %, v absolutním vyjádření se jedná o 12,7 mld. (z 199 mld.). Výhodou je bezúročné období, pokud uhradíme částku, kterou jsme na bankovním účtu přečerpaly do minusu ve sjednaném období, neplatíme žádné úroky, v opačném případně hradíme poměrně vysoké úroky. Kontokorentní úvěry jsou využívány především na krátkodobé půjčení peněz a klienti čerpají nižší objemy peněžních prostředků než u neúčelových spotřebitelských úvěrů. Graf č. 8: Členění spotřebních úvěrů 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 debetní zůstatky na BÚ spotřebitelské účelové úvěry pohledávky z karet celkem spotřebitelské neúčelové úvěry Zdroj: vlastní práce

42 Vlastní práce Graf č. 9 zobrazuje strukturu spotřebních úvěrů dle časového hlediska. Podle údajů uvedených v metodickém listě České národní banky se jedná o úvěry krátkodobé, pokud doba splatnosti je do 1 roku (včetně), u úvěrů střednědobých je splatnost do 5 let (včetně), pokud se doba splatnosti pohybuje nad 5 let, jedná se o úvěry dlouhodobé. V roce 2002 bylo 23 % objemu peněžních prostředků poskytnuto formou krátkodobých spotřebních úvěrů, 61 % spotřebních úvěrů bylo střednědobých a 16 % tvořily úvěry dlouhodobé. Postupně docházelo ke snižování podílu střednědobých úvěrů na celkovém objemu poskytnutých prostředků a naopak rostl podíl úvěrů dlouhodobých. V roce 2010 krátkodobé spotřební úvěry tvořily 17 %, střednědobé 18 % a dlouhodobé 65 % z celkového objemu. Roste ochota občanů zadlužit se na delší dobu (období delší než 5 let) při nákupu spotřebního zboží. Dlouhodobými úvěry financují především nákup dražšího zboží. Najdou se domácnosti, které využívají úvěrů dlouhodobých k úhradě krátkodobých úvěrů (refinancování). Krátkodobými úvěry jsou především pohledávky z karet a debetní zůstatky na bankovních účtech. Graf č. 9: Struktura spotřebních úvěrů dle časového hlediska 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé Zdroj: vlastní výpočty dle údajů ČNB V roce 2010 tvořily krátkodobé pohledávky z karet 52 %, debetní zůstatky na BÚ 37 %, spotřebitelské účelové úvěry 2 % a neúčelové úvěry 9 % z celkové objemu poskytnutých krátkodobých spotřebních úvěrů. U střednědobých tvořily 2 % kontokorentní úvěry, 20 % pohledávky z karet, 10 % účelové spotřebitelské úvěry a největší část zaujímaly střednědobé spotřebitelské neúčelové úvěry téměř 68 %. U dlouhodobých spotřebních úvěrů se dlouhodobé debetní zůstatky a pohledávky z karet nevyskytují, tento typ financování je spojen s vysokými úroky, tudíž se využívají nejvíce v krátkodobém horizontu, v některých případech je využívána i splatnost do 5 let. U účelových spotřebitelských úvěrů se ta-

Vlastní práce 43 ké využívá spíše střednědobé splatnosti, úvěry tohoto typu s delší splatností než 5 let (dlouhodobé) představují 5 % z celkových dlouhodobých spotřebních úvěrů. Největší položku dlouhodobých spotřebních úvěrů tvoří spotřebitelské neúčelové úvěry, které zaujímají 95 % z celkového objemu dlouhodobých spotřebních úvěrů. 4.1.3 Elementární charakteristiky vývoje V grafu č. 10 vidíme průběh časové řady zobrazující výši spotřebních úvěrů v období 2002 2010. Graf č. 10: Celkový objem spotřebních úvěrů (v mil. Kč) 210000 190000 170000 150000 130000 110000 90000 70000 50000 30000 10000 2002Q01 2002Q03 2003Q01 2003Q03 2004Q01 2004Q03 2005Q01 2005Q03 2006Q01 2006Q03 2007Q01 2007Q03 2008Q01 2008Q03 2009Q01 2009Q03 2010Q01 2010Q03 Zdroj: vlastní práce Z grafu tempa růstu (graf č. 11) je patrné, že výše spotřebitelských úvěrů podléhá během roku i sezónním vlivům. Ve čtvrtém čtvrtletí dochází ke zvyšování tempa růstu, naopak v prvním čtvrtletí roku je zaznamenáván pokles. Sezónností se budeme podrobněji zabývat v dalších částech práce (viz kapitola sezónnost). Z grafu je také viditelné, že v období krize docházelo ke snižování tempa růstu. Průměrné roční tempo růstu se v období 2002 2008 pohybovalo okolo 105 %. V roce 2009 nastalo snižování tempa růstu, průměrné roční tempo růstu za tento rok činilo 102,36 % a v roce 2010 bylo 101,82 %. Průměrně tedy nedocházelo vyloženě k poklesu, ale ke zpomalování tempa růstu. Průměrné roční tempo přírůstků spotřebitelských úvěrů se do roku 2008 pohybovalo okolo 5 7 %, v roce 2009 došlo k snížení tempa přírůstku na 2,36 % a v roce 2010 na 1,82 %. Průměrný absolutní přírůstek spotřebních úvěrů za sledované období je 4 699,99 mil. Kč, průměrné tempo růstu činí 105,40 % a průměrné tempo přírůstku je 5,4 %.

44 Vlastní práce Graf č. 11: Čtvrtletní tempo růstu 120 115 110 105 100 95 90 2002Q01 2002Q03 2003Q01 2003Q03 2004Q01 2004Q03 2005Q01 2005Q03 2006Q01 2006Q03 2007Q01 2007Q03 2008Q01 2008Q03 2009Q01 2009Q03 2010Q01 2010Q03 Zdroj: vlastní výpočty Vliv na snižování tempa růstu v první fázi měla média, která psala o krizi ve světě a pojednávala o důsledkách pro Českou republiku v období, kdy ještě krize u nás nevypukla. Domácnosti z důvodu obav z ekonomické krize očekávali snížení svých příjmů, proto docházelo ke snižování množství vynakládaných prostředků na spotřebu, domácnosti se snažili více nezadlužovat a spíše spořit. K poklesu tempa růstu však nejvíce přispěl především nepříznivý ekonomický vývoj v ČR zpomalování tempa ekonomického růstu, zvyšování inflace, zvyšování nezaměstnanosti (viz graf č. 12). Graf č. 12: Ekonomický vývoj v ČR 12 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 2002Q01 2002Q03 2003Q01 2003Q03 2004Q01 2004Q03 2005Q01 2005Q03 2006Q01 2006Q03 2007Q01 2007Q03 2008Q01 2008Q03 2009Q01 2009Q03 2010Q01 2010Q03 Meziroční změny HDP Inflace registrovaná nezaměsnanost Zdroj: vlastní práce dle údajů ČSÚ, ČNB

Vlastní práce 45 4.1.4 Popis trendové složky Při analýze časové řady jsou využita měsíční data, která zahrnují celkové poskytnuté spotřební úvěry za období 2002 2010. V této části práce bude využito analytické vyrovnání časové řady pomocí lineárního, parabolického a exponenciálního trendu. Na základě posouzení kvality vyrovnání bude zvolen nejvhodnější model. Lineární trend Yt = β0 + β1t Na základě výpočtů provedených v programu Excel a po dosazení parametrů do rovnice, dostáváme lineární trendovou funkci: Tt = 12 325,91+1 738,61t; kde t je časová proměnná, která nabývá hodnot 1,2,., 108. Parabolický trend Yt = β0 + β1t + β2t 2 Po provedení výpočtů a po dosazení parametrů do rovnice, dostáváme parabolickou trendovou funkci: Exponenciální trend Yt = β0 β1 t Tt = 25 847,65+1 001,06t+6,77t 2. Vypočtená exponenciální trendová funkce má tvar: Tt = 10,44*0,018 t. Měření kvality vyrovnání Měření kvality vyrovnání je posouzeno na základě ukazatelů uvedených v tab. 4. Čím je hodnota charakteristik nižší, tím je větší kvalita vyrovnání. Průměrná střední chyba odhadu u lineárního a parabolického trendu je rovna nule, jelikož se jedná o funkce lineární v parametrech. Na základě dalších vypočtených charakteristik se jeví jako nejvhodnější parabolický trend. Tab. 4 Hodnocení zvoleného trendu přímka parabola exponenciála M.E. 0,00 0,00-532,42 M.A.E. 7 184,51 4 755,14 7 495,23 M.S.E. 66 584 483,45 31 993 257,76 137 841 581,28 R.M.S.E. 8 159,93 5 656,26 11 740,60 Zdroj: vlastní výpočty Mezi charakteristiky, hodnotící kvalitu daného modelu patří také koeficient determinace, který udává, kolik procent variability závisle proměnné je vysvětleno

46 Vlastní práce daným model. Čím je hodnota koeficientu vyšší, tím je zvolený model vhodnější. U lineárního trendu je vysvětleno daným modelem 97,8 % variability, u parabolického trendu 98,9 % a u exponenciálního trendu 98,4 %. Ačkoliv hodnoty koeficientů determinace si jsou u všech trendů velice blízké, na základě této charakteristiky je nejvhodnějším trendem pro analytické vyrovnání opět parabolický trend (viz graf č. 13). Graf č. 13: Vyrovnání parabolickým trendem 240000 220000 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 leden 02 květen 02 září 02 leden 03 květen 03 září 03 leden 04 květen 04 září 04 leden 05 květen 05 září 05 leden 06 květen 06 září 06 leden 07 květen 07 září 07 leden 08 květen 08 září 08 leden 09 květen 09 září 09 leden 10 květen 10 září 10 empirické hodnoty vyrovnané hodnoty Zdroj: Vlastní práce Parabolický trend se zlomem Nejvhodnější trendem pro vyrovnání byla v předchozí kapitole zvolena parabola. Vlivem ekonomické krize však na základě vypočtených elementárních charakteristik (viz kapitola 4.1.3) docházelo k určitému snižování tempa růstu poskytnutých spotřebitelských úvěrů. Pro statistické prokázání vlivu krize na vývoj bude využito modelu o tvaru: Y = β0 + β1t + β2t 2 + β3d + β4t2, kde Y je závisle proměnná (spotřební úvěry). Část rovnice β0 + β1t + β2t 2 představuje funkční tvar pro parabolický trend, kde t je časová proměnná nabývající hodnot 1,2,..,108, t 2 je druhá mocnina časové proměnné, kde t 2 = 1, 4,,11 664, β0 představuje konstantu a β1, β2 jsou parametry modelu. Druhá část β3d + β4t2, je tvořena parametry β3 a β4. D představuje umělou proměnnou, která nabývá hodnoty 0 pro t = 1, 2,., 84 a pro t = 85, 86. 108 nabývá hodnoty 1, t2 je časový okamžik zlomu. První náznaky ekonomické krize v České republice byly spojeny se zářím 2008, avšak vliv krize na vývoj ekonomiky ČR se výrazně projevil až v roce 2009. Protože ekonomický vývoj má vliv na spotřebitelské úvěry, je předpokládán leden 2009 jako zlomové období (t2).

Vlastní práce 47 Pro potvrzení, že prvotní volba zlomového období v lednu 2009 je opravdu nejvhodnější, bude vypočítáno několik modelů se zlomem v různých měsících a na základně charakteristik měřících kvalitu vyrovnání a koeficientů determinace bude zvolen nejvýstižnější model. Tab. 5 Měření kvality vyrovnání zlomového období VI.08 IX.08 I.09 IV.09 M.E. 0,00 0,00 0,00 0,00 M.A.E. 1 868,59 1 701,40 1 571,61 1 675,91 M.S.E. 5 638 931,97 4 469 470,18 3 842 719,41 4 227 769,49 R.M.S.E. 2 374,64 2 114,11 1 960,29 2 056,15 R 99,81 99,85 99,87 99,85 Zdroj: vlastní výpočty Na základě vypočtených charakteristik a koeficientů determinace (viz tab. 5) se nám potvrdila volba zlomového období v lednu 2009 za správně zvolenou. Do zlomového období umělá proměnná a t2 nabývají hodnoty 0, od ledna 2009 je k umělé proměnné přiřazena hodnota 1 a k t2 odpovídající hodnota časové proměnné. Na základě regresní analýzy, provedené pomocí analýzy dat v Microsoft Excel, získáváme očekávané hodnoty pro jednotlivá Y a jednotlivé parametry modelu. Po dosazení vypočtených parametrů do modelu Y = β0 + β1t + β2t 2 + β3d + β4t2 získáváme funkci tvaru: Y=33 732+374,83t+14,68t 2 +173 280,56D0-2027,0t2 Pro statistické prokázání vlivu krize jsou zvoleny následující hypotézy: H0: parametry β3,β4 nejsou statistické významné HA: parametry β3, β4 jsou statistické významné Pokud bude platit nulová hypotéza o nevýznamnosti parametrů, nebyl statisticky prokázán vliv krize na vývoj objemu spotřebitelských úvěrů. Pokud bude nulová hypotéza zamítnuta, přijmeme hypotézu alternativní, tedy že ekonomická krize měla určitý vliv na vývoj spotřebitelských úvěrů. Pro testování významnosti jednotlivých parametrů modelu využijeme T-test: H0: parametr není statisticky významný HA: parametr je statisticky významný Pokud bude p-hodnota menší než zvolená hladina významnosti, H0 o nevýznamnosti parametrů zamítáme. Uvedené p-hodnoty byly vypočteny prostřednictvím statistického programu GRETL.

48 Vlastní práce Tab. 6: P-hodnota pro jednotlivé parametry modelu parametr β0 β1 β2 β3 β4 p-hodnota 3,46e-074 1,89e-017 2,52e-059 3,79e-047 1,23e-048 Zdroj: vlastní výpočty, program Gretl P-hodnota je pro všechny parametry menší než zvolená hladina významnosti (5 %), tudíž H0 o nevýznamnosti zamítáme, všechny parametry modelu jsou statisticky významné. Parametry β3 i β4 jsou významné, statisticky se prokázalo ovlivnění vývoje spotřebitelských úvěrů ekonomickou krizí. Pro testování statistické významnosti celého modelu bude využit F-test: H0: model není statisticky významný HA: model je statisticky významný Pokud je p-hodnota menší než zvolená hladina významnosti, H0 o nevýznamnosti modelu zamítáme. P-hodnota (5,3e-148) je menší nežli zvolená hladina významnosti (0,05). H0 o nevýznamnosti modelu zamítáme. Na 5 % hladině významnosti je daný model statisticky významný. Navíc zvoleným modelem je vysvětleno 99,87 % variability závisle proměnné. Pro zachycení přesnějšího vývoje časové řady bude při dalších výpočtech využíváno parabolického trendu se zlomem (viz graf č. 14). Graf č. 14: Vyrovnání parabolickým trendem se zlomem 220000 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 I.02 V.02 IX.02 I.03 V.03 IX.03 I.04 V.04 IX.04 I.05 V.05 IX.05 I.06 V.06 IX.06 I.07 V.07 IX.07 I.08 V.08 IX.08 I.09 V.09 IX.09 I.10 V.10 IX.10 empirické hodnoty vyrovnané hodnoty Zdroj: vlastní práce

Vlastní práce 49 4.1.5 Sezónnost V této kapitole bude provedeno měření sezónnosti podle několika modelů, model konstantní sezónnosti, model proporcionální sezónnosti a regresní přístup. Na základě měření kvality vyrovnání bude vybrán nejvhodnější model. Konstantní sezónnost Na základě provedených výpočtů získáváme 12 sezónních konstant (viz tab. 7). Tab. 7 Měsíční sezónní konstanty Zdroj: vlastní výpočty wj leden -116,382 únor -1192,84 březen -764,503 duben -881,45 květen -312,128 červen -13,9589 červenec -100,266 srpen -169,86 září 695,2923 říjen 654,5245 listopad 589,9364 prosinec 1611,639 součet 0,00 V grafu č. 15 jsou zobrazeny měsíční hodnoty sezónních konstant u spotřebitelských úvěrů. K nárůstu sezónních konstant dochází především koncem roku (4. čtvrtletí). Nejvíce se vliv sezónnosti projevuje v prosinci. Občané využívají spotřebitelský úvěrů na nákup vánočních dárků, chtějí potěšit rodinu a své blízké, nakupují nové televize, PC, kuchyňské spotřebiče, různé cestovní zážitky atd. V prosinci jsou také využívány půjčky na dovolenou na horách, která je spojena s výdaji na stravování, ubytování, vleky a s výdaji na nákup lyžařského vybavení. Naopak v prvních měsících roku (I. čtvrtletí roku) dochází k propadu sezónních konstant. V lednu se sezónní konstanta pohybuje ještě mírně pod trendem, ale v dalších měsících se hodnoty vyskytují výrazně pod trendem. Domácnosti si před vánočními svátky půjčují velké množství finančních prostředků a roste jejich zadlužování, proto se v následujících měsících snaží už více nezadlužovat a spíše šetřit.

50 Vlastní práce Graf č. 15: Měsíční hodnoty sezónních konstant 2000 1500 1000 500 0-500 -1000-1500 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Zdroj: vlastní práce Proporcionální sezónnost Pracujeme s měsíčními daty, proto na základě výpočtů dostáváme 12 sezónních indexů. Platí, že součet indexů je roven počtu období (tj. 12), tudíž nemusí být indexy přepočítávány na sezónní faktory. Pokud je hodnota sezónního indexu rovna jedné, není v daném období žádný vliv sezónnosti. Pokud se sezónní indexy pohybují nad hodnotou jedna, jsou hodnoty v daném období nadprůměrné (vyskytují se nad trendem). Naopak sezónní indexy menší než 1 jsou podprůměrné, hodnoty se vyskytují pod trendem. Tab. 8 Měsíční sezónní indexy Zdroj: Vlastní práce 1+cj leden 0,995 únor 0,988 březen 0,994 duben 0,992 květen 0,997 červen 1,000 červenec 1,000 srpen 0,999 září 1,011 říjen 1,009 listopad 1,007 prosinec 1,008 součet 12,000

Vlastní práce 51 Regresní přístup do modelu se zahrnují umělé proměnné, které nabývají hodnoty 0 nebo 1. Protože data jsou měsíční, bude při výpočtu využito 12 umělých proměnných. Z důvodu problému perfektní kolinearity se jedna z umělých proměnných do modelu nezahrnuje. Vyrovnané hodnoty byly získané prostřednictvím výpočtů v programu Gretl. Y = β0 + β1t + β2t 2 + β3d0 + β4t2 + β5d1 + β6d2+ + β15d11 Graf č. 16: Využití regresní přístupu pro zachycení sezónnosti Zdroj: vlastní práce Tab. 9 Hodnocení modelů sezónnosti triviální sez. proporc. sez. konstantní sez. regresní přístup M.E. -124,89-32,64 0,00 0,00 M.A.E. 6 237,24 1 443,09 1 451,86 1 443,98 M.S.E. 53 192 934,60 3 160 214,80 3 276 752,37 3 245 184,25 R.M.S.E. 7 923,35 1 777,70 1 810,18 1 801,44 Zdroj: Vlastní výpočty V tabulce 9 jsou uvedeny vypočtené hodnoty charakteristik výstižnosti pro jednotlivé typy sezónnosti. Na základě porovnání těchto kritérií nejvhodnějším modelem pro popis sezónní složky je regresní přístup a model konstantní sezónnosti. Při využití regresního přístupu získáváme přesnější hodnoty nežli u modelu s konstantní sezónnosti, proto v další kapitole se pracuje s modelem tvaru: Y = β0 + β1t + β2t 2 + β3d + β4t2 + β5d1 + β6d2+ + β15d11

52 Vlastní práce 4.1.6 Predikce Při zachování podmínky ceteris paribus, lze očekávat i v dalších měsících rostoucí trend spotřebních úvěrů (graf č. 17), avšak tempo růstu se předpokládá i v dalších měsících menší než v období před ekonomickou krizí. Tab. 10 Budoucí vývoj spotřebních úvěrů Zdroj: vlastní výpočty Graf č. 17: Předpokládaný budoucí vývoj 31.1.2011 200 519,9 28.2.2011 200 912,1 31.3.2011 202 809,0 30.4.2011 204 160,7 31.5.2011 206 198,7 30.6.2011 207 965,5 220000 210000 objem předpověď 95 procentní interval 200000 190000 180000 170000 160000 150000 140000 130000 2008 2008,5 2009 2009,5 2010 2010,5 2011 2011,5 Zdroj: vlastní práce v programu Gretl

Vlastní práce 53 4.2 Nebankovní poskytovatelé Na trhu se setkáváme s rozsáhlou nabídkou spotřebitelských úvěrů od nebankovních institucí. Sektor nebankovních poskytovatelů se neustále rozrůstá, některé společnosti se stávají i značnými konkurenty bankovních institucí. Podle žebříčků uveřejňovaných Českou leasingovou a finanční asociací (viz graf č. 18), se mezi tři největší nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů v roce 2010 řadí společnosti CETELEM ČR, a. s., Home Credit, a. s., GE Money Multiservis a. s. Graf č. 18: Největší nebankovní poskytovatelé v roce 2010 CETELEM ČR, a.s. Home Credit, a.s. GE Money Multiservis, a.s. ESSOX, s.r.o. Provident Financial s.r.o. Zdroj: vlastní práce na základě údajů ČLFA Data pro zpracování jsou získána ze zveřejňovaných údajů České národní banky v systému ARAD. Konkrétně bylo využito statistik zprostředkovatelů financování aktiv, které zahrnují statistiky nebankovních subjektů poskytujících finanční leasing, spotřebitelské úvěry, osobní půjčky, splátkový prodej, úvěry z kreditních karet. V těchto statistikách se vyskytují také údaje společností zabývajících se faktoringem a forfaitingem, ale tato forma financování se netýká popisovaného sektoru domácností. Statistiky těchto společností jsou dostupné až od roku 2005 a pouze ve formě čtvrtletních dat, proto v dalších kapitolách je pracováno s těmito daty. Statistiky nebankovních společností z dřívějšího období lze sice dohledat na stránkách České leasingové a finanční asociace, ale nezahrnovaly všechny nebankovní společnosti vyskytující se na trhu, tudíž bychom získaly pro zachycení vývoje nepřesná data. Následující část práce se zabývá vývojem spotřebitelských úvěrů od konce roku 2005 až do roku 2010.

54 Vlastní práce 4.2.1 Zadlužení domácnostní u nebankovního sektoru Následující kapitola bude zaměřena na strukturu zadlužení u nebankovních institucí (viz graf č. 19). Situace zadlužení domácností u nebankovních poskytovatelů je opačná než u bankovních společností. Největší podíl dluhů domácností tvoří spotřební úvěry, v roce 2010 představovaly 81 % z celkového zadlužení. Zatímco úvěry na bydlení tvořily v tomto roce 1,5 % a ostatní úvěry domácnostem 17,5 %. Toto rozložení je dáno orientací nebankovních společností především na nabídku splátkového prodeje, osobní půjčky, úvěrové karty aj. Zatímco u bankovních společností dochází k neustálému nárůstu zadlužení domácností, u nebankovních poskytovatelů v průběhu sledovaného období 2005 2010 došlo k poklesu dluhů u těchto společností. Na konci roku 2005 pohledávky těchto společností vůči domácnostem činily 105 mld. Kč a na konci roku 2010 se jednalo o 80,8 mld. Kč. V roce 2010 z celkového dluhu představovaly úvěry na bydlení 1,2 mld., úvěry na spotřebu 65,6 mld. a ostatní úvěry 14 mld. Kč. Graf č. 19: Struktura zadlužení domácností u nebankovních institucí 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní výpočty na základě údajů ČNB na spotřebu na bydlení ostatní 4.2.2 Struktura spotřebních úvěrů V grafu č. 20 je zobrazena struktura spotřebních úvěrů na základě časového hlediska. Rozložení je opačné nežli u bankovních společností. Největší část tvoří krátkodobé a střednědobé spotřební úvěry. Na konci roku 2010 krátkodobé spotřební úvěry tvořily 36 %, střednědobé úvěry 44 % a dlouhodobé úvěry 20 % z celkové sumy poskytnutých spotřebních úvěrů nebankovními společnostmi. Takové rozložení způsobuje využívání poměrně vysokých ročních procentních sazeb nákladů a požadavek nebankovních poskytovatelů na splácení úvěrů v kratším období než u bankovních institucí.

Vlastní práce 55 Graf č. 20: Struktura spotřebních úvěrů dle časového hlediska 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 krátkodobé střednědobé dlouhodobé Zdroj: vlastní práce na základě údajů ČNB 4.2.3 Elementární charakteristiky vývoje Graf č. 21: Vývoj spotřebitelských úvěrů u nebankovních poskytovatelů 140000,00 130000,00 120000,00 110000,00 100000,00 90000,00 80000,00 70000,00 60000,00 50000,00 2005Q04 2006Q01 2006Q02 2006Q03 2006Q04 2007Q01 2007Q02 2007Q03 2007Q04 2008Q01 2008Q02 2008Q03 2008Q04 2009Q01 2009Q02 2009Q03 2009Q04 2010Q01 2010Q02 2010Q03 2010Q04 Zdroj: vlastní práce dle údajů ČNB V grafu č. 21 je vyobrazen průběh časové řady, která zobrazuje vývoj spotřebních úvěrů poskytovaných nebankovními společnostmi od prosince 2005 do konce roku 2010. Z grafu je viditelné, že i u nebankovních společností měla ekonomická krize vliv na vývoj spotřebních úvěrů. U spotřebních úvěrů poskytovaných nebankovními poskytovali, docházelo nejen ke snižování tempa růstu, ale i k samotnému poklesu poskytnutých úvěrů těmito poskytovateli a pokles pokračuje až do současnosti. Průměrné tempo růstu za rok 2008 činilo 101,71 %, za rok 2009 hodnota této charakteristiky činila 94,69 %, došlo tedy k propadu poskytovaných spotřebních úvěrů. Průměrný absolutní úbytek spotřebních úvěrů za sledované období je 1 344,65 mil. Kč, průměrné tempo růstu činí 98,66 % a průměrné tempo úbytku za sledované období je 1,34 %.

56 Vlastní práce 4.2.4 Popis trendové složky Na vývoj úvěrů u nebankovních poskytovatelů také měla vliv ekonomická krize, proto pro vyrovnání časové řady je zvolen lineární trend se zlomem: Y = β0 + β1t + β2d + β3t2, kde Y je závisle proměnná (spotřebitelské úvěry). Část rovnice β0 + β1t představuje funkční tvar pro lineární trend, kde t je časová proměnná nabývající hodnot 1,2,, 21, β0 představuje konstantu a β1 představuje směrnici přímky před zlomem. Druhou část β2d + β3t2, tvoří parametry β2 a β3. D představuje umělou proměnnou, která nabývá hodnot 0 nebo 1 a t2 je čas, kdy dochází ke zlomu ve vývoji časové řady. Stejně jako u bankovních poskytovatelů je zvolen začátek roku 2009 (I. čtvrtletí) jako předpokládané zlomové období. Pro potvrzení správné volby je vypočítáno několik modelů se zlomem pro různá čtvrtletí a na základě charakteristik, které měří kvalitu vyrovnání a koeficientů determinace je zvolen model nejvhodnější. Měření kvality vyrovnání je posouzeno na základě ukazatelů uvedených v tab. 11. Čím je hodnota charakteristik nižší, tím je větší kvalita vyrovnání. Na základě vypočtených charakteristik se jeví jako nejvhodnější zlomové období první čtvrtletí roku 2009, což je patrné při pohledu na koeficient determinace, který je u toho modelu nejvyšší. Tab. 11 Měření kvality vyrovnání zlomových období 2008Q04 2009Q01 2009Q02 2009Q03 M.E. 0,00 0,00 0,00 0,00 M.A.E. 3 367,25 2 965,09 3 658,20 4 814,75 M.S.E. 21 069 481,71 19 648 507,78 22 066 885,85 37 071 239,34 R.M.S.E. 4 590,15 4 432,66 4 697,54 6 088,62 Koeficient determinace Zdroj: vlastní výpočty 94,86 95,2 94,6 90,96 Na základě regresní analýzy, provedené pomocí analýzy dat v Microsoft Excel, získáváme očekávané hodnoty pro jednotlivá Y a jednotlivé parametry modelu. Po dosazení vypočtených parametrů do modelu Y = β0 + β1t + β2d + β3t2, získáváme funkci tvaru: Y=83 061,4 + 4 118,7t + 192 040D - 14 195,8t2 Pro statistické prokázání vlivu krize na vývoj spotřebních úvěrů u nebankovních poskytovatelů jsou zvoleny následující hypotézy: H0: parametry β2, β3 nejsou statistické významné žádný vliv krize na vývoj

Vlastní práce 57 HA: parametry β2, β3 jsou statistické významné vliv krize na vývoj Pro testování statistické významnosti jednotlivých parametrů modelu je využito T-testu: H0: parametr není statisticky významný HA: parametr je statisticky významný Pokud je p-hodnota menší než zvolená hladina významnosti (5 %), H0 o nevýznamnosti parametrů zamítáme. Uvedené p-hodnoty (tab. 12) byly vypočteny prostřednictvím statistického programu GRETL. Tab. 12 P-hodnota pro jednotlivé parametry modelu parametr β0 β1 β2 β3 p-hodnota 7,85E-16 2,58E-09 9,3E-11 4,91E-12 Zdroj: vlastní výpočty, program Gretl P-hodnota je pro parametry β2 i β3 menší než zvolená hladina významnosti (5 %), tudíž H0 o nevýznamnosti zamítáme, parametry jsou statisticky významné. Podařilo se nám statisticky prokázat ovlivnění vývoje spotřebitelských úvěrů ekonomickou krizí. Pro testování statistické významnosti celého modelu bude použit F-test: H0: model není statisticky významný HA: model je statisticky významný Pokud je p-hodnota menší než zvolená hladina významnosti, H0 o nevýznamnosti modelu zamítáme. P-hodnota (2,03e-11) je menší než zvolená hladina významnosti (0,05). H0 o nevýznamnosti modelu zamítáme. Na 5 % hladině významnosti je daný model statisticky významný. Zvoleným modelem je vysvětleno 95,21 % variability závisle proměnné. Při dalších výpočtech je využíváno lineárního trendu se zlomem (graf č. 23).

58 Vlastní práce Graf č. 22: Lineární trend se zlomem 150000 140000 130000 120000 110000 100000 90000 80000 70000 60000 50000 2005Q04 2006Q01 2006Q02 2006Q03 2006Q04 2007Q01 2007Q02 2007Q03 2007Q04 2008Q01 2008Q02 2008Q03 2008Q04 2009Q01 2009Q02 2009Q03 2009Q04 2010Q01 2010Q02 2010Q03 2010Q04 Zdroj: Vlastní práce 4.2.5 Sezónnost V této kapitole bude provedeno měření sezónnosti prostřednictvím modelu konstantní sezónnosti, modelu proporcionální sezónnosti, triviálního modelu sezónnosti a regresního přístupu. Na základě měření kvality vyrovnání bude vybrán nejvhodnější model. Konstantní sezónnost Na základě výpočtů získáváme 4 sezónní konstanty pro jednotlivá čtvrtletí (viz tab. 13). Tab. 13 Čtvrtletní sezónní konstanty wj Q01 1067,807 Q02-1682,59 Q03-3239,93 Q04 3212,263 součet 0,00 Zdroj: Vlastní výpočty V grafu č. 23 jsou vyobrazeny čtvrtletní hodnoty sezónních konstant. K výraznému nárůstu dochází ve 4. čtvrtletní roku a na rozdíl od bankovních poskytovatelů také v prvním čtvrtletí roku. Nárůstu koncem roku je opět způsobem vánočními nákupy, nárůst v prvním čtvrtletí může být vyvolán půjčkami na zimní dovolenou, povánočními výprodeji zboží a lákavými slevami na neproda-

Vlastní práce 59 né zimní zboží (oblečení, lyžařské vybavení aj.). Dalším důvodem nárůstu může být, že domácnosti po Vánocích nemají dostatek finančních prostředků na splácení různých úvěrů, proto si půjčí od nebankovních společností, aby mohli včas splatit svoje závazky. Naopak k propadu sezónních konstant dochází ve druhém a třetím čtvrtletí roku. Graf č. 23: Čtvrtletní hodnoty sezónních konstant 4000 3000 2000 1000 0-1000 -2000-3000 -4000 Q01 Q02 Q03 Q04 Zdroj: vlastní práce Proporcionální sezónnost Jelikož v této části pracujeme se čtvrtletními daty, na základě provedených výpočtů získáváme 4 sezónní indexy (viz tab. 14). Součet indexů není roven počtu období tj. 4, tudíž musí být přepočítány na sezónní faktory. Hodnota sezónního faktoru rovna jedné znamená, že v daném období není žádný vliv sezónnosti. Sezónní faktory pohybující se nad hodnotou 1 vyjadřují vliv sezónnosti v daném období a hodnoty sezónních faktorů menších než 1 jsou podprůměrné, vyskytují se pod trendem. Tab. 14 Čtvrtletní sezónní indexy 1+cj (1+cj)* Q01 1,0055 1,007 Q02 0,9862 0,988 Q03 0,9749 0,977 Q04 1,0259 1,028 součet 3,992 4,000 Zdroj: vlastní výpočty Regresní přístup Do modelu jsou zahrnuty umělé proměnné, které nabývají hodnoty 0 nebo 1. Data jsou čtvrtletní, proto budou využity 4 umělé proměnné. Z důvodu problému perfektní kolinearity se jedna z umělých proměnných do modelu nezahrnuje

60 Vlastní práce (vynecháváme čtvrtou umělou proměnnou). Vyrovnané hodnoty byly získané provedením regrese v programu Excel. Y = β0 + β1t + β2d0 + β3t2 + β4d1 + β5d2 + β6d3 Graf č. 24: Využití regresní přístupu pro zachycení sezónnosti 150000 140000 130000 120000 110000 100000 90000 80000 70000 60000 50000 2005Q04 2006Q01 2006Q02 2006Q03 2006Q04 2007Q01 2007Q02 2007Q03 2007Q04 2008Q01 2008Q02 2008Q03 2008Q04 2009Q01 2009Q02 2009Q03 2009Q04 2010Q01 2010Q02 2010Q03 2010Q04 empirické hodnoty vyrovnané hodnoty Zdroj: vlastní práce Tab. 15 Hodnocení modelů sezónnosti přímka přímka triviální sez. proporc. sez. konstantní sez. regresní přístup M.E. -123,24-103,00-160,61 0,00 M.A.E. 3 311,76 3 076,34 3 010,08 2 964,41 M.S.E. 15 011 343,69 14 483 053,33 13 254 604,37 13 166 802,33 R.M.S.E. 3 874,45 3 805,66 3 640,69 3 628,61 Zdroj: vlastní výpočty V tabulce 15 jsou uvedeny vypočtené hodnoty charakteristik výstižnosti pro jednotlivé typy sezónnosti. Na základě porovnání těchto kritérií nejvhodnějším modelem pro popis sezónní složky je regresní přístup, proto se v další kapitole využívá modelu tvaru: Y = β0 + β1t + β2d0 + β3t2 + β4d1 + β5d2 + β6d3

Vlastní práce 61 4.2.6 Predikce U spotřebních úvěrů poskytovaných nebankovními společnostmi lze při zachování podmínky ceteris paribus očekávat i v dalších čtvrtletích klesající trend (graf č. 25). Sice roste počet občanů využívající úvěrů od nebankovních poskytovatelů, ale největší podíl na trhu spotřebních úvěrů stále zaujímají bankovní společnosti. Tab. 16 Předpokládaný budoucí vývoj (v mil. Kč) období předpověď 31.3.2011 54 041,83 30.6.2011 41 097,36 Zdroj: vlastní práce Graf č. 25: Předpokládaný vývoj u nebankovních poskytovatelů 160000 Y předpověď 95 procentní interval 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 2008 2008,5 2009 2009,5 2010 2010,5 2011 Zdroj: vlastní práce

62 Vlastní práce 4.3 Úvěry se selháním S rostoucím zadlužováním úzce souvisí problém nesplácení úvěrů. Občané si napůjčují velké množství peněz, ale mnozí z nich už nemyslí na to, zda budou mít v budoucnu dostatek finančních prostředků na jejich splácení. Tato kapitola se zaměřuje na vývoj a strukturu spotřebitelských úvěrů v selhání, jedná se o úvěry nesplacené více než 90 dní po termínu splatnosti. Jelikož u nebankovních poskytovatelů ve zveřejněných statistikách není tato oblast obsažená, následující část pojednává pouze o bankovních společnostech. Graf č. 26 zobrazuje podíl spotřebních úvěrů v selhání na celkových poskytnutých spotřebních úvěrech. Na konci roku 2002 tento podíl činil 9,17 %, v nadcházejícím roce došlo k mírnému nárůstu o 0,15 %, poté až do roku 2008 docházelo ke snižování podílu spotřebních úvěrů v selhání na poskytnutých spotřebních úvěrech. Nárůst je zaznamenán v roce 2009, kdy došlo ke zvýšení hodnoty na 8,41 %, téměř o 1,7 % oproti minulému roku. Došlo k promítnutí a dopadu ekonomické krize na schopnost domácností splácet své dluhy. Zvyšovala se nezaměstnanost, docházelo u mnoha domácností ke snižování příjmů. Pokud neměla rodina vytvořené finanční rezervy, potýkala se s problémy se splácením. Podíl spotřebních úvěrů v selhání neustále roste, protože spousta lidí se bezhlavě zadlužuje a už si neuvědomuje, zda bude mít v budoucnu dostačující příjmy na úhradu svých závazků nebo nepočítá s působením nepříznivých ekonomických vlivů (zvyšování nezaměstnanosti, růst inflace aj.). Graf č. 26: Podíl spotřebních úvěrů v selhání na poskytnutých spotřebních úvěrech 13,00% 12,00% 11,00% 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Vlastní výpočty dle údajů ČNB

Vlastní práce 63 Graf č. 27: Struktura spotřebních úvěrů v selhání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 debetní zůstatky na BÚ pohledávky z karet spotřebitelské účelové úvěry spotřebitelské neúčelové úvěry Zdroj: Vlastní výpočty dle údajů ČNB V grafu č. 27 je patrné, že největší problémy se vyskytují u splácení spotřebitelských neúčelových účelů (v roce 2010 se jednalo o 70 % z celkových spotřebních úvěrů v selhání), protože tyto úvěry patří mezi nejvyužívanější a jedná se o poskytnutí vyšších částek než třeba v případě kontokorentních účtu a kreditních karet. Dochází ale také k nárůstu počtu úvěrů v selhání u položky pohledávky z karet. V roce 2002 tvořily 0,84 % z celkových úvěrů v selhání, postupně se podíl zvyšoval a v roce 2010 již položka debetní karty v selhání představovaly 12,5 % z celkové sumy. Nárůst pohledávek z karet v selhání, způsobuje růst počtu vydaných kreditních karet. V dnešní moderní době jsou platby kartou stále častěji využívány, u toho typu úvěru jsou poměrně vysoké úroky, proto se klienti snadno dostávají do problému se splácením. 4.4 Faktory ovlivňující spotřební úvěry V této práci se pracuje s modelem, kde výše spotřebních úvěrů je závislá pouze na čase. V praxi však vývoj spotřebitelských úvěrů ovlivňují další faktory, které mají vliv na růst (snižování) objemu spotřebitelských úvěrů. Můžeme mezi ně zařadit základní ekonomické veličiny ekonomický růst, nezaměstnanost, inflace, výše reálných mezd. Pokud se ekonomika vyvíjí příznivě, občané nemají obavy z budoucnosti, více utrácejí a využívají úvěry. Pokud naopak roste nezaměstnanost, klesá ekonomický růst nebo se zvyšuje inflace, domácnosti více šetří a odkládají nákupy tzv. utahování opasků, proto jsou i v tomto období spotřebitelské úvěry méně využívány. Mezi další faktor působící na vývoj spotřebitelských úvěrů můžeme zařadit úrokové sazby, nízké sazby znamenají levnější půjčování peněz a podporují růst výše úvěrů. U spotřebitelských úvěrů jsou hrazeny různé další poplatky, které jsou zahrnovány v roční procentní sazbě nákladů,

64 Vlastní práce proto nízká úroková míra nemusí ještě znamenat výhodnou půjčku. Na růst objemu úvěrů také pozitivně působí nutný nákup cennějšího nezbytného zboží v případě, že domácnost nemá zrovna dostatečné příjmy na financování tohoto zboží např. nákup nové ledničky, pračky, oprava automobilu. Některé domácnosti využívají sjednání nových úvěrů, pokud nezvládají splácet současné úvěry, refinancují je novými úvěry. Banky důkladně prověřují bonitu klientů, aby snížily riziko nesplácení, odmítají zadluženým, nebonitním klientům půjčovat, proto klienti využívají nabídky nebankovních společností. Snadno mohou narazit na neseriózní společnosti nabízející úvěr komukoliv za přemrštěnou cenu tzv. lichva. V dnešní době jsou spotřebitelé při nákupu produktů a služeb ovlivňovány reklamou, i reklama má do jisté míry vliv na růst objemu úvěrů. Společnosti se s nabídkami předhánějí a snaží se získat, co nejvíce klientů. S propagací spotřebitelských úvěrů se setkáme každou chvilku v televizi, na internetu, v novinách, s letáky v poštovní schránce, plakáty umístěné na pouličním osvětlení, billboardy a mnoho dalších. Někteří jedinci lákavé nabídce v reklamě snadno podlehnou. Dle zákona o spotřebitelském úvěru sice musí být v reklamě (nabídce) uvedena výše roční procentní sazby nákladů nebo všechny potřebné údaje k vyčíslení, ale velice oblíbené je tyto informace uvádět malým písmem v dolní části obrazovky. Klienti v hodně případech nejdůležitější součást spotřebitelského úvěru (RPSN) ani nepostřehnou a snadno podlehnou lákavé nabídce Půjčka 10 000,- jen za 999 Kč měsíčně nebo některé společnosti rádi uváděli místo zažitých ročních sazeb, měsíční úrokové sazby, což pro klienta může být matoucí. Je potom rozdíl vzít si úvěr s úrokovou mírou 10 % p. a. nebo 10 % p. m. Výše poskytnutých spotřebitelských úvěrů má i vliv na vývoj makroekonomických dat. Při poklesu objemu spotřebních úvěrů lze předpokládat pokles spotřeby domácností. Domácnosti mají k dispozici menší množství finančních prostředků, na trhu dochází ze strany spotřebitelů k poklesu poptávky a to má za důsledek, že se obchodníkům snižují tržby. Tyto faktory vedou tedy ke snižování HDP. Naopak rostoucí objem spotřebitelských úvěrů má pozitivní vliv na růst ekonomiky. Z důvodu případného překročení stanového rozsahu bakalářské práce, zkoumání závislosti jednotlivých faktorů na vývoj spotřebních úvěrů a tvorba víceregresního modelu, nebude v této práci obsaženo.

Závěr 65 5 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě ekonometrického modelu posoudit vývoj spotřebitelských úvěrů v České republice v letech 2002 2010. Hlavním zdrojem pro zpracování byly údaje získané ze stránek České národní banky. Teoretická část práce se zaměřila na objasnění pojmu spotřebitelský úvěr, jeho legislativní úpravu, druhy a poskytovatele spotřebních úvěrů, na výhody a nevýhody tohoto typu financování, na problematiku zadlužování domácností a vymezí globální ekonomické krize. Praktická část práce byla rozdělena na dvě části dle poskytovatelů na spotřební úvěry poskytované bankovními společnostmi a nebankovními poskytovateli. Zadlužení domácností u bankovního sektoru v roce 2010 dosahovalo 1 057 mld. Kč, největší část poskytnutých úvěrů domácnostem zaujímaly úvěry na bydlení (70 %). U nebankovního sektoru se v roce 2010 jednalo o dluh 80,8 mld. Kč, největší část z celkového zadlužení představovaly spotřební úvěry (81 %). Dluhy českých domácností ve srovnání s ostatními státy Evropské unie, jsou relativně nízké. V roce 2009 podíl zadlužení domácností v ČR vůči HDP činil 27,61 % HDP, což představovalo mezi státy EU čtvrtou nejlepší hodnotu. Největší část u spotřebních úvěrů poskytovaných bankovními společnostmi tvoří spotřebitelské neúčelové úvěry, v roce 2010 podíl činil 76 %, v absolutním vyjádření se jednalo o 151 mld. z celkové částky 199 mld. Využívání spotřebitelských účelových úvěrů neustále klesá v roce 2010 představovaly 5 % z celkové sumy poskytnutých spotřebních úvěrů, u debetních zůstatků na BÚ také dochází ke snižování podílu. U položky pohledávky z karet za sledované období naopak docházelo k nárůstu, za osm let došlo ke zvýšení podílu pohledávek z karet na celkovém objemu spotřebních úvěrů z hodnoty 1,9 % na 11,4 %. Jelikož kreditní karty jsou stále častěji využívány, lze očekávat i nárůst v dalších letech. U nebankovních poskytovatelů nejsou statistiky členění spotřebních úvěrů dle věcného hlediska zveřejňovány. Na základě členění spotřebních úvěrů dle časového hlediska u bankovního sektoru docházelo ke zvyšování podílu dlouhodobých úvěrů, v roce 2010 krátkodobé spotřební úvěry tvořily 17 %, střednědobé 18 % a dlouhodobé 65%. U nebankovních poskytovatelů je rozložení opačné než-li u bankovních společností, což je dáno požadavkem na splacení v kratším období a poměrně vysokými RPSN. Na konci roku 2010 krátkodobé spotřební úvěry tvořily 36 %, střednědobé úvěry 44 % a dlouhodobé 20 % z celkové sumy poskytnutých spotřebních úvěrů nebankovním sektorem. S přibývajícími dluhy domácností roste i objem úvěrů se selháním tj. úvěry více než 90 dní po splatnosti. Na konci roku 2002 činil podíl spotřebních úvěrů v selhání na celkových poskytnutých spotřebních úvěrech 9,17 % a koncem roku 2010 byl 11,7 %. K růstu úvěrů v selhání přispěla ekonomická krize a bezhlavé zadlužování občanů, kteří si neuvědomují, zda budou mít v budoucnu dostatek příjmů.

66 Závěr Dílčím cílem práce bylo ověření hypotézy, že tempo růstu spotřebitelských úvěrů se vlivem ekonomické krize snížilo. Na základě vypočtených elementárních charakteristik vývoje u bankovních poskytovatelů nedocházelo vyloženě k poklesu, ale ke zpomalování tempa růstu. U nebankovních poskytovatelů nejdříve docházelo ke snižování tempa růstu a pak i k samotnému poklesu poskytovaných úvěrů. Pro statistické prokázání vlivu krize na vývoj, bylo využito u bankovních poskytovatelů vyrovnání parabolickým trendem se zlomem: Y=33 732+374,83t+14,68t 2 +173 280,56D0-2027,0t2, u nebankovních společností vyrovnání lineárním trendem se zlomem: Y=83 061,4 + 4 118,7t + 192 040D - 14 195,8t2. V obou případech bylo zvoleno jako zlomové období počátek roku 2009. Na základě T-testu se podařilo prokázat statistickou významnost parametrů - u prvního modelu se jednalo o parametry β3 a β4, u druhé modelu parametry β2 a β3. U obou poskytovatelů se prokázala hypotéza, že vývoj spotřebních úvěrů byl ovlivněn globální ekonomickou krizí. U obou poskytovatelů byl prokázán vliv sezónnosti. U spotřebních úvěrů poskytovaných bankovními společnostmi docházelo k nárůstu sezónních konstant ve 4. čtvrtletí, nejvíce se vliv sezónnosti projevu v prosinci, kdy lidé využívají úvěrů k nákupu vánočních dárků. V prvním čtvrtletí naopak dochází k poklesu sezónních konstant. U nebankovních společnostní dochází k nárůstu sezónních konstant ve 4. čtvrtletí a na rozdíl od bankovních společností také v prvním čtvrtletí roku. Narůst v prvním čtvrtletí je nejspíše způsoben lákavými nabídkami nákupu zboží na splátky nebo u některých občanů při nedostatku finančních prostředků na splácení úvěrů dochází k půjčkám u nebankovního sektoru. Ekonometrický model pro spotřební úvěry poskytované bankovními poskytovateli má tvar: Y = β0 + β1t + β2t 2 + β3d + β4t2 + β5d1 + β6d2+ + β15d11 Ekonometrický model pro spotřební úvěry poskytované nebankovními poskytovateli má tvar: Y = β0 + β1t + β2d0 + β3t2 + β4d1 + β5d2 + β6d3 Druhým dílčím cílem práce bylo na základě výše uvedených modelů popsat předpokládaný budoucí vývoj. U bankovních poskytovatelů lze i v dalších měsících předpokládat rostoucí trend spotřebních úvěrů, ale lze i v dalších měsících očekávat pomalejší tempo růstu než-li v období před ekonomickou krizí. Vypočtená předpokládaná výše spotřebních úvěrů v lednu činila 200,5 mld. Kč, v únoru 200,9 mld. Kč. V květnu byly již známy skutečné hodnoty za měsíc leden 198 mld. Kč a za únor 197,6 mld. Kč. Chyba předpovědi v lednu je 1,25 % a v únoru 1,64 %, při předpovědi bylo na základě modelu předpokládáno větší tempo růstu než tomu je ve skutečnosti a vývoj je ovlivňován i mnoha dalšími faktory (viz níže). Chyba předpovědi je relativně nízká, tudíž lze zvolený ekonometrický požadovat za vhodně zvolený.

Závěr 67 U nebankovních poskytovatelů lze dále očekávat klesající trend - předpokládaný stav spotřebních úvěrů za první čtvrtletí činí 54 mld. a za druhé čtvrtletí 41 mld. Kč. Občané sice rádi využívají nabídky nebankovního sektoru, ale největší podíl na trhu spotřebních úvěrů stále zaujímají bankovní společnosti. Skutečné hodnoty před odevzdáním práce ještě nebyly známy. V bakalářské práci se vycházelo z modelu, kde vysvětlovaná proměnná Y je závislá pouze na čase. V praxi se vyskytují další faktory, které mají vliv na zvyšování (snižování) objemu poskytovaných spotřebních úvěrů. Můžeme k nim zařadit makroekonomické veličiny (ekonomický růst, inflace, nezaměstnanost, výše reálné mzdy aj.), vývoj úrokových sazeb spotřebních úvěrů, nutnou potřebu nákupu nezbytného zboží (lednička, oprava automobilu). Mezi další faktor, ovlivňující růst poskytovaných úvěrů lze zařadit reklamu, která ačkoliv mnohokrát podvědomě, také spotřebitele ovlivňuje. Zkoumání míry závislosti jednotlivých faktorů na objem spotřebních úvěrů a tvorba víceregresního modelu z důvodu překročení stanového rozsahu bakalářské práce nebyly do práce zařazeny. Vývoj spotřebních úvěrů má také vliv na ekonomický vývoj země. Při poklesu objemu spotřebních úvěrů lze předpokládat pokles spotřeby domácností. Domácnosti mají k dispozici menší množství finančních prostředků, na trhu dochází ze strany spotřebitelů k poklesu poptávky, obchodníkům snižují tržby a dochází k poklesu HDP. Zadlužování domácností má na ekonomiku pozitivní vliv, avšak spotřebitelé by měli být opatrní a dostatečně zvážit všechny klady a zápory. Doporučení pro spotřebitele, kteří chtějí využít spotřebních úvěrů: důkladně si před podpisem smlouvy přečíst smluvní podmínky, především i ty psané malým písmem a ujistit se zda smlouva obsahuje všechny zákonem stanové náležitosti, zaměřit se na výši roční procentní sazby nákladů a nepodepisovat smlouvu pod časovým a emocionálním tlakem, nechat si nějakou dobu na rozmyšlenou. Občané by měli využívat především nabídek bankovních domů nebo seriózních nebankovních společností, důkladně si nabídku prostudovat a nenaletět na pochybné nabídky některých nebankovních poskytovatelů. Před požádáním o úvěr si porovnat nabídky konkurence a vybrat si tu nejvhodnější. Dále je důležité zvážit, zda budeme mít v budoucnu dostatek finančních prostředků na splácení a počítat s nepříznivými vlivy (růst nezaměstnanosti, pokles příjmů rodiny, neočekávané výdaje, nemoc), které můžou způsobit problémy se splácením. Komplikacím se splácením úvěrů je vhodné předcházet uzavřením pojištění proti neschopnosti splácet úvěr. V případě problémů by se spotřebitel měl vyhnout úhradě současných úvěrů jinými úvěry a spíše se snažit s danou společností domluvit na řešení, které bude akceptovatelné pro obě strany.

68 Seznam literatury 6 Seznam literatury Literární zdroje DUFEK, J. Ekonometrie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 134 s. ISBN 80-7157-654-9. DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. vyd. Praha: Linde, 2001. 471 s. ISBN 80-7201-310-6. HINDLS, R. a kol. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HUŠEK, R. Ekonometrická analýza. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 367 s. ISBN 978-80-245-1300-3. JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 627 s. ISBN 978-80-247-1653-4 KISLINGEROVÁ, E. Podnik v časech krize. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 206 s. ISBN 978-80-247-3136-0. KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 2. vyd. Praha: Grada, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3583-2. MINAŘÍK, B. Statistika I: Popisná statistika (Druhá část). 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 105-226 s. ISBN 978-80-7375-152-4. PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. RADOVÁ, J. Finanční matematika pro každého. 7. vyd. Praha: Grada, 2009. 293 s. ISBN 978-80-247-3291-6 REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6 REVENDA, Z. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2008. 627 s. ISBN 978-80-7261-132-4 Internetové zdroje BRYCHTA, J. Hypoteční krize a její dopad na americký dolar [online]. 7. 3. 2008 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z: <http://www.finance.cz/zpravy/ finance/154527-hypotecni-krize-a-jeji-dopad-na-americky-dolar/>. BUKAČ, P. Měšec.cz Přínos finanční krize? Konec nebezpečné iluze [online]. 31. 10. 2008 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z: <http://www.mesec.cz/ clanky/prinos-financni-krize-konec-nebezpecne-iluze/>. ČMKOS - Ekonomická krize pohled odborů [online]. 13. 1. 2009 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: <http://www.cmkos.cz/hospodarska-krize>.

Seznam literatury 69 ČNB Základní popis systému [online]. 2009 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z: <http://www.cnb.cz/docs/arady/html/popis.htm>. ČT Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze [online]. 05. 05. 2011 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z: < http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319299084- suma-sumarum-aneb-kde-jsou-me-penize/211562220100004/video/>. DUBSKÁ, D. ČSÚ Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky [online]. 15. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1156-10>. E15.cz Nějakou půjčku má téměř polovina českých domácností [online]. 2. 11. 2010 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: < http://zpravy.e15.cz/domaci/ ekonomika/nejakou-pujcku-ma-temer-polovina-ceskych-domacnosti >. Eurostat Real GDP growth rate [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshtableaction.do;jsessionid= 9ea7974b30dcd53edf6e2e404df0b1e5cd51b8d322aa.e34SbxichiKc40LbN mlahikb3yle0?tab=table&plugin=1&pcode=tsieb020&language=en >. Finance.CZ Druhy úvěrů a půjček [online]. 2011[cit. 2011-03-05]. Dostupné z: <http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/spotrebitelskeuvery/ druhy/>. Finance.CZ Podmínky pro získání úvěru [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z: <http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/splatkovyprodej/podminky/>. Finance.CZ Výhody a nevýhody spotřebitelského úvěru, půjčky [online]. 2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z: <http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/ informace/spotrebitelske-uvery/vyhody-a-nevyhody/>. GE MONEY BANK. Zlatá koruna Celkový objem spotřebitelských úvěrů GE Money Bank loni narostl o 3 % [online].2. 3. 2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: <http://www.zlatakoruna.info/clanky/490-484-uvery-a-pujcky/ 24711-celkovy-objem-spotrebitelskych-uveru-ge-money-bank-loni-narostlo-3>. HANČLOVÁ, J., TVRDÝ L. Úvod do analýzy časových řad [online]. 2003 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z: <gis.vsb.cz/panold/skoleni_texty/textyskoleni/ AnalyzaCasRad.pdf>. HOVORKA, J. Měšec.cz Zdraží spotřebitelské úvěry nový zákon? [online]. 16. 9. 2010 [cit. 2011-03-06]. Dostupný z: <http://www.mesec.cz/clanky/ zdrazi-spotrebitelske-uvery-novy-zakon/>. CHYTILOVÁ, D. Spotřebitelské úvěry a neschopnost splácet dluhy - vybrané otázky [online]. 2006 [cit. 2011-03-03]. Dostupný z: <www.spolcest.cz/ files/poradna/final-kniha.pdf >.

70 Seznam literatury Idnes.cz [online]. 6. 1. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: <http://ekonomika. idnes.cz/nejsme-autopujcovny-tvrdi-leasingove-firmy-a-sluzbu-rusi-pne- /ekonomika.aspx?c=a110106_153330_ekonomika_fih>. Komerční banka [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z: < http://www.kb.cz/kalkulacka-spotrebitelskych-uveru/index.shtml>. KOHOUT, P. Krize hypoték a její důsledky 2007 [online]. 8. 8. 2007 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z: <http://pavelkohout.blogspot.com/2007/08/krizehypotk-jej-dsledky.html>. KUČERA, P. Aktuálně. cz Stát zjistil, kolik mají Češi naspořeno. Víc než dluží [online]. 21. 6. 2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z: <http://aktualne. centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=671091>. Leasing-cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: <http://www.leasingcz.cz/financni-leasing>. Lidové noviny Lidé stále hůř splácejí půjčky [online]. 3. 3. 2011 [cit. 2011-03- 07]. Dostupný z: <http://www.lidovky.cz/lide-stale-hur-splaceji-pujckydev-/ln_noviny.asp?c=a110303_000081_ln_noviny_sko&klic=241594& mes=110303_0>. Lidovky.cz Před rokem s plnou silou udeřila globální krize [online]. 3. 9. 2009 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z: <http://byznys.lidovky.cz/predrokem-s-plnou-silou-uderila-globalni-krize-co-k-ni-vedlo-pl9-/statnipokladna.asp?c=a090903_104838_statni-pokladna_nev>. KIČMEROVÁ, L. Finmag-Na dluhy s rozumem [online]. 16. 11. 2009 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: <http://www.finmag.cz/cs/finmag/financnipora denstvi/na-dluhy-s-rozumem/>. MAŠEK, F. Peníze.cz Nový zákon o spotřebitelském úvěru dlužníkům pomůže, vše ale zdaleka neřeší [online]. 22. 12. 2010 [cit. 2011-03-07]. Dostupný z:<http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/183940-novy-zakon-ospotrebitelskem-uveru-dluznikum-pomuze-vse-ale-zdaleka-neresi>. Mediafax.cz zadlužení domácností u finančních institucí na konci ledna vzrostlo na 1,057 bilionu korun [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z: <http://www.mediafax.cz/ekonomika/3179558-zadluzeni-domacnosti-u-financnich-instituci-na-konci-ledna-vzrostlo-na-1-057-bilionukorun>. Měšec.cz spotřebitelské půjčky [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupný z: <http://www.mesec.cz/pujcky/spotrebitelske-uvery/pruvodce/>. Ministerstvo financí České republiky Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěrů a o změně některých zákonů [online]. 15. 9. 2010 [cit. 2011-03- 03]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_spotr_ uver_aktualne_57562.html>.

Seznam literatury 71 Ministerstvo financí České republiky - Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009 [online]. 10. 6. 2010 [cit. 2011-03-03]. Dostupné z: <http:// www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_55971.html>. Peníze.cz Co je americká hypotéka [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/80270-co-je-americka-hypoteka>. Peníze.cz Prodej na splátky [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: <http://www.penize.cz/prodej-na-splatky>. POLOLÁNÍK, L. Finance.CZ RPSN jako hlavní ukazatel úvěru [online]. 31. 10. 2008 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z: <http://www.finance.cz/ zpravy/finance/197368-rpsn-jako-hlavni-ukazatel-uveru/>. PROUZA, T. Češi si myslí, že půjčka je levná, když jsou nízké splátky [online]. 3. 2. 2010 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: <http://www.penize.cz/ spotrebitelske-uvery/67380-cesi-si-mysli-ze-pujcka-je-levna-kdyz-jsounizke-splatky>. Provident online žádost o půjčku [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: < http://www.provident.cz/pages/vypocet_09>. RYSKOVÁ, S. Peníze.cz I některé banky poskytují drahé půjčky, aneb úvěry s předložkou [online]. 16. 11. 2010 [cit. 2011-03-07]. Dostupný z: <http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/96542-i-nektere-bankyposkytuji-drahe-pujcky-aneb-uvery-s-predlozkoui>. ŘEZÁBEK, P. ČNB Dopady finanční krize na podnikání v České republice [online]. 17. 03. 2009 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: <http://www.cnb.cz/ miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_ projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090317_caki.pdf>. The World Bank GDP growth [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: <http://data.worldbank.org/indicator/ny.gdp.mktp.kd.zg/countries/1 W-CN?display=default>. WEIGL, P. Aktuálně.cz Ekonomická krize a Česká republika [online]. 12. 1. 2009 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: <http://aktualne.centrum.cz/ clanek.phtml?id=626888>. ZEMÁNEK, J. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (2. díl) [online]. 10. 3. 2008 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z: <http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky2>. Data ČLFA Zprávy o stavu a vývoji nebankovního leasingového, úvěrového a factoringového trhu v ČR [online]. 2011 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z: <http://www.clfa.cz/index.php?textid=64>.

72 Seznam literatury ČNB Hrubý domácí produkty meziroční změny v % (sezónně očištěno) [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z:< http://www.cnb.cz/ cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=3&p_sort=2&p_des=50&p_s etuid=10059&p_uka=1%2c2%2c3%2c4%2c5%2c6%2c7%2c8%2c9%2c1 0&p_strid=CAABBA&p_od=199703&p_do=201012&p_lang=CS&p_forma t=0&p_decsep=%2c>. ČNB Rezidenti úvěry domácnostem (včetně NISD) [online]. 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z:<http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady _PKG.VYSTUP?p_period=3&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=6814&p_u ka=2&p_strid=abbaf&p_od=200201&p_do=201102&p_lang=cs&p_for mat=0&p_decsep=%2c>. ČNB Rezidenti úvěry domácnostem se selháním [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: <http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_p KG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=10553&p_strid=ABBAE&p_lang= CS >. ČNB Struktura půjček poskytnutých zprostředkovateli financování aktiv rezidentům [online]. 2011 [cit.2011-04-06]. Dostupné z:<http://www.cnb.cz/ cnb/stat.arady_pkg.parametry_sestavy?p_sestuid=1808&p_str id=aadb&p_lang=cs>. ČNB Zadlužení domácností banky a družstevní záložny (v mil. Kč) [online]. 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: <http://www.cnb.cz/cnb/ STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestui d=1539&p_uka=1%2c2%2c3&p_strid=ad&p_od=200201&p_do=201101 &p_lang=cs&p_format=0&p_decsep=%2c>. ČSÚ Inflace, spotřebitelské ceny [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny>. ČSÚ Nezaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_p race>.

Seznam tabulek 73 Seznam tabulek Tab. 1 Základní znaky produktivního a spotřebitelského úvěru... 10 Tab. 2 Vývoj tempa růstu HDP ve vybraných státech (v %)...27 Tab. 3 Trend a jednoduché charakteristiky vývoje...34 Tab. 4 Hodnocení zvoleného trendu...45 Tab. 5 Měření kvality vyrovnání zlomového období...47 Tab. 6 P-hodnota pro jednotlivé parametry modelu...48 Tab. 7 Měsíční sezónní konstanty...49 Tab. 8 Měsíční sezónní indexy...50 Tab. 9 Hodnocení modelů sezónnosti... 51 Tab. 10 Budoucí vývoj spotřebních úvěrů...52 Tab. 11 Měření kvality vyrovnání zlomových období...56 Tab. 12 P-hodnota pro jednotlivé parametry modelu... 57 Tab. 13 Čtvrtletní sezónní konstanty...58 Tab. 14 Čtvrtletní sezónní indexy...59 Tab. 15 Hodnocení modelů sezónnosti...60 Tab. 16 Předpokládaný budoucí vývoj (v mil. Kč)... 61

74 Seznam grafů Seznam grafů Graf č. 1: Srovnání zadlužení domácností v EU... 22 Graf č. 2: Poměr klientských vkladů k úvěrům ke konci roku 2009... 23 Graf č. 3: Základní úrokové sazby FEDu (konec roku v %)... 24 Graf č. 4: Počet prodaných rodinných domů v USA (tis.)... 25 Graf č. 5: Meziroční tempo růstu HDP v ČR (v %)...28 Graf č. 6: Struktura zadlužení domácností... 39 Graf č. 7: Koeficienty růstu zadlužení domácností...40 Graf č. 8: Členění spotřebních úvěrů... 41 Graf č. 9: Struktura spotřebních úvěrů dle časového hlediska... 42 Graf č. 10: Celkový objem spotřebních úvěrů (v mil. Kč)... 43 Graf č. 11: Čtvrtletní tempo růstu...44 Graf č. 12: Ekonomický vývoj v ČR...44 Graf č. 13: Vyrovnání parabolickým trendem...46 Graf č. 14: Vyrovnání parabolickým trendem se zlomem...48 Graf č. 15: Měsíční hodnoty sezónních konstant...50 Graf č. 16: Využití regresní přístupu pro zachycení sezónnosti...51 Graf č. 17: Předpokládaný budoucí vývoj... 52 Graf č. 18: Největší nebankovní poskytovatelé v roce 2010... 53 Graf č. 19: Struktura zadlužení domácností u nebankovních institucí... 54 Graf č. 20: Struktura spotřebních úvěrů dle časového hlediska... 55 Graf č. 21: Vývoj spotřebitelských úvěrů u nebankovních poskytovatelů... 55 Graf č. 22: Lineární trend se zlomem... 58 Graf č. 23: Čtvrtletní hodnoty sezónních konstant... 59 Graf č. 24: Využití regresní přístupu pro zachycení sezónnosti...60 Graf č. 25: Předpokládaný vývoj u nebankovních poskytovatelů... 61 Graf č. 26: Podíl spotřebních úvěrů v selhání na poskytnutých spotřebních úvěrech... 62 Graf č. 27: Struktura spotřebních úvěrů v selhání... 63

75 Přílohy Přílohy Příloha 1: Výpočet RPSN pomocí kalkulátoru Zdroj: Komerční banka Příloha 2: Rozdílná výše RPSN u spotřebitelských úvěrů Zdroj: ČT1, pořad Suma sumárum