Využití GPS pro cestovní ruch Geocaching v Jihomoravském kraji

Využití GPS pro cestovní ruch Geocaching v Jihomoravském kraji

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Využití GPS pro cestovní ruch Geocaching v Jihomoravském kraji bakalářská práce Autor: Milan Bezděčka Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková Jihlava 2012

COPYRIGHT 2012 Milan Bezděčka

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. Všechny tabulky a grafy uvedené v bakalářské práci byly zpracovány pomocí vlastních prostředků. V Jihlavě dne: 7. května 2012... Podpis

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí této práce, Mgr. Haně Vojáčkové za spolupráci, rady a připomínky. Dále patří velký dík Pavlu Procházkovi, zkušenému geocacherovi, který rád a ochotně poskytnul mnoho cenných informací o geocachingu a velmi dopomohl ke zpracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT BEZDĚČKA, Milan: Využití GPS pro cestovní ruch Geocaching v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Tato práce se zaměřuje na seznámení čtenáře s funkcí navigačního systému GPS, historií navigace a poznání dalších navigačních systémů. Hlavním bodem práce je zjištění oblíbenosti použití systému GPS v cestovním ruchu a srovnat popularitu geocachingu v Jihomoravském kraji s dalšími oblastmi v České republice. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. Klíčová slova: GPS, Navigační systém, Geocaching. Bibliografický záznam: BEZDĚČKA, Milan. Využití GPS pro cestovní ruch: Geocaching v Jihomoravském kraji. Jihlava, 2012. 60 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková. 7

ABSTRACT BEZDĚČKA, Milan: The use of GPS for tourism Geocaching in South Moravian region. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Head of work Mgr. Hana Vojáčková. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2012. This thesis aims to familiarize readers with function of GPS navigation system, history of navigation and give knowledge about other navigation systems. The main part of thesis is to find out popularity of using GPS in tourism and compare the popularity of geocaching in South Moravian district with other areas in the Czech Republic. This document is divided into two parts: theoretical and practical. Key words: GPS, Navigation systém, Geocaching. Bibliographic record: BEZDĚČKA, Milan. Využití GPS pro cestovní ruch: Geocaching v Jihomoravském kraji. Jihlava, 2012. 60 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková. 8

CÍL PRÁCE Pomocí dotazníků zjistit popularitu použití systému GPS v cestovním ruchu, dle jednotlivých krajů, věkového složení, pohlaví atd. Z dotazníků vyvodit patřičné závěry a využít všechna vhodná data ke zpracování. 9

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Seznam ilustrací: Obr. 1: Rozmístění družic systému GPS (zdroj: www.gps.gov)... 17 Obr. 2: Rozmístění stanic systému GPS (zdroj: www.gps.gov/systemsgpscontrol)... 18 Obr. 3: Outdoorová navigace Garmin (zdroj: www.garmin.cz)... 20 Obr. 4: Automobilová navigace Garmin (zdroj: www.garmin.cz)... 21 Obr. 5: Rozmístění družic systému GLONASS (zdroj: cs.wikipedia.org)... 23 Obr. 6: Rozmístění družic systému Galileo (zdroj: thalesaleniaspace-library.com)... 24 Obr. 7: Keška (zdroj: www.geokes.cz)... 27 Obr. 8: Geocoin (zdroj: www.geokes.cz)... 30 Seznam tabulek: Tabulka 1: Porovnání krajů... 33 Tabulka 2: Srovnání JM kraje se sousedními... 36 Tabulka 3: Srovnání krajských měst... 37 Tabulka 4: Jednotlivé keše v krajích... 38 Seznam grafů: Graf 1: Nejčastěji provozovaná turistika... 39 Graf 2: Využíváte k turistice zařízení GPS?... 40 Graf 3: Provozujete geocaching?... 41 Graf 4: Nejoblíbenější kraje pro geocaching dle počtu hlasů... 42 Graf 5: Srovnání geocacherů podle pohlaví a věku... 43 Graf 6: Muži a ženy provozujících geocaching v zahraničí z hlediska jejich bydliště... 44 Graf 7: Využití hostinských zařízení... 45 Graf 8: Kdy se geocacheři věnují geocachingu... 46 Graf 9: Délka provozování geocachingu... 47 Graf 10: Preferované ubytování... 48 Graf 11: Věk a pohlaví geocacherů... 48 Graf 12: Pohlaví geocacherů... 49 Graf 13: Trvalé bydliště geocacherů... 50 10

Obsah ABSTRAKT... 7 ABSTRACT... 8 CÍL PRÁCE... 9 ÚVOD... 13 1 TEORETICKÁ ČÁST... 14 1.1 HISTORIE GPS A DALŠÍCH POZIČNÍCH SYSTÉMŮ... 14 1.1.1 Historie navigace:... 14 1.1.2 Historie družicových navigačních systémů:... 14 1.2 SYSTÉM GPS... 16 1.2.1 Funkce systému GPS... 17 1.2.2 Určování polohy z GPS... 19 1.3 PŘIJÍMAČ SIGNÁLU GPS... 19 1.4 DRUHY GPS PŘIJÍMAČŮ A NAVIGACÍ... 20 1.4.1 Turistické navigace... 20 1.4.2 Automobilové navigace... 21 1.4.3 Námořní navigace... 22 1.4.4 Letecká navigace... 22 1.5 DALŠÍ POLOHOVÉ SYSTÉMY... 23 1.5.1 GLONASS... 23 1.5.2 GALILEO... 24 1.6 GEOCACHING... 26 1.6.1 Základní pravidla geocachingu... 28 1.6.2 Terminologie a zkratky... 28 1.6.3 Zajímavé kešky... 29 1.6.4 Trasovatelné předměty... 30 1.7 DALŠÍ VYUŽITÍ GPS... 31 1.7.1 Shutterspot... 31 1.7.2 Geodashing... 31 1.7.3 MinuteWar... 32 1.7.4 GeoGolf... 32 11

2 PRAKTICKÁ ČÁST... 33 2.1 GEOCACHING V ČR... 33 2.2 SROVNÁNÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE SE SOUSEDNÍMI... 34 2.2.1 Jihomoravský kraj... 34 2.2.2 Olomoucký kraj... 34 2.2.3 Pardubický kraj... 34 2.2.4 Kraj Vysočina... 35 2.2.5 Zlínský kraj... 35 2.2.6 Srovnání krajů... 36 2.2.7 Srovnání krajských měst... 36 2.2.8 Nejčastěji se vyskytující kešky... 38 2.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 38 2.3.1 Průzkum... 39 3 ZÁVĚR... 51 4 SEZNAM ZDROJŮ... 54 5 PŘÍLOHY... 58 5.1 Příloha A: Dotazník... 58 12

ÚVOD V této bakalářské práci na téma Využití GPS pro cestovní ruch Geocaching v Jihomoravském kraji se budu věnovat historii vývoje navigačních systémů a jejich postupného přechodu od vojenského využití k civilnímu. V druhé části této práce jsem se zaměřil na porovnání Jihomoravského kraje se sousedními z hlediska Geocachingu a také na zpracování dat z výzkumu o oblibě využívání systému GPS v turistice. Čtenář bude seznámen s faktem, že využití navigačních systémů již dávno není jenom záležitostí armády, ale celé škály oborů. Bez navigačních systémů by se neobešla letecká či lodní doprava, GPS přijímač v automobilu již také není v dnešní době zajímavostí a stále větší oblibě se těší i turistické aktivity spojené s využitím těchto systémů. V práci budou zmíněny a popsány tři hlavní současné navigační systémy, a to NAVSTAR GPS, Galileo a GLONASS. Také zmíním základní druhy přijímačů systému GPS a jejich rozdíly. Část této bakalářské práce bude zaměřena na vznik Geocachingu a základní principy této aktivity. Čtenář se dozví něco o základních druzích keší, nejčastější terminologii v Geocachingu, ale také od různých dalších aktivitách spojených s využitím systému GPS. Na Geocachingu bude postavena také praktická část této práce. Pomocí dotazníku zjistím oblibu využívání systému GPS během turistiky a také zjistím, jak je v české společnosti geocaching populární V praktické části se také budu věnovat porovnání Jihomoravského kraje se sousedními s hlediska geocachingu v otázkách počtu keší na obyvatele, či vzhledem k rozloze. Práce bude zakončena závěrem, ve kterém budou zhodnoceny zjištěné informace a shrnuty všechny vyvozené závěry. 13

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 HISTORIE GPS A DALŠÍCH POZIČNÍCH SYSTÉMŮ 1.1.1 Historie navigace: Termín navigace se skládá z latinských slov navis (loď) a agere (přemisťovat). Schopnost lidí umět se orientovat a navigovat ve volném prostoru vznikla přibližně ve stejnou dobu, kdy lidé postavili první lodě. Během prvních plaveb se námořníci orientovali hlavně podle pobřeží, kolem kterého proplouvali. Když vyrazili na širé moře, museli si zvolit jiné orientační body. Během dne orientace závisela na poloze Slunce, během noci naopak na hvězdách. Pozorováním Slunce a hvězd byli námořníci schopni určit svou zeměpisnou polohu. Astronomickou navigaci rozvinuli až portugalští mořeplavci v 15. století během cest kolem Afriky. Během těchto plaveb vznikla primitivní varianta navigace, zvaná navigace výpočtem, kdy se do mapy zaznamenávala vždy poloha lodi proti minulé známé poloze. Jedním z převratných momentů historie navigace, bylo vynalezení námořnického kompasu. Mořeplavci kompasu ale příliš nevěřili, neboť tenkrát neznali skutečnost, že kompas ukazuje směr k magnetickému, nikoli zeměpisnému severu. [3] 1.1.2 Historie družicových navigačních systémů: Myšlenka využít vesmírné družice k navigaci se objevila v 50. letech 20. století po vypuštění ruské družice Sputnik 1. Američtí univerzitní vědci zjistili, že pomocí signálu z družice lze podle polohy přijímače určit oběžnou dráhu družice kolem Země. Od tohoto zjištění už netrvalo mnoho let do uvedení prvního globálního navigačního systému. Byl jím systém Transit, který spustilo americké námořnictvo v roce 1964. Tento systém fungoval na základě signálu od šesti družic obíhajících po nízkých polárních oběžných dráhách ve výšce asi 1 075 km. K systému patřily ještě tři pozemní pozorovací stanice na území Spojených států tvořící řídící centrum systému. Systém byl navržen tak, aby na kterémkoli místě na zemi, byla viditelná alespoň jedna družice každých 35 120 minut (čím blíže rovníku, tím delší interval). Protože byl systém 14

Transit navržen zejména pro námořní prostředky, které se nepohybují příliš rychle, nebyla pravidelná nedostupnost signálu problém. [3] Systém Transit pracoval nejprve s přesností zhruba půl míle (cca 800 m), ale zdokonalením techniky a vyhodnocováním signálu se dosáhlo přesnosti méně než 5 metrů. Roku 1967 uvolnilo námořnictvo použití systému pro civilní sektor. Odhaduje se, že jej v době jeho největší slávy využívalo okolo 80 000 uživatelů. Systém měl také několik nevýhod, a to: - pozorovatel musel zavádět do výpočtů polohy vlastní rychlost, - získané souřadnice byly jen dvourozměrné, - malá přesnost určované polohy, - navigační signál dostupný jen intervalově. Díky tomu, že signál bylo možné chytit pouze na 18 minut v již zmiňovaných intervalech, byl tento navigační systém naprosto nevhodný pro letectví. I přes řadu nevýhod byl systém Transit ukončen až v roce 1996 po 32 letech služby. Snaha o vytvoření navigačních systémů se projevila i v Sovětském svazu. Na konci šedesátých let byl spuštěn jednoduchý systém Cyklon. Rusové dodnes provozují ještě systémy Parus (vojenský systém) a systém Cikada (civilní systém). Nicméně všechny tyto systémy mají stejné nevýhody jako jejich americký kolega Transit malá přesnost a špatný časový signál. V sedmdesátých letech začaly USA i SSSR pracovat na nových družicových navigačních systémech. Jednalo se o družicové pasivní dálkoměrné systémy umožňující určování polohy v trojrozměrném prostoru spolu s přesným časem. V USA se rozhodlo o vybudování systému NAVSTAR GPS v prosinci 1973, v Sovětském svazu se rozhodli k vybudování systému GLONASS o tři roky později. Jelikož evropské státy byly odkázány na využívání ruského nebo amerického systému, požadovaly záruky, že GPS ani GLONASS nebudou v budoucnu bez oznámení vypnuty nebo zastaveny. Dále se Evropská unie chtěla podílet na budoucím vývoji těchto systémů a požadovala rovnou příležitost soutěžit ve všech sektorech tohoto trhu pro evropský průmysl. Tyto požadavky byly americkou vládou odmítnuty, a proto v roce 1999 Evropská komise 15

doporučila, aby EU vyvinula svůj vlastní navigační systém i přesto, že ruská strana zájem o spolupráci s Evropou projevila. Evropská unie rozhodla o vytvoření civilního navigačního systému označeného v konečné fázi jako Galileo. [3] 1.2 SYSTÉM GPS Global position system (GPS) byl, jak již bylo řečeno, schválen roku 1973. Řídící centrála systému je umístěna na vojenské letecké základně v Los Angeles. Práce na systému probíhaly v několika etapách: První etapa probíhala mezi lety 1973 1979. Zaměřovala se na ověření základních principů činnosti systému. Byly prováděny pozemní testy k ověření možnosti trojrozměrné navigace, a později se pokusy přesunuly do vesmíru. První čtyři družice typu Blok I byly na oběžnou dráhu vypuštěny v roce 1978. Byly rozmístěny tak, aby umožňovaly plnohodnotnou trojrozměrnou navigaci v oblasti testovacího polygonu v Arizoně. Celkem se na oběžnou dráhu dostalo 11 družic tohoto typu, a všechny dosáhly operačního stavu. Druhá etapa probíhala v letech 1979 1985. Byla vybudována řídící střediska a zahájen vývoj družic typu Blok II a vývoj přijímačů GPS. Třetí etapa proběhla od roku 1985 do 17. 7. 1995. Během této doby byly na oběžnou dráhu vysílány družice Blok II a družice Blok I byly z funkce vyřazovány. První družice Blok II dosáhla operačního stavu k 10. srpnu 1989. Počátkem roku 1993 bylo dosaženo stavu, kdy byla trojrozměrná navigace k dispozici kdekoli na Zemi 24 hodin denně. 8. prosince 1993 bylo dosaženo počátečního operačního stavu, kdy bylo na oběžné dráze rozmístěno 24 družic typu Blok I/II. Plného operačního stavu bylo dosaženo 17. 7. 1995. Od tohoto data do dnes probíhá čtvrtá etapa. Jedná se o běžný provoz a využívání systému GPS. [3] 16

1.2.1 Funkce systému GPS Systém GPS se skládá ze tří základních segmentů. Segmentu uživatelského, kosmického a řídícího. [3] Uživatelský segment je tvořen anténami a přijímači, které poskytují uživateli údaje o přesné poloze, rychlosti a čase. Kosmický segment tvoří 24 družic (21 navigačních + 3 záložní družice) v 6 orbitálních drahách se sklonem 55 stupňů vůči rovníku ve výšce 20 200 km a s periodou 11 hodin 58 minut. Protože ve vesmíru platí siderický čas (den trvá 23 hodin 56 minut a 4,09 sekund), každá družice se pozorovateli ze Země objeví na stejném místě každý den o 4 minuty dříve, než den předchozí. Každá družice vysílá jiný kód, podle kterého je přijímač schopen ji identifikovat. Kosmický segment je definován: - typem oběžných drah (nízké, střední, vysoké, geostacionární), - výškou, sklonem a počtem oběžných drah, - počtem a rozmístěním družic. Obr. 1: Rozmístění družic systému GPS Řídící segment je tvořen pozemními stanicemi, které plní následující úkoly: - monitoring signálu družic, - vyhodnocování signálu družic, - určování parametrů oběžných drah, 17

- určování korekčních parametrů a vyhodnocování chování hodin na družicích, - vysílání aktualizovaných parametrů na družice, - manévrování družic, - řízení celého systému GPS. K ovládání a řízení celého systému GPS byly vybudovány tři typy řídících stanic: - Monitorovací stanice (angl. Monitoring station) jejich rozmístění umožňuje stálé sledování co největšího možného počtu družic po co nejdelší možnou dobu. Monitorují družicové signály a přenášejí je do řídících stanic. Po světě je rozmístěno pět monitorovacích stanic umístěných na vojenských leteckých základnách USA. Tyto stanice jsou bezobslužné, jsou řízeny z hlavní řídící stanice. - Hlavní řídící stanice (angl. Master Control Station MCS) je pouze jedna (plus jedna záložní) a nachází se na letecké základně Schriver v Colorado Springs. Řídící stanice zpracovává signál z monitorovací stanice a vyhodnocuje chování kosmického segmentu. Dále určuje parametry oběžných drah a určuje korekce systému. Data jsou poté předána stanici pro komunikaci s družicemi. - Stanice pro komunikaci s družicemi (angl. Ground antenna) existují čtyři a jsou totožné s monitorovacími stanicemi. Přenáší na družice nově určené parametry oběžných drah a korekčních parametrů družicových hodin. Tyto stanice také umožňují všechny družice ovládat. [3] Obr. 2: Rozmístění stanic systému GPS 18

1.2.2 Určování polohy z GPS Jak již bylo řečeno, GPS je pasivní dálkoměrný systém, což znamená, že přijímač signálu určuje svoji vzdálenost k několika družicím a svoji polohu určuje protínáním. Pasivní je proto, že přijímač signálu na družice není schopen vysílat žádná data, pouze je přijímá. [3] Určování vzdálenosti přijímače od družic je možné provádět na základě několika měření. - Kódová měření: základem tohoto měření je určování vzdálenosti mezi přijímačem a družicí. K tomuto účelu jsou využívány tzv. dálkoměrné kódy, které vysílá každá družice. Dálkoměrný kód umožňuje přijímači určit čas, kdy byl kód z družice odeslán. Přijímač identifikuje kód družice, zjistí čas odeslání a přijetí kódu, a z časového rozdílu vypočítá vzdálenost od družice. - Fázová měření: využívají nosné vlny signálů vysílaných družicemi. Jsou výrazně přesnější než kódová měření, neboť umožňují určit vzdálenost mezi přijímačem a družící s přesností na milimetry. - Dopplerovská měření: založena na principu Dopplerova jevu, který popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného signálu vůči signálu vysílanému, pokud se vysílač nebo přijímač pohybuje. Zjištěný frekvenční posun je po určitou dobu měřen, a ze získaných údajů je zjištěna vzdálenost obou zařízení. Tento způsob měření je vhodnější spíše k určování rychlosti než polohy, a tak není divu, že Dopplerova jevu využívají také například policejní radary. [3] Pro nejpřesnější a nejúspěšnější určení polohy je potřeba, aby přijímač přijímal signál alespoň od čtyř družic. Signál první družice synchronizuje přesný čas přijímače s časem GPS, a ostatní tři družice umožňují samotné měření. 1.3 PŘIJÍMAČ SIGNÁLU GPS Přijímač GPS je uživatelské zařízení, které přijímá a zpracovává signály GPS a poskytuje polohu, čas a rychlost pohybu. Zařízení je tvořeno třemi základními funkčními bloky anténou, navigačním přijímačem a navigačním počítačem. Anténa je velmi důležitou součástí přijímače. Její výkon významně ovlivňuje celkový výkon přijímače. Anténa je obvykle zabudována v těle přístroje, ale není to pravidlem. 19

Navigační přijímač zpracovává signály přijaté anténou a vybírá z nich signály vysílané jednotlivými družicemi. Navigační přijímač obsahuje vstupní jednotku, modul řídící čas a měřící přijímače (vstupní kanály). Podle počtu vstupních kanálů lze dělit přijímače na jednokanálové, vícekanálové, hybridní. Navigační počítač zpracovává data získaná měřícími přijímači a vyhodnocuje aktuální polohu zařízení, aktuální čas, rychlost a směr pohybu. [3] 1.4 DRUHY GPS PŘIJÍMAČŮ A NAVIGACÍ Existuje několik druhů přijímačů GPS z hlediska jejich využití, konstrukce, odolnosti a funkční výbavy. Je to dáno využitím těchto přístrojů řadou různých aktivit. [1] 1.4.1 Turistické navigace Turistické, neboli outdoorové navigace zastupují nejširší skupinu GPS přijímačů. Jak už název napovídá, jsou určeny pro využití během turistiky, geocachingu, sportu atd. Tyto přístroje jsou obvykle jednoduché, obsahující jednoúčelový počítač a kvalitní displej s dobrou čitelností i na přímém slunci. Standardně mají zvýšenou odolnost proti vodě, mrazu, horku, prachu ale také pádu či tlaku a energii jim dodává dvojice AA baterií. Pokud je takový přístroj vybaven trasovatelnými mapami, není vyloučeno jeho použití i v automobilu, na kole či motocyklu, případně na lodi. Turistické přístroje se nejčastěji dělí na nemapové a mapové. Nemapové přístroje spadají do nejjednodušší třídy těchto zařízení. Obvykle obsahují jednoduchý GPS modul a nebarevný displej. Přístroj zobrazuje souřadnice, navigaci na bod nebo body prošlé trasy. Hodí se k navigaci v jednoduchém terénu nebo například k měření ušlé či ujeté vzdálenosti na kole. Mapové přístroje jsou už značně propracovanější. Obr. 3: Outdoorová navigace Garmin Mají barevný displej, který umožňuje mnohem lepší interpretaci mapy. Poskytují přesné informace o poloze, výšce, rychlosti a směru. Umožňují navigaci podle bodů nebo 20

přímo po trase. Podle své výbavy mohou obsahovat i elektronický kompas nebo barometr. [1] 1.4.2 Automobilové navigace Přístroje primárně určené do automobilu. Obsahují podrobné silniční mapy, mapy měst, ulic, křižovatek, informují o dopravních omezeních, povolené rychlosti nebo například i o umístění radarů. Běžně jsou vybaveny velkým barevným dotykovým displejem s dobrou čitelností a nočním podsvícením. Mapa je zobrazována buď klasicky z ptačí perspektivy nebo ve 3D. Přístroj naviguje řidiče i hlasovými povely, což umožňuje se plně věnovat řízení bez odečítání dat z displeje. V podstatě existují dva základní typy automobilových navigací, a to navigace zabudovaná výrobcem automobilu a navigace přenosná. Každá verze má svá pro a proti, a tak něco málo k nim. Zabudovaná navigace je zpravidla umístěna na vhodném a pro řidiče dobře viditelném místě na palubní desce. Nebrání nijak výhledu z automobilu. Jelikož je pevně zabudována, nebývá terčem zlodějů, jako přenosná navigace v automobilu zapomenutá. Nevedou od ní žádné kabely, které by mohly zavazet, a její hlasový systém je napojen na reproduktory automobilu, čímž je zaručeno, že ji řidič uslyší velmi dobře. Hlavním nedostatkem zabudované navigace je to, že nijak nemůžeme ovlivnit, jakou navigaci si automobilka usmyslí do vozu nainstalovat. Taková navigace se také obvykle obtížněji aktualizuje, a když už ano, tak si majitel musí připlatit. Obr. 4: Automobilová navigace Garmin 21

U přenosné navigace záleží pouze na zákazníkovi, jakou si vybere. Je ji možné přenášet mezi více vozidly a lze ji využít i pro jiné aktivity (např. turistika). Je snadnější v ní aktualizovat mapy, a po určitý čas od zakoupení to bývá zadarmo. Když už navigace nevyhovuje, není problém ji prodat a pořídit si novou. Bohužel je zde i plno nevýhod. Navigace umístěná pomocí přísavky na čelním skle může překážet ve výhledu. Napájení z elektrické zásuvky automobilu pomocí kabelu není estetické a kabel může vadit. Pokud navigaci zapomeneme v držáku, stává se oblíbeným cílem zlodějů. [1] 1.4.3 Námořní navigace Využití družicové navigace na moři bylo první, které armáda uvolnila pro civilní sektor. Jednalo se o velký nárůst popularity tohoto systému a konvenční způsoby navigace na vodě byly téměř vytlačeny. U námořních GPS přijímačů (nebo také námořních plotterů) se klade důraz na poskytnutí přesných navigačních údajů, a jejich konstrukce a funkční výbava odpovídá požadavkům pro práci na vodě. Stejně jako u jiných druhů přijímačů, i námořní plottery existují v mnoha druzích. Mezi nejjednodušší opět patří nemapové přístroje, poskytující jen potřebné minimum informací, na druhé straně existují i přístroje s barevnými mapovými podklady vybavené sonarem, dálkovým ovládáním, několika displeji a mnoho dalších. Námořní plottery disponují také velmi specifickými funkcemi, jmenovitě například: - MOB (man overboard) funkce muž přes palubu umožňující rychle zaznamenat polohu události a určit zpětnou navigaci na potřebné místo. - Utržení kotvy na základě nepředpokládané změny polohy plavidla při režimu kotvení se spustí zvukový varovný poplach. [1] 1.4.4 Letecká navigace Tento typ navigace se příliš neliší od námořní, ale disponuje jedním velmi specifickým prvkem, a to možností křížení tras v různých výškách. Letecké přístroje jsou vybaveny databází o zakázaných letových oblastech a letištích ať už v regionálním nebo celosvětovém měřítku. 22

Kvalitní přijímač na palubě letadla zastává funkci řady jiných pomůcek, jako například: - sledování směru a orientace, - zabudovaný výškoměr, - rychlost pohybu vůči povrchu, - vyhledání a navedení na nejbližší letiště, - přesné údaje o letu, směru a rychlosti za jakéhokoli počasí a viditelnosti. Letecké navigace jsou vhodné k využití i v případě ultralehkých letadel nebo během provozování paraglidingu. [1] 1.5 DALŠÍ POLOHOVÉ SYSTÉMY 1.5.1 GLONASS Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma (česky Globální navigační satelitní systém), je ruský pasivní dálkoměrný družicový systém, který umožňuje určit polohu, rychlost a čas v trojrozměrném prostoru kdekoli na Zemi 24 hodin denně. Byl vybudován sovětskými, respektive ruskými kosmickými silami pro potřeby vlády. Vybudování systému bylo schváleno v roce 1976 a jeho první družice byla na oběžnou dráhu planety Země vynesena v říjnu 1982. Oficiální spuštění systému se datuje k 24. září 1993. Obr. 5: Rozmístění družic systému GLONASS Plný operační stav systému GLONASS se mírně liší od systému NAVSTAR GPS. Tvoří jej 24 družic umístěných ve třech orbitálních drahách (6 drah u systému GPS) se sklonem 64,8 k rovníku (GPS 55 ) ve výšce 19 100 km (22 200 km u GPS) s periodou oběhu 11 hodin 15 minut (11 hodin 58 minut u GPS). Zvolené umístění družic umožňuje získat signál z minimálně sedmi a maximálně z jedenácti družic kdykoli a kdekoli na naší planetě. Nicméně díky velké poruchovosti družic nebylo plného operačního stavu dosud dosaženo, ačkoli v roce 1996 bylo na 23

krátkou dobu ve vesmíru 24 provozu schopných družic systému GLONASS. Od té doby počet funkčních družic klesl až na 7 (v r. 2001). V současnosti (2012) se Ruské kosmické ve spolupráci s Indií snaží o znovuobnovení systému. [4], [5] 1.5.2 GALILEO Evropský globální družicový polohový systém, který je budován jako obdoba amerického systému GPS a ruského GLONASS. Jeho výstavba je pod správou Evropské unie a Evropské kosmické agentury. Systém Galileo měl být původně spuštěn v roce 2010, podle nových plánů tomu nebude dříve než v roce 2014. [11] Obr. 6: Rozmístění družic systému Galileo Galileo je navržen jako projekt řízený a spravovaný civilní správou. Plný operační stav systému se bude sestávat z 30 družic (27 operačních + 3 záložní) obíhajících po třech kruhových drahách na středním orbitu ve výšce 23 222 km se sklonem dráhy 56. Tento sklon umožní využívat navigační systém bez potíží až do míst ležících na 75 zeměpisné šířky. Značný počet družic zajistí spolehlivou funkci systému, i když některá družice přestane pracovat. Plný operační stav by měl každému uživateli určit jeho aktuální polohu s přesností lepší než jeden metr. [4] První testovací družice Giove A (název ze zkratky Galileo In-Orbit Validation) systému Galileo byla vypuštěna z Kazašského kosmodromu Bajkonur 28. prosince 2005 a o dvanáct dnů později začala vysílat na přidělené frekvenci. První dvě operační 24

družice byly na oběžnou dráhu vyneseny 21. října 2011. Do konce roku 2014 se očekává vypuštění dalších 14 družic. [4], [12] Největší potenciál se od systému očekává v dopravě, ale nabízí i široké využití i v dalších oblastech. [8] Složení systému Galileo: Globální složka - Skládá se z vesmírného a pozemního segmentu. Vesmírný segment: Skládá se z 30 satelitů na 3 oběžných drahách ve výšce 23 222 km. Vždy po deseti dnech se opakuje stejné rozmístění družic kolem Země. Za těchto 10 dnů oběhne každá družice Zemi sedmnáctkrát. [4] Pozemní segment: Tvoří jej dvě řídící centra, z nichž každé má za úkol kontrolovat a řídit funkce, které jsou podporovány specializovaným pozemním kontrolním systémem (Ground Control System, GCS), a dále kontrolovat a řídit letecké funkce podporované pozemním leteckým segmentem (Ground Mission Segment, GMS). GSC se stará o udržování polohy družic, GMS má na starost kontrolu navigační funkce celého systému. [10] Regionální složka - je tvořena z několika Externích Regionálních Integrovaných Systémů (External Region Integrity Systems, ERIS). ERIS jsou vytvořeny, spravovány a provozovány soukromými společnostmi. Úkolem těchto systémů je zajišťovat hlášení o integritě systému nezávisle na hlášení systému Galileo. [10] 25

Lokální složky - slouží pro zkvalitnění lokálního příjmu signálu Galileo. Podobně jako ERIS, jsou vytvořeny, spravovány a provozovány soukromými společnostmi. Pro českého občana může být zajímavostí, že hlavní administrativní a provozní centrum systému Galileo by mělo být umístěno v Praze. [10] 1.6 GEOCACHING Geocachingem rozumíme aktivitu založenou na principu systému GPS. Geocaching nemá téměř žádné omezení, můžou ho provozovat lidé všech věkových kategorií, lze jej provozovat ve městě, na dovolené nebo na procházce a není vůbec nijak časově omezen. [2], [7] Princip geocachingu Princip této aktivity je velice jednoduchý. Někdo schová někam do terénu nebo na zajímavé místo krabičku, která obsahuje instruktážní letáček, logbook (návštěvní kniha) a nějakou zajímavou drobnost. Osoba, která krabičku uložila, si poznamená její souřadnice, a poté je zapíše na specializované webové stránky. Každá takto uložená a zaznamenaná krabička se nazývá cache, nebo česky jednoduše keška. Poté, co je keška uložena v systému na internetu, je k dispozici ostatním provozovatelům geocachingu, aby si její souřadnice stáhli do svého GPS přístroje a vydali se kešku hledat. V případě úspěchu nalezení je povoleno si nějakou věc z jejího obsahu ponechat a namísto ní tam vložit jinou. Ač to zní až příliš jednoduše, musí mít hledač na paměti, že přijímače GPS pracují s přesností několika metrů. Je tedy nutno brát v úvahu, že když se hledač dostane na přesné souřadnice, musí ještě hledat kolem sebe přesné místo, kam byla keška uložena. [2], [7] Historie Počátky geocachingu jsou datovány ke květnu roku 2000, kdy byla zrušena tzv. selektivní dostupnost (záměrné znepřesňování signálu GPS o stovky metrů). Třetího května roku 2000 chtěl přesnost ověřit počítačový specialista David Ulmer, a tak v lese ukryl krabici, jejíž souřadnice publikoval na internetu. Za další dva dny ji objevil první geocacher (hledač, nebo v češtině užívaný výraz geokačer nebo jen kačer ). 26

V červnu 2000 vznikl název Geocaching a během prvního měsíce bylo uloženo kolem 20 cachí. [2] Nejdříve byly kešky ukrývány ve vojenských bednách od munice, ale nyní už se lze setkat z mnoha druhy kešek. Oficiální server Geocaching.com udává 14 různých druhů. Ty nejčastější jsou: - Tradiční cache: Nejběžnější typ. Je umístěna na přesných souřadnicích, a podle své velikosti (micro, small, regular, large nebo neznámá) mají různý obsah. Obvykle se jedná jen o logbook, ve větších keškách nalezneme i nějakou tu zajímavou drobnost. [7] Obr. 7: Keška - Multi-cache: Skládá se z několika zastávek (stage) na různých místech, ale zadány jsou souřadnice jenom prvního místa. Na první zastávce je nápověda nebo část souřadnic k finální kešce. Podle toho, kolik je zastávek, se multicache stává náročnější. Nápověda pro multicache může být zapsána rovnou v listingu keše na geocaching.com. [7] 27

- Mystery cache: Nejsou k nim zadány přesné souřadnice, ale obvykle nějaká hádanka, podle které musí geocacher přesnou polohu vypočítat nebo někde vyhledat. [7] - Event cache: Není to keš v pravém slova smyslu, ale jedná se o setkání geocacherů, sloužící k seznámení, výměně CWG a podobně. Minimální počet účastníků takové události je patnáct, pořadatelé se nepočítají. Event musí být minimálně dva týdny před konáním přihlášen ke schválení. 1.6.1 Základní pravidla geocachingu Ačkoli ve světě geocachingu existuje víceméně velká svoboda, byly i zde vytvořena jistá pravidla pro provozování této aktivity. - Pravidlo č. 1: Po nalezení kešky je dovoleno si z jejího obsahu něco odnést pouze za předpokladu, že do ní zpět protihodnotou něco vložíte. Hodnota věci vkládané by měla odpovídat hodnotě věci sebrané. Není dovoleno vkládat jídlo, zapalovače, sirky, nože, spreje a další nebezpečné předměty. - Pravidlo č. 2: Po nalezení kešky se zapsat do logbooku. Zapisují se obvykle informace jako datum a čas, přezdívka na webu geocaching.com, popis předmětu který jste z kešky vzdali a co jste vložili. Bez zápisu do logbooku je případný log na geocaching.com neplatný. - Pravidlo č. 3: Pokud se v kešce nenachází logbook, oznámit to zakladateli kešky. - Pravidlo č. 4: Umístit kešku zpět na stejné místo a zamaskovat úkryt. - Pravidlo č. 5: Zapsat svoji návštěvu na geocaching.com - Pravidlo č. 6: Pokud jste založili kešku, je potřeba ji občas kontrolovat, zda je v pořádku. [7] 1.6.2 Terminologie a zkratky V geocachingu se v průběhu času vytvořila vlastní terminologie a zkratky, které se často používají, a hráč se s některými často setkává. Většina zkratek vychází z anglického originálu, ale vzniklo i mnoho počeštěných výrazů. Server Geowiki uvádí celou řadu výrazů, uvedeny jsou jen ty nejzákladnější. [2], [13], [14] Brute Force metoda odlovu keše jiným způsobem, než bylo autorem zamýšleno. 28

Basic Member základní členství na webu geocaching.com. Cache / Keš / Geocache / Keška schránka nebo skrýš v geocachingu. Cacher / Kačer hráč geocachingu. CWG Czech Wood Geocoin česká verze geocoinu, jedná se o trasovatelný předmět. Drive-in keš, ke které se dá přímo přijet automobilem. FTF First to Find první nálezce kešky. Geocoin ozdobná mince s libovolným motivem fungující jako trasovatelný předmět. Hint nápověda k nalezení kešky. Log zápis u keše o jejím navštívení. Logbook návštěvní kniha, do které se nálezce napíše spolu s časem a datem návštěvy. Owner vlastník nebo autor kešky. Reviewer osoba, která dobrovolně prověřuje soulad s pravidly hry u nově založených keší. Spoiler údaj, který dopředu vyzrazuje podobu, umístění nebo způsob ukrytí kešky; bývá někdy součástí nápovědy. STF Second to Find druhý nálezce kešky. TravelBug trasovatelný předmět. TTF Third to Find třetí nálezce kešky. 1.6.3 Zajímavé kešky Nejsevernější keš GC5803 As North As It Gets (Ellesmerův ostrov) nachází se poblíž kanadské vojenské základny, není přístupná pro civilisty. Nejjižnější cache GCHN13 No further south from here (Antarktida) Virtuální keš na jižním pólu. 29

Nejvýše uložená keš GC2BX63 Earth s roof Mount Everest Peak (Nepál) Earthcache na vrcholu Mt. Everestu. Nejhlouběji uložená keš GCG822 Rainbow hydrothermal Vents (Atlanstký oceán) leží na mořském dně u Azorských ostrovů v hloubce 2 300 metrů dosud neodlovena. Nejnavštěvovanější keš GC14WV8 Terezka (Praha) k 6. 4. 2012 měla 9 352 nálezů. Jedná se o nejnavštěvovanější schránku na světě. Druhou nejnavštěvovanější je podle všeho GC189E5 Karlův Most s 8 957 nálezy k 6. 4. 2012. Nejnavštěvovanější keší mimo ČR je GCGV0P Original Stash Tribute Plaque s 5 705 nálezy. [16], [17], [18] Nejhůře dosažitelná keš GC1BE91 International Space Station jediná keš mimo planetu Zemi, nachází se na mezinárodní vesmírné stanici ve výšce 336 346 km nad povrchem Země. Nejstarší dosud neodlovená keš GC1259 Kougarok (Aljaška) založena 23. června 2001. Nejstarší keš GCF The Original Stash (Oregon) Historicky první keš založena v květnu 2005 Davem Ulmerem, zakladatelem geocaching.com. [15] 1.6.4 Trasovatelné předměty Obr. 8: Geocoin Obr. 9: Travelbug V keších je možno také občas najít předměty, které se označují jako trasovatelné. S tímto typem předmětů je nutno zacházet jinak, než s běžnými předměty na výměnu. Trasovatelné předměty se rozlišují na dvě skupiny, geocoiny a travelbugy. Při nalzení trasovatalného předmětu platí pravidlo, že by si jej nálezce neměl ponechat déle než 14 dní. 30

Geocoin je kovová mince připomínající pamětní minci. Obsahuje jedinečný kód, podle kterého ji lze zalogovat. Travelbug je předmět, ke kterému je připevněn kovový šítek obsahující unikátní kód. Pomocí kódu lze travelbug na adrese geocaching.com/track sledovat. Pokud geocacher travelbug nalezne, zaloguje jeho nález také podle daného kódu. Každý travelbug či geocoin si s sebou nese jisté přání nebo cíl mise, které je nutno respektovat. Takovým práním může být např. navštívení všech okolních států, co nejvíce hlavních měst, uskutečnit cestu kolem světa a tak dále. 1.7 DALŠÍ VYUŽITÍ GPS Nelze se domnívat, že geocaching je jediná hra či volnočasová aktivita, která systém GPS využívá. Internetová stránka http://gpsgames.org uvádí takových aktivit několik. 1.7.1 Shutterspot Jedná se o hru, ve které hráč vytvoří fotografii (např. krajiny, města) a ostatní hráči jsou vyzváni, aby nalezli přesné místo, odkud byla fotografie pořízena. Přibližné souřadnice hledaného místa jsou umístěny na internetu. Pokud hráč dané místo nalezne a trefí se do okruhu 100 metrů, získává bod. V České republice je Shutterspot hrou neznámou, neboť podle webu shutterspot.gspgames.org je v celé naší republice pouze jedna taková fotografie. [6], [1] 1.7.2 Geodashing Jedná se o hru, která trvá přesně jeden měsíc. Na začátku hry je určeno několik souřadnic různých bodů kdekoli na Zemi, a úkolem hráče je daná místa navštívit alespoň s přesností na 100 metrů. Vyhrává ten hráč, který během měsíce navštíví nejvíce bodů. Ač to zní jednoduše, je nutno si uvědomit, že neexistuje žádná bariéra, kam body umisťovat. Hra se tím pádem stává docela dobrodružnou, neboť se body mohou nacházet např. uprostřed jezera, na vrcholku hory nebo v neprostupném lese. Existuje také možnost hrát v týmech. V České republice se v současnosti nachází kolem 25 dash-bodů. [6], [1] 31

1.7.3 MinuteWar Jedná se typ hry zvaný Capture the Flag, který mnoho lidí zná z řady počítačových her. MinuteWar se provozuje v týmech na celé planetě. Každý hráč používá ke hře svou lokální mapu, ale mapy jsou vzájemně provázány tak, že soutěží proti každému bez ohledu na to, kde žije. Mapy jsou rozděleny do 3 600 čtverců, každý přesně jednu minutu dlouhý a jednu minutu široký. V každém čtverci se nachází imaginární vlajka. Pokud hráč obsadí čtverec s vlajkou, obsadí zároveň i všechny sousedící neutrální čtverce. Hra má velmi mnoho pravidel, umožňuje kladení virtuálních bomb nebo pohybování vlajkami a tak dále. Hraje se buď na čas, počet obsazených čtverců nebo počet získaných vlajek. Vítězem se stává ten tým, který v daný čas vlastní nejvíce čtverců, nebo dosáhl potřebného počtu obsazených čtverců či vlajek. [6], [1] 1.7.4 GeoGolf Z názvu jistě každého napadne, že hra je odvozena z golfu. Hráči využívají přijímač GPS k postupné navigaci na 18 nebo 9 náhodně umístěných bodů (waypoints) představujících jamky. Čím blíže se hráč dostane k bodu, tím menší skóre získá. Vítězí hráč s nejnižším skóre. Hra na 9 jamek je dle pravidel limitována celkovou trasou hry maximálně 12 kilometrů. U 18 jamkového turnaje se vzdálenost prodlužuje v podstatě na neomezenou vzdálenost. Minimem je v tomto případě právě 12 kilometrů. Body se ve hře rozdávají podle vzdálenosti od jamky. Pokud se k ní hráč dostane do vzdálenosti méně než 10 metrů, obdrží 1 bod. Maximum 9 bodů získá, pokud se přiblíží na více jak 150 metrů (9 jamková hra) respektive 1 000 metrů (18 jamková hra). [6], [1] 32

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 GEOCACHING V ČR Česká republika je jednou ze světových geocachingových velmocí. Celkem se v ČR nachází 28 640 kešek (k 14. 4. 2012), což činí 0,27 kešky na 100 obyvatel. To je podobný údaj jako v lidnatějším a větším Německu (0,29 kešky / 100 ob.). Vzhledem k rozloze České republiky je počet ukrytých schránek přibližně 0,36 na kilometr čtvereční. Největší koncentrací kešek disponuje hl. město Praha. Na 496 km 2 je jich zde k nalezení 2 061, to znamená, že na jednom kilometrovém čtverci jsou k nalezení průměrně 4 kešky. Žádný jiný kraj nedosahuje hodnoty vyšší než 0,6. Největší množství keší v České republice se nachází na území Středočeského kraje, jenž je také největším českým krajem. Na opačné straně stojí Karlovarský kraj, na jehož území jako jediném v ČR se nachází méně než 1 000 keší. Údaje o počtu obyvatel jsou aktuální k 26. březnu 2011. Kraj Počet kešek Rozloha (v km 2 ) Keše / km 2 Počet obyvatel Počet keší na 100 obyvatel hl. město Praha 2 061 496 4,16 1 272 690 0,16 Jihočeský 2 427 10 056 0,24 637 460 0,38 Jihomoravský 3 093 7 196 0,42 1 193 930 0,26 Karlovarský 809 3 314 0,24 310 245 0,26 Královéhradecký 1 723 4 758 0,36 560 830 0,31 Liberecký 1 798 3 163 0,57 447 788 0,40 Moravskoslezský 2 067 5 536 0,37 1 244 837 0,17 Olomoucký 1 650 5 267 0,32 641 681 0,26 Pardubický 1 498 4 519 0,33 518 228 0,29 Plzeňský 1 976 7 561 0,26 581 175 0,34 Středočeský 4 378 11 016 0,40 1 287 277 0,34 Ústecký 2 315 5 335 0,43 830 371 0,28 Vysočina 1 586 6 795 0,23 515 864 0,31 Zlínský 1 259 3 964 0,32 597 813 0,21 28 640 78 867 0,36 10 640 189 0,27 Tabulka 1: Porovnání krajů 33

2.2 SROVNÁNÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE SE SOUSEDNÍMI 2.2.1 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj má rozlohu 7 196 km 2 a obývá jej na 1 193 930 obyvatel. Kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakousem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město ČR Brno. Brno je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem a sídlem univerzit. Kraj má výhodnou dopravní dostupnost a strategickou polohu na křižovatce transevropských silničních a železničních tras. Jihomoravský kraj je region s výrazným ekonomickým potenciálem a s bohatými kulturně-historickými kořeny. Na území kraje se nachází dvě památky UNESCO Lednicko-Valtický areál a brněnská vila Tugendhat, a také národní park Podyjí. Jihomoravský kraj je také významný svým folklórem zahrnujícím hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje a umění, které nejsou jenom turistickou atrakcí ale opravdovou součástí zdejšího života. [19] 2.2.2 Olomoucký kraj Olomoucký kraj se rozkládá ve střední a částečně v severní části Moravy. Kraj se dělí na pět okresů a jeho celková rozloha je 5 267 km 2 s více než 640 tisíci obyvateli. Centrem kraje je historické, univerzitní a pro českou justici významné město Olomouc. V kraji je velmi rozmanitá příroda, nachází se zde nejhlubší propast v České republice a pohoří Jeseníky. V Olomouci se nachází významná památka UNESCO, a to sloup nejsvětější trojice na Horním náměstí. [20] 2.2.3 Pardubický kraj Pardubický kraj se nachází na východě Čech. Rozkládá se na 4 519 kilometrech čtverečních a obývá jej více než půl milionu obyvatel. Většinu území kraje pokrývají pahorkatiny, vrchoviny a nížiny v okolí Labe. Přes kraje vede hlavní železniční koridor Praha Ostrava. 34

V Pardubickém kraji se také nachází jedna památka UNESCO. Jedná se o zámek v městě Litomyšl. Pardubice jsou také významným technologickým centrem České republiky, vyrábí se zde například plastická trhavina Semtex. [21] 2.2.4 Kraj Vysočina Jak již název napovídá, kraj Vysočina se nachází na části Českomoravské vrchoviny. Tento kraj se rozléhá na ploše celkem 6 795 km 2 a obývá jej přibližně 515 tisíc obyvatel. Vysočina je typická velkým množstvím obcí a hustou sítí silnic. Pouze čtyři města v tomto kraji dosahují počtu více než 20 tisíc obyvatel. Centrem kraje je město Jihlava, nejstarší hornické město v České republice. Kraj Vysočina má strategickou polohu ve středu republiky a protíná jej dálnice D1. Díky výhodné poloze, ze které je do Brna i do Prahy blízko sídlí v kraji mnoho výrobních a také výzkumných institucí. Vysočina je také bohatá na památky, z nichž rovnou tři historické cetrum Telče, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru n. Sázavou, Bazilika a židovský hřbitov v Třebíči byly zapsány do seznamu UNESCO. [22] 2.2.5 Zlínský kraj Zlínský kraj se nachází ve východní části Moravy. Je to kraj rozmanitý na terén, rozkládají se zde Beskydy, Vizovické, Vsetínské a Hostýnské vrchy. Umožňuje tak velké vyžití pro pěší, cyklo či lyžařské turisty. Rozloha kraje činí necelé 4 tisíce km 2 a obývá jej téměř 600 tisíc obyvatel. Kulturně je Zlínský kraj zajímavý tím, že se v něm setkávají tři národopisné celky Slovácký, Valašský a Hanácký. Také v tomto kraji najdeme památku UNESCO, konkrétně zahrady a zámek v Kroměříži. Centrem kraje je město Zlín, kterému vtiskl neobyčejný funkcionalistický vzhled průmyslník Tomáš Baťa, po kterém je pojmenována i zdejší univerzita. Nachází se zde i Baťův mrakodrap, zvaný Jedenadvacítka. Svého času se jednalo o druhou nejvyšší budovu Evropy se 77,5 metry výšky. [23] 35

2.2.6 Srovnání krajů Do následujících statistik není započítáván Jihočeský kraj, neboť s Jihomoravským krajem sdílí pouze velmi krátkou hranici. Kraj Počet Rozloha kešek (v km 2 Keše / km 2 Počet Keší / 100 ) obyvatel ob. Jihomoravský 3 093 7 196 0,42 1 193 930 0,26 Olomoucký 1 650 5 267 0,32 641 681 0,26 Pardubický 1 498 4 519 0,33 518 228 0,29 Vysočina 1 586 6 795 0,26 515 864 0,31 Zlínský 1 259 3 964 0,32 597 813 0,21 Tabulka 2: Srovnání JM kraje se sousedními Z výše uvedené tabulky je patrné, že Jihomoravský kraj je největší, nejlidnatější a s nejhustějším výskytem keší. Vzhledem k počtu obyvatel, je hustota keší na 100 občanů tohoto kraje až na děleném třetím místě. Pokud srovnáme Jihomoravský kraj s přibližně stejně velkou Vysočinou, zjistíme, že na Vysočině se nachází asi polovina ukrytých schránek, než je tomu na jižní Moravě. Jelikož jednou z podmínek geocachingu je, že keška musí být umístěna na nějakém zajímavém místě, nabízí se myšlenka, že Jihomoravský kraj je ze všech pěti uvedených nejzajímavějším regionem. Tato zjištění dokládá i fakt, že Jihomoravský kraj má ze všech výše uvedených největší návštěvnost turistů a pravděpodobně největší potenciál cestovního ruchu. Z pohledu těchto měření by se dalo usuzovat, že nejméně zajímavým krajem je Zlínský má nejmenší množství keší na svém území a také jejich nejnižší hustotu na 100 obyvatel. Tato čísla jsou dána tím, že z pozorovaných regionů je Zlínský kraj suverénně nejmenší, ovšem drží třetí místo v počtu obyvatel. 2.2.7 Srovnání krajských měst Po srovnání krajů jako takových je zajímavé srovnat vzájemně i krajská města. Server geocaching.com bohužel neumožňuje jednoduše zjistit, kolik kešek se v kterém městě nachází, a proto byl výpočet proveden následujícím způsobem. Pomocí aplikace Google Earth byly určeny zeměpisné souřadnice přibližného středu města. Ze středu města byly vyvedeny osy do všech světových stran k nejvzdálenějším cípům města. Ze zjištěných vzdáleností byla vybrána taková vzdálenost, aby pokryla největší možnou plochu města. Na serveru geocaching.com bylo poté zadáno vyhledání kešek v okruhu 36

hodnoty nejvhodnější vzdálenosti od souřadnic středu města. Naštěstí Brno, Olomouc, Pardubice i Jihlava mají přibližně symetrický kruhový tvar. Problém byl u Zlína, který od západu k východu měří přibližně 15 kilometrů, od severu k jihu však pouze necelé 4 kilometry. Data vypočtená tímto měřením nejsou 100% přesná, neboť zahrnují i území samostatných předměstí těchto měst, ale pro účely této práce vyhovují. Zjištěné údaje jsou následující: Město Počet keší Podíl v kraji Počet obyvatel keší / 100 ob. Brno 1 150 37 % 384 277 0,30 Jihlava 70 4,5 % 50 760 0,14 Olomouc 251 15 % 100 043 0,25 Pardubice 226 15 % 91 073 0,25 Zlín 164 13 % 76 010 0,22 Tabulka 3: Srovnání krajských měst Tabulka ukazuje, že velký podíl na počtu keší v Jihomoravském kraji má samotné město Brno. Z počtu 3 093 kešek v kraji je jich v Brně 1 150, což je přibližně 37 %, a celkový počet keší na 100 obyvatel dosahuje hodnoty 0,3. V ostatních pozorovaných městech se podíl kešek v kraji pohybuje okolo 15 %. Nejmenší podíl ve svém kraji má Jihlava, kde se nachází pouze necelých 4,5 % všech kešek na Vysočině. Brno má mezi pozorovanými městy suverénně vedoucí pozici. Má více obyvatel i větší počet keší než všechna ostatní města dohromady. I díky tomu drží celý Jihomoravský kraj v pozorovaném měření téměř nedobytnou první pozici, kdy zaostal pouze v celkovém počtu keší na sto obyvatel za Vysočinou. V následující tabulce jsou uvedeny počty nejčastějších druhů keší ve srovnávaných krajích. Nejčastějším typem je tan základní tradiční keš. Velmi často se také zakládají mystery keše, u kterých musí člověk vždy zjišťovat přesné souřadnice nějakým předem daným výpočtem či šifrou. Třetím nejčastějším výskytem se pyšní Multi keše, kterých v každém kraji napočítáme několik stovek. 37

2.2.8 Nejčastěji se vyskytující kešky Kraj Typ keše Tradiční Multi Mystery Earth Event Jihomoravský 1 846 434 766 35 12 Olomoucký 954 288 360 23 25 Pardubický 786 327 367 10 8 Vysočina 969 278 323 12 4 Zlínský 707 194 324 31 3 Tabulka 4: Jednotlivé keše v krajích Pokud se zanedbají výsledky z Jihomoravského kraje, je z tabulky viditelné, že všechny ostatní regiony jsou si docela vyrovnané. Největší podobnost platí u kategorie Mystery cache, kde se pohybují čísla v rozmezí přibližně 320 370, tudíž jsou si kraje z hlediska tohoto typu keší velmi podobné. Jihomoravský kraj je opět napřed, a v tabulce si drží suverénní postavení. Koná se zde pouze méně eventů, než v Olomouckém kraji. 2.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Předmětem průzkumu bylo zjistit oblibu používání systému GPS při provozování turistiky a popularitu geocachingu z hlediska jednotlivých krajů. Zjišťováno bylo také, zda se turisté během svých výletů stravují, jaké preferují ubytovací zařízení a kolik svého volného času obětují pro geocaching. Dotazník byl umístěn na internetovou stránku www.vyplnto.cz, kde byl veřejně přístupný všem, a dále poskytnut na geocaching.cz/forum. Dotazování probíhalo od 4. 7. do 1. 8. 2011 a zúčastnilo se jej 224 respondentů. Dotazník byl vytvořen spolu s kolegou Luborem Göthem, tudíž zjištěná data těchto dvou bakalářských prací budou totožná. 38

2.3.1 Průzkum Nejdříve bylo zjišťováno, který typ turistiky je u respondentů nejoblíbenější. U otázky šlo vybírat z osmi možností, přičemž bylo povoleno volit více odpovědí. Nejoblíbenějším typem se stala pěší turistika (170 hlasů), následoval geocaching (118 hlasů) a třetí místo obsadila cykloturistika (107 hlasů). Logicky vyplývá, že tyto tři aktivity jsou spolu velmi úzce provázány, neboť při lovení kešky se člověk pohybuje obvykle po svých, případně na kole. Není vyloučena ani doprava autem či motocyklem. Nejčastěji provozovaná turistika pěší turistika 75,89% geocaching 52,68% cykloturistika 47,77% mototuristika 26,34% lyžařská turistika 12,50% ostatní odpovědi 6,26% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 1: Nejčastěji provozovaná turistika Jedním z hlavních bodů dotazníku byla otázka, zda lidé k turistice využívají nějaké GPS zařízení. Často využívá takové zařízení 50,45 % dotázaných a někdy po něm při turistice sáhne 22,77 %. Zbytek respondentů, necelých 27 %, se bez takového přístroje na svých cestách obejde. 39

Využíváte k turistice zařízení GPS? 26,79% 50,45% Ano, často Ano, někdy Ne 22,77% Graf 2: Využíváte k turistice zařízení GPS? Jako nejpoužívanější značka zařízení byl uveden Garmin. Tuto možnost volilo necelých 67 % respondentů vlastnící jakékoli zařízení GPS. Dále je hojně používána navigace výrobce TomTom s 13 %. Oblíbenými jsou ovšem i chytré telefony disponující GPS modulem, který uvedlo přibližně 12 % respondentů. Zbylé procenta obsadily příznivci navigací Dynavix, Mio a dalších. Dotazníkem bylo dále zjištěno, že pouze 28 respondentů netuší, co je to geocaching. Z ostatních 196 odpovídajících 132 geocaching aktivně provozuje, 37 by rádo geocaching zkusilo a pouhých 27 respondentů nemá o tuto aktivitu zájem. Zajímavé zjištění je, že 18 osob (z toho 13 žen), které uvedly, že pojem geocaching neznají, by jej rádo zkusilo. 40

Provozujete geocaching? 13,78% 67,35% 18,88% již provozuji rád(a) bych jej zkusil(a) nemam zájem jej provozovat Graf 3: Provozujete geocaching? U provozovatelů geocachingu zvítězila Praha, jakožto nejoblíbenější lokalita pro lov. Tuto možnost zvolilo 73 dotázaných. V Praze, jak již bylo zmíněno v kapitole Zajímavé kešky, se nacházejí dvě nejnavštěvovanější kešky na světě. Těsně za Prahou následuje Středočeský kraj, pro který se vyslovilo 68 geocacherů. Třetí nejoblíbenější kraj je Jihomoravský, se 47 hlasy. Pravděpodobně nejméně atraktivní oblastí pro geocaching je Karlovarský kraj, ve kterém tuto aktivitu provozuje pouze 28 respondentů a celkově se zde nachází pouze 809 keší. Z okolí Karlových Varů byli pouze 3 účastníci celého dotazníku, tedy necelých 1,5 %. Ostatní kraje jsou z hlediska oblíbenosti velmi vyrovnané. Dotazník byl stavěn tak, že pokud respondent na otázku Chtěli byste geocaching provozovat? odpověděl jinak než Již ho provozuji, byl přesměrován až na třináctou otázku. V otázkách týkajících se geocachingu je tedy pracováno s maximem 132 respondentů namísto původních 224. 41

Nejoblíbenější kraje pro geocaching hl. město Praha 73 Středočeský 68 Jihomoravský 47 Liberecký Jihočeský Pardubický Vysočina Ústecký Královéhradecký Moravskoslezský Zlínský 42 41 39 38 37 37 37 36 Plzeňský Olomoucký 33 33 Karlovarský 28 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Graf 4: Nejoblíbenější kraje pro geocaching dle počtu hlasů V otázce, kde bylo po respondentech žádáno, aby uvedli svoji nejoblíbenější lokalitu pro geocaching se nasbírala škála různých odpovědí. I přes různorodost odpovědí lze vybrat tu nejčastější, a to Geocaching provozuji tam, kde zrovna jsem.. Lze tedy odvodit, že geocacheři využívají každý kout republiky k ukořistění kešky. Jeden respondent trefně poznamenal, že každá oblíbená lokalita je jednoho dne vylovena, a obliba se přesunuje do jiné lokality. To nutí geocachery k většímu cestování, neboť při této aktivitě není možné vyhledávat kešky stále ve stejném okolí. Lokality se samozřejmě od sebe velmi liší, a u každé trvá úplně jinou dobu, než ji člověk vyloví. Více času určitě trvá vylovení všech kešek např. v Praze, kde se jich nachází více jak 2 000, než například v okolí Králického Sněžníku, kde spočítáme kešky na prstech jedné ruky. Záleží také samozřejmě na ochotě či finančních možnostech geocachera cestovat po republice, případně po světě, za účelem této aktivity. 42

Čeští geocacheři také hojně vyjíždí do zahraničí. 85 respondentů (téměř 65 %) provozuje geocaching i mimo Českou republiku. Čtvrtina dotázaných má takové zpestření této aktivity v plánu, a pouhých 10 % uvedlo, že za účelem geocachingu ještě nevycestovali za hranice. Geocaching v zahraničí je vzhledem k získaným datům populárnější u mužů. Kladně jich odpovědělo 50, žen bylo o 15 méně. Nejvíce žen, konkrétně 22, hledajících kešky i v zahraničí, bylo zastoupeno ve věkové kategorii 21-30 let. U mužů značně převažovala kategorie 31 40 let, pro kterou se vyslovilo 21 odpovídajících. Dokonce dva muži starší padesáti let již někdy v zahraničí za účelem této aktivity byli, ale žádnou ženu podobného věku zřejmě nepřizvali, neboť v této kategorii nehlasovala žádná. Z výsledků dotazníku je zjištěno, že pouze 4 dívky ve věku do 20 let provozují geocaching, nicméně žádná z nich jej ještě v zahraničí nevyzkoušela. Z tohoto důvodu nefigurují v grafu č. 5 žádné ženy do 20 let. Provozovatelé GC v zahraničí dle věku a pohlaví do 20 let 21-30 let 31-40 let muži ženy 41-50 let starší 51 let 0 5 10 15 20 25 Graf 5: Srovnání geocacherů podle pohlaví a věku 43

Za hledáním kešek přes hranice České republiky přejíždí nejvíce mužů z Prahy a žen z Jihomoravského kraje. Naproti tomu úplně zaostali obyvatelé Pardubického kraje, kde výsledky dotazníků neevidují žádný záznam. Ne o mnoho lépe je na tom Karlovarský kraj, z něhož hlasoval pouze jeden muž. Tato data jsou ovšem zkreslena faktem, že z těchto dvou krajů bylo nejméně respondentů dotazníku. Občanů z okolí Pardubic vyplnilo dotazník pouhých sedm, z Karlovarska to bylo ještě o čtyři méně. hl. město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Provozovatelé geocachingu v zahraničí dle bydliště a pohlaví Moravskoslezský Olomoucký Pardubický muži ženy Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský 0 2 4 6 8 10 Graf 6: Muži a ženy provozujících geocaching v zahraničí z hlediska jejich bydliště Nejvíce geocacheři navštěvují čtyři sousední státy, zejména pak Německo a Slovensko. Často se ovšem vyskytují odpovědi jako Itálie, Irsko, Francie a několikrát je uvedena i exotická země jako Egypt či Kuba. Respondenti dále uvedli, že geocaching v zahraničí provozují hlavně při služebních cestách nebo při návštěvě přátel žijících v zahraničí. Někdo tak sbírá úlovky ve Spojených státech amerických, Velké Británii či Španělsku. 44

Bohužel ne všichni respondenti se k této otázce postavili zodpovědně, a proto v dotaznících lze nalézt odpovědi jako Evropa, Asie, Afrika., Kamkoli mě život zavede. či Všech pět sousedních států. ač Česká republika sousedí pouze se čtyřmi. Taková zjištění proto jen velmi těžko interpretovat do patřičných výsledků. Dotazníkem jsme zjišťovali také, zda geocacheři během své aktivity využívají služeb různých hostinských zařízení. Nejčastěji respondenti uváděli, že do nějakého zařízení tohoto typu zavítají pouze výjimečně. Takto hlasovalo celkem 28 žen a 36 mužů. Pravidelně se chodí občerstvovat na 32 % dotázaných 16 žen a 27 jejich protějšků. Nejméně respondentů vybralo možnost Hostinská zařízení nevyužívám v poměru 6:19 ve prospěch mužů. Využívání hostinských zařízení 18,94% 32,58% Využívám Výjmečně Nevyužívám 48,48% Graf 7: Využití hostinských zařízení Z následujícího grafu č. 8 je jasně patrné, že geocacheři chodí hledat kešky převážně jen ve volných chvílích. Pro tuto možnost hlasovala více než polovina dotázaných. Mnoho geocacherů tráví touto aktivitou také celé víkendy či vícedenní dovolenou. U této otázky mohli respondenti vybírat jednu ze tří odpovědí či psát vlastní. Z nich bylo nejčastěji uváděno, že velmi záleží na náladě, počasí či prostě jen tak, kdy je čas. 45

Nejčastější chvíle pro provozování GC 25,76% Jen volné chvíle Víkend 8,33% Vícedenní dovolenou Jiné odpovědi 13,64% 52,27% Graf 8: Kdy se geocacheři věnují geocachingu Podle toho jak mají geocacheři čas, uváděli i jak dlouho se geocachingu věnují celkově. Jelikož byl dotazník sestaven ještě v roce 2011, byla maximální možná odpověď k výběru 6 11 let, a to z důvodu vzniku geocachingu a vypnutí selektivní dostupnosti v roce 2000. Výše uvedenou možnost zvolili pouze dva muži. Nejčastěji volenou odpovědí bylo 1 3 roky, kterou zvolila téměř polovina dotázaných, a to 54,55 %. Je možno tedy usuzovat, že zhruba před 3 lety došlo k rozmachu geocachingu v české společnosti. Dále 30 % respondentů provozuje geocaching více jak 3 a méně jak 6 let, a opět to bylo více mužů než žen. Druhou nejslabší kategorií jsou provozovatelé geocachingu v době kratší než jeden rok. Tuto možnost vybralo pouze 18 respondentů, a to 11 mužů a 7 žen. 46

Délka provozování geocachingu 30,30% 1,52% 13,64% Měsíc až rok 1 rok - 3 roky 3 roky - 6 let 6 let - 11 let 54,55% Graf 9: Délka provozování geocachingu Následující graf č. 10 zobrazuje preferované ubytovací zařízení. V této otázce dotazníku mohli už opět hlasovat všichni respondenti dotazníku, tedy i ti, kteří geocaching neprovozují. Přesto jsem vybral pouze data získaná od geocacherů. Geocacheři nejčastěji bydlí v penzionu, nejméně naopak volí k noclehu motel. Vyrovnané hlasování bylo u možností hotel, kemp a turistická ubytovna. Otázka byla opět stavěna způsobem umožňujícím vepsat vlastní odpověď. Z takto získaných odpovědí bylo zjištěno, že se geocacheři nezdráhají přespat i v přírodě pod širákem, pod převisem, v lese a další. Taková zjištění značí, že mezi geocachery je i mnoho dobrodruhů. Vyskytly se i odpovědi jako apartmány v soukromí či ubytování u známých. Někteří respondenti také uvedli, že nepreferují žádný z uvedených typů, a lze si jen domýšlet, kde tito lidé v terénu nocují. Analýzou výsledků dotazníku bylo také zjištěno, že muži i ženy preferují stejné ubytovací zařízení. Obě pohlaví nejvíce volí penzion, dále kemp a hotel. Shoda nastala u možnosti Turistická ubytovna, pro kterou hlasovalo shodně jak osm mužů, tak osm žen. 47

Preferované ubytování 9,85% 0,76% 13,64% 38,64% 15,91% Penzion Kemp Vlastní odpovědi Hotel Ubytovna Motel 21,21% Graf 10: Preferované ubytování Geocacheři dle pohlaví a věku do 20 let 21-30 let 31-40 let muži 41-50 let ženy 51-60 let 61 let a více 0 5 10 15 20 25 30 35 Graf 11: Věk a pohlaví geocacherů 48