VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2007 Lucie Hodová 1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod Ekonomika Bavorska a jeho postavení v SRN 2

Bakalářská práce Vypracovala: Lucie Hodová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Stuchlíková 3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ekonomika Bavorska a jeho postavení v SRN vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne.........podpis 4

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Zuzaně Stuchlíkové za vedení mé bakalářské práce, cenné rady a připomínky. 5

OBSAH ÚVOD... 2 SEZNAM ZKRATEK... 3 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 4 1. EKONOMIKA BAVORSKA... 5 1.1 DYNAMICKÝ RŮST ZEMĚ...5 1.2 VÝZKUM AVÝVOJ...7 1.3 PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI...9 1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD...11 1.5 ZAMĚSTNANOST...14 1.6 VEŘEJNÉ INVESTICE A DLUH...15 1.7 FINANČNÍ VYROVNÁNÍ VE SPOLKOVÝCH ZEMÍCH...17 2. CESTOVNÍ RUCH... 19 2.1 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO BAVORSKO...19 2.2 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU...24 2.3 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH V BAVORSKU...24 2.5 BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH (by.tm)...27 2.6 OKTOBERFEST...29 3. ČESKO-BAVORSKÉ VZTAHY... 31 3.1 EUROREGIONY...31 3.2 SCHENGENSKÝ PROSTOR...33 ZÁVĚR... 34 SEZNAM LITERATURY... 36 SEZNAM LITERATURY... 36 1

ÚVOD V posledních letech zažívalo Německo období hospodářského útlumu. Od Bavorska, jedné z nejbohatších spolkových zemí, se očekává, že pomůže výkon německého hospodářství zlepšit a vládní programy a opatření zvolené bavorskou vládou se stanou vzorem pro ostatní spolkové země. Otázkou je, jak se Bavorsko s tímto úkolem vypořádá. Toto téma jsem si vybrala mimo jiné proto, že jsem v Bavorsku strávila školní rok 2002/2003 na gymnáziu Bad Königshofen a v letním semestru 2007/2008 budu studovat na Univerzitě v Pasově v rámci programu ERASMUS. Cílem této bakalářské práce je analyzovat pomocí vybraných ekonomických ukazatelů fungování ekonomiky v Bavorsku a pochopit příčiny dynamického rozvoje této spolkové země, která je považována za hnací motor celého německého hospodářství, a zároveň ji porovnat s ostatními spolkovými zeměmi Německa. V první části práce se věnuji charakteristice bavorské ekonomiky, vybrané makroekonomické ukazatele srovnávám především s bývalými západoněmeckými, ale i s bývalými východoněmeckými spolkovými zeměmi. Pokusím se zmapovat vývoj HDP, výdaje na výzkum a vývoj špičkových technologií, příležitosti pro domácí a zahraniční podnikatelské subjekty, zaměstnanost resp. nezaměstnanost, dále pak na rozbor zahraničního obchodu, veřejných investic a veřejného dluhu. Ve druhé části se zaměřuji na cestovní ruch v Bavorsku, který je považován za velmi důležitou součást bavorské ekonomiky. Nejprve analyzuji aktuální situaci cestovního ruchu Bavorska porovnávanou s ostatními spolkovými zeměmi, dále se zabývám vývojem pouze bavorského cestovního ruchu, bavorskou státní podporou cestovního ruchu a klíčovými marketingovými produkty. Nakonec se věnuji nejznámější bavorské akci v rámci cestovního ruchu Oktoberfestu. Ve třetí části se popisuji Bavorsko jako jednoho z nejdůležitějších obchodních partnerů České republiky. Zde jsem se zaměřila na přeshraniční spolupráci s Českou republikou, tvorbu euroregionů a aktuální vstup České republiky do schengenského prostoru. 2

CZK Česká koruna ČR Česká republika DPH Daň z přidané hodnoty EU Evropská unie EUR Euro HDP Hrubý domácí produkt SRN Spolková republika Německo USA Spojené státy americké SEZNAM ZKRATEK 3

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Vývoj nominálního a reálného HDP v jednotlivých zemích SRN, v mld. EUR a v % Tabulka 2: Podíl výdělečně činných na celkovém počtu obyvatel (v %) a podíl samostatně výdělečně činných na celkovém počtu výdělečně činných (v %) v roce 2006 Tabulka 3: Vývoz a dovoz spolkových zemí v roce 2006, v mil. EUR Tabulka 4: Nezaměstnanost ve spolkových zemích v roce 2006, v % Tabulka 5: Veřejný dluh na obyvatele (v EUR), investiční kvóta země (v %) a investiční kvóta obcí (v %) ve spolkových zemích v roce 2006 Graf 1: Výdaje na výzkum a vývoj v bývalých západoněmeckých zemích v roce 2003, v mld. EUR Graf 2: Vývoz Bavorska 1995-2006, v mld. EUR Graf 3: Čistá imigrace z ostatních spolkových zemí do Bavorska 1995-2005 Graf 4: Finanční podpora Bavorska na vyrovnání rozdílů životních podmínek ve spolkových zemích 1995-2005, v mil. EUR Graf 5: Počet turistických noclehů v roce 2006, v mil. Graf 6: Rozdělení příjmů z noclehů podle bavorských regionů v roce 2006 Graf 7: Dovolenkové destinace německého obyvatelstva v roce 2006, v % 4

1. EKONOMIKA BAVORSKA Bavorsko je se svou rozlohou přes 70 000 km2 největší německou zemí a podle počtu obyvatelstva (12,4 mil.) po Severním Porýní-Vestfálsku (18 mil.) druhou nejlidnatější německou zemí. 1 Bavorsko je rozděleno do 7 vládních krajů Horní Bavorsko, Dolní Bavorsko, Horní Falc, Horní Franky, Střední Franky, Dolní Franky a Švábsko. Nejvýznamnějšími hospodářskými středisky byly v roce 2002 Mnichov, Norimberk, Augsburk a Řezno 2. Ekonomika spolkové země Bavorsko se v současnosti vyznačuje dynamickým růstem, velmi dobrými perspektivami do budoucna, nabídkou nových produktů a vhodných podmínek pro zakládání nových podniků a trhů. Bavorsko také nabízí solidní finanční a investiční zázemí včetně dostatku pracovních příležitostí. 1.1 DYNAMICKÝ RŮST ZEMĚ V současnosti představuje Bavorsko pro německou ekonomiku hnací motor. Meziroční nárůst bavorského reálného HDP v roce 2006 činil 2,5 %. V letech 1991-2006 se bavorský reálný HDP zvýšil o 34,8 % - ve srovnání s ostatními bývalými západoněmeckými spolkovými zeměmi (tj. Bádensko-Württembersko, Sársko, Hesensko, Brémy, Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko, Porýní-Falc, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Berlín) to znamená nejvyšší nárůst. K tomuto nárůstu reálného HDP přispěl nejen výkon podniků a dostatek kvalifikované pracovní síly, ale i ofenzivní obchodní politika 3 podporující především malé a střední podnikání. Naopak nejnižší nárůst reálného HDP zaznamenal Berlín (1,5 %). S bývalými východoněmeckými zeměmi (tj. Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko) nelze Bavorsko číselně srovnávat, protože v těchto zemích probíhá, podobně jako v České republice, dokončování přechodu a adaptace na tržní hospodářství. Bývalé východoněmecké země vykazují 1 Wirtschaftsstandort Bayern. Kraftzentrum in der Mitte Europas. September 2005: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsstandort_bayern.pdf. 2 Profit v Evropě díky investicím v Bavorsku: http://vtudberlin.org/fileadmin/materialien/pdf/bavaria/ppt-prag03-ib-prag_23-02-2006_cs.ppt. 3 Zaměření na otevření nových exportních příležitostí pro tuzemské firmy; snaha o rozšíření přístupu na zahraniční trhy. 5

mnohonásobně vyšší nárůsty reálného HDP. Nejvyšší nárůst HDP byl v roce 2006 zaznamenán v Durynsku (92,6 %). Celkový průměrný nárůst německého HDP v letech 1991-2006 se pohybuje kolem 23,9 %, meziroční nárůst 2005/2006 byl 2,5 %. Tento meziroční nárůst je zatím druhý největší od roku 1991, nejvyšší meziroční nárůst HDP byl zaznamenán v roce 2000 (3,2 % v Německu, 5,5 % v Bavorsku). Nejvyšší meziroční nárůst reálného HDP v roce 2006 zaznamenalo Sasko (4,0 %), z bývalých západoněmeckých zemí to bylo Bádensko- Württembersko (3,5 %). Bavorské meziroční nárůsty reálného HDP se v letech 1991-2006 vždy pohybovaly v kladných číslech, až na výjimku z roku 1993, kdy došlo k poklesu reálného HDP o 1,8 %. Nejnižší meziroční nárůsty reálného HDP byly zaznamenány v roce 2003 (0,4 %) a 2005 (0,9 %). Nominální HDP vzrostl v Bavorsku o 146,4 mld. EUR na 408,3 mld. EUR v letech 1991-2006, což znamená, že rozdíl mezi Bavorskem a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko se v roce 2006 snížil na 92,4 mld. EUR. Celkový výkon německé ekonomiky byl 2 302,7 mld. EUR, přičemž nejvyšší zásluhu na tomto čísle mělo Severní Porýní-Vestfálsko (500,7 mld. EUR) a naopak nejnižší Brémy (25,3 mld. EUR), které byly na nižší úrovni než všechny bývalé východoněmecké země. Z bývalých východoněmeckých zemí se na nominálním HDP Německa nejvíce podílelo Sasko (88,7 mld. EUR). 4 Tabulka 1: Vývoj nominálního a reálného HDP v jednotlivých zemích SRN, v mld. EUR a v % Země Nominální HDP (v mld. EUR) Reálný HDP (v %) 2006 2006 1991/2006 Bavorsko 408,3 2,5 34,8 Bádensko-Württembersko 337,2 3,5 22,9 Hesensko 204,1 2,1 20,1 Rýnsko-Falc 100,3 2,3 14,3 Sársko 28,0 1,4 18,0 Severní Porýní-Vestfálsko 500,7 2,2 12,6 Dolní Sasko 196,5 2,3 16,1 Šlesvicko-Holštýnsko 69,7 1,5 16,2 Brémy 25,3 2,2 14,7 Hamburk 86,0 2,9 22,0 4 Presse-Information. Daten zur Wirtschaftsentwicklung in Bayern 2006 im Verglech zum Bundesgebiet und zu den Ländern. 6. Februar 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/daten_zur_wirtschaftsentwicklung_2006.pdf. 6

Berlín 80,3 1,5 1,5 Braniborsko 49,5 1,9 74,4 Meklenbursko-Přední Pom. 32,3 1,5 64,2 Sasko 88,7 4,0 79,5 Sasko-Anhaltsko 50,0 2,8 69,9 Durynsko 45,8 2,6 92,6 Německo 2302,7 2,5 23,9 Zdroj: Presse-Information. Daten zur Wirtschaftsentwicklung in Bayern 2006 im Verglech zum Bundesgebiet und zu den Ländern. 6. Februar 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/daten_zur_wirtschaftsentwicklung_2006.pdf. Nominální HDP na obyvatele se zvýšil od roku 1995 o 7 300 EUR na 32 800 EUR v roce 2006. V Německu se tak Bavorsko stalo zemí s nejvyšším nárůstem ekonomické úrovně a tak je nyní čtvrté za Hamburkem, Brémami a Hesenskem. Nejnižší nominální HDP na obyvatele bylo v roce 2006 v Meklenbursku-Předním Pomořansku, z bývalých západoněmeckých zemí v Berlíně. 5 Obchodní politika a celková hospodářská politika orientovaná na budoucnost se vyplácí i bavorskému obyvatelstvu. Disponibilní důchod bavorských domácností se v letech 1995-2004 zvýšil o 45,9 mld. EUR, přičemž nejvyšší nárůst o 9,2 mld. EUR byl v roce 2001. Na obyvatele to znamená nárůst o 3 103 EUR, z 15 432 EUR z roku 1995 na 18 535 EUR v roce 2004. 6 1.2 VÝZKUM AVÝVOJ 7 Bavorsko se řadí k lokalitám s nejintenzivnějším výzkumem a podporou vědy a výzkumu na světě. Nejvyšší podíl mají špičkové technologie počínaje informační a komunikační technikou, biotechnologiemi, genovými technologiemi přes moderní energetiku, environmentální technologie, lékařskou techniku, vědy zabývající se novými materiály až po mechatroniku 8 a letectví a kosmonautiku. Také tradiční odvětví, tedy automobilový průmysl, strojírenství nebo elektrotechnika patří mezi světové 5 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 6 Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 7 Číselné údaje v této kapitole jsou převzaty z analýzy Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 8 Kombinace mechaniky, elektroniky a softwarového inženýrství. 7

špičky. Při porovnávání s ostatními spolkovými zeměmi zaujímá Bavorsko podle absolutních i relativních celkových výdajů na výzkum a vývoj přední místa. V roce 2004 byly výdaje na výzkum a vývoj podle % na HDP nejvyšší v Berlíně (4,0 % HDP), až poté v Bádensku-Württembersku (3,9 % HDP) a Bavorsku (2,9 % HDP), nejnižší naopak ve Šlesvicku-Holštýnsku (1,0 % HDP). V bývalých východoněmeckých zemích byly největší výdaje na výzkum a vývoj v Sasku (2,2 % HDP). 9 Graf 1: Výdaje na výzkum a vývoj v bývalých západoněmeckých zemích v roce 2003, v mld. EUR Sársko Brémy Šlesvicko-Holštýnsko Hamburk Rýnsko-Falc 0,3 0,6 0,7 1,4 1,7 Berlín 3,1 Hesensko Dolní Sasko 5,1 5,2 Severní Porýní-Vestfálsko 8,5 Bavorsko Bádensko-Württembersko 11,3 12,3 0 2 4 6 8 10 12 14 Zdroj: Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. Programy Offensive Zukunft Bayern 10 a High-Tech-Offensive Bayern 11 s důrazem na výzkum a transfer technologií začínají působit kladně. V roce 2005 bylo přihlášeno 13 688 bavorských patentů. Podíl přihlášených bavorských patentů na 9 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 10 Projekt na zlepšení rámcových podmínek pro výzkum a vývoj v Bavorsku 1994-1999 v podobě vyhledávání rizikového kapitálu, zřízení center podporujících vznik nových podnikatelských aktivit, podpora vytvoření business plánů, coaching programy: http://www.bayernkapital.de/bayernkapital/profil/zukunft. 11 Projekt navazující na OZB; cílem je podpora vybudování špičkových technologií: http://www.bayernkapital.de/bayernkapital/profil/zukunft. 8

celkovém počtu přihlášených patentů bývalých západoněmeckých spolkových zemí se tak zvýšil z 23,1 % z roku 1995 na 29,8 % v roce 2005. To znamená, že tři z deseti přihlášených patentů pocházelo z Bavorska. 1.3 PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI 12 Bavorsko vytváří jedny z nejpříznivějších podmínek pro podnikání. Dokazuje to i rozdíl mezi nově zřízenými a uzavřenými živnostmi. V roce 2005 činil tento rozdíl kolem 38 000, a při porovnání s ostatními zeměmi se tak stalo Bavorsko nedostižné. Druhá spolková země, která přesáhla hranici salda 30 000, bylo Severní Porýní- Vestfálsko (34 076). V roce 2006 se ale saldo v Bavorsku snížilo o 4 655 na 33 552. 13 Tabulka 2: Podíl výdělečně činných na celkovém počtu obyvatel (v %) a podíl samostatně výdělečně činných na celkovém počtu výdělečně činných (v %) v roce 2006 Země Výdělečně činní (v %) Samostatně výdělečně činní (v %) Bavorsko 47,6 12,2 Bádensko-Württembersko 47,5 10,2 Hesensko 45,3 11,8 Rýnsko-Falc 44,7 11,0 Sársko 41,2 9,9 Severní Porýní-Vestfálsko 42,3 10,3 Dolní Sasko 42,5 10,8 Šlesvicko-Holštýnsko 44,2 11,8 Brémy 39,5 10,3 Hamburk 46,1 13,1 Berlín 42,3 15,3 Braniborsko 44,1 11,2 Meklenbursko-Přední Pom. 42,7 10,1 Sasko 42,9 9,4 Sasko-Anhaltsko 41,7 11,7 Durynsko 43,5 9,7 Německo 44,3 11,2 Zdroj: Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 12 Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 13 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 9

Počet osob samostatně výdělečně činných stoupl v Bavorsku od roku 1995 o 90 000 na 725 000 v roce 2005. V pořadí spolkových zemí zaujímá druhé místo za Severním Porýním-Vestfálskem (786 000). Naopak v Brémách byl jako u salda nově zřízených a uzavřených živností opět nejnižší nárůst osob samostatně výdělečně činných (27 000). Pokud jsou počítány všechny výdělečně činné osoby, pak Bavorsko v roce 2005 obsazuje třetí místo se svým podílem 12,2 % za Berlínem (15,3 %) a Hamburkem (13,1 %). K tomu přispěla opatření již zmíněného programu Offensive Zukunft Bayern a již dlouho osvědčené úvěrové programy pro malé a střední firmy. Nejnižší procento osob samostatně výdělečně činných zaznamenalo Sasko (9,4 %) a z bývalých západoněmeckých zemí Sársko (9,9 %). V Německu to bylo pak v průměru 11,2 % všech osob samostatně výdělečně činných ze všech výdělečně činných. Hustota řemeslných živností byla v Bavorsku v roce 2005 14,1 živnosti na 1000 obyvatel a byla tak nejvyšší v bývalých západoněmeckých spolkových zemích. V Brémách byla pak hustota řemeslných živností nejnižší, a to 7,4 živnosti na 1000 obyvatel. I přes různé typy investičních a regionálních pobídek a veškeré snahy společností podporující podnikání není Německo pro investory zajímavou lokalitou. Je to způsobeno nastavením daňového a sociálního systému, který pro podnikatele znamená vysoké finanční zatížení. Hledání výhodnějších lokalit mimo Německo způsobuje zápornou bilanci kapitálových transferů. Odliv kapitálu v posledních letech směřoval především do rozvojových zemí a reformujících se zemí střední a východní Evropy. Nadprůměrný růst přímých investic německých firem v těchto zemích způsobuje hospodářské problémy Německa a snahou výrobců je najít co nejlevnější subdodavatelské trhy a zajistit odbyt svých výrobků na těchto trzích. 14 Bavorsko může zaujmout investory v oblasti vědy, vývoje a výzkumu. V posledních letech našlo více než 1200 zahraničních firem 15 své nové působiště především v jižní části spolkové země, protože ekonomický potenciál je soustředěn převážně do oblasti města Mnichova. 16 14 Souhrnná teritoriální informace. Německo. Investiční klima: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nemecko-investicni-klima/9/1000636/. 15 Investice v Bavorsku znamenají profit v Evropě: http://www.bavaria-cee.com/cz/aboutus/pdf/cee- Flyer.pdf. 16 Hospodářský profil, Generální konzulát České republiky v Mnichově: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19465&idj=1&amb=109&parentido=. 10

1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Od roku 1995 se výrazně zvýšil vývoz Bavorska. Po Hamburku (mořský přístav) a Šlesvicku-Holštýnsku je vývoz nejvyšší ze všech bývalých západoněmeckých zemí. V letech 1995-2006 vývoz stoupl o 122 %, z 58 mld. EUR na cca 141 mld. EUR. Tabulka 3: Vývoz a dovoz spolkových zemí v roce 2006, v mil. EUR Země Vývoz (v mil. EUR) Dovoz (v mil. EUR) Bavorsko 141266 115929 Bádensko-Württembersko 141924 115721 Hesensko 44831 64344 Rýnsko-Falc 36307 23588 Sársko 12583 11199 Severní Porýní-Vestfálsko 160446 170897 Dolní Sasko 67145 65005 Šlesvicko-Holštýnsko 17459 21855 Brémy 12270 13331 Hamburk 28074 56094 Berlín 11373 8019 Braniborsko 8808 11106 Meklenbursko-Přední Pom. 3764 3349 Sasko 19555 13279 Sasko-Anhaltsko 9904 9359 Durynsko 9328 5945 Německo 895979 735146 Zdroj: Das statistische Jahrbuch 2007. Kapitel 18 Außenhandel: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/sites/destatis/sharedcontent/oeffentlich/ai/ic/publikationen/ Jahrbuch/Aussenhandel,property=file.pdf. 11

Graf 2: Vývoz Bavorska 1995-2006, v mld. EUR 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 141,3 127,8 118,0 92,9 98,3 102,5 106,3 81,0 70,7 58,0 61,4 1995 1996 1997 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj 1: Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. Zdroj 2: Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. Necelých 60 % bavorského vývozu se v dnešní době vyváží do EU. Zbylých 40 % připadá na třetí země po celém světě. Obzvláště vývoz zboží do nových členských států EU se rozvíjí dynamicky. Od roku 1995 jde o nárůst o 265 % na 12,1 mld. EUR v roce 2005. Podíl bavorského vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu na celkovém obratu Bavorska činil v roce 1995 32,9 % a v roce 2006 již 46,9 %. Větší podíly vývozu na celkovém obratu než Bavorsko měly Brémy (50,7 %), Bádensko- Württembersko (48,2 %) a Rýnsko-Falc (47,4 %) a Sársko (47,1 %), z bývalých východoněmeckých zemí Sasko (34,1 %). Nejnižší podíl exportu na celkovém obratu činil 21,8 % a byl v Hamburku. Bavorsko se stalo jedním ze tří největších vývozců Německa. Více než Bavorsko vyváželo pouze Severní Porýní-Vestfálsko (160 446 mil. EUR) a Bádensko- Württembersko (141 924 mil. EUR). Je to dáno vysokou konkurenceschopností bavorských firem na globálních trzích. Nejméně vyváželo v roce 2006 Meklenbursko- Přední Pomořansko (3764 mil. EUR). Bavorsko je také jedním z největších dovozců zboží s importem 115 929 mil. EUR. Nejvyšší dovoz zaznamenalo Severní Porýní- Vestfálsko (170 897 mil. EUR), které zároveň nejvíce vyváželo. Čistý export byl v Bavorsku v roce 2006 25 337 mil. EUR a po Bádensku-Württembersku (26 203 mil. EUR) byl druhý největší. Největší záporný čistý export měl Hamburk 12

(-28 020 mil. EUR). Bavorsko se podílí 1,59 % (141 266 mil. EUR) na světovém exportu a 1,25 % (115 929 mil. EUR) na světovém importu. Nejdůležitějšími odbytovými trhy pro Bavorsko byly v roce 2006 USA (16 855 mil. EUR), Itálie (12 277 mil. EUR), Rakousko (11 980 mil. EUR), Francie (10 799 mil. EUR) a Velká Británie (10 280 mil. EUR). USA a EU tedy nadále zůstávají nejdůležitějšími obchodními partnery. Enormní meziroční nárůst vývozu byl zaznamenán na Slovensko (43,4 %), do Rumunska (31,4 %) a Polska (21,2 %). Bavorský vývoz do České republiky činil v roce 2006 4 215 mil. EUR a meziroční nárůst byl 19,1 %. Vysoké meziroční nárůsty vývozu byly zaznamenány i do zemí s velkým dynamickým rozvojem. Vývoz do Indie meziročně vzrostl o 44,5 %, vývoz do Číny o 29,7 %. Také vývoz do Ruska se zvýšil o 25,7 %. Meziroční pokles o 6,1 % byl zaznamenán na japonských trzích, kde příčinou poklesu bylo především zhodnocení eura vůči japonskému jenu. Největšími dovozci do Bavorska byly v roce 2006 Rakousko (13 229 mil. EUR), Čína a Hongkong (9 246 mil. EUR), USA (9 243 mil. EUR), Itálie (8 587 mil. EUR) a Francie (7 071 mil. EUR). Česká republika (6 201 mil. EUR) figuruje za 5 největšími dovozci na šestém místě. Ze zemí EU je tak Česká republika čtvrtým největším dovozcem s meziročním nárůstem 32,0 %. V EU vysoké meziroční nárůsty zaznamenaly také Kypr (100,0 %), Polsko (37,2 %), Finsko (34,9 %), Řecko (22,8 %) nebo Slovinsko (22,4 %). Naopak vysoké meziroční poklesy dovozu o 38,0 % resp. 24,2 % zaznamenaly v Portugalsku resp. na Maltě. Rusko dováželo v roce 2006 o 65,0 % více než v roce 2005 (5 700 mil. EUR). V roce 2006 se z Bavorska nejvíce vyvážela auta (44 932 mil. EUR), stroje (24 768 mil. EUR) a elektrotechnické výrobky (16 011 mil. EUR). Tyto tři skupiny zboží tvořily 60,7% podíl na celkovém bavorském vývozu zboží. Nejvíce dováženými skupinami zboží byly auta (19 267 mil. EUR), elektrotechnické výrobky (18 211 mil. EUR) a stroje (14 578 mil. EUR). Vysoké meziroční nárůsty byly zaznamenány u dovozu surovin (45,3 %) a polotovarů (47,8 %). Suroviny byly čtvrtou nejvíce dováženou skupinou (12 788 mil. EUR) z důvodu malého množství bavorských zásob. 17 17 Der Außenhandel Bayerns 2006: http://www.auwibayern.de/awp/base/inhalte/anhaenge/ahb_2006_1_1.pdf. 13

1.5 ZAMĚSTNANOST 18 Bavorsko je jedinou spolkovou zemí, která byla schopna dosáhnout zřetelného plus týkajícího se vytvoření pracovních míst. I přes pokles zaměstnanosti v celém Německu v polovině 90. let se Bavorsku podařilo od roku 1995, a hlavně v letech 2001-2005, vytvořit přes 17 500 nových pracovních míst. 47,6 % obyvatel bylo v roce 2005, podle údajů statistického úřadu Mikrocensus, výdělečně činných tak vysoký podíl nebyl zaznamenán v žádné další spolkové zemi. V roce 2006 to pak bylo opět vyšší procento 48,6 %. Díky bavorské podpoře malých a středních firem existuje vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných a díky podpoře investic a inovací se také v této oblasti vytváří nová pracovní místa. Co se týče pracovních příležitostí pro ženy, Bavorsko zaujímá druhé místo mezi bývalými západoněmeckými zeměmi. Nabídka vhodných pracovních míst pro mladé lidi (tj. do 25 let) je tradičně nadprůměrná. Nezaměstnanost žen a mladých lidí v roce 2006 byla 8,1 % resp. 7,1 %. Nižší procento nezaměstnanosti mladých lidí vykazovalo pouze Bádensko-Württembersko. Celková nezaměstnanost v Bavorsku činila v roce 2006 6,8 % a byla opět druhá nejnižší po Bádensku-Württembersku (6,3 %). Pod 10% nezaměstnanost se dostaly ještě země Rýnsko-Falc (8,0 %), Hesensko (9,2 %) a Sársko (9,9 %). Berlín (17,5 %) a všechny bývalé východoněmecké země zaznamenaly vysokou nezaměstnanost, přičemž nejvyšší byla v Meklenbursku-Předním Pomořansku (19,0 %). Tabulka 4: Nezaměstnanost ve spolkových zemích v roce 2006, v % Země Nezaměstnanost (v %) Země Nezaměstnanost (v %) Bavorsko 6,8 Hamburk 11,0 Bádensko-Württembersko 6,3 Berlín 17,5 Hesensko 9,2 Braniborsko 17,0 Rýnsko-Falc 8,0 Meklenbursko-Přední Pom. 19,0 Sársko 9,9 Sasko 17,0 Severní Porýní-Vestfálsko 11,4 Sasko-Anhaltsko 18,3 Dolní Sasko 10,5 Durynsko 15,6 Šlesvicko-Holštýnsko 10,0 Německo 10,8 18 Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 14

Brémy 14,9 Zdroj: Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. Přitom musíme vzít v úvahu imigraci 431 000 občanů od roku 1995 do roku 2005 z ostatních spolkových zemí a 88 000 zaměstnanců dojíždějících za prací z bývalých východoněmeckých spolkových zemí. V žádné další spolkové zemi se nepodařilo vytvořit srovnatelné nebo přibližné rozšíření pracovních nabídek. Graf 3: Čistá imigrace z ostatních spolkových zemí do Bavorska 1995-2005 70000 60000 50000 40000 30000 34443 31411 33257 39545 48232 52149 61719 41377 34212 25695 29432 20000 10000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 1.6 VEŘEJNÉ INVESTICE A DLUH 19 Veřejné investice se podílely na celkových výdajích Bavorska v roce 2006 11,9 %, což byl v bývalých západoněmeckých zemích druhý největší podíl po Brémách (14,5 %). Nejvyšší investiční kvótu mělo Sasko (25,5 %), které jako jediná spolková země přesáhla 20% hranici. U všech bývalých východoněmeckých zemí lze zaznamenat investiční podíl větší než 15 %. Podíly investic bavorských a sárských obcí byly se svými 20,8 % resp. 20,9 % nedostižné. Vysoký investiční podíl, tentokrát obcí, 19 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 15

zaznamenalo opět Sasko (19,3 %), naopak nejnižší investiční podíl obcí byl v Severním Porýní-Vestfálsku (10,0 %). V roce 2006 vykazovalo Bavorsko jako jediná německá spolková země vyrovnaný rozpočet 20 a zároveň se v Bavorsku snížil veřejný dluh. Pod heslem spořit reformovat investovat se udržuje bavorský stát i státní správa fit do budoucna. Pro dlouhodobé udržení situace existují projekty Verwaltung 21, který má za úkol snižování státních výdajů a odstraňování byrokracie, a již zmiňované programy Offensive Zukunft Bayern a High-Tech-Offensive. 21 V roce 2006 byl veřejný dluh 1985 EUR na obyvatele a při porovnání s ostatními západoněmeckými zeměmi je tak v průměru o 60 % nižší. Druhý nejnižší veřejný dluh na obyvatele činil 2720 EUR v Sasku. Nejvyšší veřejné dluhy byly v Brémách (20 354 EUR) a v Berlíně (17 692 EUR). Tabulka 5: Veřejný dluh na obyvatele (v EUR), investiční kvóta země (v %) a investiční kvóta obcí (v %) ve spolkových zemích v roce 2006 Země Veřejný dluh na obyv. (v EUR) Investiční kvóta země (v %) Investiční kvóta obcí (v %) Bavorsko 1985 11,9 20,8 Bádensko-Württembersko 3960 8,9 16,6 Hesensko 4950 8,8 13,7 Rýnsko-Falc 6336 11,5 15,4 Sársko 8399 10,3 20,9 Severní Porýní-Vestfálsko 6432 9,2 10,0 Dolní Sasko 6221 6,8 13,2 Šlesvicko-Holštýnsko 7830 8,6 17,2 Brémy 20354 14,5 / Hamburk 12531 9,9 / Berlín 17692 8,7 / Braniborsko 6742 18,4 19,0 Meklenbursko-Přední Pom. 6312 18,9 16,0 Sasko 2720 25,5 19,3 Sasko-Anhaltsko 7857 16,9 17,2 Durynsko 6803 18,0 18,6 Německo 5949 12,0 15,3 Zdroj: Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 20 Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 21 Hospodářský profil, Generální konzulát České republiky: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ido=19465&idj=1&amb=109&parentido=. 16

1.7 FINANČNÍ VYROVNÁNÍ VE SPOLKOVÝCH ZEMÍCH Finanční vyrovnání ve spolkových zemích je upraveno ústavou a cílem je vytvoření rovnocenných životních podmínek v Německu. Podle ústavy musí být rozdílná finanční síla spolkových zemí vyrovnána, konkrétně to znamená, že plynou peníze z finančně silných zemí do finančně slabých. Existují dva typy finančního vyrovnání primární a sekundární. Primární finanční vyrovnání rozděluje daně z příjmu právnických osob (korporační daň) a daně z obratu (resp. DPH) mezi spolkovou vládu a spolkové země. Sekundární finanční vyrovnání doplňuje resp. koriguje primární daňové rozdělení s cílem zajistit stejně velké příjmy z daní ve všech spolkových zemích na osobu. Horizontální finanční vyrovnání se uskutečňuje ve prospěch spolkových zemí a vertikální finanční vyrovnání se uskutečňuje mezi spolkovými zeměmi a spolkovou vládou. Finančně slabé a malé spolkové země navíc dostávají dodatečnou podporu od spolkové vlády. Bývalé východoněmecké země, Brémy a Sársko do roku 2004 obdržely navíc podporu od spolkové vlády na tzv. zvláštní potřeby. Uplatňování finančního vyrovnávání ve spolkových zemích vždy doprovází rozepře. Tradiční plátci Bavorsko, Hesensko, Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko a Hamburk požadují značné úlevy. 22 Bavorsko tedy finančně přispívá k vyrovnávání rozdílů životních podmínek v ostatních spolkových zemích Německa. Od roku 1995 odteklo z Bavorska téměř 20,1 mld. EUR, v roce 2005 to bylo 2,2 mld. EUR především do zemí bývalé NDR. Od roku 1949 získalo Bavorsko v rámci vyrovnávání životních úrovní spolkových zemí 3,4 mld. EUR od spolkové vlády a ostatních spolkových zemí, mezitím už však tuto částku splatilo zpět šestkrát. 23 22 Das INSM Wirtschaftslexikon. Länderfinanzausgleich: http://www.insmlexikon.de/laenderfinanzausgleich.html?mz=h1ar796ijci485ehhi0c5qd5n7. 23 Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 17

Graf 4: Finanční podpora Bavorska na vyrovnání rozdílů životních podmínek ve spolkových zemích 1995-2005, v mil. EUR 2500 2000 1500 1294 1463 1586 1487 1635 1884 2277 2047 1859 2315 2219 1000 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: Bayern wachstumsstark, innovativ, zukunftsfähig. Wirtschaftsentwicklung 1995-2005 im Ländervergleich. Oktober 2006: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/wirtschaftsentwicklung_bayern.pdf. 18

2. CESTOVNÍ RUCH 24 Cestovní ruch je průřezové odvětví a zahrnuje více než ubytovací a hostinskou činnost. Na cestovním ruchu jsou závislé služby v oblasti volného času, sportu, umění a kultury, dopravní a maloobchodní činnosti, ale také služby týkající se zajišťování akcí, výstav, slavností a poskytování zdravotní péče. V odvětví cestovního ruchu je zaměstnáno 255 mil. lidí po celém světě, přičemž v Německu cestovní ruch zaměstnává 2,8 mil. obyvatel a stává se tak významným zaměstnavatelem. Turismus je jedno z odvětví, které se celosvětově velice dynamicky rozvíjí. Podle informací Světové organizace cestovního ruchu vzrostly mezinárodní příjezdy turistů od roku 1995 do roku 2006 z cca 550 mil. na 840 mil. Přes 50 % turistů navštíví Evropu. Podle předpovědi Světové organizace cestovního ruchu se Evropa může těšit na každoroční 3% nárůst nových turistů až do roku 2020. Bavorský cestovní ruch by měl z tohoto trendu nadále nadprůměrně těžit. V posledních deseti letech nárůst příjezdů zahraničních hostů do Bavorska dokonce převyšoval celosvětový nárůst. V roce 2006 stoupl počet zahraničních turistů v Bavorsku o 8 %, celosvětově o 4,5 %. V roce 2006 zavítalo do Bavorska kolem 25,5 mil. hostů, což znamená, že Bavorsko nadále zůstává nejoblíbenější spolkovou zemí pro dovolenou. Pracující v cestovním ruchu láká Bavorsko svou ekonomickou silou, výhodnými perspektivami pro zaměstnání a hosty kulturním bohatstvím a krásou krajiny. 25 2.1 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO BAVORSKO Bavorsko, jako turistická země číslo 1 v Německu, budovala nepřetržitě toto hospodářské odvětví s budoucností v uplynulých desetiletích podle principu kvalita před kvantitou. 24 Fakta a číselné údaje v této kapitole jsou převzaty z analýzy Tourismus in Bayern, Juni 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/tourismus_in_bayern.pdf. 25 Bayerns Wirtschaft in Zahlen 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/wirtschaft/bayerns_wirtschaft_in_zahlen_dt.pdf. 19

Cestovní ruch je důležitý opěrný pilíř bavorského hospodářství. Jako průřezové odvětví není možno cestovní ruch klasifikovat podle sektorů hospodářských odvětví. Z tohoto důvodů nelze přímo vyčíst některé důležité ekonomické ukazatele ze statistik. Hrubý obrat z hostinské činnosti byl v roce 2005 v Bavorsku 11,2 mld. EUR. Vedle toho těžily z výdajů turistů ve značné míře také maloobchod a další služby. Podle studie Německého ekonomického institutu pro cestovní ruch (Das Deutsche Wirtschaftswissenschaftliche Institut für Fremdenverkehr e. V.) vyplývá, že celkový hrubý obrat cestovního ruchu 26 přináší cca 24 mld. EUR ročně. Jednodenní cesty, které tvoří 63% podíl na cestovním ruchu, se významně podílí na hrubém obratu cestovního ruchu v Bavorsku. V Bavorsku se nachází celkem 13 750 ubytovacích zařízení s 9 a více lůžky (26% podíl v Německu), které nabízí cca 570 000 lůžek (22% podíl v Německu). Počet hostinských zařízení činí 42 324. V samotném pohostinství nachází práci okolo 324 000 lidí. Z přidané hodnoty cestovní ruchu, vypočtené přes bavorský národní důchod, vyplývá, že cestovní ruch zajišťuje více než 560 000 lidem průměrný příjem. Cestovní ruch má pro Bavorsko tak velký význam, že ho lze považovat za červenou nit bavorského hospodářství. Díky hojnému propojení s ostatními hospodářskými odvětvími se stává z cestovního ruchu důležitý impuls pro obchod, ekonomiku volného času a další obory služeb. Turismus je pro Bavorsko významný především z těchto důvodů: Odvětví turismu je vázáno na určité místo. Zajišťuje a vytváří pracovní místa, která nemohou být přemístěna do zahraničí. Cesty zahraničních turistů do Bavorska také přispívají k tomu, že se Bavorsko stává se svými přednostmi celosvětově známým a neustále si vytváří pozitivní image. Bavorsko jako hospodářská lokalita a vývozní země velmi profituje z této pozitivní image a vysokého stupně povědomí nejen v Německu, ale i po celém světě. 26 Výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb v odvětví cestovního ruchu před odečtením daní. 20

Podle odhadů Německého ekonomického institutu pro cestovní ruch připadá na Bavorsko 18,5 % celkové vytvořené přidané hodnoty cestovního ruchu Německa. V porovnání spolkových zemí se tak Bavorsko umístilo na prvním místě před Severním Porýním-Vestfálskem (17,9 %) a Bádenskem-Württemberskem (11,9 %). Počet noclehů hostů v mil. (v ubytovacích zařízeních s kapacitou 9 a více lůžek a v kempech) pro rok 2006 v Německu uvádí následující graf: Graf 5: Počet turistických noclehů v roce 2006, v mil. Brémy Sársko Sasko-Anhaltsko Hamburk Durynsko Braniborsko Berlín Sasko Rýnsko-Falc Šlesvicko-Holštýnsko Meklenbursko-Přední Pomořany Hesensko Dolní Sasko Severní Porýní-Vestfálsko Bádensko-Württembersko Bavorsko 1,5 2,2 6,4 7,2 8,7 9,6 15,9 16,4 19,9 23 24,8 26 34,9 39,3 40,9 74,7 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 Zdroj: Tourismus in Bayern, Juni 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/tourismus_in_bayern.pdf. Podle grafu si Bavorsko s téměř 75 miliony noclehy drží v porovnání zemí čelní umístění. Ve značném odstupu následují Bádensko-Württembersko (40,9 mil.), Severní Porýní-Vestfálsko (39,3 mil.) a Dolní Sasko (34,9 mil.). Podle regionů se příjem z noclehů (75 mil.) v Bavorsku v roce 2006 dělil následovně: 21

Graf 6: Rozdělení příjmů z noclehů podle bavorských regionů v roce 2006 Švábsko 16,7% Východní Bavorsko 21,9% Franky 22,4% Horní Bavorsko 39,0% 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% Zdroj: Tourismus in Bayern, Juni 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/tourismus_in_bayern.pdf. Bavorsko se nemusí bát ani mezinárodního srovnání, pokud jde o oblíbenost tohoto spolkového státu jako turistické země u německých rekreantů. To ukazuje následující graf upřednostňovaných cílů dovolené německého obyvatelstva v roce 2006 (v % všech cest na dovolenou): 22

Graf 7: Dovolenkové destinace německého obyvatelstva v roce 2006, v % Dánsko Polsko Chorvatsko Francie Řecko Bádensko-Württembersko Dolní Sasko Šlesvicko-Holštýnsko Meklenbursko-Přední Pomořany Turecko Rakousko Bavorsko Itálie Španělsko Německo 1,7 2 2,4 2,6 3,1 3 4,1 4,7 5,1 5,7 5,8 6,7 7,3 14 32 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 Zdroj: Tourismus in Bayern, Juni 2007: http://www.stmwivt.bayern.de/pdf/tourismus/tourismus_in_bayern.pdf. Podle Analýzy cestování z roku 2007 (Forschungsgemeinschaft Urlaub und Reisen e. V., Reiseanalyse 2007) stráví Němci svou dovolenou nejraději v tuzemsku. Německo se svým podílem 32 % představuje náskok na druhé místo více než dvojnásobný (Španělsko, 14 %) a více než čtyřnásobný na třetí místo (Itálie, 7,3 %). Spolkové zemi Bavorsko zachovává přízeň 6,7 % německých turistů, což je více než turistické země jako Rakousko (5,8 %), Turecko (5,7 %) nebo Řecko (3,1 %). Z celkového objemu noclehů tuzemců, což je 62,6 mil., má Bavorsko 21% podíl v Německu. Němečtí hosté tvořili v roce 2006 84 % všech klientů v ubytovacích zařízeních. Tím se Německo stává nejdůležitějším zdrojovým trhem pro bavorský cestovní ruch. Pro Bavorsko to tedy především znamená vhodně zvolit nabídky pro cílové skupiny, kvalitních služeb, atraktivních cen v poměru ke službám a odpovídající marketingová opatření. Těmito kroky může Bavorsko posilovat, zlepšovat a nadále budovat své konkurenční výhody. 23

V roce 2006 se v Bavorsku ubytovalo téměř 12,1 mil. cizinců. Ve srovnání s rokem 1997 tento podíl hostů ze zahraničí stoupl z 11 % na 16 %. Nejvíce návštěvníků přijelo z USA (1,4 mil.), Nizozemí (1,3 mil.) a Itálie (1 mil.), dále cizinci z Rakouska (859 000), Švýcarska (858 000), Velké Británie (823 000), Francie (460 000) a Japonska (401 000). 2.2 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Do konce 80. let byl cestovní ruch téměř jediné odvětví s každoročními nárůsty příjezdu turistů. Tento trend se mimořádně rozvíjel i po opětném sjednocení Německa až do roku 1991. Od roku 1992 do roku 1997 zaznamenal bavorský cestovní ruch ostatně jako celý středoevropský turismus stagnaci nebo dokonce lehký pokles příjezdu hostů a počtu noclehů. V roce 1998 přišel znovu nárůst v počtu hostů, kteří do Bavorska nejen přijeli, ale byli i ubytováni. Tento pozitivní rozvoj pokračoval i v následujících letech a svého vrcholu dosáhl v roce 2001, kdy bylo zaznamenáno rekordních 78,7 mil. noclehů. Hospodářská stagnace v Německu a teroristický útok na USA z 11. 9. 2001 se odrazily v poklesu počtu hostů v letech 2002 a 2003. V této souvislosti je patrný úbytek amerických turistů. Zatímco v roce 2000 zavítalo do Bavorska ještě 846 000, v roce 2003 to již bylo jen 484 000. Obrat přišel v roce 2004, kdy byl zaznamenán nárůst v příjezdech turistů o 3,5 %. V letech 2005 a 2006 následoval další vzrůst v počtu turistů o 4 % resp. 2,4 %. Také počet noclehů stoupl v roce 2005 o 1,4 %. 2.3 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH V BAVORSKU Bavorsko se musí prosazovat v neustále rostoucí a silnější konkurenci, a to jak v národním, tak i mezinárodním prostředí. Důsledky globalizace působí i na cestovní ruch: Celosvětové propojení díky informačním a komunikačním technologiím vede ke zvýšení transparentnosti trhu. Nabídky mnohých tuzemských a zahraničních 24

konkurenčních destinací je možno přes internet ihned zjistit, porovnat a zamluvit. Výsledkem je konkurenční tlak na Bavorsko. Význam internetu v cestovním ruchu každoročně roste: V lednu 2001 bylo k dispozici pouze 15 % všech německých informací o dovolených na internetu, zatímco v lednu 2007 to bylo již 40 %. Počet lidí, kteří si objednávají svoji dovolenou přes internet, stoupl ve stejném časovém období ze 4 % na 19 %. Němečtí turisté jezdí nadále převážně do zahraničí. Po rekordu v roce 2004 nepatrně klesl počet německých rekreantů v zahraničí na 43,8 mil. v roce 2006. Při výběru cílové destinace Bavorsku konkuruje vedle tradičních dovolenkových oblastí v západní Evropě také východní Evropa s novými cíli a neevropské pobřeží Středozemního moře. Od roku 2000 zaznamenala právě neevropská oblast Středozemního moře nárůst z 1 % na 9 %. Díky vytrvalému konkurenčnímu boji mezi dopravci zůstávají náklady na dopravu nadále relativně nízké. Levné letenky umožňují podnikat cesty do vzdálenějších destinací a navíc splňují přání objevovat nové kontinenty. Nižší mzdové náklady v zahraničí vedou k tomu, že jsou zde často stanoveny vysoké standardy týkající se služeb. Tyto standardní služby poskytované v zahraničí jsou očekávány i v tuzemsku. Vysoké daňové zatížení a poplatky v Německu deformují německou konkurenceschopnost a výkonnost v odvětví cestovního ruchu na mezinárodním trhu. Tyto vývojové procesy obsahují pro německé podnikatele rizika. Právě nízké dopravní náklady a výkonový potenciál moderních informačních a komunikačních technologií spolu s pokračující globalizací představuje pro Bavorsko také šanci, protože lze snadněji získat nové zahraniční turisty. Tato možnost musí být důsledně využita pomocí profesionálního marketingu a moderní distribuční sítě. Jedině tak si může bavorský cestovní ruch dlouhodobě udržovat a budovat svoji pozici na mezinárodních trzích. 25

2.4 BAVORSKÁ STÁTNÍ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU Státní podpora turismu je v Bavorsku založena na dvou pilířích: Podpora investic v podnikatelském sektoru (podpora průmyslu a podnikání) a komunálním sektoru (podpora infrastruktury obcí). Podpora marketingu cestovního ruchu, tj. podpora reklamních, odbytových a distribučních opatření. Hlavním cílem podpory investic je zlepšení kvality služeb v turismu, tzn. v první řadě jsou podporovány opatření týkající se modernizace, racionalizace a zvýšení atraktivnosti těchto služeb. V rámci podpory regionální ekonomiky poskytla bavorská vláda v uplynulých deseti letech v souvislosti s podporou komunálního cestovního ruchu a infrastruktury dotace a úvěry ve výši ca. 171 mil. EUR a objem investic ve výši necelých 383 mil. EUR tak umožnil provedení přibližně 530 projektů. Současně bylo podpořeno 1820 projektů ve formě dotací a úvěrů ve výši téměř 139 mil. EUR v souvislosti s podporou průmyslu a podnikání a objem investic činil skoro 1,2 mld. EUR. Díky této podpoře bylo vytvořeno celkem 3500 nových stálých pracovních míst a téměř 17 000 stávajících pracovních míst zůstalo dlouhodobě zachováno. 11. prosince 2006 schválil Bavorský kabinet stomilionovou dotaci na zvláštní program pro podporu zlepšení kvality ubytovacích zařízení. Od 1. ledna 2007 po dobu tří let jsou poskytovány půjčky se sníženým úročením v celkové hodnotě 100 mil. EUR na investice pro zlepšení kvality stávajících ubytovacích zařízení. Snížení úroků je doplněno osvobozením od odpovědnosti do výše 250 000 EUR. Podpora se týká živností v oboru hotelnictví s více než 9 lůžky. Gastronomické podniky bez hotelových kapacit mohou být také podporovány, jestliže jsou významné pro místní turismus. Dalším důležitým pilířem bavorských nástrojů pro podporu financování investic malých a středních firem, speciálně pro zakládající podniky, je Bavorský úvěrový program pro malé a střední firmy. Stávající malé a střední podniky a nově založené hotelové a restaurační zařízení v Bavorsku mohou být podporovány z tohoto programu a to opět pomocí zvýhodněných půjček. Nově založené společnosti stejně jako investoři v preferenčních oblastech EU obdrží zvláštní podmínky. 26

V letech 1997-2006 bylo podpořeno úvěrovým programem pro malé a střední firmy téměř 2 200 hotelových a restauračních zařízení sumou cca 169 mil. EUR, z toho připadá objem půjček ve výši 89 mil. EUR na více než 1.200 nově vzniklých zařízení. S pomocí této podpory bylo vytvořeno přes 3 600 nových pracovních míst, z toho 2 500 míst (cca 69 %) vytvořila nová zařízení. Na podporu marketingových opatření zajistilo Ministerstvo průmyslu v posledních deseti letech 55,4 mil. EUR (včetně prostředků EU). Tato opatření jsou převážně ve prospěch malých a středních firem podnikajících v cestovním ruchu. Státními dotacemi na marketing cestovního ruchu jsou podporovány reklamní a odbytová opatření, ale také opatření na zvyšování kvalifikace. Pro zajištění konkurenceschopnosti je profesionalizace a neustálé další vzdělávání všech zaměstnaných v turismu nezbytnou nutností. 2.5 BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH (by.tm) Z iniciativy Bavorského státního ministerstva hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie v roce 1999 byla založena spol. s r.o. BAYERN TOURISMUS Marketing, která funguje od 1. ledna 2000. Tato společnost má za úkol profesionálně podporovat marketingově orientované bavorské operativní obchody v oblasti celosvětově velmi dynamickém odvětví turismu. Tuto společnost tvoří 23 společníků, z toho je 6 hlavních společníků (4 regionální Turistická sdružení (Der Tourismusverband), Bavorské sdružení hotelnictví a pohostinství (Bayerischer Hotelund Gaststättenverband), Bavorské lázeňské sdružení (Bayerischer Heilbäderverband) a 17 dalších společníků z oblasti cestovního ruchu a volného času. Hlavním cílem práce je zisk nových hostů, protože jednotlivé lokality a podniky mají silně omezené možnosti na sebe upozornit. Nejvíce se zaměřuje na důsledné uplatnění nabídek na trhu domácím i mezinárodním. Cílem je nepřetržitě se orientovat na konkurenci a vytvářet vhodné nabídky pro relevantní cílové skupiny. Aby Bavorsko obstálo v silné celosvětové konkurenci, spoléhá na: klíčovou marketingovou značku Bavorsko vhodně vybrané produktové linie a koncepce obchodních značek pro cílové skupiny vhodné tržní odbytové struktury 27

úzká spolupráce s regionálními Turistickými sdruženími, Bavorským sdružením hotelnictví a pohostinství a Bavorským lázeňským sdružením silné partnerství s poskytovateli služeb v turismu Strategie klíčové marketingové značky Bavorsko Bavorsko je nejznámější destinace s nejvyšší přízní mezi dovolenkovými cíli německého obyvatelstva. Autorskoprávně a známkoprávně chráněná obchodní značka Bayern je nejlepší reklamou pro Bavorsko na trhu. Uživatelé obchodní značky Bayern tak mají možnost využít loga k upozornění na sebe a připomenutí se v rámci svých reklamních opatření a zároveň těžit z popularity a přízně této značky. Každý poskytovatel služeb v turismu může používat ochrannou známku Bavorska. Pokud je to strategicky smysluplné, pak mají možnost použít ochrannou známku poskytnutou by.tm i firmy, které nepodnikají v cestovním ruchu, jako klasický licenční obchod. Produktové linie a koncepce obchodních značek Produktové linie a koncepce jsou souborem nabízených služeb a produktů, které vznikly na základě nejčastějších a největších přání turistů. Bavorsko v současnosti existuje deset hlavních produktových linií a koncepcí. Pro každou produktovou linii a koncepci obchodní značky je vytvořen rozsáhlý plán opatření, na kterém se může podílet mnoho partnerů. Každoročně zhotovené plány musí být odhlasovány jak regionálními Turistickými sdruženími, tak i Marketingovým výborem BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH. Koncepce obchodních značek: Kinderland Bayern für glückliche Kinder im Urlaub (Země pro děti) WellVital in Bayern und mir geht s gut! Sightsleeping -Hotels Schlafen für Augenmenschen Fussball-Land Bayern die Südkurve Deutschland GipfelTreffen Tagen in Bayern bewegt (Vzhůru do hor) Produktové linie: Kunst, Kultur & Feste Zeit fühlen Zeit leben (Umění, kultura & svátky) Städte & Touren Lebenslust statt Winterfrust (Města a trasy) Lust auf Natur Wandern, Radfahren, Golfen (Chuť prožít přírodu) 28

WinterErlebnis Bayern Allen andere ist Schnee von Western (Zimní radovánky) Genießerland Bayern kulinarische Reisen durch Bayern Koncepce obchodních značek a produktové linie se zatím na trhu velice dobře prosazují a nabízí ideální východisko pro prezentaci bavorských poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Úspěšná koncepce obchodní značky Kinderland, která je na německém trhu s cestovním ruchem nejvíce uplatňována, a produktová linie Lust auf Natur pomohly znovu získat důležitý tržní podíl turistů, kteří stráví svou dovolenou v Bavorskou delší dobu než 5 dní. Produktová linie WinterErlebnis, která se skládá z WinterAktiv, WinterRelax, WinterSpass, WinterKultur a WinterEvents, zdůrazňuje svůj velký potenciál horských středisek. Značkou kvality WellVital a produktovými liniemi Kunst, Kultur & Feste, Städte & Touren a Genießerland jsou oslovováni především rekreanti s kratší dobou pobytu. V prosinci 2006 byla na trh uvedena nová značka WellVital-Präventiv, která rozšiřuje koncepci obchodní značky WellVital. Spočívá v nabídce preventivních léčebných procedur a programů bavorskými lázněmi. Koncepce je systematicky budována v letech 2007-2008 a zaměří se především na lázně samotné a jejich aktivní spoluúčast na této koncepci. V lednu 2007 byla zavedena značka Sightsleeping, která zajišťuje poptávku hotelům v zámcích a hradech a designován hotelům. Cílem je poskytnout výjimečný estetický zážitek cestujícím za uměním a kulturou. Velkou přidanou hodnotu výletů na jeden den vytváří obchodní značka GipfelTreffen. Tato značka je na trhu třetím rokem a je známá a populární u poloviny turistů, kteří navštíví Bavorsko na jeden den. 2.6 OKTOBERFEST Akce, která každoročně přiláká velké množství turistů, je mnichovský Oktoberfest. Každoroční slavnosti piva, které se konají v bavorském Mnichově na přelomu září a října a trvají 16 dní, znamenají obrovský finanční přínos pro město, dopravní služby, maloobchod, hotelnictví a restaurační zařízení. Celková návštěvnost Oktoberfestu se pohybuje kolem 6,5 mil. lidí. Podle Kammererova institutu, který provedl výzkum u návštěvníků Oktoberfestu, městu přinese pivní festival každoročně v průměru 954 mil. EUR. Přímo na Terezině louce utratí 6,1 mil. návštěvníků celkem 29

449 mil. EUR, což je v průměru 74 EUR na jednu osobu. Zbylých 400 000 lidí, což je 6,2 %, nic neutratí. Dalších 205 mil. EUR vydělává taxi služba, městské hromadné podniky, gastronomické služby a maloobchod a 301 mil. EUR utratí turisté za ubytování. 73 % cizinců je ubytováno v hotelech, penzionech, kempech a ubytovnách, zatímco téměř 56 % Němců přespí u svých příbuzných, známých nebo přátel. 72 % lidí, kteří navštíví Oktoberfest, jsou z Bavorska a 60 % lidí z těchto 72 % jsou přímo z Mnichova a jeho okolí. Dalších 13 % přijede z ostatních spolkových zemí. Zbylých 15 % návštěvníků přijíždí z ciziny, jde převážně o cizince ze sousedních států, především z Rakouska, Švýcarska, Francie a Itálie. Na této akci lze však potkat i Američany, Australany, Novozélanďany nebo obyvatele Blízkého Východu. Nejčastější věkovou skupinou, která navštíví Oktoberfest, cca 60 %, jsou lidé mladší 30 let. Přes 78 % lidí navštíví Oktoberfest vícekrát, z toho je 76 % stálých návštěvníků, což jsou především Mnichované. Tři čtvrtiny lidí, opět většina Mnichovanů, navštíví více než jednou Oktoberfest v rámci jednoho ročníku. 71 % lidí jede cíleně do Mnichova jen kvůli tomu, aby se zúčastnili Oktoberfestu. Další zajímavostí je, že 57 % dotazovaných vnímá Oktoberfest jako svátek podobný Vánocům nebo Velikonocům. Z původních 60 pivovarů, které se prezentovaly na Terezině louce, zbylo již jen 6 Augustiner-Bräu, Hacker-Pschorr Bräu, Hoffbräu München, Löwenbräu, Spaten- Franziskaner Bräu a Paulaner. Tato redukce je dána neustálým bojem o místo s konkurencí a také lobováním. Všechny tyto pivovary mají sídlo v Mnichově. Podle staleté tradice se nemůžou akce účastnit mimomnichovské pivovary, i kdyby sídlily pár kilometrů od Mnichova. Podle průzkumu Německé centrály turistického ruchu je Oktoberfest v cizině velmi známý. Tento pojem znalo kolem 91 % cizinců. 27 27 Muenchen. Pressemitteilung. Wiesn-Wirtschaft. Das Oktoberfest als Wirtschaftsfaktor: http://www.muenchen.de/rathaus/raw/tourismusamt/oktoberfest/98789/w14_wirtschaftsfaktor_wiesn.ht ml. 30