Stedoškolská odborná innost 2005/2006 Obor 08 ochrana a tvorba životního prostedí VZNIK A VÝVOJ BIOCENTRA V LOKALIT VRCHNÍ RYBNÍK V OBCI VELEŠOVICE výtisk. 2 autorka: roník studia: Lenka Šprtová Septima B název a adresa školy: Gymnázium Vyškov, Komenského námstí 16, 682 11 Vyškov Konzultant práce: Zadavatel práce: Ing. Václav Prášek PaedDr. Jitka Hrivnáková Velešovice, 2006 Jihomoravský kraj 1
Prohlašuji, že jsem soutžní práci vypracovala samostatn a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje vetn internetu Ve Velešovicích 21. 3. 2006 Lenka Šprtová 2
OBSAH 1. Úvod... 5 2. Metodika... 6 3. Teoretická ást... 7 3.1. Historický vývoj... 7 3.2. Charakteristika pírodních podmínek v zájmovém území... 10 3.2.1. Geomorfologická charakteristika... 10 3.2.2. Horstvo a vodstvo... 10 3.2.3. Geologické a hydrogeologické pomry lokality Vrchní rybník... 11 3.2.4. Hydrologické pomry... 11 3.2.5. Pdy... 12 3.2.6. Poasí a srážky... 13 3.2.7. Klimatické podmínky... 14 3.3. Základní fakta o biocentru Vrchní rybník... 15 3.3.1. Cíle výstavby biocentra... 15 3.3.2. Popis jednotlivých objekt... 17 3.3.2.1. Otevený píkop (1)... 17 3.3.2.2. Vodní t s mokady... 17 3.3.2.3. Otevený píkop (2)... 18 3.3.2.4. Vodní nádrž... 18 3.3.3. Výsadba doprovodné zelen... 18 3.3.4. Zatravnní... 20 3.3.5. Financování... 20 4. Praktická ást... 21 4.1. Vznik biocentra... 21 4.1.1. Výstavba... 21 4.1.2. Poátení problémy... 22 4.2. Vývoj biocentra... 23 4.2.1. Rostlinstvo... 23 4.2.1.1. Rok 2003... 23 4.2.1.2. Rok 2004... 23 3
4.2.1.3. Rok 2005... 25 4.2.1.4. Umlé zásahy do rostlinné skladby... 26 4.2.2. Ptactvo (Aves)... 26 4.2.2.1. Rok 2003... 26 4.2.2.2. Rok 2004... 27 4.2.2.3. Rok 2005... 30 4.2.2.4. Pozorování provedená ornitology... 33 4.2.2.5. Srovnání druhového vývoje ptactva... 35 4.2.3. Savci (Mammalia)... 36 4.2.4. Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia)... 36 4.2.4.1. Rok 2003... 36 4.2.4.2. Rok 2004... 37 4.2.4.3. Rok 2005... 37 4.2.5. Typy ekosystém v biocentru Vrchní rybník... 39 4.2.6. Kvalita vody... 42 4.2.7. Údržba biocentra... 42 4.2.7.1. Navrhovaná opatení... 43 5. Diskuze... 44 6. Závr... 47 7. Anotace... 48 8. Podkování... 49 9. Seznam použité literatury... 50 10. Pílohy A 11. Pílohy B 12. Pílohy C 4
1 ÚVOD Na podzim roku 2002 se v obci Velešovice zaalo s výstavbou rozsáhlého biocentra o celkové rozloze 123 417 m 2 skládajícího se z rybníku, mokadu, oteveného píkopu a rozsáhlé zelen. Mezi hlavní cíle stavby patí vytvoit a zlepšit podmínky pro možnost rozšíení biologického oživení krajiny, a to pedevším obnovením vodních nádrží a vodních tní s mokady, realizované jako základ budoucího biocentra se zámrem pedevším zachovat v lokalit životní podmínky pro faunu a zachytit píslušný objem vody v krajin. Mokad a rybník byly napuštny vodou v kvtnu roku 2003 a celé biocentrum bylo slavnostn oteveno hejtmanem Jihomoravského kraje Ing. Stanislavem Juránkem dne 25. 10. 2003, za úasti ministra životního prostedí RNDr. Libora Ambrozka. Pro m jako každého milovníka pírody bylo velmi píjemné sledovat výstavbu a výsadbu biocentra, zejména v obci, ve které je minimum vzrostlých strom. Je zejmé, že vývoj biocentra je dlouhodobý proces, ale pesto jsem si hned od poátku uvdomovala, že k nejdramatitjším zmnám dochází hlavn v prvních letech osídlování novými živoišnými druhy a že se mi nabízí jedinená možnost monitorování tohoto vývoje od samého poátku. Tuto fázi vývoje bych ráda popsala ve své práci v rámci stedoškolské odborné innosti. Zpracování SO je dáno pevn nastavenými termíny. Vývoj biocentra, jeho sledování a popis má smysl pro další generace, které budou žít v dob, kdy se biocentrum stane nedílnou souástí každodenního života. Snad se stane inspirací i pro další obce, které mají ve svém okolí tak limitované pírodní prostedí jako mly díve Velešovice a pomže jim v rozhodování jak tento stav zmnit. 5
2 METODIKA V prbhu tí let jsem pozorovala vývoj rostlinné a živoišné skladby na lokalit Vrchní rybník v obci Velešovice. Všechna zjištná fakta jsem zpracovala do komplexní práce SO. Práci jsem rozdlila na teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti je uvedeno: historie rybník a rybníkáství v obci Velešovice tyto údaje jsou vypsány z obecní kroniky, kterou sepisuje místní kroniká Ing. František Mráz (historická fakta o rybnících vyhledal v archivech, a tudíž neuvádím pesnou citaci) základní charakteristika obce Velešovice (poloha, využití pdy, prmrné msíní srážky, prmrné teploty vzduchu, poasí, srážky) základní fakta o vybudovaném biocentru v obci Velešovice (cíle výstavby biocentra, popis jednotlivých ástí a jejich využití, kee a stromy použité k osázení biocentra, zpsob zatravnní a celkové financování stavby) V praktické ásti je uvedeno: vývoj rostlinné skladby výskyt druh ptactva, savc, obojživelník a plaz v jednotlivých letech typy ekosystém, které se nacházejí v biocentru Vrchní rybník zhodnocení kvality vody popis stávající údržby biocentra i navrhované ešení pro další údržbu Vlastní pozorování avifauny probíhalo vtšinou jednou týdn, pásovou metodou. Tato metoda spoívá v tom, že pozorovatel prochází po urité linii a zaznamenává ptáky pozorované uvnit pásu urité šíky. Pi sledování celoroní dynamiky avifauny nebo víceletých trend vývoje poetnosti se snažíme umístit linii tak, aby protínala pokud možno biotopy bohaté na ptáky, kde se všechny zmny v poetnosti projeví výraznji. [5] Ostatní druhy rostlin a živoich byly pozorovány podobnou metodou na urité trase (která se podle okolností mnila) jsem pozorovala výskyt obojživelník a savc, zmny v rostlinné vegetaci, zamokování a vysoušení nkterých ástí v biocentru. Veškeré informace jsem zaznamenávala do deníku, vytváela krátké videozáznamy a poizovala fotografie. 6
3 TEORETICKÁ ÁST 3.1 HISTORICKÝ VÝVOJ O pvodních Velešovických rybnících se dochovalo velmi málo informací. Víme, že: nebyly pirozeným výtvorem pírody byly cílevdom vybudovány za úelem zlepšení svízelné ekonomické situace brnnské kapituly po ticetileté válce existovaly v rozmezí cca 200 let od roku 1565 do roku 1779, kdy poslední, Zadní rybník, byl vysušen a zmnn v pole, louky a pastviny o Roku 1406 moravský markrab Jošt prodal ves Velešovice i s mlýnem brnnské kapitule. o Ve vyhlazovacích válkách v 15. stol., ve kterých mnohé vesnice zpustly nebo byly zpustošeny, poddaní byli rozehnáni a grunty opuštny, se musela brnnská kapitula, vlastník vsi Velešovice, pizpsobit daným pomrm a podnikat v extenzivním rybníkáství. V roce 1493 uzavel tehdejší probošt se svými lidmi ve Velešovicích smlouvu, zaplavili ást luk, polí a pastev a udlali nový horní rybník. o Velešovice jsou hlavní ucelenou jednotkou v majetku brnnské kapituly. Svoji prioritu však ztrácejí a koncem 16. století rozhodování o využití majetku brnnské kapituly, polí, luk, pastvin, vodních ploch a nepatrné výmry les, pechází do Podolí. o Za probošta Jana Grodeckého (1565 1572) se ve Velešovicích pipomíná zdný mlýn s temi koly. Ve Velešovicích v té dob byly ti rybníky, které se nasazovaly kapry, do každého mohlo se nasadit pes 60 kop kapr. Krom nich tu byly ješt další dva menší rybníky, z nichž jeden byl pro 30 kop násadových kapr. o Aby mla kapitula zaruený alespo nejpotebnjší píjem, rozhodla se vytvoit dobrovolnou smlouvu se svými lidmi ohledn luk, rolí a pastev na tom míst, kde udlali nový horní rybník, a podnikat v rybníkáství. A to mimo jiné takto: Kapitula dávala obyvatelm Velešovic všechny louky, které by se rybníkem zatopily, nad rybníkem, podél rybníka nebo pod ním, aby jich užívali spolen nebo k svému užitku. Kapitula jim ješt pouštla všechny jiné louky, které píslušejí k pustým a neosedlým lánm s výjimkou, pokud by se nkdo usadil na pustém lánu, aby mu byly louky zase k tomu purkrechtu propuštny. Velešovití lidé to vdn pijali. 7
o Nadje, že z rybník bude mít kapitula dobrý prospch, brzy zklamala. V roce 1619 byly již ve Velešovicích oba malé rybníky zpustlé, z nichž jeden byl obrácen na zahradu na zeli. o Hroznou zmnu do hospodáství poddaných pinesla ticetiletá válka. Brzy po pipojení Moravy k povstání, kapitulní vesnice velmi trply. Roku 1630 kapitula uvádí, že Podolí a zárove další vesnice, tedy i Velešovice, jsou skoro celé spáleny. V roce 1631 kapitula pipomíná, že kapitulní vesnice byly vypáleny, úpln vyloupeny a znieny. Poddaní se v nich ješt zdržovali a hospodaili v bíd, ale pesto jich ubývalo. o Úplná zkáza ale nastala, když dvakrát dobývali Brno Švédové: roku 1643 a 1645. V roce 1645 se už ani ve Velešovicích neselo. Za švédského vpádu toho roku bylo všechno na polích, v domech a hospodástvích znieno, obilí bylo pobráno, kon, krávy, ovce a vepový dobytek byly uloupeny. Zstal hospodáský rozvrat a z úrodného kraje se stala vypálená a zniená pustina. o V roce 1653 byl ve Velešovicích vystavn nový dvr celkem za 331 zlatých a 19 krejcar (starý byl Švédy pi tažení na Brno zcela znien). Kapitula roku 1649 psala, že ves Velešovice je z nejlepších na panství, že má rybník, a že tam byl i výnosný dvr s úrodnými poli, která díve mla nejvíce pšenice pro pivovar. Byla tam i ovírna, ale te je ddina úpln prázdná bez obyvatel. o Rybníkáství se po ticetileté válce zlepšovalo. Rybníky se opt osazovaly. Kolem rybník kázala vrchnost od roku 1674 sázet vrby, aby se z proutí mohly opravovat hráze a aby bylo díví pro dvory. o Výtžek z osázených rybník byl znaný. Roku 1678 bylo pi výlovu dolního velešovického rybníka uloveno: 4 velmi velké štiky, 10 velkých štik a prostedních dv kopy; 64 velkých kapr, prostedních 59 kop a 32 kus línk a karas. Horní rybníek byl pustý. o Roku 1680 nechala kapitula vypustit horní rybník a dovolila sedlákm, aby jej orali a oseli. o Horní rybníek ml být v roce 1698 opraven a potom mohl být i osazen, protože když byl roku 1702 odhadován panský dchod z Velešovic a Rousínovce, uvádí se, že u Velešovic se osazují tyi rybníky kapry na dv tepla. Dolní rybník nad Holubicemi míval násady 100 kop, prostední 70 kop, horní 70 kop, a rybníek pod ovírnou 14 kop celkem 254 kop. Podle toho roní výnos iní 127 kop. Prodat se mohlo 117 kop. Poítá-li se kopa jen na 1,5 centu, iní to 175,5 centu, a cent po 9 zlatých (a byl dražší), obnáší to 1 579 zlatých 30 krejcar. 8
o Podle údaj z roku 1750 mohl být dolní rybník u Velešovic nasazen 50 kopami kapr, bedichovický u Pindulky 25 kopami. Podle zprávy o nco pozdjší byl rybník u Pindulky skuten nasazen 6 kopami štik a 20 kopami kapr, velešovický rybník 30 kopami kapr a 10 kopami štik. Nad rybníky byl ustaven porybný (Fischmeister), jeden v Bedichovicích, jeden ve Velešovicích. Byli poddanými, stálý plat nemli. o Do roku 1775 byla ada rybník na kapitulním panství zrušena. Zstaly jen dva rybníky dolní u Velešovic a druhý u Pindulky u Bedichovic. Ve Velešovicích byl druhý rybník pemnn na pole a louku, tetí zstal zpustlý a zarostlý rákosem. Ml se vysušit a osít prosem. To se ale nestalo, byl znovu nasazen. o Cirkulá z 22. dubna 1771 podává ponauení o sázení brambor. Teprve tehdy po neúrod, hladu a epidemiích r. 1771 a 1772 se zaaly brambory pravideln pstovat. o 5. února 1774 píval z hor ledem rozdrtil a odplavil 44 kop rybí násady ve velešovickém rybníku. o V roce 1779 byl již poslední kapitulní rybník bez vody na Pindulce, což znamená, že i poslední ve Velešovicích byl zrušen pedtím. Prameny uvádjí, že v této dob byl již pemnn na pole a pastvinu, ímž rybníkáství na kapitule i ve Velešovicích zcela zaniklo. o 1789 Obec Velešovice v této dob mla 13 mic pastvin pro svj dobytek, na vrších se ale pastviny rozoraly na pole. V tomto roce naídila kapitula podolskému kontrolorovi Tkanému, aby bez odkladu vymil v trati Dolní rybník 64 mic pastvy, kterou slíbil podolský správce za roní plat. o 1822 Pronajímaly se díly pole ze zrušeného rybníka ve Velešovicích. 9
3.2 CHARAKTERISTIKA PÍRODNÍCH PODMÍNEK V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Obec se nachází v severní ásti Litenicko Ždánického podregionu, Litenické pahorkatiny. Reliéf krajiny je mírn pahorkatinný, intenzivn obdlávaná pda umožuje rychlý odtok srážkové vody bez možnosti záchytu v krajin. Typická výška regionu iní 220-350 m.n.m. Podnebí je teplé a mírn suché až mírn vlhké. Prmrná roní teplota se pohybuje kolem 8,5 C. Z celkové rozlohy katastru obce Velešovice 657 ha iní plocha orné pdy 534 ha, zastavná ást obce 14 ha. [4] Obec se nachází v údolí na levém behu potoka Rakovce. Leží 20 km východn od Brna v tsné blízkosti dálnice D1 Brno Vyškov a 4 km severozápadn od Slavkova. 3.2.1 Geomorfologická charakteristika Území obce Velešovice spadá do následujících geomorfologických jednotek: - provincie Západní Karpaty - subprovincie Vnkarpatské sníženiny - oblast Západní Vnkarpatské sníženiny - celek Dyjsko Svratecký úval - podcelek Pracká pahorkatina - okrsek Šlapanická pahorkatina [2] 3.2.2 Horstvo a vodstvo Okolí Velešovic náleží ke dvma horským soustavám: Drahanské vrchovin a Chibm. Drahanská vrchovina sem vybíhá Raickou planinou, kterou na východ protéká potok Rakovec a na jihu Rakovec s Litavou. Chiby sem zasahují letoským ramenem, které se táhne podél Litavy ke Slavkovu (Urban 362 m n.m.). Potok Rakovec vyvrá na Drahanské vrchovin pod vrchem Malinou (574 m n.m.), tee na jih k Rousínovu, odtud se obrací na jihozápad ke Slavíkovicím, Velešovicím, Holubicím, dále tee na jih ke Kenovicím a Hruškám, kde se spojuje s Litavou. [3] 10
3.2.3 Geologické a hydrogeologické pomry lokality Vrchní rybník Terén v míst przkumu je prakticky vodorovný bez výraznjších terénních útvar, s výjimkou koryta potoka a tlesa komunikace. Geomorfologicky se jedná o plochou údolní nivu. [1] Geologické pedkvarterní podloží širšího okolí lokality tvoí neogenní marinní sedimenty, reprezentované pevážn vápnitými jíly, místy ásten prachovými. Mén asto jsou tercierní sedimenty zastoupeny jemnozrnnými písky, které vytváejí složky a proplastky v základním jílovitém materiálu. Podložní jíly jsou pevážn pevné až více pevné konzistence. Pouze svrchní vrstva, na styku s mladšími vrstvami, které jsou vodonosné, má zhoršenou konzistenci na tuhou až pevnou. [1] tvrtohorní vrstvy tvoí jílovito písité sedimenty, z ásti s obsahem prachové frakce, kterém jsou pravdpodobn aluviálního pvodu. S ohledem na ádov vyšší propustnost než podložní tercierní jílovité zeminy, jsou tyto materiály nositeli zvodnní a z toho dvodu je jejich konzistence velmi asto mkká, pedevším v pípad vrstev s vyšším obsahem písité frakce. Pouze v pípad vyššího obsahu pímsi jílu, který vytváí mén propustné prostedí, je konzistence tuhá až pevná. [1] V celé ploše lze oekávat souvislou hladinu svrchního horizontu podzemní vody. Vodonosnou vrstvu v tomto pípad tvoí písité hlíny, které jsou i pes obsah jílové výpln ádov propustnjší než podložní jíly. [1] 3.2.4 Hydrologické pomry Oblast spadá do ernomoského úmoí, povodí eky Moravy. Hlavní tokem je potok Rakovec, který tvoí páte hydrografické sít oblasti. Tok Rakovec je spravován podnikem Povodí Moravy. Prmrný povrchový odtok v zájmovém území q a iní 2,32 l.s -1.km -2, což jej adí do oblastí nejmén vodných. Stupe rozkolísanosti odtoku RO (Q 100 /Q 355 = 2467) adí mikroregion do oblasti se siln rozkolísaným odtokem. Zájmové území je tedy málo vodné s nepíznivými podmínkami pro retenci vody v krajin, emuž odpovídá relativn vyšší hodnota koeficientu odtoku. [4] Rakovec neprotéká intravilánem obce, ale v jejím SZ okraji. Obcí Velešovice protéká bezejmenná svodnice, která pramení ve V ásti obce, zásobuje požární nádrž a zatrubnnou 11
ástí (DN 1000) protéká intravilánem až po zaústní do toku Rakovec. Potok Rakovec (hydrologické poadí 4-15-03-081), který pramení JZ pod obcí Ruprechtov, se JZ od Slavkova u Brna vlévá pravostrann do toku Litava. Tok Rakovec probíhá katastrem obce v mírn upraveném korytu. Rakovec se vlévá JZ od msta Slavkov do toku Litava. Na toku je SZ nad intravilánem umístna boní nádrž, která byla vybudována v roce 2003. V tabulce 4. jsou uvedena hydrologická data toku Rakovec, zjištná HMÚ, poboka Brno. [4] Tabulka 1. Hydrologická data Rakovce [4] 1 2 5 10 20 50 100 N-leté q (m3/s) 7 10 15 19,5 24 30,5 36 30 90 180 270 330 355 364 m-denní (m3/s) 0,57 0,29 0,162 0,121 0,1 0,05 0,012 Prmrný dlouhodobý prtok Rakovce Q a = 260 l/s. Koryto je dimenzováno na prtok 30 m3/s, což odpovídá prtoku 50ti leté vody. Stavební stav koryta je velmi dobrý, behy jsou zpevnny zatravnním, po pravém behu je vysázena nová vysoká zele. [2] Pravostranným pítokem Rakovce je melioraní odpad Levostrannými pítoky jsou: - Potok zaklenutý potrubím - Melioraní odpad se zemdlským významem, který vede podél jižní hranice areálu spolenosti Rakovec a.s [2] 3.2.5 Pdy Pevládající pdní druhy: - ernozem degradované na spraši, stedn tžké s píznivým vodním režimem - ernozem, hndozem i slab oglejené, vždy však orodované, stedn tžké - rendziny hndé na slínech, jílech, tžké až stedn tžké, málo propustné [2] 12
Tabulka 2. Využití pdy (rozdlení pozemk) [2] Druh pozemku Výmra v ha Orná pda 522 Zahrady 18 Ovocné sady 25 Louky 0 Pastviny 1 Zemdlská pda celkem 566 Lesní pozemky 1 Vodní plochy 8 Trvalý travní porost 5 Ostatní zele 4 Zastavná plocha 14 Ostatní plochy 51 Celkem 649 ha 3.2.6 Poasí a srážky Poet dn zamraených 120 140 Poet dn jasných 40 50 Poet dn se snhovou pokrývkou 40 50 Roní úhrn srážek 550 700 Srážkový úhrn ve vegetaním období 350 400 Srážkový úhrn v zimním období 200 300 Prmrný poet dn se srážkami 1 mm a více 90 100 Nejvyšší úhrn srážek za rok 815 mm Nejnižší úhrn srážek za rok 338 mm [2] 13
Tabulka 3. Prmrné msíní srážky [2] msíc srážky v mm msíc srážky v mm leden 28 ervenec 75 únor 25 srpen 67 bezen 26 záí 45 duben 37 íjen 47 kvten 54 listopad 40 erven 67 prosinec 33 Prmrné roní srážky Prmrné srážky za vegetaní období Nejvyšší úhrn srážek za rok Nejnižší úhrn srážek za rok 544 mm 345 mm 815 mm 338 mm [2] 3.2.7 Klimatické podmínky Poet letních dn... 50 60 Poet dn s prmrnou teplotou 10 C a více...160 170 Poet mrazových dn...100 110 Poet ledových dn...30 40 [2] Tabulka 4. Prmrné msíní teploty vzduchu [2] msíc teplota ve C msíc teplota ve C leden - 2,2 ervenec 18,9 únor - 0,8 srpen 17,1 bezen 3,8 záí 14,4 duben 8,8 íjen 9,0 kvten 14,3 listopad 3,8 erven 17,1 prosinec - 0,2 Prmrná roní teplota... 8,8 C Prmrná teplota za vegetaní období... 15,3 C [2] 14
3.3 ZÁKLADNÍ FAKTA O BIOCENTRU VRCHNÍ RYBNÍK 3.3.1 Cíle výstavby biocentra Stavba si klade za cíl vytvoit a zlepšit podmínky pro možnost rozšíení biologického oživení krajiny, a to pedevším obnovením vodních nádrží a vodních tní s mokady, realizované jako základ budoucího biocentra se zámrem pedevším zachovat v lokalit životní podmínky pro faunu a zachytit píslušný objem vody v krajin. [1] Cíl stavby: 1. Vybudování vodní nádrže jako prvku zachycující povrchovou vodu v krajin a zlepšení bilance povrchové i podzemní vody v krajin. 2. Biotechnické a technické zásahy smující k zachování biologicky cenných pirozených úsek vodních tok, vytvoení mokad a malých nádrží, smujících k vytvoení ekologicky stabilního prvku v krajin, zakládání a obnovu behového porostu jako významného krajinného prvku (biocentrum) [1] Stavba obsahuje soubor stavebních objekt a úprav a je v souladu s návrhem technicko hospodáských zásad a územním plánem obce. Realizace stavby se výrazn promítne v zájmovém území, nebo eší: - obnovení vodních nádrží - zadržení povrchových vod v nádržích a zlepšení vodní bilance v krajin - doplnní zelen v krajin - zlepšení režimu povrchových vod - biologické oživení upraveného biocentra v zájmovém území [1] Úel stavebních objekt Soubor navrhovaných objekt a opatení si klade za cíl doplnit krajinnou zele a lokalitu zhodnotit z ohledu vodního hospodáství revitalizací a vybudováním soustavy boních nádrží s oekáváním kladných úink v období srážkových deficit a posílením zásob infiltrovaných podzemních vod. Provedené úpravy budou mít pozitivní vliv na ekologickou stabilitu území. Návrh vychází z rozboru souasného stavu v lokalit s ohledem na ÚSES, s pihlédnutím k zámrm investora a místním podmínkám v území. [1] 15
Obrázek 1. Revitalizaní opatení na lokalit Vrchní rybník 16
3.3.2 Popis jednotlivých objekt 3.3.2.1 Otevený píkop (1) Za výtokovým objektem navazuje otevený píkop, který pivádí vodu do vodní tn s mokadem. Píkop má délku 145 m, hloubku mi. 60 80 cm. Z hlediska smrových pomr je navržen pírodního charakteru s nkolika meandry. [1] 3.3.2.2 Vodní t s mokady Velikost vodní plochy je 3 925 m 2, vetn svah hrází je plocha objektu 5 537 m 2. Objem vody v nádrži je 2 027 m 3. Hloubka vody v nádrži bude promnlivá, od 90 cm v nejhlubším míst u výtoku z nádrže až po 0,1 0,0 cm. Díky tomu, že hladina vody nebude hluboká, mže celé dno zarst vodními rostlinami, takže se zde vytvoí pouze litorální zóna, profundiál (hluboká voda) zde neexistuje. Tn a mokady sice mohou za dlouhodobého sucha nebo pi zmnách režimu podzemních vod vyschnout, ale jen výjimen. Mokad bude existenn dležitý pro obojživelníky skokan, ropucha, mlok, olek, a dále pro hmyz, larvy, ervy apod., kterým umožní pežít. (vytvoení refungia pro vodní zoocenózu). Mokady se vyznaují znaným množstvím živoišných a rostlinných druh na malém prostoru. Je to dáno píhodnými životními podmínkami, vysokým obsahem živin, proslunním a následným rychlým oteplováním vody. Bujné vodní rostlinstvo poskytuje mnoha živoišným druhm nejen potravu, ale pedstavuje pro mnohé z nich dležitou složku životního prostedí (úkryt, rozmnožování) [1] Obvyklý sled vegetaních pásem ve smru voda souš je následující: 1. Pásmo volné vody, v nmž hlavní rostlinnou složku tvoí asy fytoplankton, nkdy vláknité asy a povlaky sinic na dn. 2. Pásmo submerzních hydrofyt, tj. vyšších rostlin a parožnatek s ponoenými asimilaními orgány 3. Pásmo vzplývavých hydrofyt, tj. vyšších vodních rostlin vytváejících listy plovoucí na hladin. Tyto rostliny koení jednak ve dn (nap.stulíky, rdest vzplývavý), jednak jsou 17
voln pohyblivé (nap. okehky), rostliny 2. a 3. pásma jsou zvané jako mkké porosty nebo mkká flóra 4. pásmo vytrvalých helofyt, tj. rostlin s asimilaními orgány ve vzduchu, vytváející pobežní rákosinné porosty, tzv. tvrdé porosty, resp. tvrdá flóra (rákos, orobinec) 5. Pásmo vysokých a nízkých ostic a trav ve vnjším litorálu, jen obas zatápné 6. Pásmo vrbin, pípadn olšin ve vnjším litorálu. Poslední ti pásma mohou být podle strmosti behu nebo nerovnosti terénu uspoádána v jiném sledu [1] 3.3.2.3 Otevený píkop (2) Z mokadu pokrauje otevený píkop, který následn pivádí vodu do vodní nádrže. Píkop má délku 92 m a hloubku min. 80 cm. [1] 3.3.2.4 Vodní nádrž Vodní nádrž je navržena jako boní nádrž, která navazuje na mokad. Nádrž je zásti zahloubena v rostlém terénu, zásti ohrázkována na výšku 220,2 m (60 cm nad úrovní hladiny stálého nadržení) Velikost vodní plochy je 19 725 m 2, objem vody v nádrži 24 903 m 3. Sklony svah jsou pevážn 1 : 3 v oblasti vyústní oteveného píkopu až 1 : 5 pro vytvoení litorální zóny, souástí mokadního spoleenstva. Celková velikost nádrže i s behovými partiemi cca 22 581.ha. Hloubka vody v nádrži je promnlivá, od 190 cm v nejhlubším míst u požerákového objektu, až po 0,3 cm. [1] 3.3.3 Výsadba doprovodné zelen Polyfunkní malé vodní nádrže jsou s ohledem na okolní pírodu a krajinu konstruovány se zastoupením litorální zóny s mlkým sloupcem vody. Tato ást vyžaduje zastínní vegetaním doprovodem za úelem zmírnní prohívání vody v letním období s cílem stabilizace kyslíkové bilance vody [1] 18
Návrh druhové skladby pro výsadbu doprovodné zelen: K dosadb na zbytkové ploše lokality jsou navrženy výhradn autochtonní druhy devin. Celková plocha skupinové výsadby vegetace je odhadnuta na ploše 2,5 ha, z ehož cca 70 % tvoí výsadba strom a 30 % výsadba ke. [1] Tabulka 5. Stromy [1] eský název latinský název poet kus % zastoupení Dub letní Quercus robus 2 200 25 Jasan ztepilý Fraxinus excelsior 2 200 25 Vrba bílá Salix alba 1 300 15 Topol erný Populus nigra 440 5 Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia 160 2 Lípa srditá Tilia cordata 260 3 Olše lepkavá Alnus glutinosa 875 10 Stemcha hroznovitá Prunus padus 440 5 Javor mlé Acer platanoides 875 10 Celkem 8 750 ks Tabulka 6. Kee [1] eský název latinský název poet kus % zastoupení Líska obecná Corylus avellana 190 5 Ptaí zob Ligustrum vulgare 375 10 Krušina olšová Frangula alnus 375 10 Vrba kehká Salix fragilis 195 5 Javor babyka Acer campestre 560 15 Svída krvavá Cornus sanquinea 560 15 Brslen evropský Euonymus europaea 560 15 Vrba jíva Salix caprea 560 15 Vrba popelavá Salix cinerea 375 10 Celkem 3 750 ks 19
3.3.4 Zatravnní Zatravnna bude zbylá ást lokality, dále vzdušné svahy nádrží a svahy otevených píkop Celková plocha zatravnní je cca 65 607 m 2 Jako osivo byla navržena následující protierozní smska: jílek vytrvalý (Lolium perenne) - 15%, kostava ervená (Festuca rubra) - 50%, kostava luní (Festuca pratensis) - 20%, lipnice luní (Poa pratensis) - 15% [1] 3.3.5 Financování Cena díla celkem 4 719 000 K, z toho 3 774 000 K dotace ze státního rozpotu v rámci programu Revitalizace íních systém a 945 000 K prostedky obce. 20
4 PRAKTICKÁ ÁST 4.1 VZNIK BIOCENTRA 4.1.1 Výstavba Na lokalit Vrchní rybník byla po dlouhou dobu zemdlsky obdlávaná pda, na které se vysazovaly obilniny, kukuice a slunenice. Severnjší ást ovšem nebyla zemdlci obdlávána, protože zde byla pda podmáená a tudíž nepístupná pro zemdlskou techniku. Výstavba biocentra v lokalit Vrchní rybník zaala v listopadu roku 2002. Hlavní výkopové práce se provádly bhem zimy a na jae. V prbhu celé stavby bylo odkryto velké množství pdy, ve které byly objeveny stovky schránek okružáka ploského (Planorbis corneus) a škeble (Anodonta sp.) pozstatky po rybnících, které se na území obce Velešovice nacházely v 15. 17. století. V beznu a dubnu roku 2003 již probíhaly dokonovací práce na hrázi rybníka. Bhem dostavby do nejhlubších ástí rybníka prostupovala podzemní voda, takže rybník byl pibližn na 0,2 ha naplnn vodou ješt ped napouštním. Zaátkem ervna se do oteveného píkopu zaala vpouštt první voda z potoka Rakovce. Napouštní celého rybníka trvalo déle než týden pedevším díky tomu, že na jae byl nedostatek srážek a byl nízký prtok vody v potoce. Bhem léta a podzimu roku 2003 se v biocentru zaaly zabydlovat první druhy rostlin a živoich a objevily se první mokiny i mimo plánované území (v severn od rybníka velikost pibližn 0,1). Celé biocentrum bylo slavnostn oteveno hejtmanem Jihomoravského kraje Ing. Stanislavem Juránkem dne 25. 10. 2003, za úasti ministra životního prostedí RNDr. Libora Ambrozka. Již první zimu zaal být rybník využíván k rekreanímu bruslení a jiným zimním hrám. 21
4.1.2 Poátení problémy Pi napouštní rybníka se erpala voda z potoka Rakovce, ve kterém byl díky nedostatku srážek nízký prtok vody a který zaal následn zarstat asami. Vzhledem k tomu, že rok 2003 byl celkem suchý a pes léto byly vysoké teploty, zatravnní kolem rybníka vyrstalo velmi pomalu, na mnoha místech se objevilo až po dlouhé dob. Místo nho zde rostly bžné polní plevele: Pýr plazivý (Elytrigia repens), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), svlaec rolní (Convolvulus arvensis), vesnovka obecná (Cardaria draba), lebeda (Atriplex sp.), hemánkovec pímoský (Tripleurospermum maritimum), blín erný (Hyoscymus niger), pchá oset (Cirsium arvense), merlík (Chenopodium sp.). Hned zpoátku se na tém celé ploše biocentra vyskytoval durman obecný (Datura stramonium). V prbhu léta se v blízkosti rybníka vytvoila mokina, která se zaala postupn zvtšovat (o velikosti asi 0,1 ha a hloubce kolem 10 cm). Mnoho oban se obávalo, že rybník je špatn postavený a voda z nj prosakuje. Pravdou však je, že mokina se vytvoila na míst, kde se podobné zamokení nacházelo ješt v dob, kdy se v oblasti Vrchní rybník nacházelo zemdlské pole. Tato ást proto nebyla zemdlci nikdy obdlávána. Voda se zde pravdpodobn zadržuje, kvli špatné propustnosti pdy (po dešti) a díky vysoké hladin podzemní vody. Zaátkem podzimu došlo k zakalení vody v mokadu a rybníce v dsledku vypouštní Pístovického rybníka, který se nachází nkolik kilometr proti proudu potoka Rakovce. Obec o tomto vypouštní nebyla dopedu informována, a tudíž nemohla podniknout opatení, aby ke zneištní nedošlo. Vše se bhem nkolika dn uvedlo do pvodního stavu. 22
4.2 VÝVOJ BIOCENTRA 4.2.1 Rostlinstvo 4.2.1.1 Rok 2003 Již zaátkem ervna, se v celém biocentru zaaly vysazovat listnaté stromy a kee (viz kapitola 3.3.3) a probíhalo zatravování (viz kapitola 3.3.4). Koncem ervna ješt zatravnní nebylo vzrostlé. Na celé ploše se vyskytoval porost durmanu obecného (Datura stramonium) a další druhy polních plevel (viz kapitola 4.1.2), které zde pravdpodobn rostly pedchozí roky, kdy zde bylo zemdlské pole. V polovin srpna již bylo zatravnní na ásti plochy biocentra celkem vzrostlé, na mnoha místech ješt chyblo (pedevším na horní ásti hráze rybníka a beh otevených píkop). Na hladin rybníka se objevil porost rdesna obojživelného (Persicaria amphibia). Rostlin durmanu obecného (Datura stramonium) ubývalo. Koncem záí již bylo zatravnní na celé ploše biocentra krom beh hráze rybníka. Na oteveném píkopu vedoucím do mokadu byly traviny, do vzdálenosti asi 30 cm od hladiny, velmi vzrostlé. Nacházely se zde ješt pozstatky durmanu obecného (Datura stramonium). Mezi druhy rostlin, které se zde pevážn vyskytovaly, patí: hemánkovec pímoský (Tripleurospermum maritimum), jetel plazivý (Trifolium repens), štírovník ržkatý (Lotus corniculatus). 4.2.1.2 Rok 2004 Zaátkem dubna zaínaly vykvétat první rostliny - podbl lékaský (Tussilago farfara), pryšec (Tithymalus sp.), hluchavka nachová (Lamium purpureum). Kanál, který spojuje mokad s rybníkem, byl zarostlý vláknitými asami. V polovin dubna se v biocentru objevily další rostliny - pampeliška lékaská (Taraxacum officinale), jetel plazivý (Trifolium repens) hojný výskyt v celé jihovýchodní ásti biocentra, kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), pryšec (Tithymalus sp.), rozrazil (Veronica sp.), hluchavka nachová (Lamium purpureum). 23
Zaátkem kvtna byly v celém biocentru husté porosty kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa pastoris) a jetele plazivého (Trifolium repens), dále se zde vyskytovaly hluchavkovité rostliny - hluchavka nachová (Lamium purpureum) a popenec be anovitý (Glechoma hederacea), pampelišky lékaské (Taraxacum officinale) a mnoho dalších druh rostlin. Koncem kvtna se ve vtším množství rozrstalo na hladin rybníka rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), podél behu rybníka bylo množství as. Z kvetoucích rostlin ml v biocentru zastoupení štírovník ržkatý (Lotus corniculatus), jetel plazivý (Trifolium repens) a kostival lékaský (Symphytum officinale). V první tetin ervna byly již traviny vyššího vzrstu. U mokadu a oteveného píkopu vedoucího z mokadu do rybníka rostlo nkolik trs orobince (Typha sp.) a porost dalších travin. Behy oteveného píkopu (vedoucím do mokadu) byly porostlé rákosem obecným (Phragmites communis), orobincem (Typha sp.) a množstvím dalších travin. V biocentru (na mapce vyznaeno zelenou barvou) byl hustý porost rákosu obecného (Phragmites communis). Obrázek 2. Místa zamokení (mode) Koncem ervna byly vnjší ásti hráze (strana odvrácená od rybníka) porostlé hemánkovcem pímoským (Tripleurospermum maritimum). Zaátkem ervence rostly na oteveném píkopu vedoucím do rybníka 4 trsy orobince (Typha sp.). Na oteveném píkopu vedoucím do mokadu (ve vzdálenosti asi 10 m od mokadu) vyrstal trs orobince vysoký kolem 2,5 m a o asi 7 m dál další trs orobince (menšího vzrstu), po obou stranách tohoto píkopu a v jihovýchodní ásti biocentra byl porost jílku vytrvalého (Lolium perenne), štírovníku ržkatého (Lotus corniculatus) a jetele plazivého (Trifolium repens), místy rostla iorka pestrá (Coronilla varia) a hemánkovec pímoský (Tripleurospermum maritimum). U mokadu, pedevším v jeho jižní ásti, byla hustá pobežní vegetace. Podél behu rybníka, místy na mokadu a ve velkém množství na oteveném píkopu se vyskytoval okehek (Lemna sp.). V oblasti biocentra, v míst kde jsou vysázeny stromy, byl vysoký porost travin, tam kde se nacházelo zamokení (viz obrázek 2) byly traviny menšího vzrstu. Oblast rákosu (Phragmites communis) má vtší vzrst a rozšiuje se. V polovin ervence bylo pokoseno zatravnní, u rybníka až tsn k vodní hladin. 24
V záí byl porost rdesna obojživelného (Persicaria amphibia) na rybníce z vtší ásti odstrann. Mokad, okraje rybníka a otevený píkop (vedoucí do rybníka) byly porostlé okehkem (Lemna sp.). U oteveného píkopu, který vede do rybníka, rostlo pibližn 7 trs orobince (Typha sp.). Behy mokadu byly porostlé hustou a vysokou vegetací. Otevený píkop vedoucí do mokadu byl nejvíce zarostlý rznými rostlinami Zaátkem íjna neml rybník tém žádnou pobežní vegetaci (pouze bžné zatravnní). Mokad byl obrostlý rznými druhy (celkem vzrostlých) trav. V polovin íjna byla poseena tráva vetn rákosového pásma (Phragmites communis). Na rybníce už nerostlo skoro žádné rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) a po jeho okrajích, na celém oteveném píkopu a na polovin mokadu se vyskytoval okehek (Lemna sp.). 4.2.1.3 Rok 2005 Na pelomu bezna a dubna byl na rybníce hustý porost as a rdesna obojživelného (Persicaria amphibia), který dobrovolníci za pomocí lun z hladiny rybníka odstranili. Zbytky tchto rostlin pak nechali vysušit na behu. Koncem dubna kvetly pampelišky lékaské (Taxaracum officinale) a hluchavky nachové (Lamium purpureum). Opt vyrostl rákos obecný (Phragmites communis) na stejném území jako loni. V kvtnu se na celé ploše biocentra vyskytoval hustý luní porost. Na vlhích místech rostlo nkolik kostival lékaských (Symphytum officinale). V polovin ervna bylo na rybníce nkolik míst s rdesnem obojživelným (Persicaria amphibia). V celém biocentru bylo pokoseno zatravnní. Kolem rybníka rostly rzné traviny, iorka pestrá (Coronilla varia) a kostival lékaský (Symphytum officinale). Porost rákosu (Phragmites communis) byl celkem vysoký. Na behu oteveného píkopu, který vede do mokadu, byl porost devtsilu lékaského (Petasites hybridus) - pouze listy. Na dvou místech (u rybníka a u píkopu, který vede do rybníka) rostl kosatec bílý (Iris alba), u oteveného píkopu meík stechovitý (Gladiolus imbricatus). Mokad byl z poloviny pokrytý porostem as a okehku (Lemna sp.). Zaátkem ervence byl v celém biocentru porost štírovníku ržkatého (Lotus corniculatus), jetele plazivého (Trifolium repens), iorky pestré (Coronilla varia) a místy hemánkovce 25
pímoského (Tripleurospermum maritimum). Na zamokených místech rostlo vždy nkolik trs orobince (Typha sp.). V druhé polovin ervence vyrstala kolem beh hustá vegetace. V zamokené oblasti (tce) v blízkosti rybníka byl hustý porost orobince (Typha sp.) a dalších travin, otevená vodní plocha byla pouze malá. Zaátkem srpna vysedávalo na behu rybníka i mokadu množství lidí, kteí na mnoha místech vytrhali nebo udusali trávu a pobežní vegetaci. Celé biocentrum, vetn místa, kde rostlo množství rákosu (Phragmites communis), bylo pokoseno. V severní ásti rybníku vykvetl jeden leknín bílý (Nymphaea alba), který sem byl pravdpodobn nkým zasazen. 4.2.1.4 Umlé zásahy do rostlinné skladby Pan František Mráz (kroniká obce) a pan Drahomír Raušer vysadili v biocentru v dubnu roku 2004 nkteré další druhy rostlin. Protože biocentrum je pravideln koseno (2x za rok), nkteré druhy by se zde nemusely vbec uchytit, a proto zde vysadili trvalky, pedevším cibulkovité. Na volném prostranství mezi stromy (v severnjší ásti) zasadili snženky (Galanthus nivalis) a bledule (Leucoium vernum), u beh otevených píkop pak kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kosatec sibiský (Iris sibirica), kosatec trávolistý (Iris graminea) a meík stechovitý (Gladiolus imbricatus). Další umlé zásahy do rostlinné skladby sice nejsou nikde zaznamenány, ale na rybníce nkdo vysadil leknín bílý (Nymphaea alba) a na jednom míst v biocentru se objevila borovice lesní (Pinus sylvestris). 4.2.2 Ptactvo (Aves) 4.2.2.1 Rok 2003 Koncem ervna se v biocentru vyskytovalo hejno (asi 10 ks) holub domácích (Columba livia f. domestica) (pravdpodobn od njakého chovatele, který má dm nedaleko od rybníka) a bylo zde nkolik konipas bílých (Motacilla alba). 26
V polovin srpna již bylo na rybníce 10 kachen divokých (Anas platyrhynchos) a 2 potápky malé (Tachybaptus ruficollis). Nad lokalitu zalétaly lovit potravu desítky, možná i stovky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica), které žijí ve Velešovicích. V druhé polovin záí byl na rybníce pár labutí velkých (Cygnus olor), dv potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a 11 kachen divokých (Anas platyrhynchos), jejichž poet se postupn snížil 8 kus. Další labu velká (Cygnus olor) byla na mokadu. Vyskytovaly se zde desítky vrabc (Passer sp.) a konipas bílých (Motacilla alba). Na hladin rybníka byl dále spaten racek chechtavý (Larus ridibundus). V biocentru byl samec bažanta obecného (Phasianus colchicus). V polovin íjna bylo na rybníce pouze sedm kachen divokých (Anas platyrhynchos), v biocentru dva bažanti obecní (Phasianus colchicus) samci. V zimním období byla frekvence návštv výrazn nižší. Nebylo nic pozorováno pravdpodobn kvli špatným povtrnostním podmínkám. J. Bártlem zde byl pozorován: áp bílý (Ciconia ciconia) Druhy pták pozorované v roce 2003: holub domácí (Columba livia f. domestica), konipas bílý (Motacilla alba), kachna divoká (Anas platyrhynchos), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiika obecná (Delichon urbica), labu velká (Cygnus olor), vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), racek chechtavý (Larus ridibundus), bažant obecný (Phasianus colchicus) 4.2.2.2 Rok 2004 Na pelomu bezna a dubna byly v biocentru 4 kachny divoké (Anas platyrhynchos) (3 a 1), které se zdržovaly pevážn na rybníku a 5 labutí velkých (Cygnus olor) (3 a 2 ), které se vyskytovaly jak na rybníku tak na mokadu. Na behu rybníka byly 2 konipasi horští (Motacilla cinerea) a 2 kulíci íní (Charadrius dubius). V biocentru se vyskytovali 2 kosi erní (Turdus merula), 5 konipas bílých (Motacilla alba), 2 holubi domácí (Columba livia f. domestica) a v blízkosti keového porostu byl 2x drozd kvíala (Turdus pilaris) a 3x špaek obecný (Sturnus vulgaris). V druhé polovin dubna byly na behu rybníka 3 vrány obecné (Corvus corone), 3 ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a dv labut velké (Cygnus olor). Na hladin se vyskytoval 27
jeden racek chechtavý (Larus ridibundus). Nad rybníkem bylo velké množství vlaštovek obecných (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica), prolétla zde 1 kachna divoká (Anas platyrhynchos). Na mokadu byly 2 labut velké (Cygnus olor). V severní ásti biocentra, která je osázena stromy, se vyskytl 1 drozd kvíala (Turdus pilaris). Koncem dubna byly na mokadu 2 labut velké (Cygnus olor), na rybníce pár kachen divokých (Anas platyrhynchos) a u behu 1 konipas bílý (Motacilla alba). V biocentru se vyskytovalo pibližn 5 vlaštovek (Hirundo rustica). Na okraji biocentra byli 2 stehlíci obecní (Carduelis carduelis). Na zaátku kvtna se u rybníka vyskytovali 2 konipasi bílí (Motacilla alba), v pobežní vegetaci byl pár kachen divokých (Anas platyrhynchos) a na rybníce plavaly 2 lysky erné (Fulica atra). U pirozen vzniklého mokadu byli 2 ejky chocholaté (Vanellus vanellus), 2 konipasi horští (Motacilla cinerea) a jeden konipas bílý (Motacilla alba). Nad biocentrem se vyskytovaly desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica) a 2 holubi domácí (Columba livia f. domestica). Jihovýchodní ásti biocentra (v porostu jetele) se vyskytoval 1 strnad obecný (Emberiza citrinella). V polovin kvtna byly na hladin rybníka 2 labut velké (Cygnus olor) a 1 lyska erná (Fulica atra). U pirozen vzniklého mokadu se nacházely 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus). Nad rybníkem byly desítky, možná i stovky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). Biocentrem prolétla 1 kachna divoká (Anas platyrhynchos). V druhé polovin ervna odlétly labut velké (Cygnus olor). Na mokadu, v míst pítoku vody v oteveného píkopu, byla 1 dosplá kachna divoká (Anas platyrhynchos) a dále se zde vyskytovali 4 zástupci poláka chocholaky (Aythya fuligula) (3 a 1 ). Zaátkem ervence byly na mokadu 3 páry a 1 samec poláka chocholaky (Aythya fuligula). Jejich poet se postupn snížil na 5 kus (3a 2). Dále se v biocentru vykytoval 1 holub domácí (Columba livia f. domestica) a v severní ásti (porost strom) byli 3 uhýci šedí (Lanius excubitor). V druhé polovin ervence se na behu mokadu vyskytovala volavka bílá (Egretta alba). V první polovin srpna byla na rybníce kachna divoká (Anas platyrhynchos) s 10 mláaty, 1 racek chechtavý (Larus ridibundus), 3 potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a 1 lyska erná (Fulica atra). Po setmní pilétalo na rybník dalších 6 kachen divokých (Anas platyrhynchos) 28
a volavka popelavá (Ardea cinerea), která zde nocovala. V míst, kde se otevený píkop vlévá do rybníka, byli 3 kulíci íní (Charadrius dubius). V biocentru, kousek od místa s porostem rákosin, byla koroptev polní (Perdix perdix) s pibližn 10 mláaty Zaátkem záí bylo na rybníce 11 kachen divokých (Anas platyrhynchos) a po soumraku pilétala volavka popelavá (Ardea cinerea). Nad lokalitou lovily potravu desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). V polovin záí byly na rybníce 2 labut velké (Cygnus olor) a 9 kachen divokých (Anas platyrhynchos). Nad rybníkem pelétla volavka popelavá (Ardea cinerea) a poštolka obecná (Falco tinnunculus) s koistí. U pirozen vzniklého mokadu v blízkosti rybníka bylo 5 konipas bílých (Motacilla alba). Nad biocentrem se vyskytovala hejna holub domácích (Columba livia f. domestica) o potu pibližn 10 ks, vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). Prolétla zde také straka obecná (Pica pica). V oblasti porostlé rákosinami bylo pibližn 10 koroptví polních (Perdix perdix). Na mokadu se vyskytovaly 2 potápky malé (Tachybaptus ruficollis). Koncem záí byly na rybníce 2 labut velké (Cygnus olor), 10 kachen divokých (Anas platyrhynchos) a potápka rohá (Podiceps cristatus). V severní ásti biocentra (mezi stromy) se vyskytovalo 5 koroptví polních (Perdix perdix). Na zaátku íjna bylo v biocentru hejno holub domácích (Columba livia f. domestica) a v jeho jižní ásti, v blízkosti potoka Rakovce, strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). Na rybníce se vyskytovala potápka rohá (Podiceps cristatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), polák velký (Aythya ferina), 2 labut velké (Cygnus olor) a 6 kachen divokých (Anas platyrhynchos). V blízkosti oteveného píkopu, který vede do mokadu, byli 2 skivani polní (Alauda arvensis). Koncem íjna byla na rybníku labu velká (Cygnus olor) a volavka popelavá (Ardea cinerea), na mokadu 3 labut velké (Cygnus olor) a nad biocentrem prolétla poštolka obecná (Falco tinnunculus). Na zaátku listopadu byly na rybníce 4 labut velké (Cygnus olor), v biocentru dále poštolka obecná (Falco tinnunculus) a hejno (kolem 10 ks) vran obecných (Corvus corone). V zimním období byla frekvence návštv výrazn nižší. Nebylo nic pozorováno pravdpodobn kvli špatným povtrnostním podmínkám. 29
J. Bártlem zde byli pozorováni: husa velká (Anser anser), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kán lesní (Buteo buteo), ledáek íní (Alcedo atthis) Druhy pták pozorované v roce 2004: kachna divoká (Anas platyrhynchos), labu velká (Cygnus olor), polák chocholaka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), lyska erná (Fulica atra), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka rohá (Podiceps cristatus), volavka bílá (Egretta alba), volavka popelavá (Ardea cinerea), kulík íní (Charadrius dubius), ejka chocholatá (Vanellus vanellus), racek chechtavý (Larus ridibundus), konipas horský (Motacilla cinerea), konipas bílý (Motacilla alba), kos erný (Turdus merula), drozd kvíala (Turdus pilaris), špaek obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), straka obecná (Pica pica), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiika obecná (Delichon urbica), stehlík obecný (Carduelis carduelis), strnad obecný (Emberiza citrinella), uhýk šedý (Lanius excubitor), skivan polní (Alauda arvensis), holub domácí (Columba livia f. domestica), koroptev polní (Perdix perdix), poštolka obecná (Falco tinnunculus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) 4.2.2.3 Rok 2005 V polovin bezna se již v biocentru vyskytovali: konipas bílý (Motacilla alba), pár kachen divokých (Anas platyrhynchos), koroptev polní (Perdix perdix), poštolka obecná (Falco tinnunculus), ejka chocholatá (Vanellus vanellus), holub domácí (Columba livia f. domestica) Na konci bezna byl na behu rybníka pár kachen divokých (Anas platyrhynchos) - samec ve svatebním šatu, 3 konipasi bílí (Motacilla alba), v blízkosti zamokeného území (kousek od rybníka) se vyskytovaly 3 ejky chocholaté (Vanellus vanellus). Pilétly labut velké (Cygnus olor). V druhé polovin dubna byli v biocentru 3 ejky chocholaté (Vanellus vanellus), drozd kvíala (Turdus pilaris) a konipas bílý (Motacilla alba). Nad lokalitou lovily potravu desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica). Na mokadu se nacházely 2 labut velké (Cygnus olor), 1 kachna divoká (Anas platyrhynchos) pilétla na rybník. Na konci msíce dubna byly na rybníce 4 kachny divoké (Anas platyrhynchos) () ve svatebním šatu. V jihozápadní ásti biocentra se vyskytovali 2 konipasi horští (Motacilla cinerea), 3 holubi domácí (Columba livia f. domestica) a 1 drozd kvíala (Turdus pilaris). 30
V severnjší ásti biocentra byli 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a 2 špaci obecní (Sturnus vulgaris). Na zemi v tráv bylo nedaleko rybníka (severn) hnízdo ejky chocholaté (Vanellus vanellus) se 4 vejci. Nad rybníkem lovilo potravu kolem 10 vlaštovek (Hirundo rustica). Na mokadu se vyskytovaly 2 labut velké (Cygnus olor) a v blízkosti byl skivan polní (Alauda arvensis). Nad biocentrem prolétla jedna kachna divoká (Anas platyrhynchos) (). V mokin v blízkosti rybníka byli 2 vodouši bahenní (Tringa glareola). V blízkosti další mokiny se vyskytli 2 strnadi obecní (Emberiza citrinella). V druhé polovin kvtna byly na mokadu 2 labut velké (Cygnus olor). V biocentru se dále vyskytovalo kolem 30 vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica), 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus), asi 10 vrabc domácích (Passer domesticus), konipas horský (Motacilla cinerea) a 2x drozd kvíala (Turdus pilaris). V první polovin ervna byla na mokadu dosplá kachna divoká (Anas platyrhynchos) s 5 mláaty. V biocentru se dále nacházeli 2 volavky popelavé (Ardea cinerea) (jedna v blízkosti rákosin, druhá u mokadu), 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a konipas horský (Motacilla cinerea). Koncem ervna byla v blízkosti rybníka (severn) ejka chocholatá (Vanellus vanellus), 3 vrabci polní (Passer montanus) a 3 vrabci domácí (Passer domesticus). V severovýchodní ásti biocentra se vyskytla straka obecná (Pica pica), na oteveném píkopu vedoucím do mokadu byla kachna divoká (Anas platyrhynchos) se 3 mláaty. V jihovýchodní oblasti byl rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a drozd zpvný (Turdus philomelos). Na behu rybníka se vyskytovali 3 konipasi bílí (Motacilla alba). Zaátkem ervence byly na oteveném píkopu vedoucím do rybníka dv mladé kachny divoké (Anas platyrhynchos), další kachny (Anas platyrhynchos) se nacházely na mokadu (samice + 4 mláata). V jihovýchodní ásti biocentra se vyskytly 2 rehci zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Nad rybníkem lovilo potravu kolem 30 vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica). V druhé polovin ervence plavaly na mokadu 3 kachny divoké (Anas platyrhynchos). V jihovýchodní ásti biocentra byli 2 vrabci domácí (Passer domesticus) a na okraji biocentra, u istírny odpadních vod se vyskytl špaek obecný (Sturnus vulgaris). Nad biocentrem se nacházelo pibližn 10 vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). 31
Zaátkem srpna bylo na rybníce (i mokadu) 6 kachen divokých (Anas platyrhynchos). Nad biocentrem pelétla volavka popelavá (Ardea cinerea). V druhé polovin záí se vyskytovali na stromech severn od rybníka 3 bramborníci hndí (Saxicola rubetra). Nad rybníkem lovilo potravu kolem 10 vlaštovek obecných (Hirundo rustica) a 7 holub domácích (Columba livia f. domestica), prolétla zde poštolka obecná (Falco tinnunculus). Na zaátku íjna se v biocentru vyskytoval bramborníek hndý (Saxicola rubetra), kolem mokadu proletli 2 kulíci íní (Charadrius dubius). Ke konci íjna bylo na okraji biocentra, u istírny odpadních vod, hejno (desítky) vrabc domácích (Passer domesticus) a na mokadu samec kachny divoké (Anas platyrhynchos) ve svatebním šatu. Zaátkem listopadu bylo v severní ásti biocentra (mezi stromy) 5 bažant obecných (Phasianus colchicus) (1 a 4 ). V zimním období byla frekvence návštv výrazn nižší. Nebylo nic pozorováno pravdpodobn kvli špatným povtrnostním podmínkám. J. Bártlem zde byli pozorováni: potápka ernokrká (Podiceps nigricollis), ledáek íní (Alcedo atthis), husa velká (Anser anser), áp bílý (Ciconia ciconia), kán lesní (Buteo buteo) V. Práškem zde byli pozorováni: pnkava obecná (Fringilla coelebs), sýkora koadra (Parus major), konopka obecná (Carduelis cannabina), zvonek zelený (Carduelis chloris), krahujec obecný (Accipiter nisus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), zvonohlík zahradní (Serinus serinu), konipas luní (Motacilla flava), kán lesní (Buteo buteo) Druhy pták pozorované v roce 2005: kachna divoká (Anas platyrhynchos), labu velká (Cygnus olor), vodouš bahenní (Tringa glareola), ejka chocholatá (Vanellus vanellus), kulík íní (Charadrius dubius), volavka popelavá (Ardea cinerea), poštolka obecná (Falco tinnunculus), holub domácí (Columba livia f. domestica), drozd kvíala (Turdus pilaris), drozd zpvný (Turdus philomelos), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiika obecná (Delichon urbica), konipas horský (Motacilla cinerea), konipas bílý (Motacilla alba), špaek obecný (Sturnus vulgaris), skivan polní (Alauda arvensis), strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), straka obecná (Pica pica), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), rehek zahradní (Phoenicurus 32
phoenicurus), bramborníek hndý (Saxicola rubetra), bažant obecný (Phasianus colchicus), koroptev polní (Perdix perdix) 4.2.2.4 Pozorování provedená ornitology Nahodilá ornitologická pozorování provádl na lokalit Vrchní rybník i ornitolog Jií Bártl z Rousínova. V roce 2004 (pedevším na podzim) zde pozoroval tyto druhy pták: vodouš bahenní (Tringa glareola), husa velká (Anser anser), vrabec domácí (Passer domesticus), holub domácí (Columba livia f. domestica), straka obecná (Pica pica), strnad obecný (Emberiza citrinella), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kán lesní (Buteo buteo), stehlík obecný (Carduelis carduelis), poštolka obecná (Falco tinnunculus), labu velká (Cygnus olor), kachna divoká (Anas platyrhynchos), polák velký (Aythya ferina), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka rohá (Podiceps cristatus), ledáek íní (Alcedo atthis) Ve zpráv pro obecní kroniku ze dne 3. 11. 2005 uvádí, že: - ptaí druhy se v biocentru zdržují pouze krátkodob a to hlavn na jarním a podzimním tahu za úelem obživy, protože rybník s mokady ješt nemá pobežní vegetaci - bžným návštvníkem je labu velká (Cygnus olor), jsou to vtšinou krotcí nehnízdící ptáci, kteí vyhledávají lidské pikrmování - z vrubozobých je dále nejpoetnjší kachna divoká bezaka (Anas platyrhynchos), která se zde vyskytuje nkdy až v potu 40 kus - z vzácnjších druh, a to hlavn na podzimním tahu, v potu 1 až 2 kus byla pozorována potápka ernokrká (Podiceps nigricollis), rohá velký (Podiceps cristatus) a polák velký (Aythya ferina). Jedenkrát také husa velká (Anser anser) - na malém rybníku (mokadu) se v hnízdní dob zdržuje pár potápky malé (Tachybaptus ruficollis) - na pilehlém mokadu byla vícekrát zastižena ejka chocholatá (Vanellus vanellus), vzácnji áp bílý (Ciconia ciconia), volavka popelavá (Ardea cinerea) a volavka bílá (Egretta alba) - z blízkého potoka Rakovce na hladinu obas zalétá ledáek íní (Alcedo atthis) a konipas bílý (Motacilla alba) 33
- v hustém travním porostu hledá obživu nkdy až 5 tepotajících se poštolek obecných (Falco tinnunculus). Loví zde hraboše polní (Microtus arvalis) a mokadní (Microtus agrestis) o jejichž výskytu svdí mj. mnoho malých chodbiek. - v lét loví desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica) létající vodní hmyz, který se vyskytne nad hladinou - ve spojovacím vodním kanále mokadu a rybníku se v letní dob líhnou stovky skokan zelených (Rana esculenta) a skokan hndých (Rana temporaria), což bude v budoucnu pitažlivé pro ápy bílé (Ciconia ciconia) - v letošním roce jsou ptáci ásten rušeni výstavbou istírny odpadních vod V zim 2005 2006 je vtšina tok v dalekém okolí zamrzlá a tudíž všichni vodní ptáci odlétli na eku Moravu nebo Svratku. Další ornitologické pozorování provedl dne 29.4.2005 na lokalit Vrchní rybník ornitolog Ing. Václav Prášek. Pozorované druhy: pnkava obecná (Fringilla coelebs) zpv sýkora koadra (Parus major) zpv konopka obecná (Carduelis cannabina) 1 a 1 zvonek zelený (Carduelis chloris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) vodouš bahenní (Tringa glareola) 6 kus. ejka chocholatá (Vanellus vanellus) 7 kus. kachna divoká (Anas platyrhynchos) krahujec obecný (Accipiter nisus) konipas bílý (Motacilla alba) pisík obecný (Actitis hypoleucos) 1 kus + 1 a 1 labu velká (Cygnus olor) 2x immat. skivan polní (Alauda arvensis) zpv zvonohlík zahradní (Serinus serinus) zpv vrabec domácí (Passer domesticus) 2 kusy. konipas luní (Motacilla flava) 1 a 1 kán lesní (Buteo buteo) pelet hnízdo straka obecná (Pica pica) 34
rehek domácí (Phoenicurus ochruros) zpv poštolka obecná (Falco tinnunculus) stehlík obecný (Carduelis carduelis) 1 a 1 4.2.2.5 Srovnání druhového vývoje ptactva Graf 1. Poet druh pták v jednotlivých letech 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2003 2004 2005 Graf 2. Poty druh pták v jednotlivých ádech za roky 2003-2005 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2003 2004 2005 pvci (Passeriform es) mkkozobí (Colum biform es) vrubozobí (Anseriform es) potápky (Podicipediform es) dlouhokídlí (Charadriiform es) hrabaví (G alliform es) brodiv í (Ciconiiform es) krátkokídlí (G ruiform es) drav ci (Falconiform es) srostloprstí (Coraciiform es) šplhav ci (Piciform es) 35
4.2.3 Savci (Mammalia) Ze savc lze u rybníka spatit zajíce polního (Lepus europaeus), hraboše polního (Microtus arvalis) a hraboše mokadního (Microtus agrestis), ondatru pižmovou (Ondatra zibethicus) a zástupce letoun (Chiroptera). Poet zajíc polních (Lepus europaeus) v biocentru postupn narstá. V letech 2003 a 2004 byl vidt vtšinou jeden zajíc bhem jednoho dne, v roce 2005 se dalo bhem jednoho dne pozorovat kolem pti kus. Zdržují se v tráv, která roste v severní ásti biocentra, v blízkosti zemdlských polí, nkdy se ovšem vyskytnou i v dalších ástech biocentra. V roce 2004 zaátkem záí, bylo již v biocentru (pedevším ve hrázi rybníka) vytvoeno množství chodbiek a dr, které patí hraboši polnímu (Microtus arvalis) a hraboši mokadnímu (Microtus agrestis) (determinaci provedl J. Bártl). Stejn tak po celý další rok 2005. V srpnu a záí roku 2004 byla u oteveného píkopu, který vede z mokadu do rybníka, pozorována ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Ondatry se bžn vyskytují na blízkém potoce Rakovci. Od jara do podzimu, když už je teplejší poasí, létá po setmní nad rybníkem množství letoun (Chiroptera), kteí zde loví hmyz. Poprvé byly mnou spateni zástupci letoun (Chiroptera) v polovin srpna roku 2004. 4.2.4 Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) 4.2.4.1 Rok 2003 První obojživelníci se v biocentru objevili již msíc po napuštní vody do rybníka, jednalo se o juvenilní zástupce, pravdpodobn ropuchy zelené (Bufo viridis). Na podzim byli, dle ústních informací pana Františka Kolejky, v biocentru vysazeni dosplí skokani hndí (Rana temporaria) (asi 30 ks). K transferu došlo z tky, která se nachází v blízkosti objektu starého mlýna (nedaleko od biocentra). Vzhledem k biologii druhu se ovšem tato determinace jeví jako nepravdpodobná, protože skokani hndí (Rana temporaria) se ve vtším množství vod objevují od konce února do konce dubna. Jednalo se proto spíše o skokany zelené (Rana esculenta), kteí se zde vyskytovali i v dalších letech. 36
4.2.4.2 Rok 2004 V polovin dubna se dalo podél celého behu rybníka a Obrázek 3. Místa výskytu žab oteveného píkopu pozorovat množství ropuch zelených (Bufo viridis). V oblasti oznaené písmenem A (na obrázku 3) se vyskytovala podél behu pibližn jedna žába za 3 m. Na pirozen vytvoeném mokadu (v míst B) bylo asi 15 zástupc ropuchy zelené (Bufo viridis). V míst oznaeném písmenem C se podél behu nacházela pibližn 2 ropucha zelená (Bufo viridis) na 1 m, dalších nkolik žab plavalo na hladin dál od behu. Ropuchy se ukrývaly v behovém porostu a ve vodou podemletých bezích. Na mokadu žádní obojživelníci nebyly. Koncem dubna se již dalo pozorovat velké množství ropuch zelených (Bufo viridis) nejen v blízkosti rybníka a píkopu, ale také v celé jihovýchodní ásti biocentra, v místech, kde byl hustý porost jetele plazivého (Trifolium repens). Zaátkem kvtna se nkolik zástupc ropuchy zelené (Bufo viridis) vyskytovalo i v blízkosti mokadu a oteveného píkopu, který vede do mokadu. Dále se už v rybníce vyskytovalo velké množství pulc. Koncem ervna se na hrázi nacházely desítky drobných ropuch zelených (Bufo viridis). Pohybovaly se mezi rybníkem a oblastí porostlou jetelem plazivým (Trifolium repens). V první polovin ervence se dosplé ropuchy zelené (Bufo viridis) vyskytovaly po celém biocentru, v místech, která byla zamokená. V oblasti tky (Obrázek 3 - B) ješt byli pulci. Zaátkem záí bylo na mokadu a na oteveném píkopu, který vede do mokadu, množství nepíliš vzrostlých skokan zelených (Rana esculenta). 4.2.4.3 Rok 2005 Koncem dubna bylo na mokadu asi zástupc 20 obojživelník, vtšina z nich byly pravdpodobn ropuchy zelené (Bufo viridis), nešlo však zeteln urit o jaký druh se jednalo. V západní ásti rybníka bylo pibližn 7 ropuch zelených (Bufo viridis). 37
V druhé polovin kvtna se v místech pirozených mokad okolo rybníka vyskytovalo asi 7 zástupc ropuchy zelené (Bufo viridis) a velké množství pulc. V severní ásti biocentra (mezi stromy) vzniklo vtší zamokení, kde bylo 19 ks ropuchy zelené (Bufo viridis) a jedna ropucha obecná (Bufo bufo) V polovin ervna byl na mokadu skokan zelený (Rana esculenta). Dti ze Základní školy Velešovice lovily pulce v pirozen vzniklých mokadech a penášely je do rybníka. Dlo se tak na doporuení ochránc pírody, kteí se obávali, že by v lét mohly mokady vyschnout a tím by zahynuly stovky pulc. Zaátkem ervence se v tce u rybníka nacházelo stále množství pulc. V první polovin srpna bylo u mokadu množství žab mezi kterými byl i skokan zelený (Rana esculenta), další druhy obojživelník se opt nedalo, kvli vysokému porostu, urit. Panem Františkem Kolejkou zde bylo pozorováno i nkolik užovek (Natrix sp.) a želva nádherná (Trachemys scripta elegans) Na konci srpna a stejn tak v druhé polovin záí se u oteveného píkopu, který vede do mokadu, vyskytovalo asi 10 kus skokan zelených (Rana esculenta). Na konci íjna byly na mokadu dv želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). 38
4.2.5 Typy ekosystém v biocentru Vrchní rybník Obrázek 4. Souasný stav biocentra Vrchní rybník typy ekosystém rybník širší otevený píkop mokad užší otevený píkop potok Rakovec OV ve výstavb luní ekosystém koviny stromy, zalesnní rákosiny pirozen vzniklé mokady (tky) nejvýchodnji umístná v lét vysychá 39