In memoriam Jaroslav Bilina

27.5.1942 byl proveden atentát na zastupujícího íšského protektora v echách a na Morav Reinharda Heydricha. Je vyhlášeno civilní stanné právo a na ízeno: kdo osoby, které m ly ú ast na spáchání atentátu p echovává a nebo jim poskytuje pomoc, anebo maje v domosti o jejich osob aneb o jejich pobytu, neu iní žádné oznámení, bude zast elen s celou rodinou. Podepsán Karl Hermann Frank. 10. ervna 1942 jsou vyvražd ny Lidice, pracují již stanné soudy. Na krvav ervených plakátech jsou napsáni první popravení. V ervnu 1942 byli odsouzeni k smrti zast elením tito ob ané našeho m sta: - David Jaroslav, narozený 26.9.1893, poštovní z ízenec schvalování atentátu - Bilina Jaroslav, narozený 3.3.1896, bývalý starosta m sta schvalování atentátu - Šonka Josef, narozený 3.6.1899, bankovní dirigent nedovolené držení zbraní - Frieda Adolf, narozený 7.6.1898, ú edník okresního hejtmanství První senát lidového soudu vynesl v dob od 15.5. až 12.6.1942 další rozsudky, jimiž byli tito protektorátní p íslušníci odsouzeni pro zem zrádné nadržování nep íteli k smrti: - Straka Norbert, narozený 6.6.1913, trest smrti zm n n na doživotní v zení - Cejnar Bohumír, narozený 13.9.1910 - Pertlí ek Alois, narozený 19.4.1906 - Flégr Josef, narozený 18.3.1907 Dne 9.7.1942 byl zast elen v Pardubicích bratr Karel Ježek z Doubravice a v témže roce Josef Brádler na út ku z koncentra ního tábora. In memoriam Jaroslav Bilina Narodil se 3.3.1896 v áslavi a od dvou let vyr stal ve Dvo e Králové nad Labem. Byl aktivní v politickém život strany Národn socialistické a ú edníkem Okresní nemocenské pojiš ovny. V roce 1929 se stává nejmladším lenem M stského zastupitelstva a ve v ku 33 let je poprvé zvolen starostou m sta a op tovn potom v dalším volebním období. V roce 1935 se stává také lenem Zemského zastupitelstva. Podílí se na po ádání krajinské výstavy v roce 1936, vybudování Tyršova koupališt za podpory Spo itelny královédvorské, stará se o zmírn ní nezam stnanosti a rozší ení vodovodu, renovaci muzea, z ízení velké tržnice, spolup sobí p i vybudování textilního muzea, obchodní akademie a zasazuje se o rozší ení lesního majetku obce. Popraven v Pardubicích dne 5.6.1942. K udržení po ádku má m sto svoji uniformovanou protektorátní policii o šestnácti mužích, velitelem je Jind ich Buresch. Trvale dochází k narušování tehdejšího po ádku a skrytým projev m nenávisti k okupant m. V ervenci 1942 dochází k vydání nových ob anských legitimací, ve vile továrníka Deutsche /Spojených národ / je n mecký ústav pro výchovu u itelek. O svoji innost a jm ní p išel akademický spolek Krakonoš. Je zakázáno se zdržovat v prostoru Tešnovské p ehrady. Jsou zde již z ízeny Junkersovy závody pro které byly zabrány budovy podhar ské továrny Hellmannovy, budovy firmy Sochor a vedle sousedící továrna Kühnelova byla jídelnou. V Mandlov továrn /Pod nádražím/ byl z ízen školní závod této firmy a v bývalé továrn Neumannov byly sklady a laborato e. Vyráb ly se tu sou ástky do letadel. Pro vedoucí 51

pracovníky n mecké národnosti byly konfiskovány vily židovských ob an. Pro nucen nasazené eské pracovnice a pracovníky byly z ízeny ve m st provizorní internáty. Jedním z nich byla i budova Obchodní akademie. Tehdy dosáhl po et obyvatel našeho m sta devatenácti tisíc. Obyvateli našeho m sta byli také židé. Jim konaná p íko í se neustále stup ovala. Byl jim zakázán vstup do m stského parku, les, do Údolí ka. Bylo jim zakázáno navšt vovat biografy a divadlo, nesm li jim být p j ovány knihy. Ob an m židovského p vodu byl dokonce zakázán i volný vstup na h bitov, nesm li vyu ovat h e na klavír, byli omezeni i nákupem potravin a museli být na svém oble ení trvale ozna eni onou žlutou, šesticípou hv zdou. Jejich majetek byl trvale vyvlast ován, d ti vylou eny ze škol, muž m dávány za úkol pod adné práce na zametání ulic, odklízení sn hu a jiné. Poté jejich cesta za ínala soust ed ním v Terezín a kon ila ve vyhlazovacích koncentra ních táborech. Po osvobození se jich vrátilo jen n kolik., ale zahynulo 132. Protektorátní ministr vnitra Bienert svolává do Prahy starosty z p ti tisíc obcí s cílem tyto zastrašit. Obdobn si po íná i ministr Emanuel Moravec v Hradci Králové. Také z našeho m sta odcházejí do N mecka ro níky 1921 a 1922, mladé ženy i mladí muži tu mají nahradit chyb jící n mce poslané na frontu. Dodnes nedošlo k odškodn ní jejich utrpení. Politický okres královédvorský stále ješt spravoval m sta Jarom a Ho ice. Nedošlo tedy k jejich odtržení. Na odboji se podílelo sokolstvo, zvlášt potom, když n mecká vojska vstoupila v roce 1941 na Balkán. Tehdy také došlo k zastavení innosti Sokola. lenové však stmelují své ady konáním výlet do oklešt ného okolí. P ti lená skupina cvi itelského sboru Pet ík, Šp r, Jirásko, Žižka a Haas pokra uje dál v ší ení sokolských idejí a ob as informuje bratry M š ana a Hynka /viz Jan Pán kronika/. I zde však dochází k zat ením a 8. íjna 1941 to je starosta jednoty JUDr. František Pa ez, Ladislav M š an ná elník a následovali další. Dne 28. íjna roku 1943 rozhazují sokolové eskoslovenské vlaje ky, letáky a nápisy zd raz ují, že národ nezapomíná. Sokolové byli pozd ji prvními iniciátory p íprav na ustavení Národního výboru. Do jeho p edsednictva byli p ipraveni brat i Jirásko, Žižka, JUDr. Koecher a íha. Studenty vedl odchovanec Sokola Ji í ezní ek. V polovin roku 1943 se fronta p iblížila ke st edu Evropy, stále ast ji oznamují sirény letecké poplachy. D lníci opouští své továrny, žáci své školy, ob ané se mají uchýlit do sklep, kryt a také polí v okolí m sta. Nad m stem p elétávají letadla, ale k napadení místních zbrojovek nedochází. íše se již potýká v nedostatcích. Nedostává se uhlí, školy musí ukon it vyu ování a uchýlit se k uhelným prázdninám. P íd ly potravin jsou stále nižší. Nespokojenost nar stá. Na sklonku roku 1944 vzniká vojenská, organizovaná skupina pod vedením majora d lost electva e ka Mat jky. Jsou v ní zapojeni p íslušníci Národní gardy a bývalé Jednoty eskoslovenské obce st elecké. Tato skupina již p ipravuje po átkem roku 1945 ozbrojené povstání. V téže dob byla ustavena z iniciativy bratra Františka Haase již dlouho p ipravovaná komise pro zajišt ní textilního pr myslu ve dnech p evratových. V únoru 1945 projížd jí m stem ute enci z východních území íše. Jsou to ti, kte í m li kolonizovat dobytá území a nyní již po kolik m síc prchají p ed blížící se frontou. Selské vozy p ikryté plachtou a tažené ko mi, vzadu uvázanou hubenou kravkou, se hrnou do území protektorátu a dál na západ. M sto jim musí zajistit vhodné ubytování, postarat se o p ivedené ovce a krávy. íkalo se jim Národní hosté a stále jich p ibývalo. M sto muselo v té dob zajistit krmivo pro 162 koní a 350 ovcí. 52

V témže m síci jsou zavírány školy, které mají sloužit skomírající vojenské mašinerii. M š anská škola chlapecká /Schulzovy sady/ slouží k ubytování pracovník TODTovy organizace a jako lazaret. P íslušníci této organizace vykonávají t žké zemní práce vojenského charakteru. V našem okolí to byly protitankové náspy východn od Choustníkova Hradišt a také zábrany v samotném okolí m sta. V uvedené škole byli k této práci nasazováni ob ané ruské a ukrajinské národnosti. Nosili šedé stejnokroje, kulatý baret stejné barvy a nem li zbran. Byli hlídáni ozbrojenými p íslušníky n meckého etnictva. Jejich oble ení se podobalo v ze skému, rozhodn ne uniformám Vlasovc. Nabízejí se t i možnosti jejich ú asti v n meckých ozbrojených silách. První je prokázána doloženým dokumentem, že se jednalo o sov tské zajatce, druhou možností je ta, že se jednalo o osoby k t mto pracím zavle ené /Ost áky/a t etí možností je jejich dobrovolný vstup do t chto jednotek. Na místním h bitov je šest hrob a jsou zde poh beni: Andrej Tortov vále ný zajatec, Nikopol, SSSR,*28.8.1894,+5.7.1945 Ochranij Hreborij d lník, Nikopol,*30.9.1897,+ 30.5.1945 v nemocnici Vasil Stepkin legioná, Dnjeprovsk, *11.9.1907 + 4.5.1945 v lazaretu Semen Gritschenko d lník, adresa není, * 5.12.1896 + 11.5.1945 v lazaretu Philipp Micholski zem d lec, Saporosche, * 25.11.1891 + 5.5.1945 Alexej Schewtschenko, Nikopol, * 17.3.1908 + 5.5.1945 Toto je doloženo matrikou ve vlastnictví M stského ú adu ve Dvo e Králové n.l. Na p ístupových cestách do m sta jsou budovány zábrany z klád a násyp. Mají sloužit jako barikády proti tank m. Podílí se na tom popsaná organizace TODT a také místní Volksturm. Ten tvo ili místní n mci, kte í pro stá í i nemoc na frontu nerukovali. Konali pomocnou vojenskou službu a byli vedeni jako Batalion. 32/631. Cvi ení ve zbrani mívali o ned lích a nebylo na nich vid t žádné nadšení. Ješt 3.b ezna 1945, v dob kdy se blíží konec války, se obrací protektorátní vláda na náš lid s vyhláškou: Drazí spoluob ané! Vedeni nejt žší zodpov dností a nejhlubší láskou obracíme se k Vám. S bratrskou prosbou k jedn m, vážnou radou k druhým a bezpodmíne ným p íkazem k t m jimž nutno p ikazovat. samozvaní nelegitimní emigranti naléhají na Vás, abyste ob tovali svoji krev, sv j majetek.. Velká íše však nesloží svých zbraní. bude-li náš eský národ jako dosud krá eti svorn za svým státním prezidentem Emilem Háchou a jeho vládou dojde št stí a dostane se mu podílu na vít zství. Ob ané o tomto št stí v d li své a podobné propagandistické vyhlášky byly strhány. P esto je tu ješt jedna, poslední vyhláška protektorátu ze 14.dubna 1945: eský lide! My všichni máme v dobré pam ti, jaká pohroma stihla eský národ p ed dv ma lety, kdy s pomocí eských emigrant byl najatými vrahy spáchán vražedný útok na Heydricha vzpome te na dny úzkosti, kdy se sev eným srdcem chv ly se etné rodiny o život svých drahých. svedených ob tí. Nepodporujte žádného rušitele. p edejte každou podez elou osobu..bu te si v domi, že i nadále platí na ízení íšského protektora z ervence 1942, podle n hož každý kdo nep átel m íše poskytuje p íst eší a pomoc je trestán smrtí. Podepsán Emil Hácha a vláda. V obou zde popsaných vyhláškách je zd razn no, že íše vede boj po boku n kolika národ Evropy o Evropu novou, proti bolševickému východu a plutokratickému západu. Není pochyb o tom, že ob ané našeho m sta, ve své drtivé v tšin, v této d jinné zkoušce nezklamali. V ili v budoucnost a spravedlnost a o ekávali brzkou pomoc ze strany odkud bylo již slyšet dun ní d l. Svoboda národa však byla draze vykupována bojem v ilegalit a bojem našich ob an v adách zahrani ního vojska. 53

Mimo v textu již uvedených ob an byli ješt v ervnu 1944 ve Stutgart popraveni : František Fiferna, Jaroslav Mach a Karel Nepokoj z Národního odboje, dále Václav Diviš, Jaroslav Flégr, Jan Schreiber a Josef Toman komunisté, Josef Hrouda v Osv timi a Leopold Mühl p i út ku z koncentra ního tábora. Dne 13.9.1944 byli v Dráž anech popraveni Josef Flejgr, Josef Kareš, František Klazar, Otto Š rba a ješt téhož roku Reimund K íž. P i náletu na Buchenwald zahynul Ladislav Sou ek. V koncentra ních táborech byli umu eni Antonín Machek, JUDr. František Pa ez, František Purr dobrovolnou smrtí p ed zat ením, Josef a Pavel Sochorové, Karel Šimek, Old ich Václavík, Evžen Vonásek, Jan R ži ka, Václav Krkonoška z Bílé T emešné, Josef Seifert z e ice a Jaroslav Voltr z Doubravice. Nezv stnými z stali František erný, Jaroslav Hemelík, Karel Hofman, František Polák a František Ponikelský. Seznamy všech válkou postižených ob an jsou i v sou asné dob dopl ovány a stále ješt nejsou a asi nikdy, i p es velkou snahu, nebudou úplné. To dokumentuje hr zy jakými je válka provázena. Dnes se d lí odbojová innost na vojáky východní i západní fronty, dobrovolníky ze Špan lska, p íslušníky 311. perut RAF, ú astníky domácího odboje, politické v zn, popravené v dob okupace, umu ené v koncentra ních táborech nebo v znicích, padlých p í kv tnovém povstání v roce 1945 a ty kte í byli ob tmi židovského holocaustu. est jejich památce! Poslední zkouška národní hrdosti a mravní síly však m sto ješt ekala. Ozbrojené povstání 5.-10. kv tna 1945 Aktivních ú astník kv tnového povstání již mnoho není a o to více si musíme vážit jejich ústních i písemných sv dectví. Pat í sem písemná sv dectví JUDr. Miloše Koechera a škpt. Stanislava Neuholda z roku 1946. Dále záslužné práce kroniká e Jaroslava Jakoubka a Stanislava Veselého, který roku 1970, tedy s odstupem p tadvaceti let popisuje ve Zprávách tehdejšího vlastiv dného kroužku /redakce Václav Svoboda/ události 5-10.kv tna 1945. Jak již popsáno, bylo povstání p ipravováno p edchozí m síce ilegálním Národním výborem. Jím bylo ur eno, aby ízení vojenských akcí p evzal škpt. František íha. Bojovým velitelem m sta byl ur en mjr. en k Mat jka a jím byli vybráni velitelé na jednotlivé úseky m sta. T mto potom podléhali vybraní nižší velitelé, pov ení náborem mužstva. Zbran m ly být získány od kapitulujících jednotek n mecké armády a jejich odebráním jednotlivc m a útvar m v rámci m sta. N co málo zbraní m li dosud v ilegálním držení i ob ané. N mecké jednotky m sta byly p edem sledovány, p ímí ú astníci Neuhold a Koecher ve svých pam tech uvád jí, že byly dány dispozice k zabezpe ení po ádku a ochrany majetku ve m st p i kapitulaci N mecka. Ke kapitulaci však nedocházelo a nedošlo, naopak, n mecká vojska byla ve stálé bojové pohotovosti. M sto bylo rozd leno na t i bojové úseky: 1. západní ást na pravém b ehu Labe velitel škpt. Zden k Váša 2. st ed a jih m sta od kamenného mostu na severu k jižnímu železnému - škpt. St. Vina 3. severní ást m sta od m sta po silnici ke h bitovu /rozhraní dvou p edešlých úsek /- nadporu ík Zeman Pošta k zajišt ní telefonního a telegrafního spojení byla ur ena škpt. Hadincovi, pobo níkem ur en škpt. Neuhold. Nádraží velel škpt. J. Novák, pracovník železnice. 54

Nejv tší odpor byl p edpokládán v továrn Junkerwerke (Sochorov -Zálabí) kde bylo asi dv st n meckých vedoucích pracovník a muž Werkschutzu (ostrahy), dále s p ibližn šedesáti muži zbraní SS a Ital v továrn Löwenbachov. Asi 35 n meckých polních etník bylo v Národní bance a 40 mladí k HJ (Hitlerjugendu) ve škole druhého obvodu (5. Kv tna). ást n meckých voják byla také na sokolském cvi išti a v m stském chudobinci, po ítat se muselo i se stráží v lazaretu Todtovy organizace a vlakem vojenské tiskárny na nádraží. Pr b h vlastního povstání byl provázen od samého po átku ne ekanými zvraty. 5.5.1945 sobota. V Praze vypuklo povstání. Rozhlas volá o pomoc esky, anglicky a rusky. Zvony kostel, které m ly zahájit povstání našeho m sta však ml í. Je krátce po poledni a lidé vybíhají do ulic. Rozezn jí se sirény, n kte í ob ané b ží na ur ená stanovišt, v tšina však vybíhá vedena zv davostí. Od junkersovy továrny zazní první výst ely. N mci jsou již p ipraveni a st ílí na všechny p ístupy k továrn. Skupince našich lidí se da í odzbrojit oddíl etník v Národní bance a také strážné v lazaretu, m stské tržnici, u v z na hejtmanství a také n které jednotlivce po domech. Dobrovolníci na nám stí ekají na zbran, Jsou postupn posíláni etnickým kapitánem Recinou na ur ená stanovišt. Až potud prob hlo všechno p ekvapiv lehce, rychle a bez ob tí na životech. Tvrdý odpor za ínají klást p íslušníci zbraní SS umíst ní v Löwenbachov továrn, ale uvedený objekt neopouští. Také mladí u ni HJ se brání. St ílí ze školy druhého obvodu po každém jednotlivci bez rozdílu zda se jedná o muže i ženu. Jsou však odzbrojeni a uzam eni v jedné ze t íd školy. Na nádraží je odzbrojen vlak vojenské tiskárny a nádraží p ešlo do našich rukou. Povstáním byl v dob jedné hodiny získán st ed m sta a nádraží. Z stala však hlavní ohniska odporu, továrna Löwenbachova a Junkersova. Z té potom vyjíždí t i narychlo obrn ná nákladní auta, pln obsazená vojáky, sm rem na nádraží. U školy druhého obvodu zahajují palbu, osvobodí uzam ené u n HJ a za jejich pomoci shromaž ují naše ob any, plijí po nich a polí kují. / viz Stanislav Veselý/. Do této situace p ijíždí na motocyklu, ízeném studentem ezní kem, major Mat jka. Je ozna en bílou páskou parlamentá e a p ijel sem s úmyslem zjednat v nastalé situaci po ádek. Oba jmenovaní jsou však bez výstrahy a jakéhokoliv jednání zast eleni dávkou z kulometu. Jedno z aut z stává, zbylá dv odjížd jí na nádraží.. Po krátké, krvavé p est elce obsazují nádraží a uv zní zde rukojmí. V té dob dochází ve m st k jednání o odevzdání moci mezi p edsedou Národního výboru JUDr. Koecherem a n meckým okresním hejtmanem JUDr. Dobischem. Je p ijata jeho nabídka, že bude nápomocen jednání s n meckými oddíly o zastavení boje. To již nádraží obsazuje n mecký p epadový oddíl Jagdkomanda. Hejtman Dobisch spolu s JUDr. Koecherem a škpt. íhou p esto odjíždí na nádraží, aby tu jednali o zastavení boje. Tam však byli oba naši ob ané hejtmanem Dobischem bez jakéhokoliv jednání vydáni a zat eni. Bylo neodpustitelnou chybou uv it jeho slib m. V 17:30 hod. p ijíždí k m stu deset obrn ných automobil a v prvním z nich je hejtman Dobisch ve stejnokroji volksturmu. V 17:50 hod. p ijíždí na M stský ú ad, kde bylo sídlo velitelství, zajatý škpt. íha s n meckým šikovatelem. Hrozí, že pokud nebudou do 18,00 hod. složeny všechny zbran, bude použito krutých opat ení a vybízí ob any k rozchodu. Poté promluvil ješt n mecký šikovatel, ale to se již p ítomní ob ané z nám stí vytrácejí. Je 18:00 hod. a první n mecké auto vjíždí na nám stí. Odložených zbraní z stalo na dlažb málo. Kon í první den povstání s vyhlášeným stanným právem. Jednotka SS z stává v budov M stského ú adu. 6.5.1945 ned le. Ob ané nesmí po dvacáté hodin opustit svá obydlí a rukojmí z ad našich ob an jsou v zn ni na nádraží a celách na hejtmanství. Národní výbor je zat en a 55

odvezen do Velichovek. Jsou to tito lenové-františek íha, JUDr. Koecher, František Ruml a Emil Žižka. JUDr. M š an v té dob vyhledal úkryt v byt domovníka Špáty. Na Velichovkách bylo v té dob hlavní velitelství n meckých armád St ed, pod velením maršála Schörnera. M stští strážníci chodili po bytech a domech a vyzývají ob any k odevzdání zbraní. Také n kte í n me tí ob ané se soust e ují v Junkersov továrn a odtud v tšina mizí neznámo kam. Mezi nimi i okresní hejtman Dobisch. N mci ze sokolského cvi išt a Löwenbachovy továrny se p emís ují do junkersky. Panuje všeobecná nejistota. Bojové akce se rozdrobily, jsou mrtví, ale k žádné koordinované akci v rámci celého m sta nedochází. Na ulicích hlídkují n me tí vojáci, na k ižovatkách vnit ního m sta mají umíst ny kulomety. Nesejmuté eskoslovenské prapory jsou strhány a zabaveny. Ulice jsou pusté, ob ané s obavami vy kávají v domovních pr jezdech a za okny. Praha stále volá o pomoc a je s podivem, že nedochází k p erušení dodávky elektrického proudu. 7.5.1945 pond lí. N mecké rodiny se svým majetkem na vozí cích opoušt jí m sto do obcí v Sudetech a nebo do junkersky. Oboustrann nar stá nervozita. Rozhlas Praha vyvrací zprávu o n mecké kapitulaci. P ed hejtmanstvím /škola R.A. Dvorského/ je v pohotovosti oddíl n meckých polních etník. Asi ve 23,- hod. hlásí rozhlas Praha, že zítra /tedy 8.kv tna/ vyhlásí W. Churchill a král Ji í Den vít zství. V okolních lesích je slyšet praskot výst el. Jsou to n mci? Prý partyzáni. O jejich innosti se mluvilo již kratší as p ed povstáním. Bojují v okolí Ji ína, B lohradu, Mlázovic a Miletína. Nádražáci p inášejí zprávu, že v P erov se již bojuje týden a úsp šn. Nervozita je viditelná i na n meckých vojácích. 8.5.1945- úterý. Již b hem dopoledne se op t objevují na domech státní vlajky. Jednotka SS ubytovaná od 5.kv tna v budov M stského ú adu si strhává ze svých stejnokroj ozna ení lebek. Jednotce velí mladý p íslušník SS v hodnosti podplukovníka. Sov ti prý nedávají p íslušník m zbraní SS milost, nejsou bráni do zajetí. Na m stském ú ad je p ítomen jeho pracovník Jaroslav Holi a MUDr. Špitálský. Mají za povinnost vystavit úmrtní listy, ohledací listy a vše zapsat do knihy m stské poh ební služby. P ítomný Ortsleiter Dietrich na n doslova ve a viní p ítomné n mecké vojáky ze smrti n meckého kapitána etnictva Wimmera. Je však velícím podplukovníkem SS vykázán z místnosti a ob ma našim ob an m je tato práce umožn na. Jednání s podplukovníkem vede škpt. Novák. Je jim navrhnuto, aby odevzdali zbran a odjeli ve sm ru na Trutnov. K dohod však nedochází, cht jí do vnitrozemí p es Žire a snad dále na západ. Neúsp šné jednání kon í a v 9,30 hod, kdy tato jednotka i s polními etníky odjíždí z m sta sm rem na Ho ice. Jejich výzbroj jim byla zachována. Nám stí se plní lidmi, dochází k odzbrojení junkersky a ob ané už postupn odzbrojují i projížd jící n mecké jednotky. Nám stím procházejí francouzští a holandští d lníci, pracující v sudetech, se svými prapory. N mecká auta už bezradn pojížd jí sem a tam,, n která jsou odzbrojována, jiná hledají spásu v opušt ní m sta. Ší í se zpráva o blížících se amerických tancích. N mci by se jim rádi vzdali a vyptávají se na n našich ob an v okolí. Praha stále bojuje, v Praze se bombarduje. I v našem m st jsou mrtví. Odzbrojování jednotek si vyžádá svoje ob ti. Na m stském ú ad se formuje Národní stráž. Z Velichovek se navrátili uv zn ní lenové Národního výboru. Znovu se zapojují do služby m stští policisté, tentokrát s p íkazem p ivést n mecké funkcioná e a jejich pomaha e. Podílí se na tom i etnictvo pod velením kapitána Reciny a poru íka Kymli ky. Velení vojenských akcí p evzal kapitán Mischinger, profesor obchodní školy. ídí odzbrojování s rozhodností a rázností. Celý zbytek dne projíždí m stem další n mecká vojska, n která jsou odzbrojena, jiná hledají spásu v sudetech. ízení t chto akcí je nyní pod pevným velením. Velitelem strážního oddílu je škpt. Vina, pobo níkem škpt. Neuhold. 56

V této dob p ivád jí dva mladší, rusky mluvící ob ané, spolu s naší ob ankou M..vystrašeného mladého n mce. Byl jimi obvin n, že cht l otrávit vodu ve vodojemu v lese nad N meckou Podhartí. Následn je jimi udupán v chodb M stského ú adu. Propukají emoce vystup ované smrtí padlých ob an. M stem koluje zpráva, že Ameri ané jsou na Velichovkách. Byla to pravda, ale tato nepo etná jednotka sem p ijela vyjednávat s maršálem Schörnerem a boj se nikterak nezú astnila. V láze ském parku je nyní umíst n památník s nápisem: 8.5.1945 dosáhla Velichovek 23 rd Sg 16 th Arm. div. 3 rd US ARMY. 9.5.1945 st eda. Do vojenské služby je povoláno deset nejmladších ro ník. Prost ednictvím Stanislava Veselého nabídli svoji pomoc skauti. Ší í se pov st o blížící se sov tské Rudé armád. Nám stím vládne vzrušená nálada, jsou p ítomny i d ti s kyticemi, zdobí se domy. Z n meckých prapor jsou odpárány hákové k íže a jsou to rázem vlajky rudé. Ob ané si mohou p e íst poh ební oznámení ob tí. P íslušníci bývalého Volksturmu kopou na h bitov hroby pro p ipravovaný spole ný poh eb. Do ob an, shromážd ných na nám stí, se dostávají ješt t i ozbrojená auta s n mci. Padnou t i rány, lidé se rozprchnou na podloubí. Dva vozy obracejí a odjížd jí, t etí je odzbrojen. I další vozy jsou odzbrojovány. N mci viditeln prchají. Když to nejde na západ k Ameri an m, tak alespo do sudet. Pražský rozhlas podává zprávy o bojích u M lníka a stále ješt volá o pomoc v anglické, ruské a eské e i. Asi ve 13:30 p ijíždí na nám stí pln obsazený tank n meckého Wermachtu. Nemají zbran, nechovají se nep átelsky. Je jich dle pam tník 8-12 /po ty se rozcházejí/ a ve stá í asi t icíti let. Jsou odvedeni do budovy M stského ú adu, kde se prokazuje, že se jedná o vojáky Wermachtu, ale rakouské ob any. Je p ivolán vojenský velitel m sta kpt. Mischinger. Upozor uje vojáky, že se mohou vzdát a stát se zajatci, ale pouze beze zbraní, jinak s nimi bude naloženo dle vojenských zákon. Pam tníci uvád jí, že asi t i z nich mluvili docela obstojn esky, domluva s nimi nevázla. Mezi rakušáky byl také mladší n mec, kterého p ibrali n kde cestou. Vojáci byli podrobeni osobní prohlídce a zbran skute n nem li, jen u mladého n mce byl nalezen v kapse ru ní granát. Situace se rázem zm nila. Nalezený granát znamenal dle majora Mischingera hrubé porušení vojenských zákon, rázem z nich nebyli vále ní zajatci, ale protivník. Bylo jim oznámeno, že se všichni odsuzují k smrti zast elením. Sv dkové shodn uvád jí, že tito vojáci prosili v chodb radnice doslova na kolenou o zachování života. Náhodní p ítomní- kapitán Recina, MUDr. Špitálský a pracovník M stského ú adu Jaroslav Holi se jich zastávají, odmítají navrhovaný trest smrti. Trest však zrušen nebyl. Kdo dal vysloven rozkaz k jejich zast elení není dochováno. Celá tato skupina byla v podve er na zadním nádvo í M stského ú adu popravena asi desíti dobrovolníky Národní stráže. Ve er byla jejich t la p evezena na místní h bitov a uloženi byli na volná poh ební místa. Jména popravených nejsou k dohledání v žádné z matrik. Pro up esn ní ješt toto. Na podzim téhož roku byli vyzváni hroba i m stského h bitova Václav Procházka a Richard Munzar o provedení exhumace a došlo k jejich p emíst ní do hrobu /nebo hrob / za tehdejším h bitovním plotem. T la pochovaných byla již v rozkladu a místo jejich uložení je známo jen p ibližn. Nachází se severn od sou asného kolumbaria. Po pozd jším posunutí plotu h bitova západn ji se toto nachází na dosud neužívaném prostranství s lesním plevelným porostem. Kon í den 9.5.1945 a zprávy rozhlasu Praha jsou klidn jší. Po šesti letech jsou slyšet naše hymny eská a Slovenská, je vysíláno poselství Eduarda Beneše a slavnostní záznam z Prodané nev sty. Ješt téže noci je n mci zast elen Bohumil Koní ek p i zastavování projížd jícího n meckého auta. 57

10.5.1945 tvrtek. Po páté hodin ranní se op t rozezn ly sirény a zvony. Nevyspalí ob ané se, po no ním sledování rozhlasu, hrnou odevšad do m sta. Na nám stí je šest automobil s d ly v záv su. Rudá armáda. A p ijížd jí další oddíly na vozech a koních. Vinárník pan František B lovský vítá rudoarm jce s lahví ko aku v ruce, tlumo nice p ekládá. Na nám stí plném ob an dochází k volání po smrti údajného vraha Bohumila Koní ka. Je p ivád n voják ve štikov zelené uniform s rozhalenou košilí, utápí se v davu lidí a už ho není vid t, jen nosítka se po chvíli vrací do vrat budovy radnice. /kronika Jakoubkova/. Padlí p i osvobozování m sta: - Borovka Jan kamná, *1909, otec - Borovka Rudolf,* 1936 oba zbloudilými st elami, syn - Farský Jaroslav, d lník, * 1897 - Hák František, * 1904 - Hanzl Bohuslav, ú edník, *1897 - Koní ek Bohumil, strojní záme ník, *1915 - Kotíková Marie, v domácnosti, * 1896 - Mat jka en k, mjr. d lost electva, * 1897 - N mec Bohuslav, truhlá, * 1914 - eháková Božena, p i domácnosti, *? - ezní ek Ji í, student-ú edník,* 1923 - Semík Josef, sedlá, * 1896 - Udržal en k, topi, * 1890 - Vejr Vladimír, elektrotechnik, * 1926 Všichni padlí ob ané našeho m sta, spolu s rudoarm jcem, který ukon il sv j život smrtelným úrazem na motocyklu, jsou jako bojovníci revoluce poh beni na estném míst h bitova, Jaroslav Farský je pochován v Lipnici. Do m sta jsou p ivád ni n me tí ob ané z Libotova a Sylvárova s rukama nad hlavou. Z budovy radnice slyšíme projevy zástupc armády generála Kon va. Poprvé slyšíme sov tskou hymnu nahranou z moskevského vysílání radiomechanikem Roupem. Dále dejme prostor panu Stanislavu Veselému ze Zpráv vlastiv dného kroužku: Do ve era bylo podle nezaru ených zpráv zast eleno na dvo e dív í školy asi 15 lidí, z toho t i p íslušníci SS. Ženy významných n mc drhly z dlažby krev a další myly a odklízely mrtvé. Mezi zast elenými byli o ob ané n mecké národnosti z okolí, civilní osoby. Jejich jména jsou známa, ale nebudou mojí osobou v tomto lánku zám rn zve ej ována. tená i to jist pochopí. Také jména t ch, kte í s páskou Národní stráže na rukáv st íleli, jsou známá a nebudou mnou zve ejn na. Jedné stran by zve ejn ná jména p inesla bolest, druhá strana by se nad jednáním svých d de k a otc musela nutn zamyslet. Skute ností je to, že tuto skupinu Národní stráže rozpustil, po svém návratu z koncentra ního tábora, komunista Emanuel Flégr. B hem dne p ijížd jí další a další jednotky Rudé armády. Dejme poznovu slovo panu Stanislavu Veselému ze Zpráv vlastiv dného kroužku : V ulici k nádraží projíždí další vojsko. P i krátkém zastavení mluvím s d stojníkem. Neopomene se zmínit o roce 1917, kdy v Rusku ustavili eši sv j korpus a nechovali se jako p átelé. Nabízí cigaretu, mluví o generálu Svobodovi a íká, že mír bude tak dlouho, pokud armáda bude silná a Rusové, eši, Slováci, Bulha i, Jugoslávci a jiné národy budou držet pohromad. 58

Dejme však také prostor tehdejšímu kroniká i m sta Jaroslavu Jakoubkovi: Jak rychle se poznáváme! To už není vy kávající zv davý dav z páté hodiny ráno. Jakoby n jaká teplá, p átelská vlna prošla od jedn ch k druhým, hejna kluk se pokusila o útok na d la a vozy nikdo je dosud neok ikl hrubou vojenskou e í. Naopak ti chlapci s hv zdou na apce jim podávají ruce a pomáhají jim nahoru mezi sebe. A dále popisuje: K ve eru se objevují první t žké tanky, valí se ulicemi k mostu /pozn.: tehdy železnému/, ale musí zp t, vetchý železný sta e ek by je neunesl. Vyjíždí znovu na nám stí, okusují obrubníky v Husov ulici a rachotí po náb eží se svými mohutnými tykadly d l a ješt dlouho je slyšet jejich sup ní ze Záleské serpentiny. Všichni již chraptíme, ale nevzdáváme se, již je noc, ale ulice stále ješt rachotí, volá a mává, a vidí ti chlapci z širé Rusi, že jsou tu mezi svými. Vojska Rudé armády se utábo ila v blízkosti m sta, byla v Chaloupkách /nyní Nová Ves/ a okolních lesích, stáda koní se pasou na Sedlá kových luhách ke Zboží, dále tábo í v Zátlukách a nad Horním Dehtovem. Místnímu veliteli Rudé armády d kují za osvobození pracovní ety francouzských, italských a holandských d lník, zavle ených na práci do sudet. Tak skon ila pro naše m sto válka. Ukon ena byla bez vále ných, bojových akcí armád, nedošlo k žádným vážným materiálním škodám. Samotné povstání musíme hodnotit tak, jak bylo popsáno, z stalo mnohdy p i osobním hrdinství, organizovaných akcí mnoho nebylo. Povále né dny roku 1945 Jsou tu prvé svobodné dny a je t eba p ejít k odpov dné práci na všech úsecích hospodá ského života. Již dne 11.5.1945 je vydána vyhláška Národní rady, ve které se mimo jiné zd raz uje závazné na ízení, že se staví mimo zákon každý, kdo o své újm páchá iny proti n meckým ob an m. Ve druhé polovin kv tna se také vrací v z ové z koncentra ních tábor. Ti kte í nacistickou hr zu p ežili. Jejich jména jsou zaznamenána v kronice Jaroslava Jakoubka. Pozd ji se vrací z Buchenwaldu Jind ich Bém a Josef Prokop. Ve V stníku.1. je zve ejn n poslední dopis Josefa Flégra z mnichovské v znice, ur ený jeho matce. /popraven 23.11.1942/. 15.5.1945 je ustaven Okresní národní výbor, p edsedou je JUDr. M. Koecher. Koná se první výborová sch ze sokolská, která vylu uje ze svých ad n kolik len kolaborujících s n mci Dochází k zajišt ní kolaborant z ad eských ob an a aktivních nacist z našeho m sta. Jsou již ustaveny lidové soudy dle platného retribu ního zákona a také Okresní národní výbor soudil dle sm rnic Malého dekretu o národní cti. 20.5. 1945 došlo k první sch zce Svazu eské mládeže v kinu Sv t. 26.5.1945 byla Malá luka sv dkem p ehlídky voják Rudé armády, která vyzn la jako hold 72. divizi osvoboditelce m sta. Tento útvar obdržel od m sta vlajku zhotovenou na návrh profesora Mervarta a Františka Manna. Druhou vlajku v nuje Komunistická strana eskoslovenska. Na této p ehlídce pochodují již i naši vojáci oble ení v montérkách. 30.5.1945 K nejzávažn jší události došlo v souladu se zn ním programu vlády Národní fronty ech a Slovák a základního lánku eskoslovenské ústavy, že lid je jediným zdrojem státní moci dne 30.kv tna v odpoledních hodinách. Byly to volby do m stského a okresního Národního výboru. Navrženo a p edem zve ejn no bylo 36 ob an a 8 náhradník do M stského národního výboru a do Okresního národního výboru 24 ob an a 8 náhradník. Jejich jména jsou zve ejn na v kronice Jakoubkov. K volb došlo aklamací a p ímo na nám stí. P ed zcela zapln ným nám stím vystupovali jednotliví kandidáti na balkon radnice a p ítomní ob ané se 59

vyjad ovali k jejich osob. P i volb do Místního národního výboru nebyl zvolen jeden z kandidát /Václav H./, kterému byly vytýkány pletky s n mci. Následná ustavující sch ze do ONV vybrala za svého p edsedu komunistu Josefa Prokopa, jeho nám stkem se stal Msgr. František Komárek za lidovce, Ladislav Šimek za sociální demokraty. P esedou MNV se stal Jind ich Bém, národní socialista. V projevu zvoleného p edsedy ONV Josefa Prokopa zazn lo poprvé kdo nepracuje a nejí. Na plenárním zasedání MNV bylo p ijato usnesení, že ob an m, kte í dosud nepracují, nebudou vydány potravinové lístky. Nov zvoleným Národním výborem bylo ud leno a p edsedou Jind ichem Bémem p edáno estné ob anství našeho m sta generálmajoru Rudé armády Jastrebovovi. V Löwenbachov továrn byl z ízen zajiš ovací tábor pro osoby n mecké národnosti. Odtud byl také pozd ji ízen jejich odsun. Sylvárov, násiln odtržený od m sta v roce 1938 se stal op t jeho sou ástí. N mecká škola se zm nila na dvouletou odbornou školu pro ženská povolání, n meckému domu se za alo íkat Rudý a sloužil jako ú adovna pro ROH Revolu ní odborové hnutí, stran Národn socialistické, Sociáln demokratické a Komunistické. Od roku 1953 se stává editelstvím národního podniku JUTA. K tragické události došlo 21.61945 v ho ení ásti Tyršovy ulice, na ohrazeném a tehdy nezastav ném palouku pod tehdejším hostincem u Pivoko ských. Vojáci Rudé armády tu m li stádo krav ur ených k jejich zásobování. D ti z okolí Podhart sem chodily se džbáne ky pro jimi nadojené mléko a vojáci jim rádi vyhov li. Také toto osudné odpoledne p ijeli na ko mi taženém vozíku. Dali se práce, ale na kozlíku vozu z staly jejich dv pušky. Z jedné z nich padl po krátké chvíli d tmi zp sobený výst el, který smrteln zranil šestiletou Evi ku Svobodovou. Vystrašené d ti se rozutekly, voják plakal s rukama v dlaních. Dle ústních sd lení pam tník byl následn popraven. Je mír, ale stále dochází k ob tem. Na Záb ezí dochází k usmrcení dvou našich ob an Františka a Jaroslava Rösela výbuchem neznámé munice. Ve vile továrníka Paula Deutsche na P í ce je z ízen okresní d tský domov. Knihy z majetku n mecké knihovny vyt ídil editel gymnázia ve výslužb Jan Pán a byly odvezeny auty do Prahy. Rudá armáda darovala m stu t icet montovaných d ev ných barák a stejný po et velkých stanových podsad, sloužících k jejich ubytování v okolí m sta. 6. ervence byla na Zvi in, tomto symbolu ešství uspo ádána lidová manifestace. P ítomni na ní byli, nám stek p edsedy vlády Jožka David, ministr výživy Václav Majer a poslankyn Anežka Hodinová Spurná. Za mládež Dvora Králové nad Labem tehdejší p edseda OV J. Balcar. 11. ervence došlo k prvnímu znárodn ní. Byly to m stské elektrické podniky, které byly zna ným p ínosem do pokladny obce. 18. ervence byl ustaven tzv. koordina ní výbor politických stran. Po t ech lenech m ly zastoupení strany Národn socialistická, Sociáln demokratická a Komunistická, pozd ji to byl ješt zástupce strany lidové. V této dob již odcházejí oddíly Rudé armády z okolí m sta. Darují m stu 115 q žitné mouky, 15 q sušené cibule, 15 q sušených brambor a 140 balí k pudinkových prášk. Potravinové lístky pobírají jen zam stnaní muži ve v ku od 16-55 let a ženy od 16-45 let. Na mladší a starší ob any se toto rozhodnutí nevztahovalo. Je op tn otev ena Obchodní akademie, zrušená b hem okupace. Ustavená rolnická komise provádí parcelaci pozemk na základ konfiska ních dekret. Jedná se o 40 usedlostí, žadatel je 180. O stavební parcely požádalo 135 žadatel. 31.7.1945 dochází k odsunu n meckých obyvatel a odjíždí první transport 410 ob an n mecké národnosti z Vl kovic. 60

1.8.1945 druhý transport s ob any z obcí Kuks, Kašov, Velká Bukovina, St ezim ice, Harcov, Proruby v po tu 586 osob. Za átkem srpna je uskute n n t etí odsun z obcí Dv r Králové n.l., Sylvárov, Zboží, Choustníkovo Hradišt, Kocbe e, Nová Bída, Nové Zábo í v po tu 2.360 osob. Na základ rozhodnutí Národního výboru je umožn no n meckým d tem, které jsou v pé i eských rodin, navšt vovat eskou školu. Vila továrníka Neumanna je ur ena za muzeum a v následném roce je otev eno za p ítomnosti ministra Zde ka Nejedlého. Ve dnech 25.-29.9.1945 prob hly první ádné odvody branc. Svaz eské mládeže provádí mezi branci sbírku a její výt žek rozd luje na památník padlých u školy 5.kv tna, aeroklubu, postiženému Slezsku, škole v Podharti a muzeu. V této dob byl op tn postaven nacisty zrušený pomník T.G. Masaryka v eské Podharti. V m síci zá í se op t vyhlašuje po átek a konec pracovní doby sirénami. Došlo k vy íslení škody na majetku vzniklé naší obci b hem okupace. iní souhrnn 11.777.708 K v p edvále né m n. Jarom se odd luje od našeho m sta a stává se samostatným okresem. Závažnou událostí byla ádná volba nového Okresního národního výboru a delegát pro volbu do Zemského národního výboru a prozatímního Národního shromážd ní. Konala se v Hankov dom dne 30.zá í 1945 Byla podána jednotná kandidátka jak len ONV, tak i delegát a jednomysln schválena. Delegát bylo jedenáct a do nového ONV zvoleno dvacet len a stejný po et náhradník. To vše pod záštitou Národní fronty. 13. íjna byl v no ních hodinách zast elen p i výkonu své služby idi státních autobus František Šverma. Stalo se tak p i p est elce opilých vojín Rudé armády. V d sledku toho, že lihoviny byly vojín m podány ze zištných d vod /kronika Jakoubek/, požádal p edseda Národního výboru Jind ich Bém brigádního velitele RA plukovníka Ivolgina v Ji ín, aby pachatelé nebyli trestáni smrtí. 24. íjna podepisuje prezident Ed. Beneš dekret o znárodn ní pr myslu., 28. íjen se již slaví manifestací. Dochází k vým n protektorátních pen z v ástce 500 K, ale až po p edložení kmenového listu na potraviny a výplatní listiny. Junkersova továrna je jako n mecký majetek vále nou ko istí RA. Bývalí pracovníci firmy Sochor usilují o znovuz ízení textilky. Zde se výpov di pam tník r zní. Z úst n kterých bylo dáno našim zástupc m na rozhodnutí, zda objekt ponechat se sou asným strojním za ízením a nedemontovat, nebo demontáž uskute nit. Došlo k rozhodnutí navrátit d ív jší Sochorovu továrnu pro textilní výrobu. Stroje byly demontovány ve sp chu a velmi nešetrn. Po vyklizení továrny odchází i poslední voják Rudé armády z našeho m sta. M síce bezprost edn po ukon ení války byla vypln na obrovskou prací na obnov po ádku, uskute n ní náro ných správních, hospodá ských zm n. Byly to m síce napln né nadšením ze znovunabyté svobody a velkou m rou se na ní podíleli práv zvolení p edstavitelé, kte í tuto práci museli vykonat v t žkých podmínkách povále ného období. Vále ná léta, plná zv le, odkryla v plné nahot nesmyslnost válek. Miliony ob tí na lidských životech by m ly být varováním do budoucna. V p iloženém seznamu jsou naši ob ané, kte í se podíleli na protifašistickém odboji. Mnozí byli vzpomínáni, jiným se uznání a poct nedostalo. Seznam však není a z ejm nikdy nebude úplný, stále se objevují další odbojá i z ad dosud žijících i nežijících. S úctou je t eba se poklonit t m, kte í se o osvobození zasloužili, pro svoji vlast trp li i zem eli. Všem známým i dosud neznámým je také tato práce v nována. 61

Použito z literatury: - Stanislav Veselý: Zprávy vlastiv dného kroužku ro ník 1970 - Josef Kmoní ek: Návrat dom - Sláva Kindl: Ob ti druhé sv tové války z okresu Trutnov - Karel Ji ínský: Záme ek - Jan Pán prof.: Boj v ilegalit (1946) - Neuhold Koecher: P ípravy k ozbrojenému povstání (1946) - Jaroslav Jakoubek: Kronika m sta Dvora Králové nad Labem - Bed ich Söllner: Kronika m sta Dvora Králové nad Labem - Kniha zem elých v majetku obce Dvora Králové nad Labem - Z ad pam tník je t eba vyzvednou dlouholeté pracovníky správy našeho m sta p. Vladimíra Malého a zem elého Jaroslava Holi e. - P íloha: jmenný seznam odbojá 62

Jaroslav Bilina estný ob an m sta in memoriam Nebyl rodákem, ale od roku 1898 se stalo naše m sto jeho domovem. Stal se významnou osobou m sta a zasloužil se o jeho rozvoj díky své píli, houževnatosti, tv r ímu myšlení a trvalým zájmem otázky týkající se samosprávy m sta. Od 11.3. 1929 se stává ve svých 33 letech starostou m sta. Zvolen i následné volební období a v roce 1935 lenem Zemského zastupitelstva. S jeho p sobením bude trvale spojováno vybudování Tyršova koupališt, rozší ení vodovodní sít, Krajinská výstava" r. 1936, zvelebení m stského vlastiv dného muzea, podílel se na vybudování textilního muzea, obchodní akademie, stav ly se byty, byla vybudována tržnice a podstatn se rozrostly lesy v majetku m sta. Tím, že se staral o zmírn ní v té dob zna né nezam stnanosti si získal podporu i svých odp rc. V roce 1938 se zasazoval o to, aby naše m sto nebylo na základ mnichovských dohod" za len no do Sudet", jednal v Berlín i Ratibo i. V prosinci 1939 musel na nátlak n meckého Oberlandrátu v Hradci Králové rezignovat na starostenství a už v únoru roku 1940 musí odejít i z m stské rady a zastupitelstva. V dob Heydrichiády zat en a po dvou dnech, dne 5. ervna popraven v Pardubicích. Na smrt zast elením krá el jako odp rce hitlerovského fašismu d stojn. Ve st edu odpoledne 10.5.2000 p evzali poz stalí v konšelské síni staré radnice p i slavnostním aktu doklad o jmenování p. Jaroslava Biliny estným ob anem m sta in memoriam. Naše m sto Dv r Králové n.l. Ve er byl p ipraven komponovaný po ad navazující dále na 55. výro í ukon ení války a 730 let od první písemné zmínky o našem m st. Nezapln né hledišt Hankova domu (z m stských zastupitel p ítomni pouze dva) vyslechlo rozhovor tv rce po adu Jana Schwarze s Dagmar Krskovou, o držitelkách našeho m sta-královnách, kde došlo k vyvrácení n kterých pov r a dále rozhovor s Ing. Janem Draesslerem o letité kanalizaci m sta z dob Rakouska Uherska a sou asném stavu po povodni. Dále byla p ipomenuta Krajinská výstava z t icátých let dv ma pochody, které pro tuto p íležitost vznikly. Ocen ní z rukou editelky Hankova domu p. Zuzany ermákové p evzal jubilant a všestranný muzikant Josef Žídek, který již 60 let utvá í hudební život m sta. Jmenovaný mohl vyslechnout i hudební snímek Dechové hudby mladých" nahraný v dob, kdy zastoupil zem elého kapelníka Vávru. Tv rcem po adu p. Schwarzem bylo zakomponováno také n kolik filmových dokument. Byl to staro eský jarmark" za len ný tehdy do oslav 200. let text. tisku", dále p íjezd Rudé armády dne 10.5. 1945 do našeho m sta a vojenskou p ehlídku sov tských i našich voják (v modrácích) na Malých lukách, v etn p edání prapor. Tyto snímky jsou nyní p ehrány na videopásce. V další ásti ve era bylo vzpomenuto královédvorák, kte í bojovali proti fašismu na obou frontách, tedy východní i západní a také v domácím odboji. Sv dectví o boji na Dukle a ú ast " voly ských ech " p ednesl ú astník boj p. Teofil Svoboda. Záv r ve era pat il uct ní památky padlých a umu ených. Jan Schwarz a moderátorka Iva Hrázká p e etli jména t chto ob an a p ítomní jim v novali minutu ticha. Hudební ást zpest il p. Zden k Jirousek a Komorní sbor". 63

Komentá k návrhu rozpo tu M sta Dv r Králové nad Labem na rok 2000 Navrhovaný rozpo et M sta na rok 2000 je sestaven jako vyrovnaný. Celkové p íjmy jsou ve výši 285.084,9 tis. K + financování 9.944,5 tis K = 275.140,4 K Celkové výdaje jsou ve výši 275.140,4 tis. K D vodová zpráva: V návrhu rozpo tu na rok 2000 jsou na stran p íjmové zohledn ny již prost edky získané z prodeje akcií V E v celkové výši 43,4 mil. K, které jsou mimo ádnou a neopakovatelnou položkou p íjm. Tento p íjem z prodeje akcií je navrhován v rozpo tu k následujícímu použití na stran výdaj : 10 mil. K na zimní stadion / zast ešení / 10 mil. K na rozvoj bytového fondu 5 mil. K na odstran ní následk povodn (z toho 3 mil. K oprava komunikací, 2 mil. K oprava budov a staveb) 3,6 mil. K na nákup nemovitostí od M stské nemocnice 3,4 mil. K na dostavbu M Ú 1,5 mil. K na projektovou dokumentaci koupališt 9,9 mil. K z statek / p ebytek navrhovaného rozpo tu v roce 2000 / uvažované použití tohoto z statku pro p íští rozpo tové období je zejména na rekonstrukci a modernizaci koupališt. Komentá k návrhu rozpo tu p íjm : Nespecifikovaná kapitola celkem 103 104 900 K Z toho: splátky p j ek od EZ, a.s. 240 000 K a od M stské nemocnice 10 000 000 K, p íjmy z prodeje akcií V E 43 421 300 K, sociální dávky povode 3 007 500 K, globální dotace 22 577 900 K, dotace od obcí na dojížd jící žáky do ZŠ 783 000 K, dotace na stomatologii 113 000 K, dále m sto získalo dotaci rekonstrukci parku Schulzovy sady ve výši 771 000 K a rekonstrukci Starého h bitova ve výši 160 800 K, investi ní dotace na technickou vybavenost bytových jednotek Zálabí Sever II ve výši 500 000 K, investi ní dotace na zaokruhování vodovodního adu DN 400 ve výši 1 679 000 K, investi ní dotace na zimní stadion ve výši 10 000 000 mil. K, vyú tování plynovodu Lipnice II. 251 400 K, dále má m sto možnost získat investi ní dotaci na pokra ování výstavby v lokalit Zálabí Sever / 30 bytových jednotek / ve výši 9 600 000 K. Kapitola 01 Výstavba celkem 380 000 K Z toho p íjmy za správní poplatky Stavebního ú adu 330 000 K a za sank ní poplatky Stavebnímu ú adu 50 000 K Kapitola 03 Životní prost edí celkem 449 000 K Tato ástka je tvo ena p íjmy za správní poplatky, za vypoušt ní škodlivých látek do ovzduší, za ukládání odpad, sleva z poplatku za skladován, odvody za odn tí zem d lské p dy a zahrnuje i pokuty. Kapitola 04 Živnosti celkem ástka zahrnuje správní a sank ní poplatky Živnostenskému ú adu. 370 000 K 64

Kapitola 09 M stské lesy celkem Jedná se o p íjem za pronájem majetku M stským les m. 2 000 000 K Kapitola 14 Školství celkem 6 513 000 K Z toho p íjem za školní stravování ve výši 5 493 000 K, p ísp vky na neinvesti ní náklady na mate ské školy ve výši 860 000 K a p íjem z p ísp vk na režijní náklady mate ských škol ve výši 160 000 K. Kapitola 16 Kultura celkem 150 000 K Jedná se o p íjem z prodeje Vlastiv dného tení ve výši 70 000 K a p íjmy za služby m stské knihovny ve výši 80 000 K Kapitola 19 Vnit ní správa celkem 695 000 K Z toho pokuty ud lené M stskou policií 100 000 K, p íjmy z poskytování služeb informa ního st ediska 55 000 K, ostatní p ijmy jako je poplatek za užívání ve ejného prostranství, správní poplatky, sank ní platby ve výši 535 000 K a poskytování služeb ve výši 5 000 K. Kapitola 28 Práce a sociální v ci celkem 902 000 K Z toho p íjem za pe ovatelskou službu 120 000 K a za služby Penzionu 782 000 K. Kapitola 39 Správa majetku celkem 59 949 000 K Z toho p íjem za pronájem vodovodní a kanaliza ní sít 8 500 000 K, p íjem za pronájem pozemk ve výši 400 000 K, p íjmy z pronájmu ostatních nemovitostí / Strž, Sazka / 530 000 K, p íjem z nájmu vým níkové stanice 600 000 K, p íjmy z prodeje neinvesti ního majetku ve výši 50 000 K, p íjmy z prodeje pozemk 1 000 000 K, p íjmy z prodeje nebytových prostor 500 000 K, p íjmy z prodeje byt 6 000 000 K, p íjmy z prodeje dom 7 000 000 K, p íjmy z prodeje nových bytových jednotek 21 000 000 K, dále p íjmy vybrané Domovní správou m sta za pronájem nebytových prostor a z bytového sektoru v celkové výši 14 369 000 K. Kapitola 41 Všeobecná pokladní správa celkem 110 572 000 K V této kapitole je rozpo tován p íjem z daní a poplatk v následující výši da z p íjmu ze závislé innosti 24 257 000 K, da z p íjm fyzických osob 27 015 000 K, da z p íjmu právnických osob 21 360 000 K, da z p íjmu právnických osob obec 28 852 000 K, správní poplatky výherní hrací p ístroje 800 000 K, poplatky ze ps 250 000 K, poplatky ze vstupného 30 000 K, poplatky za provozování výherních hracích p ístroj 800 000 K, ostatní poplatky a dan 20 000 K, da z nemovitostí 6 158 000 K, bankovní úroky 1 000 000 K, ostatní neda ové p íjmy 30 000 K. Celkem rozpo tované p íjmy m sta iní 285 084 900 K Komentá k návrhu rozpo tu financování: Financování obsahuje bezúro ný úv r od Ministerstva financí na zaokruhování vodovodního adu DN 400 ve výši 3 240 000 K, splátky jistin z p ijatých úv r ve výši 13 018 000 K a 65

dále na dorovnání tohoto rozpo tu /vzhledem k požadavku Okresního ú adu Trutnov na vyrovnanost rozpo tu p i jeho sestavení / je p ebytek rozpo tu obsažen zde ve financování ve výši 9 944 500 K / dorovnání položkou zm na stavu pen žních prost edk s tím, že celkový výsledek financování vychází záporný, což znamená, že na další rok jsou vlastn tvo eny finan ní prost edky v této výši/. Celkem rozpo tované financování iní 9 944 500 K. Komentá k návrhu rozpo tu výdaj : Nespecifikovaná kapitola celkem Jedná se o tvorbu a erpání sociálního fondu. 292 000 K Kapitola 02 Vodní hospodá ství celkem 11 382 000 K Zde je po ítáno s výdaji na zaokruhování vodovodního ádu DN 400 ve výši 5 984 000 K, modernizace p ípojek 100 000 K, projektové práce na údržbu 268 000 K, m ení a regulace 525 000 K, rezervy na havárie dle smlouvy ve výši 350 000 K, vodovod na nám. TGM 855 000 K, vodovod a kanalizace ul. Drtinova 1 300 000 K, vodovod a kanalizace ul. Bezru ova 2 000 000 K. Kapitola 03 Životní prost edí celkem 3 229 000 K Jedná se o výdaje spojené s monitorováním NOx ve výši 100 000 K, monitorování skládky Elišákova cihelna 60 000 K, propagace separ. odpadu a ekol. výchova 75 000 K, likvidace nelegálních skládek 100 000 K, mobilní svoz nebezpe ných odpad 200 000 K, separace papír, plast a skla 350 000 K, sb rný dv r 1 000 000 K, nákup kontejner na t íd ný odpad 80 000 K, odborné posudky odpadové hospodá ství a ochrana ovzduší 80 000 tis. K, projektová dokumentace ochrana krajiny a p írody 30 000 K, odborné posudky vodní hospodá ství 30 000 K, odpadové hospodá ství havárie 20 000 K, náklady na uložená opat ení zem d lského a p dního fondu 20 000 K, havarijní kácení strom 50 000 K, náhradní výsadba 50 000 K, rekonstrukce významných krajinných prvk 20 000 K, rekonstrukce zelen v parku Schulzovy sady 964 000 K. Kapitola 05 Dopravní obslužnost celkem 850 000 K Jedná se o výdaje na územní dopravní obslužnost a na nerentabilní linky m stské dopravy. Kapitola 10 Doprava celkem 12 405 000 K Zde se po ítá s výdaji na opravu vozovky v B ezinov ulici ve výši 475 000 K, dále oprava komunikací po povodních ve výši 3 000 000 K, výdaje na rekonstrukci parku Schulzovy sady I. etapa v tomto len ní: altán 130 000 K, odvodn ní 400 000 K, osv tlení 1 000 000 K, cesty 1 700 000 K, dále rekonstrukce ul. Husova Palackého 1 000 000 K, rekonstrukce ul. Drtinova, Bezru ova 3 850 000 K, mapové podklady 150 000 K, projektové a pr zkumové práce související s výstavbou chodník do Lipnice, Zboží a do Verdeka 700 000 K. 66

Kapitola 14 Školství celkem 18 365 800 K V rámci této kapitoly se po ítá s výdaji na provoz mate ských škol ve výši 5 210 800 K z toho MŠ Logopedie 330 600 K, MŠ Drtinova 1 113 500 K, MŠ Rohá ova 621 500 K, MŠ Žire 306 600 K, MŠ Lipnice 192 500 K, MŠ El. Krásnohorské 1 482 500 K, MŠ Verdek 284 600 K, MŠ Slune ná 879 000 K, dále výdaje na provoz základních škol ve výši 7 880 000 K z toho ZŠ Komenského 1 150 000 K, ZŠ 5.kv tna 1 169 000 K, ZŠ Podhar 764 500 K, ZŠ Schulzovy sady 1 724 000 K, ZŠ R.A. Dvorského 911 500 K, ZŠ Žire 92 000 K, ZŠ Strž 2 069 000 K, dále Základní um lecká škola výdaje ve výši 179 000 K, ostatní neinvesti ní výdaje v mate ských školách ve výši 507 000 K, rezerva na zvýšení cen energií a na plavecké výcviky v základních školách ve výši 781 000 K, na provoz školních jídelen je po ítáno 3 808 000 K z toho školní jídelna I. u parku 3 777 000 K a školní jídelna III. v Podharti 31 000 K. Kapitola 15 Zdravotnictví celkem Jedná se o náklady na stomatologii. 113 000 K Kapitola 16 Kultura celkem 6 560 600 K Tato kapitola zahrnuje p ísp vek pro Hank v d m ve výši 2 800 000 K, pro M stské muzeum ve výši 1 437 000 K, v obou p ípadech jde o p ísp vek ke krytí b žných provozních pot eb v etn drobné údržby, dále jsou zde výdaje na Vlastiv dné tení ve výši 264 300 K, na M stskou knihovnu ve výši 2 028 300 K a na drobný materiál ve výši 31 000 K. Kapitola 19 Vnit ní správa celkem 25 530 000 K Zde jsou zahrnuty výdaje na platy a náhrady pro M stské zastupitelstvo ve výši 1 176 000 K, Dále sem pat í plánované výdaje na Správu M stského ú adu ve výši 19 234 000 K ty mimo jiné zahrnují poplatky za užívání po íta ových program ( FISO rozpo et, VEMA mzdy, VERA radnice, INTERNET) ve výši 450 000 K, dále nákup nového drobného programového vybaveni a licencí 200 000 K, nákup výpo etní techniky pro p echod z dosluhujících terminál na PC i tiskárny celkem za 950 000 K, splátky leasingu na os. automobil 93 000 K, plánované opravy a udržování 700 000 K / po ítá se zejména s opravou st echy výstavní sín /, náklady na energie 760 000 K, pojišt ní majetku 700 000 K, služby telekomunikací a radiokomunikací 550 000 K. Dále se jedná o plánované výdaje na útulek pro opušt ná zví ata ve výši 413 000 K, na M stskou policii 3 559 000 K, na Sbor pro ob anské záležitosti 83 000 K, na vydávání Radni ních list 140 000 K, kronika 66 000 K, ob adní sí 194 000 K, sbor dobrovolných hasi 97 000 K, výdaje na Informa ní st edisko 568 000 K. Kapitola 28 Práce a sociální v ci celkem 20 290 000 K V rámci této kapitoly je po ítáno s výdaji na sociální dávky ve výši 17 007 500 K, na Kluby d chodc Žire 33 000 K a Dv r Králové n.l. 23 500 K, dále výdaje na pe ovatelskou službu ve výši 1 445 000 K, Penzion 1 780 000 K, výdaje za léka ské potvrzení pro p ijetí do domu s pe ovatelskou službou a do penzionu ve výši 1 000 K. Kapitola 39 Správa majetku celkem 63 733 000 K Z toho nákup nemovitostí od M stské nemocnice 13 600 000 K, rozvoj bytového fondu 67

10 000 000 K, pozemkové mapy 1: 1 000 25 000 K, výdaje na el. energii 100 000 K, nájemné Žire svaz chovatel 12 000 K, studie 50 000 K, Mandátní smlouvy 100 000 K, prodej byt IRK 200 000 K, geometrické plány 300 000 K, v cná b emena ul. Legioná ská 300 000 K, znalecké posudky 400 000 K, projektová dokumentace majetkový archív 150 000 K, opravy a udržování propustk 100 000 K, vým níky dle nájemní smlouvy 900 000 K, opravy majetku m sta po povodních 2 000 000 K, opravy a udržování majetku m sta / po ítá se již s provád ním inností postupn p evád ných z domovní správy / 8 000 000 K, ostatní správní poplatky 50 000 K, správní poplatky a soudní výlohy 50 000 K, ocen ní majetku 150 000 K, vklady 250 000 K, da z evodu nemovitostí 2 500 000 K, pozemky pod nádražím 5 000 K, pozemky Springer 18 000 K, pozemky Mullerová 26 000 K, pozemky Wágner 30 000 K, pozemky Halamka výkup komunikace 50 000 K, pozemky ul. Vrchlického komunikace 50 000 K, v cná b emena 250 000 K, pozemky Ozap 700 000 K, pozemky Seká ovi 1 000 000 K, pozemky Sokol splátky 1 680 000 K, dražby licitátor 60 000 K, poplatek za vrácení uvoln ného bytu 200 000 K, p ísp vek pro Technické služby 13 200 000 K, p ísp vek nov z ízené organizaci 200 000 K, p ísp vek Domovní správ 6 927 000 K /postupný p evod inností na odbor správy majetku /, náklady na zrušení Domovní správy 100 000 K. Kapitola 40 Stavebnictví celkem 78 739 000 K V rámci této kapitoly je po ítáno s výdaji na zimní stadion ve výši 20 000 000 K, úprav pomníku 1866 ve výši 65 000 K, školní jídelna ul. Školní 300 000 K, projektové dokumentace: gymnázium 100 000 K, koupališt 1 500 000 K, parter Špýcharu 100 000 K, tech. p íprava a zam ení 341 000 K, ZŠ Podhar 400 000 K, dále územní plán ve výši 1 500 000 K, dostavba M stského ú adu 9 500 000 K /zvýšení ástky v roce 2000 zkrátí celou dostavbu z plánovaného dokon ení v roce 2002 na dokon ení v roce 2001 p i uvažovaném snížení celkových náklad, odhad náklad na rok 2001 pak iní 5,6 mil. K /, d kanský ú ad - dar 173 000 K, technická vybavenost pro 30 byt. jednotek Zálabí Sever II. 500 000 K, zahájení 30 bytových jednotek Zálabí Sever 9 600 000 K, výstavba 37 bytových jednotek Zálabí Sever II. 34 660 000 K. Kapitola 41 Všeobecná pokladní správa celkem 33 651 000 K Zde je po ítáno s výdaji na p ísp vek diabetik m ve výši 20 000 K, p ísp vek pro zdravotn postižené 40 000 K, po ádání akcí ve m st / Majáles, posvícení / 50 000 K, p ísp vky v kompetenci m stské rady 100 000 K, p ísp vek TJ DK 400 000 K, p ísp vek na provoz Diakonii 200 000 K, platba dan za obci 28 852 000 K, splátky úrok z p ijatých úv r 3 979 000 K, p ísp vek na akce k 55. výro í ukon ení 2. sv tové války 10 000 K. Celkem rozpo tované výdaje m sta iní 275 140 400 K. Výstava Odkaz d jin v muzeu Další ástí oslav výro í ukon ení II. sv tové války byla tato výstava. Ob ané se mohli seznámit s dokumenty i p edm ty vztahujícími se k období "mnichova", zabrání "sudet", protektorátu, násilného potla ování protifašistického odboje, vyhlazování židovského obyvatelstva, až po ukon ení války vstupem Rudé armády na nám stí našeho m sta v ranních hodinách dne 10.5.1945. Výstava byla velmi zda ile inscenována a t šila se pozornosti ob an, hlavn mezi pam tníky. Byla p ístupná ve dnech 2.-18.5.2000. 68

Zem el Prof. Ing. J. A. Vágner CSc. Dne 6.5.2000 ve v ku 72 let zem el duchovní otec eského safari Josef Vágner. D ív jší editel zoologické zahrady našeho m sta byl sv tov uznávaným odborníkem v oboru zoologie trop. Narodil se 26.5.1928 ve Ždírnici na trutnovsku a absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zem d lské v Praze, aby nastoupil jako vedoucí lesní správy vojenských les v Mirošov u Rokycan. Do naší královédvorské zoo se dostal p es lesnické u ilišt ve Svobod nad Úpou a lesnickou pr myslovku v Trutnov. Naše ZOO m la tehdy 27 zam stnanc a zv v cen 20.000 K s. To bylo v roce 1965 a následn se stal známým po celém sv t. Jeho první expedice do Afriky p inesla ohromující výsledky a následovaly další a další. Tyto expedice se mohou právem pyšnit skv lou bilancí. Do roku 1990 bylo odchyceno 1964 kus zv e, plaz a pták o hodnot 84 milion korun. Z toho zv v hodnot 50ti milion byla u nás ve Dvo e Králové n.l. Ostatní zv putovala do ciziny a nebo i do ZOO v rámci republiky. Josef Vágner se stal. v roce 1989 mluv ím východo eského Ob anského fóra, dovedl se vyrovnat s nejednou p ekážkou, nedokázal se však smí it s vyvražd ním stáda 49 žiraf - údajn nemocných - v roce 1975. Na smute ním oznámení si ob ané mohli p e íst: " Les je mi chrámem, stromy zpov dníkem, zví ata d v rníky " Malí Luboš Dvo ák - Zvi ina V Galerii F.A. Sporcka v Kuksu jsme byli sv dky výstavy mnohotvárného výtvarného projevu. Luboš Dvo ák se narodil, 22.11.1936 v našem m st. Soukromá studia absolvoval u Zdenko Crhy, Dalibora Pokorného a Jana Baucha. Pracoval jako celník a sou asn tvo il. Jeho první výstava byla v Praze v divadle Rokoko vernisáži byl p ítomen Waldemar Matuška. Obrat v jeho život p inesl rok 1968, kdy se podílel na psaní hesel odsuzujících vstup cizích vojsk. V dob konsolidace musel pracovat jako d lník. V roce 1990 se op t stává celníkem a nyní je d chodcem. Jeho nedokon ená studia na Vysokém u ení technickém se odrážejí i v jeho tvorb. Jsou to geometrické prvky jeho malí ského rukopisu, kterými dokáže vyjád it p írodní d je. Jeho dílo jakoby rozsvítí a nebo naopak p ivede k útlumu. P ekvapivý je i samotným tvarem obraz. I když ctí "zlaty ez" je schopen upoutat i kruhy a mnohoúhelníky svých pláten. Jeho nejznám jšími díly jsou "delfín" na d tském brouzdališti Tyršova koupališt a také velké zví ecí pouta e na p ístupových cestách k naší ZOO. Vystaveno bylo 45 obraz a mezi nimi i jím za nejlepší ozna ené " Pocta L.B.Braunovi". Jeho malí ský styl byl ozna en za vstup do tvrtého rozm ru. 69

eskoslovenská obchodní banka postiženým povodní Letošní b eznová povode našla p íznivou odezvu práv v uvedené bance. editel pobo ky k tomu uvedl Byla nám jasná nelehká situace t ch, které zasáhla povode, proto jsme vydali zdarma všechny šeky se státní dotací...v tšina lidí si vybrala peníze ihned a obslouženo bylo v prodloužené pracovní dob celkem 160 postižených. eskoslovenská obchodní banka se snaží pomáhat v r zných oblastech, zdravotnictví, kultu e i sportu..". Jedná se velmi vst ícný postoj banky a bude jist na míst, abychom v dalším pojednání kroniky objasnili stav bankovnictví našeho státu obecn. Retrospektiva bankovnictví: V roce 1989 zde byla Státní banka eskoslovenská a vedle ní ješt Spo itelna, s. obchodní banka a Živnostenská banka. To tehdy pro sou asných 20.000 firem pln sta ilo. Pozd ji s p ibývající privatizací, kdy každá nová firma musela mít bankovní ú et, dochází k r stu. Ze SB S se již roku 1990 vy lenily Komer ní a Investi ní banka a následn bylo vydáno dalších 60 licencí. Pro založení banky posta ovalo 35 mil. korun, asto vyp j ených od centrální banky. Držiteli licencí se stávali obvykle zam stnanci eské národní banky vedené guvernérem Tošovským. Nadšení z nov se množících finan ních dom citeln ochladil pád Kreditní a pr myslové banky v roce 1993 a do této doby se jich "položilo" sedmnáct. Jediná banka, která dosud p ežila z první vlny vydávání licencí je Union banka. Dnes je z ejmé, že n které zaniklé banky vznikly jen za ú elem zpronev ry úv r. Peníze se p evedly do firem akcioná banky a ty následn úv ry nesplácely. Z daní ob an tedy vznikla ada firem v soukromém držení a ty jsou podle stávajících zákon (jako ušitých na podporu zlod jny) nepostižitelné. Ne všichni banké i však byli podvodníky. "Spole enská objednávka" od bank žádala, aby úv rovaly privatizaci a tím samotnou propagovanou a realizovanou ekonomickou reformu. Privatiza ní " eští furianti" se p edhán li v nabídkách cen za restaurace, obchody a dokonce se pletli i do sponzorování politiky! eská národní banka, která byla povinna toto sledovat a v as zasáhnout, toho nebyla schopna. Závazky všech bank zkrachovalých v letech 1993 až 1994 v i fyzickým osobám (ne firmám)p evzal stát. V ervenci 1994 p ijal parlament zákon o povinném pojišt ní vklad fyzických osob, tedy pro vyrovnání v p ípad krachu. To znamenalo, že pro p íšt už nebude na zkrachovalou banku doplácet stát, ale zákonem z ízený Fond pojišt ní vklad fyzických osob. Ob an m se m lo vyplatit 80% vklad, maximáln však 100.000 korun. Tak se zachovala jen eská banka, všechny další zkrachovalé banky však vyplácely náhradu nad rámec zákonného pojišt ní a to až do výše 4 milion korun na osobu i firmu. Po letech tahanic potom došlo i u eské banky k vyplacení vyšších náhrad. Dnes podle nové právní úpravy jsou vklady pojišt ny do výše 90%, nejvýše však 400.000 korun. Je tu otázka, pro národní banka zvolila tento zp sob bez opory zákona, který stál da ové poplatníky desítky miliard korun. Vysv tlováno to je "obavami z destabilizace bankovního sektoru". Místo toho ovšem došlo ke "stabilizaci" názoru, že banké i mohou cokoli a stát to zaplatí. D sledkem divokého víru pen z mizejících v bankrotech je nyní maximální opatrnost bank. Ty se snaží úv rovat jen "tutovky" a podnikatelé si nyní st žují, že neseženou ani malé úv ry. Pokra uje však miliardové úv rování velkých firem, kde však soukromý management selhává. Dalo by se usuzovat, že da ový poplatník bude mít i nadále co platit. Nezávislí odborníci na bankovnictví se shoduji na tom, že placení dluh po zkrachovalých soukromých bankách a tzv. " ozdravování " rozhazova ných státních bank p ed prodejem nás dosud p išlo na 200 miliard korun. Po zapo tení zásah v Komer ní bance a p ípadné eské spo iteln p ijde až o 247,5 miliardy což není ješt definitivní. Kde tedy jsou tyto peníze? To je otázka, která zajímá adu expert i kriminalist. V tšina se údajn "prožrala", n co padlo na sponzorování politik, n co je v nemovitostech nejasné ceny a podobn. Po ád ale z stává spousta pen z, které skon ily na kontech ve Švýcarsku i USA a t m m žeme už jenom zamávat! 70