VÝCHODNÍ PARTNEŘI Politika východního partnerství EU zahrnuje šest postsovětských států: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavskou republiku a Ukrajinu. Partnerství, které bylo zahájeno v roce 2009, má podporovat politické, společenské a hospodářské reformní snahy v těchto zemích s cílem zvýšit demokratizaci a řádnou správu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářský a společenský rozvoj. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina uzavřely dohody o přidružení, jejichž součástí jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s EU. Podle sdělení Evropské služby pro vnější činnost a Komise ze dne 18. listopadu 2015 nazvaného Přezkum evropské politiky sousedství mohou mít ostatní státy s EU odlišný vztah, který každý stát definuje v souladu se svými vlastními ambicemi v oblasti přidružení. Všichni členové kromě Běloruska jsou součástí parlamentního shromáždění Euronest, avšak Ázerbájdžán dne 15. září 2015 pozastavil svou účast. 1. VÝCHODNÍ SOUSEDÉ EU A. Ukrajina Dramatické události, které poškozují Ukrajinu od listopadu 2013, začaly jako proevropské protesty proti vládě kvůli tomu, že nepokročila s dohodou o přidružení s EU; jednání o této dohodě započala v červenci roku 2012. Řada demonstrantů zastávala proevropské názory a považovala dohodu za krok, který je přiblíží k procesu přidružení. Tyto události nakonec vedly k obměně vlády a parlamentním volbám (v říjnu 2014), v jejichž důsledku se k moci dostaly proevropské a proreformní strany. Během tohoto období dramatických zvratů došlo k nezákonnému anektování Krymu Ruskem a ve východní části Ukrajiny vypukla válka separatistů. Podle OSN bylo na Ukrajině v období od dubna 2014 do února 2016 v důsledku konfliktu zabito téměř 9 100 lidí. Toto číslo zahrnuje i 298 osob, jež dne 17. července 2014 cestovaly letem MH17 společnosti Malaysian Airlines, který se zřítil v oblasti kontrolované separatisty. Vojenský konflikt se díky příměří, jež bylo sjednáno v Minsku a několikrát obnoveno, sice zmírnil, opakující se vlny bojů udržitelnost příměří však zpochybňují. EU dala do souvislosti hospodářské sankce namířené proti Rusku se skutečností, že Moskva bude plně dodržovat dohodu z Minsku. V březnu 2014 přijala Komise opatření na podporu této země a 27. června 2014 došlo mezi EU a Ukrajinou k podpisu dohody o přidružení. Oddíly týkající se politického dialogu, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, hospodářské, finanční a odvětvové spolupráce Fakta a čísla o Evropské unii - 2016 1
prozatímně vstoupily v platnost k 1. listopadu 2014, zatímco vstup v platnost oddílu týkajícího se obchodní a hospodářské spolupráce byl pozdržen do 31. prosince 2015 [1]. Dne 18. prosince 2015 přijala Komise šestou zprávu o pokroku o akčním plánu na uvolnění vízového režimu pro Ukrajinu. Uvádí se v ní, že Ukrajina plní všechny referenční hodnoty, návrh na uvolnění vízového režimu se očekával v únoru 2016. Avšak skutečnost, že neexistuje účinný systém pro přiznávání příjmů a aktiv státních úředníků, vedla Komisi k odložení tohoto návrhu. Ukrajina a Rusko dne 25. září 2015 aktualizovaly dohodu o dodávkách plynu, kterou zprostředkovala EU a jež zajistila, že Rusko sníží ukrajinský dluh a bude pokračovat v dodávkách plynu na Ukrajinu až do března 2016 výměnou za platby předem. V prosinci 2015 ztroskotala třístranná jednání o obchodu a Rusko Ukrajině od 1. ledna 2016 přerušilo obchodní preference vyplývající z dohody o volném obchodu Společenství nezávislých států. K tomuto dni vstoupila prozatímně v platnost obchodní část dohody o přidružení, dokud nebude ratifikována všemi členskými státy EU. Evropský parlament přijal v souvislosti s Ukrajinou sedm usnesení. V červnu 2015 přijal Parlament po nezákonném anektování Krymu Ruskem usnesení týkající se strategické vojenské situace v oblasti Černého moře spolu s usnesením o stavu vztahů mezi EU a Ruskem. 2. Meziparlamentní spolupráce Vztahy mezi Evropským parlamentem a ukrajinským parlamentem (tzv. Verchovnou radou) se odehrávají v rámci dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina. První schůze Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina se konala v Bruselu ve dnech 24. a 25. února 2015. Dne 3. července 2015 podepsaly Evropský parlament a Verchovna rada v Kyjevě memorandum o porozumění týkající se společného rámce pro parlamentní podporu a budování kapacit. Následně byla během Ukrajinského týdne (29. února až 2. března 2016) v Bruselu prezentována mise za účelem hodnocení potřeb, tj. zpráva obsahující konkrétní doporučení. Parlament byl přizván ke sledování průběhu vnitrostátních voleb na Ukrajině. V roce 2014 byly součástí mezinárodní volební pozorovatelské mise skupina pozorovatelů z Evropského parlamentu a delegace Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentního shromáždění NATO. Podle mezinárodních pozorovatelů byly parlamentní volby konané v říjnu 2014 dobře organizované, transparentní, demokratické a všeobecně v souladu s mezinárodními standardy. Volby byly považovány za potvrzení pozitivních volebních postupů, jež byly oceněny během dřívějších prezidentských voleb v zemi. Některé nesrovnalosti nicméně zůstaly, většina (90 %) na straně kandidátů ve volebních obvodech s jedním mandátem v oblastech na jihu země. Dne 2. listopadu 2014 se ve východních regionech země konaly tzv. prezidentské a parlamentní volby. EU tyto volby neuznala a považuje je za nezákonné a odporující liteře a duchu minských dohod. V roce 2016 se možná budou konat nové volby. [1]Ukrajina v současnosti nadále využívá preferenčních celních sazeb vyplývajících z dohody o volném obchodu Společenství nezávislých států která zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán I autonomních opatření EU. Fakta a čísla o Evropské unii - 2016 2
B. Moldavsko Dne 27. června 2014 podepsaly EU a Moldavsko dohodu o přidružení, jejíž součástí je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, která je předběžně v platnosti od září 2014. Moldavsko je od dubna 2014 prvním partnerem EU, který profituje ze zrušení vízové povinnosti. Do schengenského prostoru vycestovalo po zrušení vízové povinnosti již přes 460 000 Moldavanů. Pomoc EU Moldavsku v rámci evropského nástroje sousedství se rovněž významně zvýšila, a to ze 40 milionů EUR v roce 2007 na 131 milionů EUR v roce 2014. Bilaterální pomoc Moldavsku z evropského nástroje sousedství by mohla v letech 2014 2017 činit 335 až 410 milionů EUR. Jakmile moldavské národní shromáždění ratifikovalo dohodu o přidružení k EU, zavedlo Rusko sérii opatření zaměřených na dovoz z Moldavska a odebrání obchodních preferencí v rámci dohody o volném obchodu Společenství nezávislých států. Moldavské parlamentní volby ze dne 30. listopadu 2014, které následovaly po poměrně klidné volební kampani zaměřené zejména na geopolitické otázky (EU vs. Euroasijská hospodářská unie), umožnily vznik proevropské a proreformní liberální většinové koalice, ačkoli proruská socialistická strana získala 21,37 % hlasů. Místní volby se konaly dne 14. června 2015; v těchto volbách těsně zvítězily proevropské strany nad proruským táborem. Velké korupční skandály zažehly pouliční demonstrace, jichž se zúčastnily tisíce osob; tyto demonstrace v hlavním městě Kišiněvě nadále pokračují. Od voleb se postupně vystřídaly čtyři vlády, což zdůraznilo politickou nestabilitu této země. Dne 4. března 2016 obnovil moldavský ústavní soud populární volbu prezidenta republiky a zrušil zákon z července 2000, který zaváděl parlamentní volbu prezidenta. Volba prezidenta, která byla původně stanovena na 16. března, byla odložena na podzim 2016. Hlavním problémem pro Moldavsko zůstává otázka separatistického regionu Podněstří, který jednostranně vyhlásil nezávislost. I když oficiální rozhovory zaměřené na vyřešení konfliktu byly v listopadu 2011 obnoveny, setkání (včetně dvou setkání v roce 2014 a jednoho v roce 2015) měla dosud minimální výsledky. Díky bilaterálnímu protokolu byla prohloubená a komplexní zóna volného obchodu do 1. ledna 2016 rozšířena i na Podněstří. Evropský parlament schválil dohodu o přidružení Moldavska k EU dne 13. listopadu 2014. Dříve v témže roce Parlament podpořil zrušení vízové povinnosti pro tuto zemi. Parlament upozornil na patovou situaci ohledně Podněstří a při několika příležitostech zdůraznil, že je důležité nalézt politické řešení. 2. Meziparlamentní spolupráce Vztahy EU s Moldavskem byly institucionalizovány v roce 2014 podepsáním dohody o přidružení. První setkání Rady přidružení EU-Moldavsko se konalo dne 16. března 2015; první setkání Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko se očekává brzy na jaře 2016 v Kišiněvě. Parlament byl přizván ke sledování průběhu veškerých parlamentních voleb, které se v poslední době v Moldavsku konaly. Parlamentní volby konané dne 30. listopadu 2014 byly mezinárodními pozorovateli dlouhodobé pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE hodnoceny poměrně kladně. Fakta a čísla o Evropské unii - 2016 3
C. Bělorusko EU se zavázala k provádění politiky kritického zapojení s Běloruskem. Nedávné dvoustranné sblížení, k němuž mezi těmito dvěma zeměmi došlo, přimělo EU, aby dne 25. února 2016 uvolnila sankce, které na Bělorusko uvalila zmrazení majetku, zákaz vstupu na území EU a obchodní a finanční restrikce. Rada se dne 25. února 2016 rozhodla neprodloužit restriktivní opatření pro 170 osob a tři společnosti, jejichž zařazení na seznam bylo již dříve pozastaveno. O rok však prodloužila stávající opatření, včetně zbrojního embarga, zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro čtyři osoby uvedené na seznamu v souvislosti s nevyřešeným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho obchodníka a jednoho novináře. EU také Bělorusko dále povzbudila: z nedávných závěrů summitu Východního partnerství, který se v květnu 2015 konal v Rize, vyplývá, že došlo k pokroku v oblasti zjednodušení vízového režimu a dialogu o zpětném přebírání osob a otevřela se cesta k opětovnému otevření dialogu mezi EU a Běloruskem o lidských právech. Tento dialog, který probíhal v letech 2012 a 2013, sestával z výměny názorů mezi EU a zástupci běloruské občanské společnosti. Od roku 2014 je dialog nahrazen projektem zaměřeným na provádění navržených reforem. V červnu 2015 bylo zavedeno partnerství v oblasti mobility a v následujících letech se bude rozvíjet spolupráce v oblasti migrace. Bělorusko nevede s EU jednání o dohodě o přidružení. Evropský parlament přijal několik usnesení, která kritizují Bělorusko kvůli existenci politických vězňů, omezování svobody sdělovacích prostředků a občanské společnosti, nedodržování lidských práv a zmanipulovaným parlamentním volbám. V září 2013 přijal Parlament doporučení týkající se celkové strategie EU vůči Bělorusku, ve kterém žádá o propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů. 2. Meziparlamentní spolupráce Vzhledem ke způsobu, jakým v Bělorusku probíhají parlamentní volby, Evropský parlament běloruské národní shromáždění neuznává, a proto s ním neudržuje dvoustranné vztahy. Delegace Parlamentu pro vztahy s Běloruskem se místo toho pravidelně schází s členy běloruské opozice a občanské společnosti, aby s nimi diskutovala o politickém a hospodářském vývoji v zemi. Nedávné sblížení EU s Běloruskem přimělo delegaci Evropského parlamentu, aby do země v červnu 2015 vycestovala. Parlament nebyl přizván ke sledování průběhu voleb v Bělorusku od roku 2001. 2. JIŽNÍ KAVKAZ Parlament má svou delegaci pro jižní Kavkaz, která dohlíží na výbory pro parlamentní spolupráci s Arménií a Ázerbájdžánem a na Parlamentní výbor pro přidružení EU-Gruzie, a sleduje činnost zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii. A. Gruzie V gruzínských parlamentních volbách v roce 2012 a prezidentských volbách v roce 2013 vyhrála nová koalice nazvaná Gruzínský sen a potvrdila se euroatlantická orientace země. Na základě dohody o přidružení vstoupila prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu prozatímně v platnost v září 2014. Gruzie velmi usilovala o harmonizaci svých právních předpisů s normami EU, například v souvislosti s uvolněním vízového režimu. Fakta a čísla o Evropské unii - 2016 4
Komise předložila návrh na uvolnění vízového režimu Radě EU a Parlamentu dne 9. března 2016. Gruzínská demokracie však stále trpí významnou polarizací politického života, jejíž součástí je přetrvávající napětí mezi koalicí a Sjednoceným národním hnutím, které založil bývalý prezident Michail Saakašvili, včetně opakujících se obvinění ze selektivní spravedlnosti a politicky motivovaných protikorupčních kampaní. V této napjaté atmosféře se politické klima pravděpodobně ještě zhorší před parlamentními volbami v říjnu 2016. Vztahy s Ruskem i nadále představují výzvu, a to přes uvolnění obchodních vztahů. Opakované budování bariér podél hranic s oběma odtrženými oblastmi i ratifikace dvou tzv. smluv mezi Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií vyostřují napětí. EU zdůraznila význam mírového řešení patové situace v regionech Jižní Osetie a Abcházie za současného dodržení územní celistvosti Gruzie. Strategický dialog mezi EU a Gruzií o otázkách souvisejících s konfliktem, který se konal dne 1. dubna 2015 v Bruselu, je známkou důvěry ve vztazích mezi oběma stranami i přes některé neshody ohledně operačních závěrů. 2. Sledování průběhu voleb Gruzie hostila delegace OBSE/ODIHR, jichž se zúčastnili i poslanci Evropského parlamentu, v rámci sledování gruzínských parlamentních, prezidentských a místních voleb ze strany OBSE. Poslední parlamentní a prezidentské volby v Gruzii byly vyhodnoceny jako celkově uspokojivé. B. Arménie Arménské vztahy s EU jsou nejednoznačné. Na jedné straně prezident Arménie v září 2013 prohlásil, že země přistoupí k Euroasijské hospodářské unii s Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem. Smlouvu o přistoupení k Euroasijské hospodářské unii Arménie podepsala dne 10. října 2014, krátce před tím, než tento svazek dne 1. ledna 2015 vstoupil v platnost. Zahájení jednání v prosinci 2015 o nové dohodě mezi EU a Arménií představovalo na druhé straně rozhodující obrat po příklonu k Moskvě ze září 2013. Pragmatismus projevovaný oběma stranami bude pravděpodobně pokračovat a povede k rychlému uzavření rámcové dohody založené na hodnotách EU, která však bude v souladu s novými povinnostmi Jerevanu vůči Euroasijské hospodářské unii. Již tak polarizovaná politická situace se stala ještě napjatější v souvislosti s ústavní reformou, kterou zahájila vláda. Přes řadu dlouho očekávaných zlepšení v oblasti lidských práv a právního státu, která uvítala Benátská komise Rady Evropy, dominuje diskusi návrh na změnu prezidentského systému na parlamentní. Arménie je zapojena do vleklého konfliktu s Ázerbájdžánem ohledně statusu oblasti Náhorního Karabachu již přes 20 let a napětí v současnosti dosahuje nejvyššího bodu od roku 1994. Vztahy s Tureckem se vyznačují odstupem. V prosinci 2012 byl uzavřen protokol k dohodě o partnerství a spolupráci o rámcové dohodě, kterou se stanoví obecné zásady pro arménské orgány, jež se chtějí účastnit programů EU. V prosinci 2015 byla zahájena jednání o nové dohodě mezi EU a Arménií. EU a USA dospěly na základě nezávislých zpráv k závěru, že tvrzení o podvodech jsou důvěryhodná, a naléhavě vyzvaly Jerevan, aby provedl transparentní šetření. Fakta a čísla o Evropské unii - 2016 5
2. Meziparlamentní spolupráce Dne 17. března 2015 se Evropský parlament zúčastnil schůze Parlamentního shromáždění Euronest, která se konala v Jerevanu; poslední meziparlamentní schůze, tj. 16. setkání Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, se konala v lednu 2016 ve Štrasburku. Arménie hostila Evropský parlament pětkrát, když se připojil k volebním pozorovatelským misím OBSE/ODIHR, a to i během prezidentských voleb konaných v roce 2013. Organizace voleb se v Arménii postupně zlepšuje, přestože určité problémy přetrvávají a některá klíčová doporučení OBSE/ODIHR vydaná po volební pozorovatelské misi v roce 2013 dosud nebyla provedena. C. Ázerbájdžán Jednání o dohodě o přidružení byla zahájena v roce 2010 a Ázerbájdžán podepsal dohodu o uvolnění vízového režimu s EU v listopadu 2013. Ázerbájdžán a EU nedávno posílily vzájemnou spolupráci v oblasti energetiky, další hospodářská spolupráce mezi těmito dvěma partnery však bude záviset na pokroku Ázerbájdžánu při budování demokratických institucí a jeho přidružení ke Světové obchodní organizaci. Arménie je zapojena do vleklého konfliktu s Ázerbájdžánem ohledně statusu oblasti Náhorního Karabachu již přes 20 let a napětí v současnosti dosahuje nejvyššího bodu od roku 1994. Dne 10. září 2015 přijal Parlament usnesení, v němž vyjadřuje vážné obavy ze zhoršující se situace v oblasti lidských práv v zemi a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby okamžitě přestaly zasahovat proti občanské společnosti a činnosti v oblasti lidských práv. Lejla Junusová, ázerbájdžánská bojovnice za lidská práva, která je od července 2014 uvězněná a v současnosti se nachází v domácím vězení, byla jednou z osob nominovaných v roce 2014 na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení. 2. Sledování průběhu voleb Ázerbájdžán hostil Evropský parlament, když se účastnil volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR. Veškeré volby, které se v této zemi konaly, jsou z hlediska mezinárodních požadavků považovány za nevyhovující, a je stále třeba provést vydaná doporučení. Vzhledem k nedostatečné shodě s ázerbájdžánskými orgány nepozorovaly OBSE/ODIHR parlamentní volby, které se konaly dne 1. listopadu 2015. Ázerbájdžán však povolil vyslání volební pozorovatelské mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy, jejíž rozsah a délka byly mnohem omezenější. Volební pozorovatelská míse Parlamentního shromáždění Rady Evropy dospěla k závěru, že významný nárůst volební účasti a transparentnost postupů hlasování a sčítání hlasů ukazují na další krok, který Ázerbájdžánská republika přijala směrem ke svobodným, spravedlivým a demokratickým volbám a že, přes zjištěné nevýznamné manipulace s volebními urnami, se domnívá, že výsledky tohoto hlasování vyjadřují vůli Ázerbájdžánského lidu [2]. Pasquale De Micco / Jérôme Legrand 03/2016 [2]Zpráva z volební pozorovatelské mise o sledování parlamentních voleb v Ázerbájdžánu, 20. listopadu 2015, doc. 13923, s. 7 (zpravodaj: pan Jorde XUCLÀ, Španělsko, ALDE). Fakta a čísla o Evropské unii - 2016 6