VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY LIBERECKÉHO KRAJE ZA ŠKOLNÍ ROK 2008 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY LIBERECKÉHO KRAJE ZA ŠKOLNÍ ROK 2008 2009 březen 2010 Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje Schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje, usnesením č. 76/10/ZK ze dne 30. března 2010 1

Obsah Obsah...2 Úvod...4 1 Školství Libereckého kraje ve školním roce 2008/2009...5 2 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje...8 2.1 Stav rejstříku škol...8 2.1.1 Školy a školská zařízení zřizovaná obcemi...9 2.1.2 Školy a školská zařízení zřizovaná krajem...9 2.1.3 Školy a školská zařízení soukromá, zřizovaná MŠMT a církvemi...10 2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení...10 2.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi...11 2.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem...11 2.2.3 Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních...12 3 Stav a změny vzdělávací soustavy...13 3.1 Předškolní vzdělávání...13 3.2 Základní vzdělávání...13 3.3. Střední vzdělávání...16 3.4 Vyšší odborné vzdělávání...18 3.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí žáků a studentů nadaných...20 3.6 Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání...27 3.6.1 Základní umělecké vzdělávání...28 3.6.2 Jazykové vzdělávání...29 3.6.3 Zájmové vzdělávání...29 3.7 Poradenské služby..30 3.7.1 Pedagogicko-psychologické poradny...30 3.7.2 Speciálně pedagogická centra...31 3.8 Školská výchovná a ubytovací zařízení.....32 3.9 Zařízení školního stravování...33 3.10 Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy...34 3.11 Další vzdělávání...35 3.12 Pracovníci ve školství...37 4 Účast škol v rozvojových a mezinárodních programech...39 4.1 Rozvojové a dotační programy...39 4.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů...39 4.3 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost...39 4.4 Regionální operační program NUTS II Severovýchod...40 4.5 Programy koordinované Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy...45 5 Plnění dalších úkolů...48 5.1 Informační a komunikační technologie...48 5.2 Komunikační kompertence v cizích jazycích...48 2

5.3 Prevence sociálně patologických jevů...50 5.4 Výchova k udržitelnému rozvoji a environmentální vzdělávání...51 5.5 Vzdělávání cizinců...55 5.6 Dopravní výchova...53 5.7 Soutěže a přehlídky...55 5.8 Veletrh vzdělávání a pracovních příležitostí...56 5.9 AUTOMOBILEUM 2009...56 5.10 Kampaň na podporu odborného vzdělávání TECHyes.info...56 5.11 Hry IV. Letní olympiády dětí a mládeže České republiky 2009...56 6 Ekonomická část...59 6.1 Celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované Libereckým krajem...60 6.1.1 Přímé výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů...60 6.1.2 Provozní výdaje v roce 2008...61 6.1.3 Investiční výdaje, výdaje na rekonstrukci a modernizaci škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem...61 6.1.4 Výdaje na rozvojové programy...62 6.2 Neinvestiční výdaje na školy a školská zařízení zřizovaná obcemi...62 6.3 Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem...63 6.4 Přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta v jednotlivých druzích škol...64 7 Činnosti Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje...65 7.1 Kontrolní činnost...65 7.2 Konkurzní řízení...68 7.3 Vyřizování petic a stížností...69 Použité zkratky...70 Seznam tabulek, grafů a příloh...71 3

Úvod Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2008/2009 (dále jen výroční zpráva ) se předkládá v souladu s 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rámcová struktura výročních zpráv a termíny předkládání jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. V první kapitole je shrnut vývoj školství a vzdělávání za školní rok 2008/2009 zejména ve vztahu k naplňování prioritních cílů stanovených v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje v jednotlivých oblastech, které jsou podrobně rozpracovány v kapitolách následujících. Stav a změny ve struktuře vzdělávací nabídky škol a školských zařízení za uplynulý školní rok jsou z hlediska rejstříku škol a školských zařízení zachyceny ve druhé kapitole. Třetí kapitola zachycuje současný stav a vyhodnocuje změny oproti minulému období v oblastech předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, včetně vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Zabývá se problematikou základního uměleckého, jazykového a zájmové vzdělávání, poradenských služeb a školských zařízení, v podmínkách Libereckého kraje specificky také dalším vzděláváním. V souvislosti sčerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie je nově zařazena čtvrtá kapitola obsahující popis rozvojových, dotačních a operačních programů, včetně přehledu čerpání prostředků jednotlivými školami. Plnění dalších úkolů, prevence sociálně patologických jevů, účast škol a školských zařízení v soutěžích či aktivity realizované Libereckým krajem, je obsahem páté kapitoly. Ekonomická část (6. kapitola) zachycuje oblast financování v kalendářním roce 2008, zvláště celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované krajem podle jednotlivých druhů škol a školských zařízení, neinvestiční výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcemi v členění na výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů. Shrnuje celkovou výši finančních prostředků poskytovaných ostatním zřizovatelům a přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta u jednotlivých druhů škol a školských zařízení. Přehled činností, které vykonává Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje v oblasti kontrolní činnosti vůči školám zřizovaným Libereckým krajem, a činností souvisejících s vyhlašování konkurzů na místa ředitelů škol a školských zařízení a řešením stížností je uvedena v sedmé kapitole. Textová část je, pokud je to potřebné, doplněna tabulkami a grafy, které ilustrují popisovanou skutečnost, větší část tabulek je umístěna v samostatné příloze. Při zpracování byly použity statistické údaje z výkazů Ústavu pro informace ve vzdělávání, údaje ze Statistické ročenky a Výroční zprávy České školní inspekce, případně podklady z výročních zpráv příslušných příspěvkových organizací. 4

1 Školství Libereckého kraje ve školním roce 2008/2009 V Libereckém kraji bylo v rejstříku škol a školských zařízení zapsáno celkem 440 škol a školských zařízení. V rámci tohoto počtu právnických osob vykonávalo činnost mateřské školy 215 subjektů, základní školy 204 subjektů, základní umělecké školy 20 subjektů, střední školy 54 subjektů a vyšší odborné školy 8 subjektů. Zájmové vzdělávání - vedle školních družin a školních klubů působících převážně při základních školách - poskytovalo 15 domů dětí a mládeže a 1 stanice zájmových činností. Poradenské služby byly zabezpečovány čtyřmi pedagogicko-psychologickými poradnami a pěti speciálně pedagogickými centry. V oblasti školských výchovných a ubytovacích zařízení se na území kraje nacházelo 20 domovů mládeže, z toho 3 samostatné, a 2 internáty, jež jsou součástí škol. Z 10 školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy bylo 7 dětských domovů zřizovaných Libereckým krajem, zbývající jsou zřizovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Z hlediska zřizovatelů bylo 339 organizací zřizováno obcemi v Libereckém kraji, 67 Libereckým krajem, 29 soukromým subjektem, 2 církví nebo náboženskou společnosti a 3 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V předškolním vzdělávání lze za hlavní pokračující trend počítat nárůst počtu dětí, a to meziročně o 4,1 % z 12 869 na 13 394. Dosud se však nejedná o nárůst, který by s ohledem na celkový demografický vývoj v příslušných věkových skupinách umožňoval kompenzovat pokračující úbytek dětí a žáků. V návaznosti na tuto skutečnost dochází vsouladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje k navyšování kapacit mateřských škol, nicméně limitujícím faktorem se jeví být prostorové a hygienické požadavky na provoz těchto škol, jež v mnoha případech vyžadují investice do daných objektů. K významným posunům nedochází z hlediska poskytované péče pouze 2,5 % dětí se vzdělávají v rámci polodenní péče. V oblasti vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami lze konstatovat, že se větší mírou uplatňovala individuální integrace v rámci běžných tříd, z 647 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami bylo individuálně integrováno 23,5 %, zatímco v předchozím školním roce se jednalo pouze o 20,9 %. Předškolního vzdělávání se i nadále účastní významný podíl dětí mladších tří let (9,5 %) a šestiletých či starších (6,4 %). V základním vzdělávání se i nadále projevuje nepříznivý demografický vývoj ve věkové skupině 6 14 let. Základního vzdělávání se účastnilo 36 296 žáků v základních školách a 1 529 ve víceletých gymnáziích. Meziročně došlo ke snížení počtu žáků o 3,2 %, což se znatelným způsobem promítá do struktury a naplněnosti základních škol. Téměř 41 % základních škol v kraji tvoří základní školy pouze s třídami 1. stupně. Jedním z významných ukazatelů v oblasti základního vzdělávání je podíl žáků, kteří odcházejí na víceletá gymnázia. I v důsledku nepříznivého demografického vývoje se podíl žáků odcházejících z pátých, resp. sedmých ročníků na osmi, resp. šestiletá gymnázia zvýšil z úhrnných 9,58 % na 9,93 %. Blíží se tak hraniční hodnotě 10 % stanovené v dlouhodobém záměru a lze očekávat, že v dalším školním roce může dojít i k jejímu překročení. V případě vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jejichž podíl činí 8,4 % z celkového počtu žáků v základních školách, nedošlo k významnější změně z hlediska podílu žáků individuálně integrovaných a vzdělávaných ve speciálních třídách. I v tomto školním roce byla individuálně integrována necelá třetina žáků. Na středních školách se vzdělávalo 22 279 žáků, překvapivě tedy o 380 více než v předchozím školním roce (nicméně k nárůstu dochází zejména v oblasti dálkové formy nástavbového studia). Z hlediska kategorií středního vzdělání bylo do 1. ročníků oborů středního vzdělání s výučním listem přijato 37,7 % (školní rok 2007/2008: 39,6 %), do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou kategorie L 5,1 % (školní rok 2007/2008: 4,9 %), do 5

oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou kategorie M 39,9 % (školní rok 2007/2008: 40,2 %) a do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou kategorie K, tedy gymnázií 16,8 % (školní rok 2007/2008: 15,3 %). V základních rysech tak dochází k naplňování předpokladů uvedených v dlouhodobém záměru, a to zejména ve vztahu k zvyšování podílu oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, především všeobecného zaměření. Z hlediska oborové struktury jsou na úrovni oborů středního vzdělání s výučním listem významně zastoupeny oproti průměru České republiky obory skupin Strojírenství a strojírenská výroba, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Stavebnictví, geodézie a kartografie a Umění a užité umění, v případě oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou vedle oborů gymnázií obory skupin Ekonomika a administrativa, Umění a užité umění a Strojírenství a strojírenská výroba. Vyšší odborné vzdělávání poskytovalo v kraji pouze 8 subjektů. I v důsledku toho je vývoj počtu studentů stabilní, nicméně došlo ke snížení počtu studentů o 66, v případě denní formy o 86 studentů (nárůst je tak v dálkové formě). Z hlediska oborové struktury jsou významně ve srovnání s průměrem České republiky zastoupeny obory skupin Ekonomika a administrativa, na druhé straně z hlediska podílu kraj oslabil svou pozici v zastoupení oborů skupiny Umění a užité umění. To nicméně není způsobeno snížením kapacit v této oblasti, ale s největší pravděpodobností se jedná o důsledek naplnění kapacit v jiném kraji. V oblasti základního uměleckého vzdělávání působilo 20 škol. I přes výše uvedený demografický vývoj dochází v tomto segmentu k nárůstu počtu žáků, a to o 78 z 9 028 na 9 106. Podíl žáků základního uměleckého vzdělávání z celkové počtu žáků základního vzdělávání tak překročil hodnotu stanovenou v dlouhodobém záměru (22 %), oproti předchozímu roku, kdy činil 24,0 %, se pohybuje na úrovni 25,1 %. Z hlediska oborů je nadále nejčastěji zastoupeným oborem hudební, a to ve formě individuální výuky. Zájmové vzdělávání je zabezpečováno školními družinami, kluby a středisky volného času. Ve školním roce 2008/2009 bylo ve školních družinách a školních klubech zapsáno 11 564 žáků, což činí 56 % žáků 1. stupně základních škol. Daří se tak naplňovat závazek stanovený v dlouhodobém záměru, aby zájmové vzdělávání ve školních družinách bylo dostupné alespoň 45 % žáků 1. stupně základního vzdělávání. Zájmového vzdělávání ve střediscích volného času se účastnilo v pravidelných zájmových útvarech 7 898 žáků. V případě školských výchovných a ubytovacích zařízení se výrazným způsobem snížila poptávka po tomto typu školských služeb, a to zejména v případě žáků středního vzdělávání. Meziročně v tomto segmentu ubylo 146 ubytovaných žáků a studentů, využití kapacit se tak pohybuje na úrovni 70 %, přičemž lze očekávat další snížení v příštích letech. Jednu z hlavních strategických priorit rozvoje vzdělávání Libereckého kraje představuje rozvoj dalšího vzdělávání poskytovaného především středními školami a sdruženými v rámci sítě místních center celoživotního vzdělávání Centra vzdělanosti Libereckého kraje. Dle dostupných údajů došlo ve vazbě na hospodářský útlum ke snížení počtu účastníků dalšího vzdělávání. V tomto školním roce činil 4 288 osob, tedy cca o jednu třetinu méně než v předchozím roce. Dlouhodobý záměr stanovil také průřezová témata, která mají prostupovat vzdělávací soustavou. Jedním z vymezených témat bylo zvyšování komunikačních kompetencí v cizích jazycích, přičemž důraz je kladen na šíření anglického jazyka v této oblasti lze konstatovat, že na úrovni základního vzdělávání došlo k zvýšení podílu žáků učících se cizí jazyk, mírný pokles byl však zaznamenán na úrovni středního vzdělávání. I přes tuto skutečnost se zvýšil podíl žáků učících se anglický jazyk o 3,2 %, naopak nadále své zastoupení ztrácí německý jazyk. Dalším tématem je využívání informačních a komunikačních technologií na základě 6

dostupných údajů lze konstatovat, že dostupnost výpočetní techniky pro žáky se zlepšuje a dochází ke stírání rozdílů mezi různými druhy škol. Mezi významné akce, na kterých se Liberecký kraj podílel, lze řadit uskutečnění veletrhu vzdělávání a pracovních příležitostí EDUCA 2008. Na něj navazovaly Týdny vzdělávání dospělých, jichž se Liberecký kraj účastnil jako člen rady pro rozvoj lidských zdrojů. Liberecký kraj i po čtvrté uspořádal celostátní soutěž pro žáky oboru Automechanik s názvem AUTOMOBILEUM. Pokračovala i v předchozím roce spuštěná kampaň na podporu vzdělávání v technických oborech s názvem TECHyes.info, přičemž v roce 2009 došlo k rozšíření kampaně na podporu odborného vzdělávání obecně, přičemž se podařilo navázat efektivní dialog se zástupci podnikatelské sféry. Do naplňování cílů stanovených Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008 významně vstoupila podpora zkvalitňování vzdělávání, zlepšování rovného přístupu a rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, neboť z finančního hlediska představuje de facto jediný nástroj umožňující rozvoj ve výše uvedených oblastech. Z hlediska ekonomiky školství byly vroce 2008 na zajištění vzdělávání v Libereckém kraji poskytnuty finanční prostředky ze státního rozpočtu v celkové výši 3 303 634 797 Kč, přičemž se jednalo o 3 118 470 000 Kč na přímé náklady na vzdělání, 145 621 000 Kč v rámci dotací soukromým školám, 39 543 797 Kč na další rozvojové programy a pokusná ověřování a 1 139 000 Kč poskytnutých jako investiční dotace na nákup učebních pomůcek. Liberecký kraj poskytl zrozpočtu 273 080 mil. Kč, tj. o 7 % více než v předchozím kalendářním roce na provozní neinvestiční výdaje zřizovaným příspěvkovým organizacím. 7

2 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje Školy a školská zařízení na území Libereckého kraje lze dle zřizovatele rozdělit na: školy a školská zařízení zřizovaná obcí, školy a školská zařízení zřizovaná krajem, školy a školská zařízení, která nejsou zřizována státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen soukromé školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen církevní školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná ministerstvem. 2.1 Stav rejstříku škol Všechny následující údaje o počtech škol se vztahují k 31. 8. 2009. 2.1.1 Školy a školská zařízení zřizovaná obcemi Obce v Libereckém kraji zřizují a zrušují mateřské školy, základní školy, základní umělecké školy, zařízení školního stravování, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení a střední školy. Ve školním roce 2008/2009 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 339 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi. Tabulka 2.1 Počet příspěvkových organizací zřizovaných obcemi Libereckého kraje Škola/území Liberec Frýdlant Nový Bor Česká Lípa Jablonec n/n Tanvald Želez. Brod Semily Jilemnice Turnov Celkem v LK Mateřská škola 41 2 4 18 7 6 5 11 10 16 119 Základní škola 29 3 5 15 11 5 5 8 6 12 99 ZŠ + MŠ 12 11 9 15 4 5 1 8 9 7 81 Základní škola a SŠ 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 2 Základní škola, SŠ a MŠ Základní škola a ZUŠ 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Základní ZUŠ, MŠ škola, 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 2 Základní umělecká škola 3 1 2 4 1 1 1 2 1 1 17 8

Středisko času volného 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1 13 Školní jídelna 1 1 1 3 Celkem 88 20 22 56 24 19 13 32 28 37 339 Přehled škol a školských zařízení zřizovaných obcemi je uveden v Příloze 1. 2.1.2 Školy a školská zařízení zřizovaná krajem Liberecký kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem zřizuje jako příspěvkové organizace: střední školy, vyšší odborné školy, mateřské školy, základní školy, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje, jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, dětské domovy, školská poradenská zařízení, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská účelová zařízení. Ve školním roce 2008 2009 Liberecký kraj zřizoval celkem 67 příspěvkových organizací. Tabulka 2.2 Počty příspěvkových organizací zřizovaných Libereckým krajem Okres Liberecký Škola / území Česká Jablonec Liberec Semily kraj Lípa n. N. střední škola 7 6 11 8 32 střední a vyšší odborná škola 1 2 2 1 6 mateřská a základní škola 1 1 3 2 7 základní škola 0 3 2 1 6 domy dětí a mládeže 0 0 1 0 1 domovy mládeže 1 1 1 0 3 pedagogicko-psychologické poradny 1 1 1 1 4 9

dětské domovy 3 1 2 1 7 ostatní školská zařízení 0 0 1 0 1 Celkem 14 15 24 15 67 Přehled škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem je uveden v Příloze 2. 2.1.3 Školy a školská zařízení soukromá, zřizovaná MŠMT a církvemi Tabulka 2.3 Počty soukromých škol a školských zařízení na území Libereckého kraje Škola / území Okres Liberecký Česká Jablonec Liberec Semily kraj Lípa n. N. gymnázia 0 0 2 0 2 střední a vyšší odborná škola 2 1 8 0 11 základní škola 1 1 1 0 3 mateřská škola 3 0 3 0 5 zařízení školního stravování 0 1 4 1 6 středisko praktického vyučování 0 0 1 0 1 Celkem 6 3 19 1 29 Přehled soukromých škol a školských zařízení nacházejících se na území Libereckého kraje je uveden v Příloze 3. Tabulka 2.4 Škola / území Počty církevních škol nacházejících se na území Libereckého kraje Okres Česká Lípa Jablonec n. N. Liberec Semily Liberecký kraj základní školy 0 1 1 0 2 Přehled církevních škol nacházejících se na území Libereckého kraje je uveden v Příloze 4. Tabulka 2.5 Počty školských zařízení zřizovaných MŠMT na území Libereckého kraje Škola / území Okres Liberecký Česká Jablonec Liberec Semily kraj Lípa n. N. školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy 1 0 2 0 3 Přehled školských zařízení zřizovaných MŠMT, která se nacházejí na území Libereckého kraje, je uveden v Příloze 5. 2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení Ke změnám vrejstříku škol a školských zařízení docházelo v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008. Převažuje především navyšování kapacit mateřských škol s ohledem na demografický vývoj. 10

1. 1. 2008 uplynuly tři roky od účinnosti současně platného školského zákona, proběhly tedy první výmazy z moci úřední podle 150 odst. 1 písm. e). Jedná se o výmazy škol, školských zařízení či oborů, které jsou tři po sobě jdoucí školní roky neaktivní. 2.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Ve školním roce 2008 2009 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 339 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi. V tomto období bylo podáno celkem 85 žádostí ozměnu zápisu v údajích v rejstříku škol a školských zařízení. Žádosti se týkaly např. navyšování kapacit mateřských škol (24), navyšování kapacit školních družin (13), navyšování kapacit školních jídelen (7), snižování kapacit jednotlivých škol a školských zařízení (3), změn ředitelů (18), změn názvů právnických osob (4), zápisu mateřské školy (1), změn zřizovatele. Do rejstříku škol a školských zařízení byla zapsána Mateřská škola Montessori Jablonec nad Nisou, Zámecká 10, příspěvková organizace, která vznikla odtržením od Mateřské školy Jablonec nad Nisou, Uhelná 5, příspěvková organizace. U následujících škol a školských zařízení proběhly změny zřizovatele: Základní škola, Liberec, Na Perštýně 404/44, příspěvková organizace zřizovaná statutárním městem Liberec: její činnosti - základní školu a školní družinu - převzala s účinností od 1. 9. 2009 DOCTRINA základní škola, s. r. o., školní jídelna, jejíž činnost dosud vykonávala Školní jídelna Vratislavice nad Nisou, s.r.o., nově vykonává ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC - VRATISLAVICE NAD NISOU, příspěvková organizace, školní jídelna, jejíž činnost dosud vykonávala Základní škola, Liberec, Barvířská 38/6, příspěvková organizace, nově vykonává Školní jídelna GASTRON - Zuzana Vaníčková s. r. o. 2.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Ve školním roce 2008/2009 bylo příslušným správním úřadům předloženo 30 žádostí o provedení změny zápisu v rejstříku škol aškolských zařízení. V následujícím výčtu uvádíme nejvýznamnější změny: S účinností od 1. 1. 2009 schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje splynutí Integrované střední školy, Turnov, Alešova 1723, příspěvková organizace a Obchodní akademie a Hotelové školy, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace. S účinností od 1. 9. 2009 byly zapsány obory vzdělání: 43-41-M/01 Veterinářství (Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace) 65-41-L/01 Gastronomie (Střední škola, Lomnice nad Popelkou, Antala Staška 213, příspěvková organizace) 82-41-M/04 Průmyslový design (Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace) 79-1-B/001 Pomocná škola 11

(Základní škola a Mateřská škola, Jablonec nad Nisou, Jugoslávská 2360/4, příspěvková organizace, Základní škola, Tanvald, Údolí Kamenice 238, příspěvková organizace a Základní škola, Železný Brod, Nábřeží Obránců míru 742, příspěvková organizace) S účinností od 1. 9. 2009 byla zapsána školní družina a školní jídelna výdejna, jejíž činnost vykonává Základní škola speciální, Semily, Nádražní 213, příspěvková organizace. K témuž datu byl proveden výmaz mateřské školy, jejíž činnost vykonávala Základní škola a Mateřská škola, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace, čímž se změnil název školy na Základní škola, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace. Důvodem bylo zrušení dětského oddělení při Panochově nemocnici v Turnově. Mateřská škola byla školou při nemocnici. 2.2.3 Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Soukromé školy a školská zařízení podaly ve školním roce 2008/2009 celkem 15 žádostí o změny v rejstříku. Významnou změnou je změna zřizovatele u Základní školy, Liberec, Na Perštýně 404/44, příspěvková organizace, dosud zřizované statutárním městem Liberec, na soukromou právnickou osobu, s čímž souvisí i změna názvu DOCTRINA základní škola, s. r. o. Stejně tak převzala soukromá Školní jídelna GASTRON Zuzana Vaníčková s. r.o. jídelnu v Barvířské ulici dosud zřizovanou městem Liberec. Naopak soukromá Školní jídelna Vratislavice nad Nisou s. r. o. ukončila svoji činnost a namísto ní zřizuje školní jídelnu, která poskytuje stravování žákům základní školy, městský obvod Vratislavice nad Nisou. K 1. 1. 2008 uplynuly tři roky od účinnosti současně platného školského zákona, proběhly tedy první výmazy z moci úřední podle 150 odst. 1 písm. e), a to Základní školy pro děti se specifickými vývojovými poruchami chování a schopnosti učení ProDys, s.r.o. a Církevní základní školy speciální a Praktické školy Rváček. Jedná se o výmazy škol, školských zařízení či oborů, které jsou tři po sobě jdoucí školní roky neaktivní. S účinností od 1. 9. 2009 byl Střednímu odbornému učilišti nábytkářskému a střední odborné škole, s.r.o. zapsán obor 68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost, v souvislosti sčímž byl změněn název školy (z původního Střední odborné učiliště nábytkářské s.r.o.). 12

3. Stav a změny vzdělávací soustavy 3.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání poskytovalo ve školním roce 2008/2009 celkem 219 mateřských škol. Ve srovnání s předchozím školním rokem vstoupilo do předškolního vzdělávání o 535 dětí více, nejvíce v rámci obce s rozšířenou působností Nový Bor (o 8,1 %) a Železný Brod (o 7,6 0%), nepatrný úbytek dětí se projevil v rámci Frýdlantu. Minimální změny vpočtech dětí jsou ve speciálních třídách. Podrobné údaje dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 3.1.2 v příloze. Tabulka 3.1.1: Vývoj počtu tříd a dětí v předškolním vzdělávání 2006/2007 2007/2008 2008/2009 běžné třídy 532 538 554 speciální třídy 49 46 47 celkem tříd 581 584 601 děti v běžných třídách 12 030 12 348 12 883 děti ve speciálních třídách 563 521 511 celkem dětí 12 593 12 869 13 394 Z hlediska věkové struktury došlo proti loňskému školnímu roku k výraznějšímu posunu pouze v případě dětí mladších tří let, kde byl podíl z celkového počtu v této kategorii 9,44 %. To lze odůvodnit nedostatkem a nedostupností jiných služeb pro tuto věkovou kategorii dětí a také volnou kapacitou některých mateřských škol. Tabulka 3.1.3: Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání 2006/2007 2007/2008 2008/2009 mladší 7,88 % 8,59 % 9,44% 3leté 25,23 % 25,29 % 25,77% 4leté 29,53 % 29,24 % 28,97% 5leté 29,60 % 29,88 % 29,36% 6leté 7,66 % 6,90 % 6,38% starší 0,10 % 0,10 % 0,07% Podrobnější údaje v členění po obcích s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 3.1.4 v příloze. 3.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání se uskutečňuje v základních školách v oborech 79-01-C/01 Základní škola (případně dobíhající obor 79-01-C/001), jenž poskytuje stupeň základní vzdělání, a v oboru 79-01-B/01 Základní škola speciální (případně dobíhající obor 79-01-B/001), jenž poskytuje stupeň základy vzdělání. Základního vzdělání lze dosáhnout absolvováním nižšího stupně víceletého gymnázia, kde se však spíše předpokládá pokračování na vyšším stupni gymnázia. Tabulka 3.2.1 zachycuje vývoj počtu škol, tříd a žáků za období od školního roku 2005/2006 až 2008/2009. 13

Tabulka 3.2.1 Vývoj počtu škol, tříd a žáků v základním vzdělávání Školní rok Škol Tříd Žáků Meziroční úbytek žáků 2005/2006 211 2 040 40 345-2006/2007 208 1 990 38 757-1588 2007/2008 200 1 936 37 531-1226 2008/2009 197 1 917 36 296-1235 Pozn.: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující základní vzdělávání všech zřizovatelů V základním vzdělávání se dlouhodobě projevuje nepříznivý demografický vývoj, který dosáhne svého minima v letech 2009 až 2011. V posledních letech je meziroční úbytek žáků obdobný, mezi školními roky 2006/2007 a 2007/2008 to bylo 1226 žáků, zároveň se snížil počet tříd o 54, mezi školními roky 2007/2008 a 2008/2009 1 235 žáků, tříd však ubylo pouze 19. V tabulce 3.2.2 a podrobněji v tabulce 3.2.3 v příloze jsou uvedeny počty žáků v jednotlivých ročnících. Poprvé po dlouhé době nastupuje do školy více žáků, než ze školy odchází, do 1. až 3. ročníku dochází 12 361 žáků, do 7. až 9. ročníku 12 070 žáků, přičemž první ročník je nejsilnější (4 226 žáků) a naopak neslabší je 6. ročník, do kterého dochází 3785 žáků. Tabulka 3.2.2 Počty žáků v jednotlivých ročnících školní docházky v základních školách Ročník Školní rok 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 2005/2006 4 205 3 986 4 124 4 255 4 328 4 694 4 930 4 954 4 838 2006/2007 4 163 4 135 3 971 4 109 4 227 4 033 4 646 4 848 4 598 2007/2008 4 157 4 184 4 125 3 948 4 113 3 909 4 073 4 561 4 524 2008/2009 4 226 4 058 4 077 4 109 3 946 3 785 3 851 4 010 4 209 Ve školním roce 2007/2008 se základního vzdělávání účastnilo 36 296 žáků, z toho v oboru vzdělávání 79-01-C/01 Základní škola 36 018 žáků a v oboru vzdělávání 79-01-B/01 Základní škola speciální 278 žáků. Tabulka 3.2.4 Počty žáků v základním vzdělávání 2007/2008 2008/2009 Počet žáků, kteří nastoupili do 1. ročníku 4 157 4 226 Počet žáků v základním vzdělávání celkem 37 531 36 296 z toho v oboru vzdělávání základní škola 37 256 36 018 v oboru vzdělávání speciální škola 275 278 Plnění školní docházky v běžných třídách 35 369 34 237 ve speciálních třídách 2 162 2 059 14

v kurzech pro získání základního vzdělání 10 12 podle 38 ŠZ (v zahraničí) 47 75 podle 41 ŠZ (individuální vzdělávání) 33 24 podle 42 ŠZ (žáci s hlubokým mentálním postižením) 31 27 V běžných třídách plnilo povinnou školní docházku 34 237 žáků a ve speciálních třídách 2 059 žáků. Žáci mohou plnit povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky a ve své kmenové škole konají zkoušky z vybraných předmětů (vzdělávání podle 38 školského zákona). Školský zákon připouští i jiný způsob plnění školní docházky. Žáky prvního stupně základní školy lze vzdělávat v tzv. individuálním vzdělávání (podle 41) a žáky s hlubokým mentálním postižením lze vzdělávat individuálně (vzdělávání podle 42). V režimu individuálního vzdělávání bylo zařazeno 24 žáků a do vzdělávání podle 42 27 žáků. Absolventi základní školy, kteří nezískali stupeň základního vzdělání, mají možnost si vzdělání doplnit v kurzech organizovaných základní nebo střední školou. Kurzy pro získání základního vzdělání byly ve školním roce 2007/2008 otevřeny v Základní škole, Liberec, Aloisina výšina 642, příspěvková organizace a Základní škole, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace. Podrobnější údaje o počtech žáků v základním vzdělávání v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 3.2.5 v příloze. Převážná část základních škol (182 ze 197), které poskytují základní vzdělání, je zřizována obcemi, ostatní jsou školy soukromé, církevní a speciální školy zřizované Libereckým krajem. Následující údaje se proto vztahují pouze k základním školám zřizovaným obcemi a zahrnují jak úplné základní školy s 1. až 9. ročníkem, tak neúplné základní školy pouze s úplným prvním stupněm (1. 5. ročník) nebo pouze s některými třídami prvního stupně (malotřídní školy, ve kterých jsou v jedné třídě vyučováni žáci více ročníků). Tabulka 3.2.6 Základní školy zřizované obcemi Počet tříd Počet žáků Škol celkem I. stupně II. stupně I. stupně na třídu I.stupeň II. stupně na třídu II.stupeň celkem na třídu škola 182 1 713 1 008 732 19 485 19,33 16 077 21,96 35 562 20,76 Podrobnější údaje o počtech škol v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 3.2.7 vpříloze. Přes 41 % všech základních škol jsou školy pouze se třídami I. stupně. V poměru k úplným základním školám jsou nejvíce zastoupeny na Frýdlantsku (8 ze 13), Novoborsku (8 ze 13) a Turnovsku (11 z 18). Statisticky průměrná škola s třídami prvního stupně však byla pouze dvoutřídní a docházelo do ní průměrně 14 žáků. Podrobnější údaje v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 3.2.8 v příloze. Tabulka 3.2.9 Základní školy pouze se třídami I. stupně Počet tříd Počet žáků Škol celkem I. stupně I. stupně na jednu třídu 75 174 174 2 492 14,32 Mezi úplnými základními školami, tedy školami s 1. až 9. ročníkem, tvořily 20 % školy s devíti třídami, tzn. po jedné třídě v ročníku. Průměrná naplněnost tříd byla kolem 15 žáků na 15

jednu třídu. Druhou významnou skupinou byly školy s16-17 třídami, tj. skoro v každém ročníku dvě paralelní třídy, takových škol byla rovněž jedna pětina. Škol s více jak 20 třídami bylo v celém kraji pouze jedenáct, přičemž se jedná pouze o školy v městských aglomeracích (Liberec, Česká Lípa, Chrastava, Nový Bor a Turnov). Statisticky průměrná úplná základní škola měla 14 tříd, navštěvuje ji 295 žáků a průměrná naplněnost třídy činí 21 žáků. Podrobnější údaje v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 3.2.10 v příloze. Tabulka 3.2.11 Základní školy s 1. 9. ročníkem Počet tříd Počet žáků Škol I. stupeň II. stupeň celkem I. stupeň na třídu I.stupeň II. stupeň na třídu II.stupeň celkem na třídu škola 106 807 732 1 539 16 993 20,06 16 078 21,96 33 071 21,49 Sledovaným jevem je počet žáků odcházejících ze základních škol na víceletá, převážně osmiletá gymnázia. Takřka všechna gymnázia otevřela po jedné třídě osmiletého gymnázia, s výjimkou Gymnázia v České Lípě, kde jsou otevírány třídy dvě a Gymnázia v Novém Boru, které nevzdělává v osmiletém programu. Celkový počet přijatých žáků zůstává zachován (365 v loňském roce a 364 v letošním), neboť je limitován schválenými kapacitami oboru. Poměr počtu žáků pátého ročníku základního vzdělávání k počtu žáků přijatých k osmiletému studiu dosahuje hodnoty 8,54 %, což je více než v předcházejícím roce, ale je způsobeno úbytkem žáků v základním vzdělávání. Šestileté gymnázium je otevíráno pouze na dvou školách - Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci a Střední odborné škole a Gymnáziu v Liberci Na Bojišti 15. Přijato bylo stejně žáků jako v loňském roce (47 žáků), podíl na počtu žáků v odpovídajícím osmém ročníku se zvýšil na 1,16 %. Více údajů je uvedeno v tabulce 3.2.12. 3.3. Střední vzdělávání K 31. 8. 2009 bylo na území Libereckého kraje 54 středních škol. Liberecký kraj zřizoval 38 středních škol, 12 škol zřizovala soukromá osoba, 3 školy obec a zřizovatelem jedné školy bylo MŠMT. Ve středních školách bez rozdílu zřizovatele se vzdělávalo 22 279 žáků, což ve srovnání s předchozím obdobím představovalo nárůst o 380 žáků (o 1,7 %). Údaje o počtech žáků v členění podle kategorií oborů vzdělání a forem vzdělávání jsou uvedeny v tabulce 3.3.1. Tabulka 3.3.1 Počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů vzdělání a forem vzdělávání školní rok obory vzdělání meziroční rozdíl 2007/2008 2008/2009 kategorie C 40 44 4 kategorie D 0 0 0 kategorie J 22 20-2 kategorie E 780 755-25 kategorie H 5 222 4 818-404 kategorie L0 968 1 007 39 kategorie M 8 404 8 398-6 16

kategorie K 4 803 4 844 41 z toho nižší stupeň 1 564 1 529-35 kategorie L5 1 660 1 681 21 forma vzdělávání denní 20 641 20 837 196 dálková 1 071 1 291 220 večerní 187 151-36 celkem 21 899 22 279 380 Kategorie oborů jsou uvedeny v souladu s nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Obory vzdělání kategorie C, D, J obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání. Obory vzdělání kategorie E, H obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem. Obory vzdělání kategorie L0, M, K obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání kategorie L5 obory nástavbového studia, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Z celkového počtu žáků se v oborech poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou vzdělávalo 69,3 % žáků, z toho v oborech gymnázií 18,1 % žáků (tyto počty nezahrnují žáky nástavbového studia a žáky nižších ročníků víceletých gymnázií, neboť se jedná o odlišné věkové skupiny). Obory poskytující střední vzdělání s výučním listem navštěvovalo 30,4 % žáků; obory poskytující pouze střední vzdělání 0,3 % žáků. Důležitou hodnotou, která vypovídá o směru středního školství v kraji, je počet žáků přijatých do prvních ročníků vzdělávání. Do oborů, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou, tedy do oborů kategorie L0, M a K, bylo ve školním roce 2008/2009 z celkového počtu přijato 62 % žáků. Jedná se o 2 % nárůst oproti předchozímu období. Naproti tomu došlo k poklesu počtu žáků přijatých do oborů kategorie C, D, J, E a H, a to na 38 % žáků. Ve vztahu k předchozímu období to znamená úbytek o 2 %. I přesto, že pokračoval trend růstu počtu žáků v prvních ročnících oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, zůstal Liberecký kraj pod republikovým průměrem. V Libereckém kraji se ve školním roce 2008/2009 v prvních ročnících kategorie oborů K a M vzdělávalo 2 995 žáků (56,6 %). Jedná se o nižší hodnotu než byl republikový průměr (61,4 %). V členění podle oborů vzdělání byla nejvíce zastoupena skupina oborů Obecná příprava, tzn. oborů gymnázií (16,8 %). I přesto, že oproti předchozímu období došlo k nárůstu (o 1,5 %), hodnota nedosáhla úrovně republikového průměru (19,7 %). Podstatně zastoupeny byly obory Ekonomika a administrativa (9,6 %), Obecně odborná příprava (4,8 %), Umění a užité umění (4,2 %), Strojírenství a strojírenská výroba (3,2 %), Stavebnictví, kartografie a geografie (2,8 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (2,7 %) a Podnikání v oborech a odvětví (2,7 %). Podrobnější informace jsou uvedeny v grafu 3.3.2 v příloze. První ročníky kategorie oborů L0 byly zastoupeny 268 žáky (5,1 %). Republikový průměr představoval 7,7 %. Nejvíce žáků v prvních ročnících zaznamenaly obory skupiny Speciální a interdisciplinární obory (1,3 %), následovaly obory skupiny Strojírenství a strojírenská výroba (1,1 %) a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (1,1 %). Poměrně 17

početné byly i obory skupiny Obchod (1,0 %). Vše je podrobně znázorněno v grafu 3.3.3 v příloze. Ve sledovaném období první ročníky kategorie oborů E a H navštěvovalo 1 995 žáků (37,7 %), přičemž republikový průměr byl nižší (30,2 %). Nejpočetnější byly obory skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,7 %), dále Strojírenství a strojírenská výroba (8,0 %), Stavebnictví, geodézie a kartografie (5,0 %) a Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,6 %). Informace jsou uvedeny v grafu 3.3.4 v příloze. Obory, které poskytují pouze střední vzdělání, tzn. obory kategorie C, D a J byly zastoupeny v kraji jen 30 žáky (0,6 %), což zhruba odpovídá republikovému průměru (0,7 %). V Libereckém kraji do této kategorie spadaly první ročníky pouze dvou skupin oborů vzdělání, a to skupiny Obecně odborná příprava (0,4 %) a Ekonomika a administrativa (0,2%). Vše je uvedeno v grafu 3.3.5 v příloze. Graf 3.3.6 v příloze vypovídá o počtu žáků v prvních ročnících, kteří se vzdělávali v nástavbovém studiu. Z celkového počtu 363 žáků nejvíce žáků navštěvovalo obor vzdělání Podnikání (80,2 %). Zájem o uvedený obor převyšoval celostátní průměr (o 22,1 %). V oboru Podnikání mohou získat střední vzdělání s maturitní zkouškou všichni absolventi oborů kategorie H. Nevýhodou je však skutečnost, že se vzděláváním v uvedeném oboru nerozvíjí u žáků právě odbornost získaná předchozím studiem. Podíl absolventů, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, zůstal na stejné úrovni jako v předchozím období (62 %). Ve srovnání s republikovým průměrem je to o 7 % méně. Projekce je zaznamenána v grafu 3.3.7 v příloze. 3.4 Vyšší odborné vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Ve srovnání s bakalářskými programy vysokých škol jde o vzdělávání více prakticky zaměřené. Délka vyššího odborného vzdělávání v denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku. Dálková forma vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší. Tabulka 3.4.1: Počet studentů v jednotlivých formách vzdělávání ve vyšších odborných školách Meziroční 2007/2008 2008/2009 rozdíl Počet škol 8 8 - denní forma 731 645-86 Počet studentů dálková forma 47 67 20 celkem 778 712-66 V Libereckém kraji ve školním roce 2008/2009 působilo 8 vyšších odborných škol. Šest z nich zřizoval Liberecký kraj a dvě zřizovala soukromá osoba. Většina z nich (sedm) je součástí subjektu, který vykonává činnost střední školy, pouze jedna působí jako samostatná vyšší odborná škola. Vyšší odborné školy navštěvovalo ve školním roce 2008/2009 712 studentů, tj. o 66 studentů méně než v předchozím školním roce. V denní formě vzdělávání došlo k poklesu v počtu studentů o 86, naopak nárůst byl zaznamenán u studentů, kteří se vzdělávají formou dálkového vzdělávání, a to o 20. 18

Tabulka 3.4.2: Počet studentů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Meziroční Skupiny oborů 2007/2008 2008/2009 rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 64 55-9 53 Zdravotnictví 69 75 6 63 Ekonomika a administrativa 406 393-13 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 86 74-12 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 59 32-27 82 Umění a užité umění 94 83-11 Z hlediska zastoupení jednotlivých skupin oborů vzdělání vykazoval největší počet studentů tradičně obor Ekonomika a administrativa. Meziročně se však snížil počet studentů v této skupině o 13, a to z 406 na 393. Mírný pokles v počtu studentů vykazovaly téměř všechny skupiny oborů vzdělání. Největší meziroční pokles byl zaznamenán u oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče (27 studentů). Pouze u skupiny oborů Zdravotnictví došlo k mírnému nárůstu počtu studentů, a to o 6. To představuje zcela jiný trend, než ve školním roce 2007/2008, kdy největší nárůst vykazovala skupina oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (21 studentů) a největší pokles skupina oborů Ekonomika a administrativa (19 studentů). Nejmenší zastoupení z hlediska počtu studentů pak vykazoval obor ze skupiny oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče (32 studentů), což je totožné jako v roce předchozím. Tabulka 3.4.3: Počet studentů přijatých do 1. ročníku vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Meziroční Skupiny oborů 2007/2008 2008/2009 rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 32 23-9 53 Zdravotnictví 21 32 11 63 Ekonomika a administrativa 163 162-1 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 32 35 3 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 19 0-19 82 Umění a užité umění 49 36-13 Celkem 316 288-28 K vyššímu odbornému vzdělávání bylo ve školním roce 2008/2009 přijato 288 studentů, to je o 28 studentů méně, než v roce předchozím. Největší zájem o studium a rovněž největší počet přijatých studentů do prvního ročníku vyššího odborného vzdělávání zaznamenaly obory skupiny Ekonomika a administrativa (162 studentů). Ve srovnání s předchozím školním 19

rokem zůstal v této skupině oborů počet přijatých studentů totožný. Následovaly obory skupin Umění a užité umění a Právo, právní a veřejnosprávní činnost. Největší nárůst v počtu přijatých studentů zaznamenala skupina oborů Zdravotnictví, a to o 52%. Naopak nejnižší počty studentů přijatých do prvního ročníku zaznamenala skupina oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče. V této skupině oborů došlo k poklesu o 100 %. 3.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v sobě zahrnuje předškolní, základní a střední vzdělávání. Uskutečňuje se v mateřských školách speciálních, základních školách praktických, základních školách speciálních, odborných učilištích a praktických školách. V Libereckém kraji jsou zřízeny speciální školy se zaměřením pro děti, žáky a studenty s vadami řeči, sluchu, zraku, tělesným i mentálním postižením, kombinovanými vadami či autismem. Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami probíhá formou skupinové nebo individuální integrace. Individuální integrace žáků je nejrozšířenější v základním vzdělávání, pouze jedna třetina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je ve speciálních třídách, v předškolním vzdělávání je tomu naopak - dvě třetiny dětí se specifickými vzdělávacími potřebami se vzdělávají ve speciálních třídách, jedna třetina formou individuální integrace. Specifikem speciálních tříd je výuka ve třídách se sníženým počtem dětí nebo žáků a trvalá součinnost s odbornými poradenskými zařízeními či využívání asistentů pedagoga při výuce. Dlouhodobým trendem je však snaha o individuální integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd a škol, případně i školských zařízení. Individuální integrace je založena na odborné péči výchovných poradců, školních psychologů, pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center a především pedagogů pracujících s konkrétními dětmi, žáky a studenty, ale také na spolupráci s rodiči. Škola se při vzdělávání těchto žáků řídí doporučeními pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogického centra. Jsou zpracovávány individuálně vzdělávací plány, jejichž plnění sleduje především výchovný poradce. Vztah mezi celkovým počtem dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou vzděláváni v jednotlivých stupních vzdělávání, k počtu intaktních žáků uvádí tabulka 3.5.1. Z této tabulky je patrné mírné snížení počtu dětí ve speciálních mateřských školách zřizovaných obcemi, což je dáno tím, že se transformovaly na běžné mateřské školy se speciálními třídami. Tabulka 3.5.1 Počty dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 2007/08 2008/09 Mateřské školy celkem 12 869 13 394 z toho postižení ve speciálních třídách 495 484 individuálně integrovaní 156 152 Základní školy celkem 37 531 36 296 z toho postižení ve speciálních třídách 2 063 1 972 individuálně integrovaní 969 973 Střední školy 20 641 20 192 20

z toho postižení ve speciálních třídách 559 551 individuálně integrovaní 133 202 celkem 71 041 69 882 Z celkového počtu 69 882 dětí, žáků a studentů je 4334 dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením tj. 6,20 % z celkového počtu dětí, žáků a studentů. Poměr dětí a žáků intaktních k počtu dětí a žáků vyžadujících speciální péči činí v segmentu předškolního vzdělávání 4,75 %, ve věkové kategorii žáků základního vzdělávání 8,11 % a ve středním vzdělávání 3,73 %. Oproti předcházejícímu školnímu roku je nepatrný pokles počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách, i když se předškolního vzdělávání zúčastňuje více dětí; v základním vzdělávání zůstává poměr takřka nezměněn, zvýšil se počet individuálně integrovaných žáků na středních školách. V tabulce 3.5.2 jsou shromážděny údaje o počtech dětí, žáků a studentů v členění podle druhu postižení. Tabulka 3.5.2 Děti, žáci a studenti podle druhu postižení Mateřské školy Základní školy Střední školy Druh postižení: speciální třídy individuální integrace speciální třídy individuální integrace speciální třídy individuální integrace celkem mentální 13 8 1 293 55 425 0 1 794 z toho středně těžké 5 2 221 15 9 0 252 z toho těžké 1 0 107 6 0 0 114 z toho hluboké 2 0 4 0 0 0 6 sluchové 10 9 38 38 0 11 106 z toho těžké 10 6 31 5 0 3 55 zrakové 15 8 2 34 0 1 60 z toho těžké 1 2 1 8 0 0 12 vady řeči 261 74 92 21 0 2 450 z toho těžké 53 5 44 1 0 0 103 tělesné 30 7 49 66 20 29 201 z toho těžké 15 2 26 15 0 13 71 souběžné více vadami z toho hluchoslepé vývojové poruchy učení vývojové poruchy 125 34 208 30 0 5 402 0 0 1 0 0 0 1 0 0 218 693 106 153 1170 15 9 34 24 0 0 82 21

chování z toho těžké 0 0 3 0 0 0 3 autismus 15 3 38 12 0 1 69 Celkem 484 152 1 972 973 551 202 4 334 3.5.1 Předškolní vzdělávání Výchova a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zajištěny prostřednictvím individuální či skupinové integrace v mateřských školách, případně docházkou do mateřské školy zřízené pro děti s určitým druhem postižení. Zájem rodičů o začlenění dětí se zdravotním postižením předškolního věku do kolektivu ještě před plněním povinné školní docházky stále roste. Odborná péče, která je dětem věnována v rámci mateřských škol pro děti s postižením, ale také péče věnovaná dětem integrovaným v běžné mateřské škole, usnadňuje jejich vstup do systému základního vzdělávání. V případě nápravy nebo zmírnění postižení mohou děti navštěvovat běžnou základní školu. V tabulce 3.5.3 jsou prezentovány údaje o dětech se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání v členění podle obcí srozšířenou působností. Údaje zahrnují všechny děti docházející do běžných i speciálních mateřských škol bez rozlišení zřizovatele, kromě soukromých a církevních škol. Knejvětšímu úbytku dětí vyžadujících speciální vzdělávání dochází v Liberci, Železném Brodě a v České Lípě. Naopak k nepatrnému nárůstu počtu dětí vyžadujících speciální vzdělávací potřeby dochází ve Frýdlantu, Novém Boru a Tanvaldu. Tabulka 3.5.3 Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání Obec s rozšířenou Celkem dětí Celkem dětí s SVP Podíl působností 2007/08 2008/09 2007/08 2008/09 2007/08 2008/09 Liberec 3 750 3 880 276 247 7,4 6,4 Frýdlant 781 769 21 24 2,7 3,1 Jablonec n. Nisou 1 571 1 628 58 59 3,7 3,6 Tanvald 602 606 5 7 0,8 1,2 Železný Brod 321 341 33 27 10,3 7,9 Česká Lípa 2 274 2 335 68 52 3,0 2,3 Nový Bor 721 776 30 33 4,2 4,3 Semily 789 821 62 60 7,9 7,3 Jilemnice 772 816 32 21 4,1 2,6 Turnov 1 005 1 039 55 55 5,5 5,3 Celkem 12 537 13 011 591 585 4,7 4,5 Přestože se oproti roku 2007/2008 zvýšil celkový počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání, snížil se počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Patrný je přesun mezi způsoby integrace ve prospěch skupinové integrace (vady řeči, souběžné postižení více vadami). 22