Teorie práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz
Odpovědnost způsobilost nést následky za své činy svobodná vůle determinismus vs. antideterminismus - do jaké míry lidské jednání je výsledkem svobodné volby a do jaké míry je výsledkem působení prostředí schopnost posoudit důsledky svého chování
Druhy odpovědnosti 1) Politická odpovědnost výkon mandátu má sloužit blahu všech 2) Profesní odpovědnost služba veřejnosti - dodržování postupu lege artis 3) Odpovědnost morální před vlastním svědomím 4) Odpovědnost právní nesení následků za porušení právních norem
Právní odpovědnost Porušení právní povinnosti nebo vznik škody Následky právní odpovědnosti 1) trvání primární povinnosti (výjimkou např. tzv. fixní závazek) 2) vznik sekundární povinnosti strpět sankci 3) jiný následek, jenž nemá povahu sankce v pravém slova smyslu (např. odstoupení od smlouvy)
I) Soukromoprávní odpovědnost odpovědnost za soukromoprávní delikt 1) Smluvní odpovědnost ( 2913 NOZ) Povinnost plnit závazek ze smlouvy - včas a řádně a) odpovědnost za prodlení b) odpovědnost za vady 2) Odpovědnost mimosmluvní Odpovědnost za škodu zaviněnou či i nezaviněnou a) subjektivní založená na zavinění b) objektivní bez ohledu na zavinění
Podmínky subjektivní odpovědnosti ( 2910 NOZ) a) porušení právní povinnosti b) vznik škody c) příčinná souvislost d) zavinění Podmínky objektivní odpovědnosti ( 2924 NOZ) a) provozní či jiná činnost definovaná zákonem b) vznik škody c) příčinná souvislost (škoda byla vyvolána provozem) zavinění se presumuje
Možnost vyhnout se odpovědnosti 1) Subjektivní odpovědnost možnost tzv. exkulpace prokáže, že škodu nezavinil 2) Objektivní odpovědnost možnost tzv. liberace prokáže, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby ( 2925 NOZ zvlášť nebezpečný provoz) 3) Absolutní objektivní odpovědnost není možná liberace
II) Kárná odpovědnost porušení stavovských a obdobných předpisů Odpovědnost za disciplinární delikt (kárné provinění) Založena na provinění zpravidla nedbalostní povahy a) porušení postupu lege artis (porušení povinnosti vzdělávat se v oboru činnosti) b) chování v soukromém životě snižující důstojnost zvolené profese Možnou sankcí zde i vyloučení z příslušné komory, a tedy i znemožnění výkonu této profese.
III) Přestupek a trestný čin Přestupek a) zaviněné jednání b) materiální znak (společenské nebezpečnost) c) formální znak (skutková podstata popsána v zákoně) Trestný čin protiprávný čin označený trestným zákonem za trestný a vykazující znaky uvedené v trestním zákoně presumpce nevinny zásada nullum crimen sine lege
Znaky skutkové podstaty přestupku a) objekt právem chráněná hodnota nutno odlišovat objekt deliktu a předmět útoku b) objektivní stránka a) jednání pachatele b) následek c) příčinná souvislosti mezi jednáním a následkem c) subjekt osoba pachatele dosažen věk 15 let a příčetnost d) subjektivní stránka zavinění, pohnutka, motiv aj.
Bipartice forem zavinění 1) úmyslné zavinění ( 15 TZ dolus) 2) nedbalostní zavinění ( 16 TZ - culpa) Kritéria pro dělení forem zavinění: a) složka vědění (intelektuální složka zavinění) (otázka, zda pachatel věděl, že může vyvolat škodlivý následek) b) složka vůle (volní složka zavinění) (otázka, zda škodlivý následek chtěl vyvolat může zahrnovat i srozumění)
Úmysl 1) Úmysl přímý (dolus directus) - 15 odst. 1 písm. a) TZ Pachatel věděl, že poruší či ohrozí zájem chráněný TZ či že jej může ohrozit a ohrozit jej chtěl. 2) Úmysl nepřímý (dolus eventualis) - 15 odst. 1 písm. b) TZ Pachatel věděl, že svým jednáním může zájem chráněný TZ poškodit nebo ohrozit a byl s tím pro ten případ srozuměn.
Nedbalost zanedbáním povinné opatrnosti způsobí nezamýšlený následek 1) vědomá nedbalost Věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení nenastane 2) nevědomá nedbalost Nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl Absence volní složky pachatel nechce vyvolat škodlivý následek Složka intelektuální ví o možnosti škodlivého následku (vědomá nedbalost) či o ní neví (nevědomá nedbalost), ač by o ní vědět měl a mohl vědět
Hrubá nedbalost - 16 odst. 2 TZ - nepředstavuje zvláštní kategorii nedbalosti vedle nedbalosti vědomé a nevědomé - je představitelná ve vztahu k vědomé a nevědomé nedbalosti zvyšuje míru nebezpečnosti těchto forem nedbalosti - postoj pachatele svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným TZ (nebere na ně ohled) (pachatel např. ignoruje z lehkomyslnosti opakovaná upozornění na nutnost seznámit se s příslušnými předpisy) - pachatel svým přístupem (postojem) porušuje požadavek náležité opatrnosti