R o m á n s k é u m ě n í v Čechách a na Moravě předrománské umění na území Čech v 9. a 10. století První křest českých vládců se odehrál roku 845 v Řezně, tehdy se nechalo pokřtít 14 knížat. Když si však velkomoravský panovník Svatopluk podrobil Čechy, prosadil také příslušnost k velkomoravské diecézi vedené Metodějem. Kníže Bořivoj se Metodějem nechal pokřtít a nechal si vystavět rotundu sv. Klimenta na Levém Hradci (severně od Prahy), kam Metoděj vyslal jednoho ze svých kněží. Svatopluk pak podpořil Bořivoje jako hlavního představitele Čech a ten přenesl své sídlo na místo Pražského hradu, kde nechal vystavět podélný kostel Panny Marie. Od té doby je Praha hlavním politickým a kulturním centrem českého státu. Ze stavebních realizací 10. století můžeme uvést: baziliku sv. Jiří na Pražském hradě (921) Bazilika byla vystavěna Vratislavem I. (syn Bořivoje), byla však ve 12. st. přestavěna. Šlo o krátkou trojlodní baziliku se třemi apsidami. Byli zde pochováni někteří Přemyslovci a také zde proběhly korunovační mše. rotundu sv. Víta na Pražském hradě (920-940) Václav získal ostatek sv. Víta (paži) a nechal mu vystavět rotundu na místě dnešní svatovítské katedrály. Pravděpodobně šlo o rotundu se čtyřmi apsidami. Ve východní byl oltář s ostatkem sv. Víta, v jižní pak byl pohřben sám Václav (dnes je nad tímto místem čtvercová kaple sv. Václava u jižní věže katedrály). Rotundy jsou pak na našem území běžným stavebním typem po celou románskou dobu. 1
Mapa románských Čech s převažujícím zalesněním (hvozdy) Další kostely byly postaveny v Plzni (Starý Plzenec), v Libici (při hradišti Slavníkovců), na Malíně u Kutné Hory a snad ve Staré Boleslavi, kde byl zavražděn Václav. Na konci 10. století bylo v Praze zřízeno biskupství, čímž se Čechy vymanily z vlivu řezenské diecéze. Roku 973 se stal prvním biskupem saský duchovní Dětmar a biskupským kostelem se stala rotunda sv. Víta. Druhým biskupem byl Vojtěch (Adelbert) z rodu Slavníkovců, který byl při své misii na sever zabit pobaltskými Prusy a později prohlášen za svatého. Roku 970 došlo také k založení prvního kláštera u nás a to ženského benediktinského kláštera při bazilice sv. Jiří. Zakladatelkou byla abatyše Mlada, sestra Boleslava II., a k bazilice byly ze severní strany přistavěny klášterní budovy. Nejstarší mužský benediktinský klášter u nás byl založen biskupem Vojtěchem roku 992 v Praze na Břevnově. románská architektura 11. a 12. století Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 Čechy definitivně ovládli Přemyslovci a v průběhu 11. století upevňovali svou moc. Významným panovníkem, který poprvé získal zatím nedědičný titul krále, byl Vratislav II. (1061 1092). Vratislav přenesl své sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad, kde podnítil velkolepou stavební činnost. nechal zde vybudovat baziliku sv. Petra, která se nedochovala, trojlodní baziliku sv. Vavřince s trojapsidálním závěrem, ze které zbyly jen základy a rotundu sv. Martina, která byla částečně přestavěna, ale stojí dodnes. Rotunda sv.martina,vyšehrad,konec 11.st.,pozdější úpravy 2
bazilika sv. Víta (1061 1096) Bazilika byla inspirována otonským kostelem sv. Michala v Hildesheimu: dvouchórová dispozice s vyvýšenými chóry, pod kterými byly krypty. Na východní straně byl chór ukončen třemi apsidami na západě jen jednou. Vyvýšené chóry byly přístupné po schodišti. Hrob sv. Václava byl zachován na východě pod nejjižnější ze tří apsid. V první polovině 12. století došlo k přestavbě pražské tvrze na kamenný hrad opatřený hradbami (za Soběslava I.) a k stavbě rotundy sv. Jiří na Řípu, která je první rotundou u nás s válcovou věží se sdruženými okny. Rotunda sv. Jiří, Říp, 1126, kvádříkové zdivo z opuky 3
Druhý nedědičný královský titul získal roku 1158 Vladislav II. za podporu císaře Friedricha I. Barbarossy. Vladislav II. byl významný podporovatel církve, pozval k nám nové řády - premonstráty (1. klášter založil na Strahově) a cisterciáky, podnítil také budování mnohých staveb jak církevních tak světských. Za jeho vlády došlo k přestavbě paláce na Pražském hradě a stavbě prvního kamenného mostu u nás spolu s mosteckou věží (Juditin most a malostranská mostecká věž). Stavěly se kamenné domy na Starém městě v okolí Týna a Staroměstského náměstí. Románský dům v Řetězové ul. čp. 222, velký sál dnes v suterénu, zaklenutí na válcové sloupy, pol. 12. st. přestavba baziliky sv. Jiří na Pražském hradě Byla zachována trojlodní dispozice, vyvýšený chór s jednou apsidou přístupný dvouramenným schodištěm a s kryptou. Lodě oddělují mohutné pilíře a sloupy, nad bočními loděmi jsou tribuny otevřené do lodi trojdílnými sdruženými okny. Na východní straně stojí při presbytáři dvě věže. Bazilika sv. Jiří, po 1142, závěr s dvojicí věží po stranách presbytáře a půlkruhovou apsidou 4 Bazilika sv. Jiří, interiér, pohled k závěru, dřevěný strop
Ve 12. století byl v Chebu vybudován sídelní komplex císařem Friedrichem I. Barbarossou, neboť v té době šlo o území německých císařů. Součástí opevněného komplexu na návrší byla falc (palác), věž, kaple a dřevěné hospodářské budovy. Obdélná kaple byla dvoupatrová, s centrálním průhledem mezi patry. Cheb, hradní kaple, 1165-1188, pohled z přízemí do patra Kromě dvorských a klášterních staveb jsou na našem území často budovány v rámci panských dvorů tzv. panské kostely. Většinou se jedná o drobné podélné jednolodní stavby s vloženými tribunami pro feudály, které byly přístupné spojovacím můstkem s obydlím. Podle umístění tribun je možno rozlišit tři základní typy tribunových kostelů: kruchtový (sv. Jakub v Jakubu u Kutné Hory), věžový (sv. Jakub ve Stříbrné Skalici) a patrový (sv. Mikuláš ve Vinci). Stříbrná Skalice, sv. Jakub, 1180, tribunový kostel věžový, zachovaná fresková malba 5
Morava Hlavní správní centra byla v Olomouci (roku 1062 zde bylo založeno biskupství), Brně, Znojmě a Břeclavi. V těchto centrech stály první kostely, ne všechny se však zachovaly. Nejvýznamnější stavbou je vzhledem k zachované freskové výmalbě rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. K válcovému tělu zde přiléhá apsida na půdorysu tří čtvrtin kruhu. Rotunda sv. Kateřiny, Znojmo, před 1037, přestavěna a opatřena freskami roku 1134 Zajímavým objektem je kostelík sv. Petra a Pavla v Řeznovicích u Brna (druhá pol. 12. st.) centrála čtvercového půdorysu se třemi apsidami a osmibokou věží nad ústředním prostorem s dvojicemi sdružených oken v nejvyšším patře. Východní apsidu zdobí pod střechou obloučkový vlys. Řeznovice, kostelík sv. Petra a Pavla, 2. pol. 12. st. 6
Tak zvaný Přemyslovský (nebo taky biskupský) palác v Olomouci u dómu sv. Václava byl vystavěn po roce 1141 biskupem Jindřichem Zdíkem, rádcem krále Přemysla Otakara II. Zachovala se z něj kromě dispozice velice ušlechtile dekorována sdružená okna v patře. Předpokládá se zde účast renomované zahraniční stavební hutě. Olomouc, Přemyslovský palác, sdružená okna v 1. patře, 1141, patky sloupů mají v nárožích drápky, stylizovaný dekor hlavic je přenesen i na náběžníky a archivolty oblouků Významnou stavbou pozdního románského slohu (někdy označovanou jako přechodný styl) je bazilika sv. Prokopa v Třebíči (vlevo a dole). Kostel benediktýnského kláštera byl postaven v první čtvrtině 13. století jako trojlodní stavba s věžemi v průčelí, sochařsky pojednaným severním portálem, rozetami a trpasličí galerií v závěru. Výjimečné je zaklenutí presbytáře dvěma osmidílnými žebrovými klenbami baldachýny. 7
románské sochařství Zachovalo se několik vzácných jednotlivostí z architektonické výzdoby. Portál kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem (u Kolína) po r. 1200. Jeden s nejvyspělejších projevů dekorativního sochařství u nás, v archivoltách je geometrický ornament, zvířata a lidské postavy. Výzdoba kostela sv. Jakuba ve vsi Jakub u Kutné Hory, po r. 1165. Ojedinělá výzdoba exteriéru figurální reliéfy ve slepých arkádách na jižním průčelí. Donátorkou byla šlechtična Marie, která patřila ke královskému okruhu. Nad vchodem stojí postava Krista se syny paní Marie, další figury představují české patrony sv. Václava, Prokopa a Vojtěcha. 8
Reliéf tympanonu z baziliky sv. Jiří v Praze - triptych: ve střední části je trůnící Madona s Ježíškem a anděly, u nohou jí klečí abatyše Mlada a Berta (jména jsou vyryta na rámu) a na bočních křídlech se modlí Anežka a Přemysl Otakar I. Reliéfy bočních křídel jsou živější, volnější, s portrétními rysy. Lvi z Kouřimi, 1. čtvrtina 13. století z kostela sv. Štěpána, první volné sochy, původně podstavce křtitelnice nebo trůnu, o čemž ptačí nohy na hřbetech, italský vliv 9
románské nástěnné malířství Celoevropsky významná je zachovaná malba v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Byla zhotovena při příležitosti svatby přemyslovského údělného knížete Konráda s uherskou princeznou Marií v roce 1134. Tématicky došlo k propojení církevních a světských námětů (mytologie nástupu Přemyslovců na trůn a doba jejich panování). V apsidě a kupoli jsou náboženské motivy (Kristus v mandorle s Pannou Marií, sv. Janem, symboly evangelistů a apoštoly), v lodi jsou ve spodním páse zobrazeny příběhy ze života Krista a ve dvou pásech nad tím jsou seřazena přemyslovská knížata včetně legendy o povolání Přemysla oráče na trůn. Literární předlohou nejspíš byla Kosmova kronika. Výtvarné prvky: kresebné pojetí, převažuje linie, linie naznačuje i objem, barva jen vyplňuje plochy vykreslené linií, pozadí v barevně jednolitých horizontálních pásech (střídání modré a zelené). Král Vratislav (nahoře) a povolání Přemysla oráče (vpravo) 10
románské knižní malířství Díky snadnějšímu zachování rukopisů máme početnější soubor kvalitních příkladů románského malířství v iluminacích. Gumpoldova legenda o sv. Václavu (před r. 1000) Tato legenda je nejstarší knižní památkou u nás, jsou zde zobrazeny tři výjevy - hostina v Boleslavi, zavraždění sv. Václava a (obr. vpravo) Kristus kladoucí mučednickou korunu Václavovi (kněžna Emma - choť Boleslava II. - v hluboké pokoře, iluminace má výrazné nachové pozadí v podobě tapety) Kodex Vyšehradský (1085) vznikl u příležitosti korunovace krále Vratislava I. a je velmi bohatě vyzdoben. Kde vznikl není známo, možná jde o import na konkrétní objednávku, možná vznikl v klášteře na Břevnově. Tento kodex je svou kvalitou srovnatelný s evropskou produkcí, proto se někteří vědci spíš přiklánějí k cizímu autorství. Objevuje se zde množství scén z Nového a ze Starého zákona. Na reprodukci Narození Páně s pastýři a anděly. Za pozornost stojí kompoziční uspořádání v ploše ( obrácená nebeská sféra), ornamentální styl dominující linie (přikrývka ležící Panny Marie v popředí), vyvážená barevnost, hra symbolických gest. 11
Olomoucké horologium (1141) Modlitební kniha kalendářně uspořádaná. Známe jména ilustrátora (Hildebert) i jeho pomocníka (Everwin), neboť se zde oba spolu s mnichem R. - písařem textů, pod samotný obraz dedikačního (darovacího) listu zobrazili. Kniha byla vytvořena u příležitosti založení kapituly a výstavby chrámu a paláce v Olomouci (viz výše architektura). Na iluminaci jsou významné osobnosti papež Řehoř Veliký, jeho pomocník Petr Diacon, biskup Jindřich Zdík, benediktýni z Hradiska, trůn papeže nesou stavitelé Modlata a Marek. De civitate dei (O obci boží), polovina 12. století. Opět práce Hildeberta a Everwina, jsou zobrazeni v jedné z iniciál ( G ) a navíc se zde objevuje první bezprostřední žánrová kresbička přímo z jejich dílny. Hildebert, s brkem za uchem, se rozčiluje nad myší, která plení svačinku: Bídná myši, příliš často mne doháníš k hněvu. Bůh tě zatrať! Za pozornost stojí rovněž Everwin kreslící ornament a zátiší s iluminátorovými psacími pomůckami na pulpitu, jehož desku nese podstavec v podobě lva. 12
Další rukopis obsahující text De civitate dei spis sv. Augustina, který pojednává o hierarchickém uspořádání středověké společnosti (dole sféra pozemská a nahoře sféra nebeská) vznikl kolem roku 1200. Obsahuje miniaturu znázorňující obec jako Nebeský Jeruzalém, jehož součástí jsou i Čechové v podobě čtyř postav vpravo dole muže, ženy, kněze a mnicha (představitelé jednotlivých stavů společnosti), kteří nesou nápis: Naděje, láska a víra zjednává zde místo spravedlivým Čechům. Kodex Gigas (poč. 13. st.) Název má díky své velikosti (metr x půl metru). Obsahuje různé texty: Bibli, Kosmovu kroniku a další. Jsou zde iniciály i celostránkové iluminace, z nichž nejznámější je obraz pekla v podobě ďáblíka. 13