4.SPECIFIKACE VARIANT ROZVOJE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY A JEJICH ZHODNOCENÍ

4.SPECIFIKACE VARIANT ROZVOJE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY A JEJICH ZHODNOCENÍ 4.1 ANALÝZA DOSTUPNÝCH ZPŮSOBŮ VÝROBY A DODÁVKY TEPLA V CHOMUTOVĚ A STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ PRO VOLBU JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVY TUV Pro analýzu dostupných způsobů výroby a dodávky tepla byl použit lineární bilanční model GEMIS-CZ, který umožňuje provedení podrobné analýzy vlivu na životní prostředí včetně energetické bilance a nákladů. Při ekonomickém hodnocení umožňuje porovnání včetně vyjádření dopadů na životní prostředí. Popis modelu GEMIS-CZ a základní informace o jeho využití jsou v samostatné příloze energetického generelu města Chomutova. GEMIS-CZ používá nákladovou analýzu, která je založena na dlouhodobých marginálních nákladech. Vychází z rozdělení nákladů na dvě skupiny, z nichž každá se dále člení na dvě základní nákladové položky: Náklady stálé - náklady, které je nutno vynaložit bez ohledu na množství dodané energie, tedy náklady nesouvisející s množstvím dodané energie (např. přímé mzdy, režie, splátky úvěru) N i - roční investiční složka nákladů N fix - roční stálé náklady na provoz a údržbu Náklady proměnné - náklady, které přímo souvisí s množstvím dodané energie (např. náklady na palivo, náklady na provozní hmoty a energie) N var - roční proměnné náklady na provoz a údržbu N pal - roční palivové náklady Podkladem pro stanovení těchto položek byly údaje a hodnoty databáze GEMIS - CZ parametrizované na podmínky Chomutova. Ceny paliv a energií, které vstupovaly do výpočtů, představují nedeformované ceny, tedy ceny odrážející skutečné náklady na výrobu, přeměnu a dopravu paliv a energií k jednotlivým kategoriím odběratelů. Ostatní náklady odpovídají cenové úrovni roku 2000. Specifikace dostupných způsobů výroby a dodávky tepla pro otop a výrobu TUV Vzhledem k místním podmínkám byly vybrány tyto způsoby výroby a dodávky tepla: 1. Centrální zásobování teplem 2. El. Topení mix-lokal Chomutov 3. Kotelny REZZO Zemní plyn - kotelna malá 4. Topení HU- lokal Chomutov 5. Topení na biomasu - lokal Chomutov 6. Topení na propan - lokal Chomutov 7. Topení na ZP - lokal Chomutov 8. Topení olejové - lokal Chomutov 9. Tp HU Chomutov 10. Vaření na ZP lokal Chomutov 110

Ekologické porovnání dostupných způsobů výroby a dodávky tepla pro otop a TUV Výsledky porovnání produkce znečišťujících látek - emisí znečišťujících látek na prahu zdrojů - jsou uvedeny v následujících tabulkách za touto kapitolou. Porovnání výroby tepla se provádí u ostatních zdrojů k výrobě ze zdroje CZT. Tabulka 4-1 obsahuje produkci emisí znečišťujících látek v místě výroby tepla a vyjadřuje zároveň příspěvek imisní zátěži. Skutečná imisní zátěž je však výsledkem působení dalších vlivů, jakými jsou: výška komínu, reliéf terénu, imisní pozadí, místní klimatické podmínky. Tabulka 4-2 obsahuje produkci emisí znečišťujících látek mimo území města, které se spotřebou bezprostředně souvisí. Výpočet těchto hodnot je možný z toho důvodu, že GEMIS-CZ pracuje s úplnými procesními řetězci. Jinými slovy např. pro spalování zemního plynu v ústředním plynovém topení je namodelován celý řetězec od těžby zemního plynu přes jeho dopravu až do místa spotřeby. Tabulka 4-3 je součtem předchozích dvou hodnot a vyjadřuje tedy globální dopady na životní prostředí. Tab. 4-1 Místní emise (kg/gj) SO 2 NO x HCl HF SO 2 -ekvivalent* CO 2 CO 2 -ekvivalent* 1 CZT Chomutov 0 0 0 0 0 0 0 2 El.topení mix-lokal 0 0 0 0 0 0 0 3 Kotelny REZZO 0 0,05 0 0 0,03 64,25 64,25 4 Topení HU-lokal 1,49 0,18 0,04 0 1,65 149,74 154,47 5 Topení biomasa-lokal 0,03 0,12 0 0 0,11 0 0 6 Topení propan lokal 0 0,05 0 0 0,03 74,86 75,35 7 Topení ZP lokal 0 0,06 0 0 0,04 63,51 63,51 8 Topení olej-lokal 0,06 0,1 0 0 0,12 88,32 88,32 9 Tp HU Chomutov 0,12 0,52 0 0 0,48 332,82 336,04 10 Vaření na ZP-lokal 0 0,06 0 0 0,04 63,51 63,51 Tab. 4-2 Emise vyvolané v jiných lokalitách (kg/gj) SO 2 NO x HCl HF SO 2 -ekvivalent CO 2 CO 2 -ekvivalent 1 CZT Chomutov 0,47 0,56 0,01 0 0,89 381,41 385,46 2 El.topení mix-lokal 0,32 0,48 0 0 0,66 314,05 323,91 3 Kotelny REZZO 0,01 0,02 0 0 0,03 8,16 18,71 4 Topení HU-lokal 0,01 0,01 0 0 0,01 6,45 6,71 5 Topení biomasa-lokal 0 0,01 0 0 0,01 3,96 4,1 6 Topení propan lokal 0,06 0,04 0 0 0,08 14,31 15,52 7 Topení ZP lokal 0,01 0,02 0 0 0,03 8,17 18,61 8 Topení olej-lokal 0,06 0,04 0 0 0,09 16,32 17,61 9 Tp HU Chomutov 0,01 0,01 0 0 0,02 7,59 7,98 10 Vaření na ZP-lokal 0,01 0,02 0 0 0,03 8,17 18,61 111

kg/tj kg/tj CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Tab. 4-3 Emise celkové (kg/gj) SO 2 NO x HCl HF SO 2 -ekvivalent CO 2 CO 2 -ekvivalent 1 CZT Chomutov 0,47 0,59 0,01 0 0,89 381,41 385,46 2 El.topení mix-lokal 0,32 0,48 0 0 0,66 314,05 323,91 3 Kotelny REZZO 0,01 0,07 0 0 0,06 72,41 82,97 4 Topení HU-lokal 1,5 0,19 0,04 0 1,66 156,19 161,19 5 Topení biomasa-lokal 0,03 0,13 0 0 0,12 3,96 4,1 6 Topení propan lokal 0,06 0,08 0 0 0,12 89,17 90,87 7 Topení ZP lokal 0,01 0,09 0 0 0,07 71,69 82,13 8 Topení olej-lokal 0,12 0,14 0 0 0,21 104,64 105,93 9 Tp HU Chomutov 0,13 0,53 0 0 0,5 340,41 344,02 10 Vaření na ZP-lokal 0,01 0,09 0 0 0,07 71,69 82,13 * množství znečisťujících látek přepočítaných na ekvivaletní množství SO 2 (NO x, HF, HCL) a CO 2 (ostatní skleníkové plyny vyjadřuje celkový účinek skupiny skleníkových plynů) Produkce SO 2, NOx a CO 2 je pro lepší přehlednost znázorněna graficky v následujících grafech. Graf 4-1 Měrné emise SO2 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 procesy jinde v Chomutově Graf 4-2 Měrné emise NOx 700 600 500 400 300 200 100 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 procesy jinde v Chomutově 112

kg/tj CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Graf 4-3 Měrné emise CO2 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 jinde v Chomutově 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 procesy Ekonomické porovnání dostupných způsobů výroby a dodávky tepla Výsledky ekonomického porovnání variant jsou uvedeny v tabulkách a grafech, které jsou umístěné za touto textovou částí. Výsledky ekonomického porovnání jsou uvedeny v tabulkách 4-4 a 4-5. V tabulce 4-4 jsou uvedeny měrné náklady na 1 GJ v členění interní, externí. V tabulce 4-5 je pak znázorněna výsledná cena tepla pro konečného spotřebitele. Vysvětlující komentář je uveden za tabulkami a grafy. Tab. 4-4 Měrné náklady na 1GJ Měrné náklady (Kč/GJ) Interní* externí* celkové* interní** externí** celkové** 1 CZT Chomutov 259,02 431,14 690,17 267,8 431,14 698,94 2 El.topení mix-lokal 508,24 355,18 863,43 540,39 355,18 895,57 3 Kotelny REZZO 239,4 80,58 319,97 276,63 80,58 357,21 4 Topení HU-lokal 241,74 307,63 549,37 265,55 307,63 573,18 5 Topení biomasa-lokal 169,55 23,77 193,32 205,27 23,77 229,04 6 Topení propan lokal 526,47 93,1 619,57 645,54 93,1 738,64 7 Topení ZP lokal 250,7 80,91 331,6 310,23 80,91 391,14 8 Topení olej-lokal 483,32 116,11 599,43 578,58 116,11 694,69 9 Tp HU Chomutov 121,91 359,21 481,12 146,8 359,21 506,01 10 Vaření na ZP-lokal 250,7 80,91 331,6 310,23 80,91 391,14 *uvažováno 0% úroku ** uvažováno 10,5% úroku 113

Kč/GJ Kč/GJ CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Tab. 4-5 Cena tepla pro konečného spotřebitele Kč/GJ * Kč/GJ** 1 CZT Chomutov 259,02 267,8 2 El.topení mix-lokal 508,24 540,39 3 Kotelny REZZO 239,4 276,63 4 Topení HU-lokal 241,74 265,55 5 Topení biomasa-lokal 169,55 205,27 6 Topení propan lokal 526,47 645,54 7 Topení ZP lokal 250,7 310,23 8 Topení olej-lokal 483,32 578,58 9 Tp HU Chomutov 121,91 146,8 10 Vaření na ZP-lokal 250,7 310,23 *výpočet s nulovým úrokem (do ceny tepla jsou započítány pouze roční lineární odpisy a cena paliva) **výpočet s úrokem 10,5% Stejně jako u emisí znečišťujících látek, je i porovnání nákladů a ceny tepla uvedeno v přehledně v následujících grafech. Graf 4-4 Měrné náklady 1000 800 600 400 200 "+"úrok 10,5% externí interní 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 procesy Graf 4-5 Cena tepla pro spotřebitele 700 600 500 400 300 200 100 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 procesy "+"úrok 10,5% interní Pozn. Položka +10% úrok je podíl navýšení nákladů investiční složky investic vlivem časové hodnoty peněz. 114

Komentář k ekologickému porovnání dostupných způsobů výroby a dodávky tepla Hodnocení vlivu energetických výrob na životní prostředí je především zkoumání jejich vlivu na ovzduší. Při hodnocení je velmi důležité si uvědomit, a následně zhodnotit, celkové dopady. Znamená to porovnat nejenom produkci emisí v místě, ale zároveň i produkci emisí mimo místo výroby tepla (energie), která se realizuje v rámci celého procesního řetězce, tedy od procesu získání, přeměny, dopravy až po konečnou spotřebu energie. V rámci porovnání je pak důležité porovnávat nejenom dnes zpoplatňované škodliviny, ale porovnávat i produkci škodlivin, které mají rozhodující vliv v globálním měřítku. Jedná se o skleníkové plyny, mezi něž se, v případě energetických výrob řadí CO 2. Z hlediska produkce emisí v místě výroby by pak byla nejvýhodnější elektřina, jejíž výroba však způsobí z celkového hlediska obdobnou újmu životnímu prostředí jako prosté spalování uhlí, jelikož se většina elektřiny vyrábí v tepelných uhelných elektrárnách. Přechod z pevných paliv na elektrické vytápění, kde se většina elektřiny získává v uhelných tepelných elektrárnách, neřeší globální ekologické problémy a jeho význam je kombinací systémového opatření na straně výroby elektřiny a příspěvku ke zlepšení místního znečištění na straně druhé. Z globálního hlediska (porovnání produkce CO 2 ) je pořadí výhodnosti užití porovnávaných druhů výroby tepla následující: 1. Centralizované zásobování teplem (dálkové teplo z elektrárny) i když je v grafu dálkové teplo jako nejvíce zatěžující životní prostředí s ohledem na použité palivo, je z hlediska systémového pohledu postaveno na prvé místo. Důvodem je skutečnost, že se v tomto případě jedná o vedlejší produkt při výrobě elektřiny, který stejně vznikne, ať ho využijeme či nikoli. 2. Využití dřevní biomasy 3. Využití zemního plynu 4. Využití propanu 5. Využití lehkých topných olejů 6. Ekologické spalování hnědého uhlí 7. Elektrická energie akumulační 8. Elektrická energie přímotopná Komentář k ekonomickému porovnání dostupných způsobů výroby a dodávky tepla Jak již bylo uvedeno v úvodu, GEMIS-CZ pro výpočet nákladů používá nákladovou analýzu. Ta umožňuje promítnout do ceny tepla všechny nákladové položky a zároveň umožňuje pracovat s časovou hodnotou peněz. Časová hodnota peněz je obsažena ve výpočtu anuity zadáním úrokové míry. Při zadání nulové úrokové míry se do ceny tepla promítnou v kapitálové složce pouze odpisy. Při výpočtech byl použit úrok 10,5%, který představuje přibližně hodnotu diskontní míry. Externí náklady, které se objevují v tabulce i grafu, jsou vypočteny na základě ocenění produkce emisí znečišťujících látek tzv. uhlíkovou daní ve výši, která odpovídá německému ocenění. V rámci EU dnes ještě není úplně vyjasněna otázka velikosti uhlíkové daně, proto byla použita výše uhlíkové daně, kterou navrhuje Německo. Tento návrh počítá s 900 Kč/t CO 2. Z dlouhodobého hlediska, kdy se do ceny tepla bude promítat uhlíková nebo jiná ekologická daň, je z pohledu spotřebitelských nákladů pořadí následující: 1. Využití dřevní biomasy 2. Využití zemního plynu v okrskové kotelně (cca 1-5 MW) 3. Ekologické spalování hnědého uhlí 4. Využití zemního plynu v malé kotelně (cca 0,2 MW) 5. Využití zemního plynu v RD (do 35 kw) 6. Využití lehkých topných olejů 7. Využití propanu 8. Centrální zásobování teplem (dálkové teplo z elektrárny) je v grafu dálkové teplo jako nejvíce zatěžující životní prostředí s ohledem na použité palivo, je z hlediska systémového pohledu postaveno na prvé místo. Důvodem je skutečnost, že se v tomto případě jedná o vedlejší produkt při výrobě elektřiny, který stejně vznikne, ať ho využijeme či nikoli. 9. Elektrická energie akumulační 10. Elektrická energie přímotopná Ceny paliv a energií, které vstupovaly do výpočtu vyjadřují ceny nedeformované. Všechny ceny a náklady odpovídají cenové hladině roku 1999. 115

Doporučení postupu při uplatňování dostupných způsobů výroby a dodávky tepla v Chomutově Na základě provedených výpočtů a analýz, které byly zpracovány s výše uvedenými předpoklady, doporučujeme při výběru paliv, energií a způsobů jejich užití při výrobě a dodávce tepla uplatnit následující obecný postup výběru: I. Přednostně se uplatňují síťové druhy energií teplo z CZT a zemní plyn. II. Přednostně se uplatňuje centralizovaný způsob výroby tepla před individuálním. III. Pokud by došlo uplatněním kogenerace v centrálním zdroji ke snížení nákladů na teplo, je oprávněný důvod na prosazení realizace kogenerace. 1. Pokud je v místě dostupné ***CZT, přednostně se použije tento způsob dodávky tepla. 2. Pokud v místě není dostupné CZT, přednostně se použije zemní plyn. 3. Pokud v místě není dostupné ani CZT, ani zemní plyn, použijí se pro výrobu tepla ušlechtilá paliva a energie (lehké topné oleje, propan, propan-butan, elektřina, alternativní zdroje) Vysvětlivky: *** Dostupnost je zde chápána ve významu technické a ekonomické proveditelnosti. Obecný postup výběru pak město konfrontuje s místními aktuálními podmínkami. Tyto podmínky představují především dnes nepostižitelnou skutečnost, jejíž význam mohou zvrátit obecně přijatá pravidla výběru. Jedná se především o: Aktuální dosažitelnost investičních prostředků. Aktuální technické a ekonomické možnosti správce sítí. U nově zastavovaných území časový faktor výstavby. Aktuální stav životního prostředí v místě realizace. 4.2 MODEL SOUČASNÉHO STAVU A VARIANTY ZÁSOBOVÁNÍ PALIVY A ENERGIEMI Pro vytvoření modelu současného stavu zásobování palivy a energiemi a pro tvorbu variant byl stejně jako u předchozího porovnání použit lineární bilanční model GEMIS-CZ. Veškeré podrobné informace o současném stavu a variantách rozvoje (scénář) jsou uvedeny v databázi chomutov.prd, která je součástí přílohy. Na základě předcházejících rozborů byly definovány tyto varianty: Varianta A (preference CZT) počítá s rozšířením zásobovaného území z CZT a to o : novou zástavbu přechod části dnešních spotřebitelů ZP popř. elektřiny na CZT Varianta B (konzervativní) uvažuje s rozdělením nových lokalit na zásobování ZP a CZT bez velkých investic, s max.využitím stávajících energetických zařízení Varianta C (preference ZP) předpokládá soustavu CZT bez velkého rozvoje a investic, noví odběratelé tepla budou své potřeby zajišťovat pomocí ZP Poznámka: Způsob zásobování teplem obce Spořice nemá na základní zvolené varianty podstatný vliv.obec je kompletně plynofikována, prozatím se s rozvojem zástavby pro bydlení a podnikání neuvažuje. 116

Tab. 4-6 Spotřeba tepla dle jednotlivých druhů výrob ve variantách - nové lokality(tj/rok) Varianty / druh výroby A-preference CZT B-konzervativní C-preference ZP CZT 189 159 149 Zemní plyn 156 186 196 CELKEM 345 345 345 Základem určení spotřeb jednotlivých druhů energií je stávající stav spotřeby s přihlédnutím k předpokládaným úsporám, jak bylo popsáno v předcházejících kapitolách. Přehled a umístění navržených variant zásobování energií pro výrobu tepla pro otop a výrobu TUV ve městě, je řešen v souladu s navrhovaným Územním plánem. Pro názornost jsou rozvojové plochy uvedeny v situacích měř.: 1 : 7500 v příloze zprávy. Rozvojové plochy byly konzultovány se zpracovatelem ÚP, je dodrženo číslování a názvosloví ploch, podklady jsou v průběhu zpracování této zprávy navzájem konzultovány. Podrobný komentář k variantnímu řešení CZT V distribuční části byla zvažována postupná rekonstrukce čtyřtrubkového systému zásobování teplem na systém dvoutrubkový. Výhledově je možné zvažovat rozvoj teplofikace pomocí menších domovních nebo blokových výměníkových stanic tepla náhradou za dnešní centrální výměníkové stanice tepla (viz příloha: Analýza provozu výměníkové stanice VS 57). Historický vývoj výstavby objektů pro bydlení v panelové zástavbě dal základ i rozvoji centralizovaného zásobování teplem. Dnešní architektura sítí CZT, jejich kapacita a postupná konkurenceschopnost s ostatními druhy energií, vytváří předpoklad pro další využití a rozvoj systému. Zemní plyn Zemní plyn se uplatňuje ve všech variantách. Kompletní plynofikace města, která byla zahájena před přechodem ze svítiplynu na zemní plyn, vytvořila rezervy výkonu tohoto systému. Zemní plyn byl využit v individuálních zdrojích (plošná plynofikace), nebo v kombinaci individuálního užití s jeho využitím v menších zdrojích nebo v centrálních zdrojích. Z hlediska technického jsou navržená řešení dalšího vývoje dobře proveditelné. V cílovém stavu předpokládáme, že u podnikatelských subjektů bude zemní plyn přednostně používán pro technologické potřeby. Elektrická energie Elektrická energie je v jednotlivých variantách zastoupena ve stejné míře jako je v současné době. Žádná z variant nepředpokládá nárůst jejího využívání pro otop. Z technického hlediska tedy žádná z variant nevyvolává zvýšené požadavky na distribuční síť. Ve zpracovaném výhledu je distribuční systém dostatečně dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon při dodržení aspektů hospodárnosti, bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí. Trafostanice i rozvody vn a nn vyhovují pro zásobování města, navyšované potřebné výkony SČE a.s. plánovaně pokrývají. Rozvojové plochy Navrhované plochy k zástavbě za účelem bydlení nebo podnikání jsou převzaty z dostupných podkladů objednatele. Se zpracovatelem Územního plánu města byly tyto plochy v návrhu práce na Energetickém dokumentu průběžně konzultovány. Názvy a číslování ploch je dodržováno podle navrhovaného Územního plánu. Dnešní názvy lokalit, rozlohy lokalit a jejich přesné využití určí až zpracovaný, projednaný a schválený doplněk Územního plánu. Přesnost s jakou lze s využitím navržených ploch dále kalkulovat je postačující a nepředpokládají se závažné zásahy a změny v jejich využití. Záměna média Změnu v zásobování energií pro otop a výrobu TUV lze provést u lokalit, které mohou být pro budoucí investici a vztahu k životnímu prostředí pro město (majitele objektů) proveditelné: Oblast zástavby pro bydlení: 1. v Riegrové ulici 2. starší zástavba obytných domů ve Zborovské ulici 3. Hálkova ulice 4. historické centru města 117

Vytypované objekty jsou v blízkosti rozvodů CZT, které mají dostatečnou kapacitou pro případnou dodávku tepla pro otop a TUV. Samotné objekty mají v těsném sousedství zástavbu objektů pro bydlení, která tyto domy převažuje a v době topné sezóny a inverzních stavů lze předpokládat, že změnou topného média dojde k zlepšení ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry. Samotné řešení změny média nebude mít na celkovou situaci v energetickém hospodaření města a vlivu na celkovou situaci v oblasti životního prostředí vliv. Tab. 4-7 Přehled předpokládaného využití navržených ploch Č. Název Bytů RD Bytů BD Rozloha Funkční zóna lokality (ha) 1 Centrum 80 MPZ, SC integrace s obč.vyb. 2 N.Spořice 5 0,78 BM nová plocha 3 Filipovy rybníky 60 6,9 BM proluky a nové plochy 4 Fúgnerova 40 0,95 BM 5 El.Krásnohorské 30 1,3 BM 6 Lipská, Alešova 20 20 2 SC, BM integrace s obč.vyb. 10 Zátiší západ 40 1,35 BM proluky 11 Třešňovka 50 5,15 BV 12 Zátiší východ 50 50 9,05 BM 13 Sady Březenecká 200 41 BM rezerva 13 Sady Březenecká 100 3,3 BM rezerva 14 Strážiště východ 50 6,45 BM 41 Lipská, Nad Vodárnou 5 2,7 BM 42 Lužická 3 0,75 BM 43 El.Krásnohorské 20 1,9 BM celkem 533 290 51 Historické centrum, hotel 0,4 Proluky, integrace s bydlením 53 B.Němcové 0,2 Komerce, integrace s bydlením 54 Zborovská 0,6 Ubytování, integrace s bydlením 55 Hálkova 0,75 Tržnice, integrace s bydlením 56 Libušina 0,3 Komerce, integrace s bydlením 57 Vinohrady, pod svahem 2,1 Komerce 60 Podkrušnohorský park 0,65 Vybavenost, služby 61 Lipská, Alešova 0,4 Komerce 65 Lipská, u stadionu 0,3 68 Zahradní 3,4 Komerce 80 Zimní stadion 0,5 Rozšíření, zázemí 82 Bezručovo údolí 0,5 Sport 84 N.Spořice Sport 101 Ctiborova 0,6 Výroba, služby, skladování 102 Dvůr Anna Za Kloboukárnou 26,6 Výroba 103 Dvůr Anna 4,7 Výroba 104 Dvůr Anna 11 Výroba 105 Dvůr Anna-Na Moráni 1 Výroba, skladování 107 Dvůr Anna 3,4 Služby, doprava 108 U Větrného mlýna 0,8 Výroba 109 Za Nemocnicí 0,5 Výroba, služby 110 Spořice, prostor Železáren 7,1 Výroba, služby 111 Nové Spořice 12,6 Výroba, služby 112 Na Pastvinách 14,5 Služby, doprava 113 U Černovic 2,3 Služby, doprava 122 Březenec, Pod Cihelnou 0,63 Služby Poznámka: Dříve užívané pojmenování ploch Dvůr Anna je dnes nazváno Severní pole průmyslová zóna. 118

Tab. 4-8 Předpoklad potřeby energie pro výrobu tepla (GJ/rok) Č.lok. Název Var.A Var.B Var.C CZT ZP CZT ZP ZP CZT 1 Centrum 3600 1800 1800 3600 2 N.Spořice 250 250 250 3 Filipovy rybníky 3000 3000 3000 4 Fúgnerova 1800 1800 1800 5 El.Krásnohorské 1500 1500 1500 6 Lipská, Alešova 1900 1900 1900 10 Zátiší západ 2000 2000 2000 11 Třešňovka 2500 2500 2500 12 Zátiší východ 4750 4750 4750 13 Sady Březenecká 1000 1000 1000 13 Sady Březenecká 1000 1000 1000 14 Strážiště východ 2500 2500 2500 41 Lipská, Nad Vodárnou 250 250 250 42 Lužická 150 150 150 43 El.Krásnohorské 1000 1000 1000 51 Historické centrum, 8640 4320 4320 8640 hotel 53 B.Němcové 2560 2560 2560 54 Zborovská 2560 2560 2560 55 Hálkova 5400 5400 5400 56 Libušina 1123 1123 1123 57 Vinohrady, pod svahem 2300 2300 2300 60 Podkrušnohorský park 1296 1296 1296 61 Lipská, Alešova 6858 6858 6858 65 Lipská, u stadionu 1685 1685 1685 68 Zahradní 983 983 983 80 Zimní stadion 540 540 540 82 Bezručovo údolí 540 540 540 84 N.Spořice 1080 1080 1080 101 Ctiborova 5400 5400 5400 102 Dvůr Anna Za 43200 43200 43200 Kloboukárnou 103 Dvůr Anna 21600 21600 21600 105 Dvůr Anna-Na Moráni 32400 32400 32400 107 Dvůr Anna 21600 21600 21600 108 U Větrného mlýna 21600 21600 21600 109 Za Nemocnicí 10800 10800 10800 110 Spořice, prostor 10800 10800 10800 Železáren 111 Nové Spořice 16200 16200 16200 112 Na Pastvinách 27000 27000 27000 113 U Černovic 43200 43200 43200 122 Březenec, Pod 10800 10800 10800 Cihelnou Celkem (GJ/rok) 189144 156220 158728 186636 195862 149502 Celkem (MW) 18,7 15,5 15,7 18,5 19,4 14,8 V uvedeném přehledu potřeby tepelné energie je vytvořen předpoklad potřeby tepla pro jednotlivé lokality. V některých lokalitách není dosud vytvořen podnikatelský záměr, který by potřebu tepla realizoval. Lze proto pouze usuzovat na případnou potřebu tepla pro otop a výrobu TUV bez specifických potřeb výrobních technologií, které mohou být v podnikatelských aktivitách realizovány. S předloženým modelem lze při změnách využití lokalit okamžitě pracovat a vytvářet podle změny vnějších podmínek nová řešení. 119

celkové náklady (mil.kč) CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA 4.3 TECHNICKOEKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ VYHODNOCENÍ VARIANT 4.3.1 Ekonomické vyhodnocení variant Ekonomické vyhodnocení variant rozvoje bylo provedeno stejnou metodikou jako v případě porovnání v možných způsobů výroby tepla v kapitole 4.1. V následujících tabulkách a grafech jsou zobrazeny výsledky provedených výpočtů. Tab. 4-9 Náklady na teplo Celkové náklady (tis.kč/rok) interní externí celkové Současný stav 495800 674900 1171000 Výhled úspora10%-var.:a 544800 701200 1246000 Výhled - úspora 10%-var.: B 546400 690600 1237000 Výhled - úspora 10%-var.:C 546800 687400 1234000 Graf 4-6 Celkové náklady Bilanční náklady scénářů 1260 1240 1220 1200 1180 1160 1140 1120 1 Současný stav 2 Var. A - Rozvoj CZT 3 Var. B - Rozvoj ZP+CZT 4 Var. C - Rozvoj ZP POZOR!! vzhledem k malému rozdílu mezi zvolenými variantami je v předloženém grafu pro zvýšení názornosti posunuta osa celkových nákladů Z výsledků je patrné, že z hlediska interních nákladů (tedy nákladů, které nezahrnují externality ocenění dopadů na životní prostředí) jsou varianty téměř identické. Z hlediska externích nákladů jsou výhodnější varianty s upřednostněním plynu a s kombinací plynu a CZT. Je třeba si uvědomit, že: Problém vyšších externích nákladů není u CZT, ale u paliva používaného ve zdroji, který dodává teplo do CZT. Horizont zavedení ekologických daní je min. 10 let Tab. 4-10 Měrné náklady na teplo Měrné náklady na teplo (interní) (Kč/GJ) 1 Současný stav 273,02 2 Var. A - Rozvoj CZT 275,43 3 Var. B Rozvoj ZP+CZT 276,10 4 Var. C - Rozvoj ZP 276,30 120

měrné náklady na teplo (Kč/GJ) CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Graf 4-7 Měrné náklady na teplo Měrné náklady na teplo 277 276 276 275 275 274 274 273 273 272 1 Současný stav 2 Var. A - Rozvoj CZT 3 Var. B - Rozvoj ZP+CZT 4 Var. C - Rozvoj ZP 4.3.3 Ekologické vyhodnocení variant Vliv současného (referenčního) stavu a navržených variant na znečištění ovzduší dokumentují následující tabulky a grafy. Z porovnání současného stavu a výhledu (cílového stavu), je patrná změna produkce emisí znečišťujících látek. Tato změna je způsobena jednak poklesem spotřeby tepla vlivem úspor a jednak použitím rozdílných energií, případně technologií s minimalizovaným dopadem na ovzduší. Tab. 4-11 Produkce emisí v místě (t/rok) SO 2 NO x HCl HF CO 2 Současný stav 11,77 42,3 0,160 0,0 34200 Výhled úspora10%-var.:a 10,54 47,4 0,144 0,0 40500 Výhled - úspora 10%-var.: B 10,54 49,4 0,144 0,0 42500 Výhled - úspora 10%-var.:C 10,54 49,9 0,144 0,0 43100 Tab. 4-12 Produkce emisí mimo město vyvolaná spotřebou tepla ve městě (t/rok) SO 2 NO x HCl HF CO 2 Současný stav 686 870 21,9 4,93 563400 Výhled úspora10%-var.:a 707 898 22,6 5,07 580300 Výhled - úspora 10%-var.: B 693 881 22,1 4,97 568900 Výhled - úspora 10%-var.:C 689 876 22,0 4,95 56550 121

emise (100t) emise (t/rok) emise (t/rok) CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Tab. 4-13 Celková produkce emisí vyvolaná spotřebou tepla ve městě (t/rok) SO 2 NO x HCl HF CO 2 Současný stav 698,3 912,7 22,09 4,93 597600 Výhled úspora10%-var.:a 717,5 945,3 22,73 5,08 620800 Výhled - úspora 10%-var.: B 703,6 930,1 22,28 4,97 611400 Výhled - úspora 10%-var.:C 699,4 925,5 22,15 4,95 608600 Graf 4-8 Emise SO 2 celkové emise SO2 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1 Současný stav 2 Var. A - Rozvoj CZT 3 Var. B - Rozvoj ZP+CZT 4 Var. C - Rozvoj ZP mimo v místě Graf 4-9 Emise NO x celkové emise NOx 10000 8000 6000 4000 mimo v místě 2000 0 1 Současný stav 2 Var. A - Rozvoj CZT 3 Var. B - Rozvoj ZP+CZT 4 Var. C - Rozvoj ZP Graf 4-10 Emise CO 2 celkové emise CO2 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1 Současný stav 2 Var. A - Rozvoj CZT 3 Var. B - Rozvoj ZP+CZT 4 Var. C - Rozvoj ZP mimo v místě 122

Uvedené výsledky v oblasti dopadů na životní prostředí vedou k následujícím závěrům: Díky významnému podílu zásobování teplem z CZT se největší část produkce emisí z výroby tepla realizuje mimo území města. Kdyby se město dále nerozvíjelo do nových lokalit a nerealizovala by se již další výstavba, došlo by vlivem reálně dosažitelných 10% úspor ke snížení produkce emisí. Dopady na životní prostředí jsou ve variantách, které počítají s rozvojem výstavby a s různými způsoby jejich zásobování, následující: Z hlediska místního zatížení je nejvýhodnější orientace nových lokalit na zásobování z CZT Vyšší podíl CZT se projevuje vyššími celkovými emisemi (jedná se však o výrobu tepla jako vedlejšího produktu při výrobě elektřiny) 4.4 NÁVRH NEJVÝHODNĚJŠÍHO SCÉNÁŘE ROZVOJE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY Cílem energetického generelu je zajistit nejenom spolehlivé, ale i hospodárné a ekologické zásobování řešeného území energiemi. Dnes tak častý souběh tří síťových energií (elektřina, plyn, centralizované teplo) zvyšuje jejich jednotkové ceny o náklady na provoz rozvodných sítí. Důsledky velkorysého zainvestování pocítí spotřebitelé po narovnání cen energií. Energetický dokument si klade za cíl vést další kroky města racionálním směrem. Vyhodnocením stávajícího stavu a výhledu v oblasti energií bude umožněno zvýšení efektivity nejenom po technické stránce, ale i zefektivnění vynakládání prostředků do uvedené oblasti. V konečném důsledku napomůže i účelnému uspořádání vztahů k provozovanému majetku. Dále navrženou nejvýhodnější koncepci však nelze brát jako dogma, ale je třeba ji průběžně podle reálného vývoje aktualizovat. Struktura rozvodných síti, které na území města vznikaly a dnes jsou provozovány, umožňuje rozhodování u dalším vývoji mezi základními energetickými zdroji tepla: Zemní plyn (ZP) Centralizované zásobován teplem (CZT) Varianta A (preference CZT) počítá s rozšířením zásobovaného území z CZT a to o : novou zástavbu přechod vybraných dnešních spotřebitelů ZP na CZT Varianta B (konzervativní) uvažuje s rozdělením nových lokalit na zásobování ZP a CZT bez velkých investic, s max.využitím rezervy ve stávajících energetických zařízeních. Varianta C (preference ZP) předpokládá soustavu CZT bez rozvoje a investic, noví odběratelé tepla budou své potřeby zajišťovat pomocí ZP. Vzhledem k tomu, že jsou všechny varianty srovnatelné, doporučujeme VARIANTU A, dosahuje nejnižších měrných nákladů na zajištění tepla pro otop a TUV v lokalitě jak pro dodavatele, tak pro konečného spotřebitele ponechává rovnováhu čistoty ovzduší města a jeho okolí. 123

GJ GJ CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Pro okrajové městské části lze zajistit zdroj tepla z těchto energetických systémů: Propan Dřevo LTO Uhlí Bilance paliv: zemní plyn 600000 550000 500000 450000 400000 350000 300000 Souč.stav Var. A Var. B Var. C Bilance paliv: uhlí 6050000 6000000 5950000 5900000 5850000 5800000 5750000 Souč.stav Var. A Var. B Var. C Pro k.ú Chomutov jsou příklady využití jednotlivých dostupných způsobů výroby tepla uloženy v příloze zprávy. 124

5.ROZPRACOVÁNÍ NEJVÝHODNĚJŠÍHO SCÉNÁŘE ROZVOJE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY 5.1 DOPORUČENÉ UŽITÍ ENERGIÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA Doporučené užití energií na území města je přehledně znázorněna na mapě, která je nedílnou součástí této studie. CZT Na základě provedených analýz a prognózy možného rozvoje tepelného hospodářství, byla vytipována území technicky a ekonomicky vhodná pro zásobování teplem ze soustav CZT. Pro případný přechod z jiného způsobu vytápění a přípravy TUV na primární horkovodní systém nebo sekundární teplovodní soustavu jsou navrženy objekty bydlení ve čtyřech lokalitách. Na celkovou bilanci potřeby tepla v CZT tato změna nemá vážný vliv, protože k celkovému výkonu soustavy jde o případný nárůst 5-7%. Vznik nových městských primárních rozvodů pro obytné domy a malé domovní výměníkové stanice tepla jsou ve výhledu navrženy v celé soustavě, která může tímto řešením ušetřit konečnému spotřebiteli více jak 10% z celkové roční spotřeby tepla. Hlavní znaky přechodu čtyřtrubkového systémudodávky tepla a TUV na dvoutrubkový Čtyřtrubkový systém zásobování teplem z předávací výměníkové stanice tepla je založen na centrální výrobě tepla pro otop a teplou užitkovou vodu (TUV) pro skupinu objektů. Čtyřtrubkový potrubní rozvod těchto produktů zajišťuje teplo pro otop-ústřední vytápění a dopravu tepla v teplé užitkové vodě (TUV), včetně cirkulačního potrubí TUV mezi předávací výměníkovou stanicí a jednotlivými objekty. Přívodní potrubí TUV má proto své vratné cirkulační potrubí. Teplota TUV je u každého výtoku (kohoutku) zajištěna cirkulačním čerpadlem, které bývá obvykle v provozu 24 hod/den. Dvoutrubkový systém zásobování teplem odběratelů - jednotlivých objektů - z předávací výměníkové stanice tepla se realizuje pomocí jednoho přívodního a jednoho vratného potrubí, která jsou schopna dodávat teplo pro otop i TUV. Výroba TUV se provádí v místě spotřeby, tj. v objektu v objektové výměníkové stanici TUV. Topným médiem je u tohoto výměníku přívodní teplá voda pro otop nebo vychlazovaná vrácená voda z otopné soustavy objektu. Ohřátá TUV se rozvádí a cirkuluje pouze v objektu. Cirkulační potrubí TUV a jeho potřeba je vyvolána přestávkami mezi odběrem TUV jednotlivých odběratelů. Teplá užitková voda má proto pomocí cirkulačního čerpadla zajištěnou neustálou cirkulaci mezi výměníkem TUV v objektové výměníkové stanici a koncovým odběratelem - kohoutkem - výtokem teplé vody v domácnosti. Funkčnost cirkulačního potrubí ovlivňuje kvalitu dodávané teplé vody a zásadně ovlivňuje velikost ztrát, které jsou spojené s dodávkou TUV koncovému spotřebiteli. Provoz cirkulace TUV má vliv na množství odtáčené chladné vody. Doba chladnutí teplé vody v potrubí je někdy i několik hodin. Odběratel teplé vody potom musí čekat u otevřeného kohoutku, až odteče zchladlá voda a doteče voda teplá. Přechod na dvoutrubkový systém zásobování teplem odběratelů předávací výměníkové stanice má své výhody i nevýhody. Čtyřtrubkový systém používá pro zajištění tepla pro otop dvě potrubí většinou do teploty 95 0 C, vratné potrubí většinou teploty pod 70 0 C. Dodávku tepla do otopných těles realizují oběhová čerpadla (skupina čerpadel). Po ukončení topné sezóny jsou potrubí i čerpadla mimo provoz. Přívodní potrubí TUV (do 60 0 C) přivádí teplou vodu k odběrateli, cirkulační potrubí nižšího průměru vrací nespotřebovanou teplou vodu do výměníkové stanice. Provoz potrubí i čerpadel je zajišťován většinou celoročně a 24 hod/den. Používaná čerpadla nejsou vždy schopna měnit výkon (otáčky) podle potřeby odběratelské soustavy. Přechodem na dvoutrubkový systém zásobování teplem je možné vyřadit z provozu přívodní potrubí TUV a cirkulační (vratné) potrubí TUV. Fyzické odstranění je vhodné provádět při otevírání topných kanálů. Přívodní potrubí teplé vody pro otop potom slouží i k dopravě tepla pro výrobu TUV v jednotlivých objektech (potrubí musí být v pořádku). Teplota topné vody nemusí být o mnoho vyšší, než je požadovaná teplota TUV, jestliže se pro ohřev používají deskové výměníky tepla. Tyto výměníky mají součinitel přestupu tepla až 7 kw/m 2 K a i pro větší výkony docilují malých rozměrů (stávající PPO cca 3 kw/m 2 K). Případné zvýšení teploty topné vody v přívodním potrubí nemá rozhodující vliv na změnu ztrát, protože izolace potrubí jsou navrhovány na špičkové teploty topné vody. Po ukončení topné sezóny je dodávána teplá voda s teplotou o několik stupňů vyšší než je 125

požadovaná teplota TUV. Tepelná izolace potrubí je dimenzována na teploty pro topné období a proto snížení teploty topné vody mimo topné období má příznivý vliv na vývoj tepelných ztrát. Cirkulace TUV se provádí pouze v objektu kam je teplá voda dodávána. Zde se předpokládá, že je potrubí uloženo ve společných technických instalačních šachtách (stoupačkách) a je možné jej i dodatečně izolovat. Skupina odběratelů teplé vody v zásobovaném objektu - domu, se lépe shodne na době a způsobu provozu cirkulačních čerpadel TUV. Změna systému výroby tepla pro TUV má i vliv na způsob financování této přeměny. Realizace výměníkových stanic pro výrobu TUV v jednotlivých objektech je nově pořízená investice, která změní způsob výroby tepla a využívá nového technologického zařízení. Stávající technologické zařízení (výměníky, potrubí, regulace) nemusí být na konci své životnosti a je potřebné se s touto situací účetně vyrovnat. Dnešní trh s deskovými výměníky tepla, regulační technikou, čerpadly s možností plynule měnit otáčky v závislosti na změně požadavků odběratelů tepla, progresivními materiály potrubí a jejich kvalitní izolací je připraven řešit cílenou činnost při rozhodovacím procesu změny výroby tepla pro otop a TUV. Výběr předávacích výměníkových stanic tepla, které jsou vhodné pro přestavbu na dvoutrubkový systém musí být podroben nejen technickému, ale hlavně ekonomickému rozboru. Konečný spotřebitel musí mít povědomí o velikosti úspor tepla, které se změnou systému výroby a přestavbou jsou spojené. Snížení ztrát při výrobě a dopravě tepla pro výrobu TUV musí být vyváženo mírou nových investic v okruhu předávací výměníkové stanice tepla. Konečný spotřebitel by neměl mít na úkor přestavby výměníkové stanice neúměrně zvýšené platby za teplo. Zkušenosti ze snížení ztrát ve výrobě a dodávce tepla konečnému spotřebiteli při přechodu ze čtyřtrubkové soustavy na dvoutrubkovou jsou velice příznivé, někdy až alarmující. Snížením ztrát v rozvodných systémech a zmenšením časové konstanty výroby a spotřeby tepla dochází dodavatel tepla i ke snižování výkonů instalovaných tepelných zařízení. Podrobné analýzy provozu výměníkových stanic dokazují i velkou vůli v dimenzování výkonů jednotlivých výměníků tepla a s tím je spojená i použitá výkonová řada regulační a měřící techniky. Nejen chování odběratelů tepla má vliv na spotřebu tepla, ale jak je vidět i použité prvky technologie výroby mohou rozhodujícím způsobem ovlivňovat cenu tepla u konečného spotřebitele. Dodávka tepla nekončí na patě domu, ale u konečného spotřebitele uživatele bytu. Majitel domu odpovídá za funkčnost domovních rozvodů tepla stoupaček pro otop a TUV, včetně cirkulačního potrubí. Rekonstrukce těchto rozvodných systémů se dnes realizuje pomocí horizontálních rozvodů tepla - tj. středová stoupačka schodišťovou šachtou a topná smyčka do každého bytu s měřením spotřeby tepla. Náklady na rekonstrukci stávajících vertikálních rozvodů a realizace investice do horizontálních rozvodů jsou finančně stejně náročné. Zemní plyn Užití zemního plynu v individuálních zdrojích - plošná plynofikace, se realizovala v místech s relativně malou hustotou tepelného konzumu, nebo tam, kde vlivem deformovaných cen nastal odklon od zásobování teplem z CZT. Využití zemního plynu se uvažuje v místech, kde není dnes realizováno zařízení CZT, nebo není z technického hlediska možné teplo z tohoto zdroje bez náročných investic dovést. Elektrická energie Základní elektrizace, která je dána zákonem č. 222/1994 Sb., zaručuje dostupnost elektřiny pro všechny odběratele a je průběžně udržována, či plánovitě rozvíjena podle aktuálních potřeb. Případné zvýšené potřeby elektřiny pro výrobní účely podnikatelských aktivit budou řešeny v rámci zajištění energetické základny tomuto subjektu. Rajonizace počítá s elektřinou jako s doplňkovou energií pro otop. Propan, dřevo (biomasa), LTO Rozvoj zásobování teplem pomocí dalších energetických zdrojů je dán nedostupností CZT, nebo zemního plynu. Řešené katastrální území pro navržené energetické zdroje je v okrajových částech města, ale může být použito i v jiných částech řešené lokality. V příloze této zprávy je uveden orientační nástin ekonomie individuální výroby tepla v rodinných domcích z různých druhů paliv (LTO, uhlí, dřeva, propanu) podle databáze CityPlanu pro obec Chomutov, který lze aplikovat pro jednoho nebo skupinu spotřebitelů. 126

Tab. 5-1 Doporučené použití zdrojů energie var.a Č.lokality Název Zdroj CZT Zdroj PLYN 1 Centrum x 2 N.Spořice x 3 Filipovy rybníky x 4 Fúgnerova x 5 El.Krásnohorské x 6 Lipská, Alešova x 10 Zátiší západ x 11 Třešňovka x 12 Zátiší východ x 13 Sady Březenecká x 13 Sady Březenecká x 14 Strážiště východ x 41 Lipská, Nad Vodárnou x 42 Lužická x 43 El.Krásnohorské x 51 Historické centrum, hotel x 53 B.Němcové x 54 Zborovská x 55 Hálkova x 56 Libušina x 57 Vinohrady, pod svahem x 60 Podkrušnohorský park x 61 Lipská, Alešova x 65 Lipská, u stadionu x 68 Zahradní x 80 Zimní stadion x 82 Bezručovo údolí x 84 N.Spořice x 101 Ctiborova x 102 Dvůr Anna Za Kloboukárnou x 103 Dvůr Anna x 105 Dvůr Anna-Na Moráni x 107 Dvůr Anna x 108 U Větrného mlýna x 109 Za Nemocnicí x 110 Spořice, prostor Železáren x 111 Nové Spořice x 112 Na Pastvinách x 113 U Černovic x 122 Březenec, Pod Cihelnou X 127

5.2 NÁVRH HARMONOGRAMU REALIZACE, RIZIKA Uplatnění doporučeného užití energií na území města je dlouhodobý proces, který je závislý na řadě faktorů. Relativně snadnější bude uplatnění rajonizace v rozvojových územích, která nejsou zatížena žádnou zástavbou a infrastrukturou. Tam je časový horizont uplatnění dán dobou přípravy území pro investice. Ve stávajícím území se mohou principy rajonizace uplatňovat průběžně v rámci rekonstrukcí jednotlivých objektů nebo v době dožití stávajících sítí a nutnosti jejich výměny. V současné době jsou zdrojem tepla pro lokality Chomutov a Jirkov zdroje ČEZ a.s. elektrárny Prunéřov. Při procesu privatizace ČEZ a.s. může dojít k situaci, kdy bude nutné zajistit dodávku tepla pro zmíněné lokality z jiného zdroje tepla. Tento stav je zařazen mezi potenciální rizika, která mohou ve sledované lokalitě nastat. Pro posouzení míry rizika jsou sestavené výchozí podmínky návrhu řešení s cílovým rokem 2020. Rizika: Privatizace Ekologie Odpojování-připojování odběratelů (ceny) Životnost Předpoklad nezbytných úprav ve zdroji, výchozí podmínky: Dodržení ceny tepla konečnému spotřebiteli Dodržení limitů ekologické zátěže v zásobované lokalitě Životnost systému stávající zdroj EPRU Rekonstrukce výrobní technologie Čerpací stanice Potrubní most Ekologie místní zdroj ACTHERM Zdroj kotelna Zdroj strojovna Zdroj rozvodna Zdroj-čerpací stanice Vývody Úprava primárních rozvodů Ekologie obnovený zdroj EKY Zdroj-čerpací stanice Tepelný napáječ Ekologie 5.3 NÁVRH ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ Financování energetické infrastruktury města by měly především zajišťovat výrobní a distribuční společnosti podnikající na území města. Samozřejmě, že podmínkou pro tento způsob financování jsou nedeformované ceny energií, které zajistí investujícím společnostem návratnost vynaložených prostředků. V současné době a v krátkodobém výhledu však tyto podmínky nebudou pravděpodobně splněny a pro financování energetické infrastruktury se budou muset hledat další zdroje a ty vhodně kombinovat se standardním postupem. 128

Tak jako tomu bylo doposud, nabízí se možnost použít městského rozpočtu pro spolufinancování energetické infrastruktury. Při tomto způsobu účasti města by však předem měly být vyjasněny okolnosti budoucího provozu energetických zařízení a vlastnických vztahů (např.smlouva o budoucím odkoupení). Pro investování do energetické infrastruktury je také možné použít státních programů podpor, poskytovaných buď v rámci programů České energetické agentury nebo v rámci programů Státního fondu životního prostředí. Mimo státních podpor je možné získat podpory od zahraničních státních nebo mezinárodních organizací, ale také od tuzemských firem. Pro financování energetické infrastruktury je samozřejmě možné použít standardních metod, jako úvěr, emise obligací, financování třetí stranou, leasing. Tato řešení však vyžadují zvážit ekonomickou proveditelnost investice. Při financování úsporných opatření se nabízí jedna z nově používaných metod financování, EPC (Energy Performance Contracting). Cílem a podstatou je snížení provozních nákladů, zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovního prostředí a omezení negativních vlivů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Financování je založeno na principu využití uspořených provozních nákladů pro splácení dluhové služby, včetně umoření úvěru vůči poskytovateli služby EPC. Projekt uskutečněný metodou EPC nevyžaduje od zákazníka žádný vlastní kapitál a omezuje rizika na minimum. V zásadě musí platit, že dosažené finanční úspory budou vyšší, než pořizovací cena projektu, včetně finančních nákladů. 5.4 NÁVRH OPATŘENÍ 5.4.1 Návrh opatření bez investic Potřebu výstavby nových rozvodných zařízení bude realizovat majitel (provozovatel) těchto zařízení s tím, že zhodnotí vloženou investici např. při napojování odběratelů na svá zařízení. Jedná se o výstavbu: primární přípojky CZT k odběrnému místu případná výstavba výměníkové stanice tepla rozvody ZP přípojky ZP k odběrnému místu (domovní přípojky) rozvody el.energie a distribuční trafostanice přípojky el. energie k přípojnému místu Dosažení potřebné hustoty energetických sítí a jejich cílené využívání může podpořit další opatření, které bude prosazovat a kontrolovat jejich dodržování státní správa: organizační spolupráce s energetickými podniky na přípravě území pro výstavbu legislativní dodržení schváleného územního plánu včetně části energetického generelu, podpora městské vyhlášky technická dodržení technologického postupu výstavby a provozu staveb (státní stavební dohled) Pozn.: nutná stálá konzultace s vývojem právních předpisů v části energetika, občanský, obchodní a stavební zákon atd. 5.4.2 Návrh opatření s malými investicemi (do 100 tis.kč na 1 MW instalovaného výkonu) V navržených rozvojových plochách mohou být pro potřebu podpory výstavby RD připraveny komunikace, kanalizace a přípojky pro konečného odběratele. V případě sestavení pořadí a priority pozemků, které by mohly být postupně investičně podporovány městským rozpočtem, lze předpokládat během 15 let tuto potřebu investic do infrastruktury: 129

5.4.3 Návrh opatření s velkými investicemi Prosazování doporučené varianty a ochota města k vyšším investicím do rozvoje tohoto energetického systému, umožní realizaci plynovodů a horkovodů a výměníkových stanic i tam, kde může dnešní společnost s udělenou autorizací na toto území v hodnocení podnikatelského záměru výstavby nových sítí váhat nad výstavbou z důvodů nízké efektivnosti stavby, nebo případné ztráty z provozu takové stavby. Velké investice mohou zajistit změnu chování spotřebitelů tepla. 5.4.4 Návrh veřejně prospěšných staveb Veřejně prospěšnými stavbami v rámci Energetického dokumentu lokality se dle Stavebního zákona č.83/98 Sb. 108 jedná o: (1)Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen vyvlastnit ). (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace, b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě, e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zajišťuje stav životního prostředí, f) účely vymezené zvláštními zákony (3)Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2písm.a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace. Veřejně-právní projednání staveb veřejně prospěšných podléhá stejnému legislativnímu postupu jako jiné stavby. V případě, že dojde ke kolizi osobního a veřejného zájmu při přípravě a realizaci stavby, lze ze zákona č. 83/98 Sb. použít příslušný paragraf, který umožní vzniklou situaci řešit. Označení stavby za veřejně prospěšnou již v zahájení přípravných a projektových pracích předem signalizuje možnost využití paragrafu o vyvlastnění. Veřejně prospěšnou stavbou mohou být v rámci Energetického dokumentu: elektrické rozvodné soustavy a jejich technologická zařízení rozvody zemního plynu a jejich technologická zařízení rozvody centralizovaného zásobování teplem a jejich technologická zařízení. 5.5 EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ROZBORY Při financování úsporných opatření se nabízí jedna z nově používaných metod financování, EPC (Energy Performance Contracting). Cílem a podstatou je snížení provozních nákladů, zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovního prostředí a omezení negativních vlivů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Financování je založeno na principu využití uspořených provozních nákladů pro splácení dluhové služby včetně umoření úvěru vůči poskytovateli služby EPC. Projekt uskutečněný metodou EPC nevyžaduje od zákazníka žádný vlastní kapitál a omezuje rizika na minimum. V zásadě musí platit, že dosažené finanční úspory budou vyšší, než pořizovací cena projektu včetně finančních nákladů. 130

6. NÁSTROJE PRO PROSAZOVÁNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY MĚSTA CHOMUTOVA 6.1 ENERGETICKÝ MANAGEMENT MĚSTA Současné legislativní prostředí České republiky vytváří rozpačité podmínky pro uplatňování energetického managementu samosprávných celků. V platnosti je zákon č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci včetně navazujících vyhlášek. Tento zákon však řeší především otázky výroby a distribuce a nezabývá se otázkou spotřeby energií. Tuto otázku bude řešit další z připravované řady energetických zákonů, již zmíněný zákon o hospodaření s energií. Harmonogram projednávání a předpokládaný termín přijetí zákona však dnes není dodržován. 6.2 HLAVNÍ CÍLE ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU MĚSTA Energetický management města by měl působit ve dvou úrovních. Základní úrovní by měl být vnitřní energetický management, který by především zajišťoval efektivní využívání energií v objektech a zařízeních v majetku města (snížení spotřeby energií, snížení nákladů). Hlavním cílem vnitřního energetického managementu by mělo být řízení a kontrola hospodaření s energiemi v budovách a zařízeních ve vlastnictví města a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem. Řízením energetické spotřeby v budovách lze prokazatelně uspořit 10-20% energie. Toto množství energie představuje samozřejmě i uspořené prostředky městského rozpočtu. Nadstavbou nad vnitřním řízením energetiky by mělo být řízení energetického hospodářství města jako celku - energetický management města, tedy od strany spotřeby přes distribuci až k výrobě. Energetický management by se měl stát gestorem energetické koncepce města podložené územním energetickým dokumentem jako závazné součásti územně plánovací dokumentace. Prostřednictvím energetického managementu území lze dosáhnout: snížení cestnosti při zásobování energiemi jednotlivých území snížení distribučních energetických ztrát snížení investičních nákladů na zabezpečení energetické potřeby využití již vložených investičních prostředků efektivní využití vkládaných investičních prostředků a zrychlení jejich návratnosti pro investora a pro dodavatele energie snížení provozních nákladů snížení počtu lokálních topenišť a tím snížení energetické a ekologické zátěže území vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj (sustainable development) Úlohou energetického managementu je především: tvorba a realizace úsporných energetických programů tvorba a užití investičních rotačních fondů pro podporu úsporných energetických programů tvorba podpůrných a restriktivních opatření z hlediska regionální energetické politiky kontrola energetického procesu v území koordinace záměrů jednotlivých energetických subjektů v území S energetikou úzce souvisí i řada dalších oblastí, kterými by se měl energetický management při své činnosti zabývat. Spektrum těchto činností je patrné ze schéma na následující stránce. Toto schéma znázorňuje jednotlivé fáze energetického plánování a zároveň i jejich náplň. 131