Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometod jská teologická fakulta Katedra k es anské výchovy Dagmar Je ková Studijní obor: Sociální pedagogika SMYSL IVOTA SENIOR Bakalá ská práce Vedoucí bakalá ské práce: Doc. Ing. Mgr. Mgr. Peter Tavel, Ph.D. Olomouc 2013
Prohlá ení: Prohla uji, e jsem tuto bakalá skou práci vypracovala samostatn a e jsou v ní uvedené ve keré zdroje a prameny, ze kterých jsem p i psaní bakalá ské práce erpala. V Olomouci dne 25. 10. 2013 podpis studentky
Pod kování: D kuji tímto Doc. Ing. Mgr. Mgr. Peterovi Tavelovi, Ph.D. za odborné rady a laskavé vedení bakalá ské práce. D kuji své rodin a p átel m za pomoc a podporu. D kuji i koleg m v zam stnání za pevné nervy i ú astník m výzkumu, e mi dovolily nahlédnout do svých ivotních osud.
OBSAH Úvod...6 TEORETICKÁ ÁST...8 1 Stá í a stárnutí...8 1.1 Stá í...8 1.2 Stárnutí...9 1.2.1 Biologické stárnutí...10 1.2.2 Psychologické stárnutí...11 1.2.3 Sociální stárnutí...11 2 Senior...13 2.1 Pojem senior...13 2.2 Vývojové období seniora...14 2.3 Pot eby senior...15 2.4 Kvalita ivota senior...17 3 Smysl ivota...20 3.1 Definice smyslu...20 3.2 Podstata a význam smyslu ivota...21 3.3 Cesta ke smyslu ivota...23 PRAKTICKÁ ÁST...27 4 Výzkum v m st Hole ov a okolí...27
4.1 Popis výzkumu...27 4.2 P ístup výzkumu...29 4.3 Souhlas o vykonání výzkumu...29 4.4 Jednotliví respondenti a jejich charakteristika...30 4.5 Rozhovor s respondenty...31 4.6 Analýza rozhovor podle výzkumných otázek...43 4.7 Analýza nap í rozhovory...46 4.8 Záv r výzkumu...48 Záv r...50 Seznam pou ité literatury a zdroj...52 Seznam p íloh...56 P íloha P1 dopis pro respondenty...57 P íloha P2 informovaný souhlas...58
Úvod Pro mou bakalá skou práci jsem si zvolila téma Smysl ivota senior. Toto téma jsem si vybrala z d vodu, e m samotnou velmi zajímalo a senio i jako oblast pracovní je mi blízká a je jedním z povolání, v kterém bych se cht la uplatnit. Nem la jsem ádná o ekávání, ale zárove jsem se t ila, jak budou probíhat mé náv t vy u respondent. Sou ástí této práce bylo provád no et ení v p irozeném domácím prost edí senior. S t mito lidmi jsem strávila spoustu asu v jejich domácnosti, tj. v jejich p irozeném prost edí, i n kolik hodin a troufám si íci, e díky své snaze co nejvíce jim aktivn naslouchat, jsem dokázala získat jejich d v ru a oni mi za to na oplátku otev eli svá srdce, abych mohla poznat jejich ivot, ale i trápení, bolest a mnohdy i osam ní, která s sebou dlouhodob nep íznivý zdravotní stav a p ibývající v k ruku v ruce p iná ejí. Smysluplnost ivota má vliv na psychické, ale i na fyzické zdraví. Lidé, kte í mají pochybnosti o smysluplnosti svého ivota a jednání, mají i výrazn vy í míru uzavírání se do sebe. ivotní smysl nebo smysl v ivot je pojem znovu uvedený do moderního léka ství, psychologie a psychoterapie a to hlavn V. E. Franklem. Smysluplnost ivota m e být ot esena zvlá t v pozdním stá í, a u p i jednostranném zájmu o pouhou zabezpe enost, uspokojení základních pot eb, i pod tlakem tragických ivotních událostí a v situaci pro ívaného utrpení. Kdy lov k necítí u ite nost pro druhé, shází mu komunikace a b né denní radosti nemá d vod k zvládání mnohdy záva ných obtí í. Zajímalo m do jaké míry vnímají senio i sv j ivot jako smysluplný. Cílem mé bakalá ské práce je objasnit d vody pro n kdo nenachází smysl ve svém ivot a naopak jaký smysl v ivot senio i mají a pro zrovna tento smysl a za jakých podmínek. Zjistit smysl jejich ivota, to v jakém ijí prost edí, s kým se stýkají a jak vypl ují sv j volný as. V teoretické ásti budu popisovat stá í jako takové, jeho znaky a zm ny, které p iná í. Také stárnutí, které souvisí s jeho odli nostmi. Rozd lení stárnutí na biologické, psychologické a sociální. V druhé kapitole se zabývám pojmem senior, vývojovými obdobími seniora jako je rané stá í a pravé stá í. Dále upozor uji na pot eby senior, do kterých za azuji fyziologické pot eby, pot eby jistoty a bezpe í, sociální pot eby, pot eba 6
autonomie a seberealizace. Popisuji také kvalitu ivota senior, jak je definována a co v echno zahrnuje. V poslední teoretické ásti se zabývám pojmem smysl ivota, co tím rozumíme a jak ho definujeme a chápeme. Neopomíjím ani podstatu a význam smyslu ivota, kde se zabývám otázkou smyslu ivota a to, e lov k by m l vnímat vy í smysl ve svém ivot. Také upozor uji na téma cesty ke smyslu ivota, v em spo ívá svoboda lov ka, jaký ivot je smysluplný. Vysv tluji zá itkové, tv r í a postojové hodnoty. V praktické ásti popisuji výzkum na téma smysl ivota senior. Vybrala jsem si kvalitativní p ístup formou p ímého pozorování a polostrukturovaného rozhovoru, který jsem provád la v m st Hole ov a okolí. Na tento výzkum jsem si vybrala est respondent v jejich p irozeném domácím prost edí. Popisuji jejich smysl ivota, to v jakém ijí prost edí, s kým se stýkají a jak tráví sv j volný as. Ka dý z nás stojí p ed úkolem najít smysl svého ivota navzdory p ítomnosti smrti, t lesným i du evním bolestem, promarn ným p íle itostem a neuti itelné touze po milovaném, nav dy ztraceném lov ku. Terapii p itom p ipadá jen relativn skromná úloha. S její pomocí se lze pokusit osvobodit pacienta natolik, e je pak schopen v sob smysl ivota sám nalézt. ( ) Krom milostných problém a problém v zam stnání se hodn lidí musí vyrovnávat práv s v udyp ítomnými pocity nedostatku t stí a s prázdnotou. Takoví lidé mají v echno, ale p esto cítí, e nic z toho je nem e skute n u init astnými. Tento pocit z ídka klame, nebo je to skute n tak. ivotu nem e prop j it trvalý smysl nic, co p ichází zven í. Smysl ivota i t stí musíme hledat ve svém nitru. Otázka po smyslu ivota je existenciální otázkou, mo ná existenciální otázkou v pravém slova smyslu, sahající dále a hloub ji ne jakákoli psychoterapie i medikamentózní lé ba. 1 1 YOVELL, Y., Nep ítel v mém pokoji a jiné p íb hy z psychoterapie, s. 38 7
TEORETICKÁ ÁST 1 Stá í a stárnutí Stá í tak jak ho známe je takové, jaké je, ale p edstava toho, co to je být starý, co je to stá í, je opravdu jiná a m e být docela protich dná, a to nejen ze smyslu historie, ale i aktuáln. V dy i v pr b hu ivota se jeden jediný lov k dívá na stá í r znýma o ima, rozdíln je p ijímá a hodnotí. Ka dá spole nost si vytvá ela speciální pojetí stá í, od n ho bylo pak odvíjeno také konkrétní sebepojetí starých lidí. 1.1 Stá í Jsem si velice dob e v dom toho, e jsem opravdu starý. Ve svém nitru z stávám v ak v mnoha ohledech stále stejným lov kem, ani starým, ani mladým. 2 Stá í má své znaky, které vidíme na venek. Nelze je zakrýt a ani p ehlédnout. Dokonce i v pr b hu ivota se jeden jediný lov k dívá na stá í r znýma o ima, rozdíln je p ijímá a hodnotí. Stá í je p irozené období lidského ivota, které vztahujeme také k ostatním ivotním obdobím: k d tství, mládí, k dob zralosti. Marie Vágnerová stá í charakterizuje jako poslední etapu ivota, fázi, která bývá ozna ována jako postvývojová, proto e ji byly realizovány v echny latentní schopnosti vývoje. 3 Kdy je vlastn lov k starý? Tato otázka se ur it honí hlavou ka dému z nás. Stá í se m e stát skute ným ne t stím pro jednotlivce a jeho rodinu. Na druhé stran známe p ece také starce inorodé a produktivní do vysokého v ku, setkáváme se s roztomilými babi kami a starými dámami plnými osobního kouzla a optimismu. Jenom e ti z obrazu stá í v obecném pov domí jaksi vypadli, a proto se nem eme divit, e sou asný obsah pojmu být starý je pro za ínající penzistku i penzistu skute n t ko p ijatelný. Kdy se cítíme dob e, tak p ece je t nejsme sta í i kdy je nám t eba 60. Nebo ano? Ostatn lov k na pokraji své d chodové kariéry je opravdu 2 ROGERS, C.R., Zp sob bytí, s. 74. 3 VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, s. 299, p vodn S-H a v n m p vodn Bromley. 8
n kdo jiný ne ten, který za patnáct a dvacet let bude svým zevn j kem tvo it viditelný a hr zu nahán jící obraz stá í pro ty mlad í. Stá í je výsledkem celo ivotního vývoje. Je charakteristické ubývající plodností, sni ováním pohybových a kognitivních schopností a úbytkem dal ích t lesných funkcí. Vyzna uje se rovn p ibýváním sta eckých chorob, jako jsou rakovina, kardiovaskulární onemocn ní nebo demence. 4 Není nutn synonymem nemoci, i kdy se ve stá í skute n více st n. Zm n, které stá í p iná í, je hodn a jejich d sledky mají r znou povahu. V kone ném d sledku v ak v dy vedou ke zm nám ivotního stylu, p ístupu k ivotu, pot ebám a o ekáváním. P i práci se seniory je pot eba tuto skute nost respektovat a proto více ne v jiných p ípadech uplat ovat individuální p ístup k t mto jednotlivc m. Dle MUDr. To nerové je stá í proces p irozených a p edvídatelných zm n, je se vyzna uje zna nou variabilitou v typech a rychlosti. Zm ny se týkají fyzického vzhledu, energetického stavu, du evních schopností a té i spole enského ivota. Komplexn jsou v t inou osob vnímány jako ztráty. 5 1.2 Stárnutí Obecn lze íci, e stárnutí je série zm n, která se specificky projevuje na t le i na du i. Je t eba d razn odli ovat tzv. fyziologický typ stárnutí od patologického. Fyziologické stárnutí je normální sou ástí ivota, zákonitou epochou ontogeneze. N kte í lidé v ak stárnou tak rychle, e se jeví p ed asn zestárlí. P ed asné patologické stárnutí lze hodnotit p edev ím empiricky, nebo vy erpávající odborné definice není známá. Termín patologické stá í je v ak pou íván je t v jiném významu. V kontrastu ke stá í fyziologickému, tedy p im enému a p evá n zdravému, se termín patologické pou ívá pro stá í nemocemi výrazn su ované. Pavel Mühlpachr uvádí, e stá í je obecným ozna ením pozdních fází ontogeneze, p irozeného pr b hu ivota. Je d sledkem a projevem geneticky podmín ných involu ních proces modifikovaných dal ími faktory (p edev ím chorobami, ivotním zp sobem a ivotními podmínkami) a je spojeno s adou významných zm n sociálních (osamostat ování d tí, penzionování a jiné zm ny sociálních 4 Srov. ANTEBI, A. Modelové organismy stárnutí. In P. Gruss (Eds.), Perspektivy stárnutí, s. 77. 5 Srov. TO NEROVÁ, T. Jak si vychutnat seniorská léta, s. 14 9
rolí). (...) Stárnutí je celo ivotní proces, jeho involu ní projevy se stávají z eteln j ími zhruba od p elomu 4. a 5. decenia, a to v závislosti na náro nosti prost edí. 6 Stárnutí a stá í je spojeno s postupným ubýváním sil, zm nami fyzickými viditelnými na pohled a zm nami skrytými v t le a v orgánech i zm nami psychickými. A pokud se na lov ka podíváme jako na celek, nastávají také zm ny v sociální oblasti. Podle Hocmana je stárnutí ubývání t lesných i du evních sil, zpomalování chemických proces v organismu, zm ny ve v ech orgánech, vráskovat ní poko ky, ediv ní vlas, sni ování ostrosti smysl, v t í náchylnost k nemocem. V ivém t le nastává v pr b hu stárnutí velice mnoho zm n, a to na úrovni molekulární, bun né, tká ové i na úrovni celého organismu. 7 Stárnutí se pova uje za problém psychologicko-technologický, nýbr se posuzuje zejména z hlediska spole enského a etického. Spo ívá v charakteristice sou asné spole nosti za juvenilní, kdy se úct a obdivu t í hlavn mládí, síla, výkon. Sta í lidé jako sou ást populace se zneva ují, staví se na okraj zájmu, v extrémní poloze dochází a k jejich odmítání. Stárnutí probíhá na biologické, psychologické a sociální úrovni. 1.2.1 Biologické stárnutí Biologické stárnutí ozna uje zm ny organismu, které probíhají na fyziologické úrovni. Zm ny postihují t lesné tkán a orgány, av ak neprobíhají u ka dého jedince stejn, jsou determinovány genetickými dispozicemi a ivotním stylem. Jednotlivé systémy v t le zaznamenávají zpomalení a oslabení d ív j ích funkcí a pokles biologických adapta ních mechanism. Pacovský rozli uje t i typy funk ních zm n: - úbytek funkcí na úrovni molekulární, tká ové, orgánové a systémové - vy erpání bun ných rezerv, které se projevují p i reakci na zát ovou situaci - zpomalení v t iny funkcí 8 Dochází také k involu ním zm nám smyslového vnímání. U zraku se projevuje zhor ení akomodace (schopnost zaost it na r zné vzdálenosti), zrakové ostrosti a barvocitu. Sta í lidé patn rozli ují modrou a zelenou barvu, u sv tlých barev je rozli ovací schopnost 6 MÜHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 18 7 HOCMAN, G., Stárnutí: Co víme o tom, co nás nemine, s. 6 8 Srov. PACOVSKÝ, V., Proti v ku není léku? Úvahy o stárnutí a stá í, s. 19 10
lep í. 9 Druhým nejvýrazn j ím znakem slábnutí smysl je zhor ení sluchu. Sluch, stejn jako zrak, slábne ji v pr b hu dosp losti a ada padesátiletých lidí má alespo za ur itých okolností hor í sluch. Zhor ení je zp sobeno zvápn ním (artrózou) kostí st edního ucha, co má vliv na p enos zvuku, p edev ím vysokofrekven ního. 1.2.2 Psychologické stárnutí Psychologickým stárnutím m eme rozum t p ístup ke stá í z hlediska jednotlivce a psychologických zm n jeho vnímání, my lení, pro ívání a chování. Jedná se p edev ím o zm ny v oblasti poznávacích proces (pokles aktiva ní úrovn, smyslového vnímání a s tím spojené orientace, pam ových kompetencí a u ení, intelektových schopností), regula ních proces (labiln j í emo ní pro ívání a reaktivita, pokles aktivní v le a naopak zbytn ní v le pasivní v podob zarputilosti a asto nesmyslného ulpívání), ale také o zm ny osobnosti (punti ká ství, opatrnost, nerozhodnost, úzkostnost, nespokojenost, egocentrismus, prohloubená introverze i vztahova nost). V pozdních fázích ivotního cyklu pak m eme hovo it o zm nách v psychice lov ka, které souvisejí p edev ím s prohlubováním záva nosti n kterých chronických onemocn ní, celkovým poklesem výkonu organismu, nesob sta ností a s tím v ím související zm nou zp sobu ivota, v neposlední ad pak p ípravou na smrt. Efekt ivotní dráhy lov ka se uplat uje ve stá í siln j í m rou ne v p edchozích etapách ivotního cyklu. Ve stá í mají psychické schopnosti a vlastnosti je t v t í rozptyl ne v p edchozích etapách; je to d sledek zvýrazn né individualizace a vlivu ivotních zku eností. 10 1.2.3 Sociální stárnutí Nej ast j í zm nou v ivot lov ka ve star ím v ku je odchod do d chodu (sociální událost), respektive dosa ení d chodového v ku, atomizace rodiny, ztráta partnera. Syndrom prázdného hnízda odchod d tí z domu, m e být vnímáno jako pocit náhlé osam losti, postihuje více eny, h e se s tím vyrovnávají, a to m e vyústit v ur ité psychické poruchy (deprese, úzkost, neklid, nespokojenost, zaho klost, st ování, vý itky). 9 Srov. KALVACH, Z., kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s. 47 10 KALVACH, Z., kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s. 108 11
Odchodem d tí z domova se man elé ocitají sami jeden s druhým. Za íná hledání nového zp sobu man elského ivota bez d tí, nové rovnováhy. Zm na m e partnery sblí it a upevnit jejich vztah nebo naopak zhor it. Ztráta rodi ovské role bývá kompenzována rolí prarodi e. Ve v ku kolem 50 let lov k dosáhne pracovního a profesionálního vrcholu, zbývá mu v ak je t 10-20 let práce. Nastává hledání nových aktivit, sledování zm n v oboru. P ed vlastním odchodem obavy ze sociálního vylou ení, pocit ztráty, pro lov ka je to nelehké období a musí se vyrovnat s existující zm nou. Sociální stá í je dáno zm nou rolí, zp sobu ivota i zm nou ekonomického zaji t ní. 11 Velký vliv na dosavadní zp sob ivota mají i zm ny komunika ních schopností. Zhor ení komunika ních schopností je d sledek zejména sni ování výkonnosti zraku a sluchu. lov k má v dycky, tedy i ve stá í ur ité mo nosti. M l by z stat aktivní, proto e to, co se nepou ívá, chátrá. M l by vyu ít své pozdní svobody ke kvalitnímu ivotu. M l by v d t, e svým chováním i svou vizá í se stává modelem stá í pro druhé. M l by v d t, e nem e ádat nemo né. A p edev ím by m l svým ka dodenní ivotem dokazovat sob i okolí, e p ijal odpov dnost za své stá í. Sociální stá í m eme obecn rozd lit na první a druhý v k, tj. období vzd lávání se a produktivity, a na v k t etí a tvrtý, který se nese ve znamení zklidn ní ivotního tempa. 12 11 MÜHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 19 12 Srov. KALVACH, Z., kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s. 47 12
2 Senior 2.1 Pojem senior Vymezení pojmu senior není jednozna né. Existují r zná p i azení pro ozna ení takového jedince. Nej ast j ími výrazy jsou: - star í lov k, - starý lov k, - p estárlý lov k, - d chodce, - penzista, - jedinec s ozna ením 60 +, - jedinec kategorie III. i IV. v ku, - geront, aj. Slovník spisovné e tiny pro kolu a ve ejnost: D chodce: - osoba pobírající d chod, - penzista. Senior: - star í ze dvou lidí stejného jména, zpravidla otec (x junior), - nejstar í len v n jaké spole nosti, sta e ina, nestor, - sportovec star í v kové t ídy (x junior). Pro ozna ení lov ka ijícího v období stá í nacházíme v odborné literatu e r zné pojmy. Gerontologie pracuje nej ast ji s pojmem geront, v psychologické literatu e se pou ívá pojem senescent, jinde se hovo í o starých nebo o d chodcích. Zejména ozna ení starý má negativní citový náboj jeho nevhodnost kritizovaly i materiály OSN p i p íle itosti Mezinárodního roku star ích lidí. 13 13 PET KOVÁ, A., ORNANI OVÁ, R., Gerontagogika, s. 78 13
2.2 Vývojové období seniora Erikson charakterizuje období stá í z hlediska vývojového úkolu, který má lov k v tomto období splnit. Ozna uje ho pomocí vyjád ení konfliktu dvou protikladných aspekt, které se ve stá í objevují - integrity a zoufalství. Starý lov k se má zam it na to, aby vnímal sv j ivot jako dob e pro itý a smí il se s tím, jaké ud lal v ivot chyby, s tím, co by nyní t eba i zm nil. 14 Prvním obdobím je rané stá í, které se vymezuje od 60 do 75 let. V tomto období je hlavním vývojovým úkol dosa ení integrity v pojetí vlastního ivota. Podmínkou dosa ení je: - pravdivost k sob samému - smí ení se s vlastním ivotem - stabilizace a generalizace postoje k ivotu, co umo uje nadhled - kontinuita (vlastní ivot jako sou ást genera ní posloupnosti). Ur ení v kové hranice stá í je p edev ím konvencí a sociálním konstruktem, který vznikl z pot eb administrativy sociálního státu. 15 Druhým obdobím je pravé stá í, které se vymezuje od 75 let a více. V tomto období je d le itá kvalita ivota a sní související subjektivní pocit pohody, který m e být individuáln rozdílný. Obecn platí, e kvalita ivota spí e klesá. Úkolem pravého stá í je udr ení p ijatelného ivotní stylu ( udr ení autonomie proti bezmocnosti a závislosti, udr ení sociálních kontakt a vztah proti izolaci a osam losti, udr ení sebeúcty). Vyskytují se zde typické situace dané pro toto období: - nemoc a úmrtí partnera, p átel (20 25 % star ích senior pravd podobn ije v sociální izolaci) - zhor ení zdravotního stavu, úbytek fyzických a psychických kompetencí (pouze 51% lidí nad 75 let sob sta ní) - ztráta jistoty a soukromí (domov d chodc, LDN) K problematice p esného vymezení stá í se vyjad uje i Stuart-Hamilton, který íká, e neexistuje jediné spolehlivé m ítko stárnutí v t ina gerontolog ale z praktických 14 Srov. ERIKSON, E. ivotní cyklus roz í ený a dokon ený, s. 128 15 VOHRALÍKOVÁ, L., RABU IC, L., e tí senio i v era, dnes a zítra, s. 6 14
d vod ozna uje za po átek stá í v k 60 a 65 let. V tomto v ku je ji dob e patrné oslabení celé ady fyzických a psychických proces. 16 2.3 Pot eby senior Americký psycholog Abraham H. Maslow vytvo il hierarchické uspo ádání lidských pot eb, zobrazované ve tvaru pyramidy. Obecn p itom platí, e uspokojení ni ích pot eb je nutné pro uspokojení pot eb vy ích. 17 Pot ebou se tedy nerozumí pouze n co, co lov ku chybí, ale také a hlavn to, k emu jedinec skrze ni sm uje. Pot eba je ur itá síla, která lov kem hýbe a posunuje ho sm rem ke lov ku, p edm tu nebo innosti. Pot eba je projevem bytostného p ání. 18 Pot eby jsou jednou ze základních otázek vztahu lov ka k sob, k ivotu a ke svému prost edí. Ale také naopak, kdy pot eby jsou výrazem nárok prost edí na lov ka. Pot eby jsou základní motiva ní silou v chování lov ka, pomáhají udr et rovnováhu nejen uvnit organismu, ale i rovnováhu mezi lov kem a prost edím. Pot eby p ispívají k adaptaci lov ka na zm ny prost edí a naopak pot eby lov ka prost edí m ní. Jako první bych zmínila fyziologické pot eby, které jsou základní, prvotní a p irozené. Zde pat í: - dýchání, - vý iva - vym ování - spánek a odpo inek, - pohyb a ch ze - hygiena - správná teplota - zdraví, ti ení bolestí - fyzické kontakty 16 Srov. STUART-HAMILTON, I., Psychologie stárnutí, s. 20 17 WIKIPEDIE: Pot eba [online] 2010, [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/pot%c5%99eba> 18 Srov. PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Sou ití se star ími lidmi, s. 36 15
Pot eba jistoty a bezpe í je u senior obzvlá t d le itá. M eme zde zahrnout: - pot ebu ekonomického zabezpe ení - pot ebu fyzického bezpe í - pot ebu psychického bezpe í Se sociální pot ebou souvisí, podle Vágnerové i pot eba sociálního kontaktu. Av ak velké mno ství nových vztah stojí v protikladu k pot eb soukromí a samoty. Se sociálními kontakty a vztahy úzce souvisí pot eba komunikace. 19 Ta bývá ve stá í naru ena zm nami smyslového vnímání, úbytkem kognitivních funkcí i p ípadným neurologickým onemocn ním. 20 M eme zde zahrnout: - pot ebu informovanosti - pot ebu nále et k n jaké skupin - pot ebu lásky - pot ebu vyjad ovat se a být vyslechnut Pot eba autonomie - uznání, ocen ní a sebeúcty (uznání sebe sama, snaha neud lat ostudu, pot eba úsp chu, poznání a intimity). Autonomie je definována jako schopnost vést ivot podle vlastních pravidel. Být autonomní znamená z stat pánem svého chování a zp sobu ivota. 21 Pot eba seberealizace je dána touhou nalézt smysl ivota. Starý lov k je postaven do situace, kdy musí hledat nový zp sob seberealizace. Pokud ji není schopen seberealizace ve svém v ku, zd raz uje aspo své d ív j í ivotní úsp chy. Pot eba seberealizace je tak uspokojována p inejmen ím v rámci vzpomínek. Kdybych cht la pou ít ur ité nad azenosti a p irovnání, ekla bych, e sta í lidé ji nemají své vysoké domy ivotních pot eb, jako je to u dosp lých. Starým lidem sta í 19 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II. - dosp lost a stá í, s. 77 20 Srov. SURÁ, Z., Komparace ka dodenního ivota senior v sociálních za ízeních a p irozeném domácím prost edí. Brno: Léka ská fakulta MU, 2008. Diplomová práce. 21 Srov. PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Sou ití se star ími lidmi, s. 16 16
malé, ale ú elné domky s pevnými základy t lesných pot eb zdraví. V t chto pomyslných domcích, budou sice d le ité místnosti, kterým se starý lov k rád vyhýbá nap. t locvi na, koupelna. Jiné místnosti obývá rád a asto: kuchyni s jídelním stolem, toaletu, lo nici a pohodné k eslo, ze kterého je dob e vid t televizi i pohyb na silnici. 2.4 Kvalita ivota senior Podle Sv tové zdravotnické organizace (WHO) je kvalita ivota definována jako jedincova percepce jeho pozice v ivot v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cíl m, o ekáváním, normám a obavám. Jedná se o velice iroký koncept, multifaktoriáln ovlivn ný jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klí ovým oblastem jeho ivotního prost edí. 22 Smyslem existence lov ka se ím dál víc stává ivot sám. Kvalita ivota je slo itý a velmi iroký pojem. Dotýká se pochopení lidské existence, smyslu ivota a samotného bytí. Zahrnuje hledání klí ových faktor bytí a sebepochopení. Zkoumá materiální, psychologické, sociální, duchovní a dal í podmínky pro zdravý a astný ivot lov ka. Komplexní pohled na ivot postihuje jak vn j í podmínky, tak i vnit ní rozm ry lov ka. Ve spole nosti dochází k výrazným strukturálním zm nám, a to ve prosp ch senior. Stárnoucích a starých lidí postupn p ibývá, co nez stává bez odezvy ze strany odborník a jejich snahy o zkoumání v ech aspekt ivota této v kové skupiny. Zaujal mne p íb h jednoho starého mu e. Co je to kvalita ivota? Otázka, na kterou jist není pouze jedna správná odpov. Ka dý lov k má jiné priority, jiný eb í ek hodnot. Ale pokud mohu mluvit za sebe a myslím si, e i za v t inu populace nejen mé v kové kategorie, je to p edev ím schopnost být sob sta ný. Za neme- li od bazálních lidských pot eb, které jsou jaksi posunuty na okraj, proto e jsou a p íli samoz ejmé, jako nap íklad dojít si sám na toaletu, sám se napít, najíst, umýt se, obléci se, obout si boty. Pokud tyto schopnosti máme, stáváme se kvalitní sou ástí lidské populace, pokud máme dostate né zázemí, nadání, inteligenci, m eme vystudovat základní, st ední, vysokou kolu, získat titul, nastoupit do zam stnání a vyd lávat peníze. Poté si postavit d m, vzít si 22 Srov. VA UROVÁ, H., MÜHLPACHR, P., Kvalita ivota, s. 11 17
ivotního partnera, zplodit d ti a zasadit strom. Tomu by se jinak dalo íci, ít kvalitní ivot. Co se v ak stane, kdy nás postihne vá ná nemoc? Postupn se v e zbo í jako dome ek z karet. Vzhledem ke stálým zdravotním problém m a absenci v práci ztratíme zam stnání, tím zna nou ást p íjmu do rodinného rozpo tu, nezvládáme splácet hypotéku na d m, nem eme koupit d tem stejn hodnotné dárky jako minulá léta, man elce p sobíme trápení a starosti a i kdy víme, e za to vlastn nem eme, e nemoc zaklepala zrovna na na e dve e, stále si p ipadáme vinni. P emý líme o jiném zp sobu, jak ukon it tyto problémy. Selhali jsme. Cht li jsme mít v e pod kontrolou a tak dlouho se nám da ilo. Pro zrovna já? Postupn ztrácíme schopnost obstarat si bazální pot eby, hygienu, místo pohodlného k esla v kancelá i nám jako podu ka slou í plena zna ky Abena, man el ino kucha ské um ní u oce ujeme jen ze zvyku a také proto, e zastíráme, e je to pro nás jako kus bláta, e necítíme chu jak stárneme, e jediné, co cítíme, je bolest. Bolest a ho kost nad tím, co se nám stalo, e se n kde stala chyba, e se n kdo naho e p epo ítal, e my jsme se m li do ít toho, jak budeme nadávat na nízké d chody, na poplatky u diabetologa, e jsme se cht li strkat v supermarketu o zlevn né zbo í, e jsme si cht li u ít estného místa v MHD, kdy jsme to dote byli my, kdo místa na sed ní opou t l. Ale co to, najednou je v e jinak. Dovolená v Dominikánské republice se nekoná. Le íme na l ku a my lenky b í jedna za druhou. My lenka, poslední a jediný poz statek po bytosti, které se íká lov k. O em si to po ád eptají, v dí více ne já? A jak se tvá í? Nechci, aby m litovali. Nikdy jsem necht l, aby m n kdo, kdokoliv, litoval. Cht l bych n co ud lat, cht l bych jim n co íci. Chci íci, e to zvládnu, e jsem state ný a a jsou taky state ní. Ale jsem state ný? Cht l bych se projet na kole, nebo si zab hat. Cht l bych zajít s kamarády na fotbal, potom sednout do hospody na jedno a povykládat o tom bouráku, co se mi blýská v gará i. Mám ho je t? Cht l bych se podívat je t jednou k Viktoriinu jezeru, tam se nám v em tak líbilo. Cht l bych je t syna, svoje holky mám rád, miluji je, ale je t toho syna bych si p ál, nau il bych ho v e, co umím. A kon, kon bych si koupil. A projel bych se po stráni za domem, let l by jako íp, a na v echno bych zapomn l, jen vítr by mi echral vlasy. A já bych se k n mu p itiskl a on by mi rozum l, on by ml el, ale rozum l. Pro mi nikdo nerozumí? A pro se na m tak zvlá tn dívají? 18
Zítra jim eknu, e si koupím kon. 23 23 ETERNITY: Co pro m znamená kvalita ivota [online], 2009. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné na: <https://doorbell.signaly.cz/1204/co-pro-me-znamena-kvalita> 19
3 Smysl ivota Co zde rozumíme smyslem" - Hledání smyslu spo ívá za prvé ve svobod lov ka, v jeho otev enosti; za druhé v rozdílné hodnot v cí; za t etí v neustálé zm n situací - Je lov k opravdu svobodný? - ivot je tv r ím úkolem - Svoboda a následky p edchozích rozhodnutí 24 Spousta lidí za ne d íve i pozd ji p emý let o tom co vlastn cht jí a jak najít to své t stí. Je snad smysl ivota to, e jsme se náhodou narodili, p lku ivota promrhali tím, e jsme se t ili a za neme skute n ít, pak nás eká t ká práce, abychom zlep ili své ivotní podmínky a uspokojily své pot eby, m li d ti a o ty se postarali, zhruba v 70 a 80 letech zem eli a pak ji nikdy neexistovali? Mo ná ano, mo ná ne. 3.1 Definice smyslu N jakou jednotnou definici smyslu ivota hledáme t ko. Vycházím z toho, e to, pro ijeme, je d le ité hledat sám v sob, v lidech a v cech kolem nás, ve t stí, kdy si m eme íct, e máme n koho rádi a on nám svou lásku oplácí, e stále n co nového poznáváme, e pom eme napravit t eba zdevastovanou p írodu, která nám n kdy krut oplácí na i lhostejnost, e pom eme ostatním, e... atd. Zkrátka ít a nechat ít. Termín smysl jsme si zvykli pou ívat takovým zp sobem, jen je ka dému pochopitelný. Existence lov ka je smysluplná, pokud obsahuje n jakou nápl, ú ely nebo cíle, pro n stojí za to ít. Lidé si pot ebují ve svém ivot stanovovat cíle, plánovat, utvá et si svoji budoucnost. 25 Tavel uvádí p ehled n kterých definic smyslu ivota: - Smysl je stav, kdy má lov k ivotní cíle, pocit sm ru, po ádku a d vodu k existenci. (G. T. Reker) - Smysl ivota je individuální konstruovaný kognitivní systém, který dává ivotu 24 LÄNGLE, A., Smyslupln ít. Aplikovaná existenciální analýza, s.7 25 Srov. RABAN, M., Duchovní smysl lov ka dnes: od objektivního k existenciálnímu a v nému, s. 174 20
osobní hodnotu. (P. T. P. Wong) - Smysl ivota je mentální reprezentace mo ných souvislostí mezi v cmi, událostmi a vztahy. (H. Baumeister) - Smysl ivota je individuáln vytvá ený systémový regulátor lidského konání intrapsychického slo ení, kterým jednotlivec p ipisuje podstatný, existen ní význam vlastnímu bytí, druhým a sv tu, v souladu s vyznávanými hodnotami. Intrapsychický v daném p ípad znamená, e smysl ivota je vytvá en integrací kognitivních emo ních a motiva ních, resp. volních potenciál lov ka, k nim pat í schopnost poznávat sebe, porozum t druhým, hledat optimální e ení, dále pak pohoda, sebekontrola, ú innost, plánování událostí, vyhledávání cíl, zvládání náro ných ivotních situací a podobn. (D. Ková ) 26 Halama chápe smysl ivota v ontologickém p ístupu jako nejvy í integrující základnu osobnosti, tj. jako základní ivotní orientaci, ivotní úlohu, sv tonázor, interpretaci sv ta a ivota ve v eobecnosti. 27 Smysl v ivot m eme podle Rabana popsat také jako pot ebu orientace v mezních situacích, na které stále znovu nará íme na na í cest ivotem. Je t dopl uje, e stále jsme vyzíváni k rozhodování o dal ím sm ování na í cesty. P itom nacházíme svou volbu na základ hodnot, za pomoci na í schopnosti hodnotit, která je neodd liteln spojena s na ím lidstvím. 28 Kdy známe smysl na eho ivota je ná ivot plný harmonie a dostatku. 3.2 Podstata a význam smyslu ivota Podstatu smyslu ivota chápu jako to, co je t eba, aby si jedinec uv domil ve své snaze dosa ení daného smyslu a významem smyslu ivota ji chápu jako interakci jedince a spole enství, ve kterém se orientuje ve sm rnici definovaných i p edur ených cíl. Frankl zd raz uje, e nelze íci nikomu jinému, co je smyslem, tedy podstatou jeho ivota. Je mo né ale ukázat, e vlastní ivot má smysl a nep estane jej mít za ádných okolností. Nalézat ho pro sebe musí ka dý sám. 29 26 TAVEL, P., Smysl ivota podle Viktora Emanuela Frankla, s. 98 27 Srov. HALAMA, P., Zmysel ivota z poh adu psychologie, s. 8 28 Srov. RABAN, M., Duchovní smysl lov ka dnes: od objektivního k existenciálnímu a v nému, s. 174 29 Srov. LUCASOVÁ, E., I tvoje utrpení má smysl, s. 174 21