Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2011 Jan Příborský

Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2011 Jan Příborský

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce Posouzení investičního záměru výstavby a provozování bioplynové stanice Vypracoval: Bc. Jan Příborský Vedoucí práce: Ing. Luboš Smrčka, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Posouzení investičního záměru výstavby a provozování bioplynové stanice jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 21. prosince 2011 Podpis

Rád bych poděkoval především Ing. Luboši Smrčkovi, CSc. za odborné vedení mé práce a společnosti Kralovická zemědělská, a.s. za poskytnutí cenných údajů pro řešení zadaného tématu.

Obsah Úvod... 3 Teoreticko-metodologická část... 6 1 Obnovitelné zdroje energie... 6 2 Druhy obnovitelných zdrojů energie... 9 2.1 Solární energie... 9 2.2 Větrné elektrárny... 11 2.3 Vodní elektrárny... 12 2.4 Biomasa... 13 2.5 Bioplyn... 15 3 Bioplynová stanice... 19 3.1 Úvod do provozu bioplynové stanice... 19 3.2 Technologický popis zařízení v bioplynové stanici... 20 3.2.1 Fermentor... 21 3.2.2 Kogenerační jednotka... 22 3.2.3 Plynový zásobník... 23 3.3 Rozřazení zařízení pro daňové odpisy... 24 4 Legislativa... 26 4.1 Základní přehled relevantních legislativních aktů... 26 4.2 Státní podpora... 27 4.3 Žádost o získání podpory... 31 5 Ekonomické ukazatele... 32 5.1 Investice obecně... 32 5.2 Klasifikace investic a investičních projektů... 32 5.3 Fáze investičního projektu... 33 5.3.1 Předinvestiční fáze... 33 5.3.2 Investiční fáze... 34 5.3.3 Provozní fáze... 34 5.3.4 Ukončení provozu a likvidace... 34 5.4 Zdroje financování investic... 35 5.5 Diskontní míra... 35-1 -

5.6 Odhad budoucího cash flow... 39 5.7 Hodnocení efektivnosti investic... 41 5.7.1 Čistá současná hodnota... 41 5.7.2 Vnitřní výnosové procento... 43 5.7.3 Index ziskovosti... 43 5.7.4 Diskontovaná doba návratnosti... 44 5.7.5 Průměrný výnos z účetní hodnoty... 44 Praktická část... 45 6 Profil společnosti... 45 6.1 Základní údaje... 45 6.2 Historie a současnost výstavby bioplynové stanice... 46 7 Ekonomické výpočty... 48 7.1 Vstupní údaje... 48 7.2 Zdroje financování investice... 49 7.3 Provozní náklady... 50 7.4 Provozní výnosy... 50 7.5 Diskontní míra... 52 7.6 Zhodnocení efektivnosti investice... 55 7.6.1 Amortizační schéma... 55 7.6.2 Potřebné údaje pro výpočet... 57 7.6.3 Čistá současná hodnota... 60 7.6.4 Vnitřní výnosové procento... 61 7.6.5 Diskontovaná doba návratnosti... 61 8 Provoz bioplynové stanice... 63 9 Závěr... 65 10 Bibliografie... 69 11 Seznam tabulek... 74 12 Seznam obrázků... 75 13 Seznam grafů... 75 14 Seznam příloh... 75 15 Přílohy... 76-2 -

Úvod Energetika a všechny činnosti s ní spojené jsou neustále velmi diskutovaným tématem a s postupem času nabývá problematika využití zdrojů energie na významu. Tato práce se bude věnovat jen specifické části celého odvětví výroby elektřiny, a to obnovitelným zdrojům energie. Mezi ně řadíme několik druhů, o kterých se alespoň obrysově, s důrazem na podmínky umožňující jejich využití v České republice, zmíním v teoreticko-metodologické části. Jednotlivé charakteristické prvky výroby elektřiny z vodních, větrných a solárních zdrojů mají důležitý význam pro pochopení specifika výroby elektřiny z bioplynu. Tento úzký segment celého tématu energetiky bude hlavní náplní následujících stránek, aby výstup a cíl této práce byl co do obsahu a hloubky více relevantní a poskytoval dostatečně ucelený náhled na řešený problém. Po zanalyzování všech aspektů, které potencionální investor musí brát v úvahu, se zaměřím na konkrétní projekt již realizované investice výstavby bioplynové stanice. Z počátku jsem váhal, zda pro účely této práce zvolím projekt, o kterém podnikatelský subjekt uvažuje či je alespoň na počátku celé výstavby. Vzhledem k důležitosti znalosti faktů, především výše provozních nákladů a výnosů, jsem se nakonec rozhodl zaměřit na již uskutečněný projekt zaběhlé bioplynové stanice, pro který budu mít potřebná data. Jejich správná výše je pro posouzení celého investičního záměru nezbytná, jakákoliv odchylka může mít zásadní dopad pro správné vyhodnocení celého projektu. V případě plánování projektu by měl investor uvažovat několik variant vývoje v následujících letech a za použití citlivostní analýzy kalkulovat se všemi možnými scénáři, které budou mít vliv na celou investici. To platí zvláště v odvětví výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde výhodnost celé investice je z velké části závislá na aktuálních podmínkách stanovených v legislativních předpisech a na celém makroekonomickém trhu energetiky, kde zvýšení nebo naopak omezení rozvoje určitého segmentu výrobců elektřiny může mít velký význam i pro ziskovost našeho plánovaného projektu. Vzájemná propojenost jednotlivých odvětví i nadnárodní rámec využívání a obchodování se zdroji energie vytváří poměrně těžko předvídatelný vývoj jednotlivých parametrů nutných pro posouzení výhodnosti investice. 3

V této práci se opřu o data poskytnutá společností Kralovická zemědělská, a.s. která v roce 2008 realizovala projekt výstavby bioplynové stanice. Ze znalosti výše a podmínek jednotlivých zdrojů investice, ročních dosažených výsledků hospodaření a další dokumentů, důležitých pro posouzení výhodnosti celého projektu zhodnotím realizovanou investici. Dosažené výsledky a závěry budou také sloužit pro možná doporučení optimalizace provozu samotné bioplynové stanice, který může podnik během své existence ovlivňovat. V teoreticko-metodologické části se budu nejdříve věnovat aktuálnímu stavu problematiky obnovitelných zdrojů energie, jejichž otázka využití v blízké budoucnosti nabrala zvláště v letošním roce nevídané obrátky nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Navážu zevrubným popsáním a uvedením základních statistických údajů jednotlivých složek obnovitelných zdrojů energie na našem území. Nejpodrobněji se zmíním o specifikách biomasy, resp. bioplynu, který je základem pro výrobu elektřiny v bioplynové stanici. V další kapitole se zaměřím na technologickou část výstavby a provozu bioplynové stanice, která by čtenáři měla poskytnout základní představu o celém procesu výroby elektřiny v tomto zařízení. Pro lepší ilustraci uvedu i fotografie vybraných částí bioplynové stanice společnosti Kralovická zemědělská a.s. V další kapitole se poměrně podrobně zmíním o právním rámci týkajícího se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož právě aktuální znění legislativních předpisů je téměř zásadní pro správné posouzení celého podnikatelského záměru. Pochopení a znalost jednotlivých státních podpor je taktéž klíčová pro posouzení optimalizace provozu bioplynové stanice. Poslední kapitola v teoreticko-metodologické části detailně popisuje jednotlivé ekonomické ukazatele použité pro vyhodnocení ziskovosti celého projektu. Kromě vysvětlení patřičných vzorců a veličin nutných pro výpočty se tematice investování věnuji také z teoretického pohledu členění investic a popisu jednotlivých fází celého procesu. Druhou náplní této práce je samotné řešení a využití teoretických poznatků v praktické části. Nejdříve však představím samotnou společnost Kralovická zemědělská, a.s. Uvedu základní údaje podniku, historii a současnost výstavby bioplynové stanice, potřebné finanční ukazatele a podmínky, za kterých společnost realizovala celý projekt. Poté se zmíním o údajích týkajících se celkové sumy investice, rozeberu jednotlivé zdroje financování, roční provozní náklady a výnosy, přehled odpisové tabulky jednotlivých částí bioplynové stanice a popíšu postup pro stanovení diskontní míry. Dále následuje samotný výpočet vybraných 4

metod pro hodnocení efektivnosti investice s uvedením přehledných tabulek a komentářů k výsledkům. Poslední kapitola praktické části se věnuje shrnutí aktuálního znění legislativy týkající se podmínek pro provoz bioplynové stanice. V návaznosti na znalost těchto faktů pak doporučím podniku variantu čerpání státní podpory, kterou by společnost optimalizovala své příjmy. V závěru uvedu ucelený přehled nejzákladnějších faktů, kterým jsem se věnoval v teoreticko-metodologické a praktické části. Zmíním se o nejpodstatnějších výsledcích, které by podniku měly dát informace a doporučení pro další provoz bioplynové stanice. Na úplném konci celé práce uvádím použitou literaturu a přílohy. 5

Teoreticko-metodologická část 1 Obnovitelné zdroje energie Tematika obnovitelných zdrojů energie (OZE) je v poslední době velmi aktuální a vše nasvědčuje tomu, že polemika o způsobu jeho využití v budoucnosti bude čím dál vyhrocenější. Současné vládní špičky jednotlivých států vedou politiku podporování OZE pomocí různých subvencí, např. dotacemi na výstavbu, nižší sazbou DPH, odložením splácení daně či některými dalšími formami. Tyto podpory mají za úkol přimět výrobce elektřiny k produkci z OZE, i když výroba z jiných komodit je dle současných technologických možností více rentabilní. Podnikatelská jednotka, která by uvažovala o výrobě elektřiny, by bez státních podpor nebyla motivována snahou využívat OZE. Převažující celosvětové způsoby výroby elektřiny využívají uhlí, zemní plyn, ropu a proces štěpení atomových částic v jaderných reaktorech. Výroba z těchto zdrojů je daleko efektivnější než využívání OZE. Všechny zmíněné možnosti mají však také nedostatky. Nevýhodou zpracování uhlí, zemního plynu a ropy je především vyčerpatelnost těchto zdrojů v blízké budoucnosti. O tom, jak je budoucnost blízká se vedou spory, pochopitelně zkreslené oběma stranami tábora lobujícího za své zájmy. Druhým problémem je ekologické hledisko poukazující na znečišťování ovzduší spalováním těchto paliv. Výroba z jádra je vysoce efektivní, navíc pro okolí poměrně ekologická, na druhou stranu jsou zde problémy se skladováním vyhořelého paliva a především velké obavy z možných katastrofických scénářů, ke kterým může dojít v případě havárie. V minulosti jsme se již bohužel s několika haváriemi jaderného reaktoru setkali. Pověstným hřebíčkem do rakve, pokud budeme mluvit o aktuálním dění, se stal únik radioaktivních látek z japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě z března letošního roku. Tato událost odstartovala nevídaný sled událostí, který vygradoval zejména v Evropě, konkrétně u našich západních sousedů. Německo reagovalo na tuto havárii schválením kontroverzního rozhodnutí na přelomu května a června letošního roku, kterým se zavázalo k uzavření všech jaderných elektráren na jeho území do konce roku 2022. Toto rozhodnutí však logicky musela doprovázet jiná opatření, která se budou snažit nedostatek vyrobené elektřiny kompenzovat. Zjednodušeně můžeme říci, že v Německu dostala zelenou výroba z OZE, a 6

to formou štědrých dotací. Dokonce pro tento výpadek výroby elektřiny z jaderné energie zavedli Němci pojem Atomausstieg. (1 str. 17) Avšak původní ambiciózní představy o ohromném zvýšení podílu elektráren vyrábějících elektřinu z OZE, především mám pak na mysli boom solárních elektráren, vzaly za své. Stejný trend se mj. ukázal i na našem území. Nastavená forma podpory se pro stát jeví jako neudržitelná, a jediným vyústěním v nastoleném záměru by bylo zadlužení státu a promítnutí zvýšené ceny pro konečného spotřebitele. Vše ještě umocnily současné problémy v eurozóně, které tlačí na všechny státy, aby se snažily o co nejhospodárnější fiskální politiku. Logicky se dostáváme k závěru, že i v Německu probíhají snahy o omezení podpory na výrobu energie z OZE. Tomáš Tichý, předseda Českého plynárenského svazu, tvrdí, že Německo bude nejspíš převážně kompenzovat elektřinu vyráběnou z jádra zemním plynem. (2 str. 10 a násl.) Tomu nasvědčuje i fakt, že nedávno byl otevřen plynovod Nord Stream, který spojuje Rusko s Německem. Snaha co nejvíce diverzifikovat zdroje energie je obecně dle Tomáše Tichého nejrozumnější strategií reagující na dnešní globální propojené vztahy mezi zeměmi. Dále se přiklání k názoru většiny odborníků, že další rozmach obnovitelných zdrojů energie se neobejde bez alternativy využití zemního plynu. Jak se vůbec k celé problematice energetiky staví Evropská Unie jako celek? Dle proklamací Evropské komise, se zdá, že v tom má jasno. Zavádí se pojem 20-20-20, který prezentuje snahu dosáhnout v roce 2020 v rámci celé Evropské Unie 20% podílu OZE na výrobě elektřiny a zároveň 20% snížení emisí oxidu uhličitého. (1 str. 16 a násl.) V citovaném článku se pojednává o nutných velkých investicích do přenosových soustav elektrické energie, kterým se nevyhne ani Česká republika. Shrňme, že v celosvětovém měřítku můžeme pozorovat trend vlád jednotlivých zemí prosazovat cestu zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkovém množství vyráběné elektřiny. Je otázkou, jak rychle se tento podíl bude zvyšovat, aby to bylo udržitelné jako pro samotný stát, tak pro koncové zákazníky. Je celkem nepochybné, že efektivnost získávání energie z obnovitelných zdrojů se bude s přibývajícími technologickými znalostmi zvyšovat. V současné době je však nemožné nahradit výrobu elektřiny zcela z obnovitelných zdrojů kvůli technologickým i finančním důvodům. To je také příčinou, proč na našem území, ale i v Německu a dalších zemích, probíhají snahy omezit štědré dotace na výstavbu zejména 7

fotovoltaických elektráren, jelikož nastavené parametry dotací jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Rentabilnost či nerentabilnost bioplynové stanice s dotacemi či bez nich je ostatně jedním z témat této diplomové práce a o celé problematice pojednám v níže uvedených kapitolách. 8

2 Druhy obnovitelných zdrojů energie V následující kapitole se zmíním o specifikách vybraných obnovitelných druhů energie a objasním základní charakteristické znaky pro elektrárny na našem území. Největší pozornost však budu věnovat biomase a bioplynovým stanicím, jejichž problematika je hlavní náplní této práce. 2.1 Solární energie Jakým způsobem získáváme energii ze slunečního záření? Pomocí fotovoltaických článků, které přemění elektromagnetické záření na elektrickou energii. Fotovoltaické články mohou obsahovat různé typy polovodičů, nejběžnější je však polovodič z krystalického křemíku. (3 str. 37) Výkon fotovoltaických zařízení se diametrálně liší podle zařízení, ve kterých jsou použity. V hodinkách se setkáme s výkonem 0,01 W, zatímco ve velkých elektrárnách až s výkonem 100 MW. (4 str. 13) Fotovoltaický systém je tvořen z těchto základních částí: (4 str. 13) fotovoltaické panely; měniče (invertory); regulátory dobíjení; baterie; konstrukce pro instalaci panelů; rozvody elektřiny; elektrické přístroje a zařízení. Co ovlivňuje efektivnost výroby elektřiny pomocí fotovoltaického systému? Patří mezi ně zejména tyto faktory: (5) zeměpisná šířka; roční doba; oblačnost; sklon plochy, na kterou sluneční záření dopadá. 9

Efektivnost fotovoltaických článků je úzce spojena s úrovní technologií, jež zásadně ovlivňuje jejich využití. Proto také mluvíme o tzv. generačním vývoji. O současné využívané technologii mluvíme jako o třetí generaci. Ta se od těch předchozích odlišuje tím, že použitá technologie nejenže se snaží o zvýšení počtu absorbovaných fotonů, ale také usiluje o maximalizaci energie dopadajících fotonů. (5) Dle použití dělíme fotovoltaické systémy na: (5) drobné aplikace (kalkulačky, mobilní telefony); ostrovní systémy, tzv. off-grid systémy (využití pro odlehlé objekty); síťové systémy, tzv. on-grid systémy (nejběžnější, např. střechy domů, fotovoltaické elektrárny na volné ploše). Zaměřme se na aktuální téma v souvislosti s problematikou fotovoltaických elektráren. Jedná se o pokles výkupních cen pro fotovoltaiku. To, jakým způsobem je odhadována výše výkupní ceny dostatečně ilustrativně pojednává níže uvedený graf. Obrázek 2-1 Vývoj výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky Zdroj: Czech RE Agency. (6) Z grafu je patrné, že trend výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky bude mít od letošního roku klesající tendenci. 10

2.2 Větrné elektrárny O větrných elektrárnách se zmíním především z aktuálních statistických údajů, které dobře ilustrují trend rozvoje tohoto obnovitelného zdroje energie na našem území. Následující tabulka zobrazuje trend instalovaných elektráren na našem území od roku 2004. Obrázek 2-2 Instalované elektrárny v ČR (v MW) Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii. (7) V roce 2010 bylo v České republice instalováno 23 MW ve větrné energii, což představuje 45% propad oproti roku 2009. Za rok 2010 vyrobily větrné elektrárny celkem 335 GWh. To pro srovnání stačí na pokrytí spotřeby energie ve více jak 95 000 domácnostech. (8) Pro představu uvádím množství vyrobené energie, kterou vyprodukuje malá větrná elektrárna na území České republiky. Hodnoty jsou pouze orientační a proměnlivé. V případě příznivých větrných podmínek (přibližně 7 m/s) by uvedená čísla dosahovala vyšších hodnot. Tabulka 2-1 Množství energie vyrobené malou větrnou elektrárnou na území České republiky Nominální výkon elektrárny (kw) Roční produkce energie (kwh) 8 15 000-22 000 10 17 000-35 000 50 120 000-250 000 Zdroj: (9 str. 48). 11

2.3 Vodní elektrárny Vodní elektrárny patří mezi nejšetrnější energetické zdroje ve vztahu k životnímu prostředí. Vodní elektrárny však také plní nezanedbatelnou roli ve vztahu k regulaci vodního toku a k možnosti revitalizaci prostředí prostřednictvím prokysličováním vodního toku. Nicméně o potřebné efektivnosti vodních elektráren rozhodují přírodní podmínky, které na našem území nejsou příliš příznivé. Princip výroby elektřiny spočívá v roztočení turbíny vodním proudem, která je na společné hřídeli s elektrickým generátorem, jenž následně mění kinetickou energii vody v energii elektrickou. (10) O tom, jak velký instalovaný výkon mají některé vodní elektrárny v České republice, pojednává níže uvedená tabulka. Tabulka 2-2 Vybrané vodní elektrárny v České republice a jejich výkon Instalovaný výkon Vodní elektrárny (MW) Lipno I 2 x 60 Orlík 4 x 91 Kamýk 4 x 10 Slapy 3 x 48 Štěchovice I 2 x 11,25 Vrané 2 x 6,94 Dalešice (přečerpávací) 4 x 112,5 Dlouhé Stráně (přečerpávací) 2 x 325 Zdroj: (9 str. 45). Nevýhodou vodních elektráren je jejich značná závislost na sezónních podmínkách, a tím pádem jejich značná kolísavost ve výrobě elektřiny v průběhu roku. Přečerpávací vodní elektrárny mají výhodu v tom, že schopnost jejich regulace je mnohem vyšší. Zpravidla tak vyrábí elektřinu v době, kdy je jí nejvíce potřeba, v méně důležitých časech se pak naopak voda přečerpává zpět do horní nádrže. (10) 12

2.4 Biomasa O problematice biomasy se rozepíšu obšírněji, jelikož tento obnovitelný zdroj energie přímo souvisí s bioplynovou stanicí. V prvé řadě bychom si pojem biomasa vysvětlit a definovat. Dle (11 str. 17) biomasou rozumíme substanci biologického původu (pěstování rostlin v půdě nebo ve vodě, chov živočichů, produkce organického původu, organické odpady). Biomasa je buď záměrně získávána jako výsledek výrobní činnosti, nebo se jedná o využití odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby, z komunálního hospodářství, z údržby krajiny a péče o ni. Možností využití biomasy je celá řada. V případě bioplynové stanice půjde o proces jejího spalování a následnou výrobu elektřiny. Biomasa se však také využívá k výrobě chemických sloučenin. Názorný přehled poskytuje následující obrázek. Obrázek 2-3 Možnosti využití biomasy Zdroj: www.tzb-info.cz (12) Biomasu rozlišujeme dle obsahu vody na: (13) suchou (dřevo a dřevní odpady); mokrou (kejda a další odpady); speciální (olejniny, škrobové a cukernaté plodiny). Existuje velké množství druhů vytápěcích zařízení na spalování biomasy, proto by se kupující měl rozhodnout zejména na základě těchto kritérií: (14 stránky 55-56) potřebný tepelný výkon; investiční náklady na zařízení a cena paliva; 13

dostupnost paliva; požadovaný komfort a nároky na obsluhu. To, jakou výhřevnost mají jednotlivé druhy biomasy, je názorně vidět z následující tabulky. Obecně můžeme říci, že s vyšším obsahem vody v palivu jeho výhřevnost klesá. Tabulka 2-3 Výhřevnost vybraných druhů biomasy Druh paliva Obsah vody Výhřevnost [%] [MJ/kg] Měrné hmotnosti [kg/m 3 ]= [kg/plm] [kg/prm] [kg/prms1 ] listnaté dřevo 15 14,605 678 475 278 jehličnaté dřevo 15 15,584 486 340 199 borovice 20 18,4 517 362 212 vrba 20 16,9 olše 20 16,7 habr 20 16,7 akát 20 16,3 dub 20 15,9 685 480 281 jedle 20 15,9 jasan 20 15,7 buk 20 15,5 670 469 275 smrk 20 15,3 455 319 187 bříza 20 15 modřín 20 15 topol 20 12,9 dřevní štěpka 30 12,18 210 sláma obilovin 10 15,49 120 (balíky) sláma kukuřice 10 14,4 100 (balíky) lněné stonky 10 16,9 140 (balíky) sláma řepky 10 16 100 (balíky) Zdroj: www.energetika.cz. (15) Jako vstupní substráty u bioplynových stanic se především využívá tzv. mokrá biomasa. Proto není divu, že většina bioplynových stanic je vystavěna zemědělským podnikem, který biomasu sám produkuje. 1 K vysvětlení pojmů "plm, prm a prms" viz např. http://www.i-ekis.cz/?page=biomasa. 14

2.5 Bioplyn SMRŽ (16 str. 30) definuje bioplyn jako směs plynů s obsahem cca 45 60 % metanu (CH 4 ), kolem 0,1 0,5 % sulfanu (H 2 S) a zbytek, cca 40 55 % oxidu uhličitého (CO 2 ). Bioplyn vzniká kvašením různých substrátů za zvýšené teploty. Přehled základních substrátů a jejich průměrných výnosů m 3 bioplynu na zkvašení 1 tuny substrátů ilustruje níže uvedená tabulka. Tabulka 2-4 Průměrné výnosy m 3 bioplynu na tunu vybraných substrátů Substrát m 3 bioplynu/tuna substrátu hovězí trus 25 prasečí kejda 35 zelený odpad 110 bioodpad 120 kukuřičná siláž 200 starý tuk 600 Zdroj: (16 str. 30). substráty liší. Z tabulky je patrné, že při propočtu získání 1 m 3 bioplynu se poměrně jednotlivé Přeměna biomasy na bioplyn má zejména tyto pozitivní dopady: (14 stránky 69-70) využití biomasy s velkým obsahem vody i materiálů, které by z hygienických důvodů vůbec nebylo možné sušit (kejda, hnůj, kuchyňský odpad); přeměna vedlejších zemědělských produktů jako např. hnůj ve velmi kvalitní hnojivo; odstranění zápachu na farmách; získávání bioplynu i z odpadů uložených na skládkách; výroba elektřiny a tepla. Jaké jsou přednosti výstavby bioplynových stanic? Oproti jiným elektrárnám využívajícím OZE není bioplynová stanice závislá na aktuálním počasí, což představuje obrovskou výhodu v tom, že dodávky silové elektřiny do distribuční sítě jsou stabilní. Provozování bioplynové stanice navíc skýtá vhodnou komplementární činnost pro již zavedený zemědělský podnik. Bioplynové stanice jsou k okolí velmi šetrné, naopak 15

využíváním zbytkových surovin snižují emise některých škodlivin do okolí. Nespornou výhodou je i možnost získání dotace na výstavbu bioplynové stanice, které byly dočasně zastaveny v létě letošního roku, ale od podzimu je opět možné dotace státu získat. 2 (17) Klimatické a přírodní podmínky na území České republiky nahrávají nejvíce právě bioplynovým stanicím. Shrňme si v bodech výše zmíněné výhody výroby elektřiny v bioplynových stanicích: stabilita dodávek silové elektřiny do elektrizační soustavy; zpracování zbytkových surovin z živočišné produkce; zbytková hmota celého procesu fermentace, tzv. digestát je kvalitní hnojivo; snížení znečistění podzemních vod dusíkem; snížení emisí čpavku do ovzduší; diverzifikace příjmových položek pro zemědělce, kteří nebudou již tak dramatickým způsobem ovlivněni špatnou úrodou, výkyvy komodit na světových trzích či změnou legislativy. Výše uvedené výhody a nuance oproti jiným obnovitelným zdrojům energie slouží jako nejčastější argument pro výrobu elektřiny z bioplynových stanic. Dále zastánci bioplynu tvrdí, že v našich klimatických podmínkách pouze výroba elektřiny z bioplynových stanic může být rentabilní bez dotačních příspěvků státu. (18) To podporuje i tvrzení Jiřího Cairoly, vedoucího Marketingu pro podniky a municipality Komerční banky, ve kterém říká, že na základě zkušeností s několika desítkami projektů jsou vhodně a dobře připravené projekty smysluplné bez ohledu na to, zda pro jejich výstavbu je k dispozici státní podpora. (18 str. 26) 2 Aktuální program podpor je možné zjistit mj. na stránkách CzechInvestu. (62) 16

Pokud budeme žádat banku o úvěr, musíme mít připravené odpovědi na otázky, které se budou týkat: (19) důvodu k realizaci projektu; aktuálního stavu projektu; výše a struktury nákladů projektu; výši předpokládaných vložených vlastních zdrojů do projektu; předpokládané lokace; struktury a množství vstupů a způsobu jejich zajištění, logistiky a skladování; zajištění připojení bioplynové stanice do sítě; zda a jakým způsobem budeme využívat tepla; časového harmonogramu výstavby; uvažovaného dodavatele stavebních prací; právní formy podniku. Na stránkách Komerční banky (19) se můžeme dočíst, jaké nabídky banka poskytuje žadatelům o úvěr. Pro úplnost a představu čtenáře zmiňme heslovitě některé z nich: odborné poradenství při přípravě projektu; krátkodobý překlenovací úvěr na pokrytí DPH; dlouhodobý investiční úvěr; odložení splátek jistiny po dobu výstavby a uvedení do provozu; pravidelné splácení z výnosů získaných z provozování bioplynové stanice. 17

Na závěr této podkapitoly se uveďme srovnání vývoje výkupní ceny bioplynu v České republice s dalšími státy. Obrázek 2-4 Výkupní ceny pro bioplynovou stanici Zdroj: Czech RE Agency. (20) Z grafu je patrné, že výkupní ceny v Německu a Francii jsou aktuálně nižší než v České republice, na druhou stranu výkupní ceny v Rakousku a Velké Británii jsou od roku 2011 již vyšší. 3 Rozmach bioplynových stanic je našem území limitován také tím, že vstupní substrát, biomasu, lze produkovat pouze na dostupné zemědělské půdě. Obecně můžeme říci, že zemědělství se v dnešních podmínkách nespoléhá jen na výrobu potravinářských produktů, ale orientuje se čím dál častěji na pěstování energetických plodin. 3 Pro srovnání výkupních cen u dalších obnovitelných zdrojů energie viz např. http://energie.tzb-info.cz/6950- obnovitelne-zdroje-energie-vyvoj-vykupnich-cen. 18

3 Bioplynová stanice Ve své práci jsem se zaměřil na konkrétní projekt výstavby bioplynové stanice společnosti Kralovická zemědělská, a.s. Aby čtenář lépe pochopil čísla týkající se provozních nákladů, výnosů, cen jednotlivých částí celé výstavby a terminologii bioplynové stanice jako takové, uvádím na následujících řádcích stručný technologický popis některých částí bioplynové stanice. 3.1 Úvod do provozu bioplynové stanice Proces fungování bioplynové stanice od vstupu substrátů po vlastní výrobu elektřiny nejlépe ilustruje názorné schéma. Obrázek 3-1 Schéma bioplynové stanice Zdroj: AGROMONT VIMPERK s.r.o. (21) Pro ilustraci uvedu stručný popis fungování zemědělské bioplynové stanice. Do fermentoru je dávkově dodávána biomasa (kejda prasat, drůbeží podestýlka, hnůj skotu, kukuřičná siláž, travní senáž apod.), ve kterém při procesu anaerobní fermentace vzniká bioplyn. Ten je následně odváděn do plynového motoru, který pohání elektrický synchronní generátor. Elektrická energie produkovaná generátorem na hladině napětí 400V je obvykle 19

dále částečně spotřebována na tzv. technologickou spotřebu bioplynové stanice (cca 10 %) a zbylých cca 90 % je přes navyšující transformátor přeneseno do distribuční soustavy. Tato elektřina je pak předmětem obchodování, tj. je vykupována obchodníkem a současně je na toto množství fakturována příslušnému distributorovi částka za zelený bonus, nebo je fakturována distributorovi částka za garantovanou výkupní cenu. Celkový pohled na areál bioplynové stanice společnosti Kralovická zemědělská zobrazuje následující obrázek. Obrázek 3-2 Areál bioplynové stanice Kralovický zemědělská, a.s. Zdroj: Fotodokumentace společnosti. 3.2 Technologický popis zařízení v bioplynové stanici Následující řádky se budou podrobněji věnovat základním pilířům celé bioplynové stanice, a to především technologickému objasnění fungování fermentoru a kogenerační jednotky. Pro lepší ilustraci přikládám obrázky plynojemu a dávkovacího zařízení přímo v areálu společnosti Kralovická zemědělská, a.s. 20

3.2.1 Fermentor Fermentory jsou uzavřené kruhové betonové nádrže, v nichž probíhá anaerobní proces výroby bioplynu. Rozlišujeme horizontální a vertikální konstrukce. Výhodou horizontálního provedení fermentoru je existence míchadla, jímž lze docílit dobrého promíchání napříč směrem průtoku. Naopak nevýhodou je nutnost velkého prostoru na umístění nádrže a vyšší tepelné ztráty oproti vertikální konstrukci. Další dělení jednotlivých fermentorů spočívá v jejich umístění na povrchu země. Rozlišujeme totiž fermentory zabudované nad a pod zemí. U nadzemních fermentorů uveďme výhodu v nižších celkových nákladech, zato negativum oproti fermentorům umístěných pod zemí je ve vyšších tepelných ztrátách a v zabírání většího prostoru. Technologický princip fungování fermentoru by měl alespoň částečně přiblížit následující obrázek. Obrázek 3-3 Schéma fermentoru Zdroj: VŠCHT. (22) 21

3.2.2 Kogenerační jednotka Energie získaná ze spalování bioplynu se přemění v tzv. kogenerační jednotce ze zhruba 30 % na elektřinu, 60 % na teplo a zbylých 10 % pak tvoří tepelné ztráty. (14 str. 73) U naší bioplynové stanice pak dle výkonových parametrů kogenerační jednotky dostáváme 45 % elektřiny a 55 % tepla (23). Z uvedených čísel je zřejmé, že během spalování se uvolňuje velké množství tepla, které však není možno použít k výrobě mechanické práce. Často se tedy teplo využívá k ohřevu teplé vody. Teplo z kogenerační jednotky slouží také k vyhřívání fermentoru, zejména pak v zimním období, aby bylo dosaženo vhodné teploty pro fermentaci. To, jak vše probíhá, nám jasně ilustruje další obrázek. Obrázek 3-4 Schéma kogenerační jednotky Zdroj: Pražská plynárenská, a.s. (24) 22

3.2.3 Plynový zásobník Plynový zásobník nebo-li plynojem je další z důležitých zařízení bioplynové stanice. Během dne dochází ke kolísání výroby bioplynu, které je ovlivněno přísunem vstupního substrátu. Úkolem plynového zásobníku je právě korigovat množství bioplynu tak, aby jeho množství bylo konstantní pro napájení motoru. Velikost plynojemu je ovlivněna průběhem spotřeby a množstvím vyrobeného plynu. Níže uvedený obrázek zobrazuje v pozadí plynový zásobník v areálu naší společnosti. Je pro něj typický tvar ve formě kužele. Obrázek 3-5 Plynojem Zdroj: Fotodokumentace společnosti. 23

3.3 Rozřazení zařízení pro daňové odpisy Níže uvedené tabulky jsem převzal z interních dokumentů našeho sledovaného podniku, ze kterých srozumitelně vyplývá, jaké byly pořizovací ceny jednotlivých zařízení a do jaké odpisové třídy dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (25) se řadí. Tabulka 3-1 Rozpis stavebních a inženýrských děl Název DHM odp. sk. Obsahuje technologii Cena (v Kč) Stavební a inženýrská díla Fermentor F1 a F 2 +1/2lektroinstalace 4 vytápění, míchadla 12 373 652 Koncový sklad digestátu 5 míchadla 6 948 684 Technický sklep+ventilátor 5 čerpací zařízení, kompresor pro tlakování upevnění membrány, dmychadlo pro odsíření 1 537 624 Vstupní skružová jímka 25 m 3 vč. šachty a úkapové šachtice 5 nejsou míchadla, vytápění, žádná technologie 359 589 Technická budova kogenerace + 1/2 elektroin. 4 2 228 295 Silážní žlab 5 4 528 100 Přečerpávací jímka kejdovodu 5 ponorné čerpadlo 296 700 Kejdovod od přečerpávací jímky do vstupní skružové jímky 4 378 457 Potrubní vedení sil. šťáv od sil. žlabu k sběrné jímce, DN 300, 102 m 4 kanalizační šachta 372 774 Propojení F2 a koncový sklad, DN 400 4 158 215 Komunikace-zpevněné plochy 5 2 917 760 Oplocení 5 70 360 Sadové úpravy 5 143 149 Přípojka VN 4 523 900 Trafostanice-kobka 4 rozp. cena zahrnuje i technologii 1 567 050 Přípojka NN podzemní 4 264 950 Vedení bioplynu 4 chlazení, dmychadlo-vedeno jako SMV, ventily a armatury 1 778 847 vedeny jako SMV Plynovod fléry vč. chráničky 4 126 852 Vodovod 4 131 775 Teplovod 4 3 301 368 Propojení KS a vyvážecí 4 195 760 Zdroj: Interní dokumenty. 24

Z tabulky je zřejmé, že nejnákladnější částí investice ve stavebních a inženýrských dílech byla výstavba fermentoru, jehož výše přesahuje hodnotu 12 mil. Kč. Všechny položky v první tabulce řadíme do 4. nebo 5. odpisové skupiny, což představuje dobu pro daňové odpisy 20 resp. 30 let. Tabulka 3-2 Rozpis samostatných movitých věcí a souboru movitých věcí Název DHM odp. sk. Cena (v Kč) Samostatné movité věci a soubory movitých věcí KGJ 537 kw Deutz 2 12 561 151 Zásobník plynu TLD 2 730 201 Čerpací technika Pumpa-box 2 1 219 215 Kompresor a rozvody tlakového vzduchu 3 84 200 Chlazení bioplynu 3 358 288 Odsíření bioplynu+ dmychadlo 3 82 276 Čerpadlo ostřiků s rozvody vody 2 94 124 Výměníková stanice a vytápění fermentoru F1 a F2 vč. oběh. čerpadel 3 1 643 166 Řízení a regulace BPE 2 2 339 870 Fléra + dmychadlo 3 697 750 Míchadlo F 1 Missisippi č. 1 2 703 731 Míchadlo F 1 Missisippi č. 2 2 703 731 Míchadlo F2 ponorné č. 1 2 342 493 Míchadlo F2 ponorné č. 2 2 342 493 Míchadlo KS ponorné č. 1 2 234 738 Míchadlo KS ponorné č. 2 2 234 738 Míchadlo KS ponorné č. 3 2 234 738 Dávkovací zařízení Mayer Siloking vč. šnek. dopravníku 2 2 138 590 Zdroj: Interní dokumenty. Nejnákladnější částí v 2. tabulce je kogenerační jednotka přesahující 12 mil. Kč. Jednotlivé položky řadíme do 2. a 3. odpisové třídy, jež znamenají odpis jednotlivých zařízení po dobu 5 a 10 let. V rámci hodnocení investice ve 20-ti letém horizontu tak budeme kalkulovat s obnovou těchto zařízení. Celková výše dlouhodobého hmotného majetku dosahuje hodnoty 64 949 352 Kč. 25

4 Legislativa Předtím, než se budu věnovat dalším kapitolám, je nezbytné alespoň rámcově uvést legislativní předpisy, které s obnovitelnými zdroji energie, resp. provozováním bioplynové stanice souvisí. Jejich platné znění má totiž zásadní význam pro další ekonomické ukazatele, se kterými budu v praktické části pracovat. To, jakým způsobem je platná legislativa zásadní pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jsme se mohli nedávno přesvědčit i na našem území. Problematika novel, kterými chtěla vláda, resp. Parlament omezit výstavbu slunečních elektráren je stále aktuální. (26) 4.1 Základní přehled relevantních legislativních aktů Mezi důležité předpisy týkající se obnovitelných zdrojů energie řadíme zákony České republiky v platném znění, vyhlášky Ministerstva pro životní prostředí, vyhlášky a cenová rozhodnutí Energetické regulačního úřadu (dále jen ERÚ) 4. Výčet těchto aktuálních předpisů nalezneme přehledně na stránkách ERÚ. Řadíme mezi ně (27): zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (tzv. energetický zákon); zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění; vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, v platném znění; vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění; vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje; vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění; 4 K výstavbě a provozu bioplynové stanice se také váže celá řada legislativních předpisů týkající se environmentálních aspektů. 26

4.2 Státní podpora vyhláška ERÚ č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, v platném znění; cenové rozhodnutí ERÚ č.7/2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Dále je třeba vysvětlit pojmy zelený bonus a garantovanou kupní cenu, které často veřejné mínění zaměňuje a staví je naroveň. Zjednodušeně můžeme říci, že oba mechanismy umožňují výrobci elektřiny prodat elektrickou energii do distribuční (přenosové) soustavy za výhodných podmínek. Základní rozdíl spočívá v tom, že pokud výrobce zvolí garantovanou výkupní cenu, je touto cenou vázán a nemůže s ní nikterak hýbat. To má své nesporné klady v tom, že výrobce od začátku ví, kolik dostane za vyrobenou elektřinu zaplaceno a snadněji může přizpůsobovat a kalkulovat s provozními náklady způsobem, který mu přinese požadovaný ekonomický zisk. Nevýhodou je naopak to, že pokud by na trhu existoval obchodník, který by od výrobce elektřinu za vyšší cenu vykoupil, tak nemůže již s fixní výkupní cenou hýbat v daném roce. U zeleného bonusu je situace obecně jiná. Při nasmlouvaných výkupních podmínkách (zelený bonus + cena od obchodníka s elektřinou) dostává výrobce v součtu vyšší cenu za vyrobenou MWh než u garantované výkupní ceny. Výrobce ale teoreticky riskuje, že v daném roce může vykupující obchodník přestat z jakýchkoliv důvodů za dodanou elektřinu platit vůbec nebo začne platit opožděně, což může být při napjatém rozpočtu výrobce také zásadním problémem. Výše zeleného bonusu je stanovována cenovým rozhodnutím ERÚ na celý následující rok. Dle dostupných informací je jeho výše stanovována na základě průměrné ceny silové elektřiny v uvažovaném období, dokonce je brána v potaz i průměrná cena kukuřice, která je nejdůležitější zemědělskou plodinou v procesu fermentace. Obecně je dodržováno pravidlo, že součet zeleného bonusu s předpokládanou cenou prodávané elektřiny obchodníkovi je o něco vyšší než garantovaná výkupní cena. Toto navýšení zohledňuje riziko spojené s možným výpadkem plateb od vykupujícího obchodníka. 27

Především je důležité si uvědomit fakt, že výrobce si formu podpory státu volí pro příslušný kalendářní rok a je touto dobou vázán. Je tedy možné měnit formu podpory od státu, ale pouze jedenkrát ročně. Chce-li výrobce od ledna nového roku pobírat jinou formu podpory, musí provozovateli přenosové soustavy nahlásit změnu do 30. listopadu příslušného roku. Většina obnovitelných zdrojů energie počítá s ekonomickou životností nejméně 15 let, v případě bioplynových stanic uvažujeme dobu 20 let. S takto dlouhým horizontem se nabízí otázka, jak je to s vývojem garantované ceny a výší zeleného bonusu v následujících letech. Garantovaná výkupní cena u bioplynových stanic by měla být výrobci poskytnuta po dobu 20 let minimálně ve výši dané aktuálním cenovým rozhodnutím ERÚ v době připojení bioplynové stanice do distribuční soustavy. Při výrazných inflačních změnách se uvažuje i o jejich promítnutí do této ceny. Stávající výše cen pak u zemědělských bioplynových stanic nerozlišuje cenu dle doby jejich spuštění tak, jako je tomu u jiných obnovitelných zdrojů. Od roku 2013 by pak měl začít platit nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který by měl obecně pro zdroje nad 100kW (tj. prakticky pro všechny bioplynové stanice) předepisovat již pouze jedinou formu podpory, a to tzv. hodinový zelený bonus. (28) Predikce tržeb v rámci tohoto nového systému bude velice obtížná a lze očekávat, že bankovní instituce poskytující úvěry na výstavbu bioplynových stanic budou na základě těchto nových podmínek přistupovat k úvěrování obnovitelných zdrojů ještě opatrněji než nyní. Dle 2 odst. 8 vyhlášky ERÚ č. 140/2009 Sb. (29) se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 % a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. O možné míře poklesu výkupních cen se dočteme v 6 odst. 4 zákona č. 180/2005 Sb. (30), v němž se píše, že výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let. Dle 3. přílohy vyhlášky ERÚ č. 475/2005 (31) je předpokládaná životnost výrobny spalující bioplyn 20 let. Tato doba je dle vyhlášky ERÚ č. 140/2009 (29) určující pro 28

garantovanou výkupní cenu bioplynu, která tudíž činí právě 20 let. Pro srovnání uvádím tabulku pro názornější srovnání délek garantovaných cen pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie. (31) Tabulka 4-1Počet let garantovaných výkupních cen pro jednotlivé typy OZE Typ OZE Počet let garantovaných výkupních cen energie vody 30 energie biomasy 20 bioplyn 20 skládkový, kalový a důlní plyn 15 energie větru 20 geotermální energie 20 fotovoltaika 20 Zdroj: 3. Autor. Z tabulky vidíme, že nejčetněji se u jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie vyskytuje perioda 20 let, výjimku tvoří vodní elektrárny, kde se délka garance zvyšuje na 30 let. Jak je na stránkách ERÚ (27) správně uvedeno, nesmíme zaměňovat patnáctiletou dobu návratnosti investic dle zákona č. 180/2005 Sb. s garancí doby trvání podpory. Garance trvání podpory je vázána na předpokládanou dobu ekonomické životnosti výrobny elektřiny, o které jsem se zmiňoval výše. Pojem garantovaných výkupních cen je třeba odlišovat od patnáctileté doby návratnosti investic, která se váže k 6 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. (30), jež ukládá ERÚ stanovovat výkupní ceny tak, aby této návratnosti bylo dosaženo. Tím můžeme zjednodušeně říci, že státní podpora je nastavena takovým způsobem, že by se investice při průměrné ceně výstavby a průměrných provozních nákladech a výnosech měla do 15 let navrátit. Druhá část legislativního pojednání je věnována čerpání podpory na tzv. technologickou vlastní spotřebu a ostatní vlastní spotřebu. Definovat oba pojmy a porozumět nuancím mezi jednotlivými pojmy je zásadní pro kalkulaci provozování bioplynové stanice ve vazbě na prodej a vlastní spotřebu vyprodukované elektrické energie. O této problematice se ještě zmíním v závěru praktické části práce. 29

Dle 2, písm. b) vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb. (31) rozumíme technologickou vlastní spotřebou spotřebu elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je-li fakturační měření instalováno na jejich primární straně. 5 Na technologickou vlastní spotřebu dle bodu 1.3 Cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 (32) nelze nárokovat zelený bonus. Odlišná situace však nastává u ostatní vlastní spotřeby, kterou vyhláška ERÚ č.475/2005 Sb. v 2, písm. c) (31), který tuto spotřebu definuje jako elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu a která je účelně využita výrobcem či jinou fyzickou nebo právnickou osobou bez použití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na ostatní vlastní spotřebu lze dle výše zmíněného bodu Cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 nárokovat zelený bonus. Aby čtenář lépe pochopil rozdíl mezi technologickou a ostatní vlastní spotřebou, uvedu příklad dle (33 stránky 162-163), kde pod pojmem ostatní vlastní spotřeba rozumějme případ, kdy je vyrobená elektřina částečně nebo zcela spotřebována výrobcem elektřiny v jeho jiném výrobním provozu, např. v kovovýrobě či v administrativních budovách. Tento fakt je důležitý zejména pro případy, kdy výrobce elektřiny využívá pouze část elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pro jeho vlastní spotřebu a zbytek prodává. V tomto případě může výrobce uplatnit podporu pouze formou zelených bonusů. Do ostatní vlastní spotřeby řadíme i spotřebovanou elektřinu na opravu elektrárny. Důležitým rokem pro orientaci v získávání státní podpory se stal rok 2009. Od tohoto roku dělíme bioplynové stanice do dvou kategorií podle druhu využívané biomasy, zatímco do konce roku 2008 se výše státní podpory odvíjela od termínu uvedení bioplynové stanice do provozu. To, jakým trend má výše garantované výkupní ceny a zeleného bonusu zobrazuje níže uvedená tabulka. (20) 5 Jako příklad pomocných provozů uveďme spotřebu na pohony obslužných čerpadel. Pod primární stranou transformátorů rozumíme stranu přenosové a distribuční soustavy. (33 str. 162) 30

Tabulka 4-2 Výše výkupní ceny a zeleného bonusu pro bioplynové stanice Kategorie Podpora 2009 2010 2011 2012 AF1 Výkupní cena 4 120 4 120 4 120 4 120 Zelený bonus 2 580 3 150 3 150 3 070 AF2 Výkupní cena 3 550 3 550 3 550 3 550 Zelený bonus 2 010 2 580 2 580 2 500 Zdroj: www.tzb-info.cz (20) a Cen. rozhodnutí ERÚ č. 7/2011. (34) Pod kategorií AF1 rozumíme dle vyhlášky č. 482/2005 Sb. (35) kategorii, která zahrnuje biomasu s původem v cíleně pěstovaných energetických plodinách určenou k výrobě bioplynu, pokud tato biomasa tvoří v daném kalendářním měsíci více než polovinu hmotnostního podílu v sušině vstupní suroviny do bioplynové stanice a zbytek vstupní suroviny tvoří biomasa stanovená v příloze č. 1 k této vyhlášce, tabulce č. 2, skupině č. 2, písmena a) až g). Kategorie AF2 zahrnuje veškerou biomasu, která nespadá pod kategorii AF1. 4.3 Žádost o získání podpory Poslední podkapitola se bude týkat žádosti o získání podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ta musí obsahovat určité předepsané náležitosti, které jsou velmi výstižně a přehledně shrnuty na stránkách ERÚ. (27) Pro úplnost uvedu alespoň jejich výčet: licence na výrobu elektřiny; potřebné dokumenty provozovateli přenosové soustavy dle 3 zákona č. 475/2005 Sb.; výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v měsíčních intervalech dle vyhlášky č. 541/2005 Sb. (36). Abychom dostali licenci na výrobu elektřiny, musíme splňovat podmínky dle 5 zákona č. 458/2000 Sb., které jsou: (37) dosažení věku 21 let; úplná způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost; odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle 6 téhož zákona. 31

5 Ekonomické ukazatele 5.1 Investice obecně Dle KISLINGEROVÉ (38 stránky 263-264) je pro vyhodnocování investic počítat s těmito aspekty: výnosnost; čas; riziko. Konečným výsledkem rozpočtování je rozhodnutí: zda investici uskutečnit; kdy investici uskutečnit; kterou z investic realizovat. 5.2 Klasifikace investic a investičních projektů Dle LANDY (39 stránky 85-86) můžeme dělit investiční projekty na několik typů: Z hlediska pořizovaných aktiv na investice: hmotné; nehmotné; finanční. Podle vztahu k rozvoji podniku dělíme investice na: rozvojové; obnovovací; regulatorní (v rámci běžného provozu). Podle rozsahu rozlišujeme: projekty na zelené louce; projekty v existujícím podniku. 32

Podle věcné náplně členíme investice na: investiční projekty; projekty typu nový produkt ; projekty typu organizační změna. 5.3 Fáze investičního projektu Každý investiční projekt má několik fází. FOTR a SOUČEK (40 str. 23 a násl.) dělí život každého projektu na 4 fáze: předinvestiční (předprojektová příprava); investiční (projektová příprava a realizace výstavby); provozní (operační); ukončení provozu a likvidace. Stručně se zmiňme o jednotlivých fázích investičního projektu, pro které jsou charakteristické určité znaky. 5.3.1 Předinvestiční fáze FOTR a SOUČEK (40 str. 26) dělí tuto první fázi na: identifikaci podnikatelských příležitostí; předběžný výběr projektů a přípravu projektu obsahující analýzu jeho variant; hodnocení budoucího projektu a rozhodnutí o jeho realizaci či zamítnutí. Pod pojmem identifikace podnikatelských příležitostí rozumějme soustavné vyhodnocování podnětů z okolí, které za jistých příležitostí umožní vhodnou realizaci podnikatelského projektu. Vzhledem k tématu této diplomové práce si uveďme jako příklad sledování přijímání nových zákonů, které s sebou přináší možnost získání dotací, zavedení garantovaných výkupních cen, odložení splátky daně z přidané hodnoty či další úlevy na daních. Všechny tyto aspekty musí investor brát v úvahu a kalkulovat s nimi. Toto téma je např. aktuální u zavedení uhlíkové daně, která by ovlivnila výši ceny elektřiny, která je spjata s touto komoditou. (41 str. 28) 33

Po zaregistrování vhodné podnikatelské příležitosti a jejím stručném posouzení by měla následovat technicko-ekonomická studie projektu, která zahrnuje propojení technických aspektů výstavby s ekonomickými parametry financování a provozování celého projektu. Na základě připravených podkladů by pak management měl finálně rozhodnout o přijetí či odmítnutí investičního projektu. 5.3.2 Investiční fáze Stejně jako jsme si na dílčí fáze dělili předinvestiční část, můžeme členit i investiční etapu na několik podskupin: (40 str. 33 a násl.) 5.3.3 Provozní fáze zpracování zadání výstavby; zpracování úvodní projektové dokumentace (včetně dokumentace vyhodnocení vlivu na životní prostředí, tzv. Environmental Impact Assessment); zpracování realizační projektové dokumentace; realizace výstavby; příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz; aktualizace dokumentace a systémů. Na tuto etapu je třeba nahlížet z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V rámci krátkodobého řeší podnik problémy spjaté z dennodenních činností jako např. problémy technologického procesu, kvalifikace pracovníků a další. Z dlouhodobého hlediska pak podnik čelí problémům, které vycházely z technicko-ekonomické studie. Jako příklad uveďme změny legislativy, vývoj poptávky, nedostatečný počet dodavatelů atd. (40 str. 37) 5.3.4 Ukončení provozu a likvidace V posední etapě života projektu nastává zúčtování. Tím rozumíme započítání příjmů a výdajů spojenými s likvidací majetku. Rozdíl příjmů a výdajů nazýváme likvidační zůstatek, jehož výše hraje významnou roli pro jednotlivé metody hodnocení investic jako vnitřní výnosové procento či současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů. (40 stránky 38-39) 34

5.4 Zdroje financování investic Mezi zdroje financování investic řadíme dle SYNKA (42 str. 248) vlastní zdroje i cizí zdroje. K vlastnímu kapitálu řadíme: odpisy; zisk; výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob; nově vydané akcie. Mezi cizí zdroje uvažujeme zejména: dlouhodobý bankovní úvěr; vydané a prodané obligace; splátkový prodej; leasing. 5.5 Diskontní míra Problematice stanovení diskontní míry se budu věnovat podrobněji z důvodu klíčového výpočtu, který zásadním způsobem ovlivní konečné výsledky. MAŘÍK (43 str. 47 a násl.) uvádí pro diskontní míru dvě definice. V prvé řadě jako míru výnosnosti užívanou pro přepočet peněžní částky, která má být vydána nebo přijata v budoucnosti, na současnou hodnotu této částky. Nás bude v této práci zajímat spíše definice druhá, která diskontní míru definuje jako míru výnosnosti očekávanou investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat. Zjednodušeně můžeme říci, že pomocí diskontní míry říkáme, že každý materiál něco stojí, a proto musíme tyto náklady v propočtech zohlednit. Financujeme-li investici pouze cizími zdroji, pak úrok z úvěru, který jsme dostali je pro nás nákladem. Důležitým aspektem však je, že výši úroků musíme opravit na úroky po zdanění. V této souvislosti hovoříme o tzv. daňovém efektu (daňový štít), jelikož úroky jakou součást nákladů snižují zisk, ze kterého platíme daň. (42 str. 126) Pokud využíváme při investici pouze vlastních zdrojů, pak za 35