Hodnocení koncepce TUR ve městě Hodonín

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa Hodnocení koncepce TUR ve městě Hodonín diplomová práce Autor: Jana Heligrová Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Rok: 2008

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení koncepce TUR ve městě Hodonín vypracovala samostatně. Literaturu, kterou jsem použila, uvádím v přiloženém seznamu literatury. Jana Heligrová v Praze, dne 27.4.2008-2 -

Touto cestou děkuji Doc. Ing. Jaroslavu Macháčkovi, CSc. za odborné vedení, cenné podněty a trpělivost při psaní diplomové práce. Také děkuji všem těm, kteří se mi, bez ohledu na svůj čas, věnovali, a bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. - 3 -

Anotace: Diplomová práce je zaměřená na problematiku trvale udržitelného rozvoje. Věnuje se zejména hodnocení jeho koncepce na městě Hodonín a ukazuje praktickou aplikaci TUR na konkrétních projektech. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola představuje teoretickou část, v druhé kapitole je zhodnocena pozice města Hodonín ve vztahu k trvalé udržitelnosti. Třetí kapitola zpracovává základní dokumenty Hodonína vycházející z koncepce trvale udržitelného rozvoje. Čtvrtou kapitolu tvoří tři projekty realizované městem Hodonín, které představují praktickou aplikaci principů TUR. Anotation: The Diploma Thesis focuses on the sustainable development issues. It especially deals with the evaluation of its conception in Hodonín and shows practical SD application at specific projects. The Diploma Thesis is divided into four Chapters. The Chapter One is a theoretical part; the Chapter Two includes evaluation of Hodonín's position in relation to the permanent sustainability. Basic Hodonín documents arising from the sustainable development conception are processed in the Chapter Three. The Chapter Four includes three projects implemented by Hodonín representing practical application of SD principles. - 4 -

Obsah ÚVOD... 8 1. KONCEPCE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 10 1.1. Definice pojmu TUR... 10 1.2. Vznik koncepce trvale udržitelného rozvoje... 12 1.3. Roviny pojmu TUR... 13 1.3.1. Ekologická rovina... 13 1.3.2. Technologická rovina... 13 1.3.3. Ekonomická rovina... 14 1.3.4. Lidská rovina... 14 1.4. Základní principy TUR... 15 1.5. Koncepce TUR v České republice... 16 1.5.1. Základní programové dokumenty... 16 1.5.2. Rada vlády pro udržitelný rozvoj... 17 1.5.3. Národní strategie udržitelného rozvoje... 17 1.5.4. SWOT analýza ČR z pohledu TUR... 18 2. ZHODNOCENÍ POZICE MĚSTA HODONÍN VE VZTAHU K TUR... 22 2.1. Charakteristika města Hodonín... 22 2.1.1. Základní charakteristiky... 22 2.1.2. Demografická struktura... 23 2.1.3. Průmysl... 23 2.1.4. Zemědělství... 24 2.1.5. Cestovní ruch... 25 2.1.6. Doprava... 25 2.1.7. SWOT analýza města Hodonín z pohledu TUR... 26 2.2. Implementace principů TUR ve městě Hodonín... 28 2.2.1. Projekt Zdravé město a NSZM... 28 2.2.2. Iniciativa TIMUR... 29 2.2.3. Evropské indikátory... 30 2.2.4. Evropské indikátory sledované městem Hodonín... 31 3. KLÍČOVÉ DOKUMENTY OBSAHUJÍCÍ KONCEPCI TUR... 39 3.1. Strategický plán... 39 3.1.1. DataPlán... 42 3.2. Místní Agenda 21... 43 3.3. Akční plán zdraví a životního prostředí... 43 3.3.1. Program Zdraví 21... 43 3.3.2. NEHAP ČR... 44 3.3.3. Plán LEHAP... 45 3.3.4. Projekty obsažené v Akčním plánu zdraví a kvality života... 47-5 -

4. PROJEKTY MĚSTA HODONÍN V NÁVAZNOSTI NA TUR... 52 4.1. Projekt komunitního plánování sociálních služeb... 52 4.1.1. Charakteristika projektu... 52 4.1.2. Vlastní hodnocení projektu... 67 4.2. Projekt Regionálního centra Hodonín pro nakládání s komunálními odpady... 69 4.2.1. Charakteristika projektu... 69 4.2.2. Vlastní hodnocení projektu... 76 4.3. Projekt centra evironemntálního vzdělávání... 77 4.3.1. Charakteristika projektu... 77 4.3.2. Vlastní hodnocení projektu... 82 ZÁVĚR... 84 SUMMARY:... 87 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 88 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 90 PŘÍLOHY... 92-6 -

Seznam použitých zkratek: ČR EU TUR OECD NATO OSN TIMUR NEHAP LEHAP EHAPE HDP NSZM Česká republika Evropská unie Trvale udržitelný rozvoj Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Severoatlantická aliance Organizace spojených národů Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR Místní akční plán zdraví a životního prostředí Evropský akční plán zdraví a životního prostředí Hrubý domácí produkt Národní síť zdravých měst - 7 -

Úvod V úvodu své diplomové práci chci objasnit, co mě vedlo k výběru tohoto tématu a k jeho zpracování. Trvale udržitelný rozvoj je pojem ve světě známý, zpracovávaný a hlavně řešený již řadu let. U nás se tato oblast diskutuje až od počátku let devadesátých. Souvisí to se změnami po roce 1989, s nastalým silným rozvojem v oblasti průmyslové i sociální. Tento rozvoj logicky vyvolal i v naší zemi otázky kolem omezených zdrojů využívaných surovin, zhoršování životního prostředí a změny v potřebách obyvatel, do té doby nepoznaných. Odpovědět na otázku, proč právě Hodonín se pro mě stal příkladem fungování závěrů světových summitů a na to navazujících národních zákonů a koncepcí, mohu takto. Na první pohled je odpověď prostá. Ano, Hodonín je mé rodné město. Veškeré změny, které v něm probíhají, vnímám nejsilněji a mám o nich také nejbohatší informace. Je to však pravda pouze částečná. Nejblíže k pravdivému hodnocení je neklást důraz na extrémy. Proto jsem nehledala region, kde je koncepce TUR denně řešenou oblastí a mé hodnocení by bylo plné superlativů. Stejně tak nebyl záměr nalézt město, kde o koncepci TUR vědí pouze z doslechu. Abych toto vyloučila, zvolila jsem Hodonín, bez ohledu na to, zda klady či zápory převažují. Diplomová práce je členěna do čtyř na sebe navazujících kapitol. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky trvale udržitelného rozvoje. Obsahuje základní definice a pojmy. V závěru této kapitoly je popsána situace v České republice právě z pohledu koncepce TUR. Další tři kapitoly jsou věnovány městu Hodonín. V druhé kapitole je zhodnocena pozice tohoto města v rámci trvalé udržitelnosti, zejména jeho členství v Národní síti zdravých měst. Třetí kapitola obsahuje základní dokumenty, které město Hodonín zpracovává, a které vychází z principů trvalé udržitelnosti. V poslední kapitole jsou představeny 3 strategické projekty, které město Hodonín realizovalo, a které korespondují se třemi základními pilíře trvale udržitelného rozvoje, a sice pilířem sociálním, ekonomickým a environemtnálním. - 8 -

Cílem mé práce je tedy obsáhnout, jak město Hodonín reaguje na podněty v oblasti TUR. Jak s nimi pracuje a jak je aplikuje na konkrétní situaci ve městě a jeho okolí. Jaké konkrétní úkoly řeší vedení města a jaký dopad tato řešení mají na život jeho obyvatel. Chci najít odpověď na otázku, zda je, či naopak není, při práci místních orgánů v této fázi vytvářen pevný a jasný základ a nosný rámec, na kterém lze i v dalších letech v oblasti TUR stavět a dále tuto oblast rozvíjet. - 9 -

1. Koncepce trvale udržitelného rozvoje 1.1. Definice pojmu TUR V souvislosti s tímto pojmem se setkáváme s řadou definic, které se snaží vysvětlit trvale udržitelný rozvoj z nejrůznějších pohledů. Definic bychom mohli nalézt celou řadu. Já jsem vybrala jen několik z nich. Jsou to ty, které, podle mého názoru, tento termín vystihují nejlépe. definice Bruntland Report. (1987, strana 43):,,Udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. 1 definice Bruntland Report. (1987, strana 65):,,V nejširším smyslu je strategie udržitelného rozvoje zaměřená na prosazování (podporu) harmonie mezi lidskými bytostmi a mezi lidstvem a přírodou. 2 definice Shromáždění IUCN (1973):,,Ochrana je takový způsob managementu (obsahující inspekci, výzkum, záchranu, využívání) ovzduší, vody, půdy, minerálních zdrojů a živých systémů včetně člověka, aby byla dosažena nejvyšší udržitelná kvalita života. 3 definice PhDr. Ivana Ryndy z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné nově redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy. 4 1 NOVÁČEK, Pavel, Mederly, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 18 2 NOVÁČEK, Pavel, Mederly, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19 3 NOVÁČEK, Pavel, Mederly, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 18 4 PhDr. RYNDA, Ivan, Trvale udržitelný rozvoj a mezinárodní spolupráce, Dostupné z URL: http://www.fp.vslib.cz/kch/sedlbauer/tema9.htm, (5.5.2008) - 10 -

definice Jiřího Vavrouška (1994):,,Trvale udržitelný způsob života je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé a neživé přírodě. 5 definice v zákoně České republiky o životním prostředí (zákon č.17/1992 Sb.):,,Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj společnosti, který současným a budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 6 definice Bruntland Report (1987, strana 46):,,V podstatě je udržitelný rozvoj procesem změny, ve kterém využívání zdrojů, směřování investic, orientace technologického rozvoje a institucionální změny jsou v harmonii a zvyšují současný i budoucí potenciál uspokojování lidských potřeb a aspirací. 7 Z těchto definic bychom mohli vyčíst několik společných prvků, které jsou pro pochopení obsahu trvalé udržitelnosti nejpodstatnější: 8 Udržitelný rozvoj znamená změnu v chování společnosti jako takové. Tuto změnu však nemůžeme chápat jako něco nahodilého, ale jako proces systematických snah o tuto změnu. Rozvoj znamená dosahování stále vyšší kvality v uspokojování stále rostoucích potřeb společnosti. Dosahování vyšší udržitelné kvality. Rozvoj znamená harmonii. Jak harmonii mezi člověkem a přírodou (živou i neživou), tak také harmonii mezi člověkem a člověkem. Rozvoj znamená také svobodu a vůbec možnost volby pro generace budoucí, kterou jim generace současná nemá právo odpírat. 5 NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19 6 Zákon č. 17/1992 Sb. - Zákon o životním prostředí, 6, Dostupné z URL: http://ley.cz/?s40&q40=6, (4.5.2008) 7 NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19 8 NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter a kol.: Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc, 1996, str. 19-11 -

Rozvoj znamená uvědomění si vlastní omezenosti a vlastních limitů. 1.2. Vznik koncepce trvale udržitelného rozvoje 9 Termín trvale udržitelný rozvoj byl poprvé zveřejněn v roce 1980 ve Světové ochranářské strategii, která byla vydána Mezinárodní unií pro ochranu přírody (The World Conservation Union - IUCN). Přínos této strategie spočíval především ve snaze o zavádění indikátorů pro měření ochrany životního prostředí. Pojem trvale udržitelného rozvoje byl poprvé oficiálně definován v tzv. Bruntland Report. Jde o zprávu Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development WCED), která byla ustavena Valným shromážděním OSN v roce 1983. Zpráva je pojmenována po bývalé norské ministerské předsedkyni Gro Harlem Bruntland. Je vytvořena odborníky z různých oborů z různých zemí. Byla vydána také v knižní podobě pod názvem Naše společná budoucnost (Our Common Future). Zpráva se zabývá otázkami ochrany životního prostředí, sociálními a ekologickými aspekty odlišnosti globálního vývoje apod. Komise dospěla k závěru, že,,pro cestu trvale udržitelného rozvoje neexistuje žádný jednotný projekt, neboť hospodářské a sociální systémy i ekologické podmínky v různých zemích se podstatně liší. Každá země si bude muset nalézt svou vlastní cestu, své konkrétní postupy pro zavádění této koncepce do praxe. Odhlédneme-li však od těchto rozdílností, trvale udržitelný rozvoj by měl být považován za cíl světového vývoje. 10 TUR se do širokého povědomí dostal díky konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v roce 1992 v Rio de Janeiru. Na této konferenci, která nesla označení Summit Země, byl přijat program o celosvětové praktické aplikaci TUR, nazvaný Agenda 21. Tomuto dokumentu se budu ve své diplomové práci více věnovat později. V roce 2002 se konal Světový summit OSN o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, který znamenal především výzvu k aktivnějšímu zapojování se při uplatňování principů TUR. Současně však proběhl také Summit místních samospráv (tzv. Summit starostů). Představitelé místních samospráv se zavázali ke globální 9 Trvale udržitelný rozvoj (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: www.cenia.cz, (13.2.2008) 10 BRUNDTLANDOVÁ, Gro Harlem, Naše společná budoucnost, Praha, Academia, 1991, str.45-12 -

odpovědnosti. Byly vytyčeny cíle, které musí být řešeny právě na místní úrovni jako např. snížení počtu lidí bez přístupu k pitné vodě a přijetí opatření pro zabezpečení veřejného zdraví. 11 1.3. Roviny pojmu TUR Pro lepší pochopení obsahu trvalé udržitelnosti je možné nahlížet na tuto koncepci ze čtyř základních rovin. 1.3.1. Ekologická rovina V rámci této roviny je hlavním cílem TUR ochrana přírodních zdrojů, a to zejména v oblasti produkce potravin a energetiky. Již dnes je jasné, že řada neobnovitelných jednoho dne nebude a tato situace se bude muset řešit. Například vývojem nových náhradních zdrojů a cíleným šetřením zdrojů stávajících, zejména recyklací. Ohrožena je také druhová rozmanitost, jak v říši rostlinné, tak v živočišné, a dochází k ničení přírodních ekosystémů. Je narušena stabilita klimatu a ve světě dochází k přírodním katastrofám, které mají velmi závažné důsledky. Výkyvy teplot a stále častější povodňové záplavy nás v České republice už ani pomalu nepřekvapují. Cílem koncepce TUR je tedy snaha co nejvíce minimalizovat možné příčiny těchto problémů. 12 1.3.2. Technologická rovina V rámci této roviny dochází ke spojování jak roviny ekonomické, ekologické i lidské. Udržitelného rozvoje lze dosáhnout pouze díky rozvoji nových moderních technologií, které by byly šetrné k životnímu prostředí. Toto je samozřejmě spojeno nejen s obrovskými investicemi do vývoje těchto technologií, investicemi do lidských zdrojů, ale změna se musí týkat také právního systému. Musí existovat kontrola a ekonomické a právní sankční opatření v případě, že dochází ke znečišťování prostředí. 11 STEJSKAL, Jan, Johannesburg: Summit starostů se zavázal ke globální odpovědnosti, 2002. (online). Dostupné z URL: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=100687, (23.4.2008) 12 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., Praha, VŠE, 1999, str. 10-11 - 13 -

V rozvinutých zemí je situace v tomto pohledu mnohem lepší než u zemí rozvojových. Rozvojové země nepoužívají čisté technologie a často zde neexistuje žádná kontrola znečišťování. 13 1.3.3. Ekonomická rovina Ze základních ekonomických ukazatelů jasně plyne, že rozvojové země spotřebovávají mnohem méně přírodních zdrojů než země rozvinuté. V první řadě by se tedy měly snažit o prosazování moderní koncepce TUR právě rozvinuté země. Nejenom že mohou díky svému lidskému, technickému a finančnímu potenciálu dosahovat lepších výsledků v oblasti vědy, vývoje a výzkumu, ale navíc jsou toto vše schopny nabídnout zemím rozvojovým a pomoci tak k celosvětovému dosahování koncepce TUR. Rozvojové země by však rozhodně neměly zůstávat jen pasivním příjemcem této pomoci, ale naopak by měly být schopny využívat všech svých zdrojů (lidských, přírodních) ke snaze o zvýšení životního standardu svých obyvatel. Místo vynakládání finančních prostředků na zbrojení by měly začít investovat do vzdělávání svých obyvatel, do sociální a zdravotní oblasti, ale především by měla být jasně vymezena a chráněna vlastnická práva a měla by být vytvořena jednotná legislativa závazná pro všechny členy společnosti. 14 1.3.4. Lidská rovina Na jedné straně stojí rozvinuté státy, jejichž demografická struktura se vyznačuje snižováním plodnosti, často až pod záchovnou hranici, a naopak prodlužováním střední délky života. V těchto zemí hovoříme o stárnutí obyvatelstva. Na druhé straně jsou rozvojové státy, u kterých pozorujeme trend naprosto opačný. Tyto státy se vyznačují vysokými mírami porodnosti, ale také vysokými mírami úmrtnosti. Snaha o prosazování koncepce TUR není možná bez stabilizace světového populačního růstu, který je největší právě v rozvojových zemích. Nejenom neudržitelnost, ale také rychlost populačního růstu má za následek nadměrné vyčerpávání přírodních zdrojů, degradaci půdy a řadu dalších negativních vlivů na stav a kvalitu životního prostředí. Koncepce 13 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd.,Praha, VŠE, 1999, str. 9-10 - 14 -

TUR ale rozhodně neznamená omezování základních lidských potřeb, ale naopak snahu o dosahování udržitelného způsobu jejich uspokojování. 15 1.4. Základní principy TUR Koncepce TUR považuje za prioritní uspokojit potřeby současné generace, a to takovým způsobem, aby nedošlo k omezení potřeb generací budoucích. V Deklaraci z Rio De Janeira byly vytyčeny základní principy, které by měly přispět k jeho zajištění. Těchto principů, které jsou definovány ve 27 zásadách Deklarace, je celá řada. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, uvádí jako základní tyto principy: Propojení základních oblastí života Dlouhodobá perspektiva Kapacita životního prostředí je omezená Předběžná opatrnost Prevence Kvalita života Sociální spravedlnost Zohlednění vztahu lokální globální Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost Demokratické procesy 16 V dnešní době má obrovský význam především princip předběžné opatrnosti. Je definován v zásadě č. 15 Deklarace: Tam, kde hrozí vážná újma nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která 14 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., Praha, VŠE, 1999, str. 7-9 15 JENÍČEK, Vladimír: Aktuální otázky světové ekonomiky, Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj, 3.vyd., Praha, VŠE, 1999, str. 9-10 16 Principy TUR (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: http://www.cenia.cz/ C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB, (6.5.2008) - 15 -

by mohla zabránit poškození životního prostředí. 17. Z toho plyne, že člověk při svém konání nemůže nikdy dopředu vědět, jaké jeho konání bude mít účinky. Lidské poznání se stále vyvíjí a konečné důsledky nejsou vždy úplně zřejmé, a proto je na místě opatrnost. Pokud je člověk opatrný, znamená to, že přemýšlí, a to je nejvíc, co může pro TUR udělat. 18 Pro pochopení samotné podstaty TUR je zřejmě nejdůležitější princip propojení základních oblastí života. Proces rozvoje musíme chápat jako komplexní přístup, nikoliv pouze jako rozvoj v jednotlivých dílčích oblastech. TUR je koncepce založená právě na pochopení vzájemné propojenosti a provázanosti všech oblastí lidského života, a proto by na ni mělo být nahlíženo v co nejširších souvislostech. 19 1.5. Koncepce TUR v České republice 1.5.1. Základní programové dokumenty Ze členství České republiky v organizacích jako je OSN, OECD, NATO a EU vyplývají závazky, které se ČR zavázala plnit. Česká republika rovněž přistoupila k programovým dokumentům udržitelného rozvoje. Jedná se zejména o tyto dokumenty: Deklarace ze Summitu Země (Rio De Janeiro, 1992) Deklarace ze světového summitu OSN (Johannesburg, 2002) Mezinárodní program činnosti Komise OSN do roku 2017 Program OECD pro oblast udržitelného rozvoje (2001) Strategie udržitelného rozvoje Evropských společenství (2001) 20 17 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio De Janeiro, 3.-14. června 1992, Praha, Management Press, Praha, 1993, str.63 18, 19 RYNDA, Ivan, Trvale udržitelný rozvoj (online). Dostupné z URL: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/mzpmsfhv0hsb/$file/tur.pdf, (7.5.2008) 20 Česká republika 2003, Deset let udržitelného? Rozvoje, 2003, UK Praha - Centrum pro otázky životního prostředí, 2003, str. 15-16 -

Světový summit OSN o udržitelném rozvoji konaný v roce 2002 v Johannesburgu vyzval státy ke zefektivnění práce na realizaci národních strategií TUR a k vytvoření národních institucí pro TUR. Zdůraznil také, že TUR je rozvoj založen na rovnováze tří základních pilířů ekonomického, sociálního a environmentálního. Cílem TUR je tedy dosahování těchto cílů: udržet stabilní úroveň ekonomického růstu a zaměstnanosti prosazovat takový sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech (princip rovnosti) ochrana životního prostředí a šetrný způsob nakládání s přírodními zdroji 21 1.5.2. Rada vlády pro udržitelný rozvoj První snaha o vytvoření národní strategie TUR České republiky představuje návrh vypracovaný v roce 2001 Centrem pro otázky životního prostředí. Druhou snahou byl návrh vypracovaný Českým ekologickým ústavem v roce 2002. Oba tyto návrhy byly však kritizovány, a to zejména pro obecnost a nevyváženost. Teprve až Summit v Johannesburgu představoval impuls k sestavení Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která měla připravit nový návrh národní strategie. Rada vlády byla ustanovena k 1. 8. 2003 jako poradní, meziresortní a koordinační orgán vlády České republiky v oblasti udržitelného rozvoje a strategického řízení. Její činnost spočívá především ve zpracovávání strategie TUR, přijímá opatření k dosahování principů TUR a poskytuje metodickou pomoc. 22 1.5.3. Národní strategie udržitelného rozvoje Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena v červnu 2004. Strategií rozumíme dokument, který stanovuje základní strategické a operační cíle, které směřují k naplňování moderní koncepce TUR v České republice a nástroje k dosahování těchto cílů. Strategie klade hlavní důraz na neustálé zachovávání rovnováhy mezi všemi třemi pilíři TUR. Jednotlivé cíle jsou v Národní strategii členěny podle jednotlivých 21 Strategie udržitelného rozvoje České republiky (online). Internetový portál BusinessInfo. Dostupné z URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/strategie-udrzitelneho-rozvojeceske/1000502/21089/, (2.5.2008) 22 Rada vlády pro udržitelný rozvoj (online). Dostupné z URL: http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/, (2.5.2008) - 17 -

složek rozvoje společnosti ekonomická, sociální a environmentální oblast, oblast vědy, výzkumu a vývoje, oblast mezinárodních vztahů a veřejné správy. 23 Pro svou diplomovou práci považuji za nejdůležitější analýzu ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře, které nejvíce korespondují s obsahem této práce. Problematikou vědy, výzkumu vzdělání, mezinárodními souvislostmi a oblastí veřejné správy se nebudu ve své diplomové práci blíže zabývat, neboť je natolik rozsáhlá, že by mohla být samostatným tématem 1.5.4. SWOT analýza ČR z pohledu TUR 24 Pro charakteristiku stavu ČR z pohledu tří pilířů udržitelného rozvoje jsem použila SWOT analýzu, tzn. analýzu slabých a silných stránek, které jsou dány vnitřním prostředím a analýzu příležitostí a hrozeb, které představují vnější prostředí. Daná analýza je obsažena ve Strategii udržitelného rozvoje České republiky z listopadu 2004. ekonomický pilíř V rámci ekonomického pilíře jsou stanoveny tři strategické cíle: zvyšování konkurenceschopnosti sektoru průmyslu, zemědělství a služeb, stabilní hospodářský růst a snižování vnitřního dluhu a především celková stabilita ekonomiky ČR. silné stránky: rostoucí podíl služeb na HDP, stabilní finanční sektor, snižování negativních vlivů ekonomických sektorů na životní prostředí, atraktivita ČR z hlediska cestovního ruchu, znovuobnovení tradic ve zpracovatelském průmyslu slabé stránky: nedostatek finančních prostředků na zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, nepružnosti pracovního trhu, nízká produktivita práce, upřednostňování výstavby na zelené louce před využitím původních zastavěných ploch 23 Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR (online). Internetový portál CENIA. Dostupné z URL: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/mzpmsfhdh96h/$file/druha_situacni_zprava.pdf, (2.5.2008) 24 Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004 (online). Internetový portál Ministerstva životního prostředí. Dostupné z URL: http://www.env.cz/ais/webpub.nsf/$pid/mzpisf7z6l7v/$file/sur%20%c4%8cr_finallistopad2004.pdf, (3.5.2008) - 18 -

příležitosti: potenciální využívání obnovitelných zdrojů, rozvoj ekologického zemědělství, nové šance pro rozvoj venkova (agroturistika, ekofarmy apod.), zavádění ekologických daní, pružnost pracovního trhu, trhu s bydlením, zavádění moderních biotechnologií, investice do lidského kapitálu, vzdělání a vývoje hrozby: rostoucí zátěž silniční kamionové dopravy v neprospěch dopravy železniční, preference individuální dopravy před hromadnou, rostoucí regionální rozdíly, útlum malého a středního podnikání vlivem velkých nadnárodních kooperací V rámci ekonomického pilíře je situace v ČR poměrně uspokojivá. Po roce 1989 se podařilo zvládnout proces privatizace a restrukturalizace. HDP vykazuje dlouhodobý stabilní růst, také energetická náročnost HDP stále klesá. Roste produktivita práce. Problémy ale stále přetrvávají v oblasti zdravotnictví, stále není řešena důchodová reforma. Alarmující je také růst veřejného dluhu. Jako pozitivní můžeme považovat vstup ČR do EU a připojení se k základním programovým dokumentům udržitelného rozvoje. environmentální pilíř Pro environmentální pilíř jsou stanoveny následující cíle: zvyšování kvality životního prostředí v rámci všech jeho složek, usilování o harmonii mezi ochranou životního prostředí a lidskou činností, zapojování České republiky do řešení problémů udržitelného rozvoje na nadnárodní úrovni v oblasti životního prostředí. silné stránky: snížení těžby nerostných surovin, rozvoj ekologického zemědělství, připojení k mezinárodním environmentálním úmluvám a respektování závazků z nich vyplývajících, zlepšování situace v oblasti odpadového hospodářství recyklace, znovupoužití výrobků, snížení emisí skleníkových plynů, emisí do ovzduší a do vodního prostředí slabé stránky: stále nedostatečná a nekoncepční rekultivace krajiny, která je narušována lidskou činností, plošné znečišťování tekoucích i stojatých vod, stále vysoký objem odpadu ukládaného na skládkách, chybějící čističky odpadních vod v řadě obcí ČR, degradace lesních ploch, negativní vlivy masovosti cestovního ruchu v oblastech turisticky atraktivních, tzn. zejména chráněných přírodních oblastech příležitosti: prosazování hromadného způsobu dopravy před individuálním, rozvoj - 19 -

ekologického způsobu turistického ruchu, znovuoživení ploch dlouhodobě nevyužívaných, postupné odbourávání starých ekologických zátěží, implementace opatření k zajištění snižování druhové biodiverzity hrozby: zvyšování objemu odpadu, především komunálního, snižování biodiverzity, rozšiřování zdevastovaných ploch, jak v intravilánu, tak v extravilánu sídelních útvarů, rizika přírodních katastrof, ekologických havárií, ale také teroristických útoků Od roku 1989 došlo v České republice k výraznému zlepšení stavu životního prostředí. Především díky transformaci české ekonomiky a novým právním úpravám se podařilo výrazně eliminovat negativní dopady v environmentální oblasti. Došlo ke snížení objemu emisí znečišťujících ovzduší a vodu, běžným se stalo posuzování vlivů na životní prostředí, byly zrušeny nezabezpečené skládky komunálního odpadu apod. Stav kvality životního prostředí však rozhodně není optimální. Další snižování ekologických zátěží je ale mnohem složitější. Přesto je potřeba činit stále nové kroky k ochraně přírody a krajiny, jako je např. upřednostňování obnovitelných zdrojů, podpora ekologického zemědělství, důležitá je rovněž ekologická výchova a osvěta. Pokud se totiž nemění vztah k životnímu prostředí, nemůže se měnit ani jeho kvalita. sociální pilíř Pro tuto oblast jsou Radou vlády pro udržitelný rozvoj vytyčeny strategické cíle: snižování nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a stabilizace populačních výkyvů a zlepšení ukazatelů demografické struktury. silné stránky: poměrně rozvinutý sociální systém, vysoká úroveň zdravotní péče, existence řady nevládních neziskových organizací působících v oblasti poskytování sociálních služeb, efektivní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti slabé stránky: nepříznivý demografický vývoj, vysoké míry dlouhodobé nezaměstnanosti, pokles obyvatelstva v sídlech venkovského typu, téměř nulová mobilita pracovní síly, parazitování na štědrém systému sociálních dávek a z toho vyplývající slabá motivace k vstoupení na trh práce, nevyřešená problematika financování zdravotnictví, rostoucí výskyt sociálně patologických jevů - 20 -

příležitosti: pružnost pracovního trhu a uvolnění trhu s bydlením, reforma veřejných financí, důchodového systému a systému zdravotnictví, opatření zlepšující demografický vývoj zejména oblast migrační politiky, podpora vzdělanosti, rodinná politika hrozby: nepříznivý demografický vývoj (pokles porodnosti, stárnutí obyvatelstva), rostoucí výskyt sociálně patologický jevů (kriminalita, sociální izolace, alkoholismus, drogová problematika), parazitování na systému sociálních dávek, odliv kvalifikované pracovní síly zejména do zemí Západní Evropy Česká republika se potýká podobně jako řada dalších evropských států s velmi nepříznivým vývojem demografické struktury. Je proto velmi důležité řešit zejména reformu veřejných financí, zdravotnictví, důchodového systému a systému sociální péče. Bez přijetí potřebných, pro nás dost razantních, opatření, to není možné. Podle mého názoru je právě u sociálního pilíře nejvíce pochopitelná jasná provázanost všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Sociální aspekt totiž plně závisí nejen na ekonomickém vývoji, ale také na stavu kvality životního prostředí. - 21 -

2. Zhodnocení pozice města Hodonín ve vztahu k TUR 2.1. Charakteristika města Hodonín 2.1.1. Základní charakteristiky 25 Město Hodonín se nachází v jihovýchodní části Moravy, na československé hranici, kterou tvoří řeka Morava. Spadá do přirozeného turistického mikroregionu Slovácko. tabulka 1. Základní údaje katastrální plocha (ha) 6349 nadmořská výška (m n.m) 167 počet katastrů 1 kraj Jihomoravský okres Hodonín Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/586021?opendocument Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007 Hodonín vznikl kolem roku 1030 jako součást soustavy opevnění proti uherským nájezdům. První písemná zmínka o Hodoníně pochází z roku 1073. Postavení města získal Hodonín v roce 1228 listinou od královny Konstancie, manželky Přemysla Otakara I. Důležitým průmyslovým centrem se Hodonín stal díky výstavbě Severní Ferdinandovy dráhy vedoucí přes Hodonín z Vídně do Krakova v roce 1841. V okolí města se nachází zdroje nerostných surovin lignitu, zemního plynu a nafty. V roce 1987 se stal Hodonín díky nálezu minerálních vod lázeňským městem. 25 Kol. autorů, Historie města Hodonín, interní materiály Městského úřadu Hodonín, str.6-22 -

2.1.2. Demografická struktura tabulka 2. Věková struktura obyvatelstva města Hodonín počet obyvatel předproduktivní věk (0-14) produktivní věk (15-59) poproduktivní věk (60+) absolutně 27 361 4498 18415 4 448 relativně 16,44 67,3 16,26 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:586021 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007 tabulka 3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva města Hodonín vyučen vzdělání obyvatelstvo VOŠ VŠ bez maturity s maturitou 15+ absolutně 8 544 5 886 813 1 967 22 863 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/cz0625 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007 Město Hodonín se podobně jako celá Česká republika potýká s nepříznivým demografickým vývojem. Ten se projevuje ve stárnutí obyvatelstva a nízkou porodností. Město Hodonín se tedy potýká nejenom s přirozeným úbytkem obyvatelstva, ale také s migrací obyvatelstva do přilehlých větších měst. Jedná se především o vysokoškolsky vzdělanou mládež, která zůstává v univerzitních městech a zakládá zde své rodiny. Tabulka č. 3 ukazuje, že největší podíl obyvatelstva staršího patnácti let tvoří lidé vyučení a s maturitou. Vysokoškolsky vzdělaných je pouze 9%. 2.1.3. Průmysl 26 Zánik velkých průmyslových podniků po roce 1990 znamenal vysoký růst nezaměstnanosti, což nezlepšil ani vznik řady drobných podniků, ať už v oblasti průmyslu, zemědělství či služeb. Hodonín se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti stále a trpí také nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Výhodou pro město je naopak jeho poloha na hranicích se Slovenskem. Mezi nejvýznamnější průmyslové obory patří zejména strojírenský průmysl, hutnický, dřevozpracující a potravinářský. V potravinářském průmyslu figuruje firma TPK, spol. s.r.o., zpracovávající mléčné - 23 -

výrobky a Jan Varmuža, jeden z největších středoevropských zpracovatelů mořských ryb. Z dřevozpracujících podniků zaujímá nejvýznamnější pozici Ploma a.s., v oblasti strojírenství je to společnost JMA Hodonín, a.s. a společnost GEMAX, s.r.o. Hodonín disponuje také nerostnými surovinami. Těžbou ropy se zabývá společnost Moravské naftové doly a.s., jako jediná v ČR, vlastněná z části českým ropným magnátem Karlem Komárkem. Zpracováváním cihlářské suroviny se zabývá Cihelna Hodonín s.r.o. 2.1.4. Zemědělství 27 tabulka 4. Druhy pozemků výměra celkem (ha) zemědělská půda (ha) lesní půda (ha) vinice (ha) zastavěné plochy (ha) absolutně 6 349,81 1 161,99 3 549,35 1,05 236,45 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/okresy/cz0625 Zpracovala: Jana Heligrová, 28.11.2007 Hodonín leží v úrodné zemědělské krajině Dolnomoravského úvalu, charakteristické velmi teplými klimatickými podmínkami, které jsou vhodné zejména pro pěstování teplomilných plodin. K nejvýznamnějším podnikům působícím v oblasti zemědělské produkce je ZZN Pomoraví a.s., který vyrábí osiva a krmné směsi a vykupuje obilí od zemědělců prvopěstitelů. Okolí Hodonína je typicky vinařskou oblastí. Pěstování vína zde má dlouholetou tradici. Nejbližší okolí Hodonína je dodnes poseto vinicemi a vinnými sklípky, které obhospodařují drobní vinaři. Snaha zachovat vinařství se dědí z generace na generaci a v současné době se stávají součástí oblasti agroturistiky. K největším zpracovatelům vína v okolí patří Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Situace v zemědělství je však stejně kritická jako v celé České republice, zemědělská produkce není díky nedostatečné dotační politice konkurenceschopná, chybí odbytová centra zejména pro živočišnou produkci. Dalším neméně závažným problémem je stárnutí obyvatelstva, mladí lidé nemají zájem o práci v zemědělství, ubývá drobných pěstovatelů a chovatelů. 26 Strategický plán mikroregionu Hodonínsko 2005-2015 (online). Internetový portál mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z URL: http://www.hodoninsko.info/files/strategie_mr_hodoninsko.pdf, (28.11.2008) 27 Strategický plán mikroregionu Hodonínsko 2005-2015 (online). Internetový portál mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z URL: http://www.hodoninsko.info/files/strategie_mr_hodoninsko.pdf, (28.11.2008) - 24 -

V oblasti lesního hospodářství je největším problémem neefektivní využívání produktivních možností lesa. 2.1.5. Cestovní ruch 28 Cestovní ruch je příležitostí pro rozvoj i ekonomicky slabých regionů. Předpokladem je však úsilí o kvalitní životní prostředí, tzn. uplatňování principů trvalé udržitelnosti. V okolí města Hodonín se nachází řada atraktivních míst, které jsou cílem mnoha turistů. Atraktivita spočívá především v uchování lidových tradic a folkloru, důležitou roli hraje také charakter vinařské oblasti. V oblasti cestovního ruchu je pro samotné město Hodonín stěžejní přítomnost lázní a vodní turistika na řece Moravě. Pro Hodonín by měl být tedy prvořadý zejména rozvoj lázeňství a služeb s tím spojených. Potenciálem tohoto území je rozvoj cykloturistiky, ekoturistiky a vinařské turistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu je tedy důležité budování kvalitních cyklotras napojených na cyklotrasy nadregionální, tvorba kvalitního informačního a orientačního systému a zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit. 2.1.6. Doprava 29 Město Hodonín leží na křižovatce dopravních cest ve směru jih sever a východ západ. V důsledku geografické polohy města (hraniční město se Slovenskem, krátká vzdálenost od Rakouska) roste intenzita automobilové dopravy, především nákladní kamionové dopravy. Stále není vyřešen obchvat města a řadu nedostatků mají také stávající silniční komunikace. Hodonín je ale i významnou železniční křižovatkou. Nejstarší je Ferdinandova dráha vedoucí přes města Břeclav - Hodonín Staré Město u Uherského Hradiště, o které jsem se zmiňovala již v úvodu kapitoly. Původní Ferdinandova dráha je dnes přebudována a je součástí nového moderního železničního koridoru. Významným impulsem pro rozvoj města bylo obnovení původní vodní cesty na řece Moravě využívané ve 40. letech pro dopravu uhlí 28, 29 Strategický plán mikroregionu Hodonínsko 2005-2015 (online). Internetový portál mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z URL: http://www.hodoninsko.info/files/strategie_mr_hodoninsko.pdf, (28.11.2008) - 25 -

z Ratíškovic u Hodonína do Baťových závodů ve Zlíně. Cesta je známá pod názvem Baťův kanál. V současné době je splavný od Kroměříže po Hodonín, připravuje se však splavnění kanálu v úseku Hodonín soutok řek Moravy a Dyje. 2.1.7. SWOT analýza města Hodonín z pohledu TUR Pro zhodnocení pozice města Hodonín jsem použila SWOT analýzu. Stejně jako u SWOT analýzy České republiky jsem vycházela ze tří pilířů trvale udržitelného rozvoje. Město Hodonín tuto formu analýzy neprovádí, jednotlivé poznatky, které zde uvádím, jsou tedy poznatky, ke kterým jsem dospěla na základě četných konzultací s pracovníky Městského úřadu v Hodoníně a ze studia interních dokumentů. ekonomický pilíř silné stránky: strategická poloha v blízkosti Rakouska a Slovenska, intenzivní podpora malého a středního podnikání ze strany města, dobrá spolupráce mezi zástupci města a podnikatelskou sférou, rozvoj a revitalizace brownfields, existence několika průmyslových zón, intenzivní vztahy s příhraničními městy Rakouska a Slovenska, vysoká úspěšnost města při získávání dotací zejména z fondů EU slabé stránky nedostatek pracovních míst, což se projevuje vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, nedostatek kvalifikované pracovní síly, často neefektivní přístup v přípravě ploch pro využití jako průmyslové zóny příležitosti: budování nové a zkvalitňování stávající technické infrastruktury, využití strategické polohy města jako tranzitního bodu, rozvoj cestovního ruchu zejména v oblasti agroturistiky a cykloturistiky, kvalitnější propagace města, hrozby: zpomalení v řešení dopravní situace ve městě, odchod místních podnikatelských subjektů za levnější pracovní silou, problémy při vyjasňování vlastnických vztahů ke strategickým pozemkům - 26 -

environmentální pilíř silné stránky: rostoucí podíl separovaného odpadu, dostatek zelených ploch zejména v extravilánu města, zánik velkých průmyslových závodů, omezení činnosti tepelné elektrárny slabé stránky: neřešená likvidace biologického komunálního odpadu, limity přesahující znečištění ovzduší zejména prachovými částicemi, stále nedořešená dopravní situace v centru města, které slouží jako tranzitní bod především pro kamionovou dopravu na Slovensko, příležitosti: zahájení likvidace biologického odpadu a jeho využití pro zpracovávání biomasy, vyřešení dopravní situace ve městě alespoň částečným odkloněním kamionové dopravy mimo centrum města, rozvoj environmentálního vzdělávání, snaha o zvýšení podílu separovaného odpadu hrozby: růst automobilové, ale především kamionové dopravy, silná preference brownfields před greenfields, rostoucí objem komunálního odpadu sociální pilíř silné stránky: vysoký zájem o komunitní plánování sociálních služeb, kvalitní nabídka sociálních služeb, existence kamerového systému ve městě, hustá síť základních a středních škol, přítomnost soukromé vysoké školy, existence nemocnice a řady odborných zdravotnických zařízení, dostatek sportovních zařízení, areálů a dětských hřišť, přítomnost zoologické zahrady, rekultivace panelových sídlišť, široká nabídka sportovních a kulturních akcí slabé stránky: velmi špatná propagace kulturních akcí a nedostatečná nabídka akcí pro mladé lidi, neřešená situace týkající se existence nemocnice, velmi špatný stav některých zdravotnických zařízení, nedostatek zařízení pro dlouhodobě nemocné příležitosti: efektivnější využívání státních dotací na výstavbu nových bytových domů včetně parkovacích ploch, rozšíření vzdělávání o oblast terciárního vzdělávání a jiné vzdělávací programy zejména pro seniory hrozby: zhoršující se věková struktura obyvatel, odchod zejména vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva do větších měst, rostoucí podíl obyvatelstva sociálně nepřizpůsobivých, nedostatečné tempo výstavby bytových domů - 27 -

Z uvedené SWOT analýzy bych zdůraznila některé pozitivní jevy, které považuji za podstatné. Město Hodonín má, podle mého názoru, obrovský potenciál ve své geografické poloze. Z blízkosti Rakouska a Slovenska může město Hodonín těžit nejenom v podobě vzájemné spolupráce na úrovni municipalit, ale také pro získávání zkušeností a rozvoj zejména malého a středního podnikání. Tato skutečnost pak může vyústit v dostatečné nabídce kvalifikovaných pracovních míst a snížení počtu, především vzdělanějšího, obyvatelstva, kteří odchází za prací do větších měst, což je, podle mého názoru, jeden z hlavních problémů, se kterými musí město Hodonín bojovat. 2.2. Implementace principů TUR ve městě Hodonín 2.2.1. Projekt Zdravé město a NSZM 30 Základní podmínkou pro uplatňování principů TUR na lokální úrovni je dobře fungující veřejná správa, resp. místní samospráva, která vytváří podmínky pro rozvoj dané municipality. Pravděpodobně nejdůležitějším projektem v rámci při uplatňování principů TUR na místní úrovni je projekt Zdravé město, který si klade za cíl podporu zdraví a kvality života ve městech. Tento projekt představuje koncepci pro podporu udržitelného rozvoje a řešení problémů na základě Místní agendy 21. Municipality, které se zabývají otázkou trvalé udržitelnosti a snaží se o naplňování principů TUR, mohou vstoupit do Národní sítě Zdravých měst ČR. NSZM je asociací, kterou tvoří desítky měst, obcí, mikroregionů a krajů celé České republiky. Vznik této asociace byl inspirován mezinárodním projektem Zdravé město pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Projekt byl zahájen v roce 1988. Do dnešní doby k projektu přistoupilo již 1300 měst z 30 zemí. V ČR se myšlenka Zdravého města začala objevovat již po roce 1989, v roce 1994 pak vznikla NSZM ČR, která sdružovala 11 měst ČR. V současné době mohou do této asociace vstupovat nejen města a obce, ale i jiné formy municipalit. Základní podmínkou pro členství v této asociaci je ustanovení politika a koordinátora projektu Zdravé město a schválení Deklarace projektu Zdravé město a schválení Místní Agendy 30 Projekt Zdravé město a NSZM (online). Internetový portál Národní sítě zdravých měst. Dostupné z URL: http://www.nszm.cz/, (16.3.2008) - 28 -

21 místním zastupitelstvem. Členství je rozlišeno do dvou kategorií člen začátečník a člen pokročilý. Člen začátečník je ten subjekt, který splnil základní podmínku a má zájem o vzájemnou spolupráci a podporu v rámci asociace. Člen pokročilý usiluje o rozvoj podle projektu Zdravého města, řídí se metodickými pokyny NSZM a aktivně spolupracuje s ostatními členy, ale především naplňuje kritéria Místní Agendy 21 a Zdraví 21. Největšími přínosy plynoucími z členství v asociaci jsou zejména metodické vedení, poradenství, vzájemné předávání zkušeností při realizaci místních agend, pomoc při strategickém plánování a lepší přístup k finančním zdrojům, zejména z fondů Evropské unie. Hodonín vstoupil do Národní sítě v roce 1999, od roku 2000 je jejím řádným členem a v současné době patří mezi nejaktivnější Zdravá města. V roce 2002 schválilo zastupitelstvo deklaraci Zdravého města Hodonín a přistoupilo tak k plnění závazků z ní vyplývajících. Nejdůležitějším z nich je naplňování mezinárodně uznávaných programů a doporučení pro rozvoj města (dokument Zdraví 21, Místní agenda 21, místní akční plán zdraví a životního prostředí LEHAP) navazující na akční plán zdraví a životního prostředí v ČR NEHAP. 31 2.2.2. Iniciativa TIMUR Dalším impulsem k uplatňování principů TUR ve městě Hodonín je jeho členství v Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR). Jde o sdružení nestátních neziskových organizací a partnerských měst, které podporuje udržitelný rozvoj měst a obcí. TIMUR vznikla v roce 2002 spojením Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s., Regionálního environmentálního centra ČR a agentury Koniklec. Jako občanské sdružení funguje TIMUR od roku 2005. Z hlediska trvalé udržitelnosti má TIMUR hlavní význam v zavádění místních indikátorů TUR, nejenom Společných evropských indikátorů (European Common Indicators ECI), ale i dalších typů indikátorů, např. tzv. programových indikátorů. Tyto indikátory umožňují hodnocení úspěšnosti rozvoje 31 Projekt Zdravé město Hodonín, výroční zpráva 2006 (online). Internetový portál města Hodonín. Dostupné z URL: http://www.hodonin.eu/vismoonline_actionscripts/file.aspx?id_org=4041&id_dokumenty=1019007, (20.4.2008) - 29 -

města, stanoveném ve strategickém plánu. Asociace také spolupracuje s řadou zahraničních organizací v oblasti TUR a pořádá odborné semináře a veřejná fóra. 32 2.2.3. Evropské indikátory Indikátory slouží jako ukazatele určitých jevů, které jsou sledovány v souvislosti s TUR. Není ale možno na indikátory nahlížet jako na něco, čeho by mělo být dosaženo, abychom o tom mohli hovořit jako o udržitelném. Jak už bylo několikrát řečeno, TUR je pojmem tak komplexním, že hodnota jednoho ukazatele je velmi relativním (v prostoru i čase) aspektem v rámci velmi širokého spektra. 33 Existuje několik sad indikátorů. V příloze č.1 uvádím indikátory ze Situačních zpráv ke Strategii udržitelného rozvoje ČR z roku 2004. Ve své diplomové práci se zabývám otázkou místní udržitelnosti. K jejímu hodnocení považuji za nejvhodnější sadu Společných evropských indikátorů. Společné evropské indikátory byly sestaveny Evropskou komisí v roce 1999 na základě šesti prvků trvalé udržitelnosti rovnost a společenské začlenění, místní správa, místní hospodářství, lokální a globální vztahy, ochrana životního prostředí a kulturní dědictví. 34 Sdružení TIMUR uvádí sadu Společných evropských indikátorů, kterou tvoří: A základní povinné indikátory: A1. spokojenost občanů s místním společenstvím ukazatelem je obecná spokojenost občanů s různými rysy samosprávy A2. místní příspěvek ke globálním klimatickým změnám ukazatelem je hodnota emisí CO 2 A3. mobilita a místní přeprava cestujících ukazatelem je denní vzdálenost přepravy cestujících a způsob přepravy A4. dostupnost místních veřejných prostranství a služeb 32 Iniciativa TIMUR (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: www.timur.cz, (20.4.2008) 33 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/co-je-indikator.html, (25.4.2008) 34 Zrcadlo místní trvalé udržitelnosti-evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky,ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005, str. 12-30 -

ukazatelem je přístup obyvatel k nejbližšímu veřejnému prostranství a přístup k základním službám A5. kvalita místního ovzduší ukazatelem je počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší, existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší B doplňkové dobrovolné indikátory: B6. cesty dětí do školy a ze školy ukazatelem je způsob dopravy dětí mezi domovem a školou B7. nezaměstnanost B8. zatížení prostředí hlukem ukazatelem je podíl populace vystavené vysoké hladině z vnějšího prostředí, existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu a velikost hlukových hladin ve vybraných oblastech obce B9. udržitelné využívání území ukazatelem je udržitelný rozvoj, obnova a ochrana půdy a stanovišť pod danou samosprávou B10. ekologická stopa 35 2.2.4. Evropské indikátory sledované městem Hodonín Pro vyhodnocování evropských indikátorů (jedná se o aktivitu dobrovolnou) je nejdůležitější podpora ze strany představitelů města. Město Hodonín se k iniciativě Společných evropských indikátorů přidalo v roce 2004. Z povinných indikátorů je sledován indikátor A1, A3 a A4, z dobrovolných indikátorů je to indikátor B6 a B7. 36 Hodnocení titulkového indikátoru B7 nezaměstnanost by svým rozsahem mohlo být samostatnou diplomovou prací, a proto se mu nebudu věnovat. Zaměřím se na 35 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/co-je-indikator.html, (25.4.2008) 36 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/co-je-indikator.html, (25.4.2008) - 31 -

indikátory A1, A3, A4 a B6. Při jejich charakteristice čerpám z údajů a definic, které uvádí Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. Indikátor A1 - spokojenost občanů s místním společenstvím Tento indikátor je definován v Zrcadle místní udržitelnosti jako ukazatel, který vyčísluje spokojenost občanů s životem ve městě, stejně jako spokojenost s různými rysy fungování města či s kvalitou veřejných služeb. 37 Metodou k získání tohoto ukazatele je dotazníkové šetření, které se provádí na reprezentativním vzorku občanů daného města ve frekvenci jednou za dva roky.význam tohoto ukazatele spočívá především v jeho komplexnosti. Zahrnuje a hodnotí kvalitu v podstatě všech oblastí života společnosti. Obyvatelé vyjadřují svůj postoj ke kvalitě školství, kultury, zdravotnictví, bydlení, ale také k tomu, zda mají možnost aktivně se spolupodílet na životě v daném městě prostřednictvím plánování a rozhodování. Tato přednost indikátoru je ale současně také jeho největším nedostatkem. Občané velmi často hodnotí služby, které nevyužívají, a naopak některé služby nejsou zahrnuty vůbec. 38 K hodnocení spokojenosti občanů s místním společenstvím došlo v Hodoníně poprvé v roce 2005. Celkový počet respondentů činil 668, což je zhruba 2,5% z celkového počtu obyvatel. Výsledky dotazníkového šetření vidíme v následující tabulce: tabulka 5. Spokojenost obyvatelstva města Hodonín s místním společenstvím velmi spokojen mírně spokojen mírně nespokojen velmi nespokojen absolutně 172 388 83 25 relativně 25,7 58,1 12,4 3,7 Zdroj: http://www.nszm.cz/cb21/archiv/projekty/projekty04/vzmzp04/a1_vys_1.pdf Zpracovala: Jana Heligrová, 6.1.2008 Z tabulky vidíme, že největší počet respondentů je se společenstvím mírně spokojeno. Pouze 3,7 % z dotázaných je nepokojeno velmi. Můžeme také říct, že 37 Zrcadlo místní trvalé udržitelnosti-evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky,ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005, str. 15 38 Evropské indikátory (online). Internetový portál iniciativy TIMUR. Dostupné z URL: http://www.timur.cz/cz/indikatory/spokojenost-s-mistnim-spolecenstvim.html, (15.1.2008) - 32 -