Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU



Podobné dokumenty
VY_52_INOVACE_06. vací oblast.: Člověk a příroda vací obor: Přírodopis. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Mgr. Jarmila Havlíčková Povrch České republiky pohraniční pohoří Učební pomůcky:

Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Městská krajina 1 Učební pomůcky:

ZÁPADNÍ EVROPA Londýn (London)

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY. 3. přednáška Klima

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zeměpisná olympiáda 2011

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Zeměpisná olympiáda 2011

Digitální učební materiál

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

- 1 - Vzdělávací oblast : Člověk a příroda Vyučovací předmět : Zeměpis. Ročník: 6. Mezipředmětové vztahy. Výstup Učivo Průřezová témata.

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "

Rostliny dělení (systematika)

PÍSEMNÉ OPAKOVÁNÍ Č. 6

TAJEMSTVÍ STROMŮ. Drahomíra HOLUBOVÁ

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_345

Projekt Odyssea,

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku. lesnický odkaz prof. Polena

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu CZ.1.07/1.1.02/

Zeměpis. Charakteristika vyučovacího předmětu:

41.Savany Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Úprava fotografií hledání detailu, zvětšování (pracovní list)

VY_32_INOVACE_11_BABOČKA PAVÍ OKO_25

LES VÝZNAM,SPOLEČENSTVÍ

Rok v přírodě. (k průřezovému tématu Enviromentální vzdělávání ) Příloha ŠVP ZV Škola hrou

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Digitální učební materiál

Správní oblast Kraslice

VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Předmět: Přírodověda, 5. ročník. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu:

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Biosféra - Polární pustiny Učební pomůcky: Viz zeměpisný test ZÁPIS

Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_12_FY_B

METODIKY PRO VÝUKU PRAKTIKA ZE ZEMĚPISU

Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, , Chrudim

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0108

VY_32_INOVACE_13_KALCIT_27

Metodický list. Příjemce: Základní škola Integra Vsetín. Název materiálu Kraje České republiky

Město Strakonice. Odbor majetkový. Výzva o veřejnou zakázku malého rozsahu

Nabídka mapových a datových produktů Hydrologické charakteristiky

Sestavení vlastní meteostanice - měření srážek

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Datum: Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Klimatické faktory. Kategorie klimatu:

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, Sušice I telefon: , fax: OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY

Název školy Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo šablony VY_32_inovace_ZZV14

3.01 Adsorpce na aktivním uhlí co dokáže uhlí(k). Projekt Trojlístek

EU V/2 1/Z30. Česká republika. geologický vývoj území, povrch

Malá farma výukové programy EVVO

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR

A PRŮVODNÍ ZPRÁVA B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Autor: Jana Kakaščíková Datum: říjen 2012 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: : Člověk a příroda-zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa

CZ.1.07/1.5.00/

S EKOLOGICKÝM PROGRAMEM NA BÍLÉ

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3342/2012

OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2 2 VÝCHOZÍ PODKLADY PRO NÁVRH VARIANT 2 3 URČENÍ STUDIE 3 4 NÁVRHY ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTI 3

TEORETICKÁ ČÁST test biologických vědomostí

Význam a použití solí karboxylových kyselin

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 171/14. soudní exekutor Hradecká Praha 3

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati Zlín 4

Zásobenost rostlin minerálními živinami a korekce nedostatku. Stanovení zásobenosti rostlin živinami, hnojení, hnojiva a jejich použití

Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace. Výukový materiál

Základní pojmy Při kontrole výrobků se zjišťuje, zda odpovídají požadavkům rozměry, tvary a jakost ploch při použití předepsaných měřicích postupů.

č. 147/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. dubna 2008

Přírodní rezervace Vlček

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

o místních poplatcích

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ

O B E C N Ě Z Á V A Z N Á V Y H L Á Š K A č. 84

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Zákon č. 62/2013, Příloha č.5 k vyhlášce č. 499/2006

téma: Formuláře v MS Access

Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOVĚDA

Zápis z jednání komise pro regeneraci panelového sídliště Šipší ze dne Přítomni: Ing.Jirásek, p.nováček, pí Hnátková, p.hlavatý, p.

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Řasy, houby,lišejníky

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 183/15

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Evropa rostlinstvo a živočišstvo Učební pomůcky:

CÍL: Seznámit žáky s cestou vody od prvopočátků přes přehradní nádrž, úpravnu vody až ke kohoutku

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Projekt NÁHRDELNÍK CHRUDIMKY dílčí část Inventarizace a zdravotní stav stromů

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Základní škola a městské osmileté gymnázium Bruntál, Školní 2, PSČ

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Pravidla Indiánské stezky

J i h l a v a Základy ekologie

Transkript:

Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Autor: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_04_Z7E_4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu CZ.1.07/1.1.02/03.0064 zeměpis sedmý Mgr. Marie Šimáčková Evropa Podnebí a vegetace Školní atlas světa: mapy, ZEMĚ Klimatické poměry, ZEMĚ Hydrosféra, ZEMĚ Biosféra a přírodní krajiny, EVROPA Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov; učebnice Zeměpis pro 6. a 7. roč. základní školy: str. 46 47 ZÁPIS DO SEŠITU většina Evropy leží v severním mírném pásu, úplný S zasahuje do arktického pásu, J má rysy subtropického pásu v Z Evropě převažuje oceánský typ podnebí (více srážek, menší výkyvy teplot), který navíc ovlivňuje teplý Golfský proud směrem na V vzrůstá vliv kontinentálního typu podnebí (i v ČR, méně srážek, větší výkyvy teplot) nejvíce srážek spadne při Z pobřeží, nejsušší je střed Španělska nejtepleji je podél Středozemního a Černého moře, nejchladněji na SV Vegetační pásy polární pustiny (Špicberky), tundry, tajga, lesy mírného pásu, stepi a polopouště (málo), středomořská subtropická vegetace; velehory výškové vegetační stupně ÚKOLY Ve školním atlase si nalistuj mapy označené ZEMĚ Klimatické poměry, ZEMĚ Hydrosféra, ZEMĚ Biosféra a přírodní krajiny, otevři si učebnici na str. 46 47 1) Pročti si text v učebnici na str. 46 47 2) Zjisti, v jakých podnebných pásech se Evropa nachází. 3) Zjisti, jak se jmenuje teplý mořský proud, který omývá pobřeží Evropy. Kde tento mořský proud vzniká? Strana 1 (celkem 8)

4) Zjisti, jaké přírodní krajiny se v Evropě nacházejí. 5) Přečti si tento doprovodný text [5], [4]: Tundry jsou rozšířené na pobřeží severní Evropy od Trondheimu směrem k severovýchodu, na Islandu a nejsevernějších ostrovech. Vyznačují se bezlesou a díky nadbytku vláhy bažinatou krajinou, kde se v teplejších lokalitách vykytují zakrslé dřeviny (břízy). Hlavními zástupci vegetace jsou lišejníky a mechy. Z význačných živočichů v tundře žijí např. zajíc bělák, liška polární, sob polání (má domestikovanou i divokou formu, na zimu migruje do tajgy), mrož lední (na Špicberkách a Nové zemi) či medvěd lední (na krách a na pobřeží Islandu a Norska). Lesoundra se vyznačuje již skupinami jehličnanů s keřovitým podrostem břízy a vrby na chráněných místech. Je-li lesotundra vyvinuta, zaujímá jen úzké pásmo a nevyznačuje se specifickými druhy fauny. Severské jehličnaté lesy (tajga) zaujímají většinu Skandinávského poloostrova a oblasti směrem na východ od něj. Charakteristickými dřevinami jsou smrk, jedle a modřín, na písčitých půdách borovice s podrostem vřesu. Nižší křovinné patro tajgy je tvořeno vrbou. Podrost tvoří brusnice, borůvka, mechy a lišejníky. Tajga v nížinách je bažinatá (s rašelinami) s mělkými ledovcovými jezery. Charakteristickými živočichy jsou tetřev hlušec, čáp černý, rosomák sibiřský, los evropský či medvěd. Lesy mírného pásma tvořily před 2 000 lety rozsáhlé smíšené porosty. Od této doby však byly tyto lesy káceny pro pole a pastviny a nahrazovány smrkovými monokulturami. Na severu jsou lesy mírného pásma tvořeny jehličnany a listnáči, zatímco na jihu spíše pouze listnáči. Charakteristickými dřevinami jsou buk lesní, habr, lípa širokolistá, některé druhy dubu a olše, osika, jeřáb, ale i borovice. Lesy mírného pásma se nacházejí ve vlhkém podnebí, kde roční úhrny srážek činí 400 až 1 000 mm. Lesy mírného pásma se vyznačují velmi bohatou faunou, avšak velcí savci vyhynuli (např. zubr) nebo jsou na pokraji vyhynutí (vlk, kočka divoká, rys ostrovid). Stepi jsou v Evropě na Ukrajině, v jižním Rusku, v Panonii (puszta) a na Pyrenejském poloostrově (Meseta - stepní vegetace má převážně horský charakter, oblast Murcia). Rozkládají se v oblastech, kde je roční úhrn srážek nižší než 500 mm a intenzivní výpar, přičemž hlavním srážkovým obdobím je zima nebo jaro. Stepi se vyznačují se velkými teplotními výkyvy. Typickou vegetací jsou trávy (kostřava, kavyl, kosatec) či bodláky; pro stromy je zde sucho. Pod stepní vegetací se vyvinuly úrodné černozemě; díky tomu byla většina stepí přeměněna v pole. Nejhojnějšími obyvateli stepí jsou bezobratlí, hlodavci, ještěrky a supi; velcí savci se ve stepi neudrží. Pro středomořskou vegetaci typické suché světlé vždyzelené lesy se zachovaly jen na malých plochách, neboť byly vykáceny. Typickým zástupcem dřevin v nich Strana 2 (celkem 8)

byly neopadavé duby a mediteránní druhy borovic. Nad tímto nejnižším stupněm se vyskytovaly lesy listnaté s opadavými druhy dubů a s kaštanovníkem jedlým. Na místě porostů zničených člověkem se objevily křovinaté porosty v nižších polohách vždyzelené, ve vyšších zčásti opadavé. Středomořské dřeviny mají tlustou kůru a krátké a úzké listy, aby snížily ztráty vody. Shazují-li křoviny listí, děje se tak v létě pro nedostatek vláhy a vysoké teploty vzduchu. Na pobřeží Kaspického moře se setkáme s pouštěmi a polopouštěmi. V horských oblastech je rostlinstvo rozšířeno ve výškových stupních. Nad horní hranicí listnatých a smíšených listnato-jehličnatých lesů, které zaujímají nižší části hor, se vyvinul stupeň jehličnanů (podobný tajze), nad ním stupeň kosodřeviny (podobný ledotundře) a ještě výše stupeň horských luk (podobný pásu tundry, ale s druhově odlišnými rostlinami). Na nejvyšších horských hřebenech je pak stupeň kamenitých mrazových pustin analogický arktickému pásu (hrubé sutě, sníh, ledovce, mechy, lišejníky, ojedinělé druhy trav a bylin). 6) Proveď zápis do sešitu. 7) Nalistuj si ve školním atlase mapu EVROPA Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov. Zkus si ukázat rozšíření přírodních krajin v Evropě na této mapě a zjisti, jak jsou tyto krajiny využívány. Obrázek 1: Murmansk je největší město za severním polárním kruhem (68 58 s. š.). Město je důležitým přístavem, jediným ruským v Barentsově moři, který po celý rok nezamrzá, za což vděčí teplému Golfskému proudu. [1] Strana 3 (celkem 8)

Obrázek 2: znázornění větvení Golfského proudu [2] Obrázek 3: Vegetační stupňovitost vertikální rozlišení rostlinstva v horských oblastech. Je způsobená rozdílným klimatem s přibývající nadmořskou výškou a na expozici (orientace vůči světové straně). S přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek a klesají teploty. Rozdílnost klimatických prostředí se neprojevuje pouze změnou ve složení vegetace, ale také ve složení fauny. [3] Strana 4 (celkem 8)

OTÁZKY 1) Ve kterých podnebných pásech se Evropa nachází? 2) Jaké přírodní krajiny jsou v Evropě rozšířeny? 3) Jaký je rozdíl mezi oceánským a kontinentálním typem podnebí? 4) Kde se Evropě vyskytují polární pustiny? 5) Co je to tajga? 6) Jaké rostlinstvo se vyskytuje v tundře? 7) Ve které přírodní krajině žil zubr? Správné odpovědi: 1) studený (polární, arktický), mírný, subtropický 2) polární pustiny, tundry, tajga, lesy mírného pásu, stepi a polopouště, středomořská subtropická vegetace 3) oceánský typ více srážek, menší výkyvy teplot, kontinentální méně srážek, velké výkyvy teplot 4) za S polárním kruhem, ostrovy 5) severský jehličnatý les 6) mechy, lišejníky, zakrslé břízy 7) lesy mírného pásu DOMÁCÍ ÚKOL Příští vyučovací hodinu budeme probírat obyvatelstvo Evropy a současnou tvář Evropy. Za DÚ zjisti tyto údaje: 1) Pomocí mapy SVĚT - Rasy a skupiny národů zjisti, jaké skupiny národů (podle jazyků) obývají Evropu 2) Na mapě SVĚT Přirozená měna obyvatelstva zjisti, jaký je přirozený přírůstek obyvatelstva, uveď 3 státy s nejvyšším přírůstkem a 3 s nejnižším přírůstkem (státy určuj pomocí mapy SVĚT nebo EVROPA Politická mapa) 3) Jaká náboženství jsou v Evropě rozšířena? Využij mapu SVĚT Politická mapa Náboženství Pomocí mapy EVROPA Politická mapa vyhledej města, která mají více než 1 mil. obyvatel symbol Poznámka: je možné použít i další zdroje: internet (lze využít školního IC), učebnice zeměpisu, encyklopedie. Tento úkol bude klasifikován. Připrav se na test, který se bude psát příští vyučovací hodinu téma Přírodní poměry Evropy (rozloha, poloha, členitost, povrch, klima, přírodní krajiny). Strana 5 (celkem 8)

PROCVIČOVÁNÍ, TEST Zkus si vypracovat tento krátký test: V každé otázce je jedna správná odpověď, najdeš ji (zkus řešit bez atlasu)? 1) Severské jehličnaté lesy se nazývají a) tajga b) tundra c) step 2) Podnebí, které se vyznačuje malým množstvím srážek a velkými výkyvy teplot se označuje jako: a) oceánské b) subtropické c) kontinentální 3) V tundře se vyskytují: a) jehličnaté stromy b) dřeviny s tlustou kůrou c) mechy a lišejníky 4) Typickými živočichy stepí jsou: a) hlodavci b) lední medvědi c) vlci 5) Polární pustiny se vyskytují a) na Špicberkách b) na Britských ostrovech c) na Korsice 6) Polopouště můžeme najít: a) na Skandinávském poloostrově b) v Kaspické nížině c) v Alpách 7) Středomořská subtropická vegetace se vyznačuje: a) mechy a lišejníky b) rozsáhlými travnatými porosty c) rostlinami s tlustou kůrou a úzkými listy 8) Tajga se vyskytuje v oblastech: a) s dostatkem srážek b) s nedostatkem srážek c) s arktickým podnebím Vyhodnocení: Za každou správnou odpověď máš 1 bod, klasifikace by vypadala následovně: 8 bodů 1 7 6 bodů 2 5 4 body 3 3 2 body 4 1 0 bodu 5 Strana 6 (celkem 8)

Správné řešení:, 6c, 7a, Strana 7 (celkem 8)

Použité zdroje: DEMEK, Jaromír; MALIŠ, Ivan. Zeměpis pro 6. a 7. ročník : Zeměpis světadílů. dotisk 1. vydání. Praha : SPN, 2000. 80 s. ISBN 80-7235-003-X. Školní atlas světa. 6. vydání. Praha : Kartografia Praha, 1998. 148 s. ISBN 80-7011-375-8. [1] Soubor:MurmanskHarbour.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-11-07, 2005-11-07 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:murmanskharbour.jpg [2] Soubor:Golfstream.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008-02-03, 2008-02-03 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:golfstream.jpg [3] Vegetační stupňovitost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011-06-08, 2011-02-10 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/vegeta%c4%8dn%c3%ad_stup%c5%88ovitost [4] Referáty pro školy: Referáty vegetačních pásů. In: VIDLÁKOVÁ, Kateřina. Skolareferaty.blog.cz [online]. 2007-2008 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: http://skolareferaty.blog.cz/rubrika/referaty-vegetacnich-pasu [5] Biom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-07-18, 2011-01-18 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/biom Strana 8 (celkem 8)