LGBT tématika ve vybraných cyklických pořadech České televize a BBC

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Lucie Macháčková LGBT tématika ve vybraných cyklických pořadech České televize a BBC Magisterská diplomová práce Vedoucí magisterské práce: MgA. Hana Slavíková PhD Brno 2011

Bibliografický záznam MACHÁČKOVÁ, Lucie. Brno: LGBT tématika ve vybraných cyklických pořadech České televize a BBC, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, 2011. 87 s. Vedoucí diplomové práce : MgA. Hana Slavíková PhD. Anotace Tato magisterská práce se zabývá vývojem zobrazování homosexuální tématiky v původních nedramatických cyklických pořadech České televize a britské BBC. Záměrem je srovnat míru dodrţování stereotypů, zhodnotit korektnost obrazu, reflektovat, v čem se vývoj České televize a BBC shoduje a v čem se liší. Práce je zaměřena zejména na pořad Q- queer magazín vysílaný Českou televizí od r. 2007. Annotation This master thesis deals with the development of portrayal of homosexuality in non-fiction series of Czech Television and BBC. My intention is to compare the level of stereotypes, evaluate the accuracy of reflecting the reality and make a statement about what makes LGBTIQ issues on screen of Czech Television different and what makes it similar. The main focus in aimed to a programme of Czech Television Q, which has been on air since 2007. Klíčová slova GLBT, homosexualita Česká televize, BBC, gay, lesba, mediální zobrazení Keywords GLBT, homosexuality, Czech TV, BBC, gay, lesbian, media, 7

OBSAH 1. ÚVOD 10 2. Od LeGaTa ke Q 12 3. LeGaTo 3.1 Analýza znělky pořadu a jazykových prostředků 23 4. Q 4.1 Analýza znělky pořadu 27 4.2 Co je to Queer? 29 4.3 Analýza jazykových prostředků pořadu Q 31 4.4 Q v roce 2007 4.4.1 Analýza prvního dílu Q z roku 2007 35 4.4.2 Analýza přehledu témat pořadu Q za rok 2007 38 4.5 Q v roce 2008 4.5.1 Analýza dílu Tělocviq pořadu Q z roku 2008 39 4.5.2 Analýza přehledu témat v pořadu Q za rok 2008 43 4.6 Q v roce 2009 4.6.1 Analýza dílu Je svatba totéţ co registrace? pořadu Q v roce 2009 45 4.6.2 Analýza přehledu témat v pořadu Q za rok 2009 47 4.7 Q v roce 2010 8

4.7.1 Analýza dílu pořadu Aqademia Q v roce 2010 49 4.7.2 Analýza přehledu témat v pořadu Q za rok 2010 51 4.8 Q v roce 2011 4.8.1 Analýza přehledu témat v pořadu Q za 1.třetinu roku 2011 53 4.9 Humor v Q 55 5. Krátký přehled zobrazování LGBTIQ postav ve vybraných českých seriálech 59 6. BBC 6.1 Vývoj zobrazování homosexuality ve vybraných pořadech BBC 63 6.2 Srovnání zobrazování gay stereotypů ve vysílání vybraného pořadu BBC a ČT v roce 2009 75 7. Reflexe LGBTIQ tématiky ve vybraných britských reality show 80 8. Závěr 85 9

1. ÚVOD Pro svoji magisterskou práci jsem se rozhodla navázat na svoji bakalářskou práci, v níţ jsem se věnovala zobrazování homosexuality ve českém filmu po roce 1986. Povaţuji se za LGBTIQ aktivistku a toto téma je pro mne osobně velmi důleţité. Problematice zobrazování gay postav a jejich stereotypů v televizním vysílání se věnuji průběţně po celou dobu svého vysokoškolského studia, zvolila jsem si za úkol porovnat dvě zcela odlišné mediální prostředí - vysílání České televize a britské BBC z pohledu kvality reprezentace LGBTIQ problematiky v cyklických nedramatických pořadech. Ve své práci bych se ráda věnovala tomu, jakým způsobem Česká televize přispěla k postupné detabuizaci homosexuality v českých médiích i celé společnosti po roce 1989. Postkomunistická společnost byla zahlcena předsudky a polopravdami o homosexualitě, výraz gay nepouţívala ani minorita, natoţ majorita. V průzkumu veřejného mínění o tom, koho by lidé snesli jako souseda v domě, obsadili homosexuálové poslední místo společně s Romy. Po prvních informacích o incidenci HIV v cizině (ale uţ také u nás), ze kterých vyplývalo, ţe takřka stoprocentní podíl HIV pozitivních je homosexuálním přenosem, chápala společnost homosexualitu nejen jako něco neznámého a nenormálního, ale i hrozivého, úchylného a nebezpečného. Objevovaly se dokonce i názory podobné konečnému řešení gay otázky - zavřít gaye do koncentračních táborů a naočkovat HIV. Rok 1990 se stal rokem růţové revoluce. Na úplném začátku stál dokumentární pořad České televize Tabu, třídílný esej o problémech homosexuality (1990), jeţ se odehrával podstatnou měrou v sexuologické ordinaci. Jiţ sám název napovídá, hlavním cílem pořadu bylo poukázat na problémy, které přináší homosexualita a vysvětlit heterosexuálním občanům, ţe homosexuálové za svou sexuální orientaci opravdu nemohou. Reprezentace gayů, leseb a homosexuality v tomto pořadu se odvíjela v rámci 10

medicínského diskurzu, který homosexualitu sice představil jako vrozenou (a tudíţ ji pozitivně vymezil vůči její tehdy ještě stale platné klasifikaci jako lékařské diagnozy), nicméně ji nastolil jako problém, který gayům a lesbám přináší do ţivota utrpení a proto by je ostatní (heterosexuální) společnost měla chápat a tolerovat. Dalším krokem, který Česká televize podnikla na cestě za vybudováním příznivějšího klimatu, byla spolupráce s hnutím Gay Iniciativa, v rámci níţ vznikl pětidílný cyklické pořad Ţijeme mezi vámi, ale Ve své práci se zaměřuji na dva nejvýraznější cyklické pořady České televize, LeGaTo a zejména Q magazín Queer, který se v roce 2011 vysílá jiţ čtvrtým rokem. Mým záměrem je dokumentovat změny v postupné dramaturgické koncepci pořadů a klást si otázku- potřebuje česká společnost gay pořad? A jak moc odlišný byl vývoj České televize od vývoje v BBC? Přestoţe ve fokusu mé práce jsou zejména cyklické nedramatické pořady, rozhodla jsem se vypracovat k stručnou analýzu zobrazování homosexuality ve vybraných Českých seriálech, kterou bych chtěla pouţít jako odrazový můstek pro další zkoumání v této oblastí. Součástí diplomové práce je i kapitola týkající se LGBTIQ problematiky v britských reality show. Práci na pořadech, které se snaţí zobrazovat LGBTIQ či queer tématiku, bych se, pokud budu mít moţnost, chtěla věnovat i ve své budoucí profesionální dráze scenáristky a dramaturgyně a tato diplomová práce je mojí osobní koncepční přípravou a zároveň úvahou na téma, jak tvořit pořad pro menšinu tak, aby nesklouzal k akademismu, klišé či samoúčelnosti. Nedílnou částí mého zkoumání byly i rozhovory se sociologem a odborníkem na queer studies Zdeňkem Slobodou a dramaturgem Q magazínu, Filipem Novákem. 11

2. Od LeGaTa ke Q První díl pořadu LeGaTo, zaměřený na coming out, se vysílal 23.1.2003 v 18:00 na ČT1. LeGaTo se prosadilo v rámci deklarovaného projektu České televize na podporu vysílání pro rasové, náboţenské a sexuální menšiny. Tvůrčí tým pořadu LeGaTo byl poskládán z oslovených aktivistů - za lesbické ţeny Jana Štěpánová, jedna z hlavních organizátorek několika ročníků festivalu lesbické kultury Aprilles. Gay komunitu zastupoval Vladimír Vokál, spisovatel a publicista, za komunitu transgenderů byla zvolena aktivistka a redaktorka fóra translide.cz, Johanka Martinová. Tito lidé měli funkci redaktorů/koordinátorů, sami nepřipravovali příspěvky ani scenáristicky ani reţijně, spíše přinášeli nová témata a hlavně díky svému přehledu a dobrému jménu v LGBTIQ komunitě respondenty ochotné vystoupit na kameru a mluvit o svých příbězích. Velmi důleţitou osobu v týmu představovala také socioloţka Věra Sokolová, která měla zajišťovat provázanost příspěvků. Dramaturgyní a supervizorkou projektu byla dokumentaristka Andrea Majstorovičová, autorka filmů s LGBTIQ tématikou, reţisérkou Petra Leţáková a dvorním kameramanem Josef Nekvasil. První rok svého vysílání měl pořad stopáţ 52 minut. Z plánovaného měsíčníku se brzy vyklubal občasník jeho vysílací čas mnohokrát kolidoval s přenosy ze sportovních utkání a LeGaTo muselo přirozeně ustoupit - za rok 2004 bylo odvysíláno 9 dílů, které se většinou zaměřovaly na představení činnosti českých LGBTIQ organizací (STUD Brno, Lesba Zlín atd.), umění, zejména slovesnému, a kulturním akcím, reportáţím, které by mohly mít svorně v podtitulu Jak se ţije.. (lesbám, gayům, transgenderům...). Jeho vysílací čas- 18:00- předem vylučoval otevírání 12

kontroverzních témat (zabývající se např.sexualitou) a pořad se prezentoval jako kulturně-publicistický osvětový magazín bez silného autorského rukopisu tvůrců. Zajímavá je vyváţenost gay a lesbických témat s tím, ţe lesbická témata dokonce mírně převaţují, coţ je v LGBTIQ pořadech velmi neobvyklé. Rok 2005 přinesl mnohé změny- z týmu tvůrců odešly Věra Sokolová a Jana Štěpánová kvůli velké časové vytíţenosti a místo nich přibyla Hana Kulhánková, jedna z organizátorek filmového festival Mezipatra. Andreu Majstorovičovou vystřídal na pozici dramaturga Bob Fliedr. Stopáţ byla zkrácena na 28 minut a vysílací čas byl stanoven na středu 21.30 - ovšem také dlouho nevydrţel a LeGaTo se posunovalo do stále pozdějších nočních hodin. Posun v čase vysílání umoţnil LeGaTu zaměřit se více na společenská témata např.témata homosexuality a náboţenství, mezigeneračních vztahů apod. Pozoruhodným faktem je také silné zastoupení transgender témat a respondentů v pořadu, které bylo patrně způsobeno aktivním a tvůrčím přístupem Johanky Martinové k práci na pořadu, která se soustavně snaţila propagovat LeGaTo na webu translide.cz a podněcovat lidi z komunity k tomu, aby se účastnili natáčení. LeGaTo bylo zrušeno na konci roku 2005, poslední díl se vysílal 14.prosince s tím, ţe jeho tématy se bude čas od času zabývat pořad Kosmopolis. V posledních dílech LeGaTa je znát určitý dramaturgický posun, otevírá témat jako feminismus, konceptuální umění, video art, LGBT čtení reklam - témata, na které později navázalo Q. Začalo se pracovat se slovem queer a poslední díly se vyznačují take větší sexuální otevřeností, alespoň co se týče jazykových prostředků. Forma pořadu zůstala však stejná magazín s voiceover čteným komentářem propojujícím jednotlivé příspěvky. Zásadním rozdílem mezi pořady Q a LeGaTa je, že za nimi stojí jiná myšlenka, úplně jiný přístup. LeGaTo vznikalo jeho komunitní pořad, 13

servis pro komunitu, točené velmi standartním, publicistickým způsobem. Skončilo ze dvou důvodů nízká sledovanost a nezájem České televize ho dále podporovat a neochota lidí z LGBT komunity v něm vystupovat. Taková česká apatie. Zdeněk Sloboda 1 Pořad LeGaTo bohuţel postihl osud mnoha komunitních pořadů pro určitou minoritu, to, ţe si kvůli jeho fokusu na menšinovou tématiku v názvu a anotaci pořadu nezíská diváky z majority, ale ani z minority, protoţe pro ně pořad nebyl zajímavý. Heterosexuální publikum si jej nezapnulo, protoţe ho povaţovalo (právem) za něco pro gaye a lesby a transgendery, homosexuální publikum si jej nezapnulo, protoţe jej mělo za pořad osvětový a vadila jim příliš akademická a naučná forma. O seriózní zpravodajství z komunity tady nikdo zájem nemá, protože tady ten pocit sounáležitosti, pocit, že je tu nějaká komunita, prostě není, nestihl se vybudovat od roku 1989. Zdeněk Sloboda První díl Q se vysílal 4.1.2007. Vznikl z iniciativy především dramaturga Filipa Nováka. Vlivů (pozn.ke vzniku pořadu) bylo víc a v jeden okamžik se sešly. Jeden z vlivů bylo to, že nedávno předtím skončilo LeGaTo a zůstal po něm prázdný prostor a já jsem si říkal, že by bylo dobré vymyslet něco, co by na to LeGaTo trochu navazovalo, ale třeba úplně jinak. Filip Novák 2 Pořad Q profituje z toho, ţe LeGaTo uţ udělalo na české mediální sféře v LGBTIQ problematice základní osvětu, která ovšem měla často velmi infomativní polohu. Tvůrci pořadu se rozhodli na LeGaTo navázat a zároveň 1 Všechny citace Zdeňka Slobody, sociologa a odborníka na queer /gender studies na FSV UK, v této diplomové práci jsou úryvky z rozhovoru, který jsem s ním dělala v květnu 2011 2 2 Všechny citace Filipa Nováka, dramaturga Q,, v této diplomové práci jsou úryvky z rozhovoru, který jsem s ním dělala v dubnu 2011 14

se však vymezit proti akademičnosti a formálnosti, kvůli které byl pořad částí LGBTIQ komunity kritizován a označován za příliš chladný a medicínský. Q si dalo za cíl přivést na obrazovky pořad mnohem hravější, uvolněnější a extravagantnější. Označuji ho za umělecky natočený ironizující žánr s nadsázkou ve formě i tématech určený gay-friendly lidem, zezábavňující pohled do určitých jinakostí. Nepovažuji Q za gay komunitní pořad, protože on tu ambici nemá. Sice obsahuje určitý servis - reporty z akcí at., ale ty jsou spíše okrajové, většinu má fabulace a hraní s gender normami a nenormami. Je tam znát silný autorský rukopis režisérů. Zdeněk Sloboda Výrazným rozdílem mezi pořady LeGaTo a Q, na který bých ráda poukázala, je odlišný geografický fokus témat i cílového diváka. LeGaTo se snaţilo pokrýt celou Českou republiku, aniţ by opouštělo její hranice či hranice Slovenska - počítalo s tím, ţe jeho divákem můţe být i člověk ţijící na venkově, člověk velmi svázaný předsudky, kterého je teprve potřeba přesvědčit o tom, ţe homosexuálové jsou normální lidé a učit je toleranci. LeGaTo si bylo silně vědomo své zodpovědnosti vytvářet korektní mediální obraz o homosexualitě a představovalo gaye veřejnosti jako osoby, které se narodily obtěţkány určitým břemenem, s nímţ se musí celý ţivot obtíţně potýkat a proto si zaslouţí od diváků porozumění. Q jde odlišnou cestou. Koncepcí je klást velký důraz na mezinárodní kontext, pravidelně vyjíţdět a věnovat kaţdý čtvrtý díl pořadu reportáţím ze zahraničí, co se však týče domácích témat, zůstává fokus Queer magazínu neskrývaně pragocentrický, zejména v počátcích pořadu. Důvodem je samozřejmě struktura tvůrčího týmu, jímţ byla skupina nadšenců reţisérů, moderátorů, scenáristů, kameramanů (Janek Růţička, Radim Špaček), kteří se mezi sebou znali, coţ s sebou nese samozřejmě značná rizika. Zejména v dílech z roku 2007 či 15

2008 je znát uzavřenost tvůrčího týmu- pořad je vytvářen námi pro někoho, jako jsme my. Chtěli jsme jít opačnou cestou než oslovit gay aktivisty a učit je pracovat s kamerou. Řekli jsme si, že oslovíme gay režiséry a scenáristy a vytvoříme z nich skupinu, která bude veřejnost seznamovat s tím, co my jsme si označili jako queer. Chtěli jsme v rámci pořadu Queer rozmazat a rozpít hranice mezi čtyřprocentní menšinou a většinou, chtěli jsme říct, že ta odlišnost není ničím výjimečná. LeGaTo prošlapalo cestu a my jsme na ně navázali a začali jsme i úmyslně vstupovat do vod tabu. Dostávali jsme na obrazovku i téma pornografie a další témata, kterým se ČT nikdy nevěnovala.náš koncept se propojil s nápadem režiséra Janka Růžičky, který s Fabianem Golgem připravoval queer časopis. Měl se jmenovat BUZ, přesmyčka s buzerantstvím, byl to hodně undergroundový, alternativní projekt, velmi vyhraněný. Řekli jsme si, že vznikne něco, co se bude jmenovat BUZ, což se nám hrozně líbilo. Bohužel jsme se setkali s nepochopením ze strany vedení televize. Filip Novák Po intervenci vedení ČT, podpořené gay aktivity, kteří název BUZ povaţovali za nedůstojný, se tvůrci uchýlili k názvu Queer, z něhoţ se nakonec vyloupla zkratka Q, neboť v pořadech České televize panovalo pravidlo vyvarovat se anglických názvů - pravidlo, které bylo dnes jiţ prolomeno pořady jako Hyde Park atd. Zahraničních formátů, kterým se Q mohlo inspirovat, mnoho nebylo. Dívali jsme se na nějaké zahraniční pořady, ale většinou se všechny soustřeďovaly na gay mainstream něco jako celebrity bulvár. To jsme dělat nechtěli, protože to podporuje ten stereotyp, že gay je frivolní, flirty olepený kluk, co jen chodí do klubů a tam se snaží někoho sbalit. Filip Novák 16

Mezi zmiňované gay mainstream pořady bychom mohli zařadit i soudobé pořady BBC jako Gaytime TV a That Gay Show, které se zaměřovaly na showbyznys, hudbu, zábavu, bez toho aby si kladly vyšší ambice. Konceptem bylo tedy vytvořit pořad, který záměrně nepracuje s pojmem LGBTIQ, ale queer, pojmem v Česku zatím neznámým, pořad bez aktivistických či osvětových ambic, který chce celou problematiku odlehčit a propojit s tématy feminismu, gender, seznamování, ţivotního stylu, identity. Ve španělském dílu byl performer, který se v rámci nějaké show svlékal donaha a chodil po městě. Řešili jsme, jestli by to mělo být v pořadu Queer a v čem je ta menšinové tématika - to jsou právě ty hraniční body, kde se dostáváme k tomu, že queer je ta podivnost. Dotýká se to práce s tělem, identitou, studem a nahotou. Filip Novák Slovo queer otevírá dveře všem experimentům, formálním i obsahovým, a umoţňuje věnovat se i věcem, které by v rámci komunitního LGBTIQ pořadu neměli své místo. Od začátku jsme si předsevzali, že budeme pracovat s humorem, což bylo dost ošidné, protože nikdo z toho týmu komediální autor nebo režisér nebyl. Filip Novák Bohuţel tento fakt je v pořadu znát, zvláště v dílech z let 2007-2008. Scénky, skeče, stand-up komediální výstupy provázejí pořad od samotného začátku, se střídavými úspěchy, někdy vydařenější, někdy oscilující na hranici trapnosti. Oceňuji ambice uvést do televizního vysílání komediální prvky, protoţe to je něco, co podle mého názoru na našich obrazovkách velmi výrazně chybí a je potřeba na tom pracovat, i za cenu dlouhodobějších dětských chorob. Problém českých televizí je, že zde není tradice pilotních dílů. Když se dělá pilotní díl, očekává se, že se bude vysílat. Na pilotním díle by se měly ale právě ukázat ty chyby a následně je opravit. (..) V počátcích se na jednom 17

díle podílelo pět, šest režisérů. Dneska jsme se ustálili na tom, že jeden díl dělá jeden režisér, někdy se na něm podílí dva. Tehdy ale pořad dělal celý tým, připomínalo to klubovnu. Filip Novák Fakt, ţe prvotní díly Q byly výsledkem kolektivního tvůrčího brainstormingu týmu, se výrazně projevuje v roztříštěnosti, nevyjasněnosti koncepce, nahodilosti témat, o které víc píšu v analýze prvního dílu. První díl, v němţ se rodí nový pořad Q, je typickým představitelem pilotu, který by neměl být určen k vysílání a měl by slouţit hlavně k pojmenování a vychytání chyb. Pilot, přestoţe je na něm znát veliké nadšení, elán a chuť experimentovat, budí dojem podomácku, na koleně vytvářeného videa několika amatérů. Podle mého názoru je toto podceňování pilotního dílu absurdní, zvláště kdyţ přihlédneme na to, jaká nadstandartní pozornost je jim věnována u zahraničních seriálů - pilot je povaţován za věc make it or break it - pokud diváci při prvním dílu nového fomátu televizi otráveně vypnou, uţ se nebudou chtít vracet a pořad bude jen stěţí získávat stálou fanouškovskou základnu. Reakce diváků byly velice bipolární. Pro určitou skupinu se to stalo kultovním formátem, protože přišel v období, kdy televize prožívala normalizační období, co se týče zábavy - skončily všechny černé komediální formáty jako Česká soda. Pro hodně lidí to Q svým nekorektním humorem a vyhraněností témat, co se dotýkaly okraje, nějak nahradilo. A nemuseli to být vůbec gayové. Existovala i skupina lidí, kteří pořad těžce nesli, včetně Hromady (pozn. Jiřího Hromady, nejznámějšího gay aktivisty v ČR), kteří nás ostrakizovali kvůli tomu, že kazíme image komunity a zaměřujeme se na úchylárny. Filip Novák Odpůrci byli pobouření crazy formální stránkou a poukazovali na fakt, ţe jako jediný český gay pořad by se mělo Q více zamýšlet nad tím, jaký mediální obraz o homosexualitě vytváří. 18

Mě osobně vadilo, když pořad sklouzával k akademismu a když témata byly zpracovávány příliš televizně a upovídaně. Měli jsme to postavený hodně autorsky, hodně svobodně. Proto volnost režisérů byla dost velká, některé díly se hodně vymykaly. Filip Novák Q klade velký důraz na výjezdy do zahraničí a věnování jednoho dílu měsíčně portrétování situaci LGBTIQ problematiky v jiných zemích, s tímto konceptem se počítalo i v rozpočtu, strategie byla ušetřit na třech dílech a mít pro jeden díl v měsíci dostatek peněz na výjezd omezeného štábu (reţisér, kameraman, zvukař, produkční) do zahraničí. To si myslím, že je neocenitelné pro komunitu, pro lidi, co nemají možnost cestovat, se dozvědět, jak žijí lidé v Rakousku, Německu, Itálii, Řecku, Anglii a dalších zemích. V některých zemích zase funguje ten štáb jako apoštol - pro gay komunity v některých zemích je naprosto nemyslitelné, že někde existuje gay pořad, který je v televizi. Filip Novák Postupem času v souvislosti se škrty v rozpočtu se stalo čím dál tím těţší tomuto konceptu dostát, ovšem pro tvůrce byly příspěvky ze zahraničí natolik důleţité, ţe se rozhodli od nich neupustit a pokračovat i za cenu alternativních řešení. Všechny zahraniční příspěvky jsou z vlastní produkce Q, natáčený buď kmenovými autory Q anebo jejich spolupracovníky, kteří ţijí přechodně v zahraničí a nabízejí lokální témata. Využíváme toho, že když někam vyráží některý z našich kmenových autorů na dovolenou nebo z nějakého důvodu, tak se můžeme domluvit, že za ním přiletí kameraman a pracují jako dvojčlenný štáb nebo si tam najme kameramana přímo na místě. V díle z Indie se stalo, že to natočil autor úplně sám, to bylo takové nejpunkovější. (..) Jednu dobu jsme zvažovali, že budeme nakupovat zahraniční příspěvky, ale pak jsme přišli na to, že vlastně není od koho co kupovat. Filip Novák 19

V průběhu čtyř let vysílání pořad Q několikrát měnil den a čas vysílání, v čemţ Filip Novák vidí jeden z důvodu klesající sledovanosti. Začínali jsme za Františka Lamberta (pozn.generální ředitel ČT 2003-2007) na ČT 1 ve 22.30, což byl luxusní čas a první půlrok jsme měli neustále stoupající sledovanost, až čtvrt milionu lidí. Kateřina Fričová ale přesunula Q jako menšinový pořad na ČT2 do určitého ghetta, z něhož jsme se chtěli dostat. (..) Minulý rok jsme se pohybovali kolem 1 % sledovanosti, teď šla sledovanost celé ČT2 celkově o několik bodů dolů, hodně poklesla. Na začátku roku 2011 jsme běželi ve středu ve 22.30, tam jsme se pochybovali kolem sledovanosti 0,7. Teď máme tak 0,2, což je asi 16tisíc lidí, což je tristní. V současné době jsme na zlomku sledovanosti proti tomu, co jsme měli v úvodu, a nemyslím, že by to bylo poklesem kvality. Filip Novák Sniţující se sledovanost je samozřejmě problémem celé ČT2. Hodnoty Dvojky klesaly za poslední dva tři roky výrazně, zřejmě v souvislosti s předčasným vypínáním jejího analogového vysílání. Dříve dosahovala podílů sedm aţ devět procent, v roce 2010 se pohybovala na hodnotách mezi čtyřmi aţ pěti procenty dospělého publika. Pokud divák nepřešel na digitální vysílání a zůstal u analogového příjmu televize, zůstaly mu všechny původní programy s výjimkou ČT 2. Podle mého názoru důvodem klesající sledovanosti pořadu Q určitě není propad v kvalitě. Myslím, ţe během čtyř let svého vysílání se mu daří najít svoji tvář, zklidnit počáteční roztříštěnost a projasnit dramaturgickou linii pořadu. Bohuţel posun v kvalitě pořadu se neprojevil ve sledovanosti. V současné době se Q vysílá v pátek v 23.20 s opakováním ve čtvrtek 01.45 v noci. Čas, který by se mohl zdát atraktivní - po něm a před ním bývají často umísťováno sitcomy a zahraniční minisérie jako Malá Velá Británie, povaţuje Filip Novák za mrtvou dobu, neboť většina z potenciálních cílových diváků páteční večer před televizí netráví. 20

Pořad Q se snaţí spolupracovat i s jinými např. zpravodajskými pořady České televize a zasazovat se tak o postupné pronikání LGBTIQ témat napříč televizním vysíláním, doporučování exkluzivních hostů do diskuzních pořadů (např. lesbické matky do politických pořadů, kdyţ se řeší problematika adopcí stejnopohlavními páry), zprostředkování zpravodajského servisu z LGBTIQ kulturních akcí (festivaly jako L na druhou, Mezipatra, pochody hrdosti). Bohuţel tato ambice často vychází vniveč, coţ je podle mého názoru škoda. Katastrofálním příkladem selhání této myšlenky je reportáţ ČT 24 z dubna 2011 o Prague Pride - první praţské gay parade, která se bude konat v srpnu. Pochody hrdosti gayů, lesbiček, transgenderů a všech, kteří chtějí podpořit boj za práva neheterosexuání menšiny se v Čechách konají od roku 2008 první ročník se odehrál v Brně, druhý ročník v Táboře, třetí ročník opět v Brně. Letos se vydá do hlavního města. Připravovali jsme celý díl o gay prides a mě napadlo, že by bylo zajímavé oslovit zpravodajství, aby na to téma, že se u nás něco takového chystá, udělala reportáž a nějak se tomu třeba dále věnovala, my jsme jim schopní dohazovat hosty - pro novináře, kteří se v tom neorientují, můžeme být docela dobří spojenci. Filip Novák Výsledek ovšem byl tristní. ČT 24 odvysílalo reportáţ nazvanou Love Parade míří do Česka, v nímţ zaznívá: Komornější verze legendární německé Love Parade, na kterou se každoročně sjíždějí miliony lidí, se odehraje poprvé i v České republice. Začátek čtyřdenní akce s názvem Prague Pride má zatím své místo v kalendáři napsané na 13. srpna. Očekává se až 50 tisíc návštěvníků, včetně velké vlny zahraničních fanoušků. Středem metropole má jít desetitisícový průvod hrdosti v karnevalovém stylu a pouliční taneční party. Akce vyvrcholí rok po tragické Love Parade v německém Duisburgu, kde zemřelo 21 lidí. "Bezpečnost budeme řešit s policií, musíme si najmout i vlastní bezpečnostní agenturu, která bude hlídat jednotlivé akce," prohlásil organizátor Pavel Kupšovský k problematice bezpečnosti akce, jejíž zajištění 21

bude vzhledem k loňským událostem v Německu klíčové. Festival by neměl omezit provoz ve městě, prozatím se neplánují žádné uzavírky. Mluvčí magistrátu Tereza Krásenská přisvědčuje, že průvod je již nahlášený a nic nenasvědčuje jeho případnému zákazu ze strany města.prague Pride navazuje na akce podobného typu v zahraničí, které se pravidelně konají už více než 30 let. "Spojili jsme se s organizátory amsterdamské Gay Pride, aby nám pomohli s organizací a ukázali nedostatky minulých akcí," dodává Kupšovský. V tuto chvíli se dokončuje upřesňování programu. Definitivní podoba akce by měla být jasná nejpozději v polovině května. Festival vyvrcholí řadou koncertů v centru Prahy, jedním z míst, o nichž se zatím jedná, je například Střelecký ostrov. 1 Omyl redaktorky, která připravovala tuto reportáţ, je aţ úsměvný- spletla dohromady gay parade a Love Parade, populární taneční párty v ulicích Berlína, která se poprvé konala v roce 1989 a naposled v roce 2010 - po obrovské tragédii, při níţ zahynulo 21 lidí a dalších 500 bylo zraněno, se organizátoři rozhodli tuto akci definitivně zrušit. Akce Prague Pride samozřejmě nemá s Love Parade nic společného a v ţádném případě nemá být jejím nástupcem. Navíc údaje ČT24 o tom, ţe se očekává 50 tisíc lidí, neodpovídají realitě a zástupci Prague Pride je na svých webových stránkách popřeli. Zprávy o tom, ţe do Prahy dorazí akce, na které loni málem ušlapali 500 lidí je navíc to poslední, co festival Prague Pride potřebuje, neboť vytváří iluzi, ţe se chystá něco hrozného, čemu je nutné se vyhnout anebo to pokud moţno zakázat. Bohuţel z této reportáţe převzali informace další novináři a podobná sdělení se objevila i v dalších médiích. Pořad Q se vysílá čtyři roky, od ledna 2007 do května 2011 byla odvysíláno 189 dílů. 1 Zdroj: Archiv ČT 24: http://www.ct24.cz/domaci/121299-love-parade-miri-i-do-ceska/ 22

3. LeGaTo 3.1 Analýza znělky pořadu a jazykových prostředků Znělka pořadu je velmi jednoduchá animace zaloţená na střídání černého pozadí s modře načrtnutými obrysy rukou, červeného pozadí, kde si tvář podobající se divadelní masce skrývá a odkrývá oči, a červeného pozadí, kde se spojují a rozpojují symboly označující ţenu a muţe. Samozřejmě není obtíţné rozluštit vyznění této animace - maska se snaţí zavírat oči nad tím, ţe ve společnosti existují i ţeny, které se spojují se ţenami a muţi, kteří se spojují s muţi a ti, v nichţ se element muţství a ţenství potkává. Maska bezpochyby představuje tvář heteronomní většiny, která ignoruje to, ţe ţijí lidé, kteří nespadají do stereotypních vzorů táta má mámu, máma má tátu. Animace tak predestinuje úhel pohledu pořadu - ve znělce je dominantní prvek maska- tvář veřejnosti, které jsou ukazovány věci, které se snaţí nevidět. Je tím naznačeno, ţe cílem pořadu je osvětová činnost, přinášení témat, která v jiných pořadech nedostávají dostatečný prostor, dělat sevis pro LGBTIQ komunitu. Znělka pořadu predestinuje LeGaTo nikoli jako formát o nás s námi, jak se popisuje, ale spíše o nás pro ně o nás, menšině, pro ně, většinu. Název pořadu LeGaTo je sloţeninou z názvů lesba, gay, transgender, coţ ospravedlňuje slovosled v podtitulu magazín o lesbických ţenách, gayích a translidech. V LGBTIQ terminologii se většinou pouţívá termín gay a lesbický a gayové a lesby - nikoli obráceně. Nestandartní slovosled věty také v očích divaka naznačuje preferenci lesbických témat nad gay problematikou, v čemţ jej můţe utvrdit převáţně ţenské sloţení redakce. Dalším poznatkem, který můţeme vyvodit z podtitulu pořadu, je uţití spojení lesbické ţeny - odhaduji, ţe za za volbou této formulace je snaha o vyhnutí se dilematu mezi slovy lesba a lesbička. Terminologie LGBTIQ menšiny v českém jazyce v tomto ohledu nemá jasno a veřejnost 23

homosexuálních ţen v otázce korektnosti rozdělená. Zatímco dnes, v roce 2011 je výrazně preferován pojem lesba s tím, ţe jde o slovo citově neutrální. Základní argument je jsou gayové, ne gayíčkové, my jsme lesby, ne lesbičky. Pojem lesbička se jich v oficiální terminologii nevyskytuje, protoţe pro většinu lesbické veřejnosti jde o heterosexismus, který je příliš spojen s uţíváním v pornografii, a také indikuje určitou slabost - kluci vydrţí označení gay, holkám budem říkat nějak něţněji, ne lesby, ale lesbičky. Odlišné je také vnímání slov jako lesba či lesbička u heteronomní veřejnosti, která si pod slovem lesba představí typ dyke - maskulinní ţeny s muţskými rysy, v muţském oblečení, která nesnáší chlapy a u které je její orientace konečná. Zatímco pojem lesbička je označení pro jemnou, krásnou, feminní ţenu, typ lipstick lesbian, na které její orientace není na první pohled patrná a které je její náklonnost k ţenám spíše znakem určité frivolnosti a svolnosti k experimentování (opět heterosexistický muţský sen - mít krásnou ţenu, která se nebrání sexuálnímu spojení s jinou ţenou) a její homosexuální orientace nemusí být konečná. Je aţ šokující, kolik lidí většinové orientace stále zastává názor, ţe mnoho lesbických ţen je jen frustrováno a jen nepoznalo správného chlapa a je moţné je konvertovat uspokojivým sexuálním stykem. Zatímco dnes se veřejnost přiklání spíše ke slově lesba, ještě před pár lety, v době vysílání LeGaTa, byla korektnost v lesbické terminologii velmi obtíţná. Zatímco homosexuální aktivitstky z občanských sdruţení jako GLL a Bengales, Pardubická lesba, Holky v Brně atd. se jednoznačně stavěly za výraz lesba, část lesbické veřejnosti vnímala tento výraz jako obhroublý aţ pejorativně zaměřený. Festival elnadruhou dokonce ve svých materiálech pouţíval spojení lesby/lesbičky, aby tím neurazili ţádnou ze skupin. Zajímavé je, ţe mainstreamová média se stavěla za pojem lesbička a často slovo lesba v korekturách opravovala na zdrobnělinu. Marcela Nejedlá, jazyková korektorka časopisu Instinkt, uvedla v roce 2008: Používáme tvar lesbička, protože to je správné označení podle slovníku (taky 24

se připouští lesbičanka, ale to mi připadá podivné. Lesbu vnímám jako poněkud pejorativní označení - tak trochu jako buzna, třeba. 1 Šárka Blaţková zústavu pro jazyk český AV ČR k problematice uvádí : Výkladové slovníky češtiny, a to jak Slovník spisovného jazyka českého, tak starší a obsáhlejší Příruční slovník jazyka českého, uvádějí shodně jen podobu lesbičanka, Nový akademický slovník cizích slov přidává navíc ještě podobu lesbička. Podobu lesba najdete v Ouředníkově Šmírbuchu jazyka českého (což je nejúplnější sbírka českých argotismů), ilustrovanou tímto dokladem: "Ale teď je všecko prolezlý lesbama a teploušema. Není divu, že jdou kšefty z kopce." Tedy evidentně s odstínem pejorativním. Je zřejmé, že termín lesba v úzu žije a některými skupinami mluvčích je přijímán, přesto bych se ho zatím zdráhala označit za neutrální. Naopak lesbička, domníváme se, na pozici neutrálního termínu výrazně aspiruje.takže se zdá, že lesbická komunita si převážně určila jako správné pojmenování lesba, ale se zcela mylným odvoláváním se na gramatickou češtinu. V tomto případě by snad mohla vyřešit tuto situaci aktivita lesbických organizací na změnu pojmu ve spisovné češtině v rámci sebeurčení, jak to učinili v minulosti např. Romové.Je pravda, že situace se ovšem komplikuje ještě prosazováním slova queer na úkor slova gay a lesbický, a tak se začíná v lesbických a feministických kruzích prosazovat i poněkud podivný tvar kombinace anglického a českého slova queer žena. 2 Tvůrci pořadu LeGaTo se patrně rozhodli pro uţití termínu lesbické ţeny, aby se vyhnuli sporu o korektnosti pojmu lesba či lesbička. O několik let později pořad Q jiţ tento problem neřešil a jasně se přiklonil ke slovu lesba, které je nyní povaţováno za správné a korektní. Pořad LeGaTo zase neřešil necítil potřebu ve svém názvu a podtitulu zohledňovat a obracet se i k jiným sexuálním menšinám (bisexuálové, asexuálové, pansexuálové, polysexuálové atd.) - podtitul LeGaTa zní magazín o lesbických ţenách, 1 Zdroj: http://www.bengales.cz/zajimavosti/tema-lesby-nebo-lesbicky.html 2 Zdroj: tamtéţ 25

gayích a translidech - není tam ţádný termín, který by je zastřešoval. Můţeme si tak všimnout určité změny v nárocích doby na korektnost LGBTIQ terminologie s postupem času. V letech 2004-2005 se o pojmech jako jiných formách neheterosexuální orientace neţ homosexuální a bisexuální příliš ve společnosti nemluvilo a nebyl důvod zohledňovat jejich postavení v podtitulu pořadu. Slovo legato znamená v hudební terminologii vázaně -jedná se o označení stylu hudebního přednesu, kdy jsou jednotlivé tóny hrány s co nejméně patrným oddělováním. To je metaforou provázanosti lidí neheterosexuální orientace, poukazuje na to, ţe i kdyţ jsou mezi nimi velké rozdíly, spousta věcí je spojuje např.problematika coming outu. Všechno samozřejmě souvisí s kontextem doby, v němţ byl pořad LeGaTo tvořen. Jeho vysílání skončilo 14.12.2005, zákon o registrovaném partnerství byl konečně přijat v březnu 2006 a účinnosti nabyl 1.7.2006. Pořad LeGaTo byl tedy připravován v době, kdy vrcholil boj za přijetí tohoto velkého kroku pro české homosexuální páry, o který se aktivisté snaţili jiţ od 90.let 20.století (V roce 1998 poslanecká sněmovna zamítla v prvním čtení první ucelený poslanecký návrh zákona o registrovaném partnerství osob téhoţ pohlaví.) Kontextem doby, kdy LeGaTo vznikalo, byla jasně definována společenská funkce pořadu - podpořit LGBTIQ komunitu v jejím boji za svá práva a ukázat většinovému publiku, ţe legalizace svazku dvou homosexuálů není ohroţením tradiční rodiny. 26

4. Q 4.1 Analýza znělky pořadu Znělka pořadu Q trvá 25 vteřin a jejím hlavním motivem je okřídlené oko, které v noci prolétává pokoji hotelu Queer, kde se před ním otevírají dveře netradičních souţití. Přestoţe se před letícím okem otevírají červené dveře jednotlivých pokojů, záběry jsou ve tvaru fish eye - rybího oka, coţ evokuje pocit pohledu skrze klíčovou dírku a podtrhuje dojem nahlíţení do soukromí. Kdo jsou obyvatelé hotelu Queer? V prvním pokoji je mladý teenager s kytarou - záběr trvá jen necelou vteřinu, ovšem kdyţ se podíváme pozorně, všimneme si plakátu svlečeného modela a obrázku George Michaela na zdi. Všechny tři motivy se v obraze jen mihnou, vynoří se a pak se zase ponoří do tmy a vidíme jen chlapce s kytarou. Co o něm stačí říct? Díky letmému vhledu do jeho pokoje můţeme spekulovat, ţe se chlapci asi líbí chlapci. A ţe uţ má coming out za sebou - jeho sexualita pro něj není něco, co by musel teprve objevovat, je s ní dostatečně srovnaný na to, aby si pověsil na zeď svého pokoje, kam mají přístup jeho rodiče či přátelé, fotografii nahého modela. Představitel jednoho typu cílového diváka pořadu. V dalším pokoji dvě mladé ţeny, sklánějící se nad dětskou postýlkou. Ve třetím jsou dva muţi ve spodním prádle, vykonávající ţenské domácí práce (jeden ţehlí, druhý luxuje)- v těchto dvou krátkých záběrech je moţné vysledovat touhu tvůrců znělky pohrávat si se stereotypními vzorci uvaţování nás diváků v oblasti - kdyţ se podíváme na obrázek dvou muţů, vykonávající ţenské domácí práce, automaticky předpokládáme, ţe jde o domácnost dvou homosexuálů. Ţádná jiná moţnost nás ani nenapadne. Proč by jinak byli jeden před druhým v trenkách a nátělníku? Proč by jinak společně luxovali a ţehlili? Ovšem u obrázku dvou ţen u postýlky je naše přesvědčení o jejich homosexualitě jiţ mnohem nejistější. Jistě, mohou to být dvě lesbičky, které společně vychovávají dítě, ale také to mohou být dvě 27

kamarádky, z nichţ jedna má dítě, a ta druhá ji přišla navštívit. Anebo to můţe být matka a slečna na hlídání. Znejištění v mysli diváka v otázce, zdali se jedná o lesbický pár, přináší i fakt, ţe obě dívky na obrázku jsou velmi feminní, dlouhovlasé, v šatech, které podtrhují jejich ţenskost, coţ je v protikladu s tradičním stereotypem lesby (dyke čili butch lesby) - krátkovlasé, hranaté, maskulinně vypadající ţeny v unisex oděvu. Zatímco tento pokoj přináší nestereotypní zobrazení lesby, obrázek partnerského ţivota dvou gayů si se stereotypností přímo pohrává - růţový ţupánek s nařasenými rukávy a fialové slipy, do kterého je oblečen jeden z muţů, přímo odkazuje na zaţitý vzorec v oblékání kluk v růţové= gay. Tento motiv ve znělce pořadu nám klade otázku - kdyţ se podíváte klíčovou dírkou na výsek z chování dvou ţen/muţů, jaké indicie potřebujete, abyste určili, ţe jde o homosexuální pár? V dalším pokoji je androgynně vyhlíţející ţena v koţené bundě s cigaretou v ústech a lahví v ruce v pokoji, který připomíná dílnu - moje domněnka je, ţe se jedná o náznak osoby s nevyjasněnou genderovou identitou, ovšem stejně dobře by se mohlo jednat o ţenu butch-lesbu či ţenu, která si staví svoji image na androgynním vzhledu (jako např. v 80.letech David Bowie), coţ se čím dál tím více prosazuje ve světě high fashion. Poslední oko, do kterého oko vlétne, je podle mého názoru obsazen nejzajímavěji- vidíme pár seniorů ve vaně, popíjející šampaňské, coţ by mohlo u diváka vzbuzovat otázku - co dělá v hotelu Queer heterosexuální pár důchodového věku? Naznačuje se tím, ţe jeden z páru má homosexuální sklony a je celý ţivot v closetu? Kloním se k názoru, ţe tento motiv ve znělce naznačuje, ţe pořad si klade za cíl nevěnovat se pouze gay tématice, ale otvírat i jiná tabuizovaná témata, mezi které sexualita lidí ve vyšším věku určitě patří. Také tím jasně definuje, ţe queer se nerovná gay, dokonce se to ani nerovná LGBT. Obyvatelem hotelu Queer (a diváky pořadu ) tedy nemusí být jen gayové a lesbičky - můţe to být kdokoli, kdo je dostatečně otevřený a bez předsudků. 28

4.2 Co je to Queer? Na stránkách pořadu Q se píše: Q je primárně zaměřen na mapování a diskusi o queer kultuře. Queer kulturou chápejme svět především sexuálních menšin, svět alternativ ke stereotypnímu, tradičnímu pojetí vztahů mezi lidmi a nemusí jít přitom pouze o gaye a lesby, ale nejrůznější další minoritní identity (označované slůvky jako transgender, intersexual či asexuál), o jejichž existenci má naše středoevropská společnost zatím spíše mlhavé a stále značně zkreslené představy. Q magazín zůstává pestrou mozaikou oscilující mezi mainstreamovými a zcela individualistickými, nekonformními a snad až alternativními tématy. Snaží se v rámci jednoho formátu nabídnout pohled na oba tyto odlišné póly které jsou nejpřesněji charakterizovány oním stále poněkud exoticky vyhlížejícím slůvkem queer. 1 Název pořadu a jeho dramaturgická koncepce se tedy odvíjí od pojmu queer, coţ je od tvůrců pořadu odváţný krok, vezmeme-li v potaz, ţe velká část českého publika neví, anebo alespoň neví jistě, co slovo queer znamená. Samotný pojem je velmi problematické definovat a často bývá uţíván v nesprávném kontextu. V Česku je tahle nálepka pouţívána pro přelepení pojmů gay, lesba, transsexuál, bisexuál. Část české LGBT menšiny proti uţívání slova queer protestuje, neboť jej vnímá jako označení pro člověka, který (asi) nemá ve své sexualitě jasno anebo se stydí přihlásit ke své homosexualitě, proto se schovává za všeobjímající nic, které nedefinuje ani gender ani orientaci. Ale to queer není. Queer je prostor, kde není třeba se zařazovat do existujících škatulí, které tím, že mají stanovené hranice, diskriminují a způsobují symbolické násilí na jedincích, kteří nechtějí nebo nemůžou se do těchhle pár škatulí vecpat. Queer neznamená kolonizaci všeho 1 Zdroj : www.ceskatelevize.cz/q 29

jiného, než je normativní heterosexualita (do queer se dají zařadit i nonkonformní heterosexuální identity a chování). Queer není primárně o sexu, o tom, spát s kýmkoliv / s čímkoliv. Queer je prostor pro ty, kteří stojí mimo normativní heterosexualitu a mimo normativní homosexualitu (což jsou ti a ty, kteří se nechtějí označit za gaye, lesby, bisexuály, asexuály atd.). Zdeněk Sloboda 1 Rozdíl mezi homosexualitou a queer vysvětlím větou : Homosexualita není volba, queer je volba. Pokud o sobě řeknu, ţe jsem queer, neříkám tím nic o svých preferencích, vyjadřuji tím pouze svůj názor. Mohli bychom diskutovat o tom, zdali je odkazování na slovo queer v názvu pořadu dramaturgicky správným tahem. Je vhodné dávat pořadu, který se zaměřuje na LGBT menšinu, název, který odmítá nálepky heterohomo-muţ-ţena a v podstatě jde proti vymezování společnosti na homo menšinu a hetero většinu? Je vhodné dávat pořadu název, jehoţ pravý význam velká většina diváků nezná? Je vhodné dávat pořadu název, který je tak často špatně interpretován a částí LGBT menšiny odmítán? Je vhodné dávat pořadu název, jeţ v anglosaských zemích je nadávkou? Pojmenování Q je podle mého názoru ve své minimalistické mnohoznačnosti mnohem přitaţlivější. V angličtině bývá písmeno Q uţíváno jako zkratka slova question - otázka, coţ je příznačné pro pořad, který si klade za cíl vyvolávat diskusi o problematice sexuálních minorit. V karetním slangu je písmeno Q označením královny- queen je anglickým slangovým výrazem pro okázalého gaye se sklony k velmi extrovertnímu chování, aţ exhibicionismu. Ve fyzice je Q značkou tepelné energie. 1 Zdroj: http://www.colourplanet.cz/64280-reakce-na-reakci-%e2%80%93-jak-se-chapat! 30

4.3 Analýza jazykových prostředků pořadu Q Q se profiluje jako konvencemi nesvázaný pořad pro otevřené publikum a tomu odpovídá nejenom styl reportáţí, ale i jazykové prostředky moderátorů. Nekonvenčnost tematiky, která mnohdy šokuje otevřenou manifestací jinakosti, v níž není nouze o hyperboličnost, sebeparodii a mystifikaci, vyvažují tvůrci pořadu tím, že se snaží formulovat průvodní komentáře moderátorů střízlivým a takřka důsledně tvarově spisovným jazykem, s velmi ojedinělými vstupy nespisovnosti (v dnešním kousku se to bude hemžit hvězdama, kolena se mi podlomily apod.)(..)v pořadech samých, jak v rozhovorech s lidmi, kteří patří ke queer komunitám, tak v reportážích seznamujících diváky s životem těchto komunit, se častěji, než bychom očekávali, objevují výrazy jako buzerant, buzna, buznička, buzik, buzní komunita, buzní záležitost, buzní styl, teplý život, teplometi, vykrouceniny; tyto pojmy slyšíme z úst těch, kdo se k této komunitě hlásí. 1 Studie se dál tímto jevem nezabývá, nicméně je jasné, ţe uţívání těchto výrazů je velmi podstatný rys v jazykových prostředcích tohoto pořadu. V jakémkoli jiném pořadu České televize by tyto pejorativně vnímané výrazy byly nebyly přijatelné, avšak v Q je to samozřejmě v pořádku, protoţe tyto pojmy slyšíme z úst gayů a leseb. Anebo ne? Kontroverzní téma toho, zda jsou homosexuálové oprávnění uţívat v médiích slova, která jsou obecně vnímáná jako projev netolerance a homofobie, samozřejmě netýká jen pořadu Q. V červnu roku 2009 proletěla internetovými médii kauza homosexuálního celebrity bloggera Pereze Hiltona, který se dostal do kříţku se zpěvákem skupiny Black Eyed Peas a napadl jej slovy : You re so gay, stop being such a faggot. 2 1 Analýza a hodnocení jazykové úrovně vybraných pořadů České televize za 2.pololetí 2008, Ústav pro český jazyk Akademie věd 2 Zdroj: http://perezhilton.com/2009-06-22-my-statement 31

(Jsi gay, přestaň být taková buzna). Slovy acting like a faggot popisoval Perez Hilton situaci, kdy zpěvák Will i.am. poslal svého manaţera jej uhodit (coţ je, podle Hiltona, chování buzny ),místo toho, aby si s ním vyřídil účty sám (coţ by udělal pravý muţ ). Tento nekorektní a neskrývaně homofóbní útok si Hilton v mediální rozepři na svém webu obhájil tím, ţe jeho homosexualita ho opravňuje svévolně uţívat výrazy jako faggot pro gaye i heterosexuály. Dostáváme se k velmi závaţnému tématu - kdo má právo uţívat pejorativních výrazů pro homosexuální menšinu? Je v pořádku, kdyţ slovo faggot/ buzna řekne otevřeně homosexuální moderátor ve veřejnoprávní televizi? Je v pořádku, kdyţ tento výraz pouţije gay ve vztahu k heterosexuálnímu muţi jako nadávku? Je v pořádku, kdyţ tento výraz pouţije heterosexuál pro gaye? Samozřejmě problém korektnosti uţívání pejorativních výrazů pro minority se neomezuje jen na gay problematiku v heteronomní společnosti. Stejný problém nastává např.s uţívání pejorativních rasově nekorektních výrazů v americké, zejména slov jako nigger či nigga - slov, které jsou v kontextu konverzace dvou černochů vnímány podobně jako výrazy mate či bro ( kámo, vole), ovšem mezi bělochem a černochem je toto slovo vnímáno jako uráţející, poniţující rasový útok. Dává otevřeně homosexuální orientace člověku právo hovořit o jiných gayích jako o buzerantech, stejně jako tmavá kůţe zaručuje povolenku uţívat výraz negr a muslimská víra je nutností k tomu, aby stand-up komik mohl dělat vtipy na téma všichni muslimové jsou teroristi.? Všechny tyto reference vedou k jednomu závěru : zdá se, ţe aby se člověk cítil oprávněn pohrávat si stereotypy o určité minoritě, je nutno, aby k ní sám patřil. Pak má zaručenu od společnosti nenapadnutelnost v dané věci a můţe o ní hovořit zcela svobodně a otevřeně, zatímco příslušníci majority se často aţ křečovitě drţí neutrálních, velmi formálních výrazů, aby se náhodou nedopustili nějaké nekorektnosti a nebyli nařčeni z homofobie/rasismu/antisemitismu/ xenofobie atd. 32

Kde je hranice je v pořádku, kdyţ o sobě homosexuál mluví jako o buzničce? Je v pořádku, kdyţ mluví o jiných homosexuálech jako o buznách? Je v pořádku, kdyţ prohlásí o svých hetero kolezích, ţe jsou to buzny? Kdyţ uţívá slovo buzna jako nadávku? V kontextu pořadu Q výrazy jako buzna můţeme povaţovat za přijatelné, neb jsou v souladu s celkovým tónem jazykových prostředků. Q se profiluje jako free excentrický pořad pro mladé a otevřené publikum a nahrazení slov jako buzna neutrálními a formálnímější výrazy jako homosexuál by patrně vyznělo jako směšná a velmi křečovitá snaha o korektnost. Tvůrci pořadu uţívají tyto výrazy, patrně aby demonstrovali určitou sebeironii, to, ţe se neberou váţně a jsou se svojí homosexuální identitou srovnáni natolik, ţe slova jako buzna, buzní, buzerant se jich nedotýkají jako uráţky. Zajímavé je, ţe tyto výrazy obvykle slyšíme pouze od moderátorů a v over-voice komentáři, nikoli od respondentů, kteří se ve svém slovníku většinou drţí mnohem korektnějších výrazů jako gay a lesbický či queer. Kapitolou sama pro sebe je uţívání slova queer klíčového, titulního slova- s nímţ je v pořadu zacházeno víc neţ benevolentně. Významy, v nichţ je toto slovo uţíváno, lze shrnout následovně : Synonymum slov gay a lesbický Androgynní, bezpohlavní či s nevyjasněnou orientací i pohlavím Synonum slova neheterosexuální Synonymum slova pansexuální Divný, zvláštní, výstřední, ujetý (např. Který český hudební umělec je queer? - Třeba Vladivojna La Chia, ta se hodně vymyká. Ta je hodně divná. ) Operování s pojmem queer je problematické zejména z důvodu střetu jeho významu, jak je definují gender studies (zastřešující prostor, v němţ orientace není důleţitá), významu, v jakém je vnímán v Česku (synonymum 33

slova gay a lesbický) a významu, v jakém je pouţíván v angličtině (původně nadávka, nyní zastřešující pojem pro LGBT komunitu, ovšem stále uţíván v pejorativním smyslu). Za zmínku stojí i to, že v pořadech zaznívají vedle češtiny i jiné jazyky: jeden z moderátorů dílů z počátku pololetí využíval při komentování střídavě češtinu a slovenštinu (já jsem se rozhodl, že budu mluvit česky, môj ty bože, no kam ma to zas poslali), v pořadech je často slyšet angličtinu, němčinu i další jazyky; velká část reportáží se totiž odehrává v jiném prostředí než českém představena je queer scéna v Berlíně, Londýně, Paříži, Moskvě i dalších evropských metropolích, a také na jiných kontinentech. Rozhovory vedené v příslušných jazycích jsou opatřeny českými titulky, jež jsou opět formulovány tvarově spisovnou češtinou, naplněnou ovšem substandardními lexikálními výrazy. K jazykové rozmanitosti přispívá v některých dílech ze závěru pololetí parodicky laděný kurz anglického jazyka A phrase a gay (vytvářející obskurní paralelu k A phrase a day ), dodávající k pestré substandardní slovní zásobě české ještě příslušnou slovní zásobu anglickou. 1 1 Zdroj: Analýza a hodnocení jazykové úrovně vybraných pořadů České televize za 2.pololetí 2008, Ústav pro český jazyk Akademie věd 34

4.4 Q v roce 2007 4.4.1 Analýza prvního dílu Q z roku 2007 První díl pořadu Q nazvaný Seznámení se vysílal 4.1.2007. Začíná jazykovým okénkem se známou překladatelkou Danou Hábovou, která vysvětluje divákům význam slova queer a idiomů s ním spojených, tyto záběry ze studia se střídají s interview se zahraničními (převáţně britskými) turisty v ulicích Prahy o tom, jak rozumí slovu queer. Pasáţe s Danou Hábavou působí vice stylizovaně a parodicky neţ edukativně, jako by se tvůrci snaţili oprášit humor ve stylu Alles Gute. Hábová odvede z jazykového hlediska dobrou práci, vysvětlí uţití slova queer ve významech výstřední, podivný anebo homosexuální. O tom, jak angličtina vnímá slovo queer (jeho citové zabarvení, jeho vhodnost pouţití) se nemluví, taktéţ není zmíněno jeho postavení v LGBTIQ terminologii, coţ by bylo vhodné, vzhledem k tomu, ţe jsou zmíněny termíny jako queer sociologie, queer film, queer studies atd. bez toho, aby byl osvětlen jejich význam. Z ankety s cizinci vyplývá, ţe queer je jako označení pro homosexuála problematické - turisté se zdráhají ho pouţívat a říkají, ţe je to slangový výraz pro gaye. Pejorativní rozměr tohoto slova nikdo nezmíní. V rozhovoru s partou mladých Američanů na ulici zazní : Občas se lidi si lidé říkají queer, kdyţ se nechtějí označit za gaye nebo heteráka. Chtějí být sexuální otevření, ať uţ to znamená cokoli. tato částečně pravdivá formulace naznačuje, jak snadno lze pojem pojem queer zaměnit s něčím jiným - Problémem úvodní části zaměřené na vysvětlení pojmu queer je podle mého názoru fokus na respondenty spojené s významem slova v angličtině, který však neodpovídá výkladu LGBTIQ terminologie. Hábová přeloţí slovo queer jako podivný, zvláštní, homosexuální, turisté v ulicích se v jeho významu rozcházejí, proto by bylo vhodné se obrátit na někoho, kdo 35