Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2007 Sb. Postup pro měření a hodnocení pokrytí území signálem zemského vysílání v systémech digitální a analogové televize Úvod Měření pokrytí území signálem zemské digitální a analogové televize slouží k objektivnímu stanovení míry pokrytí území / počtu obyvatel těmito signály. Metodický postup popisuje přípravu na měření, způsob měření a vyhodnocení naměřených dat. 1. Příprava měření ČLÁNEK I. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Příprava měření a její provedení má podstatný vliv na průběh a kvalitu realizace zadaného měření. Pro přípravu měření je nezbytné zejména : a) Detailní seznámení se zadáním měření. b) Získání všech relevantních technických informací o vysílači (vysílačích) měřeného signálu - umístění, vyzářený výkon (e.r.p.), vyzařovací diagramy anténního systému, jeho výška nad terénem. c) Pokud zadání neobsahuje predikci pokrytí zájmové oblasti a nebo z ní nevychází, je vhodné provést alespoň orientační výpočet pokrytí. Tento výpočet může pomoci při optimálním zvolení měřicích míst, případně stanovení jejich počtu pro možnost objektivního vyhodnocení měření. d) V této fázi přípravy se zvolí místa měření do úrovně obcí - detailnější výběr se provede při vlastním měření na místě. e) Rozhodnutí o typu použitých měřicích přístrojů a antén, jejich kontrola. 2. Výběr měřicích míst 2.1 Měřicí bod, měřicí místo Měřicí bod - Libovolně vybrané místo příjmu, kde je měřena intenzita elektromagnetického pole a případné další parametry TV signálů. Měřicí místo - Místo příjmu, vybrané podle zvolených kritérií, které se skládá z jednoho nebo několika měřicích bodů. V případě několika měřicích bodů je výsledná hodnota intenzity elektromagnetického pole, reprezentující měřicí místo, tvořena aritmetickým průměrem absolutních hodnot intenzity elektromagnetického pole naměřených na jednotlivých měřicích bodech, vzdálených od sebe několik metrů. 2.2 Výběr měřicích míst a) Pokud jsou měřicí místa přesně stanovena zadáním, provede se měření podle zadání s případnou odchylkou danou místní situací (okolní zástavba, jiné překážky).
b) Pokud nejsou měřicí místa (lokality) zadána, je třeba je specifikovat při přípravě měření. c) V případě měření pro účely zjištění, zda je lokalita (obec) pokryta se stanoví počet měřicích míst podle členitosti terénu a zástavby tak, aby bylo možno s dostatečnou přesností stanovit míru pokrytí TV signálem. Vlastní měřicí body se volí na místech, která nejsou v těsné blízkosti objektů, zastiňujících směr k vysílači a nejsou ovlivněna metalickým vedením a dalšími vlivy. d) V případě měření pro účely pokrytí území se výběr měřicích míst provádí podle požadavků na měření - měření po paprscích, kružnicích, na komunikacích a pod. V tomto případě je systém výběru stanoven detailně pro každou akci. Kritérium pro stanovení počtu měřicích míst : Při stanovení minimálního počtu měřicích míst, potřebného pro zajištění zvolené přesnosti měření lze vycházet z podmínek doporučení CEPT/ERC/REC 74-02E. Počet měřicích míst je závislý na rozdílu naměřených intenzit elektromagnetického pole v rámci souvislé sledované oblasti (cca 1 x 1 km) : E = E max. - E min., kde E max. E min. - maximální hodnota naměřené intenzita elektromagnetického pole - minimální hodnota naměřené intenzita elektromagnetického pole Postup : 1. Vybere se nejméně 5 měřicích míst s tím, aby tato místa představovala nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště (pro velmi malé obce jsou postačující 3 měřicí místa), 2. Na vybraných místech se provede měření intenzity elektromagnetického pole a stanoví se rozdíl intenzit E, 3. Zjištěná hodnota E se porovná s hodnotami, uvedenými v následující tabulce 1, 4. Pokud je zjištěna hodnota E 5 db, není třeba zvyšovat počet měřicích míst, 5. Pokud je zjištěna hodnota E > 5 db je třeba zvýšit počet měřicích míst v rámci tabulky 1. Tabulka 1 Volba počtu měřicích míst Věrohodnost E (db) pravděpodobnost přesnost měření 0-5 5-10 10-15 15-20 % db Potřebný počet měřicích míst 95 1,5 2 7 15 27 2.3 Stanovení váhového koeficientu Pomocí váhového koeficientu je transformováno pokrytí území (zjištěné např. výpočtem nebo vyhodnocením měření intenzity elektromagnetického pole bez využití váhového koeficientu) na pokrytí počtu obyvatel. Tento koeficient představuje subjektivní odhad rozložení hustoty obyvatel v dané obci. Váhový koeficient je uveden v procentech (0 až 100 %) a představuje subjektivní odhad procenta počtu obyvatel z celkového obyvatelstva dané obce, které dané měřicí místo reprezentuje. 1
Součet váhových koeficientů (přes všechna měřicí místa) musí tedy být roven 100%. Každé měřicí místo se na základě výsledků měření ohodnotí jako pokryté či nepokryté a dále se mu přiřadí odpovídající váhový koeficient k v (k v = 0% v případě nepokrytého měřicího místa, 0%<k v <100% v případě pokrytého měřicího místa). Výsledné pokrytí dané obce (P) se vypočítá z následujícího vztahu: P = k v [%] 3. Měření intenzity elektromagnetického pole 3.1. Měřicí souprava Měřicí souprava pro měření intenzity elektromagnetického pole je tvořena anténou, napáječem a měřícím přístrojem (měřicím přijímačem, analyzátorem spektra). 3.2. Měřicí přístroje Měřicí přístroje, používané pro měření intenzity elektromagnetického pole musí umožňovat objektivní měření úrovní analogových i digitálních televizních signálů a být v předepsaných intervalech kalibrovány. 3.3. Měřicí antény Pro měření intenzity elektromagnetického pole se použijí kalibrované antény s definovanou anténní korekcí. Přijímací část měřicí soupravy je tvořena touto kalibrovanou anténou a anténním svodem (napáječem) se známými vlastnostmi (útlumem) pro kmitočtové pásmo měřených signálů. 3.4. Společné základní postupy při měření intenzity elektromagnetického pole a) Měření se provádí na měřicích místech, vybraných podle kritérií, uvedených v článku 2.2. Výsledkem je hodnota intenzity elektromagnetického pole, naměřená na jednom měřicím bodě nebo v případě několika měřicích bodů tvořená aritmetickým průměrem absolutních hodnot intenzity elektromagnetického pole, naměřených v jednotlivých měřicích bodech. Tato hodnota se považuje ze reprezentativní hodnotu pro dané měřicí místo. b) Měření se provádí měřicí soupravou s pomocí měřicí antény, umístěné obvykle ve výšce 10 m nad terénem. Pro zvýšení objektivity měření je vhodná kontrola vertikálního rozložení intenzity elektromagnetického pole pro zjištění, zda se přijímací anténa nenachází v lokálním minimu (vlivem vícecestného šíření televizních signálů). Při nasměrování antény na měřený vysílač analogové televize nebo na signál s nejvyšší kvalitou DVB-T se zjistí průběh intenzity elektromagnetického pole při změně výšky měřicí antény v rozmezí cca 5-10 m. Za reprezentativní hodnotu se považuje hodnota intenzity elektromagnetického pole v plochém maximu. c) Při měření intenzity elektromagnetického pole je nutno brát v úvahu citlivost měřící soupravy (šumový práh). Pokud odstup úrovně naměřeného signálu od šumového prahu měřicí soupravy je nižší než 8 db, je třeba naměřenou hodnotu intenzity elektromagnetického pole korigovat. d) Na měřicím místě se provede měření intenzity elektromagnetického pole televizních signálů a další případná měření (subjektivní hodnocení, vybrané parametry modulace apod.). Naměřené hodnoty spolu s dalšími informacemi, definujícími měřicí místo a měření (souřadnice, popis měřicího místa, datum) jsou zaznamenány do dohodnuté tabulky. 2
3.5. Nejistota měření Při měření je výsledná hodnota zatížena nejistotou měření, způsobenou přesností použitých měřidel (měřicích přístrojů, antén a dalších prvků, použitých v měřicí soupravě), prostředím a dalšími vlivy. Pro posouzení nejistoty měření (přesnosti naměřené hodnoty) je nutno vycházet z deklarovaných přesností použitých měřidel dále jsou uvedeny obvyklé přesnosti pro měření intenzity elektromagnetického pole (nejnepříznivější hodnoty běžně používaných prvků měřicí soupravy) : měření úrovní : ± 2,0 db typicky ± 1,0 db anténní korekce : ± 2,0 db typická hodnota útlumy přijímací cesty : ± 0,5 db lze měřit na skutečné instalaci Standardní nejistota typu A Je statistickou veličinou závislou na počtu měření - podle tabulky 1 zvolíme potřebný počet měřicích míst. Podle počtu měřicích míst zvolíme přesnost 1,5 db, takže standardní nejistota typu A : u A = 1,188 Standardní nejistota typu B Vychází z přesnosti jednotlivých částí měřicí soupravy. Kvadratickým sečtením dílčích nejistot (vycházejících z výše uvedených přesností) získáme pro přesnost měř. úrovní ± 2,0 db výslednou nejistotu typu B : u B = 1,1497 Kombinovaná standardní nejistota měření u C = 1,653 (4,4 db) Lze tedy předpokládat dosažitelnou nejistotu měření intenzity elektromagnetického pole 4 db. 4. Subjektivní hodnocení kvality televizních signálů 4.1. Měřicí souprava Měřicí souprava pro posuzování kvality měřeného televizního signálu jeho subjektivním hodnocením je tvořena anténou, napáječem a měřícími přístroji. 4.2. Měřicí přístroje Měřicí přístroje, používané pro subjektivní hodnocení kvality TV signálů musí splňovat technické požadavky, uvedené v příloze 1 tohoto metodického postupu. Přístroje musí umožnit příjem a dekódování (demodulaci) kontrolovaných televizních signálů a jejich zobrazení na odpovídajícím displeji. 3
4.3. Měřicí antény Pro kontrolu kvality televizních signálů je třeba použít přijímací antény, jejichž minimální technické parametry odpovídají standardním přijímacím zařízením pro odpovídající televizní systémy. Technické parametry standardních přijímacích zařízení jsou definovány v 1 písm. xxx vyhlášky. 5. Vyhodnocení pokrytí Výsledky objektivního měření a hodnocení televizních signálů umožňují stanovení pokrytí počtu obyvatel (s využitím váhového koeficientu). Vzhledem k tomu, že způsob vyhodnocení pokrytí se částečně liší podle systému (digitální nebo analogová televize), jsou další popisy uvedeny v příslušných částech tohoto metodického postupu. ČLÁNEK II. MĚŘENÍ SIGNÁLŮ DVB-T Měření pokrytí území signálem zemské digitální televize (DVB-T) a hodnocení jeho kvality se vzhledem ke specifickému projevu digitálního signálu liší od běžného měření a hodnocení kvality signálů analogové televize. V případě signálu DVB-T rozdíl mezi obrazem výborným a žádným reprezentuje rozdíly jednotek decibelů v odstupech c/n nebo c/i. Pro zajištění maximální objektivity měření je proto třeba věnovat maximální pozornost výběru měřicích míst a vlastnímu měření. 1. Měření intenzity elektromagnetického pole měření v pevných bodech 1.1. Základní postup Základní postup při měření intenzity elektromagnetického pole pro měření na pevných místech je uveden v článku I., odst. 3.4. Měřicí anténa se nastavuje do azimutu, z kterého je přijímán signál s nejvyšší kvalitou (kontroluje se tvar spektra na analyzátoru spektra, případně chybovost MER a/nebo BER na měřicím přijímači). 1.2. Měření intenzita elektromagnetického pole na střechách budov Příjem na pevnou přijímací anténu je v RRC06 definován jako příjem na úrovni střech budov s tím, že výšku antény 10 m lze považovat za reprezentativní. Pro objektivní měření ve výškové zástavbě je nutno provést měření intenzity elektromagnetického pole na střechách domů (jedná se o výškové budovy převážně v sídlištích větších měst). Pro vyloučení měření v lokálním minimu je třeba zjistit maximální hodnotu pole při vertikální i horizontální změně umístění měřící antény (min. ±1-2 metry). V případě, že je lokalita (sídlo) měřena jednak klasickým způsobem (měřicí vůz s anténou ve výšce 10 m) i měřením na střechách budov, je třeba zodpovědně posoudit váhové koeficienty pro jednotlivá měřicí místa. 1.3. Nastavení měřicích přístrojů Pro vlastní měření úrovní signálů DVB-T je nutno preferovat způsob integračního měření, t.j. měření v celé šířce pásma signálu DVB-T (rutinou výkon v kanálu u spektrálních analyzátorů, odpovídajícím nastavením u ostatních měřicích přístrojů). 4
Jako méně přesné měření intenzity elektromagnetického pole lze použít klasické měření s menší šířkou pásma rozlišení (RBW, IFBW). Doporučené nastavení základních parametrů měřicích přístrojů spolu s výpočty korekcí je uvedeno v příloze č. 2. 1.4. Referenční plánovací a minimální mediánní intenzita elektromagnetického pole Pro účely měření pokrytí signálem DVB-T se vychází z výsledků RRC06, kde jsou definovány intenzity elektromagnetického pole : a) Referenční plánovací hodnota intenzity elektromagnetického pole Jedná se o referenční minimální mediánní hodnotu intenzity elektromagnetického pole pro účely plánování sítí DVB-T (definice RRC06, Příloha 2, kapitola 3, tabulka A.3.5-1., t.j. bez zohlednění modulačních schémat) referenční kmitočet 200 650 MHz referenční E med._fr 50 56 dbµv/m Výpočet intenzity elektromagnetického pole pro jiný kmitočet (E med._f ) : E med._f = E med._fr + k, kde k = 20 log (f/f r ) Uvedené hodnoty platí pro c/n = 21 db a příjem na pevnou přijímací anténu. b) Minimální mediánní hodnota intenzity elektromagnetického pole Hodnota určující minimální mediánní hodnotu intenzity elektromagnetického pole, vhodná pro posouzení pokrytí (definice RRC06, Příloha 2, kapitola 3, tabulka A.3.2-2.). Tabulka obsahuje hodnoty E med._min. pro různé druhy systémových variant a různé typy příjmů. Referenční kmitočty jsou stanoveny na 200 a 500 MHz, totožný je vztah pro přepočet E med._min na jiný než referenční kmitočet : E med._min._f = E med._min._fr + k, kde k = 20 log (f/f r ) platí pouze pro příjem na pevnou anténu V příloze 3 tohoto metodického postupu je uvedena tabulka A.3.2-2 z RRC06 spolu s tabulkou středních kmitočtů kanálů DVB-T a hodnot E med._min. Porovnání obou hodnot - podle bodů a) a b) - pro prozatím využívanou systémovou variantu C2 (8k, 64QAM, kódový poměr 2/3): E med._min. = E med._ref. - 1,2 db 2. Měření intenzity elektromagnetického pole měření za jízdy Měření intenzity elektromagnetických polí (a případných dalších parametrů, definující kvalitu signálu DVB-T) za jízdy se v současné době testuje. 5
3. Subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů Obecný popis měřicí soupravy pro subjektivní hodnocení kvality televizních signálů je uveden v článku I., odst. 4. a) Při subjektivním hodnocení signálů DVB-T je nutno přihlížet k charakteru signálů DVB-T při snížení odstupu c/n, c/i o cca 2-3 db pod limitní hodnotu dojde k naprostému výpadku signálu, b) Přijímací anténu měřicí soupravy je třeba nasměrovat do azimutu, kdy se získá signál s nejvyšší kvalitou (kvalitu lze hodnotit objektivně sledováním tvaru spektra, případně měřením některých z parametrů chybovosti signálu BER, MER), c) Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije třístupňového hodnocení : Q1 : kvalita špatná časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje Q3 : kvalita dobrá jednotlivý mžikový výpadek (viz další text) Q5 : kvalita výborná nepozorovatelné závady v kvalitě obrazu a zvuku Kvalita Q3 Doba sledování kvality obrazu i zvuku na vybraném programu z měřeného multiplexu je minimálně 3 minuty. V případě výskytu ojedinělého mžikového výpadku je třeba zaměřit se na zjištění jeho zdroje (vliv velké chybovosti - nízká intenzita elektromagnetického pole, impulzní nebo jiné rušení vysokofrekvenčním signálem a pod.). Zaznamenání tohoto jevu na více bodech v měřené lokalitě (bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n) by mělo sloužit k detailnějšímu rozboru příčin degradace signálu DVB-T. 4. Měření chybovosti signálu DVB-T Při hodnocení kvality signálu DVB-T je třeba podle možnosti použitých měřicích přístrojů měřit některý z parametrů, definujících objektivně kvalitu dekódovaného signálu OFDM. a) Měření chybovosti BER - před Viterbiho dekodérem jedná se o měření chybovosti přenášeného datového toku před korekcí, - za Viterbiho dekodérem chybovost po korekci osamocených chyb v datovém toku. b) Měření MER Jedná se parametr, komplexně hodnotící kvalitu přijímaného signálu (odstup modulačních chyb signálu OFDM). Pro účely měření kvality signálu DVB-T se obvykle měří BER za Viterbiho dekodérem (referenční hodnota pro bezporuchový příjem je BER < 02 E-04) a MER (doporučená hodnota MER > 22 db). 5. Vyhodnocení výsledků měření 5.1 Vyhodnocení pokrytí - definice a) Pokrytí měřicího místa - měřicí místo je pokryto, pokud : - jsou splněny požadavky na minimální intenzitu elektromagnetického pole, - jsou splněny požadavky na kvalitu signálu při subjektivním hodnocení, 6
b) Pokrytí malé oblasti : Malá oblast (typicky 100x100) je pokryta tehdy, pokud na reprezentativním měřicím místě je zjištěno : intenzita elektromagnetického pole má hodnotu potřebnou pro 95% pravděpodobnost pokrytí (E nam E 95 ), kde E 95% = minimální mediánní hodnota intenzity elektromagnetického pole pro pevný příjem (viz bod 1.4 tohoto článku a přiložená tabulka v příloze 3), splnění požadavků na kvalitu signálu při subjektivním hodnocení Q zjištěná Q3, c) Pokrytí území : Výsledné pokrytí jedné lokality (obce) je váženým aritmetickým průměrem z pokrytí malých oblastí v dané lokalitě, kdy váhovým koeficientem je hustota obyvatel v okolí jednotlivých měřicích míst, závislá na rozložení obytné zástavby. Zavedením váhového koeficientu se významnou měrou zpřesní výsledná hodnota pokrytí. V plánovacích požadavcích pro sítě DVB-T podle RRC06 se za základní kritérium pro posouzení pokrytí považuje intenzita elektromagnetického pole její mediánní hodnota pro 95% pravděpodobnost pokrytí malé oblasti. Pro praktické využití je třeba ve všech případech, kdy je to možné, při bodovém měření do vyhodnocení pokrytí zahrnout i subjektivní hodnocení (případně podložené měřením chybovosti). Pokud je v měřené lokalitě zaznamenána kvalita signálu, zjištěná subjektivním hodnocením při měření v měřicím voze stupněm Q3 pouze na jednom měřicím místě, je toto měřicí místo považováno za pokryté. Pokud se kvalita Q3 vyskytne na 2 a více měřicích místech v obci, vyhodnotí se tato místa v tomto případě jako nepokrytá. V případě měření na střechách budov je zjištěním kvality Q3 toto měřicí místo považováno za nepokryté.. 5.2 Výstup vyhodnocení Podle zadání jsou výsledky prezentovány ve formě tabulek, mapek, zpráv nebo manažerských shrnutí, případně jiným požadovaným způsobem. Vzory základní tabulky pro zápis naměřených hodnot je uveden v příloze č. 4. ČLÁNEK III. MĚŘENÍ SIGNÁLŮ ANALOGOVÉ TELEVIZE Při měření pro posouzení pokrytí území signálem zemské analogové televize (modulační formát AM-VSB) je vzhledem k projevům degradací signálu (odrazy, interference) nezbytně nutné kromě měření intenzity elektromagnetického pole provádět posouzení přijímaného signálu subjektivním hodnocením jeho kvality. 1. Měření intenzity elektromagnetického pole 1.1. Základní postup Základní postup při měření intenzity elektromagnetického pole je uveden v článku I., odst. 3.4. Měřicí anténa se nastavuje do azimutu na měřený vysílač. 7
1.2. Měření intenzity elektromagnetického pole na střechách budov Pro objektivní měření ve výškové zástavbě je nutno provést měření intenzity elektromagnetického pole na střechách domů (jedná se o výškové budovy převážně v sídlištích větších měst). Pro vyloučení měření v lokálním minimu je třeba zjistit maximální hodnotu pole při vertikální i horizontální změně umístění měřící antény (min. ±1-2 metry). V případě, že je lokalita (sídlo) měřena jednak klasickým způsobem (měřicí vůz s anténou ve výšce 10 m) a dále měřením na střechách budov, je třeba zodpovědně posoudit váhové koeficienty pro jednotlivá měřicí místa. 1.3. Nastavení měřicích přístrojů Pro vlastní měření úrovní signálů analogové televize je nutno dodržet základní nastavení měřících přístrojů, definované v příloze č. 2. 1.4. Minimální intenzity elektromagnetického pole Pro účely měření pokrytí signálem analogové televize se vychází z doporučení ITU-R BT.417-5 (odkaz v RRC06, příloha 2, kapitola 3, bod 3.4.4), kde jsou definovány minimální intenzity elektromagnetického pole chráněné proti rušení a pro místa bez rušení : TV pásmo I. III. IV. V. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- E chráněná (E min. K3 ) 48 55 65 70 dbµv/m E bez rušení (E min. K2 ) 40 43 55 58 dbµv/m 2. Subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů Obecný popis měřicí soupravy pro subjektivní hodnocení kvality signálů analogové televize je uveden v článku I., odst. 4. a) Při subjektivním hodnocení signálů analogové televize je nutno přihlížet k náchylnosti tohoto signálu na degradace, závisející velkou měrou na zisku antény (odstup c/n) a na její směrovosti (rušení vícecestným šířením signálů, interferencí od jiných vysokofrekvenčních signálů). Je tedy nutno pro subjektivní hodnocení používat anténu s parametry minimálně shodnými s anténou standardního přijímacího zařízení. b) Přijímací anténu měřicí soupravy je třeba nasměrovat do azimutu na maximální úroveň signálu. V případě, že je signál degradován rušením, nastaví se azimut přijímací antény na minimum tohoto rušení. Tento poznatek se zaznamená formou poznámky do tabulky naměřených hodnot. c) Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije základní pětistupňové hodnocení podle doporučení ITU-R BT.500 : kvalita degradace kvality ----------------------------------------------------------------------------------------------- Q5 výborná nepozorovatelná Q4 velmi dobrá pozorovatelná, ale neobtěžující Q3 dobrá mírně obtěžující Q2 nevalná obtěžující Q1 špatná velmi obtěžující 8
3. Vyhodnocení výsledků měření 3.1 Kvalita přijímaného signálu Pro celkové posouzení kvality signálu na měřicím místě je třeba vycházet z intenzity elektromagnetického pole a rušivých vlivů (degradace). Provázanost mezi intenzitou elektromagnetického pole a stupněm rušení je definována následující tabulkou : Q5 E E min. K3 rušení žádné měřicí místo pokryto Q4 E E min. K3 rušení R1 Q3 E E min. K3 rušení R2 E E min. K2 rušení žádné nebo R1 -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Q2 E E min. K3 rušení R3 měřicí místo nepokryto E E min. K2 rušení R2 E < E min. K2 rušení žádné, R1 nebo R2 Q1 E E min. K2 rušení R3 E < E min. K2 rušení R2 E << E min. K2 rušení žádné kde : E min. K3, E min. K2 - minimální intenzity elektromagnetického pole podle čl. III., bod 1.4, Rušení R1 - degradace pozorovatelná, ale neobtěžující Rušení R2 - degradace mírně obtěžující Rušení R3 - degradace obtěžující a velmi obtěžující Označení druhu degradace : o š i p z n - odrazy - šum - interference - průmyslové rušení - zkreslení - jiná degradace (zapsat do poznámky) Měřící místo je v případě měření se standardní výškou antény 10 m (s vyhledáním plochého maxima při vertikálním pohybu antény v měřicím voze) považováno za pokryté, pokud je kvalita v rozmezí Q3-Q5. V případě měření na střechách budov (jedná se o výškové budovy převážně v sídlištích větších měst) se předpokládá využití společného příjmu. V tomto případě je takové měřicí místo pokládáno za pokryté, pokud kvalita signálu je hodnocena stupněm Q5 nebo Q4 (signály s kvalitou Q3 se nepovažují za dostatečně kvalitní pro zpracování v hlavní stanici společného rozvodu). Výsledné pokrytí jedné lokality (obce) je váženým aritmetickým průměrem z pokrytí měřicích míst v dané lokalitě, kde váhovým činitelem je hustota obyvatel v okolí jednotlivých měřicích míst, závislá na rozložení obytné zástavby. Zavedením váhového činitele se zpřesní výsledná hodnota pokrytí. 3.2 Výstup vyhodnocení Podle zadání jsou výsledky prezentovány ve formě tabulek, mapek, zpráv nebo manažerských shrnutí, případně jiným požadovaným způsobem. Vzory základní tabulky pro zápis naměřených hodnot je uveden v příloze č. 4. 9
Související dokumenty [1] Závěrečná zpráva Regionální radiokomunikační konference RRC06, 2 Dohoda Chester 97, 3 Doporučení ITU-R BT.1368-3 - Plánovací kritéria pro služby DVB-T v pásmech VHF/UHF ( Planning criteria for digital terrestrial television services in the VHF/UHF bands ) 4 Doporučení ITU-R BT.1735 Metody pro objektivní stanovení pokrytí signálem DVB -T ( Methods for objective quality coverage assessment of digital terrestrial television broadcasting signals of System B specified in Recommendation ITU-R BT.1306 ) [5] Doporučení ITU-R BT.417 [6] Doporučení ITU-R BT.50 10
Příloha č. 1. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Požadavky na technické parametry měřicích přístrojů Bude doplněno 11
Příloha č. 2. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Doporučená nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzita elektromagnetického pole a subjektivní hodnocení I. Měření signálů digitální televize DVB-T a) Pro měření intenzity elektromagnetického pole signálů DVB-T je nutno preferovat způsob integračního měření, t.j. měření v celé šířce pásma signálu DVB-T (rutinou výkon v kanálu u spektrálních analyzátorů, odpovídajícím nastavením u ostatních měřicích přístrojů). V tomto případě je většina parametrů měřicího přístroje zadána vlastním firmware, pro kontrolu jsou uvedeny hlavní důležité parametry : šířka kanálu : 7,61 MHz detektor : RMS stopa : C/W nebo AVG span : 10 MHz doporučená hodnota swp : 200 ms doporučená hodnota pro stabilnější záznam (lze i 500 ms) korekce : korekce anténním faktorem (s útlumem kabelu) b) Pro méně přesné (spíše nouzové) měření intenzita elektromagnetického pole lze použít klasické měření s malou šířkou pásma rozlišení (RBW, IFBW). Nastavení přijímače (anal. spektra) : detektor : RMS stopa : C/W nebo AVG span : 10 MHz doporučená hodnota swp : 200 ms doporučená hodnota pro stabilnější záznam (lze i 500 ms) korekce : korekce anténním faktorem (s útlumem kabelu) Pro zajištění maximální objektivity je v tomto případě třeba : - zvolit co nejvyšší hodnotu RBW, kterou měřicí přijímač (AS) umožňuje (RBW<7MHz) - podle tvaru spektra v celém kanálu je třeba vybrat měřicí kmitočet tak, aby měřená hodnota reprezentovala střední hodnotu signálu - je to nutné zvláště při značném rozvlnění temene spektra vlivem odrazů. Skutečnou intenzita elektromagnetického pole získáme korekcí pro použitou šířku RBW ze vztahu : E DVB-T = E nam. + k, kde : dbµv/m, dbµv/m, db E nam. : naměřená intenzita elektromagnetického pole při RBW (MHz) k : k = 10 log Pro nejčastěji používané šířky RBW je korekce (se započítáním korekce +0,3 db pro přepočet šumové šířky pásma analyzátoru spektra ): k = 4,3 db pro RBW = 3 MHz 9,1 1 MHz 14,3 300 khz 19,1 100 khz 12
II. Měření signálů analogové televize (AM-VSB) 13
Příloha č. 3. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tabulka č. 1. Střední kmitočty kanálů DVB-T a minimální mediánní hodnoty E pro příjem na pevnou přijímací anténu systémová varianta C2 číslo střední kmitočet E med 95% (FIX) číslo střední kmitočet E med 95% (FIX) kanálu MHz dbµv/m kanálu MHz dbµv/m Poznámky : 5 177,5 48 42 642,0 55 6 184,5 48 43 650,0 55 7 191,5 59 44 658,0 55 8 198,5 59 45 666,0 55 9 205,5 59 46 674,0 55 10 212,5 50 47 682,0 55 11 219,5 50 48 690,0 56 12 226,5 50 49 698,0 56 21 474,0 52 50 706,0 56 22 482,0 52 51 714,0 56 23 490,0 53 52 722,0 56 24 498,0 53 53 730,0 56 25 506,0 53 54 738,0 56 26 514,0 53 55 746,0 56 27 522,0 53 56 754,0 56 28 530,0 53 57 762,0 56 29 538,0 53 58 770,0 56 30 546,0 53 59 778,0 57 31 554,0 54 60 786,0 57 32 562,0 54 61 794,0 57 33 570,0 54 62 802,0 57 34 578,0 54 63 810,0 57 35 586,0 54 64 818,0 57 36 594,0 54 65 826,0 57 37 602,0 54 66 834,0 57 38 610,0 54 67 842,0 57 39 618,0 55 68 850,0 57 40 626,0 55 69 858,0 57 41 634,0 55 - kanály 5-12 VHF III. TV pásmo kanály 7 MHz - kanály 21-34 UHF IV. TV pásmo kanály 8 MHz - kanály 35-69 UHF V. TV pásmo kanály 8 MHz 14
Tabulka č. 2. Hodnoty minimální mediánní intenzity elmag. pole pro různé systémové varianty DVB-T a pro různé typy příjmu systémová modulace kódový kmitočet E min._med. pro typy příjmu [dbµv/m] varianta poměr [MHz] FX PO PI MO A1, D1 QPSK 1/2 200 34,9 56,1 66,1 59,1 A2, D2 QPSK 1/3 200 36,9 58,2 68,2 61,2 A3, D3 QPSK 3/4 200 38,1 59,5 69,5 62,5 A5, D5 QPSK 5/6 200 39,3 60,8 70,8 63,8 A7, D7 QPSK 7/8 200 40,3 61,9 71,9 64,9 B1, E1 16-QAM 1/2 200 40,6 61,8 71,8 64,8 B2, E2 16-QAM 1/3 200 43,1 64,4 74,4 67,4 B3, E3 16-QAM 3/4 200 44,7 66,1 76,1 69,1 B5, E5 16-QAM 5/6 200 45,9 67,4 77,4 70,4 B7, E7 16-QAM 7/8 200 46,5 68,1 78,1 71,1 C1, F1 64-QAM 1/2 200 46,2 67,4 77,4 70,4 C2, F2 64-QAM 1/3 200 48,5 69,8 79,8 72,8 C3, F3 64-QAM 3/4 200 50,2 71,6 81,6 74,6 C5, F5 64-QAM 5/6 200 51,7 73,2 83,2 76,2 C7, F7 64-QAM 7/8 200 52,7 74,3 84,3 77,3 A1, D1 QPSK 1/2 500 38,9 64,1 76,1 67,1 A2, D2 QPSK 1/3 500 40,9 66,2 78,2 69,2 A3, D3 QPSK 3/4 500 42,1 67,5 79,5 70,5 A5, D5 QPSK 5/6 500 43,3 68,8 80,8 71,8 A7, D7 QPSK 7/8 500 44,3 69,9 81,9 72,9 B1, E1 16-QAM 1/2 500 44,6 69,8 81,8 72,8 B2, E2 16-QAM 1/3 500 47,1 72,4 84,4 75,4 B3, E3 16-QAM 3/4 500 48,7 74,1 86,1 77,1 B5, E5 16-QAM 5/6 500 49,9 75,4 87,4 78,4 B7, E7 16-QAM 7/8 500 50,5 76,1 88,1 79,1 C1, F1 64-QAM 1/2 500 50,2 75,4 87,4 78,4 C2, F2 64-QAM 1/3 500 52,5 77,8 89,8 80,8 C3, F3 64-QAM 3/4 500 54,2 79,6 91,6 82,6 C5, F5 64-QAM 5/6 500 55,7 81,2 93,2 84,2 C7, F7 64-QAM 7/8 500 56,7 82,3 94,3 85,3 Legenda : FX PO PI MO - příjem na pevnou přijímací anténu - přenosný příjem mimo budovy - přenosný příjem uvnitř budov - mobilní příjem Definice jednotlivých druhů příjmů je uvedena v RRC06. 15
Příloha č. 4. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 16