VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V LIBERECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2013/2014

VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V LIBERECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 projednáno: Zastupitelstvem Libereckého kraje, usnesení č. 135/15/ZK ze dne 31. 3. 2015 zpracovatel: odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

Obsah 2 Úvod 4 1 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje 5 1.1 Stav rejstříku škol a školských zařízení dle zřizovatelů 5 1.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení 6 1.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi 6 1.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 7 1.2.3 Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních 7 2 Stav vzdělávací soustavy v segmentech školství 8 2.1 Předškolní vzdělávání 8 2.2 Základní vzdělávání 9 2.3 Střední vzdělávání 11 2.3.1 Přijímací řízení ve středních školách 13 2.3.2 Maturitní zkoušky 15 2.4 Vyšší odborné vzdělávání 15 2.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných 18 2.5.1 Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 19 2.5.2 Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 20 2.5.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 21 2.5.4 Speciální třídy při mateřských a základních školách 22 2.5.5 Přípravné třídy základních škol 22 2.5.6 Přípravný stupeň základní školy speciální 23 2.5.7 Pedagogická asistence 23 2.5.8 Vzdělávání žáků nadaných 23 2.6 Poradenské služby 24 2.6.1 Pedagogicko-psychologické poradny 24 2.6.2 Speciálně-pedagogická centra 25 2.7 Základní umělecké a zájmové vzdělávání 27 2.7.1 Základní umělecké vzdělávání 27 2.7.2 Zájmové vzdělávání 28 2.8 Školská zařízení 29 2.8.1 Školská výchovná a ubytovací zařízení 29 2.8.2 Zařízení školního stravování 30 2.8.3 Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy 31 2.9 Pracovníci ve školství 32 2.10 Další vzdělávání 35 2.10.1 Uznávání výsledků dalšího vzdělávání 36 3 Účast škol v rozvojových a mezinárodních programech 37 3.1 Rozvojové a dotační programy 37 3.1.1 Dotační programy resortu školství, mládeže a zaměstnanosti 37 3.1.2 Dotační program resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu 37 3.2 Projekty Libereckého kraje 38 3.2.1 Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém kraji 39 3.2.2 Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských Zdrojů v Libereckém kraji 40 3.3 Globální granty Libereckého kraje 40 3.3.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II 41 2

3.3.2 Rovné příležitosti dětí a žáků v Libereckém kraji II 41 3.3.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II 41 3.3.4 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji 41 3.4 Mezinárodní programy ve školách zřizovaných Libereckým krajem 42 4 Další podporované oblasti 43 4.1 Prevence rizikového chování 43 4.2 Výchova k udržitelnému rozvoji a environmentální vzdělávání 43 4.3 Vzdělávání cizinců a multikulturní výchova 44 4.4 Podpora a rozvoj odborného vzdělávání 46 4.4.1 Stipendijní program pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem ve vybraných oborech vzdělání 46 4.4.2 Veletrh vzdělávání a pracovních příležitostí EDUCA 2013 MYJOB LIBEREC 46 4.4.3 Burzy středních škol 47 4.5 Soutěže a podpora talentovaných dětí a mládeže 47 4.5.1 Hry olympiády dětí a mládeže 48 5 Ekonomická část 49 5.1 Celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované Libereckým krajem 49 5.1.1 Přímé výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů 49 5.1.2 Provozní výdaje 50 5.1.3 Investiční výdaje, výdaje na rekonstrukci a modernizaci škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 50 5.1.4 Výdaje na rozvojové programy 51 5.2 Neinvestiční výdaje na školy a školská zařízení zřizované obcemi nebo svazky obcí 51 5.3 Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 51 5.4 Přímé výdaje na vzdělávání na dítě, respektive žáka v jednotlivých druzích škol 52 6 Srovnání vybraných ukazatelů s průměrnými hodnotami v ČR 55 7 Shrnutí ve vazbě na plnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 58 Seznam použitých zkratek 62 Seznam tabulek a grafů v příloze 64 3

Úvod Dle 10 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon ), v platném znění (dále jen školský zákon) je každoročně zpracována Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Libereckém kraji (dále jen výroční zpráva ). Podrobnosti k obsahu, schválení a zveřejnění upravuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, v platném znění. Ke zpracování výroční zprávy za školní rok 2013/2014 byly použity statistické údaje z výkazů škol a školských zařízení za toto období, popř. další údaje zjištěné odborem školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje (dále jen OŠMTS KÚ LK ). Ekonomická část obsahuje rozbor financování škol a školských zařízení vztahující se k období kalendářního roku 2013. Pro účely sledování vývoje v jednotlivých segmentech vzdělávání jsou sledována i předcházející období, zpravidla od školního roku 2011/2012. Tento vývoj byl zhodnocen ve vztahu k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 (dále jen DZ LK ). Výroční zpráva za školní rok 2013/2014 se zveřejňuje na stránkách OŠMTS KÚ LK www.edulk.cz. 4

1 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje Školy a školská zařízení na území Libereckého kraje lze dle zřizovatele rozdělit na: školy a školská zařízení zřizovaná obcí, školy a školská zařízení zřizovaná krajem, školy aškolská zařízení, která nejsou zřizována státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen soukromé školy a školská zařízení), školy aškolská zařízení zřizovaná registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen církevní školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná ministerstvem školství, mládeže, tělovýchovy (dále jen MŠMT ). 1.1 Stav rejstříku škol a školských zařízení dle zřizovatelů Všechny následující údaje o počtech škol se vztahují k 31. 8. 2014. Ve školním roce 2013/2014 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 350 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi, Liberecký kraj zřizoval 63 příspěvkových organizací. Na území Libereckého kraje působilo celkem 31 soukromých škol a školských zařízení a 3 církevní. MŠMT zřizovalo na území Libereckého kraje 3 školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Přehled škol a školských zařízení všech zřizovatelů nacházejících se na území Libereckého kraje je veden a pravidelně aktualizován na webu www.edulk.cz. Tabulka 1.1.1 Počet školských zařízení v členění podle zřizovatele v Libereckém kraji Zřizovatel Obec Kraj Soukromé Církev Celkem Mateřská škola 219 8 13 1 241 Základní škola 185 13 3 3 204 Střední škola 3 37 10 50 Vyšší odborná škola 6 6 Základní umělecká škola 20 20 Dětský domov 7 7 Domov mládeže a internát 17 1 18 Pedagogicko-psychologická poradna 4 4 Středisko praktického vyučování 1 1 Středisko volného času 14 1 1 17 Školní družina 183 9 4 2 198 Školní klub 17 1 1 19 Školní jídelna 326 34 24 2 386 5

1.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení Změny v rejstříku škol a školských zařízení se uskutečnily vsouladu s DZ LK a DZ ČR. U škol zřizovaných obcemi převažují především žádosti o navyšování kapacit mateřských škol, základních škol, školních družin a školních jídelen. V tomto školním roce došlo k 8 změnám ředitelů škol zřizovaných obcemi, k 3 změnám ředitelů škol zřizovaných krajem a 1 u soukromé školy. Dále došlo k výmazu dobíhajícího oboru 79-01-B/001 Pomocná škola u 7 škol zřizovaných obcemi, 5 škol zřizovaných krajem a 1 soukromé školy. 1.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Tabulka 1.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Typ žádosti Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Navýšení kapacity MŠ 13 13 Navýšení kapacity ZŠ 8 7 Navýšení kapacity ŠJ 13 13 Navýšení kapacity ŠD 8 7 Změny v osobě ředitele 8 8 Změny názvu právnické osoby 0 0 Zápis nové součásti 1 1 Změny v adrese odloučeného pracoviště 5 5 Snížení kapacity součásti 5 5 Celkem podaných žádostí 93 89 V rejstříku škol a školských zařízení byl proveden výmaz 1 příspěvkové organizace: Dům dětí a mládeže Vážka, Mimoň, příspěvková organizace, která se sloučila se Základní školou a Mateřskou školou Mírová 81, Mimoň, příspěvková organizace. Do rejstříku škol a školských zařízení byla zapsaná nová příspěvková organizace: Základní škola, Liberec, nám. Míru 212/2, příspěvková organizace. 1.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Ve školním roce 2013/2014 bylo předloženo 20 žádostí o provedení změn zápisu v rejstříku škol a školských zařízení. Jednalo se především o zápisy oborů vzdělání, úpravy kapacit oborů vzdělání, zápisy a výmazy odloučených pracovišť, změny ředitelů. Významnou změnou byl zápis mateřské školy, jejíž činnost vykonává Střední škola a Mateřská škola, 6

Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace. Tato mateřská škola je určena přednostně dětem zaměstnanců Krajského úřadu Libereckého kraje. Přehled nově zapsaných oborů vzdělání: 75-41-M/01 Sociální činnost - Střední zdravotnická škola, Turnov, 28. října 1390, příspěvková organizace, 37-51-H/01 Manipulant poštovního provozu a přepravy - Střední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace, 23-65-H/03 Strojník silničních strojů - Střední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace, 41-04-M/01 Rostlinolékařství - Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace. Šest z celkového počtu podaných žádostí nebylo v souladu s uvedenými dokumenty, a nebylo tudíž možné jim vyhovět. 1.2.3 Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Soukromé školy aškolská zařízení podaly ve školním roce 2013/2014 celkem 20 žádostí o změny ve školském rejstříku. Mezi nejvýznamnější změny patří skutečnost, že k 31. 8. 2014 ukončila činnost Střední škola obchodní a právní, s. r. o. se sídlem v Jablonci nad Nisou. Činnost střední školy, kterou vykonávala, převzala DOCTRINA základní škola a mateřská škola, s. r. o., která tím mění název na DOCTRINA střední škola, základní škola a mateřská škola, s. r. o. Do rejstříku škol a školských zařízení zapsalo MŠMT Pražské vzdělávací středisko jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, s. r. o. se sídlem v Liberci. 7

2. Stav vzdělávací soustavy v segmentech školství 2.1 Předškolní vzdělávání Ve školním roce 2013/2014 poskytovalo předškolní vzdělávání celkem 241 mateřských škol (dále jen MŠ ). Ve školním roce 2013/2014 došlo ve srovnání se školním rokem 2012/2013 v předškolním vzdělávání k nárůstu, a to opět pouze v případě počtu běžných tříd a v případě počtu dětí v běžných třídách. Počet tříd v běžných mateřských školách stoupl o 2,4 % a počet dětí o 2 %. Klesající tendence byla v počtech speciálních tříd a v počtech dětí ve speciálních třídách. Krajský úřad postupoval v segmentu předškolního vzdělávání v souladu s DZ LK, dle kterého bylo povolováno navyšování kapacit v MŠ vždy vsouladu s aktuálními potřebami a demografickým vývojem v regionu. Zároveň se projevil pozitivní trend zvyšující se individuální integrace v MŠ. Podrobné údaje o počtech dětí dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 2.1.2 v příloze. Tabulka 2.1.1 Vývoj počtu tříd a dětí v předškolním vzdělávání 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Běžné třídy 597 618 633 Speciální třídy 49 46 45 Celkem tříd 646 664 678 Děti v běžných třídách 14 288 14 843 15 135 Děti ve speciálních třídách 563 553 540 Celkem dětí 14 851 15 396 15 675 Pozn.: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující předškolní vzdělávání všech zřizovatelů, zdroj rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT výkazy k 30. 9. 2013 Graf 2.1.3 Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání 8

V grafu 2.1.3 je zřejmé věkové rozložení dětí v MŠ. Největší procento 31,20 % tvoří v MŠ v Libereckém kraji děti pětileté a od školního roku 2010/2011 se toto procento zvyšuje. Naopak od citovaného školního roku 2010/2011 došlo k mírnému snížení podílu dětí tříletých, mladších tří let a také dětí šestiletých. 2.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání se uskutečňuje v základních školách (dále jen ZŠ ) a to jednak v oboru 79-01-C/01 Základní škola, který poskytuje stupeň základní vzdělání, jednak v oboru 79-01-B/01 Základní škola speciální, který poskytuje stupeň základy vzdělání. Základního vzdělání lze dosáhnout též absolvováním nižšího stupně víceletého gymnázia. Základního vzdělávání poskytovaného všemi základními školami všech zřizovatelů, včetně základních škol speciálních a základních škol praktických, ale bez žáků nižšího stupně víceletých gymnázií se účastnilo 36 435 žáků (pro srovnání, před deseti lety, ve školním roce 2003-2004 to bylo 43 882 žáků). Třetím rokem do základního vzdělávání vstupuje více žáků, než jej ukončuje, v celém kraji to bylo o 865 žáků více podrobněji v tabulce 2.2.1. Tabulka 2.2.1 Vývoj počtu tříd a žáků v základním vzdělávání Meziroční Školní rok Počet tříd srovnání počtu tříd Počet žáků Meziroční srovnání počtu žáků 2010/2011 1 893-17 35 097-236 2011/2012 1 914 21 35 270 173 2012/2013 1 874-40 35 570 300 2013/2014 1 906 32 36 435 865 Poznámka: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující základní vzdělávání všech zřizovatelů, tj. včetně základních škol speciálních a základních škol praktických. Nejsou zahrnuti žáci nižšího stupně víceletých gymnázií. Nárůst počtu žáků se projevuje, byť nerovnoměrně, ve všech částech kraje. V rámci obcí s rozšířenou působností nejvíce žáků přibylo v Liberci (474, z toho jen na prvním stupni 371 žáků), v České Lípě (121) a Jablonci nad Nisou (106), úbytek žáků vykazuje pouze obec s rozšířenou působností Tanvald (o 44 žáků). Co do počtu žáků v jednotlivých ročnících školní docházky se projevuje nástup silných ročníků nejpočetnější jsou první ročníky (4 920 žáků, v loňském roce 4 391 žáků) a nejméně naplněné deváté ročníky (3 470 žáků, v loňském roce 3 363 žáků). Na přechodu mezi pátým a šestým ročníkem je patrný odchod přibližně 300 žáků do víceletých gymnázií. Více podrobností o počtech žáků v jednotlivých ročnících podle obcí s rozšířenou působností je v tabulce 2.2.2 v příloze. Podíl žáků, kteří se vzdělávají podle vzdělávacího programu Základní škola speciální, vůči žákům, kteří se vzdělávají podle vzdělávacího programu Základní škola, zůstávají dlouhodobě na úrovni přibližně 0,8 % žáků, mírně ubývá žáků, kteří jsou vzděláváni ve speciálních třídách. Jiný způsob vzdělávání, tj. vzdělávání v zahraničí, individuální ( domácí ) vzdělávání a vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením, absolvuje 0,6 % žáků povinné školní docházky. Největší nárůst (o 38 %) zaznamenalo domácí vzdělávání. 9

Z 4 920 žáků, kteří nastoupili do 1. ročníku ZŠ, bylo 1 008 žáků s řádným nebo dodatečným odkladem povinné školní docházky uděleným pro předcházející školní rok. Souhrnné počty žáků účastnících se základního vzdělávání jsou uvedeny v tabulce 2.2.3. a v členění podle obcí s rozšířenou působností v tabulce 2.2.4 v příloze. Tabulka 2.2.3 Počty žáků v základním vzdělávání 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Počet žáků, kteří nastoupili do 1. ročníku 4 444 4 391 4 920 Počet žáků v základním vzdělávání celkem 35 270 35 570 36 435 z toho v oboru vzdělání základní škola 34 972 35 275 36 144 v oboru vzdělání speciální škola 298 295 291 z toho v běžných třídách 33 368 33 694 34 703 ve speciálních třídách 1 902 1 876 1 732 Vzdělávání podle 38 ŠZ (plnění docházky v zahraničí) 104 159 176 Vzdělávání podle 41 ŠZ (individuální vzdělávání) 28 31 43 Vzdělávání podle 42 ŠZ (žáci s hlubokým mentálním postižením 22 20 20 Poznámka: Údaje zahrnují všechny školy poskytující základní vzdělávání, tj. vč. základních škol speciálních a základních škol praktických a všech zřizovatelů Nejsou zahrnuti žáci nižšího stupně víceletých gymnázií. V tabulce 2.2.5 jsou uvedeny údaje o počtech škol, tříd, žáků a průměrná naplněnost tříd v členění na ZŠ pouze se třídami prvního stupně (tzv. malotřídní školy) a ZŠ se všemi ročníky (tzv. úplné základní školy). Tabulka 2.2.5 Počty tříd, žáků a průměrná naplněnost tříd v ZŠ zřizovaných obcemi Obec s ZŠ jen s prvním stupněm ZŠ úplné rozšířenou Žáků Žáků Škol Tříd Žáků Škol Tříd Žáků působností na třídu na třídu Česká Lípa 16 48 742 15,46 20 268 5 574 20,80 Frýdlant 10 30 455 15,17 7 85 1 622 19,08 Jablonec n. N. 3 8 168 21,00 13 178 3 858 21,67 Jilemnice 7 12 141 11,75 9 91 1 690 18,57 Liberec 10 28 397 14,18 34 505 10 983 21,75 Nový Bor 8 28 469 16,75 6 85 1 766 20,78 Semily 10 28 409 14,61 8 80 1 521 19,01 Tanvald 6 17 194 11,41 6 71 1 314 18,51 Turnov 11 36 484 13,44 8 101 2 084 20,63 Železný Brod 2 5 72 14,40 4 44 801 18,20 Celkem 83 240 3 531 14,71 115 1 508 31 213 20,70 Poznámka: Údaje se vztahují pouze k běžným základním školám, které jsou zřizovány obcemi (nejsou zahrnuty základní školy praktické a speciální a školy jiných zřizovatelů). 10

ZŠ zřizovaných obcemi bylo v rámci kraje 42 % organizačně malotřídních, nejvíce žáků do nich docházelo v rámci obce s rozšířenou působností Frýdlant (28 % všech žáků), Nový Bor a Semily (obě 26 % žáků). Průměrná naplněnost tříd v malotřídních školách činila 14,7 žáka na třídu a úplných ZŠ 20,7 žáka na třídu. Průměrná naplněnost tříd se meziročně mírně zvýšila o 0,7 žáka na třídu. Naplnění tříd prvního stupně do maximálního počtu 30 žáků na třídu, jak umožňuje školský zákon, se vyskytuje jen ojediněle a v některých městských školách, které jsou veřejností vnímány jako výjimečné. V grafu 2.2.6 je znázorněna četnost základních škol podle počtu tříd. Nejvíce byly zastoupeny školy se dvěma třídami (34 škol) a úplné ZŠ s devíti třídami, tj. po jedné v každém ročníku (24 škol). Graf 2.2.6 Četnost škol podle počtů tříd Poznámka: Údaje se vztahují pouze k běžným základním školám, které jsou zřizovány obcemi (nejsou zahrnuty základní školy praktické a speciální a školy jiných zřizovatelů). Sledovaným jevem je počet žáků odcházejících ze ZŠ na víceletá, převážně osmiletá gymnázia. Téměř všechna gymnázia v kraji otevřela po jedné třídě osmiletého gymnázia (více v kapitole o středním vzdělávání). Podíl počtu žáků přijatých kosmiletému studiu k počtu žáků pátého ročníku základního vzdělávání zůstává, stejně jako v předcházejícím školním roce, na úrovni 7,19 %. V šestiletém gymnaziálním vzdělávacím programu byla otevřena pouze jedna třída (30 žáků). Více údajů je uvedeno v tabulce 2.2.7 v příloze. 2.3 Střední vzdělávání Ve středních školách (dále jen SŠ ) bez rozdílu zřizovatele se na území Libereckého kraje vzdělávalo celkem 16 859 žáků, což bylo o 848 žáků (o 4,8 %) méně než v předchozím období. V tabulce 2.3.1 jsou uvedeny údaje o počtech žáků v členění podle kategorií oborů vzdělání a forem vzdělávání. Největší úbytky žáků jsou zřejmé v oboru vzdělání kategorie M a kategorie L5. 11

Tabulka 2.3.1 Počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů vzdělání a forem vzdělávání Obory vzdělání Školní rok 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Meziroční rozdíl Kategorie C 50 47 48 1 Kategorie J 24 24 21-3 Kategorie E 630 605 611 6 Kategorie H 4 026 3 807 3 707-100 Kategorie L0 832 781 688-93 Kategorie M 7 421 6 957 6 614-343 Kategorie K 4 575 4 340 4 211-129 z toho nižší stupeň 1 456 1 380 1 319-61 Kategorie L5 1 504 1 146 959-187 Forma vzdělávání denní 17 976 16 873 16 178-695 dálková 957 695 532-163 večerní 129 139 149 10 Celkem 19 062 17 707 16 859-848 Kategorie oborů jsou uvedeny v souladu s nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Obory vzdělání kategorie C, D, J obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání. Obory vzdělání kategorie E, H obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem. Obory vzdělání kategorie L0, M, K obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání kategorie L5 obory nástavbového studia, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Grafické znázornění vývoje počtu žáků v prvním ročníku denní formy středního vzdělávání podle kategorií dosaženého vzdělání naleznete v grafu 2.3.2 v příloze. V grafu 2.3.3 v příloze je uveden vývoj počtu žáků v prvním ročníku denní formy nástavbového studia. V grafu 2.3.4 v příloze je znázorněn vývoj počtu absolventů denní formy středního vzdělávání podle kategorií dosaženého vzdělání. Ve školním roce 2013/2014 se v Libereckém kraji v prvních ročnících oborů vzdělání ukončených výučním listem vzdělával nejvyšší počet žáků v kategorii E a H, ale v porovnání se školním rokem 2012/2013 poklesl počet žáků o 1 %. Ve sledovaném období se vzdělávalo v prvních ročnících oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou nejvíce žáků v kategorii M a K. Počet žáků kategorie M vzrostl o 0,7 % a počet žáků kategorie K v porovnání s loňským rokem vzrostl o 1,2 %. Počet žáků kategorie L5 oproti školnímu roku 2012/2013 klesl v prvních ročnících z 288 žáků na 239 žáků, tj. o 17 %. 12

V Libereckém kraji ve školním roce 2013/2014 došlo k poklesu počtu absolventů v kategorii E (o 0,4 %) a počet absolventů kategorie H vzrostl o 0,5 %. Počet absolventů kategorie M klesl o 0, 7 % a počet absolventů kategorie K se zvýšil o 0,5 %. U oboru vzdělání kategorie L5 klesl počet absolventů o 0,4 %. V souvislosti s nastavenými cíli a odpovídajícími opatřeními DZ LK byly nadále podporovány vybrané obory vzdělání s výučním listem pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem, a to formou stipendijního programu pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem ve vybraných oborech vzdělání ukončených výučním listem. Ve sledovaném období byly rovněž preferovány odborně zaměřené nástavby sohledem na potřeby trhu práce. Nastavený podíl nově přijatých žáků do nástavbového studia oboru Podnikání byl zachován. 2.3.1 Přijímací řízení ve středních školách Ve školním roce 2013/2014 byli uchazeči přijímáni ke vzdělávání na základě jednotných přijímacích zkoušek, které se konaly ve školách zřizovaných Libereckým krajem. Jednotné přijímací zkoušky probíhaly formou testů, a to z oblastí český jazyk, matematika a obecné studijní předpoklady. Testováni byli uchazeči, kteří se hlásili do oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou, do oborů vzdělání s talentovou zkouškou a do oborů nástavbového studia. Podrobná specifikace je uvedena v tabulce 2.3.5. Tabulka 2.3.5 Obory a okruhy, které byly zahrnuty do testování Testované obory vzdělání Testované okruhy Obory s TZ* umělecké obory ČJ - OSP Obory s TZ sportovní gymnázia ČJ M OSP Obory bez TZ ukončené MZ** ČJ M OSP Obory nástavbového studia - - OSP *TZ talentová zkouška, **MZ maturitní zkouška Testování proběhlo dle jednotného testovacího schématu s předem stanovenými časy pro jednotlivé oblasti. V případě oborů s talentovou zkouškou s uměleckým zaměřením probíhalo testování ve zkrácené formě (čas i počet otázek). 13

Termíny testování vycházely z platných právních předpisů a jsou podrobně popsány v tabulce 2.3.6. Tabulka 2.3.6 Termíny testování Testované obory vzdělání Termíny testování - rok 2014 Obory s TZ umělecké obory 8. 1. 9. 1. 21. 1. NT* Obory s TZ sportovní gymnázia 9. 1. 10. 1. 6. 2. NT Obory bez TZ ukončené MZ 22. 4. 23. 4. 6. 5. NT Obory nástavbového studia 22. 4. 23. 4. 6. 5. NT * NT náhradní termín Testování probíhalo pouze v prvním kole přijímacího řízení, a to ve dvou řádných termínech prvního kola a jednom termínu náhradním. Podíl výsledků testů v rámci všech stanovených kritérií činil minimálně 70 %, podíl ostatních kritérií stanovených školským zákonem pak maximálně 30 %. U oborů s talentovou zkouškou činil podíl výsledků testů a ostatních kritérií 30 %, podíl výsledků talentové zkoušky činil 70%. Výsledky testů z prvního kola byly přenositelné do dalších kol přijímacího řízení. Ve školním roce 2013/2014 byla v rámci jednotných přijímacích zkoušek poprvé stanovena hranice úspěšnosti pro přijetí jako jedno z kritérií přijímacího řízení, a to pro gymnázia čtyřletá i víceletá (vyjma sportovních gymnázií). Hranice úspěšnosti, které museli uchazeči dosáhnout, činila 35 % z celkového bodového maxima pro 4letá gymnázia a 40 % pro víceletá gymnázia, tedy 63 resp. 72 body ze 180 celkových. Ve školním roce 2013/2014 bylo do jednotných přijímacích zkoušek zapojeno celkem 36 škol zřizovaných Libereckým krajem. Do oborů bez talentové zkoušky bylo přihlášeno 2 776 uchazečů, kteří podali 4 038 přihlášek do oborů vzdělání, které byly do testování zapojeny. Testování se účastnili uchazeči ve 42 oborech vzdělání. Tabulka 2.3.7 Přehled škol, počtu přihlášek a uchazečů v meziročním srovnání pro obory bez talentové zkoušky 8leté 6leté 4leté Nástavba Celkem Školy LK 2013/2014 10 1 33 8 34 Školy LK 2012/2013 10 1 33 8 34 Přihlášky 2013/2014 583 52 3 211 192 4 038 Přihlášky 2012/2013 580 40 3 109 257 3 986 Uchazeči 2013/2014 474 52 2 068 185 2 776 Uchazeči 2012/2013 511 40 1 991 237 2 777 * údaje jsou bez údajů za obory s TZ 14

Z výsledků testování SCIO v rámci přijímacího řízení lze v meziročním srovnání konstatovat tyto skutečnosti. Celkový počet uchazečů se prakticky nezměnil. Uchazeči o čtyřleté obory jsou orientováni o něco humanitněji, než odpovídá celorepublikovému průměru. Přesto došlo u čtyřletých oborů k mírnému zvýšení podaných přihlášek do elektrotechnických oborů, naopak pokles přihlášek zaznamenaly obory společenskovědní. Výsledky šestiletých a osmiletých gymnázií byly ve všech oblastech pod průměrem ČR, šestileté gymnázium dokonce za průměrem zaostává poměrně výrazně - hlavní slabinou uchazečů byla kvantitativní část v testu obecných studijních předpokladů a aritmetika v testu z matematiky. Výsledky obecných studijních předpokladů u čtyřletých oborů v českém jazyce a matematice se pohybovaly nad úrovní jiných krajů, přičemž chlapci mají horší známky z matematiky, ale lepší výsledky v testech než dívky. Z hlediska srovnání s celou ČR je známkování v Libereckém kraji v českém jazyce stejně přísné a v matematice nepatrně méně přísné, než odpovídá celorepublikovému průměru. Do oborů s talentovou zkouškou (umělecké obory a sportovní gymnázia) bylo přihlášeno 193 uchazečů, kteří podali 205 přihlášek do 8 oborů vzdělání. Liberecký kraj jako jediný ověřuje znalosti, dovednosti a schopnosti uchazečů o obory s talentovou zkouškou. Přijímací řízení je jedním z opatření, kterým je naplňován záměr zvyšovat kvalitu ve vzdělávání. 2.3.2 Maturitní zkoušky Společná část maturitní zkoušky se skládala ze dvou povinných zkoušek, a to z předmětu český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika. Žáci mohli vykonat max. dvě nepovinné zkoušky a volili z nabídky předmětů cizí jazyk nebo matematika. Společnou část maturitní zkoušky žáci konali tak jako ve školním roce 2012/2013 pouze v jedné úrovni obtížnosti. Ve školním roce 2013/2014 se přihlásilo k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období celkem 2 941 žáků a v podzimním zkušebním období 880 žáků. V jarním a podzimním zkušebním období 2014 konalo maturitní zkoušku celkem 2 669 žáků, z tohoto počtu uspělo 88 % žáků. Společnou část maturitní zkoušky konalo 2 643 žáků a uspělo 89 % žáků. Profilovou část maturitní zkoušky skládalo celkem 2 678 žáků a úspěšných bylo 96 % žáků. 2.4 Vyšší odborné vzdělávání Ve školním roce 2013/2014 působilo v Libereckém kraji 6 vyšších odborných škol (dále jen VOŠ ), které zřizoval Liberecký kraj. Všechny VOŠ byly součástí subjektu, který vykonává činnost střední školy. Tabulka 2.4.1 Počet studentů v jednotlivých formách vzdělávání ve vyšších odborných školách Meziroční Školní rok 2012/2013 2013/2014 rozdíl Počet škol 6 6 0 Počet studentů denní forma 473 429-44 dálková forma 0 0 0 kombinovaná forma 7 6-1 celkem 480 435-45 15

VOŠ navštěvovalo ve školním roce 2013/2014 435 studentů, tj. o 45 studentů méně, než v předchozím školním roce. Úbytek studentů tak kopíruje sestupný trend předchozích let. Zájem o VOŠ i nadále klesá. Ještě před třemi lety působily v kraji také dvě soukromé VOŠ. Ty měly studenty zapsané naposledy ve školním roce 2010/2011, tito studenti došli k absolutoriu a tím byla činnost těchto dvou soukromých vyšších odborných škol ukončena. Početní zastoupení v jednotlivých skupinách oborů je patrné z tabulky 2.4.2. Z hlediska zastoupení jednotlivých skupin oborů vzdělání vykazoval nejvyšší počet studentů tradičně obor 63 Ekonomika a administrativa, a to 253 studentů. Meziročně v této skupině oborů došlo k úbytku o 23 studentů, což lze hodnotit jako mírný pokles. Zároveň se ale jednalo v rámci skupin oborů o úbytek největší. Další skupinou, která zaznamenala úbytek v počtu studentů, byla skupina 82 Umění a užité umění, a to o 21 studentů. V této skupině oborů tak ve školním roce 2013/2014 studovalo 55 studentů. Nárůst naopak zaznamenala skupina 53 Zdravotnictví, a to o 10 studentů. Tento nárůst kopíroval stav předchozího roku, kdy také došlo v této skupině ke zvýšení počtu studentů. Skupina 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika vykazovala pokles o 10 studentů oproti předchozímu školnímu roku. Ve skupinách oborů 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče nebyly vykázáni ve školním roce 2013/2014 opět žádní studenti, a to již třetím, resp. čtvrtým rokem. Jednalo se o skupiny oborů, které nabízely právě ony zaniklé soukromé VOŠ. Tabulka 2.4.2 Počet studentů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Meziroční Skupiny oborů 2012/2013 2013/2014 rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 49 39-10 53 Zdravotnictví 72 82 10 63 Ekonomika a administrativa 276 253-23 82 Umění a užité umění 76 55-21 VOŠ v Libereckém kraji nabízely celkem 7 vzdělávacích programů ze 4 skupin oborů vzdělání. Rozložení struktury skupin oborů a počty přijatých žáků do prvních ročníků VOŠ zobrazuje tabulka 2.4.3. Tabulka 2.4.3 Počet studentů vzdělávajících se v 1. ročníku vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů (pouze denní forma vzdělávání) Meziroční Skupiny oborů 2012/2013 2013/2014 rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 18 12-6 53 Zdravotnictví 42 32-10 63 Ekonomika a administrativa 128 120-8 82 Umění a užité umění 21 22 1 Celkem 209 186-23 16

V prvních ročnících vyššího odborného vzdělávání se ve školním roce 2013/2014 vzdělávalo 186 studentů, což představovalo pokles o 23 studentů oproti předchozímu školnímu roku. Největší zájem o studium a rovněž největší počet přijatých studentů do prvního ročníku vyššího odborného vzdělávání zaznamenaly obory skupiny 63 Ekonomika a administrativa, a to 120. Ve srovnání s předchozím školním rokem však došlo v této skupině oborů k poklesu počtu přijatých studentů, a to o 8. V ostatních skupinách byl zaznamenán rovněž pokles počtu zájemců o studium, a to o 6, resp. 10 studentů. Výjimkou je skupina 82 Umění a užité umění, kde byl počet studentů srovnatelný spředchozím školním rokem, resp. došlo k nárůstu o 1 studenta. Počet absolventů VOŠ je uveden v tabulce 2.4.4. Vyšší odborné vzdělávání ukončilo ve školním roce 2013/2014 celkem 80 studentů, což představuje oproti předchozímu školnímu roku úbytek o 11 studentů. Tabulka 2.4.4 Počet absolventů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů (jen denní forma studia) Skupiny oborů 2012/2013 2013/2014 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 5 7 2 53 Zdravotnictví 11 17 6 63 Ekonomika a administrativa 45 37-8 82 Umění a užité umění 30 19-11 Celkem 91 80-11 Nejvyšší počet absolventů zaznamenala skupina oborů 63 Ekonomika a administrativa (37 studentů), což představuje zhruba 30 % všech absolventů VOŠ v Libereckém kraji. Meziročně však tato skupina oborů vykázala pokles o 8 absolventů. Druhý nejvyšší počet absolventů vykazovala skupina oborů 82 Umění a užité umění, a to 19. V této skupině však také došlo k poklesu oproti předchozímu školnímu roku, a to o 11 absolventů. Nejnižší počet absolventů byl zaznamenán, stejně tak jako v předchozím roce, ve skupině oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, a to 7. V této skupině však jde o zvýšení počtu absolventů, a to o 2 absolventy. Největší nárůst absolventů pak zaznamenala skupina oborů 53 Zdravotnictví, a to o 6 absolventů. Opatření DZ LK v tomto segmentu byla naplněna částečně. Rozvoj spolupráce s vysokými školami si zajišťovaly VOŠ samy. Další opatření uvedená v DZ LK jako zavedení plně funkčního kreditního systému nebo prostupnost vzdělávacích programů, byla systémová opatření, která byla plánována v segmentu vyššího odborného školství zavést na celostátní úrovni. Tato opatření ovšem nedošla naplnění. 17

2.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami prostupuje všemi úrovněmi vzdělávacího systému. Je realizováno ve školách zřízených pro žáky se zdravotním postižením nebo formou individuální či skupinové integrace v běžných školách. Forma vzdělávání je zvolena na základě individuálního posouzení pracovníky školských poradenských zařízení. V Libereckém kraji jsou dostupné školy se zaměřením pro děti a žáky s vadami řeči, sluchu, tělesným i mentálním postižením, kombinovanými vadami či autismem. Specifikem tříd je výuka se sníženým počtem dětí nebo žáků a trvalá součinnost s odbornými poradenskými zařízeními či využívání asistentů pedagoga při výuce. Postupně dochází k integraci dětí a žáků se speciálními potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Během integrace samotné je dítěti, žákovi, rodičům i ostatním pedagogům poskytována odborná péče pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center, výchovných poradců, školních speciálních pedagogů a případně školních psychologů. Tabulka 2.5.1 Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ Školní rok 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Mateřské školy celkem 14 851 15 396 15 675 z toho postižení ve speciálních třídách 563 553 540 z toho individuálně integrovaní 151 158 154 Tabulka 2.5.2 Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ZŠ Školní rok 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Základní školy celkem 35 270 35 570 36 435 z toho postižení ve speciálních třídách 1 902 1 876 1 732 z toho individuálně integrovaní 1 205 1 331 1 417 Tabulka 2.5.3 Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v SŠ Školní rok 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Střední školy (pouze denní forma vzdělání) 17 976 16 873 16 178 z toho postižení ve speciálních třídách 413 383 361 z toho individuálně integrovaní 221 198 248 18

Tabulka 2.5.4 Počty dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ, ZŠ a SŠ Školní rok 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Dětí a žáků v LK celkem 68 097 67 839 68 288 z toho postižení ve speciálních třídách 2 878 2 812 2 633 z toho individuálně integrovaní 1 577 1 687 1 819 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 Po několika letech došlo poprvé k příznivému demografickému vývoji a celkový počet žáků na školách se zvýšil, i když jen o 405. Ve speciální péči je od roku 2010 trend minimálního zvýšení ve sledovaném školním roce změněn. Žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ubylo o 48. Pozitivní je stoupající tendence individuální integrace. Graf 2.5.5 Počty dětí a žáků ve všech školách ve školních letech 2011/2012 a 2013/2014 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 2.5.1 Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Předškolní vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami je realizováno formou individuální či skupinové integrace v MŠ, případně docházkou do MŠ zřízené pro děti s určitým druhem postižení. 19

Tabulka 2.5.7 Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách podle druhu postižení a způsobu integrace, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení Speciální třídy Individuální Způsob integrace Speciální třídy Individuální Speciální třídy 2011/2012 2011/2012 2012/2013 Individuální Mentální 15 8 15 11 9 16 Sluchové 9 6 9 7 9 5 Zrakové 18 9 18 9 16 8 Vady řeči 290 75 290 75 341 71 Tělesné 17 4 17 5 28 10 Více vad 128 40 128 23 66 11 Vývoj. poruchy 32 8 32 17 35 30 Autisté 27 4 27 4 20 7 Ve třídách DD Bez rozlišení postižení 14 0 14 0 11 0 13 0 13 0 18 0 Celkem 563 154 563 151 553 158 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 2.5.2 Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Celkový počet žáků v ZŠ od roku 2011 mírně narůstá (za poslední rok o 865). Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v roce 2013 celkově doznaly mírného poklesu. Ve speciálních třídách došlo ke snížení o 144 žáků. Zároveň ale v individuální integraci byl zaznamenán nárůst o 86 žáků. 20

Tabulka 2.5.8 Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení: Speciální třídy Individuální Způsob integrace Speciální třídy Individuální Speciální třídy Individuální 2011/2012 2011/2012 2012/2013 Mentální 1 056 45 1 056 58 974 60 Sluchové 24 34 24 37 23 40 Zrakové 3 34 3 29 3 32 Vady řeči 90 40 90 58 109 61 Tělesné 40 54 40 54 39 55 Více vad Vývoj. por. učení Vývoj. por. chov. 300 207 3 31 773 57 300 207 Autisté 47 21 47 27 71 32 Ve třídách DD Bez rozlišení postižení 3 36 830 76 273 228 8 38 925 18 0 18 0 0 0 114 0 114 Celkem 1 902 1 089 1 902 1 205 1 728 1 331 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 2.5.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami SŠ zřizované krajem, obcemi nebo soukromé navštěvovalo celkem 609 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v případě vyššího odborného vzdělávání byl evidován jeden student. V následující tabulce lze porovnat změny z hlediska druhu postižení. Významným ukazatelem je počet žáků se zdravotním postižením jako takový. Pokles celkového počtu žáků ve SŠ se mírně zpomalil, došlo ke snížení o 695 žáků. Byl doprovázen nárůstem počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami o 28. 0 0 88 0 21

Tabulka 2.5.9 Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním vzdělávání podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení Speciální třídy Individuální Způsob integrace Speciální třídy Individuální Speciální třídy 2011/2012 2011/2012 2012/2013 Individuální Mentální 250 2 250 1 225 5 Sluchové 2 15 2 17 5 19 Zrakové 1 5 1 5 0 7 Vady řeči 0 3 0 4 0 3 Tělesné 49 37 49 29 49 25 Více vad 6 4 6 5 3 3 Vývoj. poruchy učení Vývoj. poruchy chov. 102 0 164 102 156 96 131 0 0 0 0 1 Autisté 3 1 3 4 5 4 Celkem 413 231 413 221 383 198 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 2.5.4 Speciální třídy při mateřských a základních školách Při MŠ a ZŠ běžného typu lze zřizovat speciální třídy pro zdravotně postižené. Krajský úřad v souladu se školským zákonem vydává souhlas se zřízením speciální třídy a následně poskytuje finanční prostředky na tento typ výuky. Ve školním roce 2013/14 vydal odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu celkem 59 souhlasných stanovisek se zřízením speciální třídy, z toho 28 v MŠ a 31 v ZŠ. 2.5.5 Přípravné třídy základní školy Pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí zřizují obce se souhlasem krajského úřadu přípravné třídy ZŠ. Jsou určeny dětem v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Zařazení do přípravné třídy ZŠ umožní vyrovnat jejich vývoj tak, aby byly připraveny na povinnou školní docházku srovnatelně s běžnou populací. O zařazování žáků do přípravné třídy ZŠ rozhoduje ředitel školy na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. V souladu s DZ LK bylo ve školním roce 2013/2014 umožněno zřízení nové přípravné třídy v Základní škole Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564. Celkem osm přípravných tříd navštěvovalo 94 žáků. 22

2.5.6 Přípravný stupeň základní školy speciální U základní školy speciální může být v souladu se školským zákonem zřízena třída přípravného stupně určená žákům se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Toto vzdělávání respektuje vývojové zvláštnosti dětí a připravuje je k plnění povinné školní docházky. V roce 2013/2014 bylo v šesti třídách přípravného stupně zapsáno celkem 30 dětí. Přehled speciálních tříd při MŠ a ZŠ, přípravných tříd ZŠ a přípravného stupně základní školy speciální ve školním roce 2013/2014 je uveden v tabulce 2.5.10 v příloze. 2.5.7 Pedagogická asistence Asistenta pedagoga zřizuje ředitel školy s předchozím souhlasem krajského úřadu. Asistent pedagoga je určen dětem, žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Vykonává podpůrné služby při vzdělávání. Ve školním roce 2013/2014 bylo podáno OŠMTS KÚ LK celkem 246 žádostí o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga pro děti a žáky se zdravotním postižením ve školách zřizovaných obcemi nebo krajem. Asistenti pedagoga v Libereckém kraji působili v celkovém počtu 77,9 přepočtených úvazků v obecních a krajských školách (ve školním roce 2011/2012 64,8 a 2012/2013 69,7 úvazků) a v počtu 5,45 úvazků v soukromých školách. Počet asistentů pedagoga v jednotlivých školách a rozsah asistenční služby odpovídá typu a charakteru školy, druhu a stupni zdravotního postižení žáků. Asistenti pro žáky se sociálním znevýhodněním a na soukromých školách jsou financováni z rozvojového programu MŠMT. Rozvojový program umožnil zřídit 21,4 přepočtených úvazků. 2.5.8 Vzdělávání žáků nadaných Péče o nadané žáky je prozatím řešena nesystematicky a to jak na celorepublikové úrovni, tak i v Libereckém kraji. Nejčastěji je orientována pouze na zapojování žáků do školních a mimoškolních soutěží a olympiád. Vzdělávání nadaných žáků je zpravidla uskutečňováno formou individuálních vzdělávacích plánů, v hodinách je však ve velké míře zúženo pouze na diferenciované zadávání úloh. Pedagogové spíše hledají specifické programy a vhodné nástroje odpovídající vzdělávacím potřebám těchto dětí. Zvláštnosti sociální a emocionální přizpůsobivosti, jež nadané žáky často provázejí, jsou pro pedagogy reálným problémem. Počet nadaných žáků dosud není prostřednictvím výkazů škol evidován. Z evidence pedagogicko-psychologických poraden, v jejichž péči se nadaní žáci především objevují, je zřejmé, že v Libereckém kraji bylo diagnostikováno minimum nadaných žáků. Ve školním roce 2013/2014 to bylo 15 žáků. 23

2.6 Poradenské služby Poradenské služby v Libereckém kraji zahrnují pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Součástí poradenského systému jsou také výchovní poradci, školní metodici prevence, speciální pedagogové a školní psychologové ve školách. V souladu s opatřeními DZ LK byl ve spolupráci s odborníky poradenských zařízení vytvořen Pokyn k vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji (dále jen Pokyn ). Účinnosti nabyl k 1. 9. 2012. Používání Pokynu v praxi se osvědčilo, podařilo se sjednotit pohled poradenských odborníků na posuzování zdravotního postižení a následně usnadnit ředitelům vykazování těchto údajů ve statistických výkazech. 2.6.1 Pedagogicko-psychologické poradny Pedagogicko-psychologické poradny (dále jen PPP ) se v rámci platné legislativy zaměřují především na komplexní psychologickou, speciálně-pedagogickou a sociální diagnostiku. Činnost je cílena na posuzování, zda jsou děti přiměřeně tělesně a duševně vyspělé k zahájení povinné školní docházky, dále na diagnostiku poruch učení a chování, problémů ve vývoji osobnosti, profesní orientaci. V Libereckém kraji působí čtyři PPP, v každém okrese jedna: Pedagogicko-psychologická poradna, Liberec 2, Truhlářská 3, příspěvková organizace, Pedagogicko-psychologická poradna, Jablonec nad Nisou, Palackého 48, příspěvková organizace, Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum, Semily, příspěvková organizace, Pedagogicko-psychologická poradna, Česká Lípa, Havlíčkova 443, příspěvková organizace. Tabulka 2.6.1 Přehled klientů pedagogicko-psychologických poraden Klienti 2011/2012 2012/2013 2013/2014 MŠ a MŠ speciální 1 478 1 553 1 610 ZŠ 1. stupeň 3 006 3 356 3 683 ZŠ 2. stupeň 1 312 1 275 1 688 SŠ 765 583 638 Konzervatoř 0 0 1 VOŠ 1 2 0 Rodiče a jiní 83 68 68 Celkem 6 645 6 837 7 688 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 24

Graf 2.6.2 Klienti pedagogicko-psychologických poraden podle důvodu příchodu Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2014 PPP v České Lípě supluje chybějící speciálně-pedagogické centrum, které v tomto okrese chybí. Služby PPP jsou zajišťovány týmem složeným z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovnic. Vzhledem ke změně legislativy došlo k nárůstu výkonů a poradny se potýkají s nedostatečným počtem pracovníků. 2.6.2 Speciálně-pedagogická centra Činnost speciálně pedagogického centra (dále jen SPC ) je zaměřena na děti, žáky a studenty se zdravotním postižením nebo se zdravotním znevýhodněním. Poskytují psychologické, sociální a speciálně pedagogické služby, které se uskutečňují přímo v SPC, nebo individuálně v místě bydliště či ve školním prostředí. SPC se podílejí na integraci dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu. Jednotlivá zařízení se úzce specializují na konkrétní zdravotní postižení (sluchové, zrakové, tělesné nebo mentální postižení, vady řeči, poruchy autistického spektra nebo souběžné postižení více vadami). Na území Libereckého kraje působí SPC jako součást základních škol: SPC při Základní škole a Mateřské škole pro sluchově postižené, Liberec, E. Krásnohorské 921, příspěvková organizace pro sluchově postižené a děti s vadami řeči, SPC při Základní škole a Mateřské škole pro tělesně postižené, Liberec, E. Lužická 920/7, příspěvková organizace pro tělesně postižené, SPC při Základní škole a Mateřské škole při nemocnici, Liberec, Husova 357/10, příspěvková organizace pro zrakově postižené, SPC při Základní škole, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace pro mentálně postižené nebo souběžné postižení více vadami, SPC při Základní škole, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace pro děti s poruchou autistického spektra. 25

Tabulka 2.6.3 Přehled klientů speciálně pedagogických center Klienti 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Z běžných škol (individuálně integrovaní) MŠ 414 475 530 ZŠ 532 616 687 SŠ 121 104 103 VOŠ 0 1 0 Ze speciálních tříd a škol MŠ 507 498 469 ZŠ 627 684 722 SŠ 62 48 55 Rodiče a školsky nezařazení 89 116 109 Celkem 2 352 2 542 2 675 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 Počet klientů od roku 2011 stále narůstá. Z tabulky 2.6.3 vyplývá, že v posledním roce činil nárůst 133 klientů z běžných tříd MŠ i ZŠ a ze speciálních tříd ZŠ. Úbytek klientů se projevil pouze ve speciálních třídách MŠ a to o 29 klientů. Přehled klientů dle jednotlivých druhů postižení je zřejmý zgrafu 2.6.4. K výraznějšímu nárůstu klientů došlo od školního roku 2011/2012 u dětí a žáků s vadami řeči a autismem. Graf 2.6.4 Klienti speciálně pedagogických center podle druhu postižení Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 26

2.7 Základní umělecké a zájmové vzdělávání 2.7.1 Základní umělecké vzdělávání Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Je součástí systému uměleckého vzdělávání v ČR. Všechny základní umělecké školy (dále jen ZUŠ ) v kraji jsou zřizovány obcemi (úplný přehled škol a počty žáků zapsaných do jednotlivých oborů naleznete v tabulce 2.7.1 v příloze). Počty žáků, kteří se účastní základního uměleckého vzdělávání, se meziročně výrazně nezměnily. Podíl počtu žáků docházejících do ZUŠ vůči počtu všech žáků docházejících do ZŠ se dlouhodobě ustálil na hodnotě 25,4 % (viz tabulka 2.7.2). Tabulka 2.7.2 Podíl žáků ZUŠ k počtu žáků v základním vzdělávání 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Žáci v základním vzdělávání, vč. odpovídajících 36 726 36 950 37 754 ročníků víceletých gymnázií Žáci ZUŠ 9 380 9 383 9 497 Podíl (v %) 25,54 25,39 25,15 Zdroj: MŠMT Výkazy k 30. 9. 2013 Nejvíce žáků je zapsáno v hudebních oborech s individuální či skupinovou výukou (65 % ze všech zapsaných žáků ZUŠ), následuje výtvarný obor s 20 % a taneční obor s 10 % zapsaných žáků (viz graf 2.7.3). Graf 2.7.3 Žáci ZUŠ podle oboru 27

2.7.2 Zájmové vzdělávání Školským zařízením pro zájmové vzdělávání jsou střediska volného času, školní družiny a školní kluby. Střediska volného času Na území Libereckého kraje působilo 17 středisek volného času. Zřizovatelem jsou obce, Dům dětí a mládeže Větrník v Liberci zřizuje Liberecký kraj, Středisko volného času Narnie v Liberci zřizuje Jednota bratrská. Přehled středisek volného času je v tabulce 2.7.4 v příloze. Zájmová činnost v těchto střediscích volného času probíhá formou pravidelných činností, příležitostných akcí, nabídkou spontánních aktivit či pořádáním pobytových, putovních nebo příměstských táborů. Střediska volného času se v rámci péče o nadané děti a žáky ve spolupráci se školami a krajským úřadem podílejí na organizaci soutěží a přehlídek. Při stejném počtu zařízení přibývá počet zájmových útvarů a jejich účastníků, táborů a jejich účastníků, příležitostných akcí a jejich účastníků. Tabulka 2.7.5 Přehled činnosti středisek volného času 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Počet středisek 16 17 17 Počet zájmových útvarů 720 788 843 Počet účastníků zájmových útvarů 7 564 7 875 9 394 Počet táborů 201 200 266 Počet účastníků táborů 3925 3 971 4 838 Počet příležitostných akcí 1 432 1 427 1 415 Počet účastníků příležitostných akcí 68 949 84 611 78 615 Pozn.: Údaje k zájmovým útvarům se vztahují k 30. 10. 2013, údaje k táborům a příležitostným akcím se vztahují k období od 1. 9. 2012 až 31. 8. 2013. Školní družiny a školní kluby V rejstříku škol a školských zařízení v Libereckém kraji je zapsaných 199 školních družin, z toho počtu obce zřizují 182 školních družin, Liberecký kraj jich zřizuje 11, registrované církve zřizují dvě a ostatní právnické osoby (tzv. soukromé školy) čtyři školní družiny. Celková kapacita školních družin byla podle rejstříku škol a školských zařízení k 30. srpnu 2014 12 959 míst. Ve školním roce 2013/2014 bylo ve školních družinách zapsáno 11 516 žáků. DZ LK stanovuje jako závazný ukazatel podíl počtu žáků zapsaných ve školní družině k počtu žáků prvního stupně ZŠ s tím, že by měla být zajištěna docházka do školní družiny 45 % žáků prvního stupně. Kapacity školních družin a školních klubů umožnily 52,88 % žáků prvního stupně účast v zájmovém vzdělávání, jde meziročně o mírný pokles způsobený nárůstem počtu žáků prvního stupně ZŠ. Tabulka 2.7.6 Účastníci zájmového vzdělávání z 1. stupně základního vzdělávání ve školních družinách 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Účastníci zájmového vzdělávání 11 224 11 226 11 516 Žáci 1. stupně 20 782 21 042 21 776 Podíl v % 54,01 53,35 52,88 Zdroj: MŠMT - Výkazy k 30. 9. 2013 28