VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA Roudnice nad Labem ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. 2014 Lukáš Lánský

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA Roudnice nad Labem ABSOLVENTSKÁ PRÁCE 2014 Lukáš Lánský

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA Roudnice nad Labem Dopady gamblerství na společnost 2014 Lukáš Lánský

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou absolventskou práci na téma Dopady gamblerství na společnost zpracoval samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. V Roudnici nad Labem, dne 14. 4. 2014

Poděkování Děkuji Ing. Radku Šmejkalovi za pomoc při vedení absolventské práce. Mé poděkování patři též kurátorovi Městského úřadu Roudnice nad Labem Bc. Václavu Živnému za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část práce.

Obsah Úvod... 7 1. Gamblerství... 8 1.1. Charakteristika... 8 1.2. Historie... 9 1.2.1. Čína... 9 1.2.2. Mezopotámie, Persie, Egypt... 10 1.2.3. Řecko... 10 1.2.4. Řím... 10 1.2.5. Evropa... 10 1.2.6. Amerika... 11 1. 3. Hazardní hry... 11 1.3.1. Povolené druhy hazardních her... 11 1.3.2. Zakázané kategorie hazardních her... 14 1.3.3. Hazardní hry provozované přes internet... 14 1.4. Povolení k provozování hazardních her... 15 2. Sociologicko - psychologické hledisko... 15 2.1. Hra... 15 2.1.1. Sociální význam her... 16 2.1.2. Prvky a funkce her... 17 2.1.3. Pozitivní aspekty her... 18 2.2. Hazard a hazardní hry... 18 2.2.1. Patologické hráčství... 19 2.2.2 Vznik a průběh patologického hráčství... 20 2.2.3 Biologická podstata, prevence a léčba patologického hráčství... 22 3. Proč překonat problém s hazardní hrou... 22 3.1. Některá rizika hazardních her... 22 3.2. Ohroženi jsou všichni, ale někteří více... 23 3.2.1. Mladí lidé... 23 3.2.2. Muži a ženy... 23 3.2.3. Profesionální hráči... 23 3.2.4. Nebezpečná povolání... 23 3.2.5. Hyperaktivní děti s poruchami pozornosti... 24

3.2.6. Nezaměstnaní a ti, kteří selhali ve škole... 24 3.2.7. Někteří další... 24 4. Mezinárodní srovnání... 24 4.1. Slovensko... 26 4.2. Francie... 26 4.3. Rusko... 26 4.4. Spojené státy americké... 26 4.5. Německo... 26 4.6. Rakousko... 27 4.7. Saúdská Arábie, Indonésie... 27 5. Náklady veřejných rozpočtů na důsledky hazardních her... 27 5.1. Trestná činnost související s hazardními hrami... 27 5.2. Rizika provozování hazardních her pro stát a obce... 27 6. Hazard v Roudnici nad Labem... 27 6.1. Hazard a klienti Odboru sociálních věcí Městského úřadu Roudnice nad Labem... 28 6.2. Počty výherních hracích přístrojů... 28 6.3. Příjmy z hazardu... 28 6.4. Kasuistika OSV... 30 7. Výzkum pomocí dotazníku na patologické hráčství The South Oaks Gambling Screen... 30 7.1. Historie dotazníku... 30 7.2. Účel... 30 7.3. Testování... 30 7.4. Hodnocení skóre... 33 7.5. Celkové skóre... 33 Závěr... 36 Shrnutí... 37 Použité zdroje... 38 Literární zdroje:... 38 Internetové zdroje:... 39

Úvod V ruletě nemůžete nikdy vyhrát, leda byste ukradli peníze přímo ze stolu, Albert Einstein, fyzik Tato absolventská práce se zabývá aktuální a závažnou problematikou chorobné závislosti na hraní hazardních her neboli gamblerstvím a jeho dopady na jedince a jeho okolí, které s největší pravděpodobností bylo, je či může být též ovlivněno touto zkušeností. Zaměřuje se na různé úhly pohledu, z kterých můžeme hraní sledovat. Práce naznačuje, jak je na jedné straně hraní důležité pro člověka už od brzkého věku, ale na druhé poukazuje i na škodlivé faktory, které se objevují při chorobné závislosti na hraní. Sleduje dále, kam až člověk může zajít, pokud podlehne v plné síle tomuto hraní. Poukazuje rovněž na legislativy různých zemí světa upravující tuto činnost. Je u nás v České republice potřeba změnit zákony, jakým směrem? S hraním jsme se setkali snad každý, třeba v dětství, kdy se hrou snažili rodiče upoutat naši pozornost a zabavit nás v čas, kdy jsme zlobili či na nás viděli, že se nudíme. Naše babičky a dědečkové nás učili o víkendových pobytech, jak hrát různé karetní nebo stolní hry, když bylo zrovna pošmourné počasí. Hrát prší nebo stavět záchod z karet umí snad každé dítě. Ve škole v naukových předmětech hraní her přispívalo k zapamatování důležitých věcí, v tělocviku ke zlepšení fyzické kondice a zdraví. Se spolužáky nám hraní utužovalo přátelství. Bylo aktivitou, kterou jsme trávili volný čas s kamarády. Dokázalo v nás vyprovokovat žárlivost, naštvanost, ale i uspokojit naše potřeby vnímání nás samotných v očích ostatních. Neříkejte, že jste nebyli na sebe pyšní, když jste něco vyhráli, ať už šachový turnaj nebo zápas v kopané. Ten pocit je nezapomenutelný. Jak se říká, nic se nemá přehánět, a to doslova. Platí to o všech věcech na světě. Člověk musí mít vytyčené nějaké meze, kam až může zajít. Ať už si myslíte o tom, co jsem zde v úvodu uvedl, cokoliv, tak se vám na dalších řádcích pokusím osvětlit, že tomu tak opravdu je. Lidé si myslí, že jsou nepřemožitelní, že je nemůže nic skolit. Věří, že samotní dokážou kdykoliv s čímkoliv přestat. Opak je ale pravdou. Když jste pohlceni jak hrou, jak prací, jak drogou a zvyknete si na toto, stávají se tyto věci součástí vašeho světa, vaší podstaty. Z tzv. pohlcených si málokdo řekne Už dost!. Takoví jedinci se čas od času objeví, ale v malém množství. Ta většina potřebuje pomoc od svého blízkého okolí nebo v dalším bodě od odborníků, kteří se těmito problémy zabývají. Hlavní je chtít si nechat pomoci. Zamýšlení se nad touto problematikou mě přimělo ke psaní této práce. Denně, pokud máte oči otevřené, na vás ze všech stran svítí miliony korun, které můžete vyhrát. Ano, můžete. Kolik lidí ale musí prohrát, abyste výhru dostali právě vy? Je potřeba se zamyslet nad naší společností, neboť platí bohužel stále jeden citát: Peníze jsou klíč otevírající všechny zámky. 7

1. Gamblerství 1.1. Charakteristika Pojem hráčství či gamblerství je definovatelný jako chorobná závislost na hraní hazardních her, kterých je nepřeberné množství na trhu. Gamblerství je považováno za psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Přitom pravidla všech her jsou nastavena výhodně pro společnosti, které toto podnikání provozují. Mnozí hráči získávají závislost na hře velice rychle, že si to neuvědomují. S rostoucími finančními problémy ze hry se vrací zpět, a tím prohlubují tyto problémy, jelikož nutkání hry je velice silné. Myslí si, že se vrátí takzvaně na nulu nebo ještě něco vyhrají. Bohužel opak je pravdou, toto se velice zřídka stává. Většinou se tyto osoby dostávají do takzvaného bludného kruhu. Závislí na hraní dokážou prohrát ohromné sumy peněz, což má často za následek narušení společenských vztahů, ať už v rodině nebo v nejbližším kruhu přátel a známých. Gamblerství s sebou táhne i další závislosti, na alkoholu a dalších drogách. V České republice se nedovoluje hrát hazardní hry osobám mladším osmnácti let, do heren je jim vstup zakázán. Hazard může přinášet nejen potěšení z výhry, ale i společenské i civilizační problémy. Jedním z nich je nedostatečné regulování internetových heren, které jsou v naší internetové době stále oblíbenější a oblíbenější. Jsou většinou založeny v takzvaných daňových rájích neboli státech s liberálnějšími zákony, jako jsou Kajmanské ostrovy, Panama, Seychelly a tak dále. A tak často dochází ke zdaňování hraní na internetu mimo země hráčů. Obrana států většinou bývá zablokováním transakcí na účty jiných společností nebo zablokování konkrétních internetových stránek. Tato regulační opatření jsou často neúčinná. Proto se jiné státy staví k liberálnějšímu pojetí. V České republice se v současné době stavíme k sázení na internetu nejasně, jelikož se právní názory velice liší. A tak jsou tyto postupy jen tiše tolerovány. I přes právní problémy roste počet například hráčů pokeru díky internetovým hernám i u nás. Hlavním problémem je, že v případě pohlcením závislosti zůstávají tito jedinci izolováni, a tak se nemusí o jejich problémech dlouho vědět. Pokud kdokoliv zjistí, že má problémy s hraním a je závislý, může se zcela dobrovolně a bez studu obrátit na Psychiatrickou léčebnu v Praze Bohnicích, kde lze dostat kontakt na svépomocné skupiny anonymních hráčů. Tyto problémy se musí řešit s odborníky ve své profesi, jelikož dotyčný může přijít o vše, co má, jak už finančně či společensky. 1 2 1 http://cs.wikipedia.org/wiki/gambling 2 http://rehabcenters.com/resources/gambling-addiction-and-drug-addiction-go-hand-in-hand/ 8

1.2. Historie Zeus, Hádes a Poseidon si podle starých Řeků vylosovali každý jednu část světa, které budou vládnout. Když je to božské, proč je tedy nenapodobit? Co to vůbec znamená slovo hazard? Z více zdrojů jsem zjistil, že toto slovo nejspíše pochází z arabštiny, kde "az-zahr" znamená kostky. Hazardní hry jsou spjaty s existencí člověka už od nepaměti. Už v dávných dobách, kdy lidé žili v jeskyních, provozovali hry. Archeologové nalezli pozůstatky staré 40 000 let a utvrdili vědce v tom, že se hrála určitá forma dnešní hry kostky neboli astralagus. Tyto kostky byly vyrobeny ze psích a ovčích kostí. Pračlověk používal kameny nepravidelně tvarované o 4 různě velkých stranách a 2 kulatých koncích. Postupem času byla každé ze stran připsána jiná hodnota. Větší straně byla připsána menší hodnota, jelikož byla větší šance, že na tuto stranu padne kámen. Pro představu, kámen mohl vypadat takto: 1.2.1. Čína V Číně byli lidé vždy velice vynalézaví. A tak kolem roku 2300 př. n. l. byla vymyšlena hazardní hra z hliněných destiček, postupem času vyměněna za papyrus. Byla to hra podobající se dnešním kartám. Tehdejší karty byly ručně dělané, a proto si je běžní vesničané nemohli dovolit. Byly tehdy, dá se říci, symbolem moci a bohatství. Samotné karty, tak jak je známe dnes, pochází od Francouzů, kteří první balíček vyrobili v roce 1387. Rozmach nastal po roce 1440 díky Gutenbergovu vynálezu (=knihtisku). 9

1.2.2. Mezopotámie, Persie, Egypt Kolem roku 7000 př. n. l. se razantně změnil životní styl. Stěhování lidí bylo vyměněno za usazující se zemědělce. Z nálezů bylo zjištěno, že roku 3000 př. n. l. byla v Mezopotámii vynalezena hra podobná dnešní hře vrchcáby neboli backgammon. Dále například v Persii, jako ve většině říší, byly nejrozšířenější kostky. Mytologie praví, že král Artarxerxesmédes a jeho matka Parysatis hráli kostky o otroka, který na příkaz krále usekl hlavu jeho mladšího bratra, který se pokusil dostat na trůn. Matka vyhrála a pomsta byla vykonána. V Egyptě též nebyli pozadu s hraním, hráli hru podobnou dnešnímu bowlingu, používaly 2 kostky a hrací plochu plnou figurek, kterou museli shodit pomocí kostek. A též se hrála hra "Sudá a lichá". Protivník musel uhodnout počet kamínků v ruce druhého. 1.2.3. Řecko Ani tento stát nebyl pozadu s hraním. V dobách válek si vojáci krátili čas hraním kostek, a to i přesto, že byla tato hra zpočátku v Řecku ilegální. V soudnictví se v těchto dobách používala hra na rozsudek. Odsouzený si mohl jako svůj rozsudek vytáhnout černý nebo bílý kámen. A tak se mohl vyhnout trestu svou volbou. Odsouzenci však nevěděli, že je to jeden velký podfuk, a že oba kameny byly na příklad bílé, a tak se předešlo propuštění odsouzeného. Sázení probíhalo už na olympijských hrách. Hrdina Paladémos je považován za vynálezce hry kostky, která nebyla příliš odlišná od té dnešní. 1.2.4. Řím Římané přebírali hry od Řeků. Ze starověkého Říma jsou známy především příběhy císařů, kteří hazardu propadli nadobro. Z příkladů bych vyzdvihl například císaře Klaudia, který si nechal přestavět svá nosítka tak, aby měl více prostoru na házení kostek. Caligula zase musel zabavovat majetek bohatým, aby pokryl dluhy své říše, které způsobil gamblerstvím. Za vrcholné slávy římského impéria zákonodárci dokonce rozhodli, že všechny děti musí být učeny tomu, jak správně házet kostky. Objevila se zde také hra "Panna nebo orel" (tehdy na jejich mincích hlava nebo loď). Jeden z mýtů vypráví i o tom, že římští vojáci během ukřižování Krista hráli kostky o jeho oděvy. 1.2.5. Evropa V západní Evropě v 15. století král Jindřich VIII. Tudor, který velice holdoval hazardu, zakázal druh této zábavy poté, co zjistil u svého vojska, že se samotní vojáci místo cvičení bojových dovedností oddávají spíše hazardu. První loterie v Evropě vznikla z důvodu špatného odbytu drahého zboží. První britská loterie proběhla za vlády královny Alžběty v roce 1569 a cenami byly stříbrné příbory a jiné cetky. 10

Další zajímavostí je, že i francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte holdoval též hazardu, a to přímo Blackjacku známému též jako oko (v té době zvanou vingt-et-un). Nejstarší funkční kasino, které funguje dodnes, je v italských Benátkách. Je v provozu od roku 1683. 1.2.6. Amerika Původní obyvatelé Ameriky Indiáni si mysleli, že hráčství vymysleli a podporují ho samotní Bohové. Proto aktivně hráli kostky vyrobené ze švestkových pecek, které přemalovali na odstíny bílé a černé. Kvůli této myšlence začali vymýšlet spoustu dalších her. Jejich nespornou vášní bylo sázení si, ať už například na úrodu nebo i na vyléčení svých nemocných z kmene. Během bojů za nezávislost byla federální loterie jedním ze zdrojů příjmů pro Kontinentální armádu v boji proti Britům. George Washington, první americký prezident, si první tiket koupil už v roce 1793. V této době byly všechny státní loterie schvalovány. V roce 1830 se počet sázkových kanceláří zvýšil na 420 po celém světě. Podvádění se trestalo veřejným lynčováním. Loterie se velice zpopularizovala v 18. a 19. století. Stala se další možností, jak přijít k penězům. Koncem občanské války přišlo na reformu náboženství, a tím oblíbenost her upadala. Od roku 1910 se hazard považoval ve státě Nevada za těžký zločin. Ovšem po opadnutí prvotního strachu se hazard vrátil na vrchol, a to v roce 1930. Jako první se zlegalizovalo sázení na koňské dostihy. Nevada roku 1931 zrušila zákaz, a tak v pustině začala vyrůstat kasina - dnešní Las Vegas. Od té doby se hazard šířil po celých státech. 3 Dříve bylo bráno gamblerství za symbol prestiže, v současnosti je označeno za nemoc dneška. 1. 3. Hazardní hry Technika jde kupředu ve všech oblastech našeho života a proniká do různých odvětví, ani zábavní průmysl není výjimkou. 1.3.1. Povolené druhy hazardních her V této kapitole představím hazardní hry, které jsou dovoleny loterním zákonem ČR. 1.3.1.1. Loterní hazardní hry Loterní hazardní hrou můžeme označit hru, při níž zakoupíme los. Zakoupením losu kupec souhlasí se smluvními podmínkami provozovatele hazardní hry a stává se smluvní stranou loterie. Charakter loterií se liší počtem vydaných losů umožňujících účast ve hře. Peněžité nebo věcné loterie Můžeme označit loterie, při nichž provozovatel vydá podle herního plánu určený počet losů s pořadovými čísly. Losy mohou být rozděleny do sérií, ale každá série musí obsahovat stejný počet losů a každý los musí být označen, jak pořadovým číslem, tak číslem série. Prodejní cena musí být u všech losů stejná. Do slosování jsou zahrnuty všechny vydané losy. Pravděpodobnost výhry nesmí být menší než 1 : 200. Provozovatel se přímo účastní loterie, jelikož můžou vyhrát neprodané losy. 3 http://www.dvorek.eu/clanek/23585 11

Tomboly Jsou hazardní hry na principu loterie. Jejich princip spočívá ve slosování pouze prodaných losů. Prodávání losů a vydávání výher se provádí ve stejný den a na stejném místě. Pravděpodobnost nesmí být menší než 1 : 200. Provozovatel tomboly se hry přímo neúčastní, jak tomu bylo u peněžitých nebo věcných loterií. Číselné loterie Rozumíme jimi hazardní hru, kde není předem určen počet účastníků a ani výše jistiny, kterou je násobek počtu vydaných losů a prodejní ceny za jeden los. Výhra se vypočítává podle počtu výherců a úhrnné výše vkladů (sázek) předem stanoveným podílem, popřípadě se stanoví násobkem vkladu (sázky) podle toho, jak z omezeného počtu čísel tažených při slosování uhodl účastník podle herního plánu určený počet tažených čísel. Provozovatel je též účastníkem hry, jelikož disponuje počtem neprodaných losů (možnostmi všech pomyslných neprodaných losů). Výhra se vypočítává pouze z vkladů ostatních účastníků. Co se týče pravděpodobnosti hlavní výhry, šance je velmi malá. Například ve hře Sportka je to 1 : 13 983 816 4. Okamžité loterie Považujeme za ně hazardní hru, při níž si účastník hry zakoupí tiket nebo los s možností setření jejich části a zároveň hned zjistí výhru či prohru. Pravděpodobnost výhry nesmí být menší než 1 : 200. Je předem známá výše jistiny. Podstata hry je v dobrém výběru tiketu nebo losu. Výše výhry provozovatele je dána cenou losu nebo tiketu. 1.3.1.2. Sázkové hazardní hry Tyto spočívají v různých tvrzeních stran o sázkové události. Za sázkovou událost můžeme brát výsledek sportovních utkání, pořadí ve sportovních soutěžích nebo jiné skutečnosti. Můžeme zde vsadit na několik tvrzení vztahujících se k události, jako je například: počet gólů, výsledek v jednotlivých třetinách či poločasech, jména střelců atd. Provozovatel určí variace možných výsledků události, čímž je určen počet smluvních stran (výhra, remíza, prohra). Jako smluvní strany zde vystupují fyzické osoby a provozovatel. Podílové sázky U nich se výhra určuje počtem uhodnutých výsledků sportovních utkání nebo pořadí ve sportovních soutěžích či závodech. Výše výhry se odvíjí od poměru počtu výherců k celkové výši sázek a předem stanoveném podílu výher. Kursové sázky Za ně se považují hry, kde je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků, pořadí ve sportovních soutěžích či závodech nebo jiných společenských událostí. Výše výhry se vyplácí v přímo úměrném poměru, ve kterém byla sázka přijata, a výši vsazené částky. Dostihové sázky Sázkové hry, kde je výhra podmíněna uhodnutím pořadí v závodech koní dostihových plemen. Výše výhry závisí na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů a předem staveném podílu výher nebo je výše výhry přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata, a výši vsazené částky. 4 http://www.penize.cz/spotrebitel/69588-jak-vyhravat-ve-sportce-dlouhodobe-to-nejde 12

1.3.1.3. Loterní sázkové hazardní hry Samotná kategorie je kombinace prvků loterie a sázkových her. Nejznámější hrou tohoto typu je hazardní hra tradičně označovaná jako Bingo. Pomocí druhu žetonů a kombinací čísel v číselné řadě od jedné do devadesáti dojde k veřejnému losování čísel od jedné do devadesáti pomocí mechanického zařízení. Výhra je určena podle výše vkladů a v každé hře podle výsledku losování. 1.3.1.4. Hazardní hry kasinového typu Řadíme k nim velký počet hazardních her provozovaných v určených hernách či kasinech. Z důvodu lepšího dozoru státu nad těmito druhy hazardních her a kvalitnějšího provádění těchto her pomocí specializovaných pracovníků, byly tyto hry přesunuty do míst k tomu určených (kasin). Kasinové hazardní hry Sázkové hry provozovány v určených hernách či kasinech, za pomoci mechanických zařízení, kdy není předem určen počet účastníků a není známa výše vsazených částek jedné hry. Sázející hrají proti provozovateli kasina v ruletě, kostkách, karetních hrách atd. Výhra se určuje z výše vkladů podle herního plánu. Nelze je provozovat v mobilních hernách a kasinech. Karetní hazardní hry Jsou to turnajové nebo hotovostní sázkové hry provozované pomocí karet. Není zde předem určen počet účastníků a ani výše vsazených částek. Účastníci platí vklad nebo startovné, jejich návratnost se nezaručuje. Výhra je dána podle podmínek herního plánu. Tyto hry jsou uskutečňovány jako stolní hry (účastníci hrají na stolech jeden proti druhému nebo pomocí zařízení obsluhovaným přímo sázejícím). 1.3.1.5. Hazardní hry provozované prostřednictvím herních zařízení Hry provozovány pomocí technických zařízení, které jsou obsluhovány přímo účastníkem hry. Tato oblast hazardních her je dlouhodobě považována za společensky nejnebezpečnější. Hazardní hry provozované na výherním hracím přístroji Jsou to sázkové hry provozované na elektronicky či elektromechanicky řízených přístrojích a podobných zařízeních. Hazardní hry provozované na interaktivním videoloterním terminálu Jde o hry provozované prostřednictvím technického zařízení centrálního loterního systému, jímž je elektronický systém tvořený centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a neomezeným počtem připojených koncových interaktivních videoloterních terminálů. Centrální řídící jednotka má tyto funkce: řídí veškeré herní procesy, losuje výsledky na základě uplatnění náhody, rozhoduje o všech výhrách a výhry okamžitě zobrazuje, provádí správu vložených vkladů a provádí veškerou administraci spojenou s průběhem hry. Centrální řídící jednotka se musí vždy nacházet na státním území České republiky. Samotná hra probíhá v centrálním loterním systému, nikoliv v přístroji. Hazardní hry provozované na lokálním loterním systému Jedná se o hazardní sázkové hry, které jsou obsluhované sázejícím a provozované skrz technické zařízení s elektronickým systémem tvořeným řídící jednotkou se třemi pevně fyzicky spojenými herními místy. Technické zařízení nabízí válcové hry zobrazené pomocí nejméně tří 13

mechanicky otáčejících nebo elektronicky nabíhajících kotoučů s různými symboly, které jsou doplněny o bonusovou hru. Toto je dříve tzv. FORBES. Hazardní hry provozované na herních zařízeních různého typu Hazardní hry provozovány pomocí technického zařízení, které jsou obsluhovány přímo sázejícím nebo provozované po telefonu. Není u nich předem určen počet účastníků a není známa výše vsazených částek. Z výše vkladů se vypočítává výhra nebo dle podmínek v herním plánu. 1.3.1.6. Spotřebitelské soutěže Patří mezi ně soutěže, ankety a jiné akce o ceny, které jsou provozované jedním provozovatelem o nepeněžité výhry v hodnotě 200 000,- Kč za rok, kdy jednotlivé výhry nepřesáhnou částku 20 000,- Kč. 1.3.2. Zakázané kategorie hazardních her Kvůli ochraně zájmu státu ve finančních aspektech a také ochraně účastníků hazardních her se v zákonech vymezují i zakázané hry, na které není možno získat povolení a provozovat je na území ČR. Jsou jimi všechny druhy hazardních her, které nemají rovné podmínky a možnosti výhry, dále též spotřebitelské loterie a cizozemské hazardní hry. 1.3.2.1. Spotřebitelské loterie Zakázány jsou spotřebitelské loterie, při kterých se provozovatel zavazuje náhodným výběrem vyplatit účastníkům peněžní ceny, pojištění, cenné papíry, nemovitosti apod. výměnou za zakoupení určitého zboží, služby či jiného produktu a doložení koupě, účasti na propagaci či reklamní akci. Jedná se o hazardní hry, kdy se účastníkem může stát osoba až po zakoupení určitého produktu nebo služby, což je v rámci ochrany spotřebitelů nepřípustné. 1.3.2.2. Cizokrajné hazardní hry Jsou za ně považovány loterie, včetně prodeje losů, které jsou provozovány společnostmi, které mají oprávnění k provozování hazardních her v jiném státě. Můžeme za ně považovat i hry tuzemské, při kterých jsou placeny sázky v zahraničí. Zakázány jsou hlavně z důvodu odlivu finančních prostředků a zabezpečení monopolu tuzemských podnikatelů a firem. Pokud chtějí zahraniční společnosti vstoupit na český trh, musí, dle českého právního systému, založit příslušné právnické osoby k provozování hazardních her. 1.3.3. Hazardní hry provozované přes internet Provoz hazardu skrze internet je v dnešní elektronické době nejžhavějším tématem. Pokud třeba jen hledáte nějaké informace, hned na vás zaútočí herní průmysl svým marketingem skrze nějaké reklamy na stránkách či zprávou na e-mailu. Je to zcela něco odlišného, než když jdete fyzicky provozovat hazardní hry do prostor k tomu určených. Jelikož je dnes 24hodinový přístup na internet na počítačích, v telefonech, v tabletech atd., je možnost neustálého hraní hazardních her. Ať už jedete do práce či školy, nebo máte zrovna čas volna, můžete si zahrát na různých místech a kdykoliv během dne. Často se zdůrazňuje veliká návykovost internetových hazardních her, jelikož se řadí k možnosti vzniku patologického hráčství, nemožnosti spolehlivého identifikování účastníka hazardní hry a výraznějšího vlivu na rodinné příslušníky takto hrajícího jedince. 14

1.4. Povolení k provozování hazardních her Povolení k provozování hazardních her je uděleno právnickým osobám se sídlem na území ČR, které splňují podmínky dané legislativou. Můžeme je rozdělit na dva druhy, obecné a zvláštní. Orgány vydávající povolení k provozování jsou: obecní úřady krajské úřady ministerstvo O povolení rozhodují tyto úřady při správním řízení. Zákon neumožňuje obci být účastníkem všech povolovacích řízení, ale pouze pokud se jedná o provozování loterní sázkové hazardní hry, kasinové hazardní hry, hazardní hry provozované na herních zařízeních různého typu, hazardní hry provozované na interaktivním videoloterním terminálu a hazardní hry provozované na lokálním loterním systému, a to pouze v případě prvního povolovacího řízení o dané hazardní hře, která má být provozována v provozovně na konkrétní adrese. V řízení jde o umístění jednotlivých interaktivních videoloterních terminálů nebo lokálních loterních systémů na území obce. 2. Sociologicko - psychologické hledisko Jaký má hra v životě člověka smysl? Proč si člověk vlastně hraje? Jsou hry užitečné nebo se jedná o negativní činnost? Jak na člověka působí? Na tyto a jiné otázky se pokusíme nalézt odpovědi v této neekonomické kapitole, která nám však umožní pochopit důležitost a oblíbenost her, včetně těch hazardních. 2.1. Hra Tento pojem, dá se říci, může být definovaný různě, podle úhlu pohledu oboru, kterým se zabýváme. Hra z pohledu ekonomického se omezuje především na hazardní hry, ale pro uvedení do problému použijeme pohled psychologický a sociologický. Rektor Leydenské univerzity Johan Huizinga byl jedním z prvních, který se podrobněji zajímal o výzkum her a o jejich důležitou roli v rozvoji naší civilizace. V jeho knize Homo ludens neboli hrající člověk, vydanou v roce 1938, se snaží přesně definovat pojem hra tímto způsobem: Podle formy teda můžeme hrou souhrnně nazvat svobodné jednání, které je míněno jen tak a stojí mimo obyčejný život, ale které přesto může hráče plně zaujmout, k němuž se dále nepřipíná žádný materiální zájem a jímž se nedosahuje žádného užitku, které se uskutečňuje ve zvlášť určeném čase a ve zvlášť určeném prostoru, probíhá řádně podle určitých pravidel a vyvolává v život společenské skupiny, které se rády obklopují tajemstvím, nebo vymaňují z obyčejného světa tím, že je přestrojí za jiné. 5 5 HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 2., V edici Studie 1. Praha: Dauphin, 2000. 297 s. Studie; 12. ISBN 80-7272-020-1. s. 20 a s. 33 15

V jeho díle můžeme nalézt ještě jednu definici: Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí a radosti a vědomím jiného bytí, než je všední život. 6 Roger Caillois reagoval na dílo Huizinga ve své knize Hry a lidé. V něčem mu dal za pravdu, ale spíše rozšířil definici o hazardní hry, které Huzinga vyloučil tvrzením, že předkládal hru jako činnost bez veškerého materiálního zájmu. On definoval hru jako činnost bytostně: 1) svobodnou, k níž hráč nemůže být nucen, aniž by hra okamžitě přišla o svou povahu přitažlivé a radostné zábavy; 2) vydělenou z každodenního života, vepsanou do přesných a předem daných časoprostorových mezí; 3) nejistou, jejíž průběh ani výsledek nemůže být předběžně určen, v níž je hráč a jeho iniciativě a invenci nezbytně ponechán určitý prostor; 4) neproduktivní, jež nevytváří ani hodnoty ani majetek, ani žádné nové prvky, a která s výjimkou cirkulace majetku uvnitř kruhu hráčů vyúsťuje v situaci identickou, jako byla na počátku hry; 5) podřízenou pravidlům, podléhající konvencím, které pozastaví po dobu hry působnost běžných zákonů a zavedou během trvání hry zákony nové, které jedině ve hře platí; 6) fiktivní, doprovázenou specifickým vědomím alternativní reality nebo neskrývané iluze vztahu k běžnému životu. 7 V publikacích věnovaných psychologii hazardních her je hra definována jako činnost samoúčelná, na rozdíl od učení či práce. Hra může mít individuální nebo kolektivní ráz a měla by být vykonávána pro osobní potěšení. Z definic různých autorů nám plyne závěr, že hry představují dobrovolné trávení volného času jedinců, přičemž aktér či aktéři se snaží vlastními silami nalézt odpověď na nastalou situaci v rámci pravidel, a to ve vymyšleném prostředí hry. Tato aktivita existuje paralelně se skutečností, ale neměla by mít na ni vliv. 2.1.1. Sociální význam her Hry mají nezaměnitelný význam ve společnosti. Jsou to především dětské hry. Mají důležitou funkci ve výchově, vzdělávání a rozvoji talentu. Dá se říci, že hry jsou dorozumívacím prostředkem dětí, prostředkem, který dítě používá k duševnímu růstu i k učení. Například J. A. Komenský oceňoval kromě potěšení a radosti ze hry také svobodné rozhodování a hru hodnotil jako krásnou přípravu k vážným věcem. K jeho teorii se přiblížil později německý psycholog Karl Gross, který v ní viděl nácvik vkročení do budoucího života. Hra je podle Grosse u člověka nácvikem pudového chování a u zvířat nácvikem instinktivního chování. 8 6 HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 2., V edici Studie 1. Praha: Dauphin, 2000. 297 s. Studie; 12. ISBN 80-7272-020-1. s. 20 a s. 33 7 CAILLOIS, Roger. Hry a lidé: maska a závrať. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 215 s. ISBN 80-902482- 2-5. s. 31 32. 8 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 21 16

Eva Opravilová, guru československého a českého předškolního vzdělávání, uvádí, že podstata hry je přímo založena v možnostech dítěte. Podporuje jeho psychickou rovnováhu, přináší mu klid i vyrovnanost. Zároveň ověřuje schopnost dítěte něco vyřešit a vykonat, zpřesňuje jeho vědomosti, rozvíjí dovednosti, obohacuje a rozšiřuje komunikaci a sociální vazby. 9 U dospělých význam her nehraje tak velkou roli. Tam jde spíše o zdokonalování tělesných a psychických funkcí jedince. Může jít i o úsilí získání moci a uplatnění sebe sama podle individuální psychologie. Dalším aspektem kromě toho může být relaxace, oproštění se od přítomnosti, nebo i ekonomický prospěch, jako tomu je u hazardních her. Dalším možným aspektem je udržení sociálních kontaktů, i když je účastník hry jediným hráčem. A to díky následné komunikaci o hře a získání ocenění ze strany společnosti. Motivační faktor, který nesmím opomenout, je ovlivnění sociálního postavení díky výhře. Příkladem může být zatím nejúspěšnější český hráč pokeru u nás - Martin Staszko, který díky úspěchu ve finálovém turnaji World Series of Poker v roce 2011 a výhře 5 433 086 dolarů (v přepočtu 98 milionů korun) stoupl na pomyslném společenském žebříčku a zároveň se stal ikonou úspěchu v této hře u nás. Při hře se často uplatňuje řada kognitivních procesů jako například: představivost, fantazie, hráčská inteligence, schopnost anticipace, pozornost, paměť a zároveň se projevuje i mnoho osobních vlastností jako: hravost, soupeřivost, rozhodnost, míra dominance, kooperativnost, ochota riskovat. Hra dokáže vypnout tzv. autocenzuru, což znamená, že jedinec se ukáže v pravém světle. Můžou se odhalit jeho důležité charakteristiky osobnosti, jako je sklon k neuváženému riskování, podvádění, k latentní agresivitě. 10 2.1.2. Prvky a funkce her Problematice hry se věnoval hlavně holandský psycholog Frederik Buytendijk, který dal fenoménu hry nový rozměr. Jeho tvrzeními jsou Každá hra je svým způsobem nepředvídatelná, nevypočitatelná. Graduje až k momentu překvapení, které se podílí na dynamice hry. V jeho pojetí začíná vždy hra napětím a přináší uvolnění. Rozuzlením tohoto napětí vzniká nové. Tomu se říká takzvaný kruhový pohyb. Další významný prvek je vlastní vnitřní prostor a čas her. V důsledku pohlcení hrou se stává hráč odtrženým od reálného času, a často proto přestává vnímat okolí a svůj tělesný stav. Je úplně ponořen do jiného prostoru, není schopen reálně vnímat možnosti a jejich dopady. Vedle prvků her existují i jejich funkce. Mezi nejvýznamnější funkce patří: 1) poznávací - rozvíjí se poznávací funkce prostřednictvím hry 2) projektivní - jedinec promítá do hry svůj pohled na svět 3) kompenzační - hra se stává kompenzací nesplněných přání, zklamání, méněcennosti 4) seberealizační každá zajímavá činnost je v podstatě hrou 11 9 http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/13271/didakticka-hra-a-jeji-vyznam-ve-vyucovani.html/ 10 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 27-30 11 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 27-28 17

2.1.3. Pozitivní aspekty her Hry mají v životě člověka i pozitivní aspekty, proto je vhodné se o nich zmínit. Mnoho studií a odborníků bere hraní člověka spíše v negativním slova smyslu, ale některé studie jsou i opačného názoru. Prospěch z hraní může na jedince působit takto: 1) Sociální aspekt specifický způsob společenského začlenění Hraní poskytuje možnosti začlenění se do skupiny lidí, která jedince přitahuje. Jedinec se setkává s prostředím, ve kterém je mu příjemně, může ho obohacovat a naplňovat pocitem štěstí. Sázení na dostizích či chození do kasina může být pro něj zdravá změna oproti stresům každodenního života či izolace od společnosti. Chození do sázkových kanceláří a potkávání se s lidmi můžeme přirovnat k pravidelným návštěvníkům restauračních zařízení při setkávání se se štamgasty. 2) Aspekt soutěživosti možnost hraní a uplatnění soupeřivosti i v období dospělosti V části 2.1.1. Sociální význam her jsou uvedena pozitiva u dětí, zde se budeme věnovat dospělým. U nich může hraní sloužit k relaxaci, nebo může sloužit k možnosti zdravě si zariskovat, zasoutěžit či pročistit tělo v rámci psychohygieny. Mohou redukovat stres, úzkost a deprese. 3) Aspekt stimulační možnost tréninku a posilování řady kognitivních procesů Z důvodu potřeby okamžité a rychlé reakce na herní situaci, která není předem dána, je možno hry označit za variantu mentálního tréninku. Jde dále i o posilování paměti, řešení taktických situací, využívání získaných matematických dovedností, koncentraci a motorickou koordinaci. Tyto aktivity můžeme hodnotit jako přínos pro myšlenkové procesy, mentální kondici a pro řadu dalších duševních schopností člověka. 12 2.2. Hazard a hazardní hry Hazard, slovo, které je zajímavé svým původem. Krom přeložení z arabštiny, kde znamená slovo kostky, jak je zmíněno v kapitole 1.2. Historie, tak se předpokládá, že je to výraz pro riskantní hledání šťastného osudu závisejícího na náhodě nebo míře pravděpodobnosti. Hazardní hry mají velký vliv na život jedince. Podle Rogera Cailloise (francouzký spisovatel, sociolog, filozof, literární kritik) proniknutím her do reálného světa dochází ke zničení her a jejího základního principu. R. Caillois tvrdí, jestliže bude bariéra mezi reálným a herním světem odstraněna, tak zbude pouze postoj tyranie a nutkání jedince k jednomu typu hry. Takže jakákoliv hra má svůj zvrácený obraz, když hráč odstraní bariéru mezi realitou a hrou. Hra se poté rozšiřuje ve své zvrácené podobě do různých aspektů života. Z jakékoliv hry se tak může vytvořit její zvrácený obraz. Z důvodu absence striktního oddělení reality a hry pak dochází k šíření zvrácené podoby hry postupně do všech aspektů lidského života. Co bylo únikem, stává se povinností, co bylo zábavou, se stává vášní, posedlostí a zdrojem úzkosti. 13 Toto tvrzení je pravdivé pro všechny možné závislosti - i pro hazardní hry, které jsou už součástí života běžných lidí. Pro mnoho lidí díky financím, které jsou součástí zábavy hazardních her, jsou přesně pojmenovány hrami hazardními. 12 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 80 13 CAILLOIS, Roger. Hry a lidé: maska a závrať. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 215 s. ISBN 80-902482-2-5. s. 63 18

2.2.1. Patologické hráčství Jedinec postižen touto závistí není schopen zabránit proniknutí hazardních her do běžného života. Jsou dva druhy hraní, patologické hráčství nebo slabší forma, problémové hráčství. Světová zdravotnická organizace vede patologické hráčství pod číslem F 63.0 a definuje ho následovně: Porucha spočívá v častých opakovaných epizodách hráčství, které převládají na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat ztrátu zaměstnání, to, že se velmi zadluží, budou lhát nebo porušovat zákon, aby získali peníze nebo unikli placení dluhů. Postižení popisují intenzivní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. Toto zaujetí a puzení se často zvyšuje v období, kdy je život stresující. K diagnostickým vodítkům patří trvale se opakující hráčství, které pokračuje a často i vzrůstá navzdory nepříznivým sociálním důsledkům, jako je zchudnutí, narušené rodinné vztahy a rozkol osobního života. Pavel Prunner píše ve své knize Psychologie gamblerství aneb Sázka na štěstí, že osobnosti, které nemají dostatečné autoregulační mechanismy, aby brzdily touhu hrát, více přitahují riskantní aspekty hry. Jedinec se hůře ovládá ve hře a to vyúsťuje až k problémům ukončit hru, ať už při obrovském zisku či neúměrné prohře. 14 Podle Prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc. je člověk patologickým hráčem jestli: během období nejméně jednoho roku se vyskytnou dvě nebo více epizod hráčství tyto epizody nejsou pro jedince výnosné, ale opakují se i přesto, že vyvolávají tíseň a narušují každodenní život jedinec popisuje silné puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, a hovoří o tom, že není schopen silou vůle hře odolat jedinec je zaujat myšlenkami a představami hraní a okolím, které tuto činnost doprovázejí Dotazník na patologické hráčství organizace Gamblers Anonymous Odpovídejte, prosím, pouze ano či ne, odpovídejte podle toho, jestli je pravdivá odpověď blíže ano či ne. 1. Ztrácel jste často kvůli hře čas? 2. Učinila hra váš život doma nešťastným? 3. Poškodila hra vaši pověst? 4. Cítil jste po hře výčitky svědomí? 5. Hrál jste někdy proto, abyste získal peníze, jimiž byste zaplatil dluhy nebo vyřešil finanční těžkosti? 6. Změnilo hraní vaši ctižádost a výkonnost? 7. Když jste prohrál, měl jste pocit, že se musíte co nejdřív vrátit a vyhrát, co jste prohrál? 8. Když jste vyhrál, měl jste silnou touhu se ke hře vrátit a vyhrát ještě víc? 9. Hrál jste často tak dlouho, dokud jste neprohrál poslední peníze? 14 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 61 19

10. Půjčil jste si někdy proto, abyste financoval hru? 11. Prodal jste někdy něco, abyste financoval hru? 12. Nechtělo se vám použít peníze ze hry pro normální účely? 13. Způsobila hra to, že jste se nestaral o prospěch rodiny? 14. Hrál jste někdy déle, než jste měl původně v úmyslu? 15. Hrál jste někdy, abyste unikl trápení a starostem? 16. Spáchal jste někdy, nebo jste někdy uvažoval o spáchání nezákonného činu, abyste financoval hru? 17. Působí vám hra potíže se spaním? 18. Vedly hádky, nespokojenost nebo zklamání k tomu, že se objevila touha hrát? 19. Když se na vás usmálo štěstí, cítil jste touhu to oslavit pár hodinami hry? 20. Uvažoval jste někdy o sebezničení v důsledku hry? Spočítejte kladné odpovědi: 1-20 Patologický hráč většinou odpoví kladně na 7 nebo více otázek. 15 Pro tyto osoby je též charakteristická značná míra sklonu k náhlému jednání (bez rozumové úvahy) ze silného vnitřního (např. emočního či afektivního) popudu, bez adekvátního důvodu, bez jasného cíle a účelu, často neklidně, rozčileně, podrážděně až agresivně, která se zde objevuje více než u závislých na alkoholu či kokainu. Vyskytuje se i snížená citlivost na negativní podněty při hraní. Nejsou citliví na prohry, zhoršení vztahů s okolím či snížení sociálního postavení. Mezi patologické hráče můžou patřit jak extravertní, tak i introvertní osoby. Rozdíl mezi těmito dvěma typy osobností je, že extravertní jedinec je velice citlivý na výhry a zaměřuje se spíše na hry v kasinech. Zatímco introvert to má opačně. Je citlivý na prohry a vyhledává hry typu sázení na sportovní zápasy či samoobslužné automaty, kde je zcela sám. Hraje zde velkou roli uspořádání jedince. 2.2.2 Vznik a průběh patologického hráčství K porozumění jakékoliv závislosti, tedy i patologickému hráčství, použijeme následující schéma, které nám chce ukázat, že nemoc nemá jen jedinou příčinu. Tato systémová teorie se skládá ze čtyř základních systémů, které nepřetržitě navzájem a často i zpětně vznikají a udržují se. Mezi tyto systémy patří: Psychický - Někteří lidé jsou zranitelnější kvůli obtížné životní situaci nebo svými charakterovými vlastnostmi - např. sklon k vyhledávání vzrušení za každou cenu. Fyzický - Patologické hráčství nezpůsobuje silné tělesné odvykací příznaky jako drogy, ale má vliv na psychiku a celkovou kondici jedince Rodinný - Rodina může sloužit jako ochránce před vlivem patologického hráčství, ale i jako strůjce. Sociální - Společnost nese svůj podíl na vzniku a prevenci, kvůli legalizování zákonů a upravování formy her. 16 15 NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost: příručka pro ty, kdo mají problém s hazardní hrou, kdo chtějí takovým lidem pomáhat, kdo chtějí problémům s hazardní hrou předcházet. Praha: Sportpropag, 2006. 130 s. ISBN 80-260-3880-0. s. 13 16 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 63 20

V lékařství se používá číselná stupnice pro určení vážnosti problému: úroveň 0 - hra není vůbec provozována úroveň 1 - rekreační hraní - bez negativního dopadu na život úroveň 2 - hraní přináší občasný výskyt drobných problémů (problémové hráčství) úroveň 3 - hraní vedoucí ke vzniku velkých problémů a nepříznivých souvislostí (patologické hráčství) úroveň 4 - hraní motivované řešením problémů vzniklých v důsledku patologického hráčství Ze sociálně psychologického pohledu je již úroveň 2 riziková a je považována za přechodnou stanici. Pokud dospělý jedinec pokračuje v hraní, dochází ke vzniku patologického hráčství asi za jeden až tři roky. U dospívajících se tato doba zkracuje na měsíce i týdny. 17 U patologického hráče můžeme pozorovat fáze, kterými prochází: 1. Fáze vítězná získání různých pocitů z výhry (pocit vyššího postavení, vlastních vyšších kvalit, vyšších schopností, všemocnosti) 2. Fáze ztrátová pohlcení hrou a nemožnost přestání 3. Fáze zoufalství snaha se dostat ze vzniklých problémů i za cenu porušení zákonů 4. Fáze rezignační ztráta schopnosti vlastního rozhodování, dostání se do pasivity, objevuje se schopnost vyhledat lékařskou pomoc Ve vítězné fázi dotyčného zahrnují různé pocity, kromě uvedených v bodě 1 též neobvyklé množství energie, lepší a zostřenější koncentrace, zlepšená schopnost práce s čísly. Zájem o herní strategii a kombinace narůstá. Vyhrávání má v daném okamžiku za následek zanechání silného dojmu na hráče, který chce maximálně využít optimálního stavu. Neuvědomuje si, že prvotní výhra mohla být pouze momentální štěstí. Začíná si myslet, že hře rozumí a má ji pod plnou kontrolou. V druhé fázi se osoba snaží dohnat zpět ztracené pozice. Objevuje se zde typický jev zvaný chasing (stíhání, štvaní výhry). Hráč se snaží nesmyslným sázení získat zpět ztracené peníze. Investuje další peníze do hraní. Svým jednáním prohlubuje vzniklé problémy místo toho, aby ukončil hru, než bude pozdě. Přichází na řadu slibování a lhaní, kterým se snaží zapírat problémy. V daný okamžik řada hráčů zažije crunch (bod zlomu), kvůli vyčerpání oficiálních zdrojů peněz. Pokud se hráč přizná rodině a ta mu pomůže formou financí na zaplacení dluhů v jeho obtížné situaci, tak to může mít ozdravný efekt, pokud ale finance budou jen půjčkou, kterou bude muset hráč zaplatit v předem domluveném termínu. Fáze zoufalství se vyznačuje tím, že se stále více zadlužený hráč uchyluje k nejrůznějším podvodům a zpronevěrám. Prohrávající, který byl svědomitým pracovníkem, se stává člověkem, který padělá úřední dokumenty, vypisuje nekryté šeky, krade, bere peníze z pokladny, okrádá své kolegy atd. Hájí se přesvědčením vysoké výhry, která určitě přijde. Nekonečný kolotoč proher může mít za následek i variantu úniku - sebevraždy. V poslední fázi se hráč dostává do stádia rezignace na vyřešení situace vlastní silou. Uvědomuje si, co svým jednáním způsobil. V tomto stádiu se objevují nejrůznější psychické 17 PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 71 21

poruchy. Jsou jimi například silné deprese s výraznými sebevražednými sklony. Vznikají psychosomatické odezvy z těžké psychické zátěže (vysoký krevní tlak, silné bušení srdce, nespavost, střevní a žaludeční potíže). 2.2.3 Biologická podstata, prevence a léčba patologického hráčství Patologické hráčství je zkoumáno v mnoha oborech, jak jsem v předchozím zmiňoval, nyní nastává chvíle ho vzít z hlediska medicínského. Výzkumy, které byly provedeny, ukazují, že patologičtí hráči mají nedostatek endorfinu, který bývá také nazýván jako hormon štěstí. Tato látka se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování). Dále u patologických hráčů dochází k poruchám ovlivňující hladinu dopaminu (umožňuje přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou), noradrenalinu (funkcí je umožnit krátkodobě v organizmu zvýšenou aktivitu) a serotoninu (má silný vliv na napětí svalů, podporuje zejména kontrakce hladkého svalstva a krevní srážlivost). Zkoumáno bylo i spojení dědičnosti s patologickým hraním, ale zatím toto nebylo prokázáno, ale ani vyvráceno. Vždy je lepší předcházet problémům než pak řešit následky. Prevence je nástroj, který pomůže předejít možným problémům. Podle Prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc. je nejlepší možnost začít s prevencí už u dětí primárně vzdělávaných. Tito jedinci jsou totiž úplně čistí, co se týče vztahu k hazardním hrám. Proto je důležité jim vštípit negativní postoj k hazardu, který se skládá ze tří postojových složek. Jsou to kognitivní (vědomosti, názory, mínění), emotivní (prožívání vztahu k objektu), konativní (tendence k jednání) funkce. U dětí, které nejsou v kontaktu se školním prostředím, hraje největší roli rodinný a sociální systém. Pokud se nevytvoří negativní postoj či alespoň se nebude zdůrazňovat nebezpečí, tak prevence nebude nikdy u dětí fungovat. U dospělých je nutné se zaměřit na jedince, kteří se dostávají do kontaktu s hazardní hrou každý den. Jsou to např. krupiéři, správní dozor a jiní. Hráči mají k hazardním hrám pozitivní postoj. U nich se musí vyvolat nesouhlasný postoj. Musí se oslabit nebo zcela obrátit postoj k hazardu. Je to však značně náročné a mnohdy neúspěšné. Největší šanci k otočení postoje hráče mají osoby, které jsou pro hráče velice důležité a má k nim silné citové pouto. Toto citové pouto musí být ale silnější než pouto k hazardním hrám, jinak není možné provést změnu postoje. Důležité je i nahradit hazardní hru nějakou atraktivní a žádoucí aktivitou či věcí. 3. Proč překonat problém s hazardní hrou Důvodů, proč se vyhnout hraní je velké množství. Jak už jsem podotkl v předchozích částech práce, je třeba si promyslet, jestli se chce jedinec těmito problémy zabývat poté, co se může stát závislým. 3.1. Některá rizika hazardních her rodinné problémy, rozvody, osamělost zanedbávání práce, školy a kvalitních zájmů zhoršená schopnost domluvit se s druhými lidmi a spolupracovat s nimi deprese, úzkosti dluhy násilí ze strany jiných osob 22

sociální problémy bytové problémy, případně bezdomovectví myšlenky na sebevraždu, sklon k sebepoškozování kriminalita (zpočátku krádeže doma) nebo uvažování o ní rozvoj patologického hráčství problémy s alkoholem a jinými drogami prostituce a další vysloveně nebezpečné způsoby opatřování si peněz. 18 3.2. Ohroženi jsou všichni, ale někteří více Alkoholový průmysl šíří nebezpečnou pověru: Alkoholismus je vrozený, kdo to nemá v genech, může pít, kolik chce a nic se mu nemůže stát. Na tyto nesmysly a nepravdy tvrdě doplácí mnoho lidí. Jak problémy s alkoholem, tak patologické hráčství nejsou vrozené. Někteří lidé však jsou ohroženi o něco více, a měli by proto být tím pádem opatrnější. 3.2.1. Mladí lidé Policisté v Praze označili právě hazardní hru za častý důvod ilegálních činností nezletilých pachatelů, jako jsou krádeže či vykrádání aut. U dětí a dospívajících vznikají, bohužel, závislosti všeho druhu mnohem rychleji než u dospělých. Ale pozor i opačný případ je možný: americkým tiskem proběhla zpráva o starci, patologickém hráči, který prohrál svoji rentu. Zcela bez prostředků a zoufalý sebral vnukovi dětskou pistoli z umělé hmoty a šel vyloupit banku. V bance mu dali označené bankovky, které na ulici vybuchly, a poté byl dotyčný chycen policií. Z bezúhonného seniora se rázem stal pachatel odsouzený k několika letům odnětí svobody. 3.2.2. Muži a ženy V minulosti byla známa jména hráčů většinou z řad mužského pohlaví. Pravda, muži měli potřebu hazardu větší než ženy, jelikož byli v jiném postavení ve společnosti. Dá se říci, že jsou tedy ohroženi více. Jen pro srovnání: V padesátých letech minulého století byla žena závislá na alkoholu vzácností. Dnes přibylo žen s těmito problémy. Jak alkoholismus, tak i patologické hráčství existuje dnes i u žen. Pokud je patologickou hráčkou žena a má svou rodinu, tak to je ještě horší pro výchovu dětí a rodinu, než by to byl muž. 3.2.3. Profesionální hráči Je možnost, aby vám nějaký čas hazardní hra vydělávala. Pokud se hráč naučí různé triky, dovednosti a podvůdky, může se stát profesionálním hazardním hráčem. Riziko tkví v tom, že je mnohem větší možnost propadnout hráčské vášni a stát se patologickým hráčem, který pak dělá nesmyslné kroky ve hře, které by dříve nedělal. 3.2.4. Nebezpečná povolání Mezi nebezpečná povolání řadíme ta, kdy člověk přijde denně do styku s hazardní hrou a kde se pohybují kontrolovaným způsobem volné finanční prostředky. Jsou to např. číšníci v pohostinství. K postiženým patří často i majitelé restauračních zařízení, kteří si nechají zavést automat do podniku. Nebezpečná jsou také povolání s velkými a nepravidelnými příjmy a ta, kde se pracuje s velkými finančními prostředky v hotovosti. 18 NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost: příručka pro ty, kdo mají problém s hazardní hrou, kdo chtějí takovým lidem pomáhat, kdo chtějí problémům s hazardní hrou předcházet. Praha: Sportpropag, 2006. 130 s. ISBN 80-260-3880-0. s. 8 23

3.2.5. Hyperaktivní děti s poruchami pozornosti Hyperaktivitou dnes trpí více a více dětí. Tyto děti jsou velice ohroženy. Sice nevydrží v klidu sedět ve škole, ale přesto dokáží u zábavního automatu sedět hodiny a trávit u něj veškerý volný čas. V brzkém věku si tak zvykají na herny a mohou tak být ovlivňovány negativními vzory hazardních hráčů, které mají před očima. 3.2.6. Nezaměstnaní a ti, kteří selhali ve škole Ocitnout se bez práce, resp. bez financí, není jednoduché. Různé deprese, úzkosti či pocit vyhoření s sebou může táhnout tato skutečnost. Řešení není jednoduché. Dostatek času a přemýšlení nad trávením volného času lidi často vede ke zkoušení hazardních her z důvodu strádání. Nezaměstnanost se tak může stát důvodem hráčství. 3.2.7. Někteří další Patří sem děti, které citově strádaly z důvodu malého času jejich rodičů na ně. Mohou být finančně podporovány ze stran svých rodičů, ale neznají hodnotu peněz. Dále jsou ohroženi lidé trpící alkoholismem nebo lidé v tíživé životní situaci. Všechny skupiny lidí jsou, do jisté míry, více či méně, ohroženy možností vzniku závislosti na hazardních hrách. Každý jsme jiný, ať už osobností, společností se kterou se bavíme či jak trávíme svůj volný čas. Př.: Vážněji nestonal, jen v 6 letech zlomenina ruky. Psychiatricky neléčen, v bezvědomí nikdy nebyl, operace neprodělal. Dětství měl spokojené, vztahy rodičů dobré. (Z chorobopisu patologického hráče, věk 31 let.) 19 4. Mezinárodní srovnání Srovnání legislativ různých států je obtížné. Každý stát na světě to má jinak. I tak jsem se pokusil uvést pár příkladů pro představu, jak rozdílné postoje k hraní mohou být. ČR má přibližně na 190 kasin a 3500 elektronických kasin. Je to šestkrát více než v celé Evropě dohromady. Pro srovnání Rakousko má 12 kasin, v Belgii je jich 9, některé země EU mají úplný zákaz těchto provozoven, v současné době je u nás na 60 000 výherních automatů což odpovídá jednomu "výhernímu"automatu na 170 lidí. Pro srovnání ve Francii se dělí o jeden automat 18 000 lidí! Za rok se prosází kolem sto miliard, z toho na kasina připadá přibližně deset miliard (jen do automatů za rok nahází Češi kolem 50 miliard korun). Nejvyšší nárůst vykazují technické hry - automaty. 20 19 NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost: příručka pro ty, kdo mají problém s hazardní hrou, kdo chtějí takovým lidem pomáhat, kdo chtějí problémům s hazardní hrou předcházet. Praha: Sportpropag, 2006. 130 s. ISBN 80-260-3880-0. s. 16 20 http://www.gamblingstop.czweb.org/ 24

Město Počet obyvatel Počet kasin Praha 1 mil. 99 (1. čtvrtina roku 2010) Londýn 7,4 mil. 29 Moskva 10,5 mil. 29 (od 2007 postupně rušeny) Vilnius 550 tis. 9 Riga 750 tis. 9 Varšava 1,7 mil. 7 Dublin 500 tis. 7 Bratislava 432 tis. 3 Tallinn 412 tis. 3 Budapešť 1,71 mil. 2 Bern 130 tis. 1 Brusel 1 mil. 1 Helsinki 560 tis. 1 Madrid 3,3 mil. 1 Stockholm 1,25 mil. 1 Vídeň 1,7 mil. 1 Oslo 812 tis. 0 21 Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) představilo 7. 11. 2013 průběžné výsledky Studie o sociálně-patologických dopadech hazardních her na společnost v ČR. Za studii stojí národní tým protidrogového koordinátora. Cílem Studie o sociálně-patologických dopadech hazardních her na společnost v ČR je shrnout politiku a strategii v oblasti hazardního hraní, výskytu hazardního hraní v populaci včetně jeho intenzivních/problematických a závislostních forem, výskytu zdravotních a sociálních problémů a následků spojených s hazardním hraním, dostupnosti preventivních, poradenských a léčebných intervencí a programů a výsledků jejich vyhodnocení. Na trhu se sázkovými hrami v České republice připadá k lednu 2013 přibližně 7,5 technických zařízení (zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterních terminálů) na 1000 obyvatel. Ve velkých městech je tento podíl vyšší: na 1000 obyvatel zde připadá přibližně 11 technických zařízení. Podle dostupných údajů dosahuje počet herních technických zařízení v ČR v evropském kontextu nejvyšších hodnot. Např. v Německu je počet technických zařízení na 1000 obyvatel třikrát a v Polsku nebo Rakousku až desetkrát nižší než v ČR. Počet technických zařízení v ČR má v posledních letech klesající tendenci, přesto objem prosázených peněz roste celkem bylo v ČR v r. 2012 prosázeno 135,5 mld. Kč. Podle Národního výzkumu užívání návykových látek z roku 2012 má celoživotní zkušenost s hraním sázkových her asi 60 % populace ve věku 15 64 let. Když pomineme číselné loterie, stírací losy, drobné sázky s přáteli apod., má někdy během života zkušenost s hraním 25 % populace. Hazardní hry v posledních 12 měsících (bez loterií a drobných sázek) hrálo přibližně 14 % české dospělé populace. Co se týká frekvence hraní a množství prosázených peněz, na prvních příčkách se umisťují hráči technických zařízení a sázkových her přes internet. V jisté míře rizika vzniku problémového, resp. patologického hráčství se nachází asi 5 % populace, přičemž 2,3 % (asi 168 tisíc dospělých obyvatel ČR) je ve vysokém nebo středním pásmu rizika a dá se 21 http://www.obcaneprotihazardu.cz/obcane_proti_hazardu_08.htm 25

předpokládat, že by mohli mít s hraním nyní nebo v budoucnu problém. Za patologické hráče je možno označit 40 80 tisíc dospělých Čechů. Počet léčených patologických hráčů dosahuje přibližně 2000 osob ročně. V kontaktu s léčebným zařízením je pouhý zlomek patologických hráčů v ČR, upozorňuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Průběžné výsledky studie také potvrzují vyšší výskyt psychiatrické komorbidity a sebevražednosti mezi patologickými hráči a souvislost výskytu hazardního hraní s negativními socio-demografickými a ekonomickými faktory. 22 4.1. Slovensko Do rozdělení republiky platil na Slovensku stejný zákon jako u nás, ale změna přišla v roce 2005, kdy bylo zpřísněno povolování výherních hracích přístrojů a rozšiřování nových technických her. Je jich v provozu jen okolo 50 ks v přísném kasinovém režimu. Změny, které legislativci provedli, se týkají např. identifikace sázejícího, evidence výher a progresivní zdanění. 4.2. Francie Provoz heren je zde značně zpřísněný. Hazardní hry se mohou provozovat pouze v kasinech, kam je vstup přísně zakázán místním obyvatelům. Ti mohou hrát pouze v kasinech jiných měst. Počet kasin není též nějak ohromný, jen kolem 30. Slouží obzvláště turistům, kteří přináší největší část příjmů. 4.3. Rusko Postoj Ruska se změnil přejetím nového zákona, platícího od 1. 1. 2007, který měl za cíl výrazně zastavit nekontrolovatelný boom hazardních her. Všechny hazardní hry jsou v Rusku zakázány, výjimku tvoří čtyři herní zóny v nerozvinutých oblastech, Provozovat je může pouze ruská společnost. Zákonodárci při stanovení brali v potaz atraktivitu pro zahraniční turisty a dostatečnou vzdálenost od ruské metropole. Vybrané zóny by měly z hazardních her ekonomicky profitovat a měly by podpořit jejich ekonomický rozvoj. 4.4. Spojené státy americké Historií jsem se zabýval výše. Jak je tomu dnes? Hazardní hraní je v některých státech úplně zakázáno, ve většině států přísně regulováno a výjimkou jsou pouze hazardní ráje Las Vegas, Atlantic City a některé indiánské rezervace. Na podzim roku 2006 přijal americký kongres zákon, kterým je zakázáno internetové hraní, a s tím je spojený i zákaz bankám umožňovat pro toto hraní bezhotovostní převody. Podobné postupy platí například v Austrálii, Novém Zélandu a Anglii. 4.5. Německo Hazardní hry jsou regulovány jednotlivými spolkovými zeměmi. Musí se respektovat cíle a základní ustanovení státní smlouvy o loteriích, která má za úkol chránit před nadměrným hraním, bránit zneužívání hráčských pudů k soukromým ziskům a která zajišťuje dozor. Na udělení povolení není právní nárok. Německo sice patří k tolerantnějším zemím, co se hracích automatů týče, ale hraní hazardních her je stále na podstatně nižší úrovni než v České republice. Navíc od 1. 1. 2007 zde platí zákaz online sázení. 22 http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/media/prubezne-vysledky-studie-dopadu-sazkovych-her-naspolecnost-113118/ 26

4.6. Rakousko Obdobná situace jako v sousedícím Německu je též v Rakousku. Je jediný rozdíl v udílení povolení ministerstvem financí. V Rakousku existuje pouze 12 kasin. Hazardní hry s nízkým vkladem jsou kontrolovány zemskými předpisy. 4.7. Saúdská Arábie, Indonésie Zde jejich zákonodárci prosadili úplný zákaz her. Ve světě existují tzv. herní ráje, které jsou pod přímou kontrolou států. Neexistuje však v žádném státě na světě, že by trh hazardních her nebyl nějakým způsobem regulován. Vlády nejsou ochotny na sebe vzít zodpovědnost za sociální problémy spojené s hraním hazardních her. 5. Náklady veřejných rozpočtů na důsledky hazardních her Náklady, které jdou nejsnáze doložit, jsou na léčbu náklady závislosti patologického hráčství. Dále mezi náklady, které způsobují negativní dopady hazardního průmyslu na společnost, patří výdaje na potírání trestné činnosti. Neexistují statistiky, podle kterých bychom mohli určit přesnou hodnotu. Též lze těžko spočítat, kolik stojí společnost patologický hráč student, který nedostudoval z důvodu závislosti nebo hráč, který dříve vlastnil prosperující firmu. Americký ekonom Earl Grinols z univerzity v Illinois spočítal, že sociální náklady gamblerství (zvýšená kriminalita, nezaměstnanost, osobní bankroty atd.) stoji americkou ekonomiku ročně 54 miliard dolarů. 5.1. Trestná činnost související s hazardními hrami Další důsledky, které může způsobit patologické hráčství, jsou krachy v podnikání, ztráta bydlení a následné bezdomovectví, rozpady rodin či manželství. V pokročilém stádiu je častá trestná činnost, jako jsou krádeže, zpronevěra, podvody, neplacení výživného. Objevuje se zde i majetková trestná činnost či násilná trestná činnost a heterosexuální či homosexuální prostituce. Na problémy způsobené hazardní hrou se lepí další. Zneužívání alkoholu a jiných psychotropních látek jsou jedním z nich. 5.2. Rizika provozování hazardních her pro stát a obce Rizik, která jsou spojována s existencí nabídky hraní, máme mnoho - od obcházení a krácení povinných odvodů, hraní osob mladších 18 let, přes kriminalitu, až po praní špinavých peněz. Zájmem státu a obcí musí být snaha o co největší omezení negativních jevů na občana. 6. Hazard v Roudnici nad Labem Odbor sociálních věcí Městského úřadu Roudnice nad Labem sestavil v listopadu roku 2013 anketu zaměřenou na problematiku hazardu v Roudnici nad Labem. Anketního šetření se mohl zúčastnit kdokoliv na webových stránkách města Roudnice nad Labem. Celkem se ho zúčastnilo 604 respondentů, kteří bydlí v Roudnici nad Labem. Z tohoto počtu vnímá 384 lidí (63,7%) hazard jako problém. Když se podíváme na další otázku ohledně vlastních zkušeností s hazardem, tak 51 respondentů z Roudnice nad Labem mají tuto zkušenost. Z toho nejvíce, a to 20 respondentů, se objevuje ve věkové skupině 36 45 let. Zanedbatelná není ani věková skupina 26 35 let, kde se 27

ke zkušenostem přihlásilo 15 respondentů. Nejméně zkušeností podle výsledků ankety mají skupiny ve věku 46 55 let a 65 a více let (po dvou respondentech v každé skupině). Další otázka směřovala k financím. Přesně formulováno: Kolik celkově jste prohrály na výherních hracích přístrojích? Respondenti z Roudnice nad Labem odhadují, že prohráli okolo 1 700 000,- Kč, což není zanedbatelná částka. Co se týče otázky ohledně zkušeností s hazardem ve vlastní rodině, má nejvíce těchto zkušeností věková skupina 36 45 let, a to 21 respondentů, za ní s 10 respondenty věková skupina 18 25 let. Poslední otázka se týkala způsobu řešení problematiky hazardu v Roudnici nad Labem (možnost vybrat více odpovědí). Pro úplný zákaz se vyslovilo 386 respondentů, dále by omezilo hazard v okolí škol 308 respondentů, pro omezení provozu bylo 311 respondentů, 80 respondentů by omezilo provoz heren, loterijních terminálů, výherních hracích automatů. Pro prodloužení provozu se vyslovilo 12 respondentů a 1 by zvýšil počet výherních hracích automatů (podrobný výsledek ankety naleznete viz. Příloha č. I). 6.1. Hazard a klienti Odboru sociálních věcí Městského úřadu Roudnice nad Labem Oddělení sociální práce sociálního odboru Městského úřadu Roudnice nad Labem evidovalo 635 klientů v roce 2013. Z toho počtu má 15% klientů problém s hraním hazardních her a jsou současně zadluženi, z toho 13% přišlo o bydlení z důvodu hraní. Počet klientů může být daleko vyšší, protože se k hráčství klient často nepřiznává. 6.2. Počty výherních hracích přístrojů Ve městě Roudnice nad Labem žije více než 13 tisíc obyvatel. Je zde řada barů a restaurací, které provozují výherní hrací přístroje. Počet výherních hracích přístrojů povolených od Městského úřadu Roudnice nad Labem byl ke dni 31. 12. 2012 celkem 42 přístrojů v 19 provozovnách (seznam provozoven viz. Příloha č. II). O půl roku později, ke dni 31. 7. 2013, byl snížen o 5 přístrojů na 37. Bohužel toto číslo není počtem všech výherních hracích automatů ve městě. Jsou tu i zařízení, která povoluje přímo ministerstvo financí. Počet výherních hracích přístrojů povolených ministerstvem financí činí 95. Když sečteme počty povolených Městským úřadem Roudnice nad Labem a ministerstvem financí, tak město Roudnice nad Labem má v tuto chvíli celkem 132 výherních hracích automatů. To znamená, že na 99 lidí žijících v Roudnici nad Labem připadá 1 výherní hrací přístroj. To je skoro o polovinu více přístrojů na počet obyvatel než v celé ČR /viz. kapitola MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ/. 6.3. Příjmy z hazardu Roudnice nad Labem patří spíše k menším městům, ale výherních hracích automatů má požehnaně, jak jsem uvedl v předchozí podkapitole. Následující číselné údaje v této podkapitole jsem získal z dokumentů Městského úřadu Roudnice nad Labem, resp. ekonomického odboru města. Jedná se o dokumenty s názvy Závěrečný účet 2001 2012 a Návrh rozpočtu 2013. Daňové příjmy města z výherních hracích automatů nejsou zanedbatelné. Město na daních vybralo v roce 2001 více než 88 000 000,- Kč. Z této částky bylo za výherní hrací automaty vybráno správním a místním poplatkem cca 2 400 000,- Kč. V dalším roce město vybralo na daních necelých 110 000 000,- Kč. Výběr peněz za výherní hrací automaty lehce porostl na 2 700 000,- Kč. 28

Rok 2003 byl z hlediska daňových příjmů naplněn a město na daních vybralo necelých 103 000 000,- Kč. Tento rok kromě správního a místního poplatku vybíralo město i odvod ze zisku z výherních hracích automatů na veřejně prospěšné účely. Suma peněz za hazard činila v tomto období skoro 3 700 000,- Kč. Je tedy zajímavé, že se vybralo na daních méně peněz než v předchozím roce, ale příjem z hazardu se zvýšil. V roce 2004 byla situace následující. Město vybralo na daních skoro 113 000 000,- Kč, z toho na správním a místním poplatku za výherní hrací automaty přes 3 300 000,- Kč, odvod ze zisku činil necelých 1 000 000,- Kč, navíc společnost FORTUNA musela v tomto roce vyplatit městu za infrastrukturu a vybavení speciální třídy 820 000,- Kč. V dalších letech město od společnosti FOTRUNA neinkasovalo žádnou finanční částku. Následující rok 2005 byl z hlediska výběru financí z hazardu menší o zhruba 1 000 000,- Kč, město vybralo cca 4 200 000,- Kč. Od roku 2005 do 2009 byla situace kolísavá, ne však dramaticky. Rozdíl mezi příjmy města z hazardu byl plus minus 1 000 000,- Kč za každý rok. Až v roce 2010 byl příjem města z hazardu menší, a to o necelých 3 500 000,- Kč. V dalším roce se příjem z hazardu vrátil do průměrných hodnot předchozích let. Rok 2012 byl zatím nejhorší, co se týče příjmu města z hazardu za posledních 13 let. Činil něco málo přes 1 000 000,-Kč. Rok 2013 hodnotit přesně nemohu, neboť jsem dostal do ruky pouze návrh rozpočtu města. Tato čísla ukazují, že tento rok by byl, co se týče výběru peněz, nejplodnější. Jak tomu bylo v konečném důsledku, nemám ponětí. Přesná čísla v následující tabulce: Rok Správní poplatek Místní poplatek Odvod ze zisku na veřejně prospěšné účely Odvod FORTUNA - infrastruktu ra Odvod FORTUNA - vybavení speciální třídy Odvod z loterií Celkem 2001 1 023 000 Kč 1 034 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 2 363 000 Kč 2002 1 483 000 Kč 1 305 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 2 788 000 Kč 2003 1 097 000 Kč 1 505 000 Kč 1 079 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 3 681 000 Kč 2004 1 713 000 Kč 1 608 000 Kč 995 000 Kč 800 000 Kč 20 000 Kč 0 Kč 5 136 000 Kč 2005 1 519 000 Kč 1 559 000 Kč 1 110 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 4 188 000 Kč 2006 1 327 000 Kč 1 731 000 Kč 2 512 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 5 570 000 Kč 2007 1 814 000 Kč 1 814 000 Kč 1 127 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 4 755 000 Kč 2008 1 357 000 Kč 1 795 000 Kč 1 374 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 4 526 000 Kč 2009 1 300 000 Kč 1 664 000 Kč 1 098 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 4 062 000 Kč 2010 906 000 Kč 1 595 000 Kč 968 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 3 469 000 Kč 2011 566 000 Kč 3 004 000 Kč 663 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 4 233 000 Kč 2012 82 000 Kč 845 000 Kč 111 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 1 038 000 Kč 2013 0 Kč 300 000 Kč 8 500 000 Kč 0 Kč 0 Kč 550 000 Kč 9 350 000 Kč Ať už se podíváme na jakýkoliv rok, můžeme říci, že jsou to pro město nemalé peníze, které vybírá z hazardu. Každopádně je na zamyšlenou, jestli chce město jít touto cestou. 29

6.4. Kasuistika OSV Klient z Roudnice nad Labem žil ve společné domácnosti s družkou a třemi dětmi. Po narození druhého dítěte začal s hraním na výherních hracích automatech. V té době byl zaměstnaný a neměl žádné problémy. Zvrat nastal před narozením třetího dítěte, když ztratil práci. Nadále pokračoval s hraním na výherních hracích automatech. Nastalo období finanční tísně. Začal si půjčovat peníze od různých finančních institucí. Sociální dávky končily v hazardu. Situace, která trvala tři roky, ho dohnala až na samé dno. Prohrál celkem asi 2 000 000,- Kč. Nedokázal se vypořádat s dluhy a psychickým náporem. Uchýlil se tak k nenávratnému řešení, a to k sebevraždě oběšením. Družka se poté musela postarat sama o své tři děti. Na OSSZ šla žádat o sirotčí důchod. Tam jí bylo oznámeno, že bohužel její druh za posledních deset let odpracoval pouze tři a půl roku místo pěti let, které jsou k přiznání důchodu potřeba. Jelikož neodvedl dostatečné množství peněz na pojištění, byla žádost zamítnuta. Poté se obrátila na kurátora z oddělení sociální práce sociálního odboru Městského úřadu Roudnice nad Labem, kterého žádala o pomoc. Společně napsali žádost na Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, aby v jejím případě došlo ke zmírnění tvrdosti zákona. Ministerstvo vyhovělo. Vyhovělo ale až po jednom roce jednání, kdy už exekutoři zastavili dům. Rodina se musela odstěhovat k rodičům družky. Do té doby žili jen ze sociálních dávek a přídavků na děti. 7. Výzkum pomocí dotazníku na patologické hráčství The South Oaks Gambling Screen 7.1. Historie dotazníku Vytvořili ho Henry Lesieur a Dr. Sheila Blume z důvodu identifikování klientů s vážnými problémy s hraním mezi uživateli drog. Postupně se začal tento dotazník používat obecně pro diagnostiku patologického hráčství. Obsahuje 16 položek založených na diagnostických kritériích DSM-III pro patologické hráčství. 7.2. Účel Dotazník je určen pro rychlé zhodnocení problémů spojených s patologickým hráčstvím. Lze ho také použít pro běžnou populaci. Já ho použil na zhodnocení problémů v rámci přátel na sociální síti Facebook. 7.3. Testování Z celkového počtu přátel, které mám na Facebooku, vyplnilo dotazník 96 lidí. Z toho bylo 52 mužů a 44 žen ve věku 18 40 let. Mezi respondenty byli lidé různého vzdělání a profesí. Testování probíhalo 5 dní. Dotazník byl zobrazen 161 uživateli, ale vyplněn 96 respondenty. Dotazník byl anonymní. Test se skládal z 16 otázek a jeho vyplnění trvalo respondentům v průměru 3 minuty. Co se týče otázek, tak první zněla takto: Označte prosím, které z následujících druhů her jste ve svém životě aktivně provozoval/a. Každý typ označte pouze jednou z předložených variant možností. 30

Respondent si mohl vybrat z těchto variant možností: Nikdy; Méně než jednou týdně; Jednou týdně nebo více. Odpovědi byly následující: O peníze Nikdy Méně než jednou týdně Jednou týdně nebo více Karty 62,50% (60) 34,38% (33) 3,13% (3) Koňské, psí dostihy a jiné 90,63% (87) 9,38% (9) 0,00% (0) Sportovní utkání 67,71% (65) 27,08% (26) 5,21% (5) Kostky 91,67% (88) 8,33% (8) 0,00% (0) Hry v kasinu 78,13% (75) 17,71% (17) 4,17% (4) Loterie a sázení na čísla 64,58% (62) 28,13% (27) 7,29% (7) Bingo 97,92% (94) 2,08% (2) 0,00% (0) Burza cenných papírů 94,79% (91) 5,21% (5) 0,00% (0) Výherní hrací automaty 70,83% (68) 26,04% (25) 3,13% (3) Bowling, kulečník, golf, 57,29% (55) 39,58% (38) 3,13% (3) Druhá otázka se týkala financí. Přesné znění bylo: S jakým největším obnosem peněz jste hrál/a během jednoho dne? Odpověď % Počet odpovědí Nikdy jsem nehrál/a 22,92% 22 Do 20 Kč 6,25% 6 Více než 20 Kč ale méně než 200 Kč 30,21% 29 Více než 200 Kč ale méně než 2000 Kč 28,13% 27 Více než 2000 Kč ale méně než 20 000 Kč 7,29% 7 Více než 20 000 Kč ale méně než 200 000 Kč 4,17% 4 Více než 200 000 Kč 1,04% 1 Otázka číslo tři, která je spojená s rodinnými příslušníky, zněla: Mají či měli vaši rodiče či blízcí problémy s hraním? Odpověď % Počet odpovědí Oba moji rodiče hrají či hráli přespříliš 0,00% 0 Otec hraje či hrál příliš 8,33% 8 Matka hraje či hrála příliš 3,13% 3 Ani jeden nikdy neměl problémy 88,54% 85 Čtvrtá otázka: Jestliže hrajete, jak často se vracíte hrát hned druhý den, abyste získal/a ztracené peníze zpět, poté co jste prohrál/a větší sumu peněz? Odpověď % Počet odpovědí Nikdy 87,50% 84 Jen někdy (méně, než v polovině případů, když prohraji) 12,50% 12 Většinou 0,00% 0 Pokaždé 0,00% 0 31

Pátá otázka zněla: Tvrdil/a jste někdy, že jste vyhrál/a více peněz, než kolik to bylo? Odpověď % Počet odpovědí Nikdy 89,58% 86 Ano, méně než v polovině případů prohry 9,38% 9 Ano, většinou 1,04% 1 Pocitem problému se zabývala otázka číslo šest: Měl/a jste někdy pocit, že vám hra působí problémy? Odpověď % Počet odpovědí Nikdy 89,58% 86 Ano měl/a v minulosti, ale ne teď 7,29% 7 Ano, v minulosti i teď 3,13% 3 V otázkách sedm až šestnáct měli respondenti zakřížkovat ANO či NE. Otázka ANO NE 7. Hrál/a jste někdy víc, než jste původně zamýšlel/a? 39,58% (38) 60,42% (58) 8. Kritizovali někdy jiní lidé vaše hraní? 16,67% (16) 83,33% (80) 9. Cítil/a jste někdy vinu ve spojení s tím, jakým způsobem hrajete nebo kvůli tomu, co se během vašeho 17,71% (17) 82,29% (79) hraní stalo? 10. Cítil/a jste někdy, že byste měl/a skončit s hraním, ale nešlo to? 5,21% (5) 94,79% (91) 11. Schovával/a jste někdy lístky ze sázkové kanceláře, tikety, vyhrané peníze nebo jiné známky hrají před Vaším partnerem, dětmi nebo dalšími lidmi, kteří jsou 9,38% (9) 90,63% (87) pro vás důležití? 12. Pohádal/a jste se někdy s osobou, se kterou žijete, kvůli způsobu, jakým nakládáte s penězi? 11,46% (11) 88,54% (85) 13. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ANO. Byly někdy hádky ohledně peněz zaměřeny na Vaše 9,09% (1) 90,90% (10) hraní? 14. Půjčil/a jste si někdy od někoho peníze, nevrátil/a jste mu je a důvod bylo Vaše hraní? 2,08% (2) 97,92% (94) 15. Omezoval/a jste někdy kvůli hraní svůj volný čas na práci nebo studium? (Zmeškal/a jste kvůli hře někdy práci nebo školu? 6,25% (6) 93,75% (90) 16. Jestliže jste si půjčil/a peníze k zaplacení herních dluhů, od koho nebo kde jste si půjčil/a? ANO NE a) Z peněz na domácnost 3,13% (3) 96,88% (93) b) Od partnera 2,08% (2) 97,92% (94) c) Od jiných příbuzných 5,21% (5) 94,79% (91) d) Z banky, spořitelny nebo obdobné instituce 4,17% (4) 95,83% (92) e) Z kreditní karty 3,13% (3) 96,88% (93) f) Od lichváře 0,00% (0) 100,00% (96) g) Nechal/a jste vyplatit akcie nebo jiné listiny 0,00% (0) 100,00% (96) h) Prodal/a jste osobní nebo rodinný majetek 3,13% (3) 96,88% (93) i) Vypsal/a jsem nekryté šeky 0,00% (0) 100,00% (96) j) Měl/a jste "otevřený účet" u bookmakera (sázkaře) 1,04% (1) 98,96% (95) k) Měl/a jste otevřený účet přímo v kasinu 2,08% (2) 97,92% (94) 32

7.4. Hodnocení skóre Skóre se určuje přičítáním počtu kladných odpovědí u otázek poukazujících na rizikové odpovědi (body získáme součtem kladných odpovědí na rizikové otázky): Otázky 1, 2 a 3 nejsou počítány. Bod získáme u následujících otázek za odpovědi: Otázka 4: Většinou nebo Pokaždé Otázka 5: Ano, méně než v polovině případů prohry nebo Ano, většinou Otázka 6: Ano měl/a v minulosti, ale ne teď nebo Ano, v minulosti i teď Otázka 7-11: Ano Otázka 12: není počítána Otázka 13-15: Ano Otázka 16a - 16i: Ano Otázka 16j: není počítána Otázka 16k: není počítána 7.5. Celkové skóre 0 bodů = daná osoba nemá ve spojení s případným hraním sebemenší problém 1 4 body = u dané osoby se určité problémy ve spojení s hraním vyskytují 5 a více bodů = pravděpodobný patologický hráč Následující tabulka ukazuje výsledky testování respondentů rozdělených podle pohlaví: Muži 18-20 20-25 25-30 30-35 35-40 Celkem 0 bodů 6 9 3 1 1 20 1-4 body 5 11 7 2 0 25 5 a více bodů 1 5 1 0 0 7 Celkem 12 25 11 3 1 52 33

11 Muži 0 bodů 1-4 body 5 a více bodů 9 Počet 6 5 5 7 1 3 1 2 1 1 0 0 0 18-20 20-25 25-30 30-35 35-40 Věk Ženy 18-20 20-25 25-30 30-35 35-40 Celkem 0 bodů 8 14 4 3 1 30 1-4 body 5 3 2 0 2 12 5 a více bodů 0 1 0 0 1 2 Celkem 13 18 6 3 4 44 14 Ženy 0 bodů 1-4 body 5 a více bodů Počet 8 5 0 3 1 4 2 3 0 0 0 1 2 1 18-20 20-25 25-30 30-35 35-40 Věk 34

Z výsledků je zřejmé, že 50 respondentů (20 mužů a 30 žen) nemá ve spojení s případným hraním sebemenší problém. U 37 respondentů (25 mužů a 12 žen) se vyskytují určité problémy ve spojení s hraním. Pravděpodobných patologických hráčů z okruhu testovaných přátel na sociální síti Facebook je 9 respondentů (7 mužů a 2 ženy). Když vezmeme v potaz věk respondentů, tak nejvíce hráčů je u mužů i žen ve věkové skupině 20 25 let s celkovým počtem 43 respondentů. Za touto skupinou je další početná skupina hráčů ve věku 18 20 let s 25 respondenty. Věková skupina 25 30 let obsahuje 17 respondentů, což též není zanedbatelné číslo. Za těmito skupinami jsou už jen málo početné skupiny, 30 35 let s 6 respondenty a 35 40 let s 5 respondenty. 35

Závěr Nastínil jsem problém hazardu ve společnosti z několika možných rovin. Dle mého názoru by měla naše legislativa provést v tomto směru větší změny, a to směrem k omezení hazardu. V současné době je postoj státu k této problematice více než znepokojující. Češi ročně utrácejí za hazard neskutečné množství peněz. Je s podivem, že v našem státě vstupem do EU tyto změny už nepřišly. Aktuálně je hraní hazardních her v rámci společnosti tématem, které na nás dýchá každý den našeho života. Média na nás neustále chrlí možnosti hazardních her. Jackpot sice padá několikrát do roka (podle sázkových společností), ale v životě jsem osobně neviděl člověka, který by vyhrál několika milionovou výhru. Je to realita nebo klam? Jsme do této hry vtahováni hesly typu Chcete, aby vyhrál někdo jiný?, jako je například toto od společnosti SAZKA. V současnosti se lidem nežije lehce, lze to pozorovat napříč celé společnosti. Zejména je toto znát v problematice zaměstnanosti. Práce není dostatek, uchazečů o zaměstnání na úřadech práce přibývá. Složitou situaci na trhu práce mají zpravidla mladí lidé do 25 let věku a osoby starší 50 let. Začarovaný kruh je v tom, že zaměstnavatelé chtějí po absolventech praxi v oboru. Kde ji však mají získat? Pokud jsou mladí dlouhodobě nezaměstnaní, může se stát, že ztratí zájem o život společnosti, hledají oporu v širších sociálních sítích vrstevníků a zakládají různé party a gangy, které se vyznačují asociálním chováním, jako je vandalství, kriminální činnost, gamblerství. Ze zkušenosti známých vím, že již v 50 letech se člověk může stát osobou nevyhovující pro většinu zaměstnavatelů. Opravdu končí produktivní život v 50 letech? Naše společnost je bohužel založena na konzumním způsobu života. Postavení člověka ve společnosti se měří penězi. Jsou ale přece jiné hodnoty. Dokud se lidé budou hnát za majetkem, kterým se bude hodnotit naše postavení ve společnosti, tak počet hráčů hazardních her bude neustále stoupat. Hodnoty společnosti se proto musí změnit. Začít musíme každý u sebe. 36

Shrnutí Tato práce si dává za cíl popsat a analyzovat dopady gamblerství na společnost z různých pohledů. První kapitola této práce, nazvaná Gamblerství, obsahuje podkapitoly Charakteristika, Historie, Hazardní hry a Povolení k provozování hazardních her. Nalezneme zde vymezení základních pojmů vztahujících se k problematice gamblerství. Samotná podkapitola Charakteristika je věnována vytyčení problému. Dále v podkapitole Historie je ukázáno, že lidé byli vždy hraví, že hráčství v nich bylo už v době, kdy žili v jeskyních. Hraní probíhalo ve všech koutech světa. V další podkapitole Hazardní hry je popsáno dělení her. Jsou zde vylíčeny hazardní hry, které jsou dovoleny loterním zákonem ČR, dále zakázané kategorie hazardních her a také hazardní hry provozované přes internet, které jsou v dnešní internetové době velice populární. V podkapitole Povolení k provozování hazardních her jsou vypsány úřady, které povolují hazardní hry na našem území, a jsou ukázány způsoby, jakými obce můžou rozhodovat o hazardu. V další kapitole Sociologicko psychologické hledisko je poukázáno na vliv hry na člověka, jakým způsobem ovlivňuje jeho život jestli má nějaký přínos, nebo jen škodí lidskému bytí. V začátku kapitoly je uvedena přesná definice pojmu hra. Dále je zde několik podkapitol, které se zabývají sociálním významem her, funkcemi a pozitivními aspekty her pro člověka. Podkapitola Hazard a hazardní hry obsahuje definici her, které se stávají hazardními, dále i definici patologického hráčství podle Světové zdravotnické organizace a jednotlivých odborníků na toto téma. Tato podkapitola rozebírá vznik, průběh a biologickou podstatu patologického hráčství. Další kapitola se zabývá důvody vyhnutí se hraní jako takového. Obsahuje podkapitoly, které ukazují rizika hazardních her a také skupiny lidí, které jsou ohroženy. Čtvrtá kapitola Mezinárodní srovnání pojednává o tom, jak velké problémy mají jednotlivé státy světa, jaký mají postoj k hazardu a jakým způsobem tento problém řeší. Dále je zde kapitola zabývající se Náklady veřejných rozpočtů na důsledky hazardních her, která obsahuje též podkapitolu Trestná činnost související s hazardem a Rizika pro stát a obce. Navazuje další kapitola zabývající se hazardem ve městě Roudnice nad Labem. Snaží se nastínit, jak tomu je v Roudnici nad Labem, potažmo ve většině měst v ČR. Jsou v ní obsažena přesná čísla, která pomohou k osvětlení problému zda se městu hazard vyplatí, v jakém měřítku pokrývá jeho rozpočet. Dále je zde uveden, jako odstrašující případ, popis a výklad konkrétního případu, který se ve městě stal. Poslední kapitola práce obsahuje výzkum, který autor provedl dotazníkovým šetřením v rámci svých přátel na sociální síti. Je zde uvedeno přesné znění dotazníku, jeho jednotlivých otázek a vyhodnocení výsledků šetření. Pro lepší přehlednost výsledků šetření jsou zjištěná data vyobrazena pomocí tabulek a grafů. 37

Použité zdroje Literární zdroje: [5] HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 2., V edici Studie 1. Praha: Dauphin, 2000. 297 s. Studie; 12. ISBN 80-7272-020-1. s. 20 a s. 33 [6] HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 2., V edici Studie 1. Praha: Dauphin, 2000. 297 s. Studie; 12. ISBN 80-7272-020-1. s. 20 a s. 33 [7] CAILLOIS, Roger. Hry a lidé: maska a závrať. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 215 s. ISBN 80-902482-2-5. s. 31 32. [8] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 21 [9] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 27-30 [10] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 27-28 [12] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 80 [13] CAILLOIS, Roger. Hry a lidé: maska a závrať. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 215 s. ISBN 80-902482-2-5. s. 63 [14] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 61 [15] NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost: příručka pro ty, kdo mají problém s hazardní hrou, kdo chtějí takovým lidem pomáhat, kdo chtějí problémům s hazardní hrou předcházet. Praha: Sportpropag, 2006. 130 s. ISBN 80-260-3880-0. s. 13 [16] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 63 [17] PRUNNER, Pavel. Psychologie gamblerství, aneb, Sázka na štěstí. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7380-074-1. s. 71 [18] NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost: příručka pro ty, kdo mají problém s hazardní hrou, kdo chtějí takovým lidem pomáhat, kdo chtějí problémům s hazardní hrou předcházet. Praha: Sportpropag, 2006. 130 s. ISBN 80-260-3880-0. s. 8 38

[19] NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost: příručka pro ty, kdo mají problém s hazardní hrou, kdo chtějí takovým lidem pomáhat, kdo chtějí problémům s hazardní hrou předcházet. Praha: Sportpropag, 2006. 130 s. ISBN 80-260-3880-0. s. 16 Internetové zdroje: [1] http://cs.wikipedia.org/wiki/gambling [2] http://rehabcenters.com/resources/gambling-addiction-and-drug-addiction-go-hand-in-hand/ [3] http://www.dvorek.eu/clanek/23585 [4] http://www.penize.cz/spotrebitel/69588-jak-vyhravat-ve-sportce-dlouhodobe-to-nejde [11] http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/13271/didakticka-hra-a-jeji-vyznam-ve- VYUCOVANI.html/ [20] http://www.gamblingstop.czweb.org/ [21] http://www.obcaneprotihazardu.cz/obcane_proti_hazardu_08.htm [22] http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/media/prubezne-vysledky-studie-dopadusazkovych-her-na-spolecnost-113118/ 39

Přílohy Příloha č. I Je hazard problémem v Roudnici nad Labem? Je to Není to Celkem problém problém Počet 604 384 220 Respodenti o hazardu 64% 36% Je to problém Není to problém Máte vlastní zkušenost s hazardem, jaký je Váš věk? Věk 18 až 25 26 až 35 36 až 45 46 až 55 55 až 65 65 a více Mám zkušenost a žiji v Roudnici nad Labem 7 15 20 2 5 2 Mám zkušenost 9 21 24 3 7 2 Celkem mají zkušenost a žijí v Roudnici nad Labem Celkem mají zkušenost 51 66

Vlastní zkušenost s hazardem Mám zkušenost a žiji v Roudnici nad Labem Mám zkušenost 21 20 24 15 Počet 7 9 2 3 5 7 2 2 18 až 25 26 až 35 36 až 45 46 až 55 55 až 65 65 a více Věk Kolik celkově jste prohrály na výherních hracích přístrojích? Všichni 18 až 25 26 až 35 36 až 45 46 až 55 55 až 65 nad 65 1000-10.000 Kč 3 13 10 2 3 1 10.000-50.000 Kč 3 4 6 1 3 0 50.000-100.000 Kč 2 3 6 0 0 1 100.000 Kč a více 1 1 2 0 1 0 Pouze Roudnice 18 až 25 26 až 35 36 až 45 46 až 55 55 až 65 nad 65 1000-10.000 Kč 2 10 8 2 3 1 10.000-50.000 Kč 2 2 5 0 1 0 50.000-100.000 Kč 2 2 5 0 0 1 100.000 Kč a více 1 1 2 0 1 0 Celkem prohráno Všichni 2 100 000 Pouze z Roudnice 1 700 000 *velmi hrubý odhad Kolik lidí má zkušenost s hazardem ve vlastní rodině? Věk 18 až 25 26 až 35 36 až 45 46 až 55 55 až 65 65 a více Žiji v Roudnici nad Labem 10 9 21 5 4 0 Žiji jinde 16 12 29 6 7 0

Celkem zkušenost 70 Celkem z Roudnice nad Labem 49 Zkušenost v rodině s hazardem Žiji v Roudnici nad Labem Žiji jinde 29 21 Počet 16 10 9 12 6 7 5 4 0 0 18 až 25 26 až 35 36 až 45 46 až 55 55 až 65 65 a více Věk Jaký máte názor na výherní hrací přístroje v Roudnici nad Labem? Rozšířit počet Prodlou žit provoz Nechat jako dnes Omezit počet Omezit provoz Omezit u škol Zákaz Pouze z Roudnice nad Labem 1 12 20 80 311 308 386 Všichni 2 15 24 106 402 407 502

Názor na výherní hrací přístroje pouze z Roudnice nad Labem 308 311 80 20 12 1 386 Rozšířit počet Prodloužit provoz Nechat jako dnes Omezit počet Omezit provoz Omezit u škol Zákaz