Advokátní kancelář SLEZÁKOVÁ & KLVAČOVÁ

Advokátní kancelář SLEZÁKOVÁ & KLVAČOVÁ Sídlo: Pobočka: Mgr. Bohdana Slezáková Gajdošova 7 Tř. Kosmonautů 6 Mgr. Kamila Klvačová 615 00 Brno 772 31 Olomouc Mgr. Kateřina Žeravíková, LL.M. Tel./fax: (+420) 533 432 407 Tel.: (+420) 585 524 228 Mgr. Jakub Šmíd Tel./fax: (+420) 533 432 409 Fax: (+420) 585 231 570 Naše značka V Olomouci dne 28/2010/BS 5. února 2010 K sp. zn. 9/50 Cm 53/2004 Navrhovatel: 1. Město Fryšták, se sídlem MěÚ Fryšták, Nám. Míru 43, PSČ 763 16 2. Compas Capital Consult, s. r. o., se sídlem Frýdek - Místek, Frýdlantská 1237, PSČ 73801, IČ 62301730, právně zast. Mgr. Bohdanou Slezákovou, advokátem, ev. č. ČAK 10586, Palackého 11, 772 00 Olomouc 3. Město Otrokovice, se sídlem MěÚ Otrokovice, nám. 3. května 1340, PSČ 765 23, právně zast. JUDr. Pavlem Schreiberem, advokátem, se sídlem Brno, Jakubská 1 4. Vratislav Šebesta, Frýdek-Místek, Frýdlantská 1262 Společnost: Vodovody a kanalizace Zlín, a.s., se sídlem Zlín, Tř. T. Bati 383, PSČ 76049, IČ 49454561, zápis v OR KS v Brně, oddíl B., vložka 1169, právně zast. Mgr. Janem Tomanem, advokátem, Za účasti: Krajské státní zastupitelství v Brně, se sídlem 601 52 Brno, Mozartova 3 o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dne 30. 4. 2004 Shrnutí skutkových okolností Pětkrát Přílohy: Šanon - přílohy bod 1-16 D o p o r u č e n ě Krajský soud v Brně Husova 15 602 00 B r n o I. Navrhovatel považuje za nutné se vyjádřit souhrnně k vyjádřením, která zástupce společnosti opakovaně do spisu zakládá. V těchto vyjádřeních zužuje celou šíři posuzované problematiky, odkazuje pouze na některé z listin založených ve spise a zmiňuje pouze omezený počet skutečností. Tyto často prezentuje bez vazby na okolnosti, za kterých došlo k jejich vzniku tak, že je vytrhuje z kontextu. Závěry, které na základě takových tvrzení a důkazů vyvozuje, nemohou být správné. Níže si dovoluji podat shrnutí skutkových událostí, ze kterých vyvozuji protiprávní jednání organizované skupiny a rovněž i protiprávní stav ve Vaku Zlín, která jsou zapříčiněna neplatnými usneseními valné hromady Vaku Zlín ze dne 30.4.2004. Protiprávní stav trvá ve Vak Zlín již od roku 2001 a jako červená niť se táhne následujícím obdobím do valné hromady Vaku 30.4.2004 a následně pokračuje tzv. "provozním modelem". Svými důsledky protiprávnost přesahuje rovinu obchodního práva do roviny práva trestního. Způsob, jakým byl ve společnosti nastaven pro ni strana 1 z celkem 25

likvidační model (její vytunelování ) organizovanou skupinou osob má celospolečensky závažné negativní dopady na občany, region i celou Českou republiku, neboť funguje na úkor veřejných rozpočtů, společnosti Vak Zlín, jejích akcionářů a na úkor spotřebitelů. Z celé situace se obohacují nadnárodní koncern a pár jedinců, kteří pomohli tento model realizovat. II. Vak Zlín do roku 2004 10 let realizoval model provozování vodovodů a kanalizací, kdy jako vlastník a současně provozovatel infrastruktury nastavil obchodní strategii záměrné tvorby nízkých zisků, a místo toho reinvestování volných výnosů z inkasa od spotřebitelů do obnovy a rozvoje provozované vodárenské infrastruktury 1. Do zavedení provozního modelu byl Vak Zlín oprávněn zahrnou spotřebitelům do ceny vodného a stočného veškeré náklady související s provozováním (včetně plánovaných oprav, odpisů investic, splátky úvěrů) a k tomu byl oprávněn zahrnout do ceny vodného a stočného i svou ZISKOVOU MARŽI. 2 Od mimořádné valné hromady dne30.4.2004 byl spuštěn model, kdy peníze od spotřebitelů financují prioritně zisky soukromé firmy, která díky provoznímu modelu nemusí investovat. Pouze část dříve vybraných a Vaku dostupných peněz od spotřebitelů (nájem) slouží dnes jako příjem Vaku Zlín, který tento příjem musí investována do obnovy infrastruktury, na které ovšem nepodniká za účelem tvorby zisku, viz. 2 ObchZ, protože infrastrukturu do které investuje, prakticky okamžitě pronajímá k podnikání soukromé společnosti. Nájemné placené Vaku Veolií fakticky slouží koncernu Veolia Water (Veolii) jako prostředky pro financování investic, které by jinak musela financovat právě Veolia. O tom, že vodárenská společnost existující na principu smíšené společnosti (tzn. je provozovatel i vlastník infrastruktury) je schopna (bez provozního modelu) financovat svůj rozvoj, čerpat dotace z fondů EU i tvořit zisky, svědčí hospodaření jiných smíšených vodáren v České republice, např. Severomoravské vodovody a kanalizace,a.s., Vodovody a kanalizace Náchod,a.s., Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Vodovody a kanalizace M. Boleslav, a.s., CHEVAK Cheb, a.s. a atd. 3 Vak Zlín provozním modelem přišel bez náhrady o celou ziskovou marži, která při 10% zisku z ÚVN 4 činí cca 40 mil.kč/ročně. Kalkulační zisk 10% u Vaku Zlín z úplných vlastních nákladů (ÚVN) cca 400 mil.kč, činí příjem 40 mil.kč ročně. Nájem smlouvou o nájmu vodárenské infrastruktury byl tento jistý příjem z provozování vyveden na Veolií. Nájemné, na které je společnost Vak nadále odkázána, k tomuto zisku z provozování nemá žádnou vazbu. Přitom zisková marže představuje celý zisk před zdaněním. S Vakem nebyla uzavřena žádná smlouva převodu zisku ve smyslu ObchZ. Vak Zlín kvůli rozhodnutí VH 30.4.2004 přišel bez náhrady o pozici oprávněného žadatele o dotace z fondů EU 5. Při investici 1 miliard a 70% dotaci jde o 700 mil.kč. Veolia těchto 700 mil. Kč Vaku Zlín nijak nekompenzuje. Do rozhodnutí valné hromady 30.4.2004 měl Vak Zlín pro financování investic kromě vlastních zdrojů k dispozici i možnost získat dotační zdroje státu a EU. Vak Zlín byl díky akcionářské struktuře tvořené z 90 % akcionáři měst a obcí v pozici oprávněného žadatele o dotace z fondů ČR i fondů EU. Investice, které měl Vak Zlín realizovat pro splnění norem životního prostředí byly odhadovány 1 Takto byla reinvestována více než miliarda korun a Vak Zlín si ještě v roce 2001 dokonce vzal úvěr a investoval přes 200 mil.kč do zisky tvořící ČOV Zlín. 2 V ČR se její výše pohybuje většinou v rozmezí 5-15%, záleží na potřebách a prioritě společnosti. 3 V případě rozhodnutí vedení Vaku nereinvestovat do infrastruktury a místo toho vyplácet akcionářům dividendy, dokazuje fungování např. Severomoravských vodovodů a kanalizací,a.s. 4 ÚVN úplné vlastní náklady 5 např. Sdělení ministerstva životního prostřední ČR z 30.4.2002, kde Vak upozornilo, že nedostane dotace, dále dopis Fondu životního prostředí ČR z 5.2.2008 strana 2 z celkem 25

v řádu 1 miliardy Kč. Dotace z fondů EU jsou poskytovány za podmínky spolufinancování ze strany žadatele cca 30% celkových uznatelných nákladů. Vak Zlín přišel provozním modelem o 700 mil.kč 6, které mohl bez vlivu na vodné a stočné investovat do rozvoje vodárenské infrastruktury. Akcionáři Vaku Zlín na rozdíl od akcionářů Veolie mají provozním modelem znehodnoceny akcie. Hodnota akcií společnosti provozujíc vodovody a kanalizace se dle trhu pohybuje na úrovni 1000-2700 Kč/akcii (viz.smvak-1.400 Kč/akcie, Vak J.ČECHY 2.700 Kč/akcie) 7. Akcie Vaku bez předmětu podnikání zajišťující zisky - provozování, jsou prakticky bezcenné, nikdo o ně nemá zájem (ani JIV, která se ihned po zavedení provozního modelu snaží tyto akcie za 95 Kč/akcii vrátit obcím a městům) 8. Ve společnosti Vak Zlín je sice majetek přes miliardu Kč, ale tento majetek slouží (je pronajatý) k tvorbě zisků soukromé společnosti nikoliv Vaku Zlín a jeho akcionářům. Provozní model nebo neprovozní tunel. Zavedením provozního modelu v roce 2004 byla do peněžního toku peněz fakturovaných za prodej vody uměle a účelově instalována soukromá společnost Veolia, která kontroluje a řídí celý peněžní tok, a veškeré ZISKY Z VODNÉHO A STOČNÉHO připisuje na svůj účet. Nemusí přitom do infrastruktury investovat ani korunu. Nájemné, které Vak Zlín dostává od Veolie je celé součástí ceny vodného a stočného a zaplatí ho v daném roce spotřebitel. Náklady na distribuci vody a její čištění zahrnoval spotřebitelům do ceny vody sám a k tomu měl k dispozici i přiměřený zisk. Účelová instalace dalšího podnikatelského subjektu (soukromého) do peněžního toku za vodné a stočné, znamená pro spotřebitele zdražení vody. Soukromý provozovatel Veolia přišel do vodárenského odvětví vydělávat svým akcionářům, což dokazují výsledovky Veolie. Instalace soukromé společnosti Veoila do bývalé pozice Vaku Zlín přinesla kromě výše uvedeného i řadu dalších negativních faktorů: - Vak Zlín se z pozice podnikatelského subjektu kontrolující a řídí přirozený monopol stal subjektem, zcela závislým na Veolii. Z pohledu příjmů, obnovy infrastruktury, provozování infrastruktury je Vak Zlín zcela závislý na Veolii. Vak Zlín již nepodniká ve smyslu 2 ObchZ a podnikat vlastně ani nemůže, protože nemá žádný aktivní předmět podnikání, který je schopen tvořit zisky. - Vak Zlín podnikat nemůže i proto, že má 1 zaměstnance a jeho majetek v řádu jedné miliardy korun je prakticky celý pronajatý k podnikání Veolii. - Vak Zlín má omezený příjem a to pouze nájem od Veolie, jeho struktura a výše dokazuje, že Vak ztrácí schopnost prosté reprodukce. - Vak Zlín již za 5 let po zavedení provozního modelu již nemá zdroje na to, aby koupil zpět provozní část podniku a začal sám svou infrastrukturu provozovat. Nemůže ukončit Smlouvu o nájmu a provozování s Veolií aniž by ohrozil zásobování obyvatel vodou. Valnou hromadou 30.4.2004 se Veolia z pozice ničeho dostala do pozice osoby plně kontrolující provozování vodovodů a kanalizací na místo Vaku Zlín a tím i veškeré peněžní toky na dobu 30 let. - Veolia ovládla Vak Zlín v roce 2002, když přes JIV navolila své lidi do představenstva Vaku Zlín 28.8.2002, ti připravili další pokus instalovat provozní model ve prospěch Veolie voda v roce 2004. - Veolia před valnou hromadou 30.4.2004 kupovala hlasování dalších akcionářů pro provozní model s Veolií a slibovala jim za to výplatu účelového finančního plnění. Započteného ovšem do nájmu placeného Vaku, tudíž do ceny vodného a stočného hrazeného spotřebiteli v následujícím období po 6 Byl vypracován projekt na získání dotací " Zlínsko - likvidace OV - Čistá voda pro Dunaj", Centroprojekt Zlín a.s., studie 9/2000 7 Nabídka převzetí SmVak 1.4.2006 Nabídka převzetí Vak Jižní ČEchy 12.12.2005 8 Dopis JIV městu Napajedla po 30.4.2004 strana 3 z celkem 25

uzavření smluv!! - Veolia si dokonce přes JIV sama sobě odhlasovala provozní model a zaplatila za hlasování rovněž městu Zlín. - Veolia disponuje neomezeně zisky inkasovanými od spotřebitelů a není povinna, ani nijak motivována je investovat zpět do infrastruktury. - Vaku Zlín platí Veolia nájemné za infrastrukturu, které ovšem okamžitě zahrnuje do ceny vodného a stočného fakturované spotřebitelům. Nájemné platí spotřebitel!!! Vak Zlín nezískal od Veolie nic co by již předtím neměl sám k dispozici, případně co by sám nebyl schopen do ceny vody zahrnout. - Veolia neřeší, že její provozní model připravil Vak Zlín o dotace z EU. To je přece problém vlastníka infrastruktury, tedy Vaku Zlín a měst a obcí. Dne 30.4.2004 předložilo představenstvo Vaku Zlín valné hromadě k schválení tzv. provozní model, o kterém tvrdilo, že je pro Vak Zlín výhodný, ale provozní model je výhodný výhradně pro Veolii a dokazuje to srovnání výsledovek a rozvah Vaku Zlín a Veolie. Údajné efektivnější a tím vodné a stočné snižující provozování vodárenské infrastruktury Veolií se dnes projevuje enormním růstem cen vodného a stočného v ČR, který je ve srovnání s ostatními smíšenými vodárnami dokonce nejvyšší v ČR. Přitom ještě nebyly realizovány z pohledu splnění norem EU nezbytné investice v řádech stovek miliónů korun. Navíc je vodárenská infrastruktura samotných města a obcí do provozování Veolií pronajímána za symbolické nájmy, které nezajišťují městům a obcím zdroje na budoucí obnovu této infrastruktury, přestože díky provoznímu modelu roste vodné stočné na Zlínsku prakticky nejvíc e v ČR. O dotace budou muset žádat samotné města a obce (akcionáři Vaku Zlín), kteří ze svých městských a obecních rozpočtů zaplatí spolufinancování projektů. Vstup strategického partnera do Vaku Zlín byl představenstvem Vaku Zlín zastupitelům měst a obcí prezentován jako odbřemenění rozpočtů měst a obcí od investic do infrastruktury. Slibovalo se 350 mil.kč jako vklad Veolie do Vaku Zlín a uvádělo se 40 a 280 mil.kč jako přímý ekonomický přínos prodeje provozní části podniku Veolii 9. Nastal přesný opak, peníze od Veolie nepřišly a peníze, které měl předtím Vak Zlín sám k dispozici končí u Veolie. Vak dotace nedostane a projekty budou muset spolu financovat města a obce, což zatíží obecní rozpočty daleko více než kdyby projekty financoval Vak Zlín. V konečném důsledku organizovaná skupina provázaných osob způsobila mnohem závažnější dopady než jen neplatnost usnesení valné hromady ze dne 30.4.2004. Její jednání znemožnilo již v roce 2002 Sdružení měst a obcí Zlínsko-likvidace odpadních vod získat dotace v řádech stovek miliónů korun z předstupních fondů EU ISPA a následně v roce 2005 znemožnilo Vaku Zlín získání dotaci z členských fondů EU. Společnost Vak Zlín byla v rozporu se stanovami a ObchZ již v roce 2002 ovládnuta neakcionáři, skupinou osob, které pracovaly s a pro Veolii a nebyla uzavřena Ovládací smlouva 10. Důkazy, které uvedl právní zástupce společnosti např. ve vyjádření za den.nejsou úplné a proto nemohou podávat pravdivý obraz o stavu, který byl ve společnosti Vak Zlín dlouhodobě nastolen a který vyvrcholil valnou hromadou 30.4.2004. Právní zástupce žalovaného neinformoval soud o: - provázaném a společném jednání České spořitelny, a.s. (dále jen ČS ), Česká infrastrukturní, a.s. a Jižní vodárenské, a.s. a dalších společností personálně propojených, s místem řízení Václavské nám.47, Praha 1 (dále jen skupina Václavské nám.47 ) 9 Zpráva představenstva Vak Zlín k smlouvě o prodeji části podniku - materiál předložený na VH 30.4.2004 10 Sdělení ministerstva životního prostřední ČR z 30.4.2002, kde Vak upozornilo, že nedostane dotace strana 4 z celkem 25

- manipulaci s výsledky veřejné obchodní soutěže vyhlášení Vakem Zlín v roce 2001 - společném jednání uvedených subjektů se společností Veolia voda,a.s., dříve Vivendi water, a.s. (dále jen Veolia ) v rámci "Projektu Morava" a "Projektu Čechy". - tom, že ČS tvrdila zastupitelům, že chce společně se skupinou Václ.nám.47 Vak Zlín ovládnou. Ovšem poté co zastupitelé města Zlín rozhodli o majetkové dispozici s akciemi Vaku Zlín ve prospěch ČS, začala ČS tvrdit, že jedná jen jako OsCP na účet klienta ze skupiny Václavské nám.47 - personální provázanosti skupiny Václavské nám.47 a advokátní kanceláře Dáňa, Pergl a partneři poskytující dlouhodobě právní služby Veolii 11 - účelovém zamlčování faktů ze strany některých zastupitelů, členů orgánů VAK Zlín a členů organizované skupiny, o překrucování skutečností, často dokonce účelové poskytování nepravdivým údajů akcionářům a zastupitelům města obcí Zlínského kraje v důvodových a výročních zprávách 12 - špatných znaleckých posudcích a o nepravdivých údajích ve Zprávě představenstva o prodeji části podniku předložené na valné hromadě 30.4.2004 - protiprávním a stanovám Vaku Zlín odporujícím ovládnutí Vaku Zlín společností Jižní vodárenská, a.s.(dále jen JIV ) - zákonem zakázaným uzavírání smluv mezi Veolií a některými akcionáři Vaku Zlín těsně před valnou hromadou 30.4.2004 zvýhodňující finančně tyto akcionáře Vaku Zlín na úkor jiných akcionářů a Vaku Zlín, pod podmínkou hlasování těchto akcionářů pro provozní model s Veolií na valné hromadě Vaku Zlín dne 30.4.2004. 13 - nevypovídá o platbě 14,803.734 Kč městu Zlín od společnosti JIV za přenechání samostatné dispozice s hlasovacími právy k akciím Vaku Zlín v období roků 2002-2004 14 a umožnění samostatného výkonu hlasovacích a akcionářských práv ve Vaku Zlín společnosti JIV. To vše podmíněno hlasováním města Zlín pro provozní model s Veolií na valné hromadě Vaku Zlín 30.4.2004. - atd. Důkazy, které dokládají neplatnost usnesení valné hromady Vaku Zlín, dlouholeté protiprávní jednání, činnost organizované skupiny vedoucí k poškození Vak Zlín a nevýhodnost provozního modelu: 1) Provozní model realizovaný po 30.4.2004 neobsahuje zásadní podmínky a principy, pro které byl provozní model doporučen poradenskými firmami představenstva Vaku Zlín a je dokonce s těmito principy v rozporu. Důkazy: Doporučení v analýze Vaku Zlín vypracovaná společností Atlantik v květnu 2001. Příloha č.iii Možnosti spolupráce se zahraničním strategickým partnerem Následuje citace: 11 výpisy z obchodního rejstříku a profil AK Dáňa, Pergl, Partneři 12 viz přiložená kopie podání k sp. zn. 50 Cm 3/2005 - shrnutí z 22.5.2007 a odvolání navrhovatele z 28.5.2009 13 Smlouvy o účelovém finančním plnění s obcí Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice 14 Dohoda o vypořádání, jejíž text schválilo ZM Zlín 28.4.2004, uzavřena 25.5.2004 strana 5 z celkem 25

Str.82 3. Závěr: Důkaz: Strategie rozvoje Vak Zlín vypracovaná dalším poradcem představenstva Vak Zlín společností Alfax ze dne 31.8.2001. strana 6 z celkem 25

Skutečnost, která ve Vaku Zlín nastala a je v rozporu s doporučením poradců co zajistí či přinese strategický parter: - ČOV Zlín koupil místo strategického investora přímo Vak Zlín a Veolia nepřevzala povinnost investičně zabezpečit infrastrukturu. - O provozním modelu bylo jednáno výhradně s Veolií a neproběhl žádný výběr světového vodárenského investora transparentní veřejnou obchodní soutěží. Neexistuje žádná jistota nejlepší nabídky, kterou umožní trh. Pokud soutěže ve Vacích proběhly, byly dosaženy alespoň nějaké zisky z prodeje provozní části podniku a někdy Vaky získaly podíly v soukromých provozních vodárnách (např. společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. nebo Vak Chrudim, a.s.) - V roce 2004 se jedná o provozním modelu výhradně s Veolií, která přitom Vak Zlín již od roku 2002 přes JIV ovládá a má dokonce své lidi v představenstvu Vaku Zlín. - Po zavedení provozního modelu neboli příchodu strategického investora musí o dotace z EU žádat místo Vaku Zlín přímo města a obce, což povede k dalšímu a většímu zatížení obecních rozpočtů. Žádné obřemenění obecních rozpočtů příchodem Volie nenastává, naopak. - Vak Zlín byl bez náhrady zbaven ziskové podnikatelské činnosti. - Valná hromada 30.4.2004 Vaku Zlín a díky ní realizovaný provozní model s Veolií znemožnil získání dotací z EU do Vak Zlín. Ve Vaku Zlín nebyly realizovány žádné dotační projekty z členských fondů EU, EU odmítla nestandardní smluvní vztahy zvýhodňující soukromé společnosti dotovat. - Veolia po zavedení provozního modelu, tedy v pozici dominantního provozovatele vodárenského monopolu ve zlínském regionu, okamžitě mění nájemní smlouvy s městy a obcemi tak, aby sama vydělávala. Městům a obcím znemožňuje vytvářet zdroje na prostou reprodukci infrastruktury. - Nejdražší povinnost obcí, zajistit a financovat rozvoj a obnovu infrastruktury zůstala na Vaku Zlín a obcích. Nepřichází žádný světový vodárenský investor, který přináší vlastní finanční zdroje, které bude sám investovat. Veolia poskytuje pouze půjčky a úvěry v podobě předplaceného nájemného, což znamená, že v dalších letech dostane Vak Zlín v nájemném o tyto již vyplacené peníze méně. - Nejsou nastaveny žádné konkrétní, měřitelné, kontrolovatelné a vymahatelné parametry provozování. - Po zavedení provozního modelu je ve Zlínském regionu jeden z nejvyšších růstu cen vodného a stočného v republice. Důkazy: - Stanovisko MŽP ze dne 30.4.2002 a 23.5.2002 k prodeji akcií Vaku Zlín městem Zlín soukromé společnosti a upozornění na negativní dopady, které prodej akcií Vaku Zlín městem Zlín bude mít na čerpání dotací z fondů ISPA. - Vak Zlín nedostane dotace z členských fondů EU díky provoznímu modelu zavedeném po 30.4.2004, viz. Podmínky jednání ČR a EK pro čerpání dotací z fondů EU na vodárenské projekty. - Smlouvy o nájmu ČOV Napajedla (Vak Zlín a město Napajedla, Veolia a město Napajedla). V případě ČOV Napajedla platí Veolia místo nájmu ve výši odpisů (přes 5mil.Kč/rok), nájem pouze 5 tis.kč/rok. - Přehled cen vodného a stočného na stránkách odborného sdružení SOVAK a na vodárenském portálu www.vodarenstvi.com. strana 7 z celkem 25

2) Představenstvo Vak Zlín manipulovalo s výsledky veřejné obchodní soutěže vyhlášené v roce 2001 Vakem Zlín ve prospěch Veolia voda (její společnosti JIV 15 ) a informovalo nepravdivě akcionáře o vítězi soutěže a kvalitách nabídek účastníků soutěže. Právě výsledek této zmanipulované soutěže uvádělo představenstvo Vaku Zlín jako hlavní důvod, proč se v roce 2004 jednalo výhradně s VEOLIÍ A NIKÝM JINÝM, čímž zcela eliminovalo konkurenci Veolie a volnou hospodářskou soutěž o Vak Zlín. Důkaz: 27.11.01 Poradce ALFAX hodnocení pořadí nabídek účastníků výběrového řízení: Nejlépe hodnotím nabídku společnosti ONDEO. Velmi těsně jako druhou hodnotím nabídku INTERNATIONAL WATER. Nabídka společnosti Jižní vodárenská je hodnocena v pořadí jako třetí. Nabídka ANGLIAN WATER je hodnocena jako čtvrtá. Důkaz: 30.11.01 Poradce představenstva advokátní kancelář Altheimer&Gray (dále jen A&G ). Komentář k výběru strategického partnera Vaku Zlín. V části Hodnocení obchodní části nabídky A&G uvádí: Zpráva AFT je v přímém rozporu se zprávou A&G!!! Zpráva A&G upozorňuje na celou řadu nedostatků či pro Vak nevýhodných skutečností, které nabídka JV obsahuje. Ve skutečnosti indikuje, že nabídka JV je pro Vak ze všech nabídek zřejmě nejméně výhodná a akceptovatelná. " Proč potom komise udělila ve svém hodnocení právě této nejméně výhodné nabídce za obchodní část plný počet bodu 30 ze 30ti? Závěry poradce Atlantik jsou v přímém rozporu se závěry renomované právní firma A&G. Zdá se, že Atlantik záměrně špatně informoval výběrovou komisi. V konečné zprávě Atlantiku nebyl brán absolutně žádný zřetel na některé závažné problémy, na které poukazuje hodnotící zpráva A&G. - Absence závazků a záruk ohledně úrovně cen vodného a stočného (Atlantik uvádí opak) - Celkové záruky jsou limitovány 1% obratu ročně, cca 3,5 mil. Kč, společnost by to prakticky nepocítila. - Pokud by byla smlouva vypovězena ze strany Vaku (např. za hrubé neplnění povinností provozovatele), Vak by byl povinen zaplatit provozovateli veškeré investiční náklady včetně investic již odepsaných a kupní ceny za část podniku. Prakticky by se taková smlouva nedala ukončit a Vak by se stal rukojmím provozovatele, dokonce i po uplynutí smluvního období 30ti let. Skutečnost, která ve Vaku Zlín nastala: Představenstvo vyhlásilo vítěze soutěže na základě doporučení a hodnocení KOMISE. Komise ovšem hodnotila nabídky účastníků soutěže bez znalosti stanovisek představenstvem najatých a placených odborných poradců, které byly zásadně v rozporu se stanoviskem Komise. Advokátní kancelář A&G dokonce doporučila představenstvu zrušit soutěž pro podezření z jednání dokládající předem určeného vítěze. KOMISE rozhodovala 26.11.01. Poradce Alfax předal své hodnocení 27.11.01 a JIV (údajný vítěz soutěže) jím byl hodnocen jako třetí v pořadí. Poradce Altehimer Gray předal své hodnocení až 30.11.01 a JIV (údajný vítěz soutěže), jím byl hodnocen dokonce jako nejhorší. Představenstvo rozhodovalo na základě hodnocení Komise a zcela opačné hodnocení JIV od 15 Prohlášení společnosti Severočeské vodovody a kanalizace a.s., že JV je součástí koncernu Veolia strana 8 z celkem 25

poradců před akcionáři zatajilo. Představenstvo své rozhodnutí, že je JIV vítězem nezměnilo ani poté co se dozvědělo o negativním hodnocení JIV od poradců najatých právě pro odborné vyhodnocení nabídek. Důkaz: Zpráva o stavu společnosti v roce 2001 str.8: 3) Některé osob z představenstva Vaku Zlín, současně působící v orgánech města Zlína, již od roku 2001 kooperovaly s Veolií voda a skupinou osob pro ní pracujících, na zavedení provozního modelu a to již před rozhodnutím valné hromady 17.4.2002 o tom že provozní model s Veolií nechtějí. Představenstvo Vaku Zlín dokonce na valné hromadě Vaku Zlín 17.4.2002 tvrdilo, že Smlouva mezi Vakem Zlín a JIV(Veolií) o nájmu a provozování byla valnou hromadou schválena. FNM se zlatou akcií hlasoval PROTI, nebyla dosažena ¾ většina a nebyla schválena ani Smlouva o prodeji části podniku. Jednání některých členů představenstva na valné hromadě 17.4.2002 dokazuje evidentní záměr realizovat Provozní model s Veolií za každou cenu. Jiní členové představenstva Vaku Zlín přitom před provozním modelem s Veolií varovali. Vyjádření členů představenstva Vaku Zlín na valné hromadě (zdroj: zápis o konání valné hromady 17.4.2002): - Ing. Soldán tvrdí akcionářům: Jedna ze dvou předpokládaných smluv byla valnou hromadou schválena. - Ing. Dalibor Maniš: "osobně považuji hlasování o pronájmu (pronájem) za pohřeb VaKu a nedoporučuji ho uskutečnit". - MVDr.Stanislav Mišák: "dnešním jednání skončilo výběrové řízení a vzhledem k tomu, že strategický partner nebyl schválen, může být pouze vyhlášeno nové výběrové řízení." Důkazy: - Zápis z Valné hromady Vaku Zlín 17.4.2002 strana 3, 4 a 6. - Svědectví ing. Dalibora Maniše, r.č.620604/1677 - Svědectví pana Milana Soldána, r.č. 570311/1788 - Svědectví MVDr.Stanislava Mišáka, r.č.521109/160 4) Představenstvo Vaku Zlín ještě před rozhodnutím valné hromady 17.4.2002 o provozním modelu začalo jednat ve shodě s Veolií (JIV), ve smyslu umožnění zavedení provozního modelu a rezignaci Vaku Zlín na dosavadní hlavní předmět podnikání provozování vodovodů a kanalizací: strana 9 z celkem 25

Zdroj: Příloha k Výroční zprávě Vaku Zlín za rok 2001 str.16 5) Ing. Milan Sodán byl v roce 2002 člen představenstva Vaku Zlín a současně čelní zastupitel města Zlín. Předkládal zastupitelům města Zlín v roce 2002 nepravdivé a obsahově nepřesné důvodové zprávy, kterými dokládal návrhy na přijetí usnesení zastupitelstva města Zlína k otázkám prodeje akcií Vaku Zlín tak, aby zastupitelé rozhodli o majetkové dispozici(prodeji) akcií Vaku Zlín České spořitelně. Město Zlín mělo v tu dobu ve Vaku Zlín akciový podíl 47% a město Otrokovice, Slavičín a další města zlínského regionu nechtěly prodávat akcie Vaku Zlín České spořitelně. Jak ukazuje např. výsledek valné hromady Vaku Zlín ze dne 17.4.2002 proti provoznímu modelu bylo 41% z celkově účastných 92% akcionářů. S podílem města Zlín měly města a obce více než 75% jednotných hlasů. Ing. Soldán, jako člen představenstva Vaku Zlín, znal stanovy Vaku Zlín a věděl, že soukromník nikdy nemůže získat majoritu a kontrolu nad Vakem Zlín. Ing. Soldán neříkal zastupitelům pravdu ohledně akcií Vaku Zlín a dokonce sliboval věci, které nikdy splněny nebyly. Důkazy: - Návrh usnesení ZM Zlín k bodu jednání: Prodej akcií obchodní společnosti Vodovod a kanalizace Zlín, a.s. - Důvodová zpráva ze dne 4.4.2002 předložená panem Soldánem na jednání zastupitelstva města Zlín. - Soldán z pozice člena představenstva Vaku Zlín věděl o to, že soukromá společnost nemůže koupit akcie Vaku Zlín od jiných měst a obcí, přesto zastupitelům tvrdil: Je velké nebezpečí, že velkou část akcií (hlasovacích práv) získá soukromý investor a tím bude podíl města velmi výrazně znehodnocen.... Z výše uvedených důvodů město Zlín jasně strana 10 z celkem 25

deklaruje pronájem společnosti strategickému investorovi, protože toto řešení má nesporně řadu výhod : Ing. Soldán, věděl o tom, že město Zlín má bez problému neotřesitelný kontrolní podíl 47% ve Vaku Zlín, který díky roztříštěné akcionářské struktuře nikdo ohrozit nemůže. Věděl, že např. Otrokovice akcie Vaku prodávat ČS nechtějí. Ing. Soldán věděl o stanovách Vaku Zlín omezující převoditelnost akcií Vaku Zlín na soukromé subjekty, přesto v důvodové zprávě uvedl následující: Jak a pro koho pan Soldán pracoval umožňuje konfrontace námi předložené důkazy a vyjádření pana Soldána 12.6.02 na tiskové konferenci k Vaku Zlín v Interhotelu Moskva. Důkaz: - Tiskové materiály z 12.6.02 na tiskové konferenci k Vaku Zlín v Interhotelu Moskva. - Svědectví pana Milana Soldána, r.č. 570311/1788 - Svědectví MVDr.Stanislava Mišáka, r.č.521109/160 Pan Soldán zde sděluje Regulérní vítěz soutěže, akciová společnost JIV, která je součástí mezinárodního uskupení Vivendi Water, největšího a nejsilnějšího hráče v daném oboru na světě, se nakonec nestačila divit. Přestože jak výběrová komise, tak i představenstvo VAK shodně a jednomyslně označili její nabídku za nejlepší, mimořádná valná hromada VAK díky náhlé a těžko pochopitelné změně názorů některých malých obcí neschválila navrhované uzavření smlouva mezi VAK a JIV..Zároveň je nutné znovu vytvořit podmínky pro možnost ucházet se o příspěvek z fondů podpůrného programu Evropské komise ISPA, který měl podle původních plánů pokrýt značnou část nákladů na financování rozpracovaného projektu Zlínsko likvidace odpadních vod Tím, že mimo zlínští akcionáři VAK kontraverzně odmítli vítěze výběrového řízení, bohužel tuto možnost takříkajíc v prvním kole pohřbili. 6) Vedení města Zlín mělo v době kdy schvalovalo prodej akcií Vaku Zlín ČS o 18 mil.kč vyšší nabídku na odkup akcií Vaku Zlín, ale zastupitelům města Zlín o ní na jednání dne 4.4.2002 neřekli. Dne 3.4.2002 byla na město Zlín (primátorovi města) doručena nabídka Sdružení města a obcí na odkup akcií Vaku Zlín za cenu 200 Kč/akcii. Bylo v ní vysvětleno, že prodej ČS zablokuje dotace z fondů EU ISPY pro Zlínský kraj. Nabídka byla doložena dokonce i bankovní zárukou na úhradu kupní ceny a popisem stavu projektu sdružení měst a obcí Zlínsko likvidace odpadních vod. Rozdíl 40 Kč/akcii v kupní ceně za akcie Vaku Zlín činí za 448.598 Ks akcií na jméno 17,9 mil.kč do rozpočtu města Zlín. Vedení města Zlín, neinformovalo zastupitele a neumožnilo jim rozhodnout o tom, zda město získá do rozpočtu o 18 mil. Kč více nebo ne. Nikdo soudný (a pracující v zájmu města) by nezamlčel nabídku měst a obcí o 18 mil.kč vyšší než je nabídka soukromé společnosti. Vznikají zásadní otázky. Proč vedení města jednalo výhradně o nabídce ČS (VEOLIE) a zastupitele města neinformovalo o lepší nabídce? Pro koho pracovalo a strana 11 z celkem 25

čím bylo motivováno, když vedení města nezajímal příjem o 18 mil.kč vyšší? Důkazy: - Oficiální nabídka Sdružení měst a obcí Zlínsko likvidace odpadních vod na odkup akcií Vaku Zlín od města Zlín za 200 Kč/akcii ze dne3.4.2002. - Prohlášení ze dne 3.4.2002 k jednání zastupitelstva města Zlín dne 4.dubna 2002 - Program jednání zastupitelstva města Zlín dne 4.4.2002 - Svědectví bývalého primátora města Zlína, ing.vladimíra Daťky, pana Bohuslava Marhoula, r.č. 461127/064 a Mgr. Radomíra Zemánka. 7) Do účelových převodů akcií Vaků Zlín od města Zlín byly společně zapojeny ČS, JIV, VEOLIA, Stredoeuropský maklérský dom (SMD), Poštová banky (BP), které jednaly ve smyslu 183b odst.2 písm b) ObchZ. Slovenská skupina Stredoeuropský maklérský dom (dále jen SMD ), odkupovala od města Zlín podíl 39.779 ks veřejně obchodovatelný akcií Vaku Zlín dne 3.5.2002, cestou přímého obchodu BCP. Město Zlín koupilo tyto akcie Vaku Zlín od akcionářů v roce 2001 za 560 a 580 Kč/akcii, viz. UNIVIC BCP dne 25.6.2001 resp. dne 18.9.2001. S těmito akciemi Vaku Zlín SMD nevykonávala hlasovací práva. To umožnilo díky akcionářské struktuře Vaku Zlín a díky společnému jednání ČS,VEOLIE A JIV těmto spolupracujícím soukromým firmám získat kontrolu nad Vakem Zlín a nad jeho valnými hromadami již v roce 2002. Je prakticky nemožné, aby bez vzájemné dohody byly ze dvou států ve stejný den odeslány na město Zlín na sobě nezávislé nabídky na odkup akcií Vaku Zlín, které obsahují tentýž formulář a formát podoby Smlouvy o koupi akcií. 24.1.2002 byly odeslány stejné podoby smluv z Prahy a z Bratislavy. Nabídka SMD městu Zlín byla učiněna za 560 Kč/akcii a byla podmíněna odsouhlasím vstupu strategického partnera do Vaku Zlín. Podmínka pro platnost nabídky SMD nebyla splněna. Dne 17.4.2002 valná hromada Vaku Zlín vstup strategického partnera NEODSOUHLASILA. Přesto k prodeji akcií Vaku Zlín došlo a to dokonce za cenu vyšší než bylo uvedeno v nabídce SMD. Již dne 26.4.2002 město Zlín odsouhlasilo prodej 39.779 akcií Vaku Zlín SMD za 580 Kč/akcii a současně odsouhlasilo prodej 426.084 akcií Vaku Zlín ČS za 160 Kč/akcii. Stanovení prodejní ceny SMD souviselo s nákupní cenou, za jakou město Zlín 39.779 ks akcií koupilo v roce 2001 za ceny 560-580 Kč/akcii. Jak dokládá usnesení zastupitelů města Zlín z 26.4.2001, město Zlín mělo v roce 2002 doplatit prodávajícím akcií Vaku Zlín kupní cenu ve výši desítek milionů korun. Téměř 45% podíl Vaku Zlín je prodáván za 160 Kč/akcii a podíl pouhých 3% je prodáván za 580 Kč/akcii!!! Omezení převoditelnosti mohlo vést k rozložení splatnosti, ale ne k znehodnocení kontrolního 45% podílu akcií Vaku Zlín. Otázka proč se kontrolní Vaku Zlín neprodával za vyšší cenu než zcela minoritní podíl, byla zodpovězena v roce 2004, kdy se oba podíly po schválení zavedení provozního modelu s Veolií na valné hromadě 30.4.2004 vracejí zpět městu Zlín a to JIV. O tom, že šlo ze strany JIV,Veolie o účelové ovládnut Vaku Zlín a kontrolované uklizení strana 12 z celkem 25

39.779 ks akcií Vaku Zlín se současnou kontrolou Vaku Zlín, přímo přes akcie na jméno od města Zlín a s cílem vyhnout se povinné nabídce převzetí, svědčí i následný pohyb 3% podílu akcií, které ihned po zavedení provozního modelu VRACÍ ZPĚT K MĚSTU ZLÍN a to přímo od JIV. SMD akcie Vaku Zlín koupené vzápětí po nákupu akcií od města Zlín tyto akcie prodává se ztrátou 15.370.605 Kč! Poštové bance (PB) za 193,6 Kč/akcii. Po necelém roce je ovšem kupuje zpět od PB za cenu 580 Kč/akcii a obratem je převádí na JIV ZA TUTÉŽ CENU. JIV těchto 39.779 Ks akcií Vaku Zlín ihned po valné hromadě Vaku Zlín 30.4.2002, schvalující provozní model s Veolií prodává městu Zlín za 95 Kč/akcii Ztráta JIV na prodeji těchto akcií Vaku Zlín zpět městu Zlín činí 19,3 mil.kč! Základní kapitál JIV přitom v tu dobu činí 1 mil.kč. Důkazy: - 26.4.2001 - Rozhodnutí zastupitelstva města Zlína o nákupu max.40.000 ks akcií Vaku Zlín na doručitele za max.cenu 23,5 mil.kč (587,5 Kč/akcii) s úhradou 2,9 mil.kč v roce 2001 a zbytek v roce 2002. - Nabídky ČS a SMD městu Zlín na odkup akcií Vaku Zlín ze dne 24.1.2002. ČS zasílá z Prahy nabídku městu Zlín na odkup akcií Vaku Zlín na jméno za 160 Kč/akcii. Tentýž den zasílá Stredoeuropský maklérský dom z Bratislavy nabídku na odkoupení akcií Vaku Zlín na doručitele. Tím je pokryto celé portfolio akcií Vaku Zlín vlastněné městem Zlín. Návrh smlouvy na Koupi akcií ČS a SMD. - Komise pro cenné papíry rozhodnutí ze dne 26.10.2004 ve věci povinnosti povinné nabídky převzetí ve Vaku Zlín str.10 popisující koloběh akcií na doručitele MĚSTO Zlín SMD PB JIV MĚSTO Zlín. - Výpis o pohybu 39.779 ks akcií Vaku Zlín SCP a BCP převody od roku 2001 do konce roku 2004. Nechť si soud vyžádá přehledy o pohybu akcií od burzy, RMS a SCP 8) Skupina právnických a fyzických osob pod jednotným vedením nebo personálně či obchodně provázaná, (např. stejné sídlo Václavské nám 47, Praha 1, nebo Nádražní 42, Praha 5, anebo zapojena do společného celorepublikového projektu, rozjela v roce 2001 ve spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. a Veolií water (původně Vivendi water) projekty vedoucí k ovládnutí společností vodovodů a kanalizací a následně k instalaci provozních modelů, tzv. Projekt Čechy a Projekt Morava. Následně v letech 2005 stejná skupina osob privatizuje zisky vodáren pro Veolii i případě Vak Hradec Králové a Vak Prostějov. Opět se kolem těchto privatizací objevují a prolínají lidé ze skupiny Václavské nám. 47 a lidé z Veolie. Důkaz o tom, že Vak Zlín i Vodárny Kladno-Mělník, a.s. ovládala Veolia, která v dalším kroku chtěla vyvést z vodárny zisky tvořící část podnikání provozním modelem svědčí přímo materiál zveřejněný Veolií. Důkazy dokládají, že jednání výše uvedených osob byla spolupráce uskutečňována s cílem zajistit obejití stanov čl.13 společnosti Vak Zlín, ovládnutí VaKu Zlín a společným postupem se vyhnou povinnosti učinit povinnou nabídku převzetí. Důkazy: a) Výpisy z obchodního rejstříků dokládající provázanost a jednotné místo řízení společností ze skupiny Václavské nám. 47 : - Jižní vodárenská, a.s., IČ: 262 11 122 - Česká infrastrukturní, a.s., IČ: 26184125 strana 13 z celkem 25

- Moravská infrastrukturní, a.s., IČ: 26160463 - Středočeská infrastrukturní, a.s., IČ: 26199882 - Water Networks, a.s., IČ: 26160455 - Přerovská vodárenská,a.s., IČ: 26160463 - Náchodská provozní, a.s., IČ: 27484122 - Pardubická provozní, a.s., IČ: 26013584 - Jihomoravská vodárenská, a.s., IČ: 27461203 - Královéhradecká provozní, a.s., IČ: 27461211 b) Výpisy z obchodního rejstříků provázaných osob spolupracujících společností: - Jan Dáňa, RČ: 730731/0901 - Robert Pergl, RČ: 681207/1442 - Zdeněk Strand, RČ: 660407/0814 - Milan Fritz, RČ: 780909/4414 - Jaroslav Bažant, RČ: 510528/096 - Kateřina Bálintová, r.č. 695317/0345 - Ing. Martin Kadlec, r.č. 670814/1110 - Mgr. Martin Běhounek, r.č. 721026/0101 - Phdr. Milan Srb, r.č. 580309/0601 - Ing. Josef Šverma, r.č. 430722/007 - Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., r.č. 740430/0123 - RNDr. Tomáš Paclík, r.č. 660213/0370 - Ing. Pavel Svoboda, r.č. 501225/113 - Ing. Rostislav Čáp, r.č. 670516/2332 - Etienne Petit, dat. nar. 22.11.1966 - Ing. Jakub Hanzl, r.č. 670508/1427 - Ing. Martin Bernard, r.č. 621023/1544 c) Výpisy osob působících v představenstva Vaku Zlín a v zastupitelstvu města Zlín: - Ing. Milan Soldán, r.č. 570311/1788 - Mgr. Tomáš Úlehla, r.č. 650114/1207 - Martin Janečka, r.č. 630823/0940 strana 14 z celkem 25

d) Článek Vodní hospodářství 10/2003 materiál publikovaný Veolií. Veolia zde potvrzuje, že kontroluje Vak Zlín a Vak Kladno-Mělník a má za cíl dosáhnout zavedení provozního modelu a akcie vodáren vrátit zpět obcím a městům. e) Společnost Jižní vodárenská, a.s. JIV byla od roku 2001 součástí koncernu Vivendi water (dnes Veolia voda, a.s.) 16, jednala ve shodě s koncernem Veolia, byla s ním provázaná a pracovala pro tento koncern a jednala v jeho zájmu. 7: Důkazy: Zpráva představenstva společnosti VAK o prodeji části podniku. str. V roce 2002 Vak Zlín žádné výběrové řízení na strategického partnera nevyhlásil. Představenstva mělo na mysli vítězství VEOLIE v jediném výběrovém řízení vyhlášeném Vakem Zlín v roce 2001, kdy byla představenstvem jako vítěz prezentována společnost JIV. Důkaz: Výroční zpráva Vaku Zlín za rok 2001 str.16: Pokud by Veolia nevyhrála výběrové řízení v roce 2001, poté představenstvo VAK uvedlo akcionářům ve Zprávě o prodeji části podniku předložené na valné hromadě Vaku Zlín 30.4.2004 zcela nepravdivě informovalo o důvodech, proč jedná výlučně s VEOLIÍ a nikým jiným. Dle 220b ObchZ musí být zpracována Zpráva a ve zprávě musí být objasněn a z ekonomického i právního hlediska odůvodněn prodej části podniku. Důkaz: Vyhlášení 2001 veřejné obchodní soutěže na strategického partnera Vakem a pravidla soutěže. Viz. Inzerát v HOSPODÁŘSKÝCH NOVINÁCH dne 8.10.2001 Společností Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (dále jen Vak ) vyhlásila dne 8.10.2001 veřejnou obchodní soutěže na strategického partnera. Za společnost Vivendi (Veolia) se účastnila jako společnost patřící do koncernu společnost Jižní vodárenská, a.s.(dále jen JIV ). Aby se mohl platně účastni výběrového řízení musela prokázat splnění požadovaných kritérií. Dle představenstva VAKU společnost JIV (VEOLIA) soutěž vyhrála. Což dokládá např. Výroční zpráva za rok 2002 a Zpráva představenstva o prodeji části podniku, předložené na valné hromadě dne 30.4.2004. "Představenstvo Vaku Zlín jednalo o provozním modelu výhradně s VEOLIÍ, protože Veolia v roce 2002 vyhrála výběrové řízení." Pokud VEOLIA výběrové řízení v roce 2001 nevyhrála a JIV nebyla z koncernu VEOLIA, potom představenstvo VAK Zlín v roce 2001 manipulovalo výběrovým řízením ve prospěch soukromého subjektu JIV, který nesplňoval kritéria soutěže. Představenstvo VAK Zlín poté od roku 2001 nepravdivě informovalo akcionáře o zásadních skutečnostech týkajících se VAKu Zlín a vedoucích k rozhodnutí o dispozici s majetkem akcionářů i společnosti. V tom případě by existovalo důvodné podezření z jednání odpovídajícímu 128a TrZ Pletichy při veřejné soutěži v roce 2001, 250 TrZ Podvodu, 255 TrZ Porušování povinnosti při správě 16 Prohlášení Společnosti Severočeské vodovody a kanalizace a.s., že JV je součástí koncernu strana 15 z celkem 25

cizího majetku a porušování pravidel volné hospodářské soutěže od roku 2002 až dosud, kdy všechny jiné společnosti vyjma VEOLIE byli vyloučeni z účasti na hospodářské soutěži o provozní model ve VAKu Zlín. Pokud VEOLIA výběrové řízení v roce 2001 nevyhrála a JIV nebyla z koncernu VEOLIA, potom JIV v roce roce 2002 a následně opakovaně lhala zastupitelům zlínského regionu, když ZASTŮPCŮM MĚST A OBCÍ tvrdila jsme z koncernu VEOLIA a předávala akcionářům Vaku Zlín ze strany měst a obcí materiály: Jižní vodárenská Fakta a Fámy - Jakékoliv stížnosti na nedostatek transparentnosti jsou zcela neopodstatněné. Akciová společnost Jižní vodárenská je součástí mezinárodního uskupení Vivendi water. Tím je řečeno vše. Jižní vodárenská, a.s. a její postavení v rámci skupiny Vivendi Water. Str.1 Jak to bylo s výběrovým řízením Nabídku JIV patřící do francouzské skupiny Vivendi vybrala Komise sestávající z nezávislého odborníka, dvou představitelům města Zlín a dvou zástupců menších měst a obcí, jako nejlepší. Rovněž představenstvo jednomyslně hlasovalo pro tuto nabídku jako nejlepší. Vivendi přinášela stovky miliónů korun na spolufinancování projektu ISPA 9) Česká spořitelna, a.s. jednala ve shodě s Jižní vodárenskou, a.s.(jiv), ze skupiny Václavské nám.47 a Voelií voda (Vivendi water). Spolupracovala a jednala s nimi ve shodě na procesu privatizace zisků vodáren již od roku 2001 po celé České republice. Účastnila se tzv. Projektů Morava a Čechy, kdy měla svým jménem dodat do projektů pro zastupitelé důležitý prvek důvěryhodnosti. Předkládala zastupitelům nabídky na odkup akcií vodáren. Po zavedení provozních modelů do vodáren ovšem k odkupu akcí nedochází, naopak bezcenné akcie vodáren, jsou vráceny zpět městům nebo se o to JIV pokouší. V projektech Čechy a Morava se ČS prezentovala jako subjekt, který, hodlá vodárny ovládnout, konsolidovat a následně úvěrovat. Tato prohlášení měla přimět zastupitele k rozhodnutí o dispozici s majetkem (akciemi Vaku), resp. zajistit soukromé společnosti pro kterou ČS pracovala, získání samostatné dispozice s hlasovacími a akcionářskými právy k akciím Vaku, Vak ovládnout (bez ohledu na stanovy společnosti) a následně formou provozního modelu vyvést z Vaku ziskovou část jeho podnikání. ČS jako banka nikdy Vak Zlín ovládat, konsolidovat nemohla. Jako subjekt s bankovní licencí tuto činnost ze zákona vykonávat nesměla. Poté co zastupitelé města Zlína uvěřili, že ČS je kupujícím akcií Vak Zlín a podepsali s ní balík smluv o smlouvách budoucích, ČS převedla práva a povinnosti ze smluv na JIV(VEOLII), umožnila výkon hlasovacích práv a přiznala, že v celém procesu kauzy Vak Zlín, vystupovala jako obchodník s cennými papíry (OsCP), kdy pod svým jménem jednal na účet KLIENTA. Cílem projektu ČECHY A MORAVA BYLO ovládnout peněžní toky z vodárenství pro soukromé společnosti, pro které ČS pracovala. Tam, kde ČS získala kontrolu nad kontrolním podílem hlasovacích práv k akciím vodárny, nikdy nedošlo ke vstupu strategického partnera či investora do vodárny. ČS v postavení OsCP byla povinna jednat v zájmu Klienta a strana 16 z celkem 25

vykonávat stejnou činnost výhradně pro něj, jeho skupinu nebo společnosti se kterými Klient souhlasil. Důkazy: ČS jedná ve shodě se skupinou Václavské nám 47 a Vivendi water (Veolií) od roku 2001. - Projekt ČECHY - Nabídka ČS, Veolie(Vivendi) ze dne 23.5.2002 na odkupu akcií Vaku Kladno Mělník městu Kladno. - Projekt ČECHY - Nabídka ČS (Č.infrastrukturní) ze dne 21.2.2002 městu Mladá Boleslav na odkup akcií Vaku Mladá Boleslav. Veolia(Vivendi) je zde přímo na hlavičce jako jeden ze subjektů předkládajíc nabídku na odup akcií Vaku M.Boleslav. - Projekt MORAVA - Nabídka ČS (Č.infrastrukturní) ze dne 2.11.2001 městu Zlín odkupu akcií Vaku Zlín a DALŠÍ nabídka ČS na odkupu akcií Vaku Zlín ČS ze dne 24.1.2002 Důkazy: ČS prohlašuje, že jedná jako OsCP svým jménem na účet Klienta. - Projekt MORAVA - Nabídka ČS ze dne 5.9.2002 městu Napajedla na odkupu akcií Vaku Zlín tentokrát tvrdí, že jedená jako OsCP svým jménem na účet klienta. - Projekt MORAVA - Nabídka ČS ze dne 30.8.2002 městu Kroměříž a městu Bystřice pod Hostýnem odkupu akcií Vaku Kroměříž tvrdí, že jedená jako OsCP svým jménem na účet klienta. Důkazy: Vrácení či pokusu o vrácení akcií po zavedení provozního modelu. - Dopis JIV městu Zlín před valnou hromadou 30.4.2004 Vaku Zlín vypořádání vzájemných vztahů za podmínky zavedení provozního modelu s Veolií ve Vaku Zlín. - Dopis JIV z 10.5.2004 městu Napajedla po valné hromadě 30.4.2004 Vaku Zlín vypořádání vzájemných vztahů po zavedení provozního modelu s Veolií ve Vaku Zlín. 10) ČS jako OsCP oznámila představenstvu společnosti Vak Zlín získání podílu na hlasovacích právech dle 183d ObchZ a to 43,55%. Dne 2.5.2002 ČS rovněž oznámila, že předmětná hlasovací práva nevykonává a neumožnila výkon těchto práv jiné osobě. ČS poté co zastupitele města Zlín přiměla k majetkové dispozici s akciemi Vaku ZLÍN na základě nabídky odkupu akcií a presentací společného Projektu MORAVA prakticky okamžitě po této dispozici města Zlína změnila svou rétoriku dalším městům již tvrdila, že v celé transakci vystupuje jako obchodník s cennými papíry (OsCP) a jedná SVÝM JMÉNEM NA ÚČET KLIENTA. Hlasovací práva k akciím VAKU Zlín, které byly evidovány na účtu ČS, v tom případě v každém okamžiku vlastnil KLIENT nikoliv klient ČS (skupina JIV-Veolia). Vlastník byl oprávněn po OsCP kdykoliv požadovat převedení daných práv na svůj účet. Ačkoliv byly na účtu OsCP, klient s nimi plně disponoval jakožto s vlastním majetkem. ČS navíc závazek OsCP neumožnit výkon hlasovacích práv nedodržela a umožnila JIV výkon hlasovacích práv již na mimořádné valné hromadě Vaku Zlín dne 28.8.2002, kdy si JIV sama navolila lidi z Veolie do představenstva Vaku Zlín a odvolala z představenstva Vaku lidi, kteří nechtěli s Veolií spolupracovat. To, že umožnila výkon pouze 39,6 % a se zbytkem hlasovacích práv ČS ani JIV nehlasovala nic nemění na tom, že JIV BYLA OVLÁDAJÍCÍ OSOBOU VAKU ZLÍN. ČS hlasovací práva přece NEKUPOVALA SVÝM JMÉNEM NA SVŮJ ÚČET. Kupovala hlasovací práva na účet JIV. Navíc 39,6% hlasů vzhledem k akcionářské struktuře, umrtvenými hlasy u ČS a SMD stačilo JIV k ovládnutí Vaku Zlín i s tímto podílem. (Dále viz přiložené strana 17 z celkem 25

Stanovisko) - ČS umožnila výkon hlasovacích práv JIV a umožnila ji dokonce zajistit postavení rozhodujícího držitele akcionářských a hlasovacích práv ve Vaku Zlín. JIV svou pozici ve Vaku Zlín přesně takto definovala v dopise ze 6.9.2002 zaslaném městu Napajedla, kde navíc přiznala, že "úspěšně zahájila vstup do představenstva VaKu Zlín na mimořádné valné hromadě konané dne 28.8.2002". Důkazy: - Zápis z MVH vaku Zlín 28.8.2002 - Výpis z SCP převedení hlasovacích a umožnění jejich výkonu z ČS na JIV. - Registrace pozastavení práva nakládat s cennými papíry u SCP ve prospěch ČS - Dopis JIV městu Napajedla ze dne 6.9.2002 a dopis JIV z 25.3.2003 např. obci Kašava - Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou dle 66a odst. 9 ObchZ za rok 2002 a 2003 11) Právní kancelář Pergl, Váňa a partneři následně Dáňa, Pergl a partneři, jednala a jedná jako advokátní kancelář zastupující společnosti skupiny Veolia voda. Osoby působící v této advokátní kanceláři současně působily či dále působí v orgánech společností s jednotným místem řízení a původně sídlem Václavské nám 47, Praha 1 resp. Nádražní 42, Praha 5. Důkazy: Do skupiny osob, které jednaly se společným cílem zajistit ovládnutí cílové společnosti Vak Zlín patří rovněž advokátní kancelář Dáňa, Pergl a partneři dříve rovněž se sídlem Václavské nám 47, Praha 1. - Advokáti právní kanceláře Dáňa, Pergl a partneři strana 18 z celkem 25

12) Vak Zlín MĚL BÝT díky čl.13 STANOV akcionářsky uzavřenou společností a MĚL BÝT chráněn PROTI OVLÁDNUTÍ SUBJEKTY STOJÍCÍMI mimo akcionáře společnosti. Do 26.4.2002 města a obce vykonávaly cca 90% akcionářských a hlasovací práv ve Vaku Zlín a Vak Zlín zcela kontrolovaly. Od 26.4.2002 byl ve společnosti VAK Zlín nastaven protiprávní stav, kdy přes znění stanov získal přes stanovy obcházející smlouvy s ČS samostatnou dispozici HLASOVACÍMI A AKCIONÁŘSKÝMI PRÁVY K AKCIÍM přes 40% soukromý subjekt, stojící mimo stávající akcionáře s akciemi na jméno, který dokonce nebyl vůbec akcionářem Vaku Zlín. Stanovy společnosti nebyly respektovány a byly zásadním způsobem porušeny. Ve smyslu 183 Vak Zlín dokonce ovládla skupina spolupracujících neakcionářů ČS-JIV(Veolia). - Hlasovací právo není samostatně převoditelné právo, přesto v rozporu se stanovami a zákonem samostatnou dispozici s hlasovacími právy k akciím Vaku Zlín získala ČS-JIV(Veolia). O tom, že ČS-JIV(Veolia) samostatně disponují hlasovacími a akcionářskými právy k akciím Vaku Zlín poskytly dané subjekty důkazy samy. Provedly hlášení dispozice s hlasovacími právy dle 183 d ObchZ a oznámili samostatnou dispozici s hlasovacími právy představenstvu společnosti Vak Zlín. - Zákon stanoví, kdy se provádí hlášení dispozice s hlasovacími právy či cennými papíry. Je zřejmé, že se dispozice s hlasovacími právy na základě udělené plné moci k zastupování akcionáře na valné hromadě na SCP NEHLÁSÍ. Argumentace, že JIV pouze zastupovala je nepravdivá. - Představenstvo společnosti Vak Zlín rovněž poskytlo důkazy o tom, že město Zlín přestalo být ovládající osobou Vaku Zlín v dubnu v roce 2002 a to ve Zprávě o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou dle 66a odst. 9 ObchZ za rok 2002 představenstvo uvedlo, že město Zlín bylo ovládací osobou Vaku Zlín od 1.1.2002 do 26.4.2002. Ovládací podíl hlasovacích práv Vaku Zlín se po 26.4.2002 přece NEVYPAŘIL A POKUD HO NEMĚLO MĚSTO ZLÍN, DISPONOVAL S NÍM NĚKODO JINÝ, KONKRÉTNĚ ČS A JIV(VEOLIA). - Ve Zprávě o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou dle 66a odst. 9 ObchZ za rok 2003 dokonce představenstvo Vaku Zlín poskytlo důkaz o tom, že bez ohledu na stanovy společnosti, bez ohledu na nepřevoditelnost akcií na jméno a práv s nimi spojenými, skupina JIV(Veolia)-ČS dokonce Vak Zlín ovládla a toto představenstvu nahlásila 28.3.2003. - JIV věděla, že je v postavení rozhodujícího držitele hlasovacích práv ve Vaku Zlín již v roce 2002. Sama to již dne 6.9.2002 oficiálně uvedla, v dopise zaslaném městu Napajedla, kde navíc přiznala, že "úspěšně zahájila vstup do představenstva VaKu Zlín na mimořádné valné hromadě konané dne 28.8.2002". (viz její dopis). - JIV sama obcím potvrdila a oznámila, že nabyla hlasovací práva k akciím Vaku Zlín a bude je vykonávat na valných hromadách Vaku Zlín viz dopis JIV. Oznámení JIV o získání hlasovacích práv ze dne 25.3.2003 - Proti protiprávnímu stavu představenstvo Vak Zlín nic nedělalo, naopak tento stav krylo a umožnilo jeho pokračování. strana 19 z celkem 25

Důkazy: - Hlášení ČS a JIV na SCP. - Hlášení ČS představenstvu Vaku Zlín - Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou Vaku Zlín za rok 2002 a 2003 - Dopis JIV městu Napajedla ze dne 6.9.2002 13) 196 odst.d) ObchZ stanoví, že člen představenstva nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. Od 28.8.2002 působili v orgánech Vak Zlín přední představitelé Veolie voda, kteří současně působili v orgánech jiných vodáren. Pokud nebyl porušen lidmi z Veolie zákaz konkurence, tak se Vak Zlín stal dne 28.8.2002 součástí koncernu Veolia voda. Důkaz: Výpis z obchodního rejstříku o působení pana v orgánech Vaku Zlín a společností koncernu Veolia. - Ing. Josefa Švermy, r.č. 430722/007 - Ing. Pavla Svobody, r.č. 501225/113 14) Co schvalovaly zastupitelstva města a obcí. Právní zástupce společnosti pečlivě uvádí přehled kdy byly akcionáři uzavřeny s ČS Smlouvy o smlouvách budoucích a některé další smlouvy. Uzavření těchto smluv ovšem předcházelo usnesení zastupitelstva, které jednoznačně definuje co má být realizováno a za jakých podmínek. Dne 4.4.2002 zastupitelstvo města Zlína: Zastupitelstvo města Zlín neschvalovalo pověření ČS jako OsCP k zastupování na valných strana 20 z celkem 25

hromadách Vaku Zlín za město Zlín. Zastupitelstvo města Zlína schválilo prodej akcií Vaku Zlín a dostalo za ně zaplaceno 80% kupní ceny. Údajná příkazní smlouva není Příkazní smlouvou ve smyslu ObčZ. Město Zlín nepřikazuje a dokonce ani nesmí ČS přikazovat jak má hlasovat a jednat na valné hromadě Vaku Zlín. Město Zlín ač akcionář nesmělo díky smlouvám s ČS pod miliónovými sankcemi samostatně hlasovat na valné hromadě, jít na valnou hromadu a už vůbec ne odvolat plnou moc ČS. Tento režim nemá se zastupováním akcionáře a ani s příkazní smlouvou dle ObčZ nic společného. Je to kompilát právních postupů, který obchází stanovy společnosti Vak Zlín, obchází neoddělitelnost akcií a hlasovacích práv a tímto zajišťuje soukromé společnosti stojící mimo akcionáře Vaku Zlín, postavení osoby disponující dle vlastního uvážení s hlasovacími a akcionářskými právy k akciím Vaku Zlín, následně dokonce i vládnutí Vaku Zlín. Akcie u města a obcí, které uzavřely dané smlouvy byly prázdné slupky, sice v majetkové evidenci na účtech města a obcí, jenže bez možnosti výkonu akcionářských práv anebo pro případ pokusu o jejich výkon pod miliónovými sankcemi a rizikem úhrady smluvně převzatých závazků k náhradě škod vzniklých ČS. Obdobné usnesení schvalující prodej majetkové účasti ve společnosti Vak Zlín schválily některé další města a obce, které ve svém rozboru jmenuje právní zástupce společnosti. V nabídce ČS městu Zlín ze dne 24.1.2002 je uvedeno, že celý systém smluv a okamžité zaplacení 80% kupní ceny zajišťuje ČS dostatečnou záruku budoucího nabytí akcií příslušné společnosti. ČS však v celém procesu fungovala jako OsCP svým jménem na účet Klienta. Klientem ČS byla JIV a ta žádné akcie Vaku Zlín nikdy trvale vlastnit nechtěla, což sama sdělila např. v dopise městu Napajedla dne 10.5.2004:. JIV(VEOLIA) byla opět prezentována zastupitelům jako majoritní vlastník akcií VAK ZLÍN. Důkazem je mimo jiné materiál z jednání města Brumov-Bylnice ohledně společného postupu s Veolií při prosazování provozního modelu ve Vaku Zlín na valné hromadě 30.4.2004. Opět strana 21 z celkem 25

se zde slibují dotace z EU pokud bude zaveden provozní model s VEOLIÍ: Důkazy: - Usnesení zastupitelstva města Brumov-Bylnice a Stanovisko města jako akcionáře Vaku Zlín ze dne 22.4.2002. - Usnesení zastupitelstva města Zlín z 4.4.2002 - Dopis JIV městu Napajedla z 10.5.2004 - Dopis JIV městu Zlín z dubna 2004 - Nabídka ČS městu Zlín z ledna 2002 str. 1 15) Na valné hromadě 30.4.2004 byl akcionářům předložen nepravdivý znalecký posudek oceňující Provozní část podniku. Vak Zlín bez jakékoliv protihodnoty zbaven dosavadní dominantní obchodní pozice správce přirozeného regionálního vodárenského monopolu, 10 let budovaného portfolia smluvních vztahů, veškeré v oboru kvalifikované pracovní síly a na jeho pozici je instalovaná Veolia voda. Vše je realizováno tak, kdy na Vaku Zlín zůstalo celé budoucí investiční břemeno a povinnost financovat rozvoj infrastruktury a jediná zisková část podnikání Vaku Zlín, tvořící 95% výnosů a 95% zisku, tj. provozování vodovodů a kanalizací byla z Vaku Zlín vyvedena do soukromých rukou Veolie voda. V roce 2002 byla provozní část podniku oceněna znalcem na 80 mil.kč. V roce 2002 i 2003 společnost Vak Zlín dosáhla kladného hospodářského výsledku a za tu dobu investoval do provozu a infrastruktury desítky miliónů korun ročně. V roce 2004 jiný znalec ohodnotil provozní část podniku celou ¼ nižší částkou než znalec v roce 2002, přitom za tu dobu nedošlo k významnému prodeji provozních prostředků. Právě částku 20 mil. Kč slíbila Veolie v následujících 10 letech přednostně vyplácet do investic akcionářů, kteří budou hlasovat pro provozní model 30.4.2004 jako tzv. Účelové finanční plnění. Tyto smlouvy byly uzavřeny např. Brumov-Bylnice, Tlumačov, a další. Tyto platby jsou zvýhodňováním vybraných akcionářů a současně jsou zahrnovány do ceny vodného a stočného, takže je na místo Veolie zaplatí ve skutečnosti spotřebitelé. O manipulaci se znaleckým posudkem a cenou za prodávanou Provozní část podniku svědčí prakticky strana 22 z celkem 25

okamžité navýšení kupní ceny o 23 mil.kč ihned poté, co byla představenstvo Vaku Zlín vyzváno ať vysvětlení, kde se ztratil provozní majetek hodnotě o 20 mil.kč. Nikdo přece jen tak nezaplatí o 1/3 vyšší cenu, když má původní cenu dohodnutou a stanovenou znalcem a valná hromada již schválila prodej za nižší cenu. Důkazy: - Zpráva znalce z 22.2.2002 DOLMEN SERVIS s.r.o. Cena 80 mil.kč je přiměřená. - Zpráva znalce z 17.4. 2004 Ing.Antonín Hubník znalecký ústav SLAVELA Cena 60 mil.kč je přiměřená - Výroční zpráva za rok 2004 dodatečné navýšení kupní ceny 60 mil.kč o 23 mil.kč - Účetní výkazy dokládající nákup provozního majetku po ocenění prodávané Provozní části podniku znalcem jehož posudek byl předložen valné hromadě dne 30.4.2004 nechť předloží Vak Zlín. - Smlouva o účelovém finančním plnění smlouva o společném postupu a usnesení zastupitelstva Brumov-Bylnice a Stanovisko města jako akcionáře Vaku Zlín ze dne 22.4.2004 - Smlouva o účelovém finančním plnění smlouva o společném postupu a usnesení zastupitelstva Tlumačov ze dne 17.3.2004 - Smlouva o účelovém finančním plnění smlouva o společném postupu a usnesení zastupitelstva Luhačovice ze dne 4.3.2004 16) Nepravdivé údaje ve Zprávě představenstva o prodeji části podniku předložená dne 30.4.2004 na valné hromadě Vaku Zlín. - Str.4 Přímé ekonomické efekty prodeje části podniku byly odhadnuty na cca 40 mil.kč. Závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodej části podniku Vak Zlín je dle tohoto odborného ekonomického posudku vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40 až 280 mil.kč. - Str.6 účetně bude v roce 2004 realizována ztráta ve výši 6,2 mil. Kč vlivem rozdílu účetní a tržní ceny prodávaného provozního majetku - Dojde k zreálnění cen prodávaného majetku. Skutečnost: Dodatečně navýšení prodejní ceny prodávané části podniku z 60 na 80 mil. Kč vedlo k vytvoření ztráty ve výši 168 tis.kč. Reálný dopad prodeje provozní části podniku byl ve skutečnosti ztráta ve výši téměř 20 mil.kč. Auditoři Vaku Zlín přitom k účetní výkazům dokládající mimo jiné hodnotu majetku Vaku Zlín, dávali pravidelně stanovisko BEZ VÝHRAD. Vak Zlín v roku 2004, když prodával nejlukrativnější části podnikání, dosáhl zisk pouhých 4,5 mil.kč. V roce 2003 přitom vydělal 8,6 mil.kč a v roce 2002 dokonce 10,9 mil. Kč. Vak Zlín přitom 10 let tvořil záměrně nízké zisky, protože upřednostnil investování, což dokazují mimo jiné přímo vyjádření představenstva Vaku Zlín ve výročních zprávách. Důkaz: Výroční zpráva Vaku Zlín 2001: strana 23 z celkem 25

Stanovení ekonomických přínosů prodeje části podniku ve znaleckém posudku vyčíslené dle zaokrouhlení 40 až 280 mil. Kč je NEPŘÍPUSTNÉ a navíc dokonce i nepravdivé, jak dokládá rozvaha a výsledovka Vaku Zlín za rok 2004, 2005 a 2006. Str.5 bod 2)Dále společnost získává prostředky na pokrytí úrokových nákladů (do roku 2011 cca 50 mil.kč) z úvěru poskytnutého Živnostenskou bankou. Skutečnost: Tyto úroky jsou součástí nákladů a jsou kalkulovány do ceny vodného a stočného. Vak Zlín měl tyto prostředky plně k dispozici, když byl sám provozovatel infrastruktury. VaK Zlín si v roce 2001 vzal úvěr přes 220 mil. Kč a koupil od města Zlín ČOV Zlín. Tuto zisky tvořící investici pronajal provozním modelem v roce 2004 Veolii za odpisy a splátky úvěru a úroků z úvěru, bez jakéhokoliv zisku pro Vak. Je jasné, že takto stanovené nájemné netvoří zdroje zajišťující následnou prostou reprodukci dané ČOV Zlín. Nikdo řádně spravující cizí majetek si nevezme úvěr 220 mil.kč na investic, kterou koupí a bez zisku pronajme na dobu xx let s tím, že za xx let dostane svou investici zpět. - Str.5 bod 3) zabezpečení spolufinancování projektů VAKu Zlín Zlínská vodárenská se zavázal zabezpečit jednou nebo kombinací několika investičních forem spolufinancování projektů s podporou EU.. Skutečnost: Dotace z EU do Vaku Zlín díky provoznímu modelu schválenému valnou hromadou 30.4.2004 nebudou poskytnuty. Výše uvedený slib je proto bezcenný. Navíc úvěry i předplacené nájemné jsou zahrnuty v ceně vodného a stočného a VaK Zlín si mohl úvěry od banky půjčit sám a přímo. Vak měl peníze z úvěru od Veolie investovat, EU měla peníze z dotací investovat a na postavené investice infrastruktura - měla vydělávat Veolii water. Vaku Zlín evidentně hrozilo zneužití dotací z EU pro soukromé firmy a následné odebrání dotací. - Str.5 bod 4) na základě dohod o tzv. účelovém finančním plnění bude jednou ze složek nájemného i tento dodatečný příspěvek za užívání vodárenské infrastruktury Skutečnost: Zvýhodňování akcionářů na úkor společnosti a dalších akcionářů je protiprávní a zákonem zakázané. Účelové finanční plnění je přímá a hlasováním podmíněná úplata Veolie městům a obcím za hlasování pro provozní model na valné hromadě 30.4.2004. Tato úplata je navíc součástí ceny vodného a stočného a proto zvyšuje cenu V_S a zaplatí ho spotřebitelé (nikoliv Veolia). Vak Zlín mohl jako provozovatel sám navýšit cenu vodného a stočného o částku účelově vázanou na investice v obcích a nemusel kvůli tomu uzavírat s Veolií provozní model. - Str.5 a 6 Nepřímé ekonomické důsledky Skutečnost: Bod 1 není pravdivý provozní model způsobil přímý opak zde uvedeného Bod 2 není pravdivý Bod 3 není ověřitelný Bod 4 není pravdivý Bod 5 není pravdivý Bod 6 není pravdivý Bod 7 není pravdivý Bod 8 není ověřitelný strana 24 z celkem 25

Bod 9 je o ničem Bod 10 není pravdivý - Str. 7 Z dlouhodobého pohledu bylo nevyhnutelné jednat se stranou zastupovanou vítězem minulého výběrového řízení skupinou Veolia water. Skutečnost: Představenstvo manipulovalo s hodnocením veřejné obchodní soutěže a Veolia water nikdy nevyhrála výběrové řízení v roce 2001. Nabídka JIV byla hodnocena odborným poradcem představenstva společností ALFAX jako třetí ze čtyř, a druhý poradce Altheimer Gray hodnotil nabídku JIV jako pro Vak nejhorší. Veolia navíc před úřadem pro hospodářskou soutěž jakoukoliv provázanost s JIV popírala. Viz. Dopis ÚHOSU ze dne 13.7.2004. - str.7 uvádí: Skutečnost: Transformace Vaku Zlín na provozní model znamenal PŘÍMÝ OPAK toho co představenstvo uvádělo jako přímý důvod transformace společnosti. Provozní model znemožnil splnění podmínek a předpokladů pro možnost předložení žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU v rámci příslušného infrastrukturního vodárenského projektu. Důkazy: - Odmítnutí žádosti o dotace z fondu ISPA pro Sdružení měst a obcí v roce 2002 dopis MŽP. - Neposkytnutí dotací VAKU ZLÍN do roku 2006 viz.výroční zprávy Vaku Zlín - Nemožnost Vaku Zlín žádat a dostat dotace z členských fondů EU od roku 2007. Viz. Informace o výsledku vyjednávání s Evropskou komisí ve věci problematiky provozních smluv projektů z oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v rámci Operačního programu Životní prostředí pro programovací období 2007-2013 III. Výše uvedené důkazy dokládají, že VAK Zlín byl cíleně vytunelován. 17 Kauza Vak Zlín i další kauzy privatizací vodáren jsou celospolečenská velmi závažné, protože se týkají nejen akcionářů a Vaků, ale týkají se spotřebitelů, občanů, měst a obcí, krajů i celé České republiky. Celá kauza je problematická i tím, že společnost, popř. subjekty s koncernu Veolia záměrně užívají termíny, jako např. "strategický partner", "příkazní smlouva", "akcionář", "prodej akcií na základě smluv o smlouvách budoucích" apod. na pojmenování jevů, které s pravým významem těchto termínů nemají nic společného. Mgr. Bohdana Slezáková advokátka v zast. Compas Capital Consult, s.r.o. 17 Viz. Výsledovky Vaku Zlín, a.s. a Zlínské vodárenské, a.s., or roku 2008 Moravské vodárenské, a.s. Výsledovky společností Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s., Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav,a.s., Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. a Severomoravských Vodovodů a kanalizací, a.s. a CHEVAKU Cheb,a.s. strana 25 z celkem 25