adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary tel: 355 328 311, e-mail: sekretariat@khskv.cz, ID: t3jai32 EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ
ZÁŠKRT (difterie) Po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak 50 000 případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl. Její cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě. Za 10 posledních let klesl výskyt záškrtu v celém evropském regionu o víc jak 95 %. V ČR nebyl ve sledovaném období 2003-2014 zaznamenán žádný případ onemocnění, v roce 2015 byly hlášeny 2 případy, a to z kraje Hlavní město Praha a z Plzeňského kraje. Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikrob. vyšetření do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
TETANUS (tetanus) Zavedení povinného očkování proti tetanu v roce 1952 mělo zásadní efekt. Do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela. V současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje, v roce 2001 byly hlášeny tři případy, od té doby do roku 2014 žádný. V roce 2015 byl hlášen 1 případ z Jihočeského kraje. Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9. týdne), řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
ČERNÝ KAŠEL (pertuse) V ČR byla hlášená nejvyšší nemocnost po 2. světové válce, v roce 1956 onemocnělo 49 144 osob, nemocnost 520,5/100000 obyvatel. Po zavedení očkování v roce 1958 výrazně klesla nemocnost i úmrtnost v dětské populaci. Od 70. let bylo hlášeno do 50 případů ročně. I přes vysokou proočkovanost dětské populace narůstá v ČR od 90. let nemocnost, zejména mezi náctiletými. Dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, jsou však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence, u kterých černý kašel probíhá jako velmi závažné až fatální onemocnění. Proto bylo v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života. Dále je také k dispozici možnost ochranné vakcinace případných rizikových dospělých zdrojů nákazy pro novorozence a kojence tzv. cocoon strategy. V roce 2015 byl v ČR po třech letech zaznamenán meziroční pokles počtu hlášených případů, a to o 76,8 %. V Karlovarském kraji je rovněž zaznamenáván pokles případů. pertuse 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 342 373 412 234 186 767 955 662 324 738 1233 2521 584 Karlovarský kraj 0 1 0 0 2 5 3 1 0 8 74 36 8 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Černý kašel v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 70 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
Pertuse ELISA: podíl pozitivních (anti-pt IgG 5IU/ml) a negativních (anti-pt IgG < 5) Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 2 týdny PCR 0 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1. odběru Vyšetřovat vždy v téže laboratoři a stejnou metodou! izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivu až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
ZÁVAŽNÉ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE Hemofilové nákazy jsou onemocnění, která se nejčastěji objevují u dětí do věku 5 let a jsou způsobená bakterií Haemophilus influenzae (HI). Ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí. K nejčastějším invazivním projevům patřila meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %). Po zahájení očkování v polovině roku 2001 výrazně poklesl výskyt závažných onemocnění způsobených HI. V letech 2009 2014 bylo v ČR hlášeno 111 závažných onemocnění způsobených HI, z nichž nejčastěji onemocněly děti ve věku 0-9 let a starší osoby nad 55 let. V 58 případech probíhalo onemocnění pod obrazem sepse a v 35 případech jako meningitida. Nejčastějším původcem byl neopouzdřený HI NT (59 onemocnění, tj. 53 %) a opouzdřený HI typ f (12 onemocnění, tj. 7 %). HI typ b způsobil 6 závažných onemocnění (tj. 5 %) a HI typ e 4 závažná onemocnění (tj. 4 %). Zbylých 28 původců nebylo typováno, z toho 28 identifikováno pouze jako HI a 2 jako HI non-b. V Karlovarském kraji evidujeme cca 1 případ ročně. V roce 2013 se jednalo o meningitidu u důchodkyně (potvrzen HI typ b), v roce 2014 o pneumonii u důchodkyně (potvrzen HI) a v roce 2015 také o pneumonii u dospělého muže (potvrzen HI NT). infekce Hib 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 52 23 20 12 6 6 19 22 16 10 22 22 Karlovarský kraj - - - 1 2 1 1 1 0 0 1 1 1 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 3 Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v Karlovarském kraji v letech 2006-2015 2 1 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typ b v ČR v letech 1999 2014 vakcinace Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Doporučená protiepidemická opatření u Hib: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů LD po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HIBERIX (od 9. týdne), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)
DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) Očkovat se začalo 1960. Do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo. Od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100%. Od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku, jež má za cíl, v případě objevení se poliomyelitidy, tuto včas diagnostikovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. Od 2002 je evropský region SZO certifikován jako polio-free. Poliovirus se však vyskytuje v některých zemích Pákistán, Afgánistán, Nigerie, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Irák, Somálsko a Sýrie. Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda v minulosti očkovány u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)
DĚTSKÁ OBRNA v ČR rok počet onemocnění počet úmrtí smrtnost (v %) 1939 1809 146 8,1 1943 906 98 10,8 1945 594 80 13,5 1948 2063 139 6,7 1953 1895 111 5,9 1956 388 20 5,2 1957 639 27 4,2 1958 231 11 4,8 1959 131 3 2,3 1. - 7.1960 33 1 3 8.1960 dosud 0 0 0 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam
Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam
VIROVÁ HEPATITIDA TYPU A Od velké epidemie v letech 1979-1980 vyrostly generace, které nejsou promořeny. Kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech 2008-2010 epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech. Opětovný nárůst onemocnění v ČR je zaznamenáván od roku 2014. V Karlovarském kraji od září 2014 probíhá epidemie VHA, která začala na Chebsku, v únoru 2015 byla zavlečena na Sokolovsko a v březnu 2015 na Karlovarsko. Počet VHA v Karlovarském kraji v roce 2015 stoupl oproti roku 2014 o 90,5 %. Z 274 nemocných v roce 2015 bylo 145 aktivně vyhledáno, v anamnéze 95 nemocných byla pozitivní drogová anamnéza a 31 osob bylo bez přístřeší. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 2566 rozhodnutí a byla zajištěna očkovací látka z MZ ČR pro 969 kontaktů v rámci mimořádného očkování. VHA 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 114 70 322 132 128 1648 1104 862 264 284 348 673 723 Karlovarský kraj 2 0 1 1 0 11 10 12 4 2 5 26 274 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B Od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí, tím se podařilo tuto citlivou dětskou skupinu ochránit před rizikem nákazy především z náhodných poranění o jehlu a adolescenty před onemocněním VHB v důsledku rizikového chování. Vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni. akutní VHB 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 370 392 361 307 307 306 247 244 192 154 133 105 90 Karlovarský kraj 6 10 11 5 13 8 10 10 7 2 19 8 5 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
VHB podíl pozitivních a negativních anti-hbs Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
VIROVÁ HEPATITIDA TYPU C Incidence se v průběhu posledních let příliš nemění, většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně, aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu. Od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižuje. Vzestup akutních onemocnění v roce 2013 souvisel s přenosem této infekce mezi 4 vězni. Chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79 % z hlášených případů a v roce 2015 to bylo 77,2 %. akutní VHC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 846 868 844 1022 980 974 836 709 812 794 873 867 945 Karlovarský kraj 6 12 10 9 8 17 9 3 2 2 8 3 5 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje chronická VHB a VHC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Karlovarský kraj 12 9 7 10 13 19 4 9 11 10 47 106 57 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
VIROVÁ HEPATITIDA TYPU E Onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy. Nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.). V ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění. VHE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 21 36 37 35 43 65 99 72 163 258 218 299 409 Karlovarský kraj 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 4 8 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 300 250 200 150 100 50 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje VHA akutní VHB akutní VHC VHE chronická VHB a VHC
Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: izolace nemocného na infekčním oddělení LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-hav IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl. kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-hbs protilátek, hladina anti-hbc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kontaktu s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-hcv protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl. kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-vhe IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl. kontaktu s nemocným vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE
Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let) Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina anti-hbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)
SPALNIČKY (morbilli) V roce 2011 probíhala v Evropě epidemie spalniček, kdy byly hlášeny desítky tisíc případů onemocnění počet hlášených případů spalniček v evropském regionu SZO se zvýšil ze 7 499 případů v roce 2009 na 37 070 případů v roce 2011. V ČR, která je zemí s vysokou proočkovaností a očkování je zajišťováno dvěma dávkami, bylo hlášeno pouze 17 onemocnění, z toho ve většině případů se jednalo o zavlečené onemocnění ze zahraničí. V roce 2014 probíhala epidemie spalniček v Ústeckém kraji, v rámci které bylo hlášeno 186 laboratorně potvrzených případů spalniček. Zdrojem nákazy byl 47letý muž. Jednalo se o importované onemocnění z Indie. Mezi nemocnými převažovali ženy (58,1 %), maximum bylo zaznamenáno ve věku 35-44 let (43,2 %) a onemocnělo 88 zdravotníků. V souvislosti s epidemií bylo vyhlášeno mimořádné očkování, při kterém bylo naočkováno 186 osob (Priorix). V Karlovarském kraji nebyl v posledních letech žádný případ spalniček. spalničky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 30 17 0 7 2 2 5 0 17 22 15 221 9 Karlovarský kraj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam
Spalničky podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru spalniček Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onemocněním očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)
ZARDĚNKY (rubeola) Získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících). Často dochází ke spontánnímu potratu. zarděnky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 28 31 8 8 4 14 6 4 28 7 0 1 0 Karlovarský kraj 0 3 0 2 1 4 0 3 8 1 0 0 0 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 9 8 7 Zarděnky v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 6 5 4 3 2 1 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta v rámci domácnosti LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami v kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)
PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) Bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých. Přibližně 40 % nemocných má nespecifické příznaky respirační obtíže, bolest hlavy, teploty. Typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy). příušnice 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 753 244 1803 5172 1297 402 357 1068 2885 3902 1553 677 1613 Karlovarský kraj 5 6 7 34 0 3 4 1 38 792 131 10 47 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 900 Příušnice v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Příušnice podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru příušnic Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 9 dnů dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)
INVAZIVNÍ PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE Celková nemocnost v roce 2014 poklesla na 3,2/100 000 obyvatel oproti roku 2013, kdy byla 4,0/100 000 obyvatel. Celková smrtnost v roce 2014 byla 15,4 %. Z 337 případů onemocnění bylo očkováno proti IPO 20 osob. K pneumokokům jsou nejvnímavější malé děti do 2 let, senioři nad 65 let a lidé s oslabenou imunitou. V ČR v roce 2014 klesla nemocnost ve věkové skupině 0-11 měsíců na 6,5/100 000 obyvatel oproti roku 2013, kdy byla nemocnost 9,2/100 000 obyvatel. Nemocnost u dětí ve věku 1-4 roky v roce 2014 byla 3,9/100 000 obyvatel (3,8/100 000 obyvatel v roce 2013). Nejvyšší nemocnost je zaznamenávána i u seniorské populace (u osob nad 65 let věku byla nemocnost v roce 2013 10,2/100 000 obyvatel a v roce 2014 8,4/100 000 obyvatel). Mezi nejčastěji se vyskytující sérotyp Streptococcus pneumoniae patří 3, dále se častěji vyskytují 22F, 19A a 7F všechny preventabilní očkováním. V Karlovarském kraji je zaznamenáván v posledních letech vzestupný trend výskytu pneumokokových infekcí. V roce 2015 bylo hlášeno celkem 42 pneumokokových infekcí, z nichž 25 bylo uzavřeno jako IPO. pneumokok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 299 345 356 343 385 335 424 337 Karlovarský kraj - 7 10 4 18 16 35 33 42 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 45 40 35 Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 30 25 20 15 10 5 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 vč. očkování a úmrtí 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 celkový počet případů (CPP) IPO (z CPP) pneumonie (z CPP) sepse (z CPP) sepse s pneumonií (z CCP) meningitida (z CPP) očkování úmrtí 0 0-4 5-14 15-24 25-54 55-64 65+ věkové kategorie Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 sérotypy Streptococcus pneumoniae počet IPO počet dourčených kmenů z toho prevantabilních očkováním počet % dourčené sérotypy 25 17 14 82,4 4x3, 6B, 6C, 3x8, 9L, 9V, 10A, 2x19A, 2x22F, 35F Červeně označené sérotypy nejsou součástí žádné očkovací látky. Sérotyp 6C byl zachycen u pacienta, který zemřel (v anamnéze koinfekce s Clostridium difficile, toxin B pozitivní). Očkování v anamnéze pneumokokových onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 Streptococcus pneumoniae očkování okres pohlaví věk klinika laboratorně potvrzený sérotyp potvrzený sérotyp v očk. látce druh očkovací látky počet dávek IPO KV M 3 pneumonie nepotvrzen - Prevenar 4 ne SO M 7 pneumonie 10A ne Prevenar 3 ano Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u IPO: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: doporučené očkování malých dětí, osob se zdravotní indikací a seniorů pneumo vakcínou pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od 01. 01. 2010 rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)
Kontrola proočkovanosti proti IPO u dětí s příjmením začínajícím na M v roce 2015 Administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích PLDD a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (26 Karlovy Vary, 25 Sokolov a 21 Cheb) u dětí narozených v letech 2011 2013 (výsledky viz tabulka níže). druh kontrolovaného očkování počet kontrolovaných dětí nar. 2011 nar. 2012 nar. 2013 proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % Celkem kontrolovaných dětí IPO 156 89,1 148 79,7 190 83,7 494
TUBERKULÓZA (TBC) Závažné infekční onemocnění, postihující řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca 85-95 %). Ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí. V roce 1948, kdy bylo u nás zahájeno očkování proti TBC, bylo na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 nových případů onemocnění ročně. V roce 2014 bylo v ČR hlášeno 514 případů, z toho 464 TBC dýchacího ústrojí (v 95 % zasaženy plíce) a 50 jiných TBC. Nejvíce nemocných bylo zaznamenáno u vyšších věkových skupin (u žen 75+ a u mužů 45+). Onemocněly pouze 4 děti ve věku 0-4 roky. Poměr muži:ženy činil 2,1:1. Nemocných cizinců bylo hlášeno 96, tj. 18,7 %, a to z Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. Mezi osobami bez přístřeší bylo zaznamenáno 32 případů plicní TBC. TBC podlehlo 39 osob. V Karlovarském kraji bylo v roce 2015 hlášeno 10 případů TBC, z toho 2 u cizinců vietnamské národnosti. TBC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 1162 1057 1007 973 871 879 710 680 609 611 502 514 Karlovarský kraj 53 48 49 37 18 24 20 24 22 12 16 14 10 Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 60 TBC v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u TBC: anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: BCG VACCINE SSI (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 000 obyvatel dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC
Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k 09. 11. 2014 V Evropě: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay a Peru V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu
Kontrola BCG vakcinace 2015 u PLDD, v kalmetizačních zařízeních a novorozeneckých odděleních u dětí narozených od 1.1.2014 do 30.6.2014 Česká republika K očkování proti TBC bylo v ČR indikováno 2376 dětí, z nichž očkováno 1912 dětí, tj. 80,5 %. proti TBC v ČR očkováno celkem 3709 dětí z toho 1912 očkovaných indikovaných dětí z toho 1751 očkovaných neindikovaných dětí z toho 46 revakcinovaných 11letých dětí (44 Středočeský kraj, 2 kraj Hlavní město Praha) Karlovarský kraj Podíl indikovaných dětí: 6,0 % v roce 2014 (3,9 % v roce 2013 a 3,4 % v roce 2012) proočkovanost u indikovaných dětí: 58,4 % v roce 2014 (88,2 % v roce 2013 a 84,4 % v roce 2012) očkovaných do 6 týdnů věku: 80,0 % v roce 2014 (86,7 % v roce 2013 a 73,3 % v roce 2012) indikace pro pobyt či původ ve státě s vyšším výskytem TBC: v 93,5 % v roce 2014 (84,3 % v r.2013 a 88,9 % v r.2012) Důvodem nízké proočkovanosti indikovaných dětí narozených v 1. pololetí 2014 bylo, že se 16 dětí neostavilo k očkování, v 15 případech byl důvodem nedostatek očkovací látky proti TBC a v 1 případě dočasná kontraindikace. Dále očkovány 3 neindikované děti k očkování proti TBC. Žádné z 11letých dětí nebylo revakcinováno proti TBC.
AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ V posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění. Zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci. Výskyt bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech rovněž mírně klesající charakter a omezuje se na sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí. Okolo 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Escherichia coli, Clostridium difficile a Yersinia enterocolitica. V Karlovarském kraji v roce 2015 byl původcem bakteriálních střevních infekcí v 54,4 % Campylobacter spp., v 41,6 % Clostridium difficile, v 3,7 % Escherichia coli a v 0,3 % Yersinia enterocolitica. Dále byla hlášena 1 shigelóza. Přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění. Nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry. Většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace. V Karlovarském kraji v roce 2015 byly původcem virových střevních infekcí v 80,1 % rotaviry, v 6,3 % adenoviry a v 13,6 % noroviry. Hospitalizováno bylo 84,4 % nemocných pacientů. Dále v Karlovarském kraji v roce 2015 řešeny 2 epidemie způsobené intoxikací lektinem po konzumaci nedostatečně tepelně upravených luštěninových těstovin celkem onemocnělo 128 osob.
salmonelóza 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 26899 30724 32927 25102 18204 11009 10805 8622 8752 10507 10280 13633 12727 Karlovarský kraj 907 1053 1221 976 546 416 288 267 188 293 205 268 328 bakteriální střevní infekce 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 22417 28316 32972 25184 27085 23480 23549 24507 23418 23580 24186 27666 29223 Karlovarský kraj 548 695 583 789 707 466 517 479 472 443 337 422 616 virové střevní infekce 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 2099 3590 3670 5597 6025 6639 6066 8517 9955 6877 7778 9438 18817 Karlovarský kraj 49 122 111 131 115 288 94 296 170 202 145 190 302 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počty onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 salmonelóza bakteriální střevní infekce virové střevní infekce Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření APO: výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění
Specifická prevence u rotavirových infekcí: doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka) ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq u 34 000 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix u 10 200 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 85 % *) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)
počet PLDD KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 65 Počet očkujících PLDD proti rotavirové infekci k 04. 09. 2015 60 55 50 45 40 nezjištěno 35 30 25 20 neočkujících PLDD očkujících PLDD 15 10 5 0 Zdroj: KHS Karlovarského kraje
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA Nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů. U pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem. Při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou. Nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů. Nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem. V roce 2015 byl proveden terénní odchyt klíšťat v lokalitě Tatrovice, okres Sokolov nebyla prokázána infekčnost klíšťat v žádném ze 2 vzorků (44 nymf a 45 larev ) ani u 1 odchycené samice. KE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 606 507 643 1029 546 631 816 589 861 573 625 410 351 Karlovarský kraj 4 5 7 13 10 6 12 14 14 10 13 12 12 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech 2011-2015 dle vykazujících okresů 10 9 8 7 6 5 4 Karlovy Vary Sokolov Cheb 3 2 1 0 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 2 Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v roce 2015 dle udávané lokality pohybu nemocných osob 1 0 okres K.Vary okres Cheb jiné Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Klíšťová encefalitida podle okresu pravděpodobné infekce v roce 2013 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Doporučená protiepidemická opatření u Klíšťové encefalitidy: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence Klíšťové encefalitidy: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)
INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE Vždy se jedná o závažná život ohrožující onemocnění s průměrnou smrtností 10 %. Nejčastěji u nemocných bývá potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B (v roce 2014 v 57,1 %), dále sérotyp C (v roce 2014 v 21,4 %). Nejčastěji a nejzávažnější případy jsou u dětí do 5 let a v adolescentním věku. V Karlovarském kraji v roce 2015 onemocněla 2letá dívka a 2 dospělí muži. Ve dvou případech byla potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B a v 1 případě sérotyp C. MM 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 ČR 99 98 99 77 78 86 85 64 66 57 57 37 44 Karlovarský kraj 4 1 0 0 3 1 2 3 4 3 2 0 3 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 5 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003-2015 4 3 2 1 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008-2015 8 7 6 5 4 3 2 1 0 B C Y/W135 neurčen 10 9 8 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008-2015 sérotyp Neisseria meningitidis 7 6 5 4 3 Karl. kraj K.Vary Sokolov Cheb 2 1 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje 0 0-4 let 5-14 let 15-25 let 26-59 let 60+ let
Nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním v ČR 1943-2014 Zdroj: Epidat, SZU Praha
Invazivní meningokoková onemocnění v ČR v letech 1993-2014 Zdroj: Epidat, SZU Praha
Doporučená protiepidemická opatření u invazivních meningokokových onemocnění: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem omezení fyzické námahy profylaktické podání antibiotik u rizikových osob osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována Specifická prevence invazivních meningokokových onemocnění: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců)
CHŘIPKA (influenza) Jedná se o onemocnění, které může způsobovat závažný klinický průběh i s fatálními následky. Každoročně je chřipkou nakaženo 10 18 % světové populace, z toho závažný průběh má 5,5 miliónů populace a 700 000 osob zemře. V chřipkové sezóně 2014/2015 bylo v ČR hlášeno 256 klinicky závažných onemocnění chřipky, jímž 68 osob podlehlo. Dominoval subtyp chřipky A(H3N2). V české populaci je velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to zejména díky nízkým obavám z onemocnění u lidí i negativnímu přístupu zdravotníků k očkování proti chřipce. V Karlovarském kraji jsou případy chřipky vykazovány do celorepublikového registru Epidat až od roku 2012. V roce 2015 chřipkou onemocnělo 41 osob, z toho u 8 klinicky závažným průběhem a 2 osoby nákaze podlehly. Dominovala chřipka typu A. Proočkovanost proti chřipce je v Karlovarském kraji na nejnižší úrovni z celé ČR, v sezóně 2014/2015 činila pouhých 3,2 %. chřipka 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Karlovarský kraj 0 0 0 0 0 1 6 0 0 2 74 6 41 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Chřipka v Karlovarském kraji v letech 2012-2015 70 60 50 40 30 celkem z toho KZP z toho úmrtí 20 10 0 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 50 45 40 Chřipka v Karlovarském kraji v letech 2012-2015 35 30 25 20 15 10 A A(H1N1) A(H3N2) A(H3) B A+B 5 0 2012 2013 2014 2015 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u chřipky: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru uzavírání škol je v kompetenci jejich ředitelů, a to při náhlém, výrazném zvýšení nemocnosti ARI a chřipky, pokud chybí > 30 % žáků na dobu min. 7 dnů zákaz návštěv v lůžkových ZZ a v zařízeních sociálních služeb je v kompetenci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb Prevence chřipky: vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi nechodit na místa s velkou koncentrací lidí časté a opakované mytí rukou, ev. dezinfekce rukou používání kapesníků při kašli a kýchání a jejich likvidace ihned po použití nedotýkání se obličeje a vyhnout se mnutí očí nepoužívání společných sklenic, příborů, hraček, mobilních telefonů apod. zvyšování obranyschopnosti pestrou stravou se zastoupením ovoce a zeleniny, otužováním, přiměřenou fyzickou aktivitu časté větrání kvalitní a dostatečný spánek
Specifická prevence chřipky: FLUAD (od 65 let), FLUARIX (od 6. měsíců), FLUARIX TETRA (od 36. měsíců), IDflu (od 19 do 59 let), INFLUVAC (od 6. měsíců), OPTAFLU (od 19 let), VAXIGRIP (od 6. měsíců)
Kontrola proočkovanosti k 31. 12. 2014 u dětí s příjmením začínajícím na M v roce 2015 Administrativní kontrola proočkovanosti v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích PLDD a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (26 Karlovy Vary, 25 Sokolov a 21 Cheb), a to celkem u 841 dětí (324 Karlovy Vary, 246 Sokolov a 271 Cheb) s rozdělením podle ročníků narození a druhu kontrolovaného očkování dle následující tabulky včetně výsledků proočkovanosti v %. druh kontrolovaného očkování počet kontr. dětí nar. 2000 nar. 2003 nar. 2011 nar. 2012 nar. 2013 proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % Celkem kontr. dětí HepB 165 98,78 165 MMR 156 98,08 148 93,24 304 DTPa-IPV 182 98,90 182 DTPa-IPV-HepB-Hib 148 94,59 190 92,63 190 Celkem kontrolovaných dětí 841
OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Vysvětlivky: DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3
Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v kraji jsou k dispozici na: www.khskv.cz Kontakty: Ing. Martina Prokopová tel. č.: 355 328 367 mobil: 724 178 532 e-mail: martina.prokopova@khskv.cz Bc. Jiřina Vaňová tel. č.: 355 328 361 mobil: 724 182 483 e-mail: jirina.vanova@khskv.cz Zdeňka Boháčová tel. č.: 355 328 262 mobil: 606 650 526 e-mail: zdenka.bohacova@khskv.cz Mgr. Jitka Srbová tel. č.: 355 328 464 mobil: 733 136 343 e-mail: jitka.srbova@khskv.cz