Ploštice (rody Lygus, Adelphocoris, Eurydema) Pletiva listů a mladých letorostů v místech vpichu nekrotizují. Listy se kadeří a deformují. Poškození není druhově specifické, může je způsobit mnoho druhů fytofágních ploštic. Ochrana: v případě silného napadení ošetření ekotoxikologicky vhodnými organofosfáty. Klopuška Adelphocoris lineolatus Kněžice zelná Eurydema oleracea Třásněnka révová (Drepanothrips reuteri) Na révě vinné se objevuje ještě několik dalších druhů třásněnek, ale jen třásněnka révová je schopna způsobit hospodářsky významné škody. Některé druhy třásněnek - čeleď Aeolothripidae jsou dravé. V důsledku sání třásněnek se na horní i spodní straně listů a na letorostech objevují hnědé nekrotizující skvrny. Napadené listy se kadeří, později okraje listů hnědnou a zasychají. Na letorostech a bobulích hroznů se objevuje v důsledku sání korkové pletivo. Při silném napadení je možné ošetření révy ekotoxikologicky vhodnými organofosfáty. Třásněnky jsou napadány dravými roztoči, například druhem Typhlodromus pyri. Podpora a ochrana dravých roztočů má význam i jako prevence před škodlivými výskyty třásněnek. Letní podlom rovněž omezuje výskyt třásněnek, které se v té době zdržují především na obrostu. Listy poškozené plošticemi Detail poškozeného listu Poškozený letorost 260
Další škůdci révy vinné Drtník ovocný (Xyleborus dispar) V jednoletém dřevě se zjara objevují chodbičky. Uvnitř jsou drobní, válcovití, 3-3,5 mm velcí brouci. Samičky infikují napadené dřevo houbou Monilia candida, kterou se živí larvy. Drtník napadá především oslabené keře. Ochrana: odstraňovat napadené části keřů, pečovat o dobrý fyziologický stav révy. Vývoj, biologie a ekologie - viz kapitolu Nespecializovaní škůdci. Volně žijící háďátka (Xyphinema spp., Longidorus spp.) Larvy a dospělci napadají nejmladší kořínky révy vinné. Na napadených kořenech se v důsledku sání háďátek objevují drobné nádorky a deformace. Háďátka škodí jak přímým sáním na kořenech révy vinné, tak přenosem virových chorob. Přímá škodlivost je významná především ve školkách a v mladých výsadbách. Háďátka jsou jednou z podstaných složek komplexu tzv. únavy půd vinic. Ochrana: na půdách s výskytem háďátek uvedených rodů dodržet před novou výsadbou vinic minimálně pětiletý odstup. Při klučení vinic důkladně odstranit staré kořeny révy vinné. Před výsadbou vinice pěstovat na pozemku několik let obilniny, cukrovku a brambory, případně hrách setý. Drtník Xyleborus dispar Réva poškozená drtníkem Řez napadeným dřevem Háďátka rodu Xyphinema 261
Puklice březová Puklice švestková Letorost zaškrcený v důsledku poškození ostnohřbetkou ovocnou Červci, štítenky, puklice (Pseudococcidae, Lecaniidae, Diaspididae) Na dřevě révy se objevují přisedlé samičí štítky, nebo jen málo pohyblivé menší štítky larev. Na révě se vyskytuje více druhů, avšak jen výjímečně dochází ke škodlivým výskytům. Ochrana: tento hmyz je napadán mnoha druhy parazitoidů a predátorů. Jejich podpora a ochrana ekologicky orientovaným šetrným systémem vinohradnictví většinou stačí k účinnému předcházení škodlivých výskytů červců. V případě skutečně silného napadení révy je vhodné spálit po řezu ostříhané dřevo a případně révu ošetřit v předjaří olejovými či směsnými (olej + organofosfát) přípravky. Ostnohřbetka ovocná (Stictocephala bisonia) Na 1-3 letém dřevě je větší množství řezných ran 8-12 mm dlouhých podélně orientovaných. Tyto rány způsobují na podzim samice, které do nich kladou 5-12 poměrně velkých vajíček. Pletivo v okolí řezných ran korkovatí a dřevo nad těmito ranami často odumírá. Dospělci rovněž škodí sáním na zelených letorostech, řapících listů, úponcích a stopkách hroznů. Při sání nabodávají do kruhu po obvodu. V místě napadení odumírá lýko i kambium a napadené místo se zaškrcuje. Listy se nad místem napadení zbarvují do žluta až karmínově-červena. Vzhledem k nízkým populačním hustotám ostnohřbetky nebývá ochrana nutná. V případě potřeby by bylo možné v srpnu proti dospělcům použít ekotoxikologicky vhodných organofosfátů, např na bázi phosalonu. Biologie a popis škůdce viz kapitola Nespecializovaní škůdci. Listy letorostů napadených ostnohřbetkou se zbarvují do červena 262
Další škůdci révy vinné Křís Empoasca vitis Dospělci jsou světlezelení, asi 4-5 mm velcí, štíhlí křísci. Dospělci se čile pohybují po spodní straně listu a při vyrušení rychle odskakují několik decimetrů daleko. Na spodní straně napadených listů bývají zpravidla zřetelné exuvie larev. Nymfy a dospělci E. vitis sají výlučně z vodivých cest ve floemu, přičemž způsobují ucpání těchto cest. Listy různých kultivarů révy vinné reagují na toto ucpání různě. U bílých odrůd dochází ke svinování listů a zvlnění jejich okrajů. Horní strana listů se zbarvuje do žlutozelena. U červených odrůd dochází k mozaikovitému zbarvování, především okrajů listové čepele do červena. Při silném napadení dochází k odumírání okrajů listové čepele. Podle dosavadních znalostí nepřenáší E. vitis virové choroby révy vinné. Ve střední Evropě jsou škodlivé výskyty známy z oblastí zhruba na jih od Dunaje, a i zde jsou vzácné. Avšak již na jižních úbočích Alp (jižní Tyroly aj.) patří E. vitis k závažným škůdcům révy vinné a je proti ní nutno vinice ošetřovat. K ochraně se zde využívají ekotoxikologicky přijatelné organofosfáty. E. vitis a příznaky napadení na modré odrůdě Gamay. Bejlomorka Dasyneura oenophyla V teplejších oblastech, především v jižní Evropě je réva vinná, a to jak listy, tak hrozny, napadána bejlomorkou Dasyneura oenophila. Ve střední Evropě tento druh zatím není hospodářsky významný. Hálka bejlomorky Dasyneura oenophila 263
Ptáci Ve vinicích škodí především špačci, méně často také bažanti, případně kosi a další druhy ptáků. Všechny tyto druhy ptáků se v době hnízdění živí hmyzem a jsou tedy převážně užitečné. Ochranu velkých ploch vinic před špačky poměrně spolehlivě zajišťují sokolníci s ochočenými dravci. Mechanická a akustická plašící zařízení fungují jen krátkodobě, protože ptáci si na ně po čase zvyknou. Spolehlivou ochranu skýtá rovněž plašení ptáků střelbou slepými náboji a přístroje napodobující poplašný křik ptáků. Špaček obecný s housenkami bekyně velkohlavé Hlodavci Hraboš polní (Microtus arvalis), hryzec vodní (Arvicola terrestris) Hryzec vodní se vyskytuje především na místech s vyšší hladinou spodní vody, která nebývají pro pěstování révy vhodná. Výskyt hrabošů a hryzců účinně omezují predátoři. Podpora predátorů, např. udržování křovin v okolí vinic, vyvěšování budek pro poštolky, kalousy a puštíky a hromady kamení v okolí vinic, v nichž se zdržují lasičky, to vše omezuje škodlivý výskyt hlodavců. Biologie, ekologie a přímá ochrana viz kapitola Nespecializovaní škůdci. Zajíc polní, králík divoký (Lepus europaeus, Oryctolagus cuniculus) Hraboš polní Spolehlivou ochranou před okusem révy v zimě zajíci a králíky je v případě mladých výsadeb použití chráničů a kvalitní oplocení udržované v bezvadném stavu. Srnec (Capreolus capreolus) Okus rašící révy srnčí zvěří bývá někdy zaměňován za poškození révy housenkami. Zvěř okusuje větší část oček, nikdy nedělá dírkovité požerky. Nepřímou ochranou je zvýšení množství křovin a tím i potravní nabídky v krajině. Zkouší se ochrana preparáty na bázi vlčí moči, které se v severských zemích používají k ochraně komunikací před vysokou zvěří. 264