Mykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou Dílčí zpráva za květen-červen 2009 Mgr. Jan Holec, Dr. Na Vyšším Hrádku 253/1, Brandýs nad Labem, 250 01 prachaticak2@seznam.cz Brandýs nad Labem, 25.6.2009
Úvod Mykologický průzkum navazuje na elaborát Biologické hodnocení lom Stařechov, který zpracoval Mgr. Filip Lysák (Lysák 2008). Cílem je stanovit hodnotu společenstva velkých hub (makromycetů) v centrální a biologicky nejcennější části tohoto území v jedlině na severním svahu kopce Stařechov (= U Kamenného stolu, kóta 472 m n. m.) 2 km východně od Ratají nad Sázavou, kterou Lysák označuje jako segment č. 11. Tato zpráva podává přehled o dílčích výsledcích, získaných během května a června roku 2009. Kompletní zpráva bude sestavena podle výsledků za celou vegetační sezónu roku 2009. Metodika Studované území zahrnuje jádro segmentu č. 11 podle Lysáka (viz výše). Omezil jsem se na tu jeho část, kde ve stromovém patře převládají jedle. Studované území má zhruba tvar kosodélníku, jehož rohy mají tyto souřadnice (měřeno v terénu vysoce citlivým GPS přístrojem Garmin GPSmap 60CSx): severozápadní roh: N49 50.470, E14 59.349 severovýchodní roh: N49 50.465, E14 59.466 jihozápadní roh: N49 50.390, E14 59.207 jihovýchodní roh: N49 50.355, E14 59.313 Nadmořská výška je 390-430 m n. m. Jedle jsou téměř výhradně zastoupeny uprostřed území a směrem k jeho okrajům přibývá podíl smrku, borovice, místy modřínu a vzácně je přítomna i bříza. Porost je mírně různověký, místy jsou přítomny starší větší jedle, převážnou část stromů tvoří střední generace o tloušťce kmenů 25-40 cm a přítomny jsou i malé houštinky mladých stromků a rozptýlené semenáčky. Zápoj stromového patra je nerovnoměrný, většinou jde o zapojený les, ale místy jsou přítomny malé světlinky široké 10-15 m. V podrostu se střídají téměř holá místa pokrytá jehličím s travnatými nebo mechatými místy a hustými porosty kapradin. 2
Houby jsem zaznamenával během dvou návštěv: 21. května a 9. června 2009. Obě byly vybrány v době dobrého růstu hub. V terénu jsem studovanou plochu podrobně procházel, zaznamenával veškeré nalezené druhy makromycetů, u obtížněji určitelných druhů jsem sbíral a fotografoval dokladový materiál, který byl poté popsán, usušen, studován mikroskopicky a po přesném určení uložen do mykologického herbáře Národního muzea. K určování byla použita moderní literatura, zejména kniha Funga Nordica a monografie některých rodů (Hemimycena, Russula). Při obou návštěvách mě doprovázela Mgr. Lenka Edrová, pracovnice mykologického oddělení Národního muzea. Řada druhů byla v terénu nalezena právě jí. Použité zkratky leg.: nalezl det.: určil PRM: mykologický herbář Národního muzea v Praze JH: kód sběratele (Jan Holec) Průběh počasí v roce 2009 Pro mykology je rozhodujícím faktorem, kolik druhů hub ten který rok tvoří plodnice (tvorba plodnic = fruktifikace). Závisí to zejména na průběhu počasí. Květen a červen roku 2009 byly poměrně příznivé (teplotně i srážkově v normálu, bez období sucha nebo příliš vysokých teplot). Fruktifikace hub proto byla dobrá a výsledky získané za toto období lze považovat za reprezentativní. Výsledky 3
Přehled nalezených druhů Amanita battarrae Boud. (muchomůrka žlutoumbrová) GPS N49 50.416, E14 59.229 (WGS 84), nadm. výška 410 m, pod borovicemi, jedlemi a smrky, 21. V. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 10/2009 (PRM), digifoto. Amanita rubescens Pers.: Fr. (muchomůrka růžovka) pod jedlemi, 10 vzdálený smrk, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Boletus erythropus Pers.: Fr. (hřib kovář) GPS N49 50.427, E14 59.328 (WGS 84), pod smrky, jedlemi a břízou, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), téměř čistá vzrostlá jedlina, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Calocera viscosa (Pers.: Fr.) Fr. (krásnorůžek lepkavý) GPS N49 50.427, E14 59.328 (WGS 84), dřevo jehličnanu v zemi, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. Clitocybe fragrans (With.: Fr.) P. Kumm. (strmělka vonná) v mechu pod jedlemi, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Cystoderma jasonis (Cooke et Massee) Harmaja (zrnivka dlouhovýtrusá) GPS N49 50.440, E14 59.344 (WGS 84), v detritu pod kapradinami, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 27/2009 (PRM),. Entoloma cetratum (Fr.: Fr.) M.M. Moser (závojenka štítovitá) GPS N49 50.468, E14 59.372 (WGS 84), nadm. výška 400 m, v mechu pod jedlemi a smrky, 21. V. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 11/2009 (PRM),. Exidia pithya (Alb. et Schwein.): Fr. (černorosol smrkový) GPS N49 50.421, E14 59.302 (WGS 84), větev smrku na zemi, s kůrou, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Fomitopsis pinicola (Schwartz: Fr.) P. Karst. (troudnatec pásovaný) pahýl jedle, částečně bez kůry, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Hemimycena gracilis (Quél.) Singer (helmovka něžná) GPS N49 50.440, E14 59.344 (WGS 84), větvička smrku s jehličím, ve vlhku pod kapradinami, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 28/2009 (PRM), digifoto. GPS N49 50.438, E14 59.383 (WGS 84), v jehličí a větvičkách pod kapradinami, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 29/2009 (PRM), digifoto. 4
Hyphodontia alutaria (Burt) J. Erikss. (kornatec kožově žlutý) GPS N49 50.421, E14 59.302 (WGS 84), rozložené dřevo smrku na zemi, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Z. Pouzar, JH 25/2009 (PRM), digifoto. Hypholoma marginatum (Pers.) J. Schröt. (třepenitka roztroušená) GPS N49 50.465, E14 59.424 (WGS 84), nadm. výška 395 m, téměř čistá jedlina, v jehličí, 21. V. 2009 leg. J. Holec, det. Inocybe napipes J.E. Lange (vláknice řepovitá) GPS N49 50.443, E14 59.329 (WGS 84), pod jedlemi, smrky a břízou, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), téměř čistá vzrostlá jedlina, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. GPS N49 50.421, E14 59.302 (WGS 84), v trávě pod jedlí, 10 m odtud i smrky, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 24/2009 (PRM), digifoto. GPS N49 50.440, E14 59.344 (WGS 84), v detritu pod kapradinami, jedlemi a smrky, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 26/2009 (PRM), digifoto. Marasmius wettsteinii Sacc. et Syd. (špička Wettsteinova) GPS N49 50.440, E14 59.344 (WGS 84), na tlejícím jehličí smrku pod hustým porostem kapradin, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. Megacollybia platyphylla (Pers.: Fr.) Kotl. et Pouzar (penízovka širokolupenná) padlý tlející kmen jedle, částečně pokrytý mechem, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, nedokladováno. Mycena abramsii (Murrill) Murrill (helmovka ranná) GPS N49 50.435, E14 59.424 (WGS 84), nadm. výška 400 m, dřevo jehličnanu v zemi, 21. V. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 14/2009 (PRM), digifoto. Mycena galopus (Pers.: Fr.) P. Kumm. (helmovka mléčná) v detritu (jehličí, větvičky), 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. v detritu pod kapradinami, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Mycena leptocephala (Pers.: Fr.) Gillet (helmovka Kauffmanova) GPS N49 50.465, E14 59.424 (WGS 84), nadm. výška 395 m, v mechu a hlíně, 21. V. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 13/2009 (PRM), digifoto. Mycena rorida (Fr.: Fr.) Quél. (helmovka lepkavá) GPS N49 50.355, E14 59.300 (WGS 84), v jehličí a mechu pod smrky, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. 5
v detritu pod kapradinami, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Mycena sanguinolenta (Alb. et Schwein.: Fr.) P. Kumm. (helmovka krvavá) na jehličí a smrkové šišce, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Omphaliaster asterosporus (J. E. Lange) Lamoure (kalichovka hvězdovýtrusá) GPS N49 50.465, E14 59.424 (WGS 84), nadm. výška 395 m, v mechu pod jedlemi a smrky, 21. V. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 12/2009 (PRM), digifoto. Paxillus involutus (Batsch: Fr.) Fr. (čechratka podvinutá) pod smrky, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Phellinus hartigii (Allesch. et Schnabl) Pat. (ohňovec Hartigův) GPS N49 50.443, E14 59.329 (WGS 84), přirozeně padlý kmen jedle, s kůrou, částečně pokrytý mechem, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Psilocybe rhombispora (Britzelm.) Sacc. (lysohlávka kosníkovýtrusá) GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), v mechu a jehličí pod jedlemi a smrky, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 33/2009 (PRM), digifoto. 6
Rickenella swartzii (Fr.) Kuyper (kalichovka Swartzova) v jehličí a mechu pod kapradinami, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Russula favrei M.M. Moser (holubinka Favreho) GPS N49 50.438, E14 59.383 (WGS 84), pod jedlemi, 10 m odtud smrk, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 31/2009 (PRM), digifoto. GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), pod jedlemi, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 32/2009 (PRM), digifoto. Russula puellaris Fr. (holubinka dívčí) pod smrky, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Russula vinosa Lindblad (holubinka tečkovaná) GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), pod smrky a jedlí, 9. VI. 2009 leg. L. Edrová a J. Holec, det. J. Holec, JH 34/2009 (PRM), digifoto. Stereum sanguinolentum (Alb. et Schwein.: Fr.) Fr. (pevník krvavějící) GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), větev jedle na zemi, s kůrou, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. Trichaptum abietinum (Pers.: Fr.) Ryvarden (bránovitec jedlový) GPS N49 50.468, E14 59.372 (WGS 84), nadm. výška 400 m, smrková větev s kůrou, ležící na zemi, 21. V. 2009 leg. J. Holec, det. větev smrku s kůrou, ležící na zemi, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. GPS N49 50.421, E14 59.302 (WGS 84), padlý kmen jedle, s kůrou, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, nedokladováno. Xerocomus ferrugineus (Schaeff.) Bon (hřib osmahlý) GPS N49 50.421, E14 59.302 (WGS 84), pod smrky, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, nedokladováno. Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél. (hřib žlutomasý) GPS N49 50.454, E14 59.406 (WGS 84), téměř čistá vzrostlá jedlina, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. GPS N49 50.428, E14 59.346 (WGS 84), pod smrky a jedlemi, 9. VI. 2009 leg. J. Holec, det. J. Holec, JH 22/2009 (PRM), digifoto. Vyhodnocení spektra nalezených druhů Většina nalezených druhů patří k běžným houbám jehličnatých až smíšených lesů, bez zřetelné vazby na jedli. Přesto ale byly nalezeny některé pozoruhodné druhy, zajímavé svou vzácností, specifickou ekologií nebo ochranářským významem. Ochranářsky významný je zejména vzácný druh Omphaliaster asperosporus (kalichovka hvězdovýtrusá), který je v Červeném seznamu hub ČR (Holec et Beran 2006) zařazen do kategorie ohrožených druhů. V ČR je v současnosti známo jen kolem 10 lokalit, přičemž nález ze Stařechova je 7
jediný z oblasti středních Čech. Druh je znám z lepších (tj. emisně málo postižených a lesnicky citlivěji spravovaných) kulturních lesů. Zatím nebyl nalezen žádný ze zákonem chráněných druhů hub (podle vyhlášky MŽP 395/92 Sb., viz Antonín et Bieberová 1995). K vzácnějším druhům patří Psilocybe rhombispora (lysohlávka kosníkovýtrusá), která bývá nalézána jen velmi nahodile, převážně v listnatých lesích. Každý její nález je tedy důležitý z hlediska vyjasnění a upřesnění její ekologie. Význačným parazitem jehličnanů, především jedlí, je Phellinus hartigii (ohňovec Hartigův). Ekologicky velmi zajímavé je společenstvo hub rostoucích v opadu pod hustými porosty kapradin, kde se i v sušších obdobích uchovává vlhké mikroklima, umožňující tvorbu plodnic. Byly zde nalezeny zejména tyto saprotrofní druhy: Hemimycena gracilis (helmovka něžná), Mycena galopus (helmovka mléčná), Mycena rorida (helmovka lepkavá), Marasmium wettsteinii (špička Wettsteinova) a Rickenella swartzii (kalichovka Swartzova). Tento specifický biotop výrazně zvyšuje biodiverzitu hub na lokalitě, protože umožňuje výskyt těchto druhů vyžadujících vlhké mikroklima. Zajímavým a méně známým druhem je Russula favrei (holubinka Favreho) z okruhu holubinky révové. Je vázána na jehličnaté lesy, ale znalost její ekologie v ČR je malá, protože bývá jen málokdy rozeznávána. Její nálezy pod jedlemi na Stařechově jsou proto velmi cenné poskytují konkrétní údaje o vazbě na zajímavý biotop. Hlavní součást mykoflóry tvořily v jarních měsících pozemní saprotrofní druhy. Zastoupení dřevožijných druhů je malé, protože nabídka mrtvého dřeva na lokalitě je minimální (většinou jen spadlé větve ležící na zemi a místy tlející pařezy; padlé kmeny nejčastější substrát dřevožijných hub - téměř chybějí). Mykorhizní druhy obecně během jara teprve začínají tvořit plodnice; přesto už několik druhů plodnice vytvořilo (hřibovité, holubinky, vláknice). Celkový počet 32 nalezených druhů je ale na jaro poměrně vysoký a dokládá pestrost různých mikrostanovišť na lokalitě. Hlavní růstové vlny hub teprve přijdou (během léta a zejména na podzim), takže se dají očekávat nálezy velkého počtu dalších druhů hub. Lokalita je v tomto ohledu velmi slibná lze očekávat výskyt celé řady zajímavých saprotrofních a mykorhizních hub a možná i některé druhy vázané téměř výhradně na jedli, což by byl na lokalitě nejcennější prvek mykoflóry. To však ukážou až další průzkumy během léta a podzimu. Předběžné závěry Jedlina na lokalitě U Kamenného stolu (v místě navrhovaného lomu Stařechov) je mykologicky zajímavá a potvrzuje se její přírodovědecká hodnota (viz Lysák 2008). Svědčí o tom nálezy některých ochranářsky významných, vzácných a ekologicky či mykologicky zajímavých druhů. Konečné závěry o hodnotě její mykoflóry bude ale možné udělat až po shromáždění celoročních výsledků, což je plánováno. 8
Literatura Antonín V. et Bieberová Z. (1995): Chráněné houby ČR. 89 p., 10 tab., Praha. Holec J. et Beran M., eds. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282. http://www.natur.cuni.cz/cvsm/ Lysák F. (2008): Biologické hodnocení lom Stařechov. rukopis, 26 str., uložen: Centrum Arnika; F. Lysák, Cyrilov 6, Bory. 9