Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informační systémy a technologie Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR DIPLOMOVÁ PRÁCE Student : Bc. Vedoucí : Ing. Dušan Chlapek, Ph.D. Oponent : Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D. 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala. V Praze dne 30. dubna 2013..................................

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala panu Ing. Dušanu Chlapkovi, Ph.D. za celkové vedení diplomové práce, vstřícnost a poskytnuté rady. Mé poděkování patří i členům Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří se mnou při tvorbě této práce ochotně spolupracovali.

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá návrhem na zlepšení mobilních aplikací pro Hasičský záchranný sbor České republiky. Teoretická část je zaměřena na význam informací, které jsou potřebné pro úspěšné ukončení mimořádné události. Tato část dále obsahuje popis činností krajského operačního střediska a informační systém využívaný hasiči. Celou teoretickou část uzavírá popis procesu zpracování mimořádné události. Jedním z cílů praktické části byla analýza mobilních aplikací využívaných na koncových zařízeních typu tablet v České republice a ve vybraných sousedních státech. Dalším cílem bylo navržení zlepšení a to formou nových mobilních aplikací, které by Hasičský záchranný sbor České republiky mohl vyvinout, kromě toho byly stanoveny doporučené aplikací pro tablety podle vybraných rolí hasičů. Klíčová slova tablet, mobilní zařízení, mobilní aplikace, informace, mimořádná událost, hasičský záchranný sbor Abstract This thesis deals with the improvement of mobile applications for the Fire Brigade of the Czech Republic. The theoretical part focuses on the importance of information that is necessary for the successful completion of an emergency situation. This section also includes a description of the activities of the regional operations centers and information system used by firefighters. The theoretical part is closed by the description of the process of the elaboration of an emergency situation. One of the aims of the practical part was to carry out the analysis of mobile applications used on the terminal equipment of the tablet in the Czech Republic and in neighbouring countries. Another goal was to design improvements in the form of new mobile applications that Fire Brigade in the Czech Republic could develop. Besides there were proposed recommended mobile application for the tablets considering the selected roles of firefighters. Keywords tablets, mobile devices, mobile applications, information, emergency situation, fire brigade

Obsah 1 Úvod... 1 1.1 Cíle... 2 1.2 Přínosy... 3 1.3 Rešerše... 3 2 Popis hasičského záchranného sboru... 4 2.1 Hasičský záchranný sbor ČR... 5 2.2 Působnost a úkoly... 5 2.3 Organizační struktura... 7 2.4 Operační a informační střediska... 9 2.5 Telefonní centra tísňového volání... 10 2.6 Informační podpora operačních středisek... 11 2.6.1 Informace o místě dojezdu... 11 2.6.2 Informace o místě události... 11 2.6.3 Informace pro vedení zásahu... 12 2.6.4 Prostředky pro přenos informací... 12 3 Popis informačního systému HZS ČR... 14 3.1 Moduly informačního systému HZS... 15 3.1.1 IKIS I.... 15 3.1.2 IKIS II.... 15 3.1.3 ISV Admin... 16 3.1.4 SSU... 16 3.1.5 Spojař... 17 3.2 TCTV 112... 19 3.2.1 Manažer... 19 3.2.2 Dispečer 112... 19 3.2.3 GisMap klient... 20

3.2.4 Přehledová aplikace... 20 3.2.5 Administrátor TCTV... 20 3.2.6 Administrátor systému... 20 3.2.7 Datová věta... 21 3.3 Geografický informační systém... 21 3.4 Databáze nebezpečných látek... 22 3.4.1 NEBEL... 23 3.4.2 MEDIS-ALARM... 23 3.4.3 Rozex Alarm... 23 4 Proces zpracování mimořádné události... 24 4.1 Přijetí a zpracování mimořádné události... 25 4.2 Zpracování dokumentace k mimořádné události... 26 5 Analýza současného stavu využívání koncových zařízení u HZS ČR... 28 5.1 Případová studie využívání tabletu PC v Moravskoslezském kraji... 31 5.1.1 Tablet PC... 31 5.1.2 Technické zajištění... 32 5.1.3 Využívané aplikace... 32 5.1.4 Systematizace... 33 5.2 Využívané aplikace v tabletu PC... 33 5.2.1 Navigace... 33 5.2.2 Aplikace pro dopravní nehody... 35 5.2.3 Databáze nebezpečných látek... 35 5.2.4 GIS... 37 5.2.5 Katastrální mapy... 38 5.2.6 Přehled zákonů a norem... 39 5.2.7 Souhrn metodických předpisů pro JPO... 39 5.3 Zhodnocení... 39 6 Analýza současného stavu využívání koncových zařízení u sousedních států... 41 6.1 Hardware... 41

6.2 Softwarové balíky... 43 6.3 Aplikace a programy... 44 6.4 Zhodnocení... 47 7 Sběr uživatelských požadavků... 48 7.1 Výsledky průzkumu... 48 7.2 Shrnutí průzkumu... 53 8 Návrh na zlepšení mobilních aplikací... 55 8.1 Projektový záměr 1: Mobilní aplikace Kontakty... 55 8.1.1 Důvody... 55 8.1.2 Cíle... 56 8.1.3 Metriky a indikátory splněného cíle... 56 8.1.4 Očekáváné přínosy... 56 8.1.5 Předpoklady a omezení... 56 8.1.6 Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek... 56 8.1.7 Hlavní výstupy a kompetence... 57 8.1.8 Etapy... 57 8.1.9 Plánované náklady a zdroje... 58 8.2 Projektový záměr 2: Evidence hasičů v dýchací technice... 58 8.2.1 Důvody... 58 8.2.2 Cíle... 59 8.2.3 Metriky a indikátory splněného cíle... 59 8.2.4 Očekáváné přínosy... 59 8.2.5 Předpoklady a omezení... 60 8.2.6 Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek... 60 8.2.7 Hlavní výstupy a kompetence... 60 8.2.8 Etapy... 61 8.2.9 Plánované náklady a zdroje... 61 8.3 Projektový záměr 3: Odhad sil a prostředků... 62 8.3.1 Důvody... 62

8.3.2 Cíle... 62 8.3.3 Metriky a indikátory splněného cíle... 62 8.3.4 Očekáváné přínosy... 63 8.3.5 Předpoklady a omezení... 63 8.3.6 Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek... 63 8.3.7 Hlavní výstupy a kompetence... 63 8.3.8 Etapy... 64 8.3.9 Plánované náklady a zdroje... 64 8.4 Zhodnocení... 65 9 Návrh aplikací pro jednotlivé role... 66 9.1 Velitel zásahu... 66 9.2 Vyšetřovatel požáru... 68 9.3 Řídící důstojník... 69 9.4 Zhodnocení... 70 10 Závěr... 71 Terminologický slovník... 73 Seznam literatury:... 75 Elektronické zdroje... 78 Seznam obrázků... 80 Seznam grafů... 80 Seznam tabulek... 81 Seznam příloh... 81

1 Úvod K výběru tématu mé diplomové práce mě vedly dva aspekty v mém životě. Jedním z nich je studium informačních technologií a druhým je mé členství ve výjezdové jednotce dobrovolných hasičů ve Zdibech. Dobrovolným hasičem jsem již několik let, mám za sebou několik školení, která jsou pro tento druh koníčku nezbytností a také výjezdy, při nichž se člověk dostává do situací, s jakými by se běžně nesetkal. Kromě zkušeností a schopností z řad dobrovolných nebo profesionálních hasičů je také důležitá využívaná technika a různé informační technologie sloužící pro výkon této práce. Jednou z těchto technologií je využití koncových zařízení, jakými jsou tablety a jejich vliv na poskytnutí informační podpory přímo na místě zásahu. Hasiči vyjíždějí na příkaz operačního střediska, které předává zprávu o dané události, v níž je uvedena adresa a popis události. Může se jednat o požár, dopravní autonehodu nebo třeba záchranu osoby aj. Na základě této informace je k výjezdu přiřazeno potřebné vybavení a jednotka vyjede. Během cesty velitel komunikuje radiostanicí s operačním střediskem a mohou mu být poskytnuty doplňující informace (upřesnění adresy, vyslané zasahující jednotky atd.). Po příjezdu na místo události je na veliteli zásahu jak situaci vyhodnotí a na základě svých znalostí se rozhodne, jakým způsobem bude jednotka zasahovat. Ovšem ne vždy má velitel všechny potřebné informace nebo jednotce mohou některé okolnosti zásah komplikovat. V danou chvíli je poskytnuta informační podpora, kterou zajišťuje operační důstojník v operačním středisku, jenž je schopen chybějící data, informace či údaje dohledat a poskytnout. Jelikož se často jedná o zdlouhavý proces, bylo navrženo řešení formou využívání koncových zařízení, která jsou schopna část těchto úkonů zautomatizovat a potřebné informace poskytnout v danou chvíli a na místě. Úspora času je u hasičského sboru jedním z nejpodstatnějších faktorů. Z tohoto důvodu mi přišlo zajímavé se na toto téma zaměřit. Mohu zde aplikovat své teoretické znalosti získané během studia a propojit je s praktickými zkušenostmi týkající se potřeb hasičských sborů. Hasičský záchranný sbor České republiky (dále HZS ČR) má zastoupení v jednotlivých krajích, ve kterých je využívání koncových mobilních zařízení různorodé. Některé kraje tato zařízení využívají a vyvíjejí další aplikace, které jim práci zefektivňují, další o začlenění této technologie uvažují a jiné kraje k tomuto opatření zatím nepřistoupily. 1

Pro účely této diplomové práce se zaměřím na koncová zařízení typu tablet PC. Jedná se o zařízení, která HZS ČR stále více začleňuje do užívání a slouží jako zdroj cenných informací při zásazích, u nichž se často jedná o záchranu života a zdraví osob, zvířat či záchranu majetku. 1.1 Cíle Prvním z cílů bylo analyzovat mobilní aplikace využívané na tabletech v krajích ČR. Jako metodu analýzy pro sběr informací jsem zvolila dotazování prostřednictvím e-mailů, telefonické komunikace nebo osobního rozhovoru. Pro porovnání využívaných mobilních aplikací jsem postupovala podle analýzy kvalitativních dat vytvářením trsů, v níž jsou data uspořádána do skupin na základě jejich podobnosti. Druhým cílem byla analýza mobilních aplikací využívaných ve vybraných sousedních státech Spolková republika Německo, Rakousko, Polsko a Slovenská republika a to ze dvou důvodů. Pokud některý ze států využívá mobilní aplikaci, kterou žádný z krajů na našem území nevyužívá, bylo by možné ji do užívání začlenit. V případě mezinárodní spolupráce je vhodné vědět, zda daný stát takovéto technologie podporuje a bude možné je společně využívat. Využité metody jsou stejné jako u předchozího cíle. Dalším z vytyčených cílů byl sběr uživatelských požadavků. Dotazování bylo realizováno formou dotazníků, které byly předány vybranému vzorku 52 hasičů, v nichž byly zastoupeny jednotlivé role, jakými jsou hasiči u výjezdu, vyšetřovatelé požáru a řídící důstojníci. Sběr požadavků sloužil jako podklad pro návrh zlepšení vybraných mobilních aplikací. Čtvrtým cílem byl návrh zlepšení vybraných mobilních aplikací a to na základě provedených analýz a vyhodnocení uživatelských požadavků, které by byly potřebné a jsou doposud nevyužívané. Tento návrh bude k dispozici hasičským sborům v České republice, kterým může pomoci zlepšit jednotlivé činnosti při zásahu a vést k efektivnějšímu využití času. Posledním cílem bylo stanovení vybraných aplikací na tabletech pro jednotlivé role (velitel zásahu, vyšetřovatel požáru, řídící důstojník), které vzniklo na základě zjištěných informací při zpracování této práce a při rozhovorech s lidmi zastávajícími některou z rolí. 2

1.2 Přínosy Očekávanými přínosy této diplomové práce jsou přehled o využívaných mobilních aplikacích u nás a ve vybraných sousedních státech a souhrn informací, které hasiči využívají při zásahu na místě mimořádné události. Dalšími jsou návrhy na zlepšení mobilních aplikací, které doposud nejsou vytvořeny, detailnější návrh vybraných aplikací a stanovení aplikací pro jednotlivé role. 1.3 Rešerše Před zahájením psaní diplomové práce byla provedena rešerše těchto prací: Diplomová práce Informační podpora Integrovaného záchranného systému kraje [1] vyhodnocuje stav informační podpory IZS Zlínského kraje. Obsahuje analýzu informačních systémů, které využívají základní složky IZS na operační úrovni. V této diplomové práci jsou navrženy možnosti zlepšení informační podpory IZS Zlínského kraje. Diplomová práce Informační podpora veliteli zásahu na místě zásahu [2] se zabývá problematikou informační podpory velitele zásahu na místě zásahu. Autor analyzoval činnosti a podklady, které má velitel zásahu k dispozici a zhodnotil stávající stav informační podpory. Práce obsahuje návrh na zlepšení informační podpory pomocí hardwarových prostředků pro velitele zásahu a návrh na potřebného programového vybavení těchto prostředků. Diplomová práce Informační podpora velitele zásahu z místa mimořádné události [3] popisuje důležitost informační podpory velitele zásahu a vzájemnou spolupráci s operačním střediskem. Analyzuje současnou podporu s využitím moderních technologií. Rozepisuje hardwarové i softwarové informační prostředky. Bakalářská práce Návrh modelu informačního a komunikačního systému HZS JMK [4] navrhuje zlepšení informačního systému využívaného hasiči. Jsou zde popsány jednotlivé části informačního systému, jejich vzájemná komunikace a způsob jak je informace o mimořádné události zpracovávána. 3

2 Popis hasičského záchranného sboru V této kapitole je popsána funkce hasičského záchranného sboru se zaměřením na činnost krajských operačních středisek a důležitost informací, které jsou potřebné pro zpracování a ukončení mimořádné události. Informace v této kapitole vycházejí ze zdrojů [7] - [13]. V celé práci pracuji s termínem mimořádná událost, proto je potřeba vymezit, co tento pojem znamená. Dle [5] je mimořádná událost definována jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Jedná se o přechod z rovnovážného stavu do stavu mimořádného, ve kterém jsou ohroženy chráněné hodnoty život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Je nutné přijmout mimořádná opatření k dočasnému zvýšení výkonnosti daných sil a prostředků nasazených na řešení mimořádné události (dále MU). Obrázek 1: Členění mimořádné události (Zdroj:[6]) 4

2.1 Hasičský záchranný sbor ČR,,Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. [7] Hasičský záchranný sbor ČR (dále HZS ČR) je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému (dále IZS), který zajišťuje postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. V rámci IZS Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS, se správními úřady a dalšími státními orgány, orgány samosprávy, fyzickými a právnickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. HZS ČR má ve své působnosti i ochranu obyvatelstva. 2.2 Působnost a úkoly Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly a kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony, které Parlament České republiky projednal a schválil v červenci 2000 s účinností od 1. ledna 2001. Jedná se o: zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR upravuje působnost HZS ČR. Hasičské záchranné sbory na okresní úrovni byly nahrazeny hasičskými záchrannými sbory na úrovni krajské. Hasičské záchranné sbory krajů jsou organizačními složkami státu a přebraly výkon státní správy. [8] 5

V případě rozsáhlejších mimořádných událostí, jež vyžadují spolupráci více záchranných složek, jsou jejich práva a povinnosti upravovány zákonem o integrovaném záchranném systému. Zákon [5] definuje pojem integrovaný záchranný systém jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Podrobně upravuje kompetence státních orgánů a orgánů samosprávných územních celků na všech řídících úrovních (celostátní, krajská, i obecní) k přípravě na mimořádnou událost, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatel. Tento zákon představuje pouze koordinaci postupu složek IZS, nezasahuje tedy do jejich kompetence či postavení. Jedná se o vymezení pravidel pro společný zásah složek IZS, které po ukončení záchranných a likvidačních prací dále zastávají svoji primární činnost. [5] Zákon o krizovém řízení upravuje situace, kdy rozsah MU (živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie) je tak rozsáhlý, že obvyklá činnost správních úřadů a složek IZS nepostačuje na jeho odstranění (tzn. standardními prostředky a postupy nelze odvrátit ohrožení lidských životů, zdraví, majetku a životního prostředí). Za těchto okolností hovoříme o krizové situaci a jako opatření je vyhlášen některý z krizových stavů. Zákon upravuje působnost a pravomoc státních orgánů (vláda, ministerstva, ústřední správní úřady) a orgánů územních samosprávných celků (orgány kraje a obce) při přípravě na krizové situace a při jejich řešení. [9] Zákon o požární ochraně formuje podmínky pro ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry. Poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných MU, tím že jsou stanoveny povinnosti ministerstev a dalších správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Správními úřady pro účely požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a hasičský záchranný sbor kraje. Povinnosti státní správy v oblasti požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona vykonávají v přenesené působnosti orgány krajů a orgány obcí. [10] Činnosti HZS ČR, které vyplývají z výše zmíněných zákonů, jsou uvedeny na obrázku číslo 2. Je možné je rozdělit na dvě části, a to na část týkající se činnosti jednotek požární ochrany (JPO) v případě vzniku MU a na oblast preventivní, která probíhá stále nezávisle na MU. Červeně jsou vyznačeny činnosti, k nimž se váže má diplomová práce. 6

Činnosti HZS Jednotky PO Prevence Provedení záchranných a likvidačních prací Spolupráce IZS Prevence havarijních stavů Ochrana obyvatel a krizové řízení Humanitární pomoc Řešení krizových situací Psychologická pomoc Preventivně výchovná činnost Kontrolní činnost 2.3 Organizační struktura Obrázek 2: Činnosti HZS (Zdroj: autor) HZS ČR tvoří Generální ředitelství HZS ČR (GŘ), spadající organizačně pod Ministerstvo vnitra, čtrnáct hasičských záchranných sborů krajů, Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku- Místku. Součástí GŘ HZS ČR jsou vzdělávací, technická a účelová zařízení: odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc. 7

Obrázek 3: Organizační schéma HZS ČR (Zdroj: [7]) Pro lepší orientaci uvádím jako příklad organizační strukturu Středočeského kraje, kde jsou přehledně uvedeny jednotlivé úseky. V každém kraji se organizační struktura může lišit podle potřeb daného kraje. Obrázek 4: Organizační schéma HZS Středočeského kraje (Zdroj: [7]) 8

2.4 Operační a informační střediska Nezbytnou součástí HZS je činnost operačních a informačních středisek, která jsou na úrovni krajů (dále jen KOPIS). Najdeme ještě několik okresních operačních středisek (OPIS), která jsou postupně uzavírána a jejich působení přebírají KOPIS. K této centralizaci dochází z několika důvodů. Náklady na neustálou obnovu telekomunikačních a počítačových technologií vzhledem k jejich rychlému vývoji jsou vysoké. Samotné zavádění těchto technologií zabere mnoho času a většina tísňových volání je prováděna prostřednictvím mobilního telefonu, a ta již automaticky končí na KOPIS. Odborná příprava kvalifikovaného personálu se díky sjednocení také provádí lépe. [11] Mezi základní aktivity KOPIS patří: Rozhodovací reakce na mimořádné události a krizové stavy, určení sil a prostředků a jejich vyslání, spolupráce v rámci IZS, informační podpora nasazených sil a prostředků, komunikace s velitelem zásahu. KOPIS zahajuje událost v případě přijetí hovoru na tísňové linky 150 nebo 112. Jednotné telefonní číslo tísňového volání je také odbavováno v rámci KOPIS HZS ČR. Technologie telefonních center tísňového volání 112 propojuje základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor České republiky, Policii České republiky a zdravotnickou záchrannou službu. Tím je umožněno rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitá reakce záchranných složek. Moderní softwarové vybavení přitom umožňuje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu. Číslo 112 ovšem neznamená konec národních linek typu 15X. Tísňové volání na linku 112 je určeno: Pro cizince, protože je zde zaručeno odbavení volání v cizím jazyce (AJ, NJ, dále je připravována jazyková podpora ve čtyřech dalších jazycích). Pro oznámení závažných mimořádných událostí, zejména když vyžadují zásah více složek IZS. 9

Pro oznámení mimořádných událostí, při nichž volající neví, které národní číslo tísňového volání má zvolit. Národní čísla tísňového volání je nutné zachovat, aby je občan mohl využít v případech, v nichž není potřeba zásahu několika složek (oznámení o krádeži, o úrazech či požáru aj.) Při volbě tísňového čísla 112 dojde k malému zdržení než je k dané události přiřazená daná složka či složky. Při vytočení čísla 150 při ohlášení požáru občan předává zprávu rovnou hasičům. Pro mou práci je z činnosti KOPIS důležitá informační podpora nasazených sil a prostředků a komunikace s velitelem zásahu. [12] 2.5 Telefonní centra tísňového volání Telefonní centra tísňového volání (dále jen TCTV ) jsou novým prvkem pro příjem tísňového volání. TCTV zabezpečuje činnost příjmu tísňového volání na linku 112 a to v rámci KOPIS. K zajištění funkčnosti je nutné propojení výstupů technologie TCTV do softwarových produktů Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR a HZS ČR, aby se data z TCTV přenášela přímo do software využívaného pro vysílání sil a prostředků (jednotky požární ochrany, složky IZS a technika). TCTV zajišťují: příjem tísňových volání na lince 112 a 150 novou technologií a datový přenos informací o mimořádné události na pracoviště operačních středisek základních složek IZS, včetně zpětného příjmu stavových hlášení, příjem datové věty od operačních středisek základních složek IZS, propojení specifických tísňových volání na pracoviště operačních středisek základních složek IZS. Základním principem této technologie je vytvoření datové věty v systému TCTV 112, která obsahuje potřebné informace o nahlášené mimořádné události a ohlašovateli této mimořádné události, a její rychlé dopravení na operační středisko základní složky IZS, které podle těchto informací vyšle potřebné síly a prostředky k místu mimořádné události. Tento princip zajišťuje zkrácení doby od příjmu tísňového volání do vyslání sil a prostředků zejména v případech, kdy je nutný zásah více složek IZS. Více o systému v další kapitole. [12] 10

2.6 Informační podpora operačních středisek Informace z operačního střediska je možné rozdělit do dvou kategorií. Informace, které jsou prvotní a jsou získány z nahlášení mimořádné události a převedeny do datové věty. A informace, jež jsou zjišťovány následně a upřesňují danou situaci. Prvotní informace mohou být nepřesné či málo obsáhlé a to možným šokem nebo vzniklou panikou volajícího. Informace, které potřebuje velitel zásahu znát před a při vedení zásahu: Informace o místě dojezdu, informace o místě události, informace pro vedení zásahu. 2.6.1 Informace o místě dojezdu Tyto informace upravují trasu přepravy jednotky. Událost vždy nemusí být nahlášena přesně, jelikož volající, kteří se dovolali na operační střediska, nemusí danou lokalitu znát. Proto jsou KOPIS vybavena programem, který zaměřuje polohu volajícího s přesností na stovky metrů. Tímto způsobem je možné automaticky identifikovat zeměpisnou polohu mobilního telefonu, pevné telefonní linky i telefonní budky. Velitel zásahu má k dispozici tyto údaje formou příkazu k výjezdu. Dále už je předpokládána jeho znalost příslušné lokality s využitím mapových pokladů nalézajících se v každém voze. Problém ovšem vyvstává při uzavírkách a pracích na silnici, kdy velitel rychle přehodnocuje nejrychlejší trasu. Je možné využívat navigace GPS, musejí být ovšem přizpůsobeny HZS. Hasiči mohou vjíždět do zákazů vjezdu, jednosměrných ulic či využívají polních cest a tuto možnost komerční běžně dostupné navigace neumožňují. 2.6.2 Informace o místě události Tyto informace popisují místo události, aby bylo možné udělat si představu o obtížnosti terénu. Získávají se přímo od ohlašovatele či pomocí geografického informačního systému. Tento systém podává ucelenou představu o místě zásahu. Zda se jedná o pozemní komunikaci, městskou zástavbu, lesy či špatně přístupné prostory. Pokud nejsou tyto údaje na příkazu k výjezdu, jsou dodány veliteli zásahu od KOPIS. 11

2.6.3 Informace pro vedení zásahu Jednotlivé činnosti a úkoly velitele zásahu jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Vedle stanovených povinností a vlastních znalostí velitele zásahu je nezbytná informační podpora KOPIS, která jeho práci usnadňuje. Informace se liší na základě druhu mimořádné události. Druhy mimořádných událostí rozlišovaných u HZS ČR: požár dopravní nehoda únik nebezpečné chemické látky únik ropného produktu technická havárie technická pomoc technologická pomoc ostatní pomoc radiační havárie a nehoda ostatní mimořádná událost planý poplach S druhem události a jejím rozsahem je velitel zásahu obeznámen již na stanici a má jej k dispozici na příkazu k výjezdu. Na jeho základě může rozhodnout o nasazení prostředků. 2.6.4 Prostředky pro přenos informací Spojovými prostředky pro přenos informací při zásahu se rozumí: radiové prostředky linkové prostředky faxové prostředky datové prostředky optické přenosy akustické přenosy 12

Spojovými silami pak jsou: obsluha spojových prostředků spojky, pomocníci kurýři Informace u zásahu se mohou předávat na poradách při osobní komunikaci velitelů, případně štábu. Dále je pak možnost využít dohodnutých nebo daných signálů. [13] 13

3 Popis informačního systému HZS ČR Kapitolu o informačním systému HZS ČR jsem uvedla z důvodu, aby bylo možné vytvořit si ucelený náhled na využití informací spojených s mimořádnou událostí. Česká republika má 238 požárních stanic, které podle svého místa působnosti spadají pod jeden ze 14 krajů. Dohled nad stanicemi zajišťuje KOPIS. Celý informační systém HZS ČR pracuje pod databází Oracle a je propojen jednotlivými softwarovými moduly, které jsou k fungování informačního systému potřeba, respektive se z těchto modulů hasičský informační systém skládá. Vše, ohledně hasiči využívaného informačního systému, zajišťuje společnost RCS Kladno. Informace v této kapitole vycházejí ze zdrojů, [15] - [21]. Informační systém HZS se skládá z modulů IKIS, IKIS II., ISV Admin a programu Spojař, dále jsou využívány TCTV 112, Geografický informační systém, GPS a databáze nebezpečných látek. Jako výstupní zařízení jsou používány tiskárny a mobilní zařízení (PDA, tablet, mobilní telefon). Obrázek 5: Aplikační architektura programů využívaných HZS ČR (Zdroj: autor) 14

3.1 Moduly informačního systému HZS 3.1.1 IKIS I. Integrovaný komunikační a informační systém je tvořen několika navzájem propojenými jednoduchými webovými stránkami. Mezi jeho funkce patří přehled událostí, v němž je možné zobrazit aktuálně rozpracované události nebo jejich přehled za určité časové období. Strážní kniha, která slouží jako docházkový systém. Informace ohledně jednotky požární ochrany (JPO), jejich označení a seznam techniky. Důležitou součástí jsou kontakty. Obrázek 6: Obrazovka IKIS - strážní kniha (Zdroj: [15]) 3.1.2 IKIS II. Skládá se z několika jednotlivých částí, jakými jsou strojní služba, chemická služba, technická služba a služba spojová. Všechny tyto části obsahují technické vybavení jednotek. Ve strojní službě najdeme údaje o vozidlech, plošinách, žebřících aj. Chemická služba obsahuje data o dýchacích přístrojích, ochranných oblecích či teploměrech atd. Technická služba má na starosti hadice, hydraulické nůžky aj. Spojová služba je seznamem radiostanic jednotlivých požárních vozidel. Další součástí jsou automatické akce, 15

ve kterých je možné v závislosti na propozicích požární stanice nastavit např.: automatické spouštění sirén, světel, otevírání garážových vrat a dalších. Tento modul umožňuje přidělení práv osobám k přístupu. Obrázek 7: Obrazovka IKIS II. - příkaz k jízdě (Zdroj: [15]) 3.1.3 ISV Admin Administrátorská aplikace databázového systému HZS ČR, která funguje pod databází Oracle. 3.1.4 SSU Statistické sledování událostí slouží k analýze zásahů a sledování různých fází rozpracování MU. Mezi další činnosti patří kontrola kompletnosti dat v programu SSU, správa nastavení úrovně přístupových oprávnění pro jednotlivé příslušníky HZS, evidence událostí, informační podpora velitelům jednotek (velitelům zásahů) v oblasti zpracování zpráv o zásahu (ZOZ), zálohování dat a jejich pravidelné vyhodnocování. 16

Obrázek 8: Obrazovka SSU se stavem událostí (Zdroj: [15]) 3.1.5 Spojař V tomto případě se nejedná o modul, ale o program, který má přes databázi Oracle přístup k údajům z výše zmíněných modulů. Při zásazích je Spojař podpůrným nástrojem pro jejich řízení, slouží k detailnímu rozboru informací o zásahu a veškeré technice, vozidlech a osobách vyjíždějících k zásahu. Pracují s ním zaměstnanci KOPIS, jehož prostřednictvím dokáží čerpat data z ostatních modulů, také je propojen se systémem TCTV 112, a to formou datových vět. Program je vytvořen na zakázku pro HZS ČR a je nastaven tak, aby při jednotlivých výběrech požárních poplachů dodržoval stanovené vyhlášky a zákony. 17

Obrázek 9: Obrazovka programu Spojař (Zdroj: [15]) V rámci systému jsou instalovány dispečerské aplikace: přehled o aktuálně řešených mimořádných událostech HZS ČR příjem informací (datových vět) z telefonních center tísňového volání 112 propojení s GIS systémem sledování stavu sil a prostředků Hasičského záchranného sboru ČR automatické navržení techniky dle místa, typu a rozsahu události přehled příslušníků profesionálních i dobrovolných jednotek, adresy spojení kontakty na pohotovostní služby automatické odesílání SMS zpráv automatické doručování hlasových zpráv včetně hlasové syntézy zaznamenání přijatých tísňových hovorů spouštění automatických technologických akcí, a hlasových přenosů 18

informace o jednotkách požární ochrany (profesionálních i dobrovolných) automatické odesílání informací o událostech HZS ČR do celostátního přehledu mimořádných událostí informace o událostech ovlivňujících situaci na pozemních komunikacích ČR do Národního dopravního a informačního centra [15] 3.2 TCTV 112 Systém TCTV umožňuje datové předání identifikovaných údajů o čísle volajícího, adrese telefonní stanice a jejím majiteli, poloze mobilního telefonu a další informace získané při odbavování na TCTV. Tento druh informací již není nutné získávat od volajícího. Systém se skládá ze 14 vzájemně propojených TCTV. Všechna centra jsou zastupitelná jiným krajským centrem. Propojení je realizováno na úrovni propojení hlasových ústředen (distribuce hlasu od volajícího k operátorovi) i na úrovni datové konektivity (aplikační nadstavba TCTV Manažer 112, geografický informační systém, distribuce datové věty atd.). 3.2.1 Manažer Aplikace pro přidělování práv, zajišťující autorizaci, spouštění a samotný běh dalších spuštěných aplikací. 3.2.2 Dispečer 112 Hlavní funkcí této aplikace je příjem a následné řešení tísňové zprávy. Aby bylo možné zprávu přijmout, je potřeba znát některé údaje od volajícího. Systém TCTV 112 je z velké části automatický a proto jsou některé části automaticky vyplňovány. Jedná se o informace zobrazené o volajícím, zejména o číslo volajícího či IMEI číslo telefonu. Identifikace adresy události, pro jejíž zjištění je možno využít několika zdrojů (služba Info35, GIS klient, vyhledání polohy liniových prvků aj.). Klasifikace události, druhy možných typů mimořádných událostí, které jsou vypsány u činností operačních a informačních středisek. Klasifikace také určuje, které IZS složce bude formou datové věty událost předána. Modul umožňuje přepojení na jednu ze složek IZS a svázat hovor s danou událostí. 19

Obrázek 10: Klasifikace událostí (Zdroj: [16]) 3.2.3 GisMap klient GisMap klient zajišťuje geografickou podporu operátora. Na základě získaných údajů z Dispečeru 112 je automaticky vycentrován mapový podklad, podle identifikace adresného bodu. Polohu mohou operátoři sami vyhledat či vrátit počáteční stav automatického vycentrování. 3.2.4 Přehledová aplikace Přehledová aplikace slouží k zobrazení stavů TCTV systémů. Je možné otevřít přehled operátorů, jenž jsou přihlášeni po celé České republice, včetně jejich profilu, jazykové vybavenosti nebo stavu (připraven, zaneprázdněn, přestávka). Dále je možné zobrazit seznam neuzavřených řešených událostí a přehledy všech událostí na všech TCTV. U zobrazených událostí je možné vidět detailnější informace. 3.2.5 Administrátor TCTV Administrátor TCTV je aplikace sloužící k řízení a správě uživatelských účtů. Přiděluje přihlašovací jména a hesla, na jejich základě různá přístupová práva. 3.2.6 Administrátor systému Administrátor systému slouží ke správě rajonizačních pravidel pro jednotlivé územní celky nebo liniové úseky. 20

3.2.7 Datová věta Jedná se vygenerovaný protokol datových zpráv ve formátu XML. Je složen z několika typů zpráv, které slouží pro předávání informací, kontrolu stavů, potvrzování předání dat atd. K fyzickému předání informací vytěžených operátorem dochází pomocí datové zprávy typu. Datová věta obsahuje ve svých sekcích všechny informace získané operátorem. Sekce začíná <sekcex> a končí </sekcex>. Zajímavé sekce datové věty: <caller> - jméno a číslo volajícího <addr-call> - informace o adrese volajícího. Při volání z pevné sítě je identifikace prováděna pomocí UIR i GIS souřadnic <addr-event> - identifikace místa jak pomocí UIR, tak pomocí GIS souřadnic <mastcall> - pomocí/prostřednictvím jakého operátora a na jaké číslo byl uskutečněn tísňový hovor. <ctx112> - identifikace TCTV a operátora (jménem a číslem), kde byla datová věta pořízena <assign> - identifikace složek IZS, kterým je určena [16] 3.3 Geografický informační systém GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený pro efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací. [17] GIS pracuje s geodaty, jež jsou definována geometrií, atributy, topologií a dynamikou a skládají se z jednotlivých geoobjektů, které jsou součástí modelované reality. GIS u HZS pomáhá v operačním nebo v krizovém řízení, při ochraně obyvatel, v prevenci a jako informační podpora jednotek na místě zásahu. HZS potřebuje specifické informace a proto má k dispozici velký objem dat, která jsou obsažena v datovém skladě, o nějž se starají pracovníci Institutu ochrany obyvatel v Lázních Bohdaneč. Data nejsou ovšem určena jen pro potřeby HZS, ale dle smluv s poskytovateli jsou distribuována dalším složkám IZS. Kraje se od sebe navzájem liší, a proto je nutné sbírat data regionálně. O sběr dat se starají pracovníci GIS, spolupracující s krajskými úřady a magistráty, s krajskou hygienickou stanicí, krajskými vodovody a kanalizacemi, s ředitelstvím národních parků 21

a chráněných krajinných oblastí atd. V rámci této spolupráce vznikají specifická data, která jsou pro jednotlivé kraje HZS nezbytná. Pracovníci GIS tato sesbíraná data upravují, průběžně aktualizují a vhodně začleňují do GIS systémů. Systém GIS je propojen s TCTV 112 na úrovni GISMap klienta a se Spojařem. Data uložena v datovém skladu tvoří pouze podklad, nad kterým se zobrazuje velké množství tematických vrstev, jež slouží jako informační podpora při zásahu. Specifická data usnadňují orientaci na mapě. Jedná se o ta data, která jsou typická pro hlášení mimořádných událostí, např.: hrady, zámky, divadla, významné výškové stavby, komíny atd. Obrázek 11: Obrazovka GIS (Zdroj: [17]) 3.4 Databáze nebezpečných látek Databáze nebezpečných látek je aplikací, která obsahuje informace o druhu nebezpečné látky, její identifikaci, použití možného hasebního materiálu a ochranných prostředků. Může se také jednat o aplikace určené k modelaci. V těchto databázích je možné 22

vyhledávat danou látku například podle: jejího názvu, UN čísla 1, Kemllerova kódu 2 aj. Nejvyužívanějšími typy jsou: NEBEL, MEDIS-ALARM a Rozex Alarm. 3.4.1 NEBEL NEBEL byl původně vytvořen jako databáze pro HZS ČR a proto všechna KOPIS mají k dispozici licenci i samotný program. Obsahuje informace o třídě nebezpečnosti látek, jejich vlastnostech, požárně technické charakteristiky, legislativu ADR, druhy a použití ochranných materiálů včetně doby užití a jejich rezistence na určitou látku aj. Oproti MEDIS-ALARM je méně přehledná. [11] 3.4.2 MEDIS-ALARM Databáze MEDIS-ALARM obsahuje podrobné informace o více než 8700 nebezpečných látkách, které jsou ze seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek podle vyhlášky č. 369/2005 Sb. Dále jsou zde údaje o ropných produktech, derivátech či látkách, jež jsou klasifikovány jako nebezpečné podle předpisů ADR/RID 3. [18] 3.4.3 Rozex Alarm Aplikace Rozex Alarm umožňuje modelování úniků nebezpečných chemických látek, vytváření prognóz havarijních projevů a rychlé generování potřebných informací pro jednotky IZS. Obsahuje databázi cca 10000 nebezpečných látek se všemi charakteristikami. Vygenerované výsledky lze zobrazit do mapových vrstev, jelikož se jedná o soubory XML, přičemž nezáleží na typu geografického systému uživatele. [19] 1 Charakteristické čtyřčíslí, přiřazené dnes asi 3000 látkám a jejich směsím, které látku nebo směs jednoznačně identifikuje. 2 Značí nebezpečnost nebezpečné látky. 3 Dohody pro přepravu nebezpečných věcí po silnici a železnici. 23

4 Proces zpracování mimořádné události Proces zpracování mimořádné události uvádím z důvodu, aby bylo možné vidět, jak probíhá práce hasičů od vzniku MU až po její ukončení, jelikož těchto činností se dotýká informační podpora a je zde místo pro uplatnění mobilních koncových zařízení. V této kapitole jsem vycházela ze zdroje [14] a [20]. Normou ISO 9001 je proces definován jako Soubor vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy. Jako notaci pro popis procesu jsem zvolila Business Process Modeling Notation verzi 2.0 (BPMN), která slouží ke grafickému znázornění podnikových procesů. Obrázek číslo 12 popisuje použité prvky BPMN. Obrázek 12: Grafické prvky BPMN (Zdroj: autor) 24

Obrázek 13: Proces zpracování mimořádné události (Zdroj: autor) 4.1 Přijetí a zpracování mimořádné události Mimořádná událost je zahájena přijetím hovoru na tísňovou linku. Není potřeba rozlišovat, jestli se jedná o linku 112 nebo 150, jelikož systém TCTV převede informace rychle do Spojaře za pomoci datové věty. Při zpracování dané události je někdy nutné, 25

aby operační důstojník získané informace upravil či doplnil pro následné vyhodnocení situace. Operační důstojník všechny informace zpracovává ve Spojaři, který je napojen na ostatní moduly (IKIS, IKIS II., ISV Admin, SSU). Pokud jsou všechny informace vyplněné správně a jsou vybrány příslušné jednotky, které na místo určení vyjedou, vyhlašuje operační důstojník výjezd. Jestliže je potřeba spolupráce složek IZS, předává informaci jednotlivým složkám. Současně se na požárních stanicích, jež byly k výjezdu určeny, tiskne příkaz k výjezdu. Na příkazu k výjezdu je uvedena událost a upřesnění trasy. Poplach je na požárních stanicích vyhlášen rozhlasem. Pokud se jednotka nevyskytuje na stanici, obdrží informaci pomocí radiostanice. Sbory dobrovolných hasičů (SDH) jsou na výjezd ve většině obcí upozorněni SMS zprávou. Příkaz k výjezdu a SMS zprávy jsou realizovány formou datové věty, která je výstupem z programu Spojař. Jednotka po dojezdu na místo události provede záchranné a likvidační práce. V případě potřeby obnovovacích prací (živelná pohroma, únik plynu aj.) je provede také nebo místo události předá příslušné organizaci, která se o nápravu postará. Jestliže došlo k likvidaci mimořádné události, jedná se o konec zásahu a jednotka se vrací zpět na svou základnu. 4.2 Zpracování dokumentace k mimořádné události Uhašením požáru, likvidací nebezpečných stavů, odčerpáním vody atd. práce spojená s výjezdem nekončí. Po návratu na základnu vyplňují velitelé jednotek zprávu o zásahu (ZOZ), ve které je uvedeno o jakou událost se jednalo, co vše bylo použito, kdo byl přítomen aj. Mezi hlavní datové prvky ZOZ patří: datum a čas ohlášení události; malá písmena směna (A, B, C) typ události specifikace zásahu rozsah události vyhlášený stupeň poplachu adresa místa události doplňující informace (jsou-li potřebné) 26

zúčastněné jednotky PO u každé jednotky se zvlášť zapisuje: o časový průběh zásahu o činnost jednotky o použité ochranné prostředky o nasazená hlavní technika (označení vozidla) a časový záznam průběhu o osoby zadané v příkazu k výjezdu o počet ujetých km ze stanice na místo zásahu [20] Vyplněnou ZOZ uloží velitel zásahu do systému jako uzavřenou událost a ta poté slouží ke kontrole o zásahu. Po vyplnění a uzavření ZOZ v systému se dále statisticky sleduje a zpracovává pro statistické sledování událostí. Např. počet nehod v kraji, počet pohotovostních výjezdů na stanici a na směnu, požáry v kraji, sledování rozsahu událostí, atd. Na konci měsíce se veškeré statisticky zpracované ZOZ souhrnně odesílají na generální ředitelství HZS ČR k centrálnímu zpracování pro celou ČR. 27

5 Analýza současného stavu využívání koncových zařízení u HZS ČR Jako výchozí zdroj pro získání informací jsem zvolila Ministerstvo vnitra ČR. Z odpovědí vyplynulo, že HZS ČR nemá k dispozici žádnou informační strategii, ve které by byly sepsány informační technologie využívané v rámci HZS ČR. Tato skutečnost má své opodstatnění, a to z důvodu rozdílného financování jednotlivých krajů. Dalším důvodem je také fakt, že posláním HZS ČR je záchrana osob, zvířat a majetku a využití informačních technologií je stále považováno za podpůrnou činnost a nikoli jako cesta vedoucí k zefektivnění práce. Jelikož není k dispozici žádný přehled ohledně nynějšího stavu používání koncových zařízení, bylo nutné takový souhrn sestavit. Pro doplnění uvádím, že pro účely této diplomové práce jsem se z koncových zařízení zaměřila jen na tablet PC (zkráceně tablet). K tomuto účelu jsem zvolila metodu dotazování podle jednotlivých krajů a to buď e-mailem, telefonicky či osobním setkáním. Výsledkem je tabulka, ve které je uvedeno využití tabletů podle krajů, v podkapitolách jsou rozepsány aplikace, jenž jsou na území ČR využívány. Pro porovnání aplikací jsem zvolila metodu analýzy kvalitativních dat vytváření trsů, kdy jsou data uspořádána do skupin na základě jejich podobnosti. Doplněním k aplikacím je vždy tabulka, ve které jsou porovnány podle zvolených funkcionalit. Analýza je doplněna o případovou studii z Moravskoslezského kraje. Využití tablet PC podle krajů ČR 6 1 2 5 testují plánují používají nepoužívají Graf 1: Využití tablet PC podle krajů ČR (Zdroj: autor) 28

Tablety jsou používány v 5 krajích, a to v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském, Plzeňském a Libereckém. V Praze dochází k testování. Jihomoravský a Zlínský kraj o nasazení této technologie uvažují. V krajích Vysočina, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký a Pardubický tablety zatím nepoužívají. 29

Tabulka 1: Přehled využívaných aplikací na tablet PC podle krajů ČR (Zdroj: autor) Kraj Použití koncových mobilních zařízení tablet PC Platforma Navigace Aplikace pro dopravní nehody Databáze nebezpečných látek Mobilní aplikace GIS Katastrální mapy Přehled zákonů a norem Praha testování android Google mapy Android Rescar IS DOK ne ne iaspi ano Středočeský používají android SMS Navigace Android Rescar IS DOK Jihočeský nepoužívají GIS přes web.rozhr. AKatastr iaspi ano Plzeňský používají android Google mapy Android Rescar Dangerous goods manual ArcGis ikatastr ne ne Souhrn metodických předpisů pro JPO Karlovarský Ústecký nepoužívají nepoužívají Liberecký používají android Google mapy Android Rescar Dangerous goods manual ArcGis ikatastr ne ne Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský nepoužívají nepoužívají nepoužívají plánují Olomoucký používají windows Sygic Rescar Medis-Alarm ne ne ne ne Zlínský plánují Moravskoslezský používají windows Sygic Rescar Medis-Alarm ne ne ne ne 30

5.1 Případová studie využívání tabletu PC v Moravskoslezském kraji Případovou studii uvádím z důvodu lepšího pochopení popisované problematiky a sloužila jako příprava pro kapitolu 5.2. Moravskoslezský kraj patří v rámci HZS ČR k nejvyspělejším, a s využíváním koncových zařízení typu PDA, chytrého telefonu, tabletu nebo notebooku mají jeho příslušníci zkušenosti a používají je v běžném provozu. V případové studii se opět zaměřuji pouze na tablety. [23] 5.1.1 Tablet PC Hardwarový prostředek, který je k dispozici na místě události by měl splňovat následující parametry: Mechanická odolnost: měl by být odolný proti otřesům a nárazům Klimatická odolnost: vůči vlhkosti nebo přítomnosti vodní tříště, sněhových vloček, nepříznivých vysokých a nízkých teplot Výdrž akumulátoru: zařízení musí být schopno pracovat několik hodin na vlastní zdroje, musí být umožněna jednoduchá výměna akumulátoru, případně připojení 12V napáječe nebo externího napájecího zdroje Jednoduché ovládání: bez použití myši, možnost použití pera a dotykové obrazovky, ale naopak možnost připojení různých periférií (USB, CD-ROM apod.) Dostatečný výkon a kapacita: tak, aby počítač byl schopen pojmout data, rychle s nimi pracovat a provádět s nimi v rozumném čase všechny operace Dostatečná kvalita zobrazení: pro použití v terénu je třeba, aby monitor byl čitelný na přímém slunečním světle, aby měl vhodné rozlišení a hlavně takovou velikost, aby texty, grafika a mapy byly dostatečně čitelné. Využívaným odolným tabletem na našem trhu pro hasiče je Xplore technologies řady ix104. Je vyroben z odolného materiálu, který zabezpečuje využití tabletu v extrémních podmínkách (voda, prach, vysoká teplota, chemická látka, vibrace aj.). I s touto konstrukcí se nejedná o těžké zařízení, naopak je lehký a ergonomicky řešený. Je hardwarově flexibilní, ke komunikaci je možné využívat různé sítě, obsahuje externí 31

GPS kartu a ovládání je zajištěno perem či dotykem. Jsou jím vybavena první vyjíždějící vozidla, ve kterých je tablet upevněn speciálními držáky, z nichž je možné jej vyjmout nebo si jej vytáhnout pomocí držáku umístěného na pohyblivém rameni až na úroveň dveří kabiny automobilu. Obrázek 14: Tablet PC ix104c3plus Xplore (Zdroj: [28]) 5.1.2 Technické zajištění Aby bylo zaručeno pokrytí GSM signálem i v garážích, jsou v nich k dispozici externí antény a převaděče. Komunikaci mezi tabletem a operačním střediskem zajišťuje PointX server, který je VPN tunelem propojen s přijímačem umístěným v hasičském voze. Operační systém využívaný na v tabletech je Windows a to z několika důvodů. PointX server i program Spojař podporují pouze platformu Windows. Pro zajištění plné funkčnosti všech aplikací a jejich vazeb je nutné využívat uživatelské prostředí, které je jednoduché na ovládání, ale zároveň aby nepověřená osoba nebyla schopna nastavení změnit. 5.1.3 Využívané aplikace Pro potřeby HZS ČR byla společností Sygic vytvořena navigace Alarm. Hasičské vozy jedoucí k výjezdu mají právo přednostní jízdy a různé výjimky ze silničního zákona (jízda v protisměru, zákaz vjezdu atd.), využívají např. polní a jiné nestandardní cesty, a proto není dobré pro tyto účely používat běžnou navigaci. Tento systém je samozřejmě propojen prostřednictvím PointX serveru s KOPIS. 32

Dokumentace zdolávání požáru (DZP) se skládá z cca 500 karet, na kterých je popsáno jak řešit jednotlivé události. Tato dokumentace je umístěna lokálně na tabletu a je součástí příkazu k výjezdu. Jako databáze nebezpečný látek je využívána databáze Medis Alarm. Při využití této aplikace je na místě úspora času ze strany operačního střediska, jelikož nemusí nebezpečné látky vyhledávat a v případě nedostatečného rádiového signálu je jednotka schopna si poradit sama. Využívanou aplikací je také RESCAR, který je blíže popsán v podkapitole 5.1.2. 5.1.4 Systematizace Tablety jsou v rámci Moravskoslezského kraje využívány jen v prvních vyjíždějících vozidlech. Tato vozidla jsou na místě události vždy první a také v něm jede velitel jednotky. Nejedná se o levné řešení a je potřeba ho efektivně využívat. Ostatním hasičským vozům postačí jen navigace. Rozpor ovšem vyvolává užití těchto zařízení mezi vyšetřovateli a řídícími důstojníky. Aby byla zachována maximální konektivita k PointX serveru, měl by tablet být zabudován ve voze, jelikož v případě žádného datového pokrytí není možné některé aplikace využívat, nejsou-li umístěny lokálně v zařízení. Jelikož tyto pozice potřebují spíše zapisovat údaje spojené s událostí, je pro ně vhodnější zařízení notebook a GPS navigace. 5.2 Využívané aplikace v tabletu PC Zdroje k využívaným aplikacím jsou uvedeny v tabulce elektronických zdrojů. Tabulky porovnání jsou sestaveny na základě zvolených funkcionalit aplikací. 5.2.1 Navigace Jedná se o nejvyužívanější aplikaci. Vedle samotné navigace, která usnadňuje dojezd na místo MU je snaha o její propojení s příkazem k výjezdu, v němž je uvedeno o jakou MU se jedná, v jakém je rozsahu a kde se nachází. Příkaz k výjezdu je výstupem z programu Spojař a jeho součástí je dokumentace ke zdolávání požáru. Toto propojení je realizováno u navigací Sygic pro HZS ČR. SMS Navigace přijímá souřadnice GPS odeslané operačním střediskem. Kraje, které propojení nevyužívají, používají navigaci od společnosti Google, jež je součástí tabletů s platformou Android. 33