Výroční zpráva 2007 Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík, o.s.
Hafíci děkují Jelikož si velmi ceníme toho, že Vám můžeme předložit Výroční zprávu občanského sdružení Hafík za rok 2007, věnujeme úvodní slovo těm, díky kterým je naše výroční zpráva naplněna optimismem, krásnými zážitky, nevšedními aktivitami, atmosférou letního tábora a pocitem, že kvalitně prováděná canisterapie je přínosnou a pomáhající metodou. Děkujeme především našim canisterapeutickým týmům - pejskům a jejich psovodům - za jejich obětavou dobrovolnickou činnost. Děkujeme dobrovolníkům, kteří podporují canisterapeutické týmy a pomáhají koordinovat naše aktivity. Děkujeme přijímajícím organizacím a také klientům za pozitivní vztah ke canisterapii. Věříme, že Vás naše Výroční zpráva zaujme a že v ní naleznete tolik radosti, kolik ji my sami prožíváme při praktikování canisterapie. 2
Kdo jsme Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík vzniklo v lednu roku 2001 jako výcvikové canisterapeutické sdružení, které se zabývá výukou trenérů pro výcvik terapeutických psů, výcvikem canisterapeutických týmů a především praktikováním odborné canisterapie. Podnětem k založení sdružení se stala především potřeba zavedení profesionálně prováděné canisterapie v České Republice. V současné době máčlenská základna občanského sdružení 38 členů. Canisterapie je jednou z metod rehabilitace, která slouží k podpoře zdraví lidí všech věkových kategorií, při níž se využívá interakce mezi člověkem a psem. Pojem zdraví je přitom vnímán z bio-psycho-sociálního pohledu, canisterapie je tedy zaměřena na zdraví tělesné, duševní i sociální. Canisterapie může být prováděna různými způsoby a sledovat rozmanité cíle. Pomáhá zejména lidem s postižením nebo onemocněním, ale příznivý vliv byl zjištěn i u zdravých osob (zejména pozitivní vliv na vývoj dítěte). Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík zažádalo u ministerstva vnitra v roce 2007 o udělení akreditace vysílající organizaci v oblasti dobrovolnické služby. V době přípravy Výroční zprávy bylo o udělení akreditace pozitivně rozhodnuto a občanské sdružení Hafík se stalo jedním z akreditovaných dobrovolnických center v České Republice. 3
Cíle a poslání Provádění canisterapie jako jedné z metod podpory psychosociálního zdraví lidí všech věkových kategorií formou dobrovolnické služby (ve zdravotně sociálních zařízeních, integrační canisterapeutické tábory, psychorehabilitační kurzy, rekondiční pobyty, apod.). Výuka instruktorů pro výcvik canisterapeutických psů, výcvik psů vhodných pro canisterapii, jejich chov a komplexní příprava canisterapeutických týmů (vždy pes + psovod). Realizace vydavatelské, poradenské, prezentační a vzdělávacíčinnosti a poskytnutí tak dostatečných informací všem zájemcům o canisterapii (pořádání seminářů, přednášek aj.). Podpora integračních tendencí ve společnosti. 4
Organizační struktura Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík: občanské sdružení Sídlo: Klec 78, Třeboň 379 01 Webové stránky: www.canisterapie.org E-mailová adresa: hafik-trebon@seznam.cz IČO: 265 15 598 Registrace sdružení u Ministerstva vnitra 15. 1. 2001 Číslo účtu: 156 390 965/0600 u GE Money Bank Předseda organizace: Mgr. Jaroslava Eisertová, eisertov@zsf.jcu.cz Koordinátor činnosti: Mgr. Věra Tichá, Ph.D, tichav@zsf.jcu.cz Jednatel: Mgr. Zuzana Staffová, zuzka@egate.cz Pokladník: Zuzana Fraňková Členové výboru: prof. MUDr. Miloš Velemínský Csc. odborný poradce Doc.PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph.D. Revizní komise: předseda Ing. Iva Hlásková členové Ludmila Cimlová Blanka Pokorná Webmaster: Anna Staníková (Anna.Stanikova@seznam.cz) 5
Návštěvní činnost Návštěvní činnost je realizována celoročně formou AAA (Animal Assisted Activities - aktivity za pomoci psa) a AAT (Animal Assisted Therapy - terapie za pomoci psa) v zařízeních sociální péče (především v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, v dětských stacionářích), ve speciálních školách, v mateřských školách, ve školských zařízeních (především v SPC) a v nemocnicích. Canisterapie je praktikována dlouhodobě v pravidelných intervalech (většinou jedenkrát až dvakrát týdně) formou skupinovou či individuální. V současné době Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík poskytuje canisterapii ve 22 zařízeních. Dále je realizována canisterapie individuální u dvou dětí s autismem, jednoho klienta se zrakovým postižením a u dítěte s dětskou mozkovou obrnou. Hafík poskytuje canisterapii téměř v celém Jihočeskékm kraji (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Soběslav, Veselí nad Lužnicí). Canisterapie je poskytována v rámci Hafíka také v zařízeních v Praze. 6
Jednorázové aktivity V roce 2007 zajišťovalo Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík 28 jednorázových akcí. Mezi tradiční jednorázové aktivity patří účast na letním integračním canisterapeutickém táboře (pořádaném ZSF JU), dále pak víkendové rekondiční pobyty, canisterapeutická dopoledne ve školách, školských zařízeních a v zařízeních sociální péče. 7
Jednou z možností skupinové canisterapie je pořádání letních integračních canisterapeutických táborů. Hlavní myšlenkou je umožnění intenzivního kontaktu dítěte se psem ve spojení s odloučením od běžného sociálního prostředí dítěte a s integrací dětí s různým typem postižení a dětí zdravých. Letní tábor 8
Výcvik CT týmů Canisterapeutický tým je povinen absolvovat speciální výcvik a zkoušky, aby byla zajištěna vhodnost a připravenost týmu na setkání s klientem a zároveň kvalitní provádění canisterapie. Přípravy i prověření se účastní psovod a pes společně. Závěrečný výcvik zahrnuje kromě praktického cvičení se psem i teoretickou přípravu psovoda a přímý kontakt s klientem v zařízeních, kde již canisterapie probíhá. Náročnost výcviku odpovídá požadavkům kvalitně a odborně prováděné canisterapie. 9
Dobrovolnický program Dobrovolnický program je realizován ve spolupráci se ZSF JU a za podpory Národního dobrovolnického centra Hestia,o.s.. V tomto programu se uplatňují dobrovolníci, kteří nevlastní psa vhodného pro canisterapii. Dobrovolníci jsou individuálně nebo skupinově proškoleni a poté se účastní jako pomocníci při práci v rámci canisterapie. Věnují se především klientům, aktivně se podílí na vymýšlení a realizaci programu pro klienty a organizačně zajišťují jednotlivé akce v rámci canisterapie. Dobrovolníci se mohou na canisterapeutickém programu podílet pravidelným docházením do různých typů zdravotně-sociálních zařízení (domovy pro seniory, speciálně pedagogická centra, domovy pro osoby se zdravotním postižením apod.) nebo mohou organizačně pomáhat při jednorázových aktivitách (např. letní integrační canisterapeutický tábor, víkendové rekondiční pobyty se zaměřením na zooterapii, canisterapeutická dopoledne ve školských zařízeních). Dobrovolníci se účastní supervizí a to jedenkrát za osm týdnů.. V současné době se dobrovolnického programu účastní 20 dobrovolníků. Tito jsou především studenti ZSF JU. Pravidelně do jednotlivých zařízení dochází 13 dobrovolníků, 7 dobrovolníků se účastní jednorázových aktivit. Garant programu Mgr. Jaroslava Eisertová, eisertov@zsf.jcu.cz Koordinátor programu Zuzana Bursová, DiS., zbursova@seznam.cz 10
Prezentace canisterapie Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík se významně podílí na prezentaci canisterapie, na vzdělávání a na vědecké a výzkumné činnosti v oblasti canisterapie. V této činnosti Hafík aktivně spolupracuje se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Díky této spolupráci jsou organizovány konference (např. Pravda o zooterapii) a semináře (např. volitelný předmět zooterapie na ZSF JU). Studenti a dobrovolníci se věnují výzkumné a vědeckéčinnosti na poli zooterapie, účastní se mezinárodních konferencí a setkání (např. International Week 2007, kde byla prezentována canisterapie praktickými ukázkami na Krajském úřadě v Českých Budějovicích.) Členové Výcvikového canisterapeutického sdružení Hafík se také významně podíleli na vzniku ucelené publikace o zooterapii. (Velemínský a kol.: Zooterapie ve světle objektivních poznatků. Dona s.r.o.) 11
Kam směřujeme? Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík usiluje o další rozšíření praktické canisterapie. Poptávka po kvalitně prováděné canisterapii stále převyšuje možnosti našich canisterapeutických týmů s ohledem na kvalitu canisterapie a welfare canisterapeutického psa. Hafík i nadále pracuje na profesionalizaci a zkvalitnění canisterapie, na vzdělávání a přípravě canisterapeutických týmů i zájemců o canisterapii. Propaguje myšlenku zooterapie a prezentuje ji jako přínosnou metodu psychosociální podpory zdraví. Zároveň pracuje na vědecké a výzkumné činnosti v oblasti zooterapie a vnímá tuto činnost jako možnost objektivního posouzení přínosu canisterapie pro jednotlivé klienty. Vědecká a výzkumnáčinnost přináší kvalitně a prakticky zpracované metodiky canisterapie pro konkrétní cílové skupiny. 12
Finanční hospodaření Příjmy celkem 170 087,86 Výdaje celkem 192 859,50 z toho z toho Ministerstvo zdravotnictví 77 000,- Ministerstvo zdravotnictví 77 000,- Nadace Naše dítě 28 000,- Nadace Naše dítě 28 000,- Dětský mozek 3 500,- Dětský mozek 3 500,- Město Třeboň 25 000,- Město Třeboň 25 000,- Nadace pro Vydru 3 600,- Nadace pro Vydru 3 600,- MěstoČeské Budějovice 26 000,- MěstoČeské Budějovice 26 000,- Vlastní příjmy Hafík, o.s. 34 987,86 Hafík, o.s. 29 759,50 z toho z toho Úroky 99,86 CT zkoušky 3 300,- Praktická CT 31 588,- Ovl.zákl.daně 29 759,50 Příjmy Výdaje -22 771,64 13
Příběh Flamy Ahoj Můj příběh začíná pár týdnů po narození. Měla jsem jako psí holčička velké štěstí, protože jsem se narodila do rodiny chovatelů, kteří nás pejsky úplně zbožňují. První týdny svého života jsem jen baštila, spala a hrála si se sourozenci a s Jájou, která se o nás všechny starala. Občas se za námi přijela podívat Zuzka. Pohrála si s námi a pak povídala s Jájou. Po pár týdnech si pro mé sourozence začali jezdit cizí lidé. Bála jsem se, kdo si pro mě přijde. Jaká to byla úleva, když si mě vyzvedla Zuzka. Tu už jsem znala a tak jsem se jen rozloučila se smečkou, dostala jsem nový oboječek, dečku na cestu a jeli jsme do nového domova. Tam na měčekalo překvapení. Moji páníčci už jednoho psa měli - westíka, kterému říkali Čenda. Nebyl na mě zpočátku zrovna moc hodný, ačkoli jsem podle všech byla tak roztomilé štěně. Strejda Čenda na mě zpočátku hodně žárlil a dával mi to najevo při každé příležitosti. Ale páníčkové věděli, jak na nás. Krmení i svou lásku a pozornost nám vždy spravedlivě dělili a já jsem si získala postupně i Čendu. U Zuzky bylo všechno jiné než doma ve smečce. Bylo jasné, že můj příběh nebude příběh obyčejného domácího psa. Brzy jsem se musela naučit chodit na vodítku, poslouchat na přivolání, chovat se slušně doma i na návštěvách. Skoro pořád jsme někam společně chodili do jiných rodin, mezi děti do Krtečka, za babičkami do domova. Nejdřív jsem se trochu bála. Třeba vozíku, na kterém sedělo malé děcko. Vždy tu ale byla se mnou Zuzka a taky profík Čenda, který už všechno uměl a ukazoval mi, že se není třeba bát. Dokonce skočil i dítěti na vozíku na klín. Zkoušela jsem to taky, ale bylo mi vysvětleno, že jsem na to trochu velký pes. Naštěstí zbylo hodněčasu i na hraní a dovádění, do kterého se nakonec přece jenom zapojil i Čenda. Můj výcvik, jak to mu všichni říkali, pokračoval doma i na cvičáku. Brzy jsem se nechala česat, hladit, nosila jsem hračky, opatrně si brala piškotky z ruky, vodila se u vozíků, chodítek a berlí. Učila jsem se jezdit výtahem a také se nebát nového neznámého prostředí. Moc mě to všechno bavilo. Hlavně to hlazení a baštění piškotů. Pak přišli i těžší věci, které mi stále úplně nejdou, jako je polohování u dětí, které jsou hodně nemocné. Musím si hezky lehnout k dítěti, podle toho, jak mi Zuzka řekne a pak u něj vydržet třeba dvacet minut ležet. Na to ještě nemám trpělivost. Každý týden se moc těším na úterý to chodíme i sčendou za starými lidmi do domova. Vždy už na nás netrpělivě čekají a mají pro nás připravené piškoty. Drbou nás, hladí, česají, hází nám piškoty, připínají obojky a postroje, chodí s námi po chodbách i ven nebo s námi a se Zuzkou jen tak povídají. Jiné dny zase chodíme za dětmi, které jsou nemocné a bydlí v domově. Tam je větší legrace. Můžeme i dovádět, honit se za aporty, předvádět triky. Děti se se mnou učí nové věci a dovednosti. Některé z nich prý budou mít jednou svého vodícího nebo asistenčního psa a tak se se mnou učí, jak se o takového pejska starat a jak mu rozumět. 14
Občas nás vezme Zuzka na výlet podívat se třeba do domova pro seniory někam dál nebo jdeme do léčebny, do centra pro děti a tak. Taky jsme jeli s dětmi na lyžařský kurz. Na běžkách jsem děti doprovázela v postrojích. Všichni mě obdivovali. Nebo jsme s dětmi jeli na víkend a na tábor, kde si se mnou mohli hrát a chodit na dlouhé vycházky. V létě jsme byli se Zuzkou a sčendou týden na cvičáku v Třeboni. Celý týden jsme cvičili a opakovali si, co už umíme. Poslední den byla Zuzka trochu nervózní a říkala, že jsou to zkoušky, a že je musíme zvládnout. Poslouchala jsem jako kdykoli jindy, jen jsem už byla po celém týdnu hodně utahaná. Všechno, co jsme spolu celý rok trénovali, jsme ukázali nějakým novým lidem a ty mi pak na konci dne dali diplom a takové kšíry, které nosí třeba vodící psi. Zuzka i já jsme měli vekou radost. Moc mi ty kšíry i speciální vodítko s nápisem terapeutický pes sluší. Už se těším až půjdu za dětmi nebo do domova za babičkami a Zuzka jim bude všechno o zkouškách a o mě vyprávět. 15
Besídka v Domově pro seniory Máj Ve středu v půl deváté ráno jsme opět zavítali do DD Máj, abychom jeho klientům zpestřili dopolední hodiny. Setkání se účastnila Jana Kučerová a pes Eros a dobrovolnice Verča, Terka a Pavla. Navíc ještě pozvání přijala Eliška a dobrovolník Martin se čtyřnohými kamarádkami Bárou a Arankou. V místnosti, kde se měl program odehrávat, již byli klienti přichystáni na židlích rozestavěných dokola a po minulé zkušenosti již s ručníky položenými na klíně, aby se bránili přívalu slin, když krmí pejsky piškoty. Po krátké přípravě jsme mohli začít obvyklým programem. Nejprve psovodky představily pejsky. Brian je v DD Máj starým známým, ovšem setkání s Arankou a Bárou pro ně bylo nové. Následovalo uplácení pejsků piškoty a poté začala Janča zkoušet znalosti klientů ohledně jednotlivých plemen psů, která jim ukazovala na obrázcích. Našli se i opravdoví znalci, které žádná otázka nezaskočila. Následovaly ukázky polohování, které si na vlastní kůži vyzkoušela dobrovolnice Terezka a poté i dvě odvážné klientky. Polohování jsme zkoušeli se všemi třemi pejsky a myslím, že tato aktivita všechny velice zaujala. Za odměnu nám klientka paní Jášová, o níž víme z individuálních terapií, že ve svém věku má paměť lepší než mnozí z nás, zarecitovala báseň. Ostatní klienti zazpívali některé ze svých oblíbených písní jako třeba Okolo Hradce. Klienty jsme stejně jako minule pozvali k posezení s moučníkem a kávou a stejně jako minule to mělo veliký úspěch. Potom už ale bylo načase se rozloučit a doufáme, že tak jako my se i klienti těší na další společné setkání. 16
Jednorázová akce v Rejtách u Trhových Svinů Dne 30.6.2007 se uskutečnil na Rejtách u Trhových Svinů dětský den. Členové o.s. Hafík byli požádáni o ukázku své činnosti. Počasí přálo a na krásně připraveném hřišti nás uvítala spousta dětí které se těšily na pejsky. Po představení a seznámení dětí s pejsky začal Engel děti vozit na vozíku a ostatní pejsci - Eros, Frip, Praclík a Bella - si s dětmi hráli. Nejprve děti s pejsky mezi sebou závodily v běhu a poté dělaly pro pejsky živé překážky na přeskakování, podlézání, slalom...nechybělo ani oblíbené piškotování. Protože už byli pejsci unavení, tak se děti pustily do jejich česání, mazlení a krmení piškoty. Eros ještě na chvíli vystřídal uhnaného Engela ve vozíku. Pak už jsme se pomalu rozloučili a jeli domů. Protože se návštěva pejsků všem líbila, tak nás pořadatelé poprosili o podzimní opakování. MŠ Lužnice Za dětmi z mateřské školy v Lužnici nedaleko Třeboně jsme dorazili v pátek dopoledne. Počasí se velice vydařilo, takže jsme si s dětmi celou návštěvu pěkně užili. Nejprve jsme představili pejsky, ukázali co umí - tzn. poslušnost, tanec a poté děti udělaly tunel, kterým pejsci probíhali. Samozřejmě jsme nezapomněli na piškotovanou, přeskakování pejsků přes děti apod. Po krátkých přestávkách, kdy se děti mohly s pejsky pomazlit a blíže seznámit, jsme zkusili, jak si děti pamatují poslušnost, takže si každý vyzkoušel jaké je to "být pejskem" a jaké je pejska cvičit sám na sobě. Děti tato hra velice zaujala. Řekli jsme jim, u jaké nohy se pejsek vodí, jak se ukazují povely a jak by na něj měli mluvit. Závěrem jsme si na pejscích ukázali části psího těla. Děti byly opravdu šikovné a za rok se za nimi budeme opět těšit. 17
18