Tvrze, hrady a zámky Břeclavska z hlediska přístupu pro handicapované občany

Tvrze, hrady a zámky Břeclavska z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. 4. 2015 Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce akad. mal. Vladimíru Netoličkovi za cenné rady a za vedení mé práce. Oceňuji především jeho ochotu a čas, který si na mě vždy našel. Další poděkování patří mé rodině, která mě podporovala po celou dobu zpracování této práce a asistovala mi i při návštěvách objektů.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky Břeclavska z hlediska přístupu pro handicapované občany Bakalářská práce Autor: Hana Mouková Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2015

Copyright 2015 Hana Mouková

Abstrakt Mouková, Hana: Tvrze, hrady a zámky Břeclavska z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 72 stran. Teoretická část této práce se zabývá předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Břeclavsku a vysvětlení typů handicapů. Praktická část obsahuje seznam přístupných hradů a zámků na Břeclavsku a dělí je na přístupné a nepřístupné. Tato práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova: Břeclavsko, zdravotní postižení, hrady, zámky Abstract MOUKOVÁ, Hana: Strongholds and castles of Břeclav county in terms of access for people with handicap. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor akad. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2015. 72 pages. The theoretical part of this thesis deals with assumptions for a development of tourism in Břeclav county and with explanation of types of disabilities. The practical part contains a list of accessible castles and strongholds in county Břeclav and divides them in accessible and inaccessible. This thesis is part of a nationwide mapping. Keywords: Břeclavsko, disabilities, strongholds, castles 7

Předmluva S netrpělivostí jsem čekala na vypsání témat bakalářských prací. Téma tvrze, hrady a zámky vypsaná akad. mal. Vladimírem Netoličkou mi byla blízká, protože historie a cestování mě velice baví a navštěvuji tyto objekty ve svém volném čase. Dovětek pro handicapované osoby je pro mě o to zajímavější, protože z vlastní zkušenosti vím, jak je obtížné zdolávat bariéry k některým objektům. Oslovila jsem akad. mal. Vladimíra Netoličku, abychom se domluvili ohledně výběru oblasti mé bakalářské práce. Mnou vybraný okres již byl zadán a tak jsme po vzájemné domluvě zvolili Břeclavsko. První zámek, který mě napadl, je snad nejznámější památka této oblasti a to zámek Lednice a celý Lednicko-valtický areál. Je to zřejmě díky tomu, že je součástí světového a kulturního bohatství UNESCO. Bylo mi jasné, že nejprve budu muset zjistit, jaké další památky se v této oblasti nacházejí a hlavně jak jsou přizpůsobeny pro návštěvu handicapovaných osob. Touto bakalářskou prací bych chtěla pomoci handicapovaným osobám seznámit se s možností přístupu na tvrze, hrady a zámky Břeclavska a blíže tak poznat historii naší republiky. 8

Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Úvod... 15 Teoretická část... 17 1 Břeclavsko... 17 1.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu... 18 1.1.1 Lokalizační předpoklady... 18 1.1.2 Realizační předpoklady... 22 1.1.3 Selektivní předpoklady... 23 2 Zdravotní postižení... 23 2.1 Osoby s tělesným postižením... 24 2.2 Osoby s mentálním či duševním postižením... 25 2.3 Osoby se zrakovým postižením... 25 2.4 Osoby se sluchovým postižením... 26 3 Průkazy osob se zdravotním postižením... 27 3.1 Průkazy TP... 27 3.2 Průkazy ZTP... 28 3.3 Průkazy ZTP-P... 28 Praktická část... 30 4 Vlastní výzkum... 30 4.1 Metodika výzkumu... 30 4.2 Seznam hradů a zámků na Břeclavsku... 30 4.3 Popis návštěvy přístupných nemovitých památek... 31 9

4.3.1 Břeclav... 31 4.3.2 Pohansko... 33 4.3.3 Valtice... 36 4.3.4 Lednice... 38 4.3.5 Rendez - vous (Dianin chrám)... 41 4.3.6 Mikulov... 43 4.4 Přístupné hrady... 45 4.4.1 Dívčí hrady... 45 4.4.2 Janův hrad... 47 4.4.3 Neuhänzel Nový hrad... 49 4.4.4 Sirotčí hrádek... 50 4.5 Hrady a zámky nepřístupné pro veřejnost... 52 4.5.1 Apollonův chrám... 52 4.5.2 Zámeček Belveder... 53 4.5.3 Diváky... 54 4.5.4 Drnholec... 54 4.5.5 Chrám Tří Grácií... 55 4.5.6 Hraniční zámeček... 56 4.5.7 Klobouky u Brna... 56 4.5.8 Lány... 57 4.5.9 Letohrádek Portz... 58 4.5.10 Lovecký zámeček... 58 4.5.11 Pouzdřany... 60 4.5.12 Rybniční zámeček... 60 4.5.13 Velké Němčice... 61 5 Posouzení přístupnosti objektů pro handicapované osoby.. 62 5.1 Osoby tělesně postižené... 62 5.2 Osoby zrakově postižené... 63 5.3 Osoby sluchově postižené... 65 5.4 Osoby mentálně postižené... 65 5.5 Přístupnost památek pro osoby sluchově a mentálně postižené... 65 5.6 Osoby s kombinovaným postižením... 67 6 Shrnutí... 67 10

7 Závěr... 68 Seznam použité literatury... 70 11

Kde není uveden zdroj, je tabulka, obrázek a mapa prací autora. Seznam tabulek Tabulka 1 - Hodnocení přístupnosti zámku Břeclav... 32 Tabulka 2 - Hodnocení přístupnosti zámku Pohansko... 34 Tabulka 3 - Hodnocení přístupnosti zámku Valtice... 36 Tabulka 4 - Hodnocení přístupnosti zámku Mikulov... 39 Tabulka 5 - Hodnocení přístupnosti Randez - vous... 42 Tabulka 6 - Hodnocení přístupnosti k zámku... 43 Tabulka 7 - Hodnocení přístupnosti hradu... 45 Tabulka 8 - Hodnocení přístupnosti ke zřícenině hradu... 47 Tabulka 9 - Hodnocení přístupnosti hradu... 49 Tabulka 10 - Hodnocené přístupnosti k hradu... 50 Seznam obrázků Obrázek 1 Parkoviště... 32 Obrázek 2 - Nádvoří zámku... 32 Obrázek 3 - Nádvoří zámku... 33 Obrázek 4 - Zámek Břeclav... 33 Obrázek 5 - Cesta k zámku... 35 Obrázek 6 - Cesta k zámečku... 35 Obrázek 7 - Zámek Pohansko... 35 Obrázek 8 - Parkoviště... 37 Obrázek 9 - Přístup k zámku... 37 Obrázek 10 - Zahrada zámku... 37 Obrázek 11 - Nádvoří zámku... 37 Obrázek 12 - První část schodiště k pokladně... 38 Obrázek 13 - Druhá část schodiště k pokladně... 38 Obrázek 14 - Parkoviště... 39 Obrázek 15 - Přístupová cesta k zámku... 39 Obrázek 16 - Park u zámku... 40 Obrázek 17 - Vchod k pokladně... 40 Obrázek 18 - Vchod na jednu z prohlídek zámku... 40 Obrázek 19 - Cesta k zámečku... 42 Obrázek 20 - Cesta k zámečku... 42 Obrázek 21 - Cesta u zámečku... 43 Obrázek 22 - Randez - vous... 43 Obrázek 23 - Parkovací místo pro invalidy... 44 Obrázek 24 - Pohled z parkoviště k vchodu zámku... 44 Obrázek 25 - Cesta k pokladně... 44 Obrázek 26 - Toalety na zámku... 44 Obrázek 27 - Parkoviště... 46 Obrázek 28 - Cesta ke zřícenině hradu... 46 Obrázek 29 - Stoupání k hradu... 46 Obrázek 30 - Cesta k hradu... 46 Obrázek 31 - Odbočka k Janovu hradu... 48 Obrázek 32 - Pohled od parkoviště... 48 Obrázek 33 - Pohled po směru prohlídky... 48 12

Obrázek 34 - Okolí hradu... 48 Obrázek 35 - Parkoviště... 49 Obrázek 36 - Cesta od parkoviště... 49 Obrázek 37 - Stoupání k hradu... 50 Obrázek 38 - Části zříceniny... 50 Obrázek 39 - Parkoviště... 51 Obrázek 40 - Cesta k hradu od parkoviště... 51 Obrázek 41 - Stoupání k hradu... 51 Obrázek 42 - Okolí hradu... 51 Obrázek 43 - Okolí Apollonova chrámu... 52 Obrázek 44 - Cesta k zámečku... 52 Obrázek 45 - Pohled na parkoviště... 53 Obrázek 46 - Cesta k zámečku... 53 Obrázek 47 - Pohled na zámeček... 53 Obrázek 48 - Pohled na zámeček... 54 Obrázek 49 - Uzamčená brána k památce... 54 Obrázek 50 - Pohled na nepřístupný zámek... 55 Obrázek 51 - Pohled na chrám... 55 Obrázek 52 - Přístupová cesta k chrám... 55 Obrázek 53 - Parkoviště... 56 Obrázek 54 - Přístupová cesta k zámku... 56 Obrázek 55 - Zadní pohled na zámek... 57 Obrázek 56 - Pohled z parkoviště... 57 Obrázek 57 - Pohled na zámeček z turistické cesty... 57 Obrázek 58 - Cesta k zámečku... 58 Obrázek 59 - Pohled na zámeček... 58 Obrázek 60 - Pohled na přístupovou cestu... 59 Obrázek 61 - Cesta k zámečku... 59 Obrázek 62 - Lovecký zámeček... 59 Obrázek 63 - Přístupová cesta z Lednice... 59 Obrázek 64 - Zámek Pouzdřany dvůr... 60 Obrázek 65 - Zámek Pouzdřany... 60 Obrázek 66 - Parkoviště... 61 Obrázek 67 - Okolí zámečku... 61 Obrázek 68 - Pohled z parkoviště... 61 Seznam map Mapa 1 - Mapa okresů České republiky... 17 Mapa 2 - Vymezení území Břeclavska... 18 Mapa 3 - Mapa Lednicko-valtického areálu v měřítku 1:40 000... 20 Mapa 4 - Mapa zámeckého parku Lednice v měřítku 1:16 000... 41 Mapa 5 - Mapa přístupnosti pro osoby tělesně postižené... 63 Mapa 6 - Mapa přístupnosti pro osoby se zrakovým postižením... 64 Mapa 7 - Mapa přístupnosti pro osoby sluchově a mentálně postižené... 66 13

UNESCO - Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu TIC Turistické informační centrum ČR Česká republika WHO Světová zdravotnická organizace km kilometr ha hektar tzv. takzvaný cca circa, přibližně ATC autokemp TP těžké postižení ZTP zvlášť těžké postižení ZTP-P zvlášť těžké postižení/průvodce 14

Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala Tvrze, hrady a zámky Břeclavska z hlediska přístupu zdravotně handicapovaných osob. Téma jsem si vybrala, protože ve volném čase často navštěvuji s rodinou hrady a zámky v České republice a zajímám se o historii. Dalším důvodem je to, že jako člověk se zdravotním omezením mohu osobně posoudit fyzickou náročnost při návštěvě objektů. Jelikož pracuji ve firmě zaměstnávající osoby se zdravotním znevýhodněním, mám určitou představu o problémech souvisejících s jejich každodenním překonáváním malých či velkých překážek. V teoretické části práce vymezím oblast Břeclavska. Dále popíšu lokalizační, realizační a selektivní předpoklady, které jsou důležité pro cestovní ruch v této oblasti. V další kapitole se budu zabývat rozdělením druhů zdravotního postižení. Popíši typy průkazů pro osoby zdravotně postižené a shrnu benefity, které osobám s tímto postižením vyplývají z jejich držení. Plánuji navštívit Moravskou zemskou knihovnu a vyhledat si informace z elektronických a knižních zdrojů, zabývající se zdravotně znevýhodněnými občany a informace o Břeclavsku. Ve školní knihovně si chci prostudovat bakalářské práce stejného tématu z jiných okresů, které jsou také součástí celorepublikového mapování. Než budu vypracovávat samotnou práci, na webu Národního památkového ústavu vyhledám seznam všech tvrzí, hradů a zámků v okrese Břeclav a rozdělím si je na přístupné a nepřístupné. Do tohoto seznamu bych ráda zahrnula i drobné stavby, které patří do Lednicko-valtického areálu na Břeclavsku. Kromě zámků najdeme v parkově upravené krajině areálu také chrámy, kolonády a vítězný oblouk. Při návštěvě zámků Lednice a Valtice budou turisté jistě chtít navštívit tyto drobné stavby, které se nacházejí v areálu v blízkosti zámků. Lednicko-valtický areál je protkaný turistickými trasami, které je mohou zavést téměř ke všem památkám. Všechny objekty navštívím a zjistím možnost parkování, přístup k památce, pohyb po památce, a jestli se v místě nachází bezbariérová toaleta. Po absolvování každé návštěvy objekt ohodnotím a údaje uvedu do tabulky. Také se zaměřím na existenci turistických ukazatelů, které by měly usnadnit hledání daného objektu. Z těchto výprav pořídím fotodokumentaci, která se stane součástí mé bakalářské práce. Pokusím se nabídnout hotovou práci organizacím zabývajícím se cestovní ruchem na Břeclavsku a také organizacím sdružujícím osoby se zdravotním postižením. Doufám, že práce bude pro oslovené organizace zajímavá a projeví o ni zájem, protože v dnešní době 15

jsou handicapované osoby z mého pohledu diskriminované. Veřejnost pohlíží na tyto osoby jako na osoby nemocné, ale to v žádném případě není pravda. Jedná se o osoby žijící s handicapem, kteří mají pouze ztíženou možnost pohybu nebo orientace v daném prostředí. Cílem této práce je zjistit stav tvrzí, hradů a zámků Břeclavska a jejich přístupnost pro občany s různým zdravotním postižením, zejména pohybovým. Budu ráda, pokud moje práce bude přínosem pro všechny, kteří by rádi poznali tuto oblast. 16

Teoretická část 1 Břeclavsko Břeclavsko leží v jižní části Jihomoravského kraje na jihovýchodě České republiky. Sousedí s Hodonínskem na severovýchodě, regionem Brno-venkov na severozápadě, Vyškovskem na severu, Znojemskem na západě, Slovenskem na jihovýchodě a státní hranicí s Rakouskem na jihozápadě. K 1. 1. 2008 měl region rozlohu 1048,91 km 2, správně byl členěn do 63 obcí, 9 měst, 4 městysů a 50 vsí. Žilo zde přes 11 4200 obyvatel, což znamená 109 obyvatel na km 2. Krajina je zde členitá a střídají se zde rozlehlá pole, ovocné sady na terasách a vinice na mírných i příkrých svazích s vodními plochami a s vápencovými vrchy. Oblast Pálava leží ve starobylé kulturní krajině. Již v době kamenné zde pravěcí lovci mamutů stavěli chýše, ukryté dnes pod vrstvami navátých spraší například u Pavlova nebo Dolních Věstonic. Právě zde učinil profesor Karel Absolon v roce 1925 nález Věstonické Venuše, jedenáct centimetrů vysoké sošky, která proslavila obec po celém světě. Dolní Věstonice se díky tomu staly symbolem nejvýznamnějšího tábořiště člověka v době ledové a místem vzniku nejstarších uměleckých tradic lidstva. Mapa 1 - Mapa okresů České republiky Zdroj: http://blog.3am.cz/2012/03/geocaching-obchody.html 17

Mapa 2 - Vymezení území Břeclavska Zdroj: http://www.mapy.cz/zakladni 1.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu dělíme [Šilhánková, 2010, s. 80]: lokalizační realizační selektivní 1.1.1 Lokalizační předpoklady 1.1.1.1 Přírodní předpoklady Region patří mezi naše nejteplejší oblasti, krajinu je možné rozdělit na čtyři různé typy - pahorkatiny Hustopečska a Klobucka s vinicemi, poli, sady. Dále na rovinatou zemědělskou krajinu polí, svodnic, rybníků a nádrží Dyjsko-Svrateckého a Dolno-Moravského úvalu. 18

Dalším typem je zalesněná krajina lužních lesů se slepými rameny a loukami u Dyje a Moravy. Posledním a nejvýznamnějším jsou vápencové kopce Pálavy [Stávková, 1969, s. 25]. CHKO Pálava byla vyhlášená v r. 1976 na rozloze 83 km 2, a představuje nejmohutnější moravské bradlo jurských vápenců (od Dolních Věstonic po Mikulov) s krasovými projevy. CHKO slouží k ochraně druhů, které díky této teplé oblasti nikde jinde u nás nenajdeme - suchomilné stepní porosty a teplomilné dubohabřiny s teplomilnou a vápnomilnou flórou a faunou. V nížině pod vrcholky jsou lesy s místy lužními porosty. CHKO je také od roku 1986 biosférickou oblastí. V roce 2003 bylo území biosférické rezervace rozšířeno o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace Dolní Morava. Nejvyšším a nejmohutnějším vrchem je se svými 554,5 m Děvín s nedalekou zříceninou Děviček. [1] Za jasných dnů z něj dohlédneme přes Dolní Rakousko až k alpským vrcholům a přes jihomoravské nížiny až k táhlému obrysu Malých Karpat na Slovensku. Dalším unikátním komplexem na území regionu, zapsaným od roku 1996 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je Lednicko - valtický areál. Tento rozsáhlý krajinářský park začal na konci 18. století budovat rod Lichtenštejnů jako nepřirozený komplex lesních, lučních a zahradních společenstev s množstvím romantických staveb mezi rybníky a vodními toky. Rozkládá se na ploše asi 200 km 2.[2] 19

Mapa 3 - Mapa Lednicko-valtického areálu v měřítku 1:40 000 Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/mapa.php Další významný bod Břeclavska je plochý vrchol Stolové hory u Klentnice se zříceninou Sirotčího hradu. Pokrývá jej krasová step s šalvějí habešskou, která zde má rovněž svou jedinou lokalitu v České republice. Přírodní rezervace Turold, která se nachází nad Mikulovem, má systém jeskyní, kde se nachází významné zimoviště netopýrů. Hlavními toky Břeclavska jsou Dyje na západě a Morava na východě regionu. Nejdůležitějším pravým přítokem Dyje je Včelínek, nejdůležitějšími levými přítoky jsou Jevišovka a Miroslavka, Jihlava a Svratka se Šatavou, Trkmanka, Kyjovka se Svodnicí. Dyje se vlévá do Moravy, která je prakticky hraničním tokem. V oblastech dolního toku hlavních řek je množství slepých ramen, meandrů, spojnic či potůčků, které vytvářejí pestrou síť vodních roků. Region je lokalitou velkých vodních ploch - největší moravské rybníky najdeme mezi 20

Mikulovem a Lednicí, další jsou u Moravské Nové Vsi, u Velkých Bílovic, mezi obcemi Pohořelice, Přibice, Ivaň a Branišovice. Nacházejí se zde vodní nádrže o celkovém objemu cca 3 232 ha u Nových Mlýnů pod Pavlovskými vrchy na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy. [3] 1.1.1.2 Kulturně historické předpoklady Památky UNESCO - Lednicko-valtický areál od r. 1996 - na 185 km 2 kompozice obou zámků a krajiny, protkané soustavou rybníků, lesů, parků, polí, luk, alejí, obory, s množstvím romantických staveb a pavilonů. Národní kulturní památky - Lednice, areál zámku od r. 1995; Valtice, areál zámku od r. 1995; Archeologické památkové rezervace - Břeclav - Pohansko, archeologická lokalita od r. 1965; Městské památkové rezervace - Mikulov od r. 1982; Vesnické památkové rezervace - Pavlov od r. 1995; Krajinné památkové zóny - Lednicko - valtický areál od r. 1992; Městské památkové zóny - Valtice od r. 1990 [4]; Nejvýznamnější z této kategorie předpokladů jsou památky zapsané na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a to Lednicko-valtický areál zapsaný v roce 1996. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří zámek Lednice, zámek Valtice, rozhledna Minaret a tzv. salety drobné romantické stavby, jimiž v průběhu 18. a 19. století zkrášlovali místní krajinu. Jsou jimi např. četné zámečky (Rybniční, Pohansko, Hraniční, Lovecký, Belveder, Lány), chrámy (Apollonův chrám, Tři Grácie, Rendezvous, Reistna), lesní kaple sv. Huberta, empírový statek Nový dvůr, zřícenina Janův hrad, Maurská vodárna, Akvadukt a mnohé další. [5] Mezi další významné památky patří památky židovské komunity. Město Mikulov se stalo jednou z nejvýznamnějších obcí na Moravě a sem také byla po svém vzniku před polovinou 16. století umístěna instituce moravského zemského rabína. Také Břeclav je zmiňována v několika pramenech již v 16. století jako židovská obec se synagogou a hřbitovem [Mikulica a kol., 1980, s. 36]. 21

1.1.2 Realizační předpoklady Tímto regionem prochází mnoho silnic. Jedná se o silnice I. třídy, II. třídy a III. třídy. Významné postavení má silnice 1/2 Brno-Břeclav-Bratislava nebo silnice 1/52 Brno-Mikulov- Vídeň. Dvě jsou zařazeny do evropského systému: E 15 a E 7. Územím prochází dálnice D 2, kde se soustřeďuje tranzitní, zejména osobní doprava. V letním období po ní projíždí mnoho turistů z Německa, Polska, kteří cestují do balkánských států k Černému moři a k Jadranu. Regionem prochází nejstarší železnice ve střední Evropě, která začala svůj provoz v roce 1839. Jednal se o úsek Břeclav-Brno. Nyní se jedná o trať Praha-Brno-Břeclav-Bratislava. Trať je důležitá jak pro osobní dopravu, tak zejména pro nákladní dopravu. Úsek Břeclav-Brno patří k nejvíce zatíženým u nás. Od dubna do září každou sobotu z Brna vyráží speciální vlak Velo Pálava, určený pro převoz cyklistů a jejich kol. Autobusová veřejní doprava je rozvětvena tak, že linky vedou do všech obcí okresu. Břeclav a Mikulov mají dálkové spojení do sousedních krajů. V Břeclavi se také provozuje turistická lodní doprava po řece Dyji. V současnosti je v provozu pouze linka Břeclav Janův hrad. [6] Břeclavsko je stále oblíbenější. Lidé zde jezdí za dovolenou a odreagováním a stále populárnější se stává dovolená na kole. Díky tomuto trendu je možno najít ubytování v soukromí i v malých obcích. Nejvíce ubytovacích a stravovacích kapacit se nachází v Břeclavi, Mikulově a Lednici, kam míří většina návštěvníků. V těchto městech je možnost vybrat ubytování v různých cenových kategoriích: hotely, garni hotely, pensiony, spa hotely lázně, vily a chalupy. Někteří lidé dávají přednost stanování v přírodě. Toto splňuje asi jeden z nejznámějších kempů v oblasti, ATC Merkur. Zde lze stanovat nebo si pronajmout srub či chatu. Je zde mnoho restaurací a stánků s rychlým občerstvením, letní kino, možnost rybaření, půjčovna kol, paintball, škola windsurfingu a nedávno vybudovaný vodní park Aqualand Moravia. Pokud hledáme komfortní ubytování, můžeme navštívit Hotel Galanty **** v Mikulově, který nabízí ubytování v centru, kvalitní gastronomii a kongresové služby. Díky svému umístění v historickém centru města je velice populární. Další možností ubytování je Hotel Vivaldi ****. Ve městě Lednice je možnost ubytování v bezprostředním sousedství lednického zámku v Zámeckém Hotelu ****. [7] Další ubytování je možné v lázeňském domě Perla***, který nabízí léčebné a rehabilitační služby. V ostatních městech a obcích je možnost ubytování v penzionech nebo menších hotelích. V obci známé významným objevem Věstonické Venuše 22

- Dolní Věstonice je možné ubytování v penzionu U Langrů nebo v rodinném penzionu Primášé. Ve Velkých Pavlovicích nabízí ubytování penzion Vanda a penzion Úvoz. V Hustopečích u Brna se nachází Formanka Hotel & Camp***, který je 300 metrů od aquaparku a 800 metrů od centra města. [8] Největší nabídka stravovacích zařízení se nachází ve větších městech jako je Břeclav a Mikulov. V Břeclavi jsou známé restaurace Art Břeclav a Pohoda, v Mikulově restaurace Templ a restaurace Alfa. [9] Díky zájmu o tuto oblast je zde velká nabídka stravování v restauracích, bistrech, pizzeriích, pivnicích a kavárnách. V rekreačních oblastech je velká nabídka kiosků s rychlým občerstvením. 1.1.3 Selektivní předpoklady K selektivním předpokladům patří především aktivní přístup Ministerstva pro místní rozvoj, které vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Prostřednictvím České centrály cestovního ruchu CzechTourism jsou všechny regiony České republiky prezentovány jako zajímavé turistické destinace, CzechTourism také podporuje rozvoj cestovního ruchu a zajišťuje destinační marketing. Jihomoravským krajem je financován internetový portál cestovního ruchu Jižní Moravy, kde se turisté mohou dozvědět informace o dopravě, ubytování a turistických cílech v tomto regionu. Významnou roli v rozvoji cestovního ruchu má také společná kooperace mezi městy a obcemi Břeclavska. K podpoře a rozvoji venkovského regionu napomáhá MAS Dolní Morava, které sdružuje okres Břeclav a Hodonín. Jelikož se jedná o kraj s památkami zapsanými na seznam světového dědictví UNESCO, a o kraj s rozvíjející se vinařskou a cyklistickou turistikou mohou případní zájemci čerpat další informace o této krásné lokalitě z webových odkazů a literatury informačních center. [10,11] 2 Zdravotní postižení Lidské zdraví je obecně definováno jako soulad biopsychosociálních faktorů a rovnovážný stav tělesné, duševní, spirituální i společenské pohody člověka (definice WHO). Zdravotní postižení lze vymezit jako poškození nebo ztrátu určitého orgánového systému. 23

V důsledku toho dochází k narušení, omezení nebo úplné ztrátě některé ze standartních funkcí. [Buřvalová, Reitmayerová, 2007, s. 6]. Handicap představuje znevýhodnění dané určitým omezením nebo postižením. Některá postižení jsou vrozená, jiná se projeví během života nebo vznikají v důsledku úrazu či onemocnění. Zdravotní postižení můžeme dělit na postižení smyslová, mentální nebo tělesná. Druhy zdravotního postižení: Tělesné postižení Mentální či duševní postižení Zrakové postižení Sluchové postižení Kombinované postižení 2.1 Osoby s tělesným postižením Tělesné postižení je omezení hybnosti, až znemožnění pohybu a dysfunkce motorické koordinace v příčinné souvislosti s poškozením, vývojovou vadou či funkční poruchou nosného a hybného aparátu, centrální nebo periferní poruchou inervace nebo amputací či deformací části motorického systému [Michalík a kol, 2011, s. 186]. Hlavní specifika osob s tělesným postižením: Ztížení či ztráta schopnosti pohybu, popř. omezení svobody pohybu Problematická koordinace pohybů možné markantní narušení jemné motoriky Atypické až patologické pohybové stereotypy Individuálně zvýšená závislost na technických pomůckách či opatření Nutnost dlouhodobého respektování určité životosprávy nebo specifických zdravotních opatření [Novosad, 2011, s. 105]. Tělesné postižení zahrnuje víceméně dvě základní, často se prolínající skupiny: chronické a lokomoční postižení. V případě chronického postižení se jedná o nevyléčitelné onemocnění, dlouhodobě výrazně nepříznivý zdravotní stav. Toto poškození nebo oslabení fyziologických funkcí lidského organismu vyžaduje stanovenou životosprávu, životní styl a dodržování určitých léčebných opatření. Významně snižuje kvalitu života nemocného i jeho blízkých, omezuje jeho výkonnost nebo odolnost vůči zátěži, námaze a vede k nechtěnému utlumení fyzických aktivit. Takové onemocnění respektive postižení není na první pohled zřejmé. 24

U lokomočního postižení jde o omezení hybnosti až znemožnění pohybu, dysfunkce motorické koordinace v příčinné souvislosti s poškozením, vývojovou vadou, orgánovou či funkční poruchou inervace, amputací či deformací části motorického systému. Taková poškození jsou patrná na první pohled a mají charakter trvalého snížení funkční výkonnosti i ztráty schopnosti v některé nebo více oblastech lokomoce [Novosad, 2011, s. 87]. 2.2 Osoby s mentálním či duševním postižením Podle frekvence postižení v populaci i podle obrazu tohoto postižení lze duševní poruchy jednoduše rozdělit na: mentální retardaci jiné duševní postižení [Michalík a kol, 2011, s. 236]. Mentální retardace představuje výrazně sníženou úroveň inteligence. Při její klasifikaci se v současné době užívá 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, která vstoupila v platnost od roku 1992. Podle této klasifikace se mentální retardace dělí do šesti základních kategorií: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifikovaná mentální retardace. Mentální postižení je stav neměnný. Intelekt lidí s mentálním postižením se vyvíjí pomaleji. Mentální postižení a zpomalený vývoj intelektu nelze ovlivnit medikamentózně, protože se nejedná o nemoc. Tito lidé potřebují snadno srozumitelné informace a přiměřenou podporu. Duševní porucha je termín užívaný lékaři a další zdravotníky k označení klinicky rozpoznaných typů abnormálních psychických příznaků anebo abnormálního chování. Tato porucha vyvolává akutní nebo chronické postižení a nepohodu vlastní anebo nepohodu jiných osob. Člověk s duševním onemocněním je pacient a jeho stav je možné pozitivně ovlivnit medikamenty, psychoterapií a dalšími prostředky. Intelekt duševně nemocného člověka nebývá postižen. Duševní poruchy různého druhu závažnosti se vyskytují asi u jednoho ze čtyř dospělých obyvatel České republiky. 2.3 Osoby se zrakovým postižením Zrakově postižení nebo přesněji osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Blíže se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození 25

zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. Osoby s lehkým zrakovým postižením jsou lidé, jejichž zrakový handicap je mírný. K jeho "zlepšení" může dojít pomocí pomůcek, např. dioptrických brýlí. Osobám s těžkým zrakovým postižením však dioptrické brýle nepomohou. Skupinu těžce zrakově postižených můžeme dělit na nevidomé a slabozraké. Při očním vyšetření se zkoumá zraková ostrost vyjádřená tzv. vizem udávaným zpravidla ve zlomku, kde první číslo znamená vzdálenost v metrech, ze které dotyčný čte a druhé číslo pak vzdálenost, ze které čte tu samou velikost písmene člověk s nepostiženým zrakem. (Vizus zdravého oka je tedy např.: 6/6). Vyšetření zrakové ostrosti do dálky se provádí nejčastěji na Snellenových optotypech, což jsou tabulky s řadami postupně se zmenšujících znaků. Dalším zkoumaným parametrem je velikost zorného pole. Toto pole může být v důsledku zrakové vady zúženo, omezeno nebo v něm může docházet k lokálním výpadkům - tzv. skotomům. Podle výsledků oftalmologického vyšetření je možno zrakově postiženého člověka zařadit dle Světové zdravotnické organizace do některé z 5 kategorií zrakového postižení: kategorie 1: střední slabozrakost kategorie 2: silná slabozrakost kategorie 3: těžce slabý zrak kategorie 4: praktická nevidomost kategorie 5: úplná nevidomost.[12] 2.4 Osoby se sluchovým postižením V České republice je zhruba 0,5 milionu nedoslýchavých a neslyšících lidí. Z nich převážnou část tvoří nedoslýchaví, jejichž sluch se zhoršil z důvodu věku. Zhruba 15 000 nedoslýchavých a neslyšících lidí se s vadou sluchu narodilo nebo jejich vada vznikla už v dětství. Obecně se rozlišují dvě skupiny osob se sluchovým postižením a to nedoslýchaví a neslyšící (nad 90 db). Osoby nedoslýchavé se dále dělí na: slabá sluchová ztráta: 20-40 db střední: 40-70 db těžká: 70-90 db 26

Tyto hodnoty se měří v decibelech, které se používají pro měření hladiny intenzity zvuku. Lidé se sluchovým postižením netvoří jednolitou skupinu. Existuje více druhů, typů a stupňů postižení sluchu. Způsoby komunikace jsou závislé i na dalších faktorech, jako je doba vzniku hluchoty, vliv školy, vliv rodiny či osobnostní předpoklady. Nejrozšířenější typ komunikace je znakový jazyk. Jedná se o tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Znakový jazyk používá 7 000 až 10 000 uživatelů, pro většinu z nich je mateřským jazykem. Někteří ohluchlí nebo těžce nedoslýchaví lidé se dorozumívají pomocí odezírání, ale tato metoda je nespolehlivá a ne každý je schopen ji zvládnout. V posledních letech zavedla Česká unie neslyšících službu simultánního přepisu mluvené řeči, která je optimálním komunikačním systémem především pro lidi ohluchlé a nedoslýchavé. [13] 3 Průkazy osob se zdravotním postižením Tyto průkazy vydávají sociální odbory obcí s rozšířenou působností. Jejich vydání je nezávislé na skutečnosti, zda občan pobírá, nebo nepobírá invalidní důchod. Od 1. ledna 2014 je možné průkaz osoby se zdravotním postižením získat pouze na základě správního řízení. Řízení se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise u krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Nárok na průkaz má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra [MPSV, 2013, s 6]. Rozlišujeme tři typy průkazů a tím jsou TP, ZTP a ZTP-P. Tyto průkazy se vydávají občanům dle posouzení jejich zdravotního stavu a přinášejí jim mimořádné výhody. 3.1 Průkazy TP Průkaz TP (zdravotně postižený) náleží osobám se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou 27

schopnost orientace má jen v exteriéru. Průkaz TP s sebou příliš výhod nenese, prakticky jen nárok ve veřejné dopravě na místa vyhrazená pro zdravotně postižené a právo na přednostní vyřízení své věci na úřadě. [14] 3.2 Průkazy ZTP Průkaz ZTP (těžce zdravotně postižený) náleží osobám s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. Průkaz ZTP přináší nárok ve veřejné dopravě na místa vyhrazená pro zdravotně postižené a právo na přednostní vyřízení své věci na úřadě. Dále má nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy a slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. [14] 3.3 Průkazy ZTP-P Průkaz ZTP/P náleží osobám se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Průkaz ZTP-P přináší ve veřejné dopravě nárok na místa vyhrazená pro zdravotně postižené a právo na přednostní vyřízení věci na úřadě. Dále má nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy a slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Dále má nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné 28

dopravě, na bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li osoba úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. Držitel průkazu ZTP či ZTP/P a průvodce držitele průkazu ZTP/P mohou získat slevu ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. V tomto případě se jedná o nenárokové benefity. Další nároky majitelů průkazů TP, ZTP nebo ZTP/P upravuje například zákon o daních z příjmů, o místních poplatcích, o správních poplatcích, o pozemních komunikacích a zákon o dani z nemovitosti. [13] 29

Praktická část 4 Vlastní výzkum 4.1 Metodika výzkumu Při přípravě mé bakalářské práce jsem nejdříve oslovila Mgr. Yvonu Windsor-Topolskou, která pracuje v evidenci nemovitých památek a spisové služby v Brně. Paní magistra mě odkázala na webové stránky Národního památkového úřadu. Zde jsem si našla nemovité památky Břeclavska, ve kterých jsem si vyhledala tvrze, hrady a zámky v této oblasti. Zjistila jsem, že v mé oblasti zájmu se nenachází žádná tvrz. Do seznamu hradů a zámků jsem zahrnula i drobné stavby Lednicko-valtického areálu. Památky jsem si rozdělila na přístupné a nepřístupné. Nejobsáhlejší a nejdéle trvající částí mé bakalářské práce byl terénní výzkum, který jsem úmyslně zahájila s velkou časovou rezervou a to již v létě 2014. Každou uvedenou památku jsem navštívila a pořídila fotodokumentaci. Zjišťovala jsem vhodné podmínky pro návštěvu handicapovaných osob jako je parkování, přístup k památce, toalety a vhodný přístup do objektů při prohlídkách interiérů. Tato bakalářská práce je součástí mapování přístupnosti hradů, zámků a tvrzí pro handicapované občany celé České republiky. 4.2 Seznam hradů a zámků na Břeclavsku Následující seznam byl vytvořen za pomoci webového seznamu Národního památkového ústavu a jednotlivé objekty jsem seřadila dle abecedy: Apollonův chrám Břeclav zámek Belvedere zámeček Diváky - zámek Dívčí hrady zřícenina Drnholec - zámek Hraniční zámeček Chrám Tří grácií Janův hrad 30

Klobouky u Brna zámek Lány - zámeček Lednice zámek Letohrádek Portz Lovecký zámeček Mikulov - zámek Neuhänzel (Nový hrad) - zřícenina Pohansko zámeček Pouzdřany zámek Rendez - vous (Dianin chrám) Rybniční zámeček Sirotčí hrádek Valtice - zámek Velké Němčice zámek 4.3 Popis návštěvy přístupných nemovitých památek Tato kapitola se věnuje popisu přístupu k objektu pro handicapované osoby. Je zde popsané parkování, přístup na toalety a hlavně přístup do hradů a zámků vybrané lokality. Tyto údaje jsem zařadila do tabulky a použila hodnocení od 1 do 5 podle toho, jak jsou přístupné. Klasifikace číslem 1 znamená nejlépe přístupné a číslo 5 nejhůře přístupné. Na Břeclavsku se nachází poměrně málo přístupných objektů k návštěvě, spousta nemovitostí je přeměněna na prostory využívané například jako hotel, městský úřad nebo rehabilitační centrum. 4.3.1 Břeclav Zámek Břeclav se nachází na okraji města Břeclav a jedná se o renesanční zámek přestavěný z významného přemyslovského hradu. Památka delší dobu chátrala a v roce 2004 se začala opravovat za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva kultury. [15] Směr přístupu k zámek je značen ve městě přehlednými ukazateli. Parkování u zámku není možné, ale objekt se nachází v blízkosti nákupního střediska s parkovištěm. Odtud vede asfaltová cesta dlouhá zhruba 200 m, která se u zámku mění ve štěrkovou, snadno schůdnou cestu i pro návštěvníky na invalidním vozíku. 31

Zámek se dá obejít dokola, zde upravená cesta není, jen vyšlapaná pěšina v trávě. Tato pěšina je osoby na invalidním vozíku schůdná s asistencí. Zámek není přístupný pro veřejnost, ale je možné si prohlédnout nádvoří, které je vyložené žulovými kostkami. Zámek nemá přístupný interiér a nejsou zde ani toalety. Tabulka 1 - Hodnocení přístupnosti zámku Břeclav Břeclav Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 2 2 2 2 2 Cesta k zámku 2 2 2 2 2 Pohyb po objektu 4 3 3 2 2 Toalety 5 5 5 5 5 Obrázek 1 Parkoviště Obrázek 2 - Nádvoří zámku 32

Obrázek 3 - Nádvoří zámku Obrázek 4 - Zámek Břeclav 4.3.2 Pohansko Pohansko leží asi 3,5 km jižně od Břeclavi v prostoru lužních lesů nad soutokem Moravy s Dyjí. Lovecký empírový zámeček Pohansko patří do Lednicko-valtického areálu a nachází se na místě, které bylo osídlené již starými Slovany. Provádí se zde archeologický výzkum s přestávkami od roku 1958. Tento objekt patří do systému lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zařazen mezi památky UNESCO. 33

Přístup je zde možný jen pěšky nebo na kole. Z Břeclavi sem vede několik cest pro pěší a několik cyklostezek. Parkování je možné buď přímo ve středu města Břeclav, nebo je možné parkovat na kraji Břeclavi u zahrádkářské kolonie, od které vede k zámečku značená cesta. Odtud musíme dále pěšky zhruba 2 km. Přístupová cesta k zámečku je součástí naučné stezky, na které se nachází pět informačních panelů, kde se dozvíme podrobné informace o fauně a floře lužních lesů, archeologické lokalitě Slovanské hradisko a o zámečku Pohansko. Zámeček je zpřístupněn bez průvodce, nachází se zde stálá archeologická expozice,,velkomoravské Pohansko dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska. Přístup do zámku je bezbariérový, ale vzhledem k tomu, že nelze dojet automobilem až k budově zámečku, považuji přístup k táto památce pro osoby na invalidním vozíku za velmi náročný. Pro osoby s ostatními uvedenými typy zdravotního omezení považuji památku za přístupnou. Zrakově postiženým osobám z důvodu dlouhé přístupové cesty doporučuji asistenci. Bezbariérové toalety na zámečku nejsou vybudované. Toalety, které zde jsou, mají pro vozíčkáře nepřekonatelnou bariéru v podobě schodů. Tabulka 2 - Hodnocení přístupnosti zámku Pohansko Pohansko Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 4 4 4 4 4 Cesta k zámečku 4 4 4 2 2 Pohyb po objektu 4 3 3 2 2 Toalety 5 5 5 2 2 34

Obrázek 5 - Cesta k zámku Obrázek 6 - Cesta k zámečku Obrázek 7 - Zámek Pohansko 35

4.3.3 Valtice Původně gotický hrad ze 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1643 1730 podle projektů stavitelů D. Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámek tvoří třípatrová čtyřkřídlá budova s konírnou, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Valtice patří do Lednicko-valtického areálu. [15] Zámek leží za valtickým náměstím na malém návrší a díky své poloze je dobře značený ukazateli. Parkování je možné na náměstí, kde je velké parkoviště a k zámku se lze dostat úzkou uličkou podél kostela. Další parkoviště je přímo u zámku, je zde však jen několik parkovacích míst. Cesty k zámku jsou z dlažebních kostek do mírného kopce. Těsně před zámkem je velké schodiště, tělesně postižení mohou použít dvě cesty vedoucí podél schodiště. Cesty jsou z dlažebních kostek, vozíčkář zde zřejmě bude potřebovat asistenci. Ve vstupu do zámeckých interiérů se nachází zvýšený práh. V objektu je k dispozici bezbariérová toaleta. Nádvoří i bylinková zahrada jsou bezbariérové. Zámecký park je přístupný přes čestný dvůr a zámecké nádvoří. Povrch cest v zahradě je pokrytý hrubší vrstvou písčitého materiálu, který by mohl být při deštivém počasí hůře sjízdný pro vozíčkáře. Tabulka 3 - Hodnocení přístupnosti zámku Valtice Valtice Invalidní vozík Tělesně postižený Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 1 1 2 1 1 Cesta k zámku 2 2 3 1 1 Pohyb po objektu 4 3 3 1 1 Toalety 2 1 2 1 1 36

Obrázek 8 - Parkoviště Obrázek 9 - Přístup k zámku Obrázek 10 - Zahrada zámku Obrázek 11 - Nádvoří zámku Na zámku jsou k dispozici dva okruhy, ale už přístup k pokladně je značně složitý, protože se nachází v prvním patře, do kterého vede 35 schodů. Pokud by tento objekt chtěla navštívit osoba na invalidním vozíku, potřebovala by opět asistenci. Prohlídka okruhu je po zdolání schodů do prvního patra možná, prohlídkové místnosti jsou bez prahů. Druhý okruh obsahuje i prohlídku zámecké kaple, která má samostatný vchod z přízemí hlavní budovy zámku. 37

Obrázek 12 - První část schodiště k pokladně Obrázek 13 - Druhá část schodiště k pokladně 4.3.4 Lednice Novogotický zámek leží v severní části Lednicko-valtického areálu, který je zapsán ve světovém dědictví UNESCO ve městě Lednice. V rozsahu 100 m okolo zámku je jedno centrální a několik soukromých parkovišť, ze kterých je přístup k památce snadný. Pro návštěvníky jsou zde připraveny k prohlídce čtyři zámecké okruhy, skleník a vyhlídka Minaret, která je umístěná v severní čísti zahrady. Pokladna v zámku je v přízemí, přístupná po překonání tří nízkých schodků a k dispozici je i nainstalovaná nájezdová plošina. První prohlídkový okruh je v přízemí a pohyb po interiérech je bezbariérový. Druhý prohlídkový okruh je v prvním patře, kde je nutné překonat 31 schodů. Třetí prohlídkový okruh je ve druhém patře a je nutné překonat dalších 21 schodů. Při prohlídce třetího okruhu ve druhém patře se v částečně propojených místnostech musí zdolat vždy jeden schod. Zámecký skleník s expozicí exotických rostlin je přístupný po zvládnutí čtyř schodů vedoucích na terasu se vstupní halou. Prohlídka je bez průvodce a je možná po celý rok mimo měsíce ledna. 38

Celý zámecký park je upraven jako bezbariérový a cesty kolem zámku jsou vysypány pískem. K rozhledně Minaret vede od zámku několik upravených cest a jde o zhruba dva kilometry příjemné procházky zámeckým parkem s bohatou sbírkou rostlin a dřevin kolem Zámeckého rybníku. V Minaretu je v prvním patře osm pro veřejnost nepřístupných sálů a na přístupnou vyhlídku vede 302 schodů a proto je nevhodná pro osoby s tělesným handicapem. Na zámku se nachází toaleta, která není bezbariérová a musí se překonat několik schodků. Nejbližší bezbariérová toaleta je součástí restaurace a cukrárny na rohu Zámeckého náměstí a Valtické ulice nedaleko zámku. Tabulka 4 - Hodnocení přístupnosti zámku Lednice Lednice Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 1 1 2 1 1 Cesta k zámku 1 1 2 1 1 Pohyb po objektu 4 3 4 1 1 Toalety 3 3 3 1 1 Obrázek 14 - Parkoviště Obrázek 15 - Přístupová cesta k zámku 39

Obrázek 16 - Park u zámku Obrázek 17 - Vchod k pokladně Obrázek 18 - Vchod na jednu z prohlídek zámku 40

Mapa 4 - Mapa zámeckého parku Lednice v měřítku 1:16 000 Zdroj: http://www.zamek-lednice.com/plan-parku-2/ 4.3.5 Rendez - vous (Dianin chrám) Klasicistní lovecký zámeček se nachází přibližně 3 km severovýchodně od Valtic a patří do Lednicko-valtického areálu. Vede kolem něj červená turistická trasa, spojující Valtice s Lednicí a dále pokračuje k Novomlýnským nádržím. Cesta autem z Valtic k zámečku měří 41

zhruba čtyři kilometry a odbočka na parkoviště je označena ukazatelem. Parkoviště je z udusané hlíny a k objektu musí turisté jít zhruba 500 metrů lesní cestou. V případě deštivého počasí bude cesta hůře schůdná pro osoby tělesně postižené. Vstup do Dianina chrámu je umístěn v oblouku. Jde o čtyři schody, které vedou k točitému schodišti s 66 schody do prvního patra. Ve druhém patře je velký slavnostní sál. Interiér je rozdělen do čtyř podzemních podlaží. V objektu je toaleta umístěna v prvním patře. Je nevhodný pro tělesně postižené. Tabulka 5 - Hodnocení přístupnosti Randez - vous Ransez-vous Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 2 2 3 1 1 Cesta k chrámu 3 3 4 1 1 Pohyb po objektu 5 4 4 1 1 Toalety 5 4 2 1 1 Obrázek 19 - Cesta k zámečku Obrázek 20 - Cesta k zámečku 42

Obrázek 21 - Cesta u zámečku Obrázek 22 - Randez - vous 4.3.6 Mikulov Zámek je státní kulturní památkou České republiky a významným kulturněhistorickým objektem Regionu Mikulovsko ve správě Regionálního muzea Mikulov. Zámek byl vystavěný ve slohu pozdního baroka na nejjižnějším úpatí Pálavských vrchů a je dominantou vstupu do České republiky hraničním přechodem Drasenhofen - Mikulov. Jedná se o někdejší lichtenštejnský a později dietrichsteinský zámek [David, 2012, s. 122]. V jeho interiérech mají návštěvníci možnost shlédnout celou řadu expozic rozdělených do čtyř okruhů a také atraktivní sezónní výstavy. Dlouhodobě se muzeum věnuje výzkumu dějin Židů a židovské kultury, které je věnována expozice v synagoze. Cesta k zámku ve městě Mikulov je dobře označená a parkovacích míst je v okolí zámku velké množství. Od parkoviště, kde jsem zaparkovala já je to k bráně zámku zhruba 150 metrů do mírného kopce dlážděného žulovými kostkami. Od vstupní brány k pokladně a na nádvoří je cesta stále do kopce a je také vydlážděná dlažebními kostkami. Tato cesta je dlouhá 350 metrů. Prohlídka interiérů není bezbariérová a vyžaduje překonání spousty schodů. Toalety jsou zde špatně přístupné, protože k nim vedou příkré schody. Tabulka 6 - Hodnocení přístupnosti k zámku Mikulov Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 1 1 2 1 1 Cesta k zámku 3 3 3 1 1 Pohyb po objektu 4 4 3 4 2 Toalety 5 5 4 2 2 43

Obrázek 23 - Parkovací místo pro invalidy Obrázek 24 - Pohled z parkoviště k vchodu zámku Obrázek 25 - Cesta k pokladně Obrázek 26 - Toalety na zámku 44

4.4 Přístupné hrady 4.4.1 Dívčí hrady Zbytky kdysi významného a pevného hradu známého také jako Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg) se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína. Hrad je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Na hrad vede několik turistických tras a to z obcí Dolní Věstonice, Perné a z Pavlova. Já se na Dívčí hrady vydala z pavlovského parkoviště, kde je umístěna dobře viditelná turistická směrovka. Z parkoviště vede nejdříve široká polní cesta, která se po 400 metrech mění na obtížně schůdnou cestu lesem. Po zdolání stoupání se zhruba po 1,5 kilometru dostaneme na vrchol. Zde se nachází několik schodů, díky kterým můžeme hrad obejít. Dívčí hrady jsou celoročně volně přístupné. Pro osoby pohybující se na invalidním vozíku nebo pro hůře pohyblivé a pro zrakově postižené je návštěva této zříceniny nevhodná. Tabulka 7 - Hodnocení přístupnosti hradu Dívčí hrady Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 2 2 3 1 1 Cesta k hradu 5 4 4 2 1 Pohyb po objektu 5 5 5 3 3 Toalety 5 5 5 5 5 45

Obrázek 27 - Parkoviště Obrázek 28 - Cesta ke zřícenině hradu Obrázek 29 - Stoupání k hradu Obrázek 30 - Cesta k hradu 46

4.4.2 Janův hrad Janův hrad je napodobeninou rozpadajícího se hradu a nachází se čtyři kilometry od Lednice. Příjezd k objektu je možný po státní silnici Lednice - Podivín, kde je zhruba po 500 metrech za Lednicí odbočka. Odtud se úzkou asfaltovou cestou dlouhou čtyři kilometry dostaneme na parkoviště k Janovu hradu. Tento hrad je kulturní památkou a je součástí Lednickovaltického areálu, zapsaného na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba je ze tří stran spojena pouze obvodovými zdmi a na jejich zevní straně jsou arkády nesoucí ochozy. Čtvrtou stranu nádvoří tvoří vlastní budova hradu. Prohlídková trasa vede přes rytířský sál, salonky ve věžích a ochozy prvního patra. Vzhledem k množství schodů a úzkým ochozům podél arkád je tato stavba nevhodná pro osoby s invalidním vozíkem. V objektu není bezbariérová toaleta. Tabulka 8 - Hodnocení přístupnosti ke zřícenině hradu Janův hrad Tělesně postižený Invalidní vozík Snížená pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkoviště 2 2 3 1 1 Cesta k hradu 3 2 3 1 1 Pohyb po objektu 4 4 4 3 2 Toalety 5 4 2 2 2 47