Zásady prevence závislostí na návykové látky Petra Žáková
1) Příčiny a projevy závislostí na návykových látkách 2) Vymezení pojmu návyková látka 3) Poruchy chování vyvolané účinkem návykových látek 4) Vymezení pojmu - akutní intoxikace, škodlivé užívání, syndrom závislosti, odvykací stav, stav s deliriem a toxické psychózy 5) Edukační programy v prevenci závislostí na návykové látky pro širokou veřejnost
Život člověka se skládá z událostí, prožitků a situací příjemných, neutrálních, méně příjemných i zcela nepříjemných takových, kterým by se člověk raději vyhnul, raději by je vůbec neprožil. To ale není možné.
1. Příčiny a projevy závislostí na návykových látkách Nejrozšířenější droga naší společnosti alkohol je známá již po tisíciletí. Za tak dlouhou dobu jsme si na výrobu a užívání alkoholu natolik zvykli, že jsme jej vlastně přestali za drogu považovat. Kromě závislosti na alkoholu a drogách se v poslední době rozšířila i závislost na hracích automatech ( chorobné hráčství, gamblerství).
Příčiny rozvoje a výzkum drogových závislostí: Mezi příčinami vzniku závislostí na návykových látkách lze rozlišit přinejmenším tři skupiny činitelů droga, člověk a prostředí. Drogové závislosti je nutno pojímat komplexně jako bio-psycho-sociální onemocnění. Expanzivní nárůst nabídky poptávka stoupá Změny tradičního uspořádání společnosti, dysfunkce v rodinných systémech, narušené komunikace v rodině, chybění pevných rodinných rituálů.
Co je závislost? začarovaný kruh, v němž se člověk zmítá nemoc, a jako každá nemoc se musí léčit. problém, s nímž se člověk potýká, není už jenom otázkou pevné vůle varovná slova mám vše pod kontrolou a můžu kdykoli přestat - jsou prvním varovným signálem
Rozlišuje se: psychická závislost důsledkem je trvalá touha toxikomana po účincích drogy( pocit uvolnění, neobvyklé prožitky apod.) fyzická závislost projeví se abstinenčními příznaky při odnětí drogy
2) Vymezení pojmu návyková látka Návyková látka (dle trestního zákona) je alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
Droga - v obecném smyslu myšleno, je jakákoli přírodní či syntetická látka, která v lidském organismu vyvolá změnu jeho činností. V užším slova smyslu je to látka, která se užívá ( zneužívá) ke změně duševního stavu, tzn. nálady, prožívání stavu bdělosti či útlumu Ve spisovné češtině má toto slovo význam omamující, uklidňující, dráždivý přípravek
Aby se některé látky (přírodní nebo vyrobené uměle) daly zahrnout pod pojem drog, musí splňovat některá základní kriteria Musí mít psychotropní účinek, tzn. musí silně působit na CNS změny u ostatních orgánů a systémů jsou zcela nenápadné, jedná se o změny nálad, vnímání, myšlení, podráždění, útlumu a chování Musí být návyková ( návyk vzniká opakovaným užíváním drogy tím rychleji, čím je droga účinnější)
Aby nějaká látka působila jako droga, musí mít pověst, která láká k užití, musí být lehce dostupná a ne příliš drahá.
Poruchy chování vyvolané účinkem návykových látek a) silná touha nebo pocit puzení užívat látku b) zhoršená sebekontrola, sebeovládání c) somatický odvykací stav d) zvyšování tolerance k účinku látky e) postupné zanedbávání zájmu, zálib, hygieny f) pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků g) podrážděnost, rozladěnost, nesoustředěnost, nespavost, neklid, úzkost, halucinace, nebo naopak euforie, pocit zvýšené energie, družnost, ale i hrubost, agresivita, paranoidita
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním psychoaktivních látek podle Mezinárodní klasifikace nemocí F 10 - alkohol F 11 opioidy F 12 kanabinoidy F 13 sedativa nebo hypnotika F 14 kokain F 15 stimulancia ( včetně kofeinu) F 16 halucinogeny F 17 tabák F 18 organická rozpouštědla F 19 několik látek současně nebo jiné psychoaktivní látky
Psychoaktivní látky podle jejich základního účinku: látky budivé látky tlumivé látky halucinogenní
Klinické stavy způsobené psychoaktivními látkami prostá opilost je běžným následkem nadměrného jednorázového požití alkoholu komplikovaná opilost poruchy vědomí, neschopnost sebeovládání ( poruchy motoriky apod.) patická opilost řadí se mezi alk. psychózy- mrákotný, delirantní stav propuká náhle v doprovodu s úzkostnými či paranoidními stavy ( důsledek dlouhodobého nadměrného pití) alk. psychóza- delirium tremens alk. halucinóza ( sluch halucinace a pocit pronásledování) alk. paranoidní psychóza ( masivní bludy)- často navazuje na noční děsy)
Klinické stavy způsobené psychoaktivními látkami Korsakovova psychóza- poruchy krátkodobé paměti, mezery v paměti vyplňuje pacient konfabulacemi, kterým věří. Alkoholová demence důsledkem kombinace přímého vlivu etanolu na neurony a nepřímého vlivu, který je důsledkem jaterního poškození, atrofie mozku.
Odvykací stav s deliriem Delirium tremens ( šílenství s třesem ) neboli alkoholové delirium je život ohrožující stav, který vzniká u alkoholiků po přerušení užívání alkoholu typicky např. pokud se pacient v opilosti zraní a je hospitalizován. Toto delirium je též označováno jako alkoholická psychóza. pacienti bývají často hospitalizováni na JIP - nejlépe psychiatrie Hrozí riziko smrtelných komplikací vyplívajících z tělesných komplikací typických pro chronický alkoholizmem poškozený a oslabený organismus. Predelirantní stav pocení, nevolnost, zrychlení srdeční činnosti Během deliria mohutné halucinace ( malá zvířátka), pac. vykonává automatizované pohyby, silný třes HK, nepřesná orientace místem a časem, porucha bezprostřední paměti, bludy, končí hlubokým spánkem. Vysoké dávky Heminevrinu ( až 16 kapslí )
Alkohol alkohol čirá, bezbarvá tekutina palčivé chuti a char. zápachu s bodem varu 77 st. a bodem tuhnutí 130 st. alkoholický nápoj - nápoj obsahující více než 0.5 objemových procent alkoholu výroba alkoholu kvašení cukerných roztoků vstřebávání alkoholu trávícím traktem 20% žaludkem, 80% tenkým střevem vylučování alkoholu - z 90-95 % eliminován oxidací ( spalováním) v játrech, zbytek dechem, močí a stolicí
Alkohol a poruchy tělesného zdraví Mozek atrofie Žaludek alk. gastritis ( nevolnost, zvracení, nechutenství, pálení žáhy) Vředová choroba žaludku -bolest žaludku, riziko perforace a krvácení Játra ztučnění jater, zánět jater, cirhóza Slinivka břišní odumírání buněk parenchymu ( průjmy, nadýmání, nechutenství) Akutní zánět slinivky může skončit i smrtí Srdce svalové buňky odumírají a jsou nahrazeny vazivem Periferní nervy hlavně dolní končetiny ( mravenčení, brnění, bolesti, ztráta citlivosti- polyneuropatie)
Vývojová stadia závislosti na alkoholu počáteční- alkohol dává a nic nebere -zatím se neopíjí, pití kontroluje varovné nárůst tolerance rozhodné klíčový moment ztráta kontroly, tolerance extrémně stoupá, odvykací příznaky konečné prudký pokles tolerance, pití v tazích, somatické i psychické komplikace Stupně opilosti I. stupeň lehká opilost : 0.5 1.5 promile ( euforie,mnohomluvnost) II. stupeň střední opilost : 1.5 2.5 promile (zasaženy motorické funkce) III. stupeň těžká opilost : nad 2.5 promile ( zas. prodloužená mícha, dýchací centrum, spavý, apatický, bezvědomí)
Poruchy vyvolané užíváním opioidů látky přírodní ( opium) a jejich syntetické deriváty: morfin 1805, heroin 1898, kodein, megafon -1940, buprenorfin ( Subutex, Temgesic) nejčastější vnitrožilní aplikace,rychlá somatická a psychická závislost prudkým nárůstem tolerance základní účinek: tlumivý, uklidňující efekt, apatie, útlum, zúžení zornic, setřelá řeč, pocit blažené energie, uvolnění, únava, ale i úzkost, euforie odvykací příznaky: průjem, křeče v břiše, chřipkové příznaky, deprese, úzkosti, nespavost opioidy nevyvolávají psychotické poruchy
Poruchy vyvolané užíváním kanabinoidů Kanabinoidy = hašiš, marihuana, pochází z indického konopí, klíčovou látkou je THC (tetrahydrocanabinol) zneužívají se hlavně listy (marihuana) a pryskyřice z květů ( hašiš) změny nálady euforie, záchvaty veselí a smíchu, zvýšená tepová frekvence, zarudlé spojivky, rozšířené zorničky, po odeznění deprese, pocity hladu a žízně zesilovač emocí vzniká pouze psychická závislost problémy nejčastěji při akutní intoxikaci velmi vysokými dávkami delirium nebo dlouhodobější kanabisová psychóza
Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik nejčastěji bendodiazepiny ( BZD) diazepam, flunitrazepam ( Rohypnol), alprazolam, bromazepam ( dále Lexaurin, Neurol) akutní intoxikace připomíná opilost odvykací stav může probíhat dramaticky a přetrvávat v mírnější podobě i týdny a měsíce Závislost psychická i fyzická ( riziko epi, status epilepticus)
Poruchy vyvolané užíváním kokainu obsažen v listech jihoamerického keře koka 1844 izolován čistý kokain užívání šňupáním a injekční aplikací cracku, kouří cigarety povzbuzující účinky odpočatý, svěží, silný, nepřemožitelný při odeznění podráždění, nervozita, únava silná psychická závislost příznaky intoxikace a odvykacího stavu jsou podobné jako u dalších psychostimulancií (amfetaminy) craving, útlum, letargie, únava, rozladěnost, spavost
Poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) legální kofein (káva, čaj) ilegální deriváty amfetaminu (metamfetamin = pervitin, extáze taneční droga) výrazný anorektický účinek, mohou vyvolat halucinace a bludy účinky: euforie, pocit zvýšené energie, poruchy vnímání, zvýšení bdělosti, družnost, ale i hrubost, agresivita, paranoidita syndrom závislosti jako výrazná psychická závislost
Poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) odvykací stav : craving, útlum, letargie, únava, rozladěnost, zvýšená spavost u pervitinu tzv. dojezd rozlady, pocity napětí, úzkosti, pocit ohrožení somatická závislost nevzniká pervitin je (kromě marihuany) v ČR nejčastěji zneužívanou ilegální drogou chronické užívání vyvolává paranoidně halucinatorní a anxiozní toxické psychózy ( stihy )
Poruchy vyvolané užíváním halucinogenů látky přírodní, polosyntetické nebo syntetické povahy, vyvolávající poruchy vnímání přechodný psychotický stav LSD (dietalamid kyseliny lysergové - trip ), lysohlávky (psilocybin), durman (atropin, hyosciamin,skopolamin), muchomůrka červená (muskarin), peyotl (meskalin), ibogain. 1938 syntetický LSD halucinogeny mají nevypočitetlný efekt, mohou vyprovokovat latentní psychózu
Poruchy vyvolané užíváním halucinogenů závažné jsou akutní intoxikace mění se vnímání a prožívání vnějšího světa, času a prostoru syndrom závislosti ani somatický odvykací stav se nevyskytuje účinky se nedají předpovědět psychóza je často se vyskytující komplikací
Poruchy vyvolané užíváním tabáku Tabák pochází z Ameriky, do Evropy byl dovezen počátkem 16. století Pravděpodobně celosvětově nejrozšířenější a nejčastěji užívaná psychoaktivní látka Účinnou látkou je nikotin rychle se na něj vyvíjí tolerance s následnou fyzickou závislostí Syndrom škodlivého užívání je prakticky u každého kuřáka, syndrom závislosti se vyvíjí velmi rychle u cca 85 % konzumentů
Poruchy vyvolané užívání tabáku Odvykací příznaky : craving, podrážděnost, neklid, rozladěnost, nesoustředěnost, bolesti hlavy, únava, bušení srdce, paradoxně zhoršení kašle, pocení Léčba závislosti : psychoterapie + substituce nikotinu ( náplasti, žvýkačky,champix)
Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel Průmyslové chemikálie těkavé látky : rozpouštědla, ředidla, barvy, laky, lepidla (v praxi nejčastěji toluen) aplikace čicháním (sniffing), resp. inhalováním snadná dostupnost a nízká cena cílovou skupinou nejčastěji mladiství a děti euforie, ztráta zábran, při větších dávkách halucinace toxické látky poškozují mozek, plíce, těžké poškození jater intoxikace připomíná opilost, látka je často cítit! syndrom závislosti má charakter psychické závislosti, somatické odvykací příznaky se nevyskytují
Poruchy vyvolané užívání několika látek a užíváním jiných psychoaktivních látek praxe: často jsou jedinci postupně závislí na několika látkách současné užívání a kombinování několika látek kombinovaná (polyvalentní) závislost ( dříve polytoxikomanie) současné užití několika látek dochází ke zvýraznění jejich účinku designer drugs nové drogy, dosud neregistrované, vyrobené ze známých, struktura se nepatrně liší, účinek je velmi podobný nebo totožný
4. Vymezení pojmů akutní intoxikace předávkování ( k odstranění hemodialýza, hemoperfuze apod.) intoxikace otrava( příznaky: poruchy vědomí, chování, vnímání, emotivity, poznávání, poruchy fyziologických funkcí ) škodlivé užívání = uživání psychoaktivní látky vedoucí k poškození zdraví tělesnému či psychickému - rizikové chování
Vymezení pojmů syndrom závislosti- syndrom- soubor příznaků (symptomů ) vyskytujících se v určitém charakteristickém seskupení typickém pro určité onemocnění závislost psychická touha po požití určité drogy závislost fyzická somatický odvykací stav odvykací stav nevolnost, třes pocení, zvracení, zvýšení hodnot TK + P apod.
5. Prevence Slovo prevence je latinského původu a znamená opatření učiněná předem, včasnou obranu nebo ochranu. Přibližně od konce 50.let minulého století se prevence rozdělila na primární a sekundární. Od 60.let minulého století se navíc hovoří o terciální prevenci.
Prevenci lze rozdělit ještě na další tři podskupiny: Efektivní prevence - dlouhodobá a kontinuální práce s dětmi, jasný a strukturovaný program, nabídka pozitivních alternací Selektivní prevence zaměřuje se na skupiny osob, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik závislosti a jiných sociálně nežádoucích jevů Indikovaná prevence zaměřena přímo na jedince, kteří jsou více ohroženi než jejich vrstevníci
Podle WHO se rozlišuje (1) primární prevence, tj. předcházení užití u osob, kteří dosud s drogou nejsou v kontaktu; obvykle ztotožňovaná s prevencí bez dalšího přívlastku, (2) sekundární prevence, tj. předcházení vzniku a rozvoje závislosti u osob, které již drogu užívají; obvykle používána jako synonymum pro poradenství a léčení (3) terciární prevence, tj. předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog.
Tři roviny působení primární prevence: podat základní, objektivní informace o druzích drog (film, beseda). seznámit, popř. nacvičit strategie a taktiky, jak žít ve společnosti ohrožené drogou a přitom se jí vyhnout (zvýšit sebevědomí, asertivní chování, zkvalitnění komunikace, schopnost odmítnout). nabídnout co možná nejvíc způsobů, jak lze dosáhnout životního uspokojení a umět přemoci obtížné situace (kulturní, sportovní činnost, síť poraden ).
Primární drogová prevence: Primární drogové prevenci jde zejména o to, aby se co nejvíc snížila poptávka po drogách. Aby drogy nebyly vyhledávány a konzumovány a aby vůbec nebyl důvod je vyhledávat a konzumovat!
Sekundární drogová prevence Zjednodušeně se dá říci, že sekundární prevence je vlastně vyhledávání problému, který již vznikl a jeho léčba. Vždy je třeba mít na paměti, že léčba drogové závislosti je nutně velká psychická i somatická zátěž pacienta, která je vědomě organizovaná a systematická. Problém obvykle nevznikal v krátkém časovém období (od prvního užití drogy), ale dozrával dávno před tím, takže i jeho léčení si často vyžádá víc času než bychom si přáli.
Terciální drogová prevence V této prevenci jde o co možná největší zmírnění důsledků, které užívání drog způsobuje. Nelze je chápat jako řešení, ale dejme tomu, volbu menšího zla. substituční program: Základem je náhrada ilegální nečisté drogy za drogu chemicky čistou, legálně podanou v k tomu určeném zařízení.
Zásady prevence vždy klást důraz na vše pozitivní, co je ve společenství, rodině i jedince k drogám přistupovat tak, že nejsou jen hrozné, aby se o nich nedalo otevřeně mluvit mají nad lidmi jen takovou moc, jakou jim sami propůjčí neměly by se používat přístupy jako je odstrašování, citové apely, formalismus apod. podporovat aktivitu a hodnotné zájmy
Účinnost přímé (specifické) prevence závisí na několika požadavcích: Nutná kombinace mnoha způsobů zaměřených na různé skupiny a prostředí, ve kterém se vytváří normy a hodnoty Rodina a škola Intermediátoři Místní společenství
Zařízení pro pomoc uživatelům drog Linky telefonické pomoci Poradny Pedagogicko-psychologické poradny pro děti a mládež a poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Alkoholicko-toxikologické poradny Kontaktní centra Detoxifikační jednotky Denní stacionář Ústavní léčba Terapeutické komunity Doléčování a resocializační centra Zařízení azylového typu Anonymní alkoholici a narkomané
Psychiatrická léčebna Brno odd. pro léčbu návykových nemocí
Odd. 19
Režimová léčba Léčba má své zákonitosti a pravidla, které je třeba dodržovat. Základem léčby je skupinová i individuální psychoterapie a režim spočívající v dodržování pevně strukturovaného rozvrhu jednotlivých denních aktivit.