3. Exploze tanku...4. 4. Tryskavý požár...4. 5. Požár...6

Obsah Části 3 3 / i Část 3 Technická příloha OBSAH ČÁSTI 3 1. Požár kaluže...1 1.1 Úvod...1 1.2 Odhad doby trvání požáru...1 1.3 Metoda pro odhad dosahů projevů...2 1.3.1 Odhad průměru kaluže...2 1.3.2 Volba prahu snesitelné intenzity tepelného toku...3 1.3.3 Volba diagramu pro odečtení hodnoty podle dané látky...4 1.3.4 Určení vzdálenosti, ve které je dosaženo radiačního prahu...4 2. Požár tanku...4 3. Exploze tanku...4 4. Tryskavý požár...4 5. Požár...6 6. BLEVE...6 6.1 Úvod...6 6.2 Metoda pro odhad dosahů projevů...6 6.2.1 Odhad tlakových projevů...6 6.2.2 Odhad vzdálenosti účinků letících trosek...7 6.2.3 Odhad tepelných účinků BLEVE...7 7. Exploze a letící trosky...8 8. Vzkypění...8 9. VCE...9 9.1 Úvod...9 9.2 Metoda pro odhad dosahů projevů...10 10. Exploze pevných látek a prachová exploze...13 11. Třídy nebezpečnosti pro některé látky...13

Obsah Části 3 3 / ii 12. Použití metodologie na fiktivním příkladu...17 12.1 Popis průmyslové oblasti...17 12.1.1 Objekt A...17 12.1.2 Objekt B...17 12.1.3 Objekt C...17 12.2 Identifikace dominoefektů použití metody...18 12.2.1 Použití metody...18 12.2.2 Analýza výsledkových tabulek...19 13. Odkazy k Části 3...31

3 / 1 Tato Technická příloha má za úkol pomoci s použitím metodologie pro studium dominoefektů. Je v ní uvedeno několik metod pro stanovení dosahů projevů spojených s nejdůležitějšími uvažovanými haváriemi (požár kaluže, požár tanku, exploze tanku, tryskavý požár, BLEVE, ). Rovněž je v ní seznam nebezpečných látek s jejich kódy nebezpečnosti (klasifikace podle Guide des Pompiers de Genève [1]). Nakonec je předveden fiktivní ilustrativní příklad na použití metodologie pro studium synergických a kumulativních jevů. 1. Požár kaluže 1.1 Úvod Požár kaluže se musí brát v úvahu, pokud jsou splněny následující podmínky: Uniklá látka je hořlavá a patří do třídy hořlavosti 1, 2, 3 nebo 4 (viz seznam nebezpečných látek v kapitole 11 nebo Guide des Pompiers de Genève [1]). Látky patřící do třídy 1 se berou v úvahu pouze tehdy, pokud jsou užívány při teplotě vyšší než je jejich bod vzplanutí. Množství látky musí být takové, že by požár trval alespoň 10 až 15 minut. 1.2 Odhad doby trvání požáru Metoda odhadu doby trvání požáru je založena na znalosti rychlosti odhořívání m (kg/m 2 s) uvažované látky. Následující tabulka uvádí hodnoty pro některé zkapalněné plyny, uhlovodíky a alkoholy [2], [3]. Látka Zkapalněné plyny Rychlost odhořívání m (kg/m 2 s) LNG 0,078 LPG 0,099 Uhlovodíky butan 0,078 hexan 0,074 heptan 0,101 benzen 0,085 benzín 0,055 Alkoholy metanol 0,017 etanol 0,015 Dále je popsána metoda pro výpočet doby trvání požáru:

3 / 2 1. Odhadni povrch kaluže S podle celkové uniklé hmotnosti m r (viz kapitolu 1.3.1). Pro tlakem zkapalněné plyny je hustota brána při bodu varu, pro ostatní látky při teplotě okolí. 2. Vypočítej odhořenou hmotnost za daný časový interval dt: m c = m. S. dt. 3. Vypočítej zbývající hmotnost: m r = m T m c. 4. Odhadni nový povrch kaluže (podle zbývající hmotnosti). 5. Jdi na následující časový krok. Pokud je povrch kaluže větší než daný limit (např. 5 m 2 ), kroky 2 až 5 se opakují. Odhadovaná doba trvání požáru je součtem časových kroků. Pokud je doba trvání kratší než 10 až 15 minut, položka nebude považována jako nebezpečná z hlediska požáru kaluže. Nicméně tato položka by mohla být vybrána na základě dalšího kritéria (např. možnost vzniku VCE). 1.3 Metoda pro odhad dosahů projevů Odhad dosahů projevů v důsledku požáru kaluže se provádí podle čtyř kroků: 1. Odhad průměru požáru kaluže; 2. Výběr snesitelného radiačního prahu podle typu sekundární položky a podle přítomných bezpečnostních systémů na této položce ; 3. Volba diagramu pro odečtení hodnoty podle dané látky; 4. Určení vzdálenosti, ve které je dosaženo radiačního prahu. 1.3.1 Odhad průměru kaluže Průměr požáru kaluže může být odhadnut následovně: je roven průměru tanku, pokud uvažujeme požár tanku; pokud existuje záchytná jímka, ekvivalentní průměr se počítá podle vzorce: D = 4 Povrch záchytné jímky Obvod záchytné jímky pokud záchytná jímka neexistuje, kaluž se považuje za kruhovou a její průměr se odhaduje následovně: o Pokud se kaluž rozlévá, má tendenci rychle dosáhnout minimální výšky v závislosti na druhu a kvalitě podložky. Následující tabulka uvádí tloušťku kaluže pro některé typy podložek [4]. Pro nedostatek přesných dat o povaze podložky se považuje beton za podložku s největším stupněm rozlití kaluže (h min = 1 cm). Povaha podložky h min (cm) Beton 1 Průměrná půda 3

3 / 3 Povaha podložky h min (cm) Suchá písčitá půda 20 Humózní písčitá půda 15 Štěrkovitá půda 5 o Průměr kaluže se pak může vypočítat z maximálního objemu látky uniklého při havárii: Průměr = 2 objem π h min o Maximální objem látky uniklé při havárii se může odhadnout následovně: v případě tanku to je objem uniklý během půl hodiny z největšího potrubí po jeho gilotinovém roztětí; v případě potrubí je maximální objem buď objem potrubí mezi dvěma ventily (pokud funguje samouzavírací bezpečnostní systém), nebo objem látky uniklý při jmenovitém průtoku během půl hodiny. Poznámka: V případě tlakem zkapalněného plynu se maximální množství schopné vytvořit kaluž rovná množství uniklému při havárii minus množství mžikově odpařené při ústí úniku z tanku nebo potrubí (např. pro propan se mžikově odpaří kolem 35%). 1.3.2 Volba prahu snesitelné intenzity tepelného toku Podle literatury [5] uvádí následující tabulka horní hodnoty snesitelné intenzity tepelného toku podle typu sekundární položky vystavené požáru kaluže a podle bezpečnostních systémů přítomných na této položce. Sekundární položka Horní hodnota intenzity tepelného toku pro nechráněnou položku ( Horní hodnota intenzity tepelného toku pro chráněnou položku * ( Tlakové skladování 8 44 Atmosférické skladování Skladování s podchlazením 8 32 8 32 Výrobní 8 32 Zařízení pro stáčení / 8 - čerpání * Položka chráněná vodní tříští, izolací, tepelnou protiradiační zástěnou nebo podobnými systémy.

3 / 4 1.3.3 Volba diagramu pro odečtení hodnoty podle dané látky Diagramy jsou sestrojeny pro odhad vzdálenosti kolem požáru kaluže, ve které je dosaženo prahové intenzity tepelného toku, která je schopna způsobit sekundární havárie. Tyto diagramy jsou typické pro obecné kategorie látek jako: lehké uhlovodíky; oxidy a látky obsahující dusík (etylenoxid, propylenoxid, akrylonitril); alkoholy a aldehydy (metanol, směs formaldehyd-metanol, ); benzíny; topné oleje; V praxi se vybere diagram určité kategorie látek, které mají fyzikálněchemické vlastnosti nejblíže vlastnostem uvažované hořící látky. 1.3.4 Určení vzdálenosti, ve které je dosaženo radiačního prahu Na následujících dvou obrázcích jsou uvedeny diagramy pro odhad vzdálenosti dosažení radiačního prahu pro lehké uhlovodíky a benzíny. Další diagramy mohou být odvozeny obdobně. Je třeba poznamenat, že tyto diagramy umožňují v závislosti na ekvivalentním průměru kaluže snadné určení vzdálenosti od středu kaluže, ve které je dosaženo tepelně radiačního prahu. 2. Požár tanku Podmínky, za kterých uvažujeme požár tanku, jsou stejné jako pro požár kaluže. Rovněž určení dosahů projevů pro požár tanku je podobné těm, které byly užity pro požár kaluže. V tomto případě je průměr kaluže nahrazen průměrem tanku (pokud je to nezbytné, musí být brána v úvahu výška plamene nad zemí). 3. Exploze tanku U exploze tanku jsou uvažovány pouze účinky letících trosek. Určení vzdálenosti účinků letících trosek je uvedeno v kapitole 7. 4. Tryskavý požár Délka plamene u tryskavého požáru obvykle nepřesáhne 50 m [5]. Povrchová intenzita tepelného toku může dosáhnout až 250 kw/m 2 [5]. Nicméně se zdá, že intenzita tepelného toku se snižuje poměrně rychle s rostoucí vzdáleností od plamene [6]: hodnota intenzity tepelného toku 15 kw/m 2 je dosažena přibližně 50 m od plamene. Tak je pro maximální délku plamene 50 m hrubý odhad dosahu projevu asi 100 m.

3 / 5 100 Požár kaluže Lehké uhlovodíky Dosah projevu od středu kaluže (m) 80 60 40 20 8 kw/m2 32 kw/m2 44 kw/m2 0 0 10 20 30 40 50 60 Ekvivalentní průměr kaluže (m) 100 Požár kaluže Benzín 80 Dosah projevu od středu kaluže (m) 60 40 20 8 kw/m2 32 kw/m2 44 kw/m2 0 0 10 20 30 40 50 60 Ekvivalentní průměr kaluže (m)

3 / 6 5. Požár Požár ve výrobě je ošetřen jako požár kaluže (podle uvažovaných látek a jejich množství). V úvahu se musí brát také další havárie, které mohou být vyvolány požárem (podle přítomných položek : tryskavý požár, exploze, VCE). U skladů pevných látek se mají vedle projevů tepelné radiace brát do úvahy účinky možné exploze. 6. BLEVE 6.1 Úvod Prvním projevem BLEVE je tlakový účinek. Jako prahová se bere hodnota přetlaku 0,016 MPa. Tato hodnota odpovídá spodní hranici pro vážná poškození konstrukcí. Kromě toho se při jevu BLEVE obecně vytvářejí letící trosky a, pokud je látka hořlavá, může se objevit i ohnivá koule. 6.2 Metoda pro odhad dosahů projevů 6.2.1 Odhad tlakových projevů Odhad tlakových projevů BLEVE se může provádět odečtem z grafů udávajících přetlak p proti redukované vzdálenosti (viz obrázek níže). Na obrázku jsou znázorněny různé křivky podle rozdílných teplot přehřátí. Maximální přehřátí se rovná rozdílu mezi teplotou, při níž tlak páry skladované látky dosáhne tlaku prasknutí nádoby, a teplotou atmosférickém bodu varu této látky. Pokud je tlak prasknutí nádoby znám, může být přehřátí počítáno pomocí závislosti tlaku par dané látky na teplotě. Pokud tlak prasknutí nádoby znám není, může být použit testovací tlak nádoby. Rovněž se může počítat s tlakem pojišťovacího ventilu jako s hrubým odhadem tlaku prasknutí nádoby. Např. pro skladovací nádoby propanu nebo butanu můžeme v literatuře [7] nalézt: Propan Butan Tlak prasknutí [MPa] 1,8 1,0 Teplota, při které je tlak par látky roven tlaku prasknutí (T) [ C] 53 80 Atmosférický bod varu (T b ) [ C] -42-1 Přehřátí (T T b ) [ C] 95 81 Pomocí dále uvedeného grafu můžeme pro známé přehřátí a daný přetlak p (0,016 MPa je spodní hranicí vážného poškození konstrukcí [8]) získat redukovanou vzdálenost ( W ) 0, 33 2 vl,0 r

3 / 7 kde W vl,0 je vypařená hmotnost [kg] a r je dosah tlakového projevu. Pokud je vypařené množství známo (v prvém přiblížení celé množství skladované v nádobě), je redukovaná vzdálenost použita pro výpočet dosahu tlakového účinku projevu BLEVE. BLEVE přetlak způsobený explozivním vypařováním kapaliny [9] 6.2.2 Odhad vzdálenosti účinků letících trosek Odhad vzdálenosti účinků letících trosek je uveden v kapitole 7. 6.2.3 Odhad tepelných účinků BLEVE Ohnivá koule vytvořená při jevu BLEVE je určitě nejokázalejší projev, který může být pozorován v procesním průmyslu. Tento projev může mít smrtící následky a nemůže být opomíjen vzhledem k následkům na osobách, zejména v záchranářských týmech. Nicméně v rámci studia synergických a kumulativních jevů se tepelná radiace emitovaná ohnivou koulí neuvažuje. Trvání ohnivé koule není tak významné, aby způsobilo závažné škody na konstrukcích.

3 / 8 7. Exploze a letící trosky Následující tabulka uvádí vzdálenosti, do kterých odletělo 80% a 100% letících trosek během známých havárií. Hodnoty odpovídající 100% jsou uvedeny pro informaci. Tabulka se čte následovně: u známých nehod s letícími troskami vzniklých z reaktorů dopadlo 80% letících trosek ve vzdálenosti menší nebo rovné 350 m. Tlakové nádoby Horizontální válce Typ 80% 100% LPG 200 m 1200 m Etylenoxid 430 m 1500 m Vinylchlorid monomer 170 m 1000 m Amoniak 100 m 200 m Kulové zásobníky LPG 250 m 1000 m Etylenoxid Vinylchlorid monomer Amoniak 500 m 250 m 125 m Atmosférické tanky 100 m 300 m Výrobní reaktory 350 m 600 m kolony 850 m 1100 m vařáky 130 m 250 m U dat pro kulové zásobníky jsou malé rozdíly mezi různými látkami. Avšak dostupná data pro válcové zásobníky a pro rozdílné látky ukazují jasný vliv na uvedené vzdálenosti. Proto se pro kulové zásobníky navrhuje použít vzdálenosti vypočtené a srovnat je s těmi získanými pro válcové zásobníky. Pro látky, které nejsou uvedeny ve výše zmíněné tabulce, se berou dosahy projevů látky s fyzikálněchemickými vlastnostmi podobnými studované látce. 8. Vzkypění Faktor náchylnosti ke vzkypění (PBO: Propensity to Boilover) se počítá následovně: PBO 0,73 2 393 T = 1 boil vhc TBOILHC 60 1 3

3 / 9 kde: TBOIL HC : průměrná teplota varu skladované látky (K) T boil : přesah bodu varu přes 393 K (K) v HC : kinematická viskozita při 393 K Podle známých havárií je vysoké nebezpečí vzkypění pozorováno u látek s PBO vyšším nebo rovným 0,6 ([10], [11]). Proto se v studii synergických a kumulativních jevů berou v úvahu jen tanky obsahující látky s PBO 0,6. Následující tabulka uvádí hodnoty PBO pro běžné uhlovodíky. Uhlovodíky PBO Možnost vzkypění Těžká ropa 6,76 ANO Střední ropa 4,24 ANO Topný olej č. 2 3,48 ANO Topný olej č. 1 3,03 ANO Motorová nafta 1,20 ANO TRO 0,70 ANO Petrolej 0,53 NE Těžký benzín 0,29 NE TR4 0,35 NE Benzín -0,25 NE Hlavním projevem vzkypění je přetečení hořících uhlovodíků. Poloměr požáru kaluže těžkých uhlovodíků se tedy uvažuje 85 m (viz kapitolu 1). 9. VCE 9.1 Úvod Aby mohla vzniknout VCE, musí být splněny následující podmínky: přítomnost přeplněné zóny. Tato přeplněná zóna může ležet i v jiném objektu než v tom, kde vznikl únik. daná látka musí být hořlavá a musí patřit do 3. nebo 4. třídy výbušnosti (viz seznam nebezpečných látek v kapitole 11 nebo Guide des Pompiers de Genève [1]); minimální uniklé množství musí být větší nebo rovno danému prahovému množství: o Pokud může být uniklá látka přímo rozptýlena do atmosféry (plynná látka nebo aerosol) nebo pokud je tlak par (P nas ) látky za provozních podmínek větší než 0,1 MPa, minimální množství může být nízké: 0,1 tuny pro

3 / 10 vysoce reaktivní látky, 0,5 tuny pro látky střední reaktivity a 1 tuna pro látky nízké reaktivity. o Na druhou stranu jsou minimální uniklá množství významnější pro další látky, které vytvářejí výbušný mrak vypařováním z kaluže. Pro případ nepříznivých povětrnostních podmínek (stabilní atmosféra, stabilitní třída podle Pasquilla F, nízká rychlost větru 1,5 m/s) udává následující tabulka minimální hmotnosti uniklé látky potřebné pro to, abychom museli počítat s nebezpečím VCE. P nas (při prac. teplotě) 0,1 MPa nebo plynná látka Látka s vysokou reaktivitou Uniklé množství (tuny) Látka se střední reaktivitou Látka s nízkou reaktivitou 0,1 0,5 1 0,05 P nas < 0,1 MPa > 2 > 5 > 10 0,01 P nas < 0,05 MPa > 5 > 10 > 40 P nas < 0,01 MPa > 40 - - Pro kaluže v záchytné jímce nebo pro jiné typy podložky udává další tabulka jiné limitní hodnoty. Tyto hodnoty se týkají minimálního povrchu kaluže, abychom museli počítat s nebezpečím VCE. Látka s vysokou reaktivitou Povrch kaluže (m 2 ) Látka se střední reaktivitou Látka s nízkou reaktivitou 0,05 P nas < 0,1 MPa > 200 > 500 > 1000 0,01 P nas < 0,05 MPa > 500 > 1000 > 4000 P nas < 0,01 MPa > 4000 - - 9.2 Metoda pro odhad dosahů projevů Hlavním účinkem exploze oblaku par je nesporně náhlé a neočekávané zvýšení tlaku. Hodnota přetlaku 0,016 MPa je považována za prahovou. Tato hodnota odpovídá spodní hranici pro vážná poškození konstrukcí. V následujících třech bodech jsou shrnuty kroky nutné pro úspěšný odhad přetlaku způsobeného jevem VCE: 1. Určení přeplněných zón v objektu. Přeplněná zóna je definována jako zóna, kde je koncentrována řada položek takovým způsobem, že tvoří mnohonásobné překážky (nádoby, potrubí, čerpadla, tepelné výměníky, ), které způsobují urychlování čela plamene. A skutečně, přetlak způsobený explozí je tím větší, čím je větší počet překážek na jednotku délky a čím je větší blokovací poměr [12]. Další podrobnosti je možné se dozvědět v literatuře [13] a [14].

3 / 11 Abychom odhalili přeplněné zóny, zavádíme pojem hustota překážek. Hustota překážek může být určena kvalitativně stejně jako kvantitativně. Obecně jsou výrobní sekce přeplněné, jelikož se v nich nachází množství překážek (nádoby, potrubí, ). Protože hustota překážek je tak velká, je výrobní zóna ve většině případů považována za vysoce přeplněnou zónu. Na druhé straně u skladovacích zón, prostorů pro stáčení / čerpání, parkovacích ploch,, kde je mlhavá představa o přeplněnosti, je kvantitativní ocenění hustoty překážek vhodnější, ale také obtížnější. Zvláště je potřeba odhad počtu vrstev s překážkami a výpočet blokovacího poměru. Baker [15] navrhuje následující definice: o vysoký stupeň přeplnění odpovídá alespoň 3 vrstvám překážek s blokovacím poměrem vyšším než 40%; o střední stupeň přeplnění odpovídá 2 až 3 vrstvám překážek s blokovacím poměrem mezi 10 a 40%; o nízký stupeň přeplnění odpovídá 1 až 2 vrstvám překážek s blokovacím poměrem nižším než 10%. Doporučujeme, aby zóna byla považována za přeplněnou, pokud je stupeň přeplnění střední nebo vysoký. V opačném případě daná zóna nebude zařazena mezi zóny přeplněné. Je třeba poznamenat, že otevřená budova s dostatečným stupněm přeplnění může být také definována jako přeplněná zóna. A naopak uzavřené budovy nejsou považovány za přeplněné zóny. Volný prostor (bez jakýchkoliv překážek) větší než 10 metrů má být důvodem pro definování dvou různých přeplněných zón (10 metrů volného prostoru skutečně způsobí významné zpomalení čela plamene). Budeme uvažovat, že výbušný mrak se může iniciovat v kterékoliv přeplněně zóně nacházející se v rozmezí ± 200 metrů kolem položky, na níž došlo k úniku. Hodnota 200 metrů byla zvolena proto, že meze výbušnosti jsou obecně dosaženy v tomto pásmu a protože u známých havárií ([11], [16]) zřídkakdy přesahuje vzdálenost mezi zdrojem úniku a místem iniciace 200 metrů. 2. Odhad objemu výbušného mraku (vzduch + látka) v každé přeplněné zóně. Předpokládá se, že objem výbušného mraku je roven objemu přeplněné zóny, tzn. součinu povrchové plochy přeplněné zóny a průměrné výšky položek nacházejících se v dané zóně. Nicméně v případě těžkého plynu průměrná výška oblaku v rozmezí ± 200 metrů obvykle nepřesáhne 6 metrů. Objem výbušného mraku se považuje roven objemu přeplněné zóny bez odečítání objemu. Toto pravidlo jen mírně nadhodnocuje výsledek, protože při výpočtu přetlaku se používá třetí odmocnina z výbušného množství. 3. Jakmile známe objem přeplněné zóny a reaktivitu uniklé látky (nízká, střední, vysoká), můžeme s použitím níže uvedeného grafu určit vzdálenost, ve které je dosaženo přetlaku 0,016 MPa (spodní hranice pro vážná poškození konstrukcí [8]). Z tohoto grafu můžeme přímo odečítat vzdálenost, ve které je dosaženo přetlaku 0,016 MPa, pro známý objem přeplněné zóny. Při tomto způsobu výpočtu nemusíme znát výbušné množství, protože se směs vzduch-látka považuje za stechiometrickou.

3 / 12 VCE: exploze oblaku par 300 Vzdálenost, ve které je dosaženo přetlaku 0,016 MPa (m) 250 200 150 100 50 Látka vysoké reaktivity Látka střední reaktivity Látka nízké reaktivity 0 0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 Celkový objem přeplněné zóny (m3) Následující tabulka upřesňuje reaktivitu některých často používaných výbušných látek. V případě směsi výbušných látek s rozdílnou reaktivitou se výsledná reaktivita řídí podle nejreaktivnější látky [17]. Látka Reaktivita Látka Reaktivita Látka Reaktivita Acetaldehyd průměrná Dietylamin průměrná Metylakrylát vysoká Acetylen vysoká Dimetylamin průměrná Metylbromid nízká Acetonitril průměrná Epichlorhydrin nízká Metylchlorid nízká Akrylonitril průměrná Etan průměrná Metylformiát vysoká Allylalkohol vysoká Eten průměrná Oxid uhelnatý nízká Allylchlorid nízká Etylmerkaptan vysoká Propan průměrná Amoniak nízká Etylchlorid nízká Propen průměrná Anilin průměrná Etylformiát vysoká Propylenoxid vysoká Benzen vysoká Etylendiamin průměrná Rozpouštěcí benzol vysoká 1,3-butadien průměrná Etylenoxid vysoká Sirouhlík vysoká n-butan průměrná Formaldehyd vysoká Sulfan vysoká 1-buten průměrná Metan nízká Vinylacetát vysoká Dichlorpropen nízká Metanol průměrná Vinylchlorid průměrná

3 / 13 10. Exploze pevných látek a prachová exploze Následkem exploze pevných látek nebo prachové exploze vzniká přetlaková-podtlaková vlna. Jako prahová hodnota přetlaku se opět bere 0,016 MPa. Tato hodnota odpovídá spodní hranici pro vážná poškození konstrukcí. V případě exploze pevných látek skladovaných na hromadě je odhad dosahu účinku vzniklého přetlaku obtížné kvantifikovat. Nicméně za předpokladu, že jsou známy výbušné množství a účinnost exploze, můžeme uvažovat o použití metody TNT. V případě exploze prachu skladovaného v uzavřených tancích s diskovými otvory na odlehčení výbuchu může být přetlak P r v závislosti na vzdálenosti r odhadnut podle následující rovnice [18]: P r = P max 2 1 3 V r P red 1,5 0,1 0,18 max = 0, 2 P,max A V kde: A je povrch otvoru na odlehčení výbuchu [m 2 ]; P max je maximální přetlak [bar] dosažený ve vzdálenosti R s = 2*V 1/3 ; P r je přetlak ve vzdálenosti r [bar]; Před,max je maximální redukovaný přetlak exploze [bar], maximální přetlak exploze nádoby vybavené otvory na odlehčení výbuchu (viz následující obrázek); r je vzdálenost od otvoru odlehčení [m]; V je objem nádoby [m 3 ]. Tato rovnice platí pro tzv. kubické nádoby, u kterých je poměr výška / průměr menší než 2, a pro homogenní prachovzduchové směsi. 11. Třídy nebezpečnosti pro některé látky Ženevští hasiči publikovali podrobnou dokumentaci pro každou nebezpečnou látku: Guide Orange des Pompiers de Genève. Látky jsou v tomto návodu klasifikovány podle závažnosti nebezpečí, které se týká: zdraví (toxicita); hořlavosti; chemické tepelné nestability; reakce s vodou; explozivní směsi se vzduchem.

3 / 14 VCE: exploze oblaku par P max Výbuchový přetlak P aktivace odlehèovacího systému uzavřeno P red,max P stat odlehèeno Č as t [s] Rozsah tříd je od 0 do 4 a označuje závažnost nebezpečí: 0 : látka není nebezpečná nebo jen velmi nepatrně; 1 : látka je lehce nebezpečná; 2 : látka je nebezpečná; 3 : látka je velmi nebezpečná; 4 : látka je extrémně nebezpečná. Seznam hlavních nebezpečných látek a jejich tříd nebezpečnosti uvádí následující tabulka (reaktivita s vodou nebyla zařazena). Název látky UN kód Toxicita Hořlavost Nestabilita Výbušnost 1,2-dichloretan 1184 2 3 1 3 1-butanol 1120 1 3 0 2 1-penten 1108 1 4 1 3 Acetaldehyd 1089 2 4 2 4 Aceton 1090 1 3 0 4 Acetylen 1001 1 4 3 4 Akrylonitril 1093 4 3 2 4 Allylalkohol 1098 3 3 1 3 Allylchlorid 1100 3 3 1 4 Aminoetan 1036 3 4 0 3

3 / 15 Název látky UN kód Toxicita Hořlavost Nestabilita Výbušnost Amoniak 1005 3 2 0 2 Amylalkohol 1105 2 3 0 3 Benzen 1114 2 3 0 4 Benzín 1203 1 3 0 4 Brom 1744 4 0 0 2 Bromovodík 1048 3 0 0 0 Butadien 1010 2 4 2 3 Butan 1011 1 4 0 3 Buten 1012 1 4 0 3 Cyklohexan 1145 1 3 0 4 Cyklopentan 1146 1 3 0 4 Decan 2247 0 2 0 1 Dietyleter 1155 2 4 0 4 Dietylketon 1156 1 3 0 3 Dichlormetan 1593 2 0 1 1 Dimetylamin 1032 3 4 0 3 Dimetylamin (roztok) 1160 3 3 0 4 Dimetyleter 1033 2 4 0 4 Dusičnan amonný (pevný) 1942 1 1 3 0 Etan 1035 1 4 0 3 Etannitril 1648 3 3 1 4 Etanol 1170 0 3 0 3 Etylbenzen 1175 2 3 0 3 Etylen 1962 1 4 2 4, Etylenoxid 1040 2 4 3 4 Etylchlorid 1037 2 4 1 3 Etylmetylketon 1193 1 3 0 4 Fluorovodík 1052 4 0 0 0 Formaldehyd (roztok) 1198 2 2 0 2 Fosgen 1076 4 0 0 0 Furan 2389 2 4 1 3 Heptan 1206 1 3 0 4 Hexan 1208 1 3 0 4 Hexen 2370 1 3 1 4 Chlor 1017 3 0 1 3 Chlorobenzen 1134 2 3 1 2 Chlorovodík 1050 3 0 0 0 Izoamylalkohol 1105 2 2 0 1 Izobutan 1969 1 4 0 3 Izobuten 1055 1 4 0 3 Izobutylmetylketon 1245 2 3 0 3 Izopren 1218 2 4 0 3 Izopropanol 1219 1 3 0 3 Izopropylamin 1221 3 4 0 3 Kap, uhlovodíky s T vzp, > 55 C 1202 0 2 0 1

3 / 16 Název látky UN kód Toxicita Hořlavost Nestabilita Výbušnost Kapalný etan (podchlazený) 1961 1 4 0 3 Kapalný etylen (podchlazený) 1038 1 4 2 4 Kyselina bromovodíková 1788 3 0 0 0 Kyselina dusičná 2032 3 0 1 2 Kyselina fluorovodíková 1790 4 0 0 0 Kyselina fosforečná 1805 3 0 0 0 Kyselina chlorovodíková 1789 3 0 0 0 Kyselina octová 2789 2 2 0 2 Kyselina sírová 1830 3 0 0 0 Metan kapalný (podchlazený) 1972 1 4 0 3 Metane 1971 1 4 0 3 Metanol 1230 2 3 0 3 Metylacetát 1231 1 3 0 4 Metylamin 1061 3 4 0 3 Metylbromid 1062 3 0 1 1 Metylchlorid 1063 2 4 1 3 Nonan 1920 0 2 0 2 N-propyleter 1384 2 3 0 4 Octan 1262 0 3 0 4 Oxid dusičitý 1067 3 0 2 3 Oxid siřičitý 1079 3 0 0 0, Oxid uhličitý 1013 2 0 0 0 Pentan 1265 1 4 0 3 Peroxid vodíku 2014 2 0 3 2 Petrolej 1223 0 2 0 2 Propan 1978 1 4 0 3 Propanol 1274 1 3 0 3 Propylen 1077 1 4 1 3 Propylenoxid 1280 2 4 2 4 Sirouhlík 1131 2 3 0 4 Styren 2055 2 3 2 2 Sulfan 1053 3 4 0 4 Toluen 1294 2 3 0 3 Topný olej 0 2 0 1 Undekan 2330 0 2 0 1 Vinylbromid 1085 2 4 2 3 Vinylchlorid 1086 2 4 3 4 Vodík 1049 0 4 0 4 Vodík kapalný (podchlazený) 1966 0 4 0 4 Xylen 1307 2 3 0 2

3 / 17 12. Použití metodologie na fiktivním příkladu Účelem tohoto příkladu je ilustrovat metodu studia synergických a kumulativních jevů (Část 1). 12.1 Popis průmyslové oblasti Uvažovaná oblast je zcela vymyšlená. Záměrně se jedná o komplexní průmyslovou oblast, kde se nachází těsně vedle sebe několik objektů, ve kterých se pracuje s nebezpečnými látkami. Tato geografická situace vede k úvahám o synergických a kumulativních jevech mezi rozdílnými objekty. Polohová situace je zobrazena na obrázku nazvaném Popis průmyslové oblasti, zatímco výčet zón ukazuje obrázek Výčet. 12.1.1 Objekt A Objekt A je částí rafinérie. Nachází se v něm: výrobní sekce (destilace topného oleje); dvě atmosférické skladovací sekce (topný olej, destiláty); skladovací sekce na LPG; železniční stáčecí / čerpací sekce (LPG); administrativní budova; laboratoř; velín. 12.1.2 Objekt B Tento druhý objekt vyrábí toxickou látku (např. pesticid). Je umístěn severozápadně od objektu A. Objekt B zahrnuje následující sekce: skladovací sekci na chlor; výrobní sekci; sekci pro skladování vyrobených produktů (pesticidy); hlavní budovu. 12.1.3 Objekt C V objektu C se provádí plnění válcových nádrží plynem. Je umístěn severně od objektu A a severovýchodně od objektu B. Jsou v něm následující sekce: sekce skladování stlačených zkapalněných uhlovodíků (propan a butan);

3 / 18 sekce plnění uhlovodíků do lahví; sekce skladování válcových zásobníků s plynem. 12.2 Identifikace synergických a kumulativních jevů použití metody 12.2.1 Použití metody Byla použita metoda pro identifikaci možných synergických a kumulativních jevů na fiktivní průmyslovou oblast popsanou výše v souladu se zásadami uvedenými v Části 2 a podle popisu metodologie v Části 1. Jednotlivé kroky metodologie zde nebudou podrobně probírány, protože to bylo provedeno na jiném místě. Sekce a nebezpečné položky uvádějí tabulky DOMINO98-L1 a DOMINO98-L2. Tabulka DOMINO98-L3 obsahuje výsledky studie synergických a kumulativních jevů. Některá další vysvětlení: a) Obecné vysvětlivky 1. V případě, že zóna obsahuje několik položek, berou se pro výpočet dosahů primárních nehod jen nehody vztahující se k největší položce. Jsou to např. tyto případy: v objektu A je to zóna E1A (jak pro požár kaluže tak pro BLEVE je zde počítáno s množstvím látky obsaženým v jednom železničním cisternovém vozu); v objektu C je to zóna E1C (při primární nehodě se počítá s množstvím 800 tun propanu obsaženým v jednom kulovém zásobníku). 2. Je přijat předpoklad, že na potrubí mohou nastat havárie kdekoli po celé jeho délce. b) Objekt A 1. Pro položky E3A a E4A nejsou dosud k dispozici diagramy pro požár kaluže topného oleje; je použit diagram pro požár kaluže benzínu (konzervativní předpoklad). 2. Zóny E3A a E4A mohou způsobit vzkypění, protože hodnota PBO topného oleje je 6,76. Naopak PBO benzínu (zóna E5A) je odhadnuta na 0,25 [19], proto se vzkypění v případě zóny E5A neuvažuje. 3. Pro zónu E5A se počítá s požárem tanku, a to jen u jednoho tanku. Dosah projevu je tak počítán zvláštním způsobem: musíme předpokládat, že epicentrum požáru tanku se nachází na okraji zóny, abychom nepodcenili následky. Vzdálenost dosahu je pak součtem: vzdálenosti mezi středem zóny a okrajem této zóny; a vzdáleností účinku radiace vzhledem k okraji hořícího tanku.

3 / 19 c) Objekt B Pro zónu E1B je třída nebezpečí exploze skladované látky (chlor) rovna 3 (silně oxidující). Avšak látka není hořlavá a nemůže z ní vzniknout výbušný mrak (VCE). Proto se havarijní scénář exploze v studii synergických a kumulativních jevů neuvažuje. d) Objekt C V zóně E3C nemůže vzniknout první událost vedoucí k synergickému a kumulativnímu jevu, ale může se stát primární zónou během série synergických a kumulativních jevů. Proto jako primární uvažujeme explozi, která způsobí rozlet letících trosek. Požár uvažován nebyl, protože zóna obsahuje mnoho malých lahví se stlačeným zkapalněným plynem. Z tohoto důvodu existuje jen malé nebezpečí vzniku kaluže. e) Stanovení přeplněných zón Přeplněné zóny jsou zóny, ve kterých jsou koncentrovány položky takovým způsobem, že představují mnohonásobné překážky. Na obrázku Výčet jsou tyto přeplněné zóny vyšrafovány. Zóny E3A-E4A nejsou považovány za přeplněné zóny, protože obsahují jen 2 velké tanky. Uzavřené budovy rovněž nejsou považovány za přeplněné zóny. 12.2.2 Analýza výsledkových tabulek Tabulka DOMINO98-L3 shrnuje výsledky třetího kroku. Tato analýza nám odhalila několik zón, které pravděpodobně mohou způsobit synergické a kumulativní jevy: E2A, E3A, E4A, E6A, T3A, T4A, E1B, E1C, T1C a T2C. Mezi nimi můžeme zdůraznit: přítomnost zón s vysokým potenciálem k vzniku synergických a kumulativních jevů (např. zóna E1C); zóny způsobující jednu nebo více primárních nehod, které svým dosahem projevu mohou současně ovlivnit položky dvou sousedících objektů (E3A, E4A, E1C, ); zóny způsobující VCE s epicentrem v sousedním objektu (zóna E2A epicentrum Z2C). Tyto havárie vedoucí k synergickému a kumulativnímu jevu mohou být předmětem podrobnější studie - krok 4.

3 / 20 Silnice Butan Budova plnění lahví 20 m Železnice Popis průmyslové oblasti Propan Objekt C Kanceláře Železniční cisterny na LPG Nákladní auta Skladování v malých obalech LPG Výroba Výroba Objekt A Kanceláře Chlor Objekt B Silnice Toxické látky Hlavní kanceláře Laboratoře Topné oleje Velín Benzín

3 / 21 Silnice Z1C E2C Budova E4C T2C plnění lahví T1C Železnice Výčet E1C Objekt C Kanceláře E2A T4A E1A E3C Z2C Nákladní auta Z1A T3A E3B Z3B T2A Z3A T2B T1B Objekt B Kanceláře E3A E4A Objekt A T1A Silnice Z2B E2B Z1B E1B Hlavní kanceláře Laboratoře Velín E5A Z2A

3 / 22 Průmyslová oblast: Objekt: Datum: Osoba provádějící studii: DOMINO98-L1: SEZNAM SEKCÍ Typy sekcí: Skladování Stáčení / čerpání Výroba: energetická, klasická, různorodá Budovy Identifikace Typ sekce Popis OBJEKT A E1A Stáčení / čerpání čerpací do železniční cisterny (LPG) E2A Skladování 4 kulové zásobníky na LPG v jedné záchytné jímce E3A, E4A Skladování 2 atmosférické skladovací tanky na topný olej ve 2 oddělených záchytných jímkách E5A Skladování 9 atmosférických skladovacích tanků na benzín v 1 záchytné jímce E6A Klasická výroba jednotka na destilaci topného oleje B1A Budova administrativní budova, laboratoře, velín OBJEKT B E1B Skladování 3 horizontální válcové nádrže na chlor v 1 záchytné jímce E2B Skladování vyrobené produkty (pesticidy) E3B Klasická výroba jednotka na výrobu chloru B1B Budova hlavní kanceláře OBJEKT C E1C-E2C Skladování 4 kulové zásobníky na propan a 6 válcových zásobníků ve 2 oddělených záchytných jímkách E3C Skladování malé lahve na propan a butan P1C Stáčení / čerpání čerpací do automobilových cisteren E4C Klasická výroba plnicí jednotka (uzavřená budova) B1C Budova kanceláře

DOMINO98-L2: SEZNAM ZAŘÍZENÍ 1. Zařízení pro skladování pevných látek 5. Zařízení pro stáčení / čerpání 2. Zařízení pro tlakové skladování 6. Výrobní ( energetické, klasické, různorodé 3. Zařízení pro skladování atmosférické nebo s podchlazením 7. Zařízení potrubních sítí 4. Zařízení pro malotonážní skladování 3 / 23 Tlak [MPa] Teplota [ C] Výbušnost Nestabilita Hořlavost Toxicita Sekce Identifikace Popis Látka Třídy nebezpečí Podmínky Množství [t] OBJEKT A Výběr ANO/NE E1A W01 06 6 žel. cisteren na LPG Propan 1 4 0 3 okolí 6*20 ANO SČ E1A E2A SP01 04 4 kulové zásobníky na LPG Propan 1 4 0 3 okolí 4*500 ANO TS E2A (87% propanu) E3A RVFL01 1 tank na topný olej Topný 0 2 0 1 okolí 11000 ANO AS E3A olej E4A RVFL02 1 tank na topný olej Topný 0 2 0 1 okolí 11000 ANO AS E4A olej E5A RVES01 09 9 tanků na benzín Benzín 1 3 0 4 okolí 9*950 ANO AS E5A E6A - destilační kolona (topný olej Propan 1 4 0 3 okolí - ANO V E6A propan) B1A - - Žádná NE - - OBJEKT B E1B RCCH01 03 3 horizontální válcové tanky na Chlor 3 0 1 3 okolí 3*55 ANO TS E1B chlor E2B RCPF01 04 4 skladovací tanky na vyrobené Pesticid 4 0 0 0 okolí 4*22 ANO AS E2B produkty (pesticidy) E3B - jednotka na výrobu chloru Pesticid 4 0 0 0 - - ANO V E3B B1B - - Žádná NE OBJEKT C E1C SP01, SP02 2 kulové zásobníky propanu Propan 1 4 0 3 okolí 2*800 ANO TS E1C E1C SP03, SP04 2 kulové zásobníky propanu Propan 1 4 0 3 okolí 2*500 ANO TS E1C E2C RC01 06 6 válcových zásobníků butanu Butan 1 4 0 3 okolí 6*100 ANO TS E2C E4C - plnicí jednotka Propan- 1 4 0 3 okolí - NE - - butan E3C - 1000 lahví propanu a butanu Propanbutan 1 4 0 3 okolí 1000*18 kg Typ Č. zóny ANO MTS E3C

P1C - - - NE - B1C - - Žádná NE - DOMINO98-L3: SYNERGICKÉ A KUMULATIVNÍ JEVY OBJEKT A 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Č. Mapa Popis Typ Prim./ sek. Primární nehoda Primární projev Epicentrum Dosah projevu [m] Dosaženo zón OBJEKTU B Dosaženo zón OBJEKTU C 3 / 24 Dosaženo zón uvnitř objektu 1 E1A čerpání LPG do 5 žel. cisteren 2 E1A čerpání LPG do 5 žel. cisteren 3 E1A čerpání LPG do 5 žel. cisteren 4 E1A čerpání LPG do 5 žel. cisteren 5 E1A čerpání LPG do 5 žel. cisteren 6 E1A čerpání LPG do 5 žel. cisteren 7 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) 8 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) 9 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) 10 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) 11 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) 12 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) 13 E2A 4 kulové zásobníky na LPG (propan) SČ Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z1A SČ Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z3A SČ Primární BLEVE Letící trosky SČ Primární BLEVE Přetlak 16 kpa SČ Primární Trysk. požár Radiace (8-15 SČ Primární Požár kaluže Radiace (8 TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z1A TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z3A TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z2C TS Primární BLEVE Letící trosky TS Primární BLEVE Přetlak 16 kpa TS Primární Trysk. požár Radiace (8-15 TS Primární Požár kaluže Radiace (8 56 E2A, T3A, T4A 65 E6A, T1A, T2A, T3A 200 E2A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A 72 T4A 100 T4A 95 T4A 56 E2A, T3A, T4A 65 E6A, T1A, T2A, T3A 69 E3C E3A, T2A 250 E3C, T1C, T2C E1A, E3A, E4A, E5A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A 209 E3C E1A, E3A, E4A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A 100 T3A, T4A 73 T3A, T4A

14 E3A 1 vertikální válcový zásobník na topný olej 15 E3A 1 vertikální válcový zásobník na topný olej 16 E3A 1 vertikální válcový zásobník na topný olej 17 E3A 1 vertikální válcový zásobník na topný olej 18 E4A 2 vertikální válcové zásobníky na topný olej 19 E4A 2 vertikální válcové zásobníky na topný olej 20 E4A 2 vertikální válcové zásobníky na topný olej 21 E4A 2 vertikální válcové zásobníky na topný olej 22 E5A 9 vertikálních válcových zásobníků na benzín 23 E5A 9 vertikálních válcových zásobníků na benzín 24 E5A 9 vertikálních válcových zásobníků na benzín 25 E5A 9 vertikálních válcových zásobníků na benzín 26 E5A 9 vertikálních válcových zásobníků na benzín 27 E6A 1 kolona na destilaci topného oleje na LPG (propan) 28 E6A 1 kolona na destilaci topného oleje na LPG (propan) 29 E6A 1 kolona na destilaci topného oleje na LPG (propan) AS Primární Požár kaluže Radiace (8 AS Primární Požár tanku Radiace (8 AS Primární Vzkypění Radiace (8 AS Primární Exploze Letící trosky AS Primární Požár kaluže Radiace (8 AS Primární Požár tanku Radiace (8 AS Primární Vzkypění Radiace (8 AS Primární Exploze Letící trosky AS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z2A AS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z3A AS Primární Požár kaluže Radiace (8 AS Primární Požár tanku Radiace (8 AS Primární Exploze Letící trosky V Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z1A V Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z2A V Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z3A 58 E3C E4A, T2A 42 E4A, T2A 270 E1B, E2B, E3B, T1B, T2B E1C, E2C, E3C, T1C, T2C 3 / 25 E1A, E2A, E4A, E5A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A 100 E3C E4A, T2A 58 E3A, T2A 42 E3A 270 E1B, E2B, E3B, T1B, T2B E1C, E3C, T1C, T2C E1A, E2A, E3A, E5A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A 100 E3C E3A, T2A 82 E5A, T1A 65 E6A, T1A, T2A, T3A 98 T1A 59 T1A 100 T1A 56 E2A, T3A, T4A 82 E5A, T1A 65 E6A, T1A, T2A, T3A

3 / 26 30 E6A 1 kolona na destilaci topného oleje na LPG (propan) 31 E6A 1 kolona na destilaci topného oleje na LPG (propan) V Primární Požár kaluže Radiace (8 V Primární Exploze Letící trosky 32 T1Aa Benzín 15 kg/s zóně Z1A 33 T1Aa Benzín 15 kg/s zóně Z2A 34 T1Aa Benzín 15 kg/s zóně Z3A 35 T1Aa Benzín 15 kg/s PS Primární Požár kaluže Radiace (8 36 T2Aa Benzín 30 kg/s PS Primární Požár kaluže Radiace (8 37 T3Aa LPG 15 kg/s (výroba skladování) 38 T3Aa LPG 15 kg/s (výroba skladování) 39 T3Aa LPG 15 kg/s (výroba skladování) 40 T3Aa LPG 15 kg/s (výroba skladování) 41 T3Aa LPG 15 kg/s (výroba skladování) 42 T3Ab LPG 15 kg/s (výroba skladování) 43 T3Ab LPG 15 kg/s (výroba skladování) 44 T3Ab LPG 15 kg/s (výroba skladování) 45 T3Ab LPG 15 kg/s (výroba skladování) zóně Z1A zóně Z2A zóně Z3A zóně Z2C PS Primární Požár kaluže Radiace (8 zóně Z1A zóně Z2A zóně Z3A zóně Z2C 46 T3Ab LPG 15 kg/s (výroba PS Primární Požár kaluže Radiace (8 2 62 T1A, T2A, T3A 850 E1B, E2B, E3B, T1B, T2B E1C, E2C, E3C, T1C, T2C E1A, E2A, E3A, E4A, E5A, T1A, T2A, T3A, T4A 56 E2A, T3A, T4A 82 E5A, T1A 65 E6A,T1A, T2A, T3A 83 E5A, E6A, T2A, T3A 102 E3C E3A, E4A, E6A, T1A, T3A 56 E2A, T3A, T4A 82 E5A, T1A 65 E6A,T1A, T2A, T3A 69 E3C E3A, T2A 101 E2A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A 56 E2A, T3A, T4A 82 E5A, T1A 65 E6A,T1A, T2A, T3A 69 E3C E3A, T2A 101 E2A, E6A, T1A, T2A, T3A,

47 T4Aa LPG 15 kg/s (skladování železniční cisterna) 48 T4Aa LPG 15 kg/s (skladování železniční cisterna) 49 T4Aa LPG 15 kg/s (skladování železniční cisterna) 50 T4Aa LPG 15 kg/s (skladování železniční cisterna) skladování) T4A zóně Z1A zóně Z3A zóně Z2C PS Primární Požár kaluže Radiace (8 56 E2A, T3A, T4A 3 / 27 65 E6A,T1A, T2A, T3A 69 E3C E3A, T2A 101 E1A, E2A, E6A, T3A

3 / 28 DOMINO98-L3: SYNERGICKÉ A KUMULATIVNÍ JEVY OBJEKT B 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Č. Mapa Popis Typ 1 E1B 3 horizontální válcovité nádoby na chlor 2 E2B 4 skladovací tanky na výrobky (pesticidy) 3 E3B Výrobní jednotka (pesticidy) TS AS 4 T1Ba Doprava mezi E3B-E1B PS 5 T2Ba Doprava mezi E3B-E2B PS V Prim./ sek. Primární nehoda Primární projev Epicentrum Dosah projevu [m] Dosaženo zón OBJEKTU A Dosaženo zón OBJEKTU C Dosaženo zón uvnitř objektu

3 / 29 DOMINO98-L3: SYNERGICKÉ A KUMULATIVNÍ JEVY OBJEKT C 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Č. Mapa Popis Typ Prim./ sek. Primární nehoda Primární projev Epicentrum Dosah projevu [m] Dosaženo zón OBJEKTU A Dosaženo zón OBJEKTU B Dosaženo zón uvnitř objektu 1 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 2 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 3 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 4 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 5 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 6 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 7 E1C 2+2 kulové zásobníky na propan 8 E2C 6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan 9 E2C 6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan 10 E2C 6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan 11 E2C 6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan 12 E2C 6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan 13 E2C 6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan 14 E2C 6 horizontálních válcovitých ů TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z3B TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z1C TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z2C TS Primární BLEVE Letící trosky TS Primární BLEVE Přetlak 16 kpa TS Primární Trysk. požár Radiace (8-15 TS Primární Požár kaluže Radiace (8 TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z3B TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z1C TS Primární VCE Přetlak 16 kpa v přeplněné zóně Z2C TS Primární BLEVE Letící trosky TS Primární BLEVE Přetlak 16 kpa TS Primární Trysk. požár Radiace (8-15 TS Primární Požár kaluže Radiace (8 2 65 E3B, T1B, T2B 88 E1C, E2C, T1C, T2C 69 E3A, T2A E3C 250 E3A, E4A, T2A E1B, E3B, T1B, T2B 244 E3A, T2A E1B, E3B, T1B, T2B E2C, E3C, T1C, T2C E2C, E3C, T1C, T2C 100 E2C, T1C, T2C 82 E2C, T1C, T2C 65 E3B, T1B, T2B 88 E1C, E2C, T1C, T2C 69 E3A, T2A E3C 200 E3B, T1B, T2B E1C, E3C, T1C, T2C 110 E1C, T1C, T2C 100 E1C, T1C, T2C 81 E1C, T1C, T2C

zásobníků na butan 15 E3C 1000 malých lahví s propan-butanem 16 T1Ca Plnicí budova kulový zásobník s propanem 17 T1Ca Plnicí budova kulový zásobník s propanem 18 T1Ca Plnicí budova kulový zásobník s propanem 19 T1Ca Plnicí budova kulový zásobník s propanem 20 T1Ca Plnicí budova kulový zásobník s propanem 21 T2Ca Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 22 T2Ca Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 23 T2Ca Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 24 T2Ca Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 25 T2Ca Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 26 T2Cb Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 27 T2Cb Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 28 T2Cb Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 29 T2Cb Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan 30 T2Cb Plnicí budova horizontální válcový zásobník na butan MTS Primární Exploze Letící trosky zóně Z3B zóně Z1C zóně Z2C PS Primární Tryskavý požár Radiace (8-15 PS Primární Požár kaluže Radiace (8 zóně Z3B zóně Z1C zóně Z2C PS Primární Tryskavý požár Radiace (8-15 PS Primární Požár kaluže Radiace (8 zóně Z3B zóně Z1C zóně Z2C PS Primární Tryskavý požár Radiace (8-15 PS Primární Požár kaluže Radiace (8 3 / 30 100 E3A, E4A, T2A 65 E3B, T1B, T2B 88 E1C, E2C, T1C, T2C 69 E3A, T2A E3C 100 E1C, E2C, T2C 109 E1C, E2C, T2C 65 E3B, T1B, T2B 88 E1C, E2C, T1C, T2C 69 E3A, T2A E3C 100 E1C, E2C, T1C, T2C 109 E1C, E2C, T1C, T2C 65 E3B, T1B, T2B 88 E1C, E2C, T1C, T2C 69 E3A, T2A E3C 100 E1C, E2C, T1C, T2C 109 E1C, E2C, T1C, T2C

3 / 31 13. Odkazy k Části 3 [1] Répertoire des produits dangereux Tome I. Guide orange des sapeurs pompiers genèvois / Ville de Genève, Service d`incendie et de Secours, 2 ème édition [2] Mudan K. S.: Thermal Radiation Hazards from Hadrocarbon Pool Fires, Program. Energy Combustion Sekci., Vol. 10, pp 59 80, 1984. [3] Babrauska: Estimating large pool fire burning rate, Fire technology 19, 1983. [4] Levert J. M., Delvosalle C., Benjelloun F.: SEVEX Les industries á risque majeur energie Région Wallonne (Rapport de Synthése, Vol. 1) Ministrère de la Région Wallonne Faculté Polytechnique de Mons Janvier 1992. [5] Lees, F. P.: Loss prevention in the process industries Butterworth Heinemann, 1996 (2. vydání) [6] Carter D. A.: Aspects of risk assessment for hazardous pipelines containing flammables substances J. Loss Prev. Process Ind. 4, 68, 1991 (citováno v [5]). [7] Pietersen C. M.: Analysis of the LPG Incident in San Juan Ixhuatepec, Mexico City, 19 Nov. 1984. [8] Lannoy A.: Analyse des explosions air-hydrocarbures en milieu libre., Bulletin de la direction des études et recherche EdF (Electricité de France), Octobre 1984, p. 24. [9] Hoftijzer G.: Methods for the Calculation of the Physical Effects of the Escape of Dangerous Material (Liquids and Gases), Part II Chapter 6: Heat Radiation. Report of the comittee for the Prevention of Disasters, First Edition 1979 ( The Yellow book : TNO). [10] Mavrothalassitis G.: Les accidents d origine thermique: causes et conséquences Chaire AIB- Vincote 1996 Maitrise des risques industriels majeurs Prévention des effets thermiques et méchaniques Faculté Polytechnique de Mons (Belgique) 7 Mars 1996. [11] Levert J. M., Delvosalle C., Anstett P. A., Benjelloun F., Pons P., Verriest C.: Méthodologie d analyse des effets domino en milieu industriel Rapport final Ministrère de l Emploi et du Travail Administration de la Sécurité du Travail Inspection technique (Contrat de gré à gré CRC/WPS/07/95) Faculté Polytechnique de Mons Juillet 1996 [12] Mouilleau Y.: Influence du confinement et de la présence d obstacles sur le déroulement d une explosion de gaz - Chaire AIB-Vincotte 1996 - Maitrise des risques industriels

3 / 32 majeurs Prévention des effets thermiques et mécaniques - Faculté Polytechnique de Mons (Belgique) 21 Mars 1996 [13] Cates A. T.: Fuel gas explosion guidelines Paper presented at Conf. on Fire and Explosion Hazards, Moreton-in-Marsh, April 1991 Publ. by The Institute of Energy, 1991. [14] Hallam M.: Vapour Cloud Explosions and Consequential Loss Damage Estimates An Insurance Brokers Approach in Practice European Seminar on Domino Effects, Leuven (Belgium) September 19-20 th, 1996. [15] Baker: Vapour Cloud Explosions Analysis, Paper presented at the 28 th Annual Loss Prevention Symposium, 1994 Atlanta. [16] Wiekema B. J.: Vapour Cloud Explosions an analysis based on accidents Journals of Hazardous Materials, 8, pp. 295-328, 1984. [17] Baker Q. A., Tang M. J., Ephraim A. S., Silva G. J.: Vapour Cloud Explosions Analysis, Process Safety Progress, Vol. 15, No. 2, pp. 106-109, Summer 1996 [18] Siwek R.: Explosion venting technology Journal of Loss Prevention in the Process Industries, vol. 9, No 1, pp. 81 90, Elsevier, 1996 [19] Michaelis P., Mavrothalassitis G., Hodin A.: Boilover Prpension de certains hydrocarbures a développer ce phénoméne. Quantification déterministe des effets et conséquences TOTAL / INERIS / EDF / ENV-MHS-95.04.18 27 Avril 1995.