OPORNĚ-POHYBOVÁ SOUSTAVA Orgány mezodermálního původu
Mezoderm u většiny živočichů se mezi ektoderm a endoderm diferencuje ještě třetí vrstva buněk (další zárodeční list) mezoderm vznik mezodermu: a) teloblasticky (prvoústí) b) enterocelně (druhoústí)
Mezoderm u většiny živočichů se mezi ektoderm a endoderm diferencuje ještě třetí vrstva buněk (další zárodeční list) mezoderm vznik mezodermu: a) teloblasticky (prvoústí) b) enterocelně (druhoústí)
Mezoderm u většiny živočichů se mezi ektoderm a endoderm diferencuje ještě třetí vrstva buněk (další zárodeční list) mezoderm vznik mezodermu: a) teloblasticky (prvoústí) b) enterocelně (druhoústí) diferencuje se v mezenchym = řídká houbovitá tkáň obsahující značné procento mezibuněčné hmoty vyplňuje prostor mezi zárodečnými listy tkáně z ekto- a endodermu mají povahu epitelů - přiléhají těsně k sobě a mají nepatrné množství mezibuněčné hmoty
Diferenciace mezodermu coelomová dutina v mezodermu dutina dutina ve stadiu blastuly = blastocel při vzniku mezodermu vzniká pravá tělní dutina = coelom hlísti mají nepravou dutinu = pseudocoel jeho stěny jsou tvořeny ekto- a endodermem a orgány jsou umístněný volně v bezprostředním kontaktu s tělními tekutinami
Diferenciace mezodermu coelomová dutina coelom tvoří vrstvička mezodermálních bb přechází na povrch orgánů tyto leží mimo tělní dutinu tato vrstvička u embrya = pleura o somatopleura o splanchnopleura pleura v dospělosti = peritoneum u obrat. vystýlá břišní / hrudní dutinu pobřišnice / pohrudnice
Diferenciace mezodermu coelomová dutina coelom tvoří vrstvička mezodermálních bb přechází na povrch orgánů tyto leží mimo tělní dutinu tato vrstvička u embrya = pleura o somatopleura o splanchnopleura pleura v dospělosti = peritoneum u obrat. vystýlá břišní / hrudní dutinu pobřišnice / pohrudnice
Diferenciace mezodermu coelomová dutina u primitivních suchozemských tetrapodů je hrudní a břišní část coelomu spojena a pohrudnici není možné odlišit od pobřišnice u plazů a dále je coelom rozdělen dalším septem na břišní a hrudní část u savců doplněna o příčně-pruhované svaly = bránice = diaphragma
Oporně-pohybová soustava mezoderm vzniká různým způsobem, ale vždy vzniká svalová soustava již u primitivních forem se svalová vlákna sdružila do svazků - svalů v nejjednodušším případě se jedná o svaly které nesouvisí s pohybem: retraktory a extraktory = zatahovače a vysunovače např. chapadel svěrače a natahovače (ústní či řitní otvor, žaberní štěrbiny) s přechodem živočichů k aktivními pohybu celého těla svalový vak umožnuje pohyb
Oporně-pohybová soustava u kopinatců se od dorzální strany prvostřeva odchlipuje plochá část - chordální mezoderm struna hřbetní (chorda dorsalis) primární opěrná soustava strunatců notogeneze = vznik chordy
Kosterní soustava u bezobratlých - vnější kostra
Kosterní soustava u bezobratlých - vnější kostra u ostnokožců polygonální vápnité destičky
Kosterní soustava u bezobratlých - vnější kostra u ostnokožců polygonální vápnité destičky pevná kostra pouze u obratlovců: - s výjimkou žaberních oblouků a dermálních kostí je derivátem mezodermu
Kosterní soustava již u primitivních obratlovců skeletogenní prstence okolo chordy ukládání přebytečných fosfokalcitových solí z metabolizmu prstence mohutněly zaškrcování chordy u paprskoploutvých ryb chorda prochází len v podobě tenkého provazce z prstenců vznikla obratlová centra v meziobratlových prostorech si chorda zachovává původní průměr obratlové centra chordu postupně zaškrtily úplně na řadu izolovaných částí mezi obratli
Kosterní soustava obratle konkávní: o amficelní o opistocelní o procelní o platycelni
LIDSKÁ KOSTRA
Lidská kostra pojivová tkáň ne jenom součást opěrné soustavy, ale taky ve většině dalších orgánů mechanická a podpůrná funkce + udržování koncentrace iontů, rezervní látky, imunita, hojení ran
Lidská kostra pojivová tkáň ne jenom součást opěrné soustavy, ale taky ve většině dalších orgánů mechanická a podpůrná funkce + udržování koncentrace iontů, rezervní látky, imunita, hojení ran základní složky pojiva: a) buňky b) mezibuněčná hmota dvě komponenty: 1) fibrilární složka (kolagen a elastin) 2) amorfní složka (fibronektin)
Lidská kostra * Kolagen stavební jednotka - tropokolagen produkovaný fibroblasty bohatý na AMK hydroxyprolin a hydroxylysin 5 základních typů kolagenu I. typ (80 %, základ kostí a šlach) II. typ (v kloubních a elastických chrupavkách) III. typ (součást vaziva ve svalech) IV. typ (tvoří bazální laminu cévní výstelky) V. typ (obsažen v placente)
Lidská kostra pojivová tkáň 1) vazivo 2) chrupavka 3) kost * krev a ostatní tělní tekutiny
Lidská kostra 1. vazivo vazivové buňky fibroblasty a fibrocyty tukové a makrofágy mezibuněčná hmota vláknitá a amorfní složka
Lidská kostra 1. vazivo a) mezenchymové embryonální tkáň b) rosolovité přítomné zejména v pupečníku c) kolagenní v organismu nejrozšířenější i. řídké vyplňuje prostor mezi orgány ii. iii. iv. tuhé tvoří vazy a šlachy elastické vytváří vazy v páteři retikulární spoluvytváří mízní uzliny, slezinu a kostní dřeň v. tukové obsahuje tukové bb (adipocyty) nejrozšířenější tkáň v těle (15-20% u mužů a 20-25 % u žen)
Lidská kostra 2. chrupavka buňky chondroblasty a chondrocyty mezibuněčná hmota převažuje, vláknitou tvoří kolagen a elastin bez nervů a cév špatné hojení perichondrium na povrchu nervy a cévy
Lidská kostra 2. chrupavka a) hyalinní/sklovitá/kloubní nejrozšířenější, tvrdá, hladká a průhledná - kryje kloubní spoje, tvoří konce žeber, je základem hrtanu b) elastická pružná a ohebná - základ ušního boltce - v hrtanu a zvukovodu c) vazivová odolná - meziobratlové ploténky - spodina stydké kosti
Lidská kostra 3. kostní tkáň mezibuněčná hmota - mineralizace hydroxyapatit = hydroxylovaný fosforečnan vápenatý Ca 10 (PO 4 ) 6 (OH) 2 organická složka (ossein) hlavně kolagen u dětí převládá organická složka, ve stáří anorg.
Lidská kostra 3. kostní tkáň mezibuněčná hmota - mineralizace hydroxyapatit = hydroxylovaný fosforečnan vápenatý Ca 10 (PO 4 ) 6 (OH) 2 organická složka (ossein) hlavně kolagen u dětí převládá organická složka, ve stáří anorg. buněčná složka: a) osteoblasty (přestavba kostí) b) osteocyty (diferencovaná b.) c) osteoklasty (mnohojaderné, odbourávání kostí)
Lidská kostra 3. kostní tkáň dvě histologicky rozdílné struktury: a) fibrilární = vláknitá kost primitívnější kost embryonálně kostnatěním chrupavčité kostry plodu po narození nahrazována lamelární kostí
Lidská kostra 3. kostní tkáň dvě histologicky rozdílné struktury: a) fibrilární = vláknitá kost b) lamelární = vrstevnatá kost osteony válcovité stavební jednotky kosti Haversův kanálek dutina uprostřed osteonu, cévy a nervy lamely koncentrické vrstvy, tvoří stenu osteonů, mezibun.hmota lakuny jamky ve stěnách lamel, v nichž jsou osteocyty / -blasty
Lidská kostra kost jako orgán základní článek kostry ne jenom z kostní tkáně: okostice (periost) endost kostní dřeň
Lidská kostra E kost jako orgán okostice (periost) na povrchu - cévní zásobení, upínají se svaly - růst kosti do šířky, hojení zlomenin P endost vnitřní vazivová vrstva dutiny
Lidská kostra E kost jako orgán okostice (periost) na povrchu - cévní zásobení, upínají se svaly - růst kosti do šířky, hojení zlomenin P endost vnitřní vazivová vrstva dutiny kostní dřeň v dutině červená u dětí, tvořena hemopoetickou tkání krvetvorba v dospělosti zachována: hrudní k., žebra, lebeční k., pánev, stehenní k. žlutá nahrazuje červenou, tvořena tukovým vazivem = zásoba E šedá degradací žluté, u starých nebo podvyživených lidí
Lidská kostra kost jako orgán I. dlouhé kosti diafýza prostřední část epifýzy koncové části epifyzodiafyzální ploténka růst do délky kompaktní kost tvoří diafýzu, krytá okosticí spongiózní kost tvoří epifýzy, kryta chrupavkou dřeňová dutina
Lidská kostra kost jako orgán II. krátké kosti kompaktní kost na povrchu spongiózní kost uvnitř stejné ve všech směrech obratle, zápěstní k., k. chodidla
Lidská kostra kost jako orgán II. krátké kosti kompaktní kost spongiózní kost stejné ve všech směrech obratle, zápěstní k., k. chodidla III. ploché kosti kompaktní kost z obou stran povrchu spongiózní vnitřní vrstva pletence, hrudní k., lebeční klenba
Lidská kostra jak vzniká kost osifikace vazivového / chrupavčitého základu osteoblasty produkují mezibun. hmotu, mění se na osteocyty osteoklasty - enzymy degradující kost místo pro novou tkáň remodelace kostí osifikací vaziva = dezmogenní osifikace osifikací chrupavky = enchondrální osifikace primární (vznik fibrilární kosti) vs. sekundární (lamelární kost) růst do délky růstové chrupavky mezi epifýzami a diafýzou růst do šířky okostice a endost
Lidská kostra Andreas Vesalius zakladatel vědecké anatomie 206 kostí (novorozenec cca 300) funkce: - pevná opora těla - chrání orgány - umožnuje pohyb - úložiště některých anor. látek fosforečnany, uhličitan vápenatý - krvetvorba (červená kostní dřeň) - zdroj chemické energie (žlutá kostní dřeň)
Lidská kostra dvě základní spojení kostí: a) pevné chrupavka (žebra, pánev), vazivo (lebka dětí) a srůst
Lidská kostra dvě základní spojení kostí: a) pevné b) pohyblivé kloubní
Lidská kostra dvě základní spojení kostí: a) pevné b) pohyblivé kloubní - vypouklá kloubní hlavice - vydutá kloubní jamka - plochy obou pokryty kloubní chrupavkou - mezi nimi diskus a meniskus - kosti v kloubu spojeny kloubním pouzdrem - na vnitřní straně pouzdra - synoviální vrstva ohraničuje dutinu - synoviální buňky produkují synoviální tekutinu = kloubní maz
Lidská kostra dvě základní spojení kostí: a) pevné b) pohyblivé kloubní i. jednoduché klouby (kontakt 2 kostí) ii.složené (kontakt více kostí, napr. loket)
Lidská kostra dvě základní spojení kostí: a) pevné b) pohyblivé kloubní - dle tvaru: i. kulovitý ii. iii. iv. elipsovitý válcovitý až kladkový sedlový
Lidská kostra 4 základní části kostry: I. kostra hlavy = lebka II. III. osová = axiální kostra kostra horní končetiny IV. kostra dolní končetiny
Lidská kostra I. kostra hlavy = lebka a) obličejová část = viscerocranium b) mozková část = neurocranium
Lidská kostra I. kostra hlavy = lebka a) obličejová část = viscerocranium - dolní čelist (mandibula) kloub čelistní - jazylka (os hyoideum) - horní čelist (maxilla) - kost patrová - kost lícní - kost slzní - kost nosní - dolní skořepa nosní - kost radličná
Lidská kostra I. kostra hlavy = lebka b) mozková část = neurocranium - kost týlní - kost temenní - kost čelní - kost spánková (k. skalní) - kost klínová - kost čichová - horní a střední skořepa nosní klenba lebeční (kosti týlní, temenní a čelní) spodina lebeční (kost spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radličná a dolní skořepa nosní)
Lidská kostra II. axiální kostra a) páteř (columna vertebralis) b) kostra hrudníku
Lidská kostra II. axiální kostra a) páteř (columna vertebralis) - obratle: tělo, oblouk (otvor), výběžek - obratlové otvory spolu tvoří páteřní kanál - chrupavčité deštičky = meziobratlové ploténky
Lidská kostra II. axiální kostra a) páteř (columna vertebralis) i. krční obratle (C1-C7) C1 atlas nemá tělo, kývavý pohyb C2 čepovec otáčivý pohyb ii. iii. iv. hrudní obratle (Th1-Th12) bederní obratle (L1-L5) křížové obratle (S1-S5) v. kostrč (srůstem 3-5 obratlů)
Lidská kostra II. axiální kostra a) páteř (columna vertebralis) - předozadní zakřivení - 2x lordóza = vyklenutí dopředu - 2x kyfóza = vyklenutí dozadu - skolióza = výrazné vybočení do stran
Lidská kostra II. axiální kostra b) kostra hrudníku - žebra (costae) o 7x pravá o 3x nepravá o 2x volná
Lidská kostra II. axiální kostra b) kostra hrudníku - žebra (costae) o 7x pravá o 3x nepravá o 2x volná - hrudní kost (sternum) o o o rukojeť tělo mečovitý výběžek hrudní koš = žebra + hrudní kost + hrudní obratle
Lidská kostra III. kostra horní končetiny a) pletenec - lopatka (scapula) - klíční kost (clavicula) b) kostra volné končetiny - kost pažní (humerus) ramenní a loketní kloub - kost vřetenní (radius) - kost loketní (ulna) - kostra ruky: 8x zápěstí (carpus), 5x záprstí (metacarpus) a 14x články prstů
Lidská kostra IV. kostra dolní končetiny a) pletenec - pánevní kost: - k. sedací, kyčelní, stydká - spona stydká (symfýza) b) kostra volné končetiny - stehenní k. (femur) kyčelní a kolenní kloub (čéška (patella)) - kost holenní (tibia) - kost lýtková (fibula) - kostra nohy: 7x zánártí, 5x nárt, 14x články prstů
Lidská kostra Wilhelm Conrad Röntgen (1895, NC 1901)
SVALOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA
Svalová soustava člověka svalová tkáň pohyb = přeměna chemické energie na energii kinetickou (a tepelnou) pohybový aparát = svalová + kosterní soustava
Svalová soustava člověka svalová tkáň pohyb = přeměna chemické energie na energii kinetickou (a tepelnou) pohybový aparát = svalová + kosterní soustava tři typy svalstva: 1) příčně pruhované svalstvo dlouhé, mnohojaderné bb, ovládaní vůlí 2) srdeční svalstvo protáhlé, rozvětvené bb = kardiomyocyty 3) hladké svalstvo vřetenovité, jednojaderné bb, neovladatelné vůlí
Svalová soustava člověka lidský sval (musculus) a) začátek svalu (horní konec, méně pohyblivý) b) hlava svalu (masitá část po začátku, může být více) c) bříško svalu (nejširší úsek) d) úpon svalu (dolní konec, pohyblivá část)
Svalová soustava člověka lidský sval (musculus) dle tvaru: i. protáhlé = vřetenovité ii. iii. kruhové ploché svaly
Svalová soustava člověka svalové vlákno základní stavební jednotka = svalové vlákno splynutím velkého počtu jednojaderných buněk - myoblastů soubuní = syncytium
Svalová soustava člověka svalové vlákno v cytoplazmě vlákna - myofilamenta a) silná (tlustá) tvořená myosinem b) slabá (tenká) tvořená aktinem
Svalová soustava člověka svalové vlákno v cytoplazmě vlákna - myofilamenta a) silná (tlustá) tvořená myosinem b) slabá (tenká) tvořená aktinem myofilamenta vytvářejí válcovité svazky = myofibrily střídání aktin. a myosin. vláken příčné pruhování rozlišujeme A-proužky (myozinová filamenta) a I-proužky (aktinová f.) ½ I-pruhu + A-pruh + ½ I-pruhu = sarkomera
Svalová soustava člověka svalové vlákno v cytoplazmě systém hladkého ER = sarkoplazmatické retikulum zásobárna Ca 2+ pro svalovou kontrakci svalové vlákno obklopeno vazivem = endomysium více sval.vláken svalové snopce kryté pouzdrem = perimysium soubor snopců sval kryt obalem = svalová povázka = epimysium
Svalová soustava člověka kontrakce svalu význam - aktin a myosin impulz z motorického nervového vlákna z CNS místo doteku nervu a svalu = nervosvalová / motorická ploténka uvolnění neurotransmiteru acetylcholin
Svalová soustava člověka kontrakce svalu význam - aktin a myosin impulz z motorického nervového vlákna z CNS místo doteku nervu a svalu = nervosvalová / motorická ploténka uvolnění neurotransmiteru acetylcholin acetylcholin+receptor uvolnění Ca 2+ ze sarkoplazmat. retikula vazba mezi aktinovými a myozinovými filamenty štěpení ATP uvolnění chemické energie
Svalová soustava člověka kontrakce svalu význam - aktin a myosin impulz z motorického nervového vlákna z CNS místo doteku nervu a svalu = nervosvalová / motorická ploténka uvolnění neurotransmiteru acetylcholin acetylcholin+receptor uvolnění Ca 2+ ze sarkoplazmat. retikula vazba mezi aktinovými a myozinovými filamenty štěpení ATP uvolnění chemické energie ohyb konců myozinových molekul posun myofilament proti sobě zkracování myofibril = svalový stah
Svalová soustava člověka
Svalová soustava člověka
Svalová soustava člověka funkce svalů působí staticky, antigravitačně působí dynamicky
Svalová soustava člověka funkce svalů působí staticky, antigravitačně působí dynamicky spolupráce svalů synergisté = spolupracující svaly antagonisty (dvojhlavý a trojhlavý sval pažní)
Svalová soustava člověka dle pohybu ohybače flexory (dvojhlavý sval pažní) natahovače extenzory přitahovače adduktory odtahovače abduktory svěrače sfinktery rozvěrače - dilatátory
Svalová soustava člověka kolem 600 svalů většina z nich párová největší nejmenší nejsilnější
Svalová soustava člověka kolem 600 svalů většina z nich párová největší čtyřhlavý sval stehenní nejmenší třmínkový sval nejsilnější velký hýžďový sval / čtyřhlavý sval stehenní žvýkací / jazyk
Svalová soustava člověka A. svalstvo hlavy B. svalstvo krku C. svalstvo trupu i. hrudníku ii. iii. břicha zad D. svalstvo horní končetiny E. svalstvo dolní končetiny
Svalová soustava člověka A. svalstvo hlavy mimické svaly: - kruhový sval oční - kruhový sval ústní - čelní - týlní - tvářový - velký sval lícní žvýkací svaly: - zevní sval žvýkací - spánkový sval
Svalová soustava člověka B. svalstvo krku - podkožní sval - zdvihač hlavy
Svalová soustava člověka C. svalstvo trupu hrudníku - velký sval prsní - přední pilovitý sval - vnější a vnitřní mezižeberní - bránice břicha - přímí sval břišní zad - sval trapézový - široký sval zádový
Svalová soustava člověka D. svalstvo horní končetiny - s. deltový - dvojhlavý sval pažní - trojhlavý sval pažní E. svalstvo dolní končetiny - velký hýžďový s. - s. krejčovský - čtyřhlavý s. stehenní - dvojhlavý s. stehenní - trojhlavý s. lýtkový