vnějöì, opracovan č st "kadlubu" (tèû "boky, stěny") obał, -ły

1 O o cosi o něco (Je to o cosi levňèjöì.) o duöu velice o duöu straťènì do moru o hnať v době vyh něnì dobytka na pastvu o chvìlu po chvìli o pozn nì o něco m lo o předbìûky o překot o temte časi v tuto dobu o to nic o tom nenì pochybnostì o tolèj tak, takûe o tolèj ûe nejenûe, nejenomûe, ledaûe o včilöku v tuto dobu o zabit smrtelně nebezpečnè oba(ł)ukovať obalovat (vyslovovat ł jako u) ob dan vyb dan, zjiötěn, prozkouman obadať prozkoumat, obhlèdnout obachtať (sa) obalit, omotat (se) obał vnějöì, opracovan č st "kadlubu" (tèû "boky, stěny") obał, -ły nezoran prouûek (-ûky) země při nepečlivè orbě, nebo orbě star mi nedokonal mi pluhy obałam tiť oklamat, oöidit, obelstìt obalena, -nka (B,R) vlasy omotanè öňůrkou a obtočenè kolem hlavy (nosìvaly je vdanè ûeny), jinde "do vrkoča" ob łka copy ovinutè kolem hlavy ob łkovať viz "obałovať" obałovať vyslovovat tvrdè ł tèměř jako u ("suza, u ska, myduo, kosteu" ap.); v minulosti bylo zvykem na HovězÌ, HodslavicÌch a v dědin ch kolem Senice (po roce 1900 uû tam tak "ökaredě nemł vili") obał chan zabalen v öatstvu obały, ova- nezoranè, vynechanè br zdy na poli obanovať oûelet, oplakat obceliť zůstat naûivu (po razu, přepadenì ap.) obcina, obe- obecnì pole obcmŕdať (sa) ochom tat se, okounět, obch zet kolem (Obcmŕd tu, aby neco dost ł.) obcmrndovať obch zet, obskakovat (zvědavě) obcovať (M) slouûit, přisluhovat (v kostele) občihn ť obhlèdnout, prohlèdnout občìhn t (Z) obejmutìm poměřit (strom) občina obecnì pole nebo les občuchnuť (F) zvadnout, provětrat (o senu) obděł vať pracovat na poli obdołať vymoci, vysoudit

2 obec obecnì řad (přenes.); 2. obecnì majetek ("na obci" - na obecnìm, "do obce" - do obecnì pokladny, "na obec" - na obecnì traty) oběcať darovat, určit na něco, slìbit obecň k obecnì les obecnì patřìcì obci, společnè (les, studna) obecnì staröì obecnì rada obečať oplakat obědovat (B) obědvat oběd vka [v/f] ö tek, v němû se nosì jìdlo obèjdza lahůdka obejìť nepokojem znepokojit se obèjìť sa obejìt se, nepotřebovat obèkn ť sa křiknout (na někoho), osopit se, odmlouvat hrubě; 2.nesluöně odpovědět (ObÈk sa naň.) obèkn t sa (Z) řv t, zařvat (na koho) obekovať sa osopovat se oběłať zbělet obełhať lh t hrubě (s myslem, aby lhanì nebylo odhaleno, jinak viz "ocig niť") obemkn ť (Vi) obejmout obemł vať zamlouvat (trapas) obepjať obepnout, obemknout obepjat huben (B ł enem koû obepjat.) oběrky zboûì zbylè, přebranè (např. hrnce na trhu; "oběrky" se pak prod valy "na koły" za jednotnou cenu) oberva (F) otrh nek obeschł povadl, proschl (tèû "ovjanut ") obeschn ť uschnout, proschnout, povadnout oběsiť pověsit (koho) oběsiť kyselicu konec velikonočnìho půstu (po vzkřìö. na BÌlou sobotu) obestat (Z) obs hnout něco obeöł zkuöen, znal obezduöen (R) om men obeznat znal, sezn men obezřìť sa rozhlèdnout se obhazovať omìtat obhlèdať obhlìûet, vybìrat obhlèdať ohniöče obhlèdnout se u nevěsty, nejistè n mluvy obhlèdať si vyhled vat, obhlìûet obhodiť omìtnout obhŕkn ť obstoupit (Děti ho obhŕkły.) obch zanica prejt jelitov (na nějû nezbylo střev) obchodiť obch zet, chodit kolem; 2. zachv tit (Słabota mňa obchodiła.) obchodit sa (Z) vystačit, mìt potřebu (ObchodÌm sa s m łem, jak moûu.) ; 2.obchodovat s něčìm (ObchodÌm sa s dobytkem.) obchodìt takov, kter se d obejìt ("obchodìtè kamna") obida öpatn čas, slota

3 obidv oba dva obilè, -la ûito - "rèû" (Vyml tìł mu vöecko - obilè, ječmeň aj ûito.) ; obilì = "zboûì" obìran vybran, vybìran, schopn obìrať česat, trhat (ovoce); 2. vybìrat obìrať h senky sbìrat housenky (z hl vek) obìrať sa čistit si peřì zob kem (Husi sa obìraj.) objať obejmout (tèû "obňať") objaviť sa zjevit se objediny (Z) viz "objeziny" objèza, -dza lahůdka, dobrota objezd objìûďka objeziny zbytky pìce roztrouöenè po zemi při krmenì objezn viz "objìcn " objìcn nenasytn (tèû "objezn ") objìm nì měřenì objemu stromů "sìh " obk zanica kaöe jelitov zapečen se ökvarky obkm sať orvat, ol mat obkuska fajfka sloûen z "hlavičky a odlèv ku" (druhy:"tenkè, hładkè, f zov., plnè, hadovky" ap.) oblafn ť oöidit obł k č st rozřezanèho kmene na menöì dìly, neötìpanè (tèû "kł t, kł tek, brveno, drvo") obłak, -ček (F) viz "oblinec" obł ky dřìvì z větvì (neötìpanè) obłapačka n stroj k uchopenì hrnců se z ûen m hrdlem při ukl d nì na otevřen oheň obleč oblek oblehn ť ulehnout nemocen oblechtať oökrabat, začistit, zaoblit ostrè hrany kapesnìm noûem obłem najednou, bez rozmyslu; 2. hltavě (Zed to vöecko obłem.) oblèť oblìt, polìt oblèť oblìt oblèvačka polèv nì vodou obleviť t t, oteplovat se (Bude vesno, uû oblevuje.) oblèzať obch zet, chodit kolem oblèzł oöuměl ; 2. holohlav oblìčiť, -čovať obìlit v pnem (povrchně, jen tam, kde je potřeba) obličky ledviny obličovať dotvořit zaoblenì klenby bedn řskèho v robku jako celku a odstranit rozdìly v sìle duöek oblìňať olysat oblinec (F) poleno oblè (dl. 1 loket) obliskn ť sa bl sknout se, zablesknout se obliskovať (sa) lesknout se matně oblìzať olìzat oblìzať haňbu mìt ostudu

4 oblizhuba oblizmiska oblìzn ť oblizovať sa obl ben obłud obł diť obł k obł kovica obł pen obł piť obłyskovať obmìtka (M) obmł viť obmyslen (B) obmysln obňať, -jať obnìček obnova obojek obojovať obolet (Z) oboň oboňa obracan obracať sa obrajt obr niť (sa) obrať obrať obrať (M) obrať sa obrať sa ze vöì obrať si obr těn obr tiť sa obratlìk obrazdek (R) obraûenina obrazen obraziť (sa) obroda obrodiť obroďovať viz "oblizmiska" mlsoun schytat některou (facku) lìbat se (pejor.) oblìben m menì om mit, obelhat z klad lubovè klenby "op łky a uûičnìku"; 2. vyztuûovacì oblouk "łep ku"; 3. zat čka pila obloukov oloupen oloupit, okr st bl skat se omìtka vymluvit vymyölen dvojsmysln obejmout steh vrchnì, jìmû se oböìvajì pevnè kraje pytlů snìh nově napadan lìmeček u "koöule" ("stoj ček") - öìřka na malìček; 2. lìmeček zk na vöednìch "ruk vcoch" zvìtězit nad něk m přestat bolet, přenèst přes srdce dìûka se dvěma dny se z tkou kameninov n doba se z ûen m hrdlem obr cen (vìcekr t) obracet (se); 2. přičinit se (MusÌte sa obracať, chcete-ji to doděłať.) financ, finančnì str ûnìk br nit (se), ubr nit (se) obrat; 2. pomilovat obrat, okr st vybrat odv ûit se; 2. zbavit se bìdy odvöivit se obrat si, vybrat si obr cen, přestoupivöì na jinou vìru blìûit se věkem (Na dev t rok sa jì obr tiło.) viz "obrtel" mìsto bolavè, zanìcenè (citlivè na dotek) r na po deru, modřina uraûen, "padl na hlavu" (J nejsu v hłavu obrazen.) urazit (se); 2. dotknout se bolestivě r ny roda d t velkou rodu (Strom obrodìł.) rodit (o rodě)

5 obrovn vka obröt (z n.) obrtel obr ban obruč, -ča obr čka obr čka (R) obrus obrus (B) obr sky obrvì obrychtovan obrychtovať obřemeniť sa (M) obřezek obřeznica obřezovať obřezovať kłady obřìdiť obřidł obřìsło obsaû obsedn ť obsìhn ť obsìrať obsk ňať obsł ûiť si obsmŕdač obsmŕdať (sa) obstan ť obstarať sa obst rnì obstaröì obst ť obstaviť obstruhovať obs diť (keho) oböata oböčibran oböčibrať okraj fěrtochu s barevn m vzorkem; 2. modr pruh na bìlè stěně zděnè chalupy při zemi podèl "n spy" plukovnìk obrtlìk osekan obruč bedn řskèho v robku (původně z houûve nebo lubu, později ze ûeleza) obruč ûelezn u bečv řsk ch v robků, dřevěn u v robků bedn řsk ch (z javor. nebo smrkov ch větvì) obroučka dřevěn k upevněnì l tky při cezenì mlèka ubrus (pouûìval se k pokrytì stolu jen ve sv tečnì dny, ve vöednì pak "stoł vka"); 2. pokr vka z hruböìho lněnèho pl tna jako svrchnì ûenskè oöacenì, předchůdce "vlň ka" bìl plachta proti nepohodě ubrousky z rubeň obratn, öikovn, zručn upravit zadluûit se viz "odkorek" stolice strouhacì bedn řsk obřez vat; 2. ořez vat rovn m pořìzem na stolici (tèû "obřezovať na čisto") řezat krajiny kl d pořìdit, uspoř dat, zorganizovat řìdk povřìslo obvod obejmut rukama (Jedla tłust na ötyry obsaûe.) pohasnout (dřevo nehořì, jen ûhne) zastat (o pr ci), obs hnout k let kolem okounět, obch zet slìdivě d t poslednì poctu (členu cechu) lichotnìk, obejda nadbìhat, vlezle někomu lichotit; 2. dotěrně obch zet obstoupit postarat se o co obstaroûnì obst rl vydrûet obstavět; 2. d t do z stavy, vloûit na hypotèku; 3. prozatìm zadrûet obřez vat (z kůry) vyhr t soudnì při (na někom) oděv, öaty, oöacenì; 2. lidov kroj okousan (od housenek), ohlodan okousat, ohlodat

6 oböčuhrať oböìrn oböìt (z n.) obömètať sa oböusta obö stn ť okorat, oschnout na povrchu velk, mnohočlenn průkaz o propuötěnì z vojska ochom tat se lisn pochlebnìk oblìt, oc knout, oöplìchnout, obchrstnout (Obö stła ho hnoj vk.) ; 2. zastydět se, strûit ostudu (ée ťa haňba neobö stne.) obt hn ť přebrousit; 2. pomilovat; 3. ovinout obt hn t (Z) oöidit někoho obtěöovať (sa) utěöovat (se) obť chn ť obeschnout (Eöče błato neobť chło.) obt l nì lìb nì obt lať (sa) objìmat, lìbat (se) obt liť (sa) přivinout, obejmout (se), přitulit (se); 2. polìbit (se), (tèû "bozať" - pejor.) obuděn probuzen obudiť (sa) probudit (se), vzbudit (se) obuch palice, kyj, klacek; 2. hřbet sekery obuöčìk obuöek obuöek obuöek, valaöka, sekerka zdoben rytìm (zbraň i hůl Valachů), s dlouh m okovan m topůrkem obuöit (B) obdarovat nicotn m, nevhodn m darem obut (Z) oöidit (koho) obutì obuv obut dospěl (obuti chodili v lètě jen dospělì, děti chodily bosè, proto se při řeči, kterou neměly děti slyöet řìkalo: Nejsme vöeci obutì, s tu nekeřì aj bosky!) obuva obuv obyčaj û obyčej, zvyk obyčajně obyčejně, obvykle obyčajnì obyčejn obyło ubytì ("enem tak na obyło") obyť vydrûet, ub t (Nemoûe tam obyť.) ob vať bydlet ob vať sa zdrûovat se, zůst vat (Nebudeö sa tam moc ob vať?) ob vka daň obzajt podstřeöek mezi tr my a okapem val. chalupy obzajtovať (F) přek ûet, öpehovat, obskakovat kolem obûer k kol č v nočnì obûern deň den před ätědr m dnem (půstem) obzin t (Z) chtìt vöe zìskat, ze vöeho mìt zisk, obs hnout obzìrať obhlìûet obûiva ûivobytì; 2. ûebrota (ChodÌ po obûivě.) obzobať vylìzat, b t potrest n za nesplněnì (Ty to obzobeö, dyö nenar beö drèv.) ; 2. b t potrest n za jinèho obzog ň dospěl chlapec

7 obzreť, oboocacman ocas ocasisko (Vi) ocasn l ocasnè oc ť - poc ť ocèben ocèbiť sa ocel pèrov oceliť ocelka ocig niť ockn ť sa ocłoň ocmugł ocmugn ť octn ť sa oč očabať oč dať očadł očadn ť (sa) oč pať (sa) očehłať (sa) očènka očesať sa očihleďa očitě očiv očk v nì očk vať očko očm chať, -mň - očmachn ť očmudł očmuch vať očn očubiť (J) očumovať očut (M) od hybu od mała, -li od poły od prvöku obhlèdnout směöně oblečen ocas; 2. krouûek, "övořènek" na konci "rozvory" vozu ohon, ocas; 2. adolescent ("vyzr l puberť k") pulec, larva û by odměna čeledi při prodeji zvìřete odtud - potud uplakan, ubrečen, plačtiv osopit se ocel z koč rov ch per pob t (Doma ani chvìlky neocelìł.) ocìlka, ocel. tyčinka k brouöenì řeznick ch noûů obelhat, oöidit, oklamat (tak, ûe leû je předpokl d na nebo prohlèdnuta, jinak "obełhať") octnout se kolohn t osmahl, začouzen, op len op lit se (na slunci) octnout se o co otlouct (holì); 2. okopat brambory (pejor.) tmavnout, opalovat se op len (sluncem), ztmavl (kouřem), osmahl ztmavnout (kouřem), op lit se na slunci om t (se), oöplìchat (se) odřìt (z chlupů) očička odřìt si (rohy) očividně na vlastnì oči ohledupln oček v nì čekat, oček vat, vyčk vat klìček (brambor) oöplìchat oöplìchnout, přeprat (pr dlo) osmahl, začouzen očich vat; 2. zvědavě nahlìûet ("očmuch vať muök t" - zvědavě nahlìûet do oken) přìjemn, poutav na pohled, pěkn, vkusn oöidit při hře obhlìûet nez bavn najednou, nar z od dětstvì, od malička z poloviny (D ł to odpoły zadarmo.) od dřìvějöka

8 od tak roku od tèj od země odběhať (M) odběhn ť odběračka odbìhať odbìjač odbìračka odbìrať odbiť odbit si odbìtka odbolen odbŕkn ť odbřinkn t (B) odcłûniť odčesn ť (sa) oddałova oddalovať odd łovit oddałovy oddat odděłať oddělovať oddenek oddìlať oddrligať + ode odegdy odemkn ť zem odemřìť (R) odemřìť dìťa odepn ť, -pjať odepřìť oderka oděřinka odespať odestať odeöčen oďèť oďèť (keho) oďèť sa oďètì (R) odetkł oďèt oděvačka loni tomu bylo pr vě rok od tè doby n zev val. tance oplodnit kr vu (b kem) odběhnout; 2. opustit (někoho) viz "odbìračka" odběhnout, opustit; 2. odbočovat (od hovoru) vedoucì mlatec při ml cenì cepem "na odbìtku" z nět, zanìcen, hnisav r na, vřed odebìrat (při ûnìch); 2. hnisat, zanìtit se, podbìrat se odbìt čas; 2. odvr tit, odehnat (Nedała sa od něho odbiť.) odrazit si podkovu, ztratit podkovu star druh ručnìho ml cenì cepy bolav od leûenì (Uû m vöecko odbolenè.) odmlouvat; 2. ufrnknout odvětit přìkře ustoupit ze světla, nezacl nět (Odcłoň!) odlomit se (v mìstě, kde větev vyrůst ) odklad odkl dat plněnì (slibu, povinnosti) odnoûujìcì oded vna, od věků odhodlan odpracovat d vat jen po troök ch spodnì č st kmene (tèû "odzemek") oddělovat zemřìt, odejìt na věčnost od odkdy zah jit jarnì polnì pr ce (na sv. JiřÌ) zemřìt zemřìt při porodu odepnout odmìtnout; 2. odstrčit z voru, otevřìt fajfka se svrökem z březovèho kořene věch tek usnout (Nemohła dł ho odespať.) vr tit se, napravit se, změnit se obit prkny udeřit (NenasÌraj, lebo ťa t m patykem oděju!) oöidit oblèci se, přikr t se; 2. pochovat dìtě na rukou (v "oďèvačce") oděv, oöacenì odraûen, urvan oblečen öirok pruh l tky k noöenì zavinutèho dìtěte

9 oděvadło viz "vlň k" oděv k viz "vlň k" oďèvat sa oblèkat se odevzdan smìřen s osudem, odhodlan odfl gn ť odrazit, odtrhnout odfrkovať chr pat odgèben odchlìpl, odp ran, odraûen odgebovať sa odchlipovat se (Odgebuje sa ně podeöva.) odh ňka přìčn struûka na cestě k odv děnì vody; 2. hr z, hať v řečiöti neregulovanè řeky ke svodu vody zpět do hlavnìho koryta; 3. tr mec okapov podpìrajìcì "n mětky" (tèû "okapov prah") odhazek lomek kamene při křes nì odhoděn odmrötěn (v pèči) odhodiť odhodit; 2. odmlouvat, odseknout (v řeči) odhodit rostl na stranu ("hałuz odhodit od pňa") odhonek polìčko, mal z honek (zbytek) odhŕňať odhrnovat odh kať (M) oplodnit prasnici ("odh kať sviňu") odhybu najednou, hned, ihned, okamûitě odhypcovať odsk kat odchład, -dek jarnì mrazìk, jarnì ochlazenì (Pankr c, Serv c, Bonif c) odchod strouha pro odpadnì vodu z ml na odchodiť krèv (M) krv cet odchodn, -ně jin, rozdìln, změněn, odliön, -ě odchr niť uklidit, odnèst odchŕkn ť si odchrchlat si odjagûiva od věků, jaktěûivo, odjakûiva odjakdł ho od nepaměti, oded vna, uû d vno odjať odejmout odjìmať (M) br t, odebìrat odjìmat sa (Z) chytat se, lepit se na obuv (Błato sa odjìm.) odjìûďať, -ûdûať odjìûdět odjuûiť sa (M) oteplit se odk ď odkud odk ďkolvěk odkudkoli(v) odkapat (Z) odejìt (pejor.) odk ť odkud odk ťsi odněkud, odkudsi odk zať vzk zat (Odk zała ně, ûe by ňa chtěła.) odkel odkud odkołek patka chleba odkora (M) obřezek, krajina pilařsk odkorek pilařsk krajina (tèû "obřezek") odkorniť zbavit kůry odkotrlcovať sa vysmeknout se, odkut let se, odkotoulet se odkot lať (sa) odkoulet (se) odkřisovať slibovat, přìsahat, odpřis hnout

10 odk ď odky odlehlisko odlehn ť odletěť odlèv k odleûenina odleûeť odleûeť sa odłomek odłoûiť si odł čanì ovec odl pať sa odm chn ť si odmachovať (M) odmali, -ła odměk odn öať sa odnechtěť sa odnekav ť odnèsť si odnikel odûr odpařenina odpas odp sať odpěk odpěrovať odpěstovať odpìdiť odpiňkať odplekať odpluť (si) odpl vať odpočať odpokl zať odpołedňa odpoły odpornìk (M) odpor čať odpovesť odpr öať odpr öiť odpraviť odpraviť sa odkud odkud odlehlè mìsto ulevit se odpadnout č st fajfky v nìû se shromaûďuje "močka" proleûenina odstonat, vyleûet nemoc proleûet se (dlouh m leûenìm) odötěpek svlèci si kab t a pověsit klobouk odluka ovec od mlad ch jehňat v květnu před v honem ovcì na salaö (po sv. Duchu) odloupnout se pustit něco z hlavy, nestarat se m chat od dětstvì obleva, t nì zvedat se odstředivou silou nechtìt se, znechutit se, ztratit chuť odněkud odnèst si; 2. b t potrest n (Nezłob, lebo si to odneseö!) odnikud vůně (mdl ), odèr odpařen kůûe mezi prsty vyp s nì hranic pastviny st dem ovec p st st do při hranici pastvy; 2. odepnout řemen (vyjmout z "lèmca nohavic") odpočinek, leva, pokoj (Nedała mu odpěku.) odporovat vychovat odměřit pìdì dozpìvat (o pt cìch); 2. zemřìt (pejor.) odkojit, odstavit od kojenì odplivnout (si) plivat, vyplivovat odpočinout poklidit a oöetřit dobytek odpoledne zpola, napolo obûalovan odkazovat dědictvì; 2. doporučovat odpověď, zpr va, zvěst; 2. nutnost zodpovědět se (u soudu) odproöovat utèci popravit; 2. vypovědět sluûbu, vyhnat; 3. rozestlat postel vypravit se (kam), odch zet domů odjinud

11 odpros odprov zka odprovazovať odprovodiť odprvöku odpr skł odpr skn ť odpřihať odpřihn ť odpřisahan odp diť odpuchn ť odpuöčènì odp tiť (sa) odraban odrabať odračať odrachmel odrama odrať odraz odraziť odraziť sa odraziť si bot odrazu odredygať (sa) odrha odrchmelec odrobinka odrod k (J) odrostek odr bať odr čať odřezek odřìť odřìt odsadiť od sałaöa odsav ď (M) odsečky odsìkať odskok odsloniť (F) odsluň (F) odsł ûiť sa odproöenì vyprov zenì odprov zet vyprovodit od poč tku odötěpen, odloupl odötěpit se, odloupnout se odpřahat, vypřahat odpř hnout, vypř hnout pod přìsahou viz "otp tiť" splasknout svolenì k vystěhov nì z panstvì odcizit se, odpudit se, odehnat (Pt k sa odp tì od mład ch, lebo od vajec, dyö sa mu nahlèd do hnìzda.) odrban, oöuměl, oöuntěl, seöl, odřen, orvan, obnoöen (kab t, dům) otlouci, odřìt, odrat odrachotit (na věûi o velikonocìch) otuûil chlapec pobuda odrhnout, odrat housenka chlupat odervat, oddělit ( derem) vypravit se (Odrazte sa k n m aspoň na deň.) odtrhnout si podeöev najednou, n hle, nar z odstěhovat (se), odklidit se, odötrachat se (Odredygali sa do Uher.) pobuda cucek drobek, drobet, drobeček (tèû "omělinka") ten, kdo je z jinèho rodu v rostek, chlapec odsekat odkazovat (dědictvì) hrubij n, "chłap od pantoka" odřìt, odrat odřen d t plemennè berany mimo st do k zamezenì oplodněnì ovcì od nynějöka ûabì steh nka sèci rychleji neû jinì (b t vpředu) viz " stupek" ustoupit (ze slunce) hrom dka sena odvděčit se, odměnit se

12 odsmyčiť odstavča [v/f] odstaviť odstr jať sa ods řiť odöčikn ť odöčipek odökeřovať sa odöklèben odöklèbjať sa odöklh odöklhn ť odöť řiť odöv řiť sa odt ď odtah odtahovať odtahovať sa odtěkať odtel odtel -potel odterygať (sa) odtrajdať Odtrhł Strana + OdtrhlanÈ + odtrn ť, otrodumřìť od řiť sa oduönět (Z) oduť sa odut od vať odv řať odvařen odvařiť odvaûit odvazkn t (Z) odvděčn odvečeřì odvedenec odvèzť odvèzť sa odvèzť sa odvodiť odvrhn t sa (Z) odvrhovat sa (Z) odt hnout tele jiû odstavenè odstavit; 2. ukončit kojenì (natrvalo) odstrojovat se, vysvlèkat se srazit mlèko "glagem", obvykle při teplotě nadojenì (26-32 st.c) odlomit, odötìpnout (větvičku od kmìnku) odötěpek vznikl sek nìm dřeva po lètech odchlipovat se otevřen, rozevřen (dveře, huba) odchlipovat se odraz odrazit se (v malèm hlu) odmrötit, odd lit (při tanci) odejìt odtud prodlenì, v h nì, odklad oddalovat, čekat na pozdějöì dobu stranit se, vyh bat se, odkl dat (Odtahov ł sa od pr ce.) odtèkat odtud odtud potud odstěhovat (se) odejìt MalÈ Karlovice (nejstaröì n zev) obyvatelè M. Karlovic ustat v bolesti uschnout; 2. zůstavit, zanechat po smrti (Rodiče ňa odumřeli małèho.) odchlìpnout se (Stěna sa od řiła.) st t se duön m, d chavičn m nadmout se (o dobytku) nadmut nadouvat vařit ûinčici (tèû "zv řať") odbyt, odmrötěn (Uû je odvařen!) odb t (někoho) odv ûn, směl zvlhnout vděk, odměna předvečer odveden branec svèzt, odvèzt (něco na voze) svèzt se, povozit se; 2. postihnout si, pomstìt se (na někom) postihnout si, pomstìt se (na někom) odv dět zřìci se (Tata sa ho odvrhn ł.) stavět se proti (Odvrhov ł sa teho.)

13 odvöade odvtedy odzdaleky odzdoła odûd rn ť odzemek odûgan (F) odzhora odzìbjať odzìbn ť odzimek odûìnať ofačovať oferovať oferta oficìr ofìkať ofŕkan ofŕlať ofŕňať (sa) of kať of kn ť ogabat sa (B) ogar ogara (Z) ogarskè hry odevöad od tè doby zdaleka zdola odstrčit, odmrötit kmen (přìzemnì č st nad pněm, (tèû "oddenek, zemek"); 2. tanec (druh) hůl velk, siln shora umrzat, omrzat omrznout, umrznout ("odzìbłè uöi") ochlazenì ûìt, ûnout, kosit rychleji neû ostatnì (předbìhat) ov zat chodit mezi lidmi a d vat dary nabìdka důstojnìk, pansk spr vce ostřìkat, oöplouchat ostřìlen obskakovat, obìhat pohrdat, ohrnovat nos ofoukat ovanout, ofouknout; 2. tèû "uřkn ť" upravit se, ustrojit se, d t se do poř dku chlapec do 12 let (tèû "og rča, og rek, ogara, ogarec, og rek, ogařisko") chlapec obecně hry chlapců při pastvě dobytka ("na medvědě, krpcov, voł nì huně, tłučenì huně, stìnať buky, ker kerèho, na zvon, řemeněm zv zan, hodiny, na dudka, zan öať öir ně, pletenì okřìn, podlèzať pod palic, lìzať öpek, na ûaby, dřìť liöku, na bzukače, na c ry, na kopyto, na ökarbała, koc ři na koňoch, hûněnì tchořa, točenica, tragače, ûe ňa neut hneö, na drag ny, na počasì, łoziť do liöčì ď ry, věö nì zelnice" ap.) ogarsk chlapeck ogařisko neposluön chlapec ogeba öereda ogèbenec plačtivè dìtě ogèben, ocè- otevřen, rozevřen ("ogèbenè dveři, huba ogèben k beču"); 2. uplakan ogèbiť sa uöklìbnout se, osopit se ogèbjať, -bovať sa osopovat se, vyöklebovat se oglvať ozobat, oklovat ogň ben otlačen ogň biť (sa) otlačit (v botech) ogrèniť sa otočit se

14 ogrmovat (B)??? ogrňovat sa (B) ot čet se, ohlìûet se og ňať sa ost chat se, okounět nesměle oha! pr! oh ňať (sa) oh nět (se) oharek okurek ohava öereda ohavn öeredn oh zať zhruba opracovat na dřevařskèm soustruhu oheň viz "oheňpara"; 2. poû r v dědině oheňpara naevus, koûnì změna ohł siť sa ozvat se ohłaöovať mìt ohl öky ohłav ohl vka, souč st koňskèho postroje (souč sti: "n hubek, n očnìk, z kłopka, řet zek, ötrupla-podpìnka pod bradu, kr ûka") ohł vka, -vek viz "hł vka" ohled ohledy ohledač soudnì ohledavač mrtvol ohlèdať ohled vat, prohlìûet (OhlÈd kuru, m -ji vajco.) ohlèdať sa ohlìûet se; 2. ost chat se, mìt ohledy ohledek zkouöka (Idu k prť kovi na ohledek.) ohleděn (M) nezajìmav, nudn, jednotv rn, f dnì ohledy prohlìdka ohłobeň (Vi) roubenì, vyv öen okraj studny ohłubňa (Z) srub nad studnì ohł piť zblbnout ohłupn ť zbl znit se ohmatnì k ň kůň připřaûen před ojem vozu ohn l v rostek; 2. v honek, ölahoun ohn ö chlapec, chasnìk (14-20 let), v rostek (tèû "cogan, łamoö, kamas, łokmes") ohnať (sa) omèst se, očistit se (Ohnała ho metł.) ohňèsť otlačit ohnica hořčice polnì, plevel ohnice ohnipara strupy na hlavě; 2. neodbytn, vlezl člověk ohnisko viz "ohniöče" ohniöče ohniötě otevřenè před pecì, na němû se vařilo ohniv piła pila parnì ohnivak (F) světlonoö ohnivè znamènì viz "oheňpara" ohnivo, -nìvko čl nek řetězu ohrabať sa učesat se (pejor.) ohrabečň k koö na "ohrabky" (velk ) ohrabečnica řìdkè řeöeto (na čiötěnì obilì od "ohrabk "); 2. sìto na hrabky z pece ohrabečn pros t na "ohrabečnici" ohrabky mn. klasy shrabanè při ml cenì, hrabky

15 ohrada ohr dečka ohraněł ohr ť (keho) ohŕň k ohŕňať ohr ziť ohr ziť sa ohř sn t sa (Z) ohřebèłko ohřebło ohřìbat (Z) ohřìť sa oh kan oh kať oh b k oh b rňa oh rał oh ö! oh öek ohyzda ochalebn ochechula ochkn ť ochla ochładěj ochładek ochł dn ť ochlama ochl mať sa ochlamovať + ochlasta ochlebky ochlom ochlovať ochludiť ochł ňať sa ochłupiť sa ochm rať sa ochm len ochm liť sa ochmulovať sa ochořeť ochrana ochr niť ochr niť sa ohraûen louka; 2. kruh kolem měsìce (před deötěm) obojek muûskè koöile ztrouchnivěl opomenout, pominout, opustit (někoho), nemìt z jem (Ohr ł bych ťa.) pluh na kopčenì brambor vyhrnovat, kasat; 2. kopčit (brambory) omočit novorozeně ve studenè vodě polekat se velice uleknout se koûen podpatek papuče pohrab č k vyhrab v nì uhlìků z pece; 2. ûena star, scvrkl ohryz vat (ZajÌci vöecko zelè ohřìbali.) pob t jen na chvìli (Ani na chvìlu sa neohřeje.) otrl, neboj cn, zkuöen vycepovat n stroj uûìvan při v robě troubelì d mek tov rna na oh ban n bytek nedbal jejda!, citoslovce podivenì, ûasu oh nek, ohnìček öereda lichotn velk ûena s dětinsk m chov nìm vzdychnout vochlice (tèû "hachla, drhleň") viz "vychładěj" ochlazenì zchladnout opilec opìt se objìmat, lìbat opilec housle primitivnì, podom cku vydlabanè pohlavek potìrat len na "ochli" (tèû "pačìskovať") oklamat, oöidit potulovat se oholit se dělat v havě, s obavami zakaboněn, zamračen, smutn, z dumčiv, ost chav zakabonit se ost chat se onemocnět, ochuravět (o dobytku i o lidech) očista, pèče o tělo sklidit (Moc zemň ků ostało neochr něn ch.) očistit se, zbavit se (Ochr nili ho z hydu.)

16 och ňała och ňať sa ochvat ochvatiť sa och ňať oj niť ojať (keho) ojca oje okab tiť okačist, okookaja ok le okałek okaličiť okalit okaňa okandobiť sa + okap okapan okar na okatiť sa okènco, -ce okèpen okèpiť sa okepovať sa okèöko okład okładinka okłapa okl pať, -bať okłapen okłapěť oklepať oklepek oklepìk (M) oklepina oklesek oklesniť okleöek, -öček oklìsňať, -öňať okluk okĺzať povaleč stydět se, upejpat se nemoc, kterou dostane člověk i dobytče, kdyû se hltavě něčeho najì nebo napije chvatně něčeho poûìt a onemocnět vyr ûkou viz "och ňať" d t do oken lipovè větvičky (na sv. Jana) udeřit, přet hnout někoho (holì) hůlky "pohrab vek" oj oöidit čern kolem očì (o ovcìch) bìl ovce s čern m okruûìm kolem očì oči dřevnì odpad vznikl při v robě duöek zranit, zmrzačit, pohmoûdit sraûen ("okalit chleba") okatè děvče upravit si oděv okraj střechy val. chalupy (zalomen ) otrhan, oöuměl, orvan, öpinav, zanedban ; 2. ospal hudebnì n stroj vyvalovat oči (Co sa na mňa okatìö.) okènko (u nejstaröìch chalup malè, jednoduchè, neotvìratelnè, překrytè "pucheřin ", později sklem) om men, polomrtv ; 2. vystrkujìcì spodnì pysk osopit se (tèû "ogèbiť sa") öklebit se, poöklebovat se (tèû "ogèbjať sa") okènko okruûì kola sloûenè z loukotì střenka noûe člověk neupraven, zanedban ("vöechno na něm visì") posekat, pokosit ochabl, povisl zvadnout, ochabnout, bezvl dně viset vyklepat, vytlouci zrno ze snopů před ml cenìm (vyklepanè snopy jsou "oklepky nebo oklepiny") viz "oklepina" snop po vytlučenì zrna (tèû "oklepina") otep sl my vyml cenè cepy (opět sv zan do snopů, nepomuchlan ) viz "okleöček" oklestit, odsekat, zbavit větvì odseknut haluz zbaven větviček; 2. chr st (řepy) osek vat větve, klestit oklika, objìûďka, obch zka, oblouk, z točina (potoka) mokvat, pokr vat se kvasnou vrstvou, obalovat se slizem

17 oklzł kluzk, slizk, obalen slizem oklzn ť st t se kluzk m okm san orvan, otrhan okm sať orvat, oökubat, otrhat okmìniť oöidit, podvèst, obelstìt, nap lit okno okno - u star ch chalup jednoduchè neodnìmatelnè, zasklenè 4 tabulkami, později dvoudìlnè a otevìratelnè (tèû "okènko, ok öko, okènečko") okno ve stodole otvor v paûenì "přìstodołku", jìmû se prohazovalo uskladněnè krmivo oko oko; 2. pramen vyskytujìcì se jen na přechodnou dobu okochan očiötěn okochať očistit okołek okraj vdolku nebo kol če okoličit, -to viz "okoličn " okoličn, -ně okolnì, vöe kolem dokola, v celèm okolì okolit, -tě okolnì, vůkol, kol dokola okołkovať upejpat se, nemluvit k věci okołky cavyky okolnica okrajov č st ö tku okonať udělat vöe, vykonat, podělat, obdělat, obstarat okon vať vykon vat, plnit, obděl vat, obstar vat okop vať zkypřit půdu kolem zasazen ch rostlin a odstranit plevel okopňať zbavit se sněhu, oschnout, rozt t okoötov nì ochutn nì okoötovať ochutnat okotěnì okocenì okotěöka bylina? okotiť sa vrhnout koťata okoviny okuje okr jať okr jet okrajek odstřiûek, okraj okrem leda, ledaûe okrocen zkrocen okrojek slupka z ovoce okrom (B) kromě okrotěn ochočen okrotiť ochočit okröek okolì okŕöla seno shrabanè nebo rozh zenè z "babinca" k novèmu suöenì ve větöì vrstvě; 2. polìčko ručně zkopanè okröliť (Vi) nakreslit okr cať sa vykroucet se, zpěčovat se; 2. nemìt chuť do pr ce okruû k tanec (druh) okr ûek polìčko na str ni; 2. zat čka ve svahu; 2. nouzov, kr tk pastva skotu na hor ch okruûka, -öka slupka z ovoce

18 okruûłať okr ûłať okruûovať okruûovať (M) okrvaviť okřaky okřapa okř pať okřasta okřes vať okřesek okřesky (B) okřeöek okřèöka okřìdlì okřìkať okřìły mu hnidy okřìn, -nek okřìť okřtiť okuliny okuřovač okuť okuť (M) okutì okut ok vať okv kať okyď okyděn ok ňať sa okysł ok öko ołatov nì ołefan, -pan ołefat (Z) olej dřevnì olej presovan olejk ř ołèpan ołèpať, -fať olèť olipa okr jet (jablko) okrouhat (jablko) okrajovat, loupat krouhat zelì zkrvavit, zranit do krve rostliny vodnì na mokřin ch a stojat ch vod ch sprosť k, zanedban člověk otlouci vysok a neohraban chlap otes vat (strom), osek vat (ml nsk k men) otesek, třìska velk, odseknut kousek nohy (pejor.) hrubě otesan polotovar v robku ze dřeva viz "okřesek" č st střechy přečnìvajìcì nad ötìtem ("łomenic ") okřikovat, napomìnat uzdravil se, okř l dřevěn dlaban mìsa okrouhlèho tvaru různè velikosti pro vöestrannè pouûitì okř t, ulevit se (OkřÌły mu hnidy. - ulevilo se mu) pokřtìt; 2. zředit vodou (kořalku) viz "okoviny" lèčitel lèčìcì okuřov nìm d mem z bylin okovat nakovat (kosu) staûenì prasklèho dlabanèho v robku ûeleznou sponkou; 2. staûenì obručì okovan staûenì klenby bedn řskèho v robku ûeleznou obručì opustit, vykaölat se, nemìt z jem (Okv k ł bych ju, n jdu si lepöì.) snìh (kusy sněhu) na stromech a větvìch, siln jinovatka sněhem, jinovatkou pokryt (mocně) okounět ospal okènko (ve star ch chalup ch) přibitì latì slouûìcìch k upevněnì öindelů ostřìhan (hrubě nebo dohola) ostřìhat dohola terpent n k ředěnì kolomazi (olej vznikl při v robě dřev. uhlì v milìři) olej lisovan z bukvic na "prèsku" prodavač oleje ostřìhan (dohola) ostřìhat hrubě (se z střihy) oblìt oplatek

19 olizovať olöa, -öì ołupovať oł vka [v/f] ol vko (B) oł vko [v/f] ołyp ołyskovať omacať omakať om liť om liť (sa) omamy omasta omat omatem omazať omècť oměděn gořałka omehn ť (keho) omeldovať omělina omělinka oměřit (Z) omèsť omeökať omeökať sa omeök vať omětať omětať sa ometło omigať (sa) omin ť omin ť sa omjaga omł d omłaď (R) omładek omładiť (R) omlhan omlhať omnoûiť sa omoček omočiť olizovat, oöleh vat (větrem) olöe, olöovì olamovat (listy) olověn v plň barevn ch oken tuûka, zast. v raz pro "kamènek" tuûka oplatky plněnè medem rolovanè (v nočnì jìdlo) vyřezat do kůry poraûenèho stromu ploöky, byl li tento ponech n k "zavjadnutì" v kůře omakat osahat nechybět (De jak pijatyka, nide neom lì.) omezit, uskrovnit (se) m menì, kouzla otruby a örot, jimiû se řezanka ochucuje osah v nì, ohmat v nì (ve tmě) pohmatem, omakem nanèst vrstvu "mazanice" oklamat bìł gořałka s medem minout, nedopř t (komu) (Omehło ho - nedostalo se mu, čeho si př l.) objasnit, ozřejmit drobnost, maličkost drobek, troöka, drobeček (tèû "odrobinka") změřit, poměřit oöidit zmeökat opozdit se, zdrûet se meökat ometat přek ûet, motat se (v blìzkosti něčeho) metla z chvojì k vymet v nì popela z pece ostřihat (se) přejìt, přestat, pominout, ztratit z jem, nezajìmat se pominout, uběhnout (o čase) člověk neotesan ; 2. kotě omačkanè st l m mazlenìm v honek, mlad větev; 2. z kys na chlebovè těsto ("n těsta" s moukou a teplou vodou) děti a v rostci kv sek na bìlè pečivo otelit odran, vetch, oöuměl viz "ołèfať" otelit se, okotit se (jen o zvìřatech) hadr öevcovsk namočen v "pernici" smočit, omočit

20 omotať omr ďať sa + omravit sa omŕňať sa + omrvinka omrzať omŕzať omrzlina omydłek omygel (F) om liť sa omûènì omûiť sa onačèjö onačejöì onačì, -čèj onačiť onačiť sa onakvě onakvějöì onakvjèj onak onde onehdajöì onemocněť oneskořiť sa onuce onučka P. Maryje oňuchať on, -, -È op čiť opadan opadek, -dky opacha opakovať opakovať (keho) opał, -isko (F) op łačky op łať opałek op liť (sa) op łka op łka strakat ovinout, omotat oöklìbat se mluvit sluöně oöklìbat se drobeček mrznout na zemi (bl to, dèöť) začìnat mrzet dèöť namrzajìcì zbytek m dla klacek kr tk ; 2. ocas kr tk (kozì) zm lit se okamûik; 2. st nì, vytrv nì (Nide nemjèł omûènì.) uk zat se (Ani sa tu neomûì.) jinak lepöì, cennějöì jin, jinak; 2. lèpe měnit; 2. kazit přetvařovat se mìrně, sluöně jin, odliön ; 2. sluönějöì, lepöì, cennějöì ("onakv " se neuûìv ) (Uû je to s nìm onakvějöì.) lèpe, sluöněji, mìrněji jin tam někdejöì onemocnět (jen o lidech) opozdit se hadry do bot k omot nì nohou divizna velkokvět očichat vöelico, co kdo zrovna přesně řìci nechce, nemůûe nebo nesmì (Hen v onèm. äèł sem s on ma. ) s hnout, omak vat, ohmat vat popukan padanè ovoce v lupek, nezbeda opakovat; 2. napomìnat (opakovaně) připomìnat někomu, napomìnat někoho klacek, menöì větev necičky dlabanè dlouhè (asi 70 cm) vět "öroťanku" namletou na "ûrnoch" na "op łce" zbytek svìčky sp lit se, oûehnout se; 2. zklamat (se) kruhovit, nepřìliö hlubok koö, pleten z lubů; 2. dřevěnè dlabanè necičky op lka zhotoven dvoubarevn m v pletem (osnovnì luby byly barveny "kuprvosrem"), (tèû "p rovica")