SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY NE - BE IV/3

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY NE - BE IV/3 2002

Podzim 2002 Vydává: NE-BE, Spoleãnost pro ífiení nizozemské a vlámské kultury Radho Èská 1 130 00 Praha 3 âeská Republika e-mail: ne-be@post.cz Bankovní spojení: Komerãní banka, Praha 2 ãíslo úãtu: 19-2307530267/0100 V bor: Petra Schürová Jana Pellarová Veronika Havlíková Eva Giese Jana âervenková Ruben Pellar Pfiedsedkynû: Petra Schürová (schurova@c-box.cz, tel/fax: 222 728 603) Místopfiedsedkynû: Veronika Havlíková (veronique.h@volny.cz, tel.: 286 890 111, mobil 603 553 789) Jana Pellarová (pellar@post.cz, tel.: 371 72 84 00, mobil: 603 78 28 19) Pokladník: Eva Giese ( eva.giese@volny.cz, tel.: 272 760 660) Redakce bulletinu: Lenka Strnadová (lstrnadova@volny.cz tel.: mobil 602 224 948) Jana âervenková (jana.cervenkova@vyber.cz, tel.: 241 442 416) Jesse Ultzen (jesse@iol.cz) Knihovna: Otevírací doba (Nizozemské velvyslanectví): úter od 10.00 do 12.00 dotazy: Ruben Pellar (rpellar@pha.inecnet.cz, tel.: 261 263 486) Administrace: Lucie Pittnerová (lucbro@volny.cz, tel: 235 301 731) Obálka: Vincent van Gogh (1853-1890) Rozsévaã Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 2 -

Podzim 2002 SLOVO ÚVODEM VáÏení ãlenové NE-BE, milí pfiátelé, snad jste pfiestáli srpnovou vodní apokalypsu ve zdraví a máte chvilku ãas a chuè pfieãíst si nûkolik ãlánkû na na e spoleãné téma. Pfiiná íme vám jako obvykle sdûlení o nûkter ch událostech, moïnostech a zdrojích informací. Knihovnu NE-BE - umístûnou na nizozemském velvyslanectví v Gotthardské ulici - povodnû o vlásek minuly, coï znamená, Ïe si mûïete pfiijet vypûjãit nûco ke ãtení. Dostáváme zajímavá periodika: ãasopis Ons Erfdeel, kter vychází kaïdé dva mûsíce, zaãali jsme dostávat informaãní bulletin Orde van den Prince - vychází pûtkrát do roka, ãasopis A- hoj pro ãleny SdruÏení pfiátel Nizozemsko - âesko/slovensko, a Nizozemské listy, obãasník âechû a SlovákÛ v Nizozemsku. Máme také dal í nové kniïní tituly - o v em, co je v knihovnû k dispozici, vás bude ochotnû a rád informovat ãlen v boru a správce knihovny Ruben Pellar. Jeho nové telefonní ãíslo, jakoï i ãísla ostatních ãlenû v boru a redaktorû bulletinu, najdete v tiráïi tohoto listu. Díky úsilí na eho nizozemského ãlena Roye van Roedena máme cca 20 filmû na videokazetách, tyto filmy nebudou v knihovnû, ale zatím v sídle NE- BE (Praha 3, Radho Èská 1, tel. / fax 222 728 603) - moïno vypûjãit. Stále víc z vás má e-mailovou adresu, coï je pro finanãní hospodáfiství NE-BE dobrá zpráva - posílání e-mailov ch pozvánek je ménû nákladné neï sluïby âeské po ty. Upfiímnû fieãeno, pro NE- BE je ve keré mailování a telefonování bezkonkurenãnû nejv hodnûj í, protoïe je provádûjí ãlenové v boru ze sv ch poãítaãû a telefonû - zatím nemáme spoleãnou místnost (kromû knihovny, tam ale telefon a pfiipojení na internet není a nebude). Proto vás také témûfi v kaïdém ãísle prosíme, abyste nám zmûny sv ch adres (vãetnû e-mailov ch) oznámili. V tomto ãísle se doãtete o pozoruhodném festivalu ãeské kultury v nizozemské Almere, mûïete si pfieãíst zajímav text o - v tuto chvíli uï b valém - velvyslanci Belgie Bernardu Pierrovi, o novém pfiekladu Bohumila Hrabala do nizozem tiny a naopak o uvedení dal ího pfiekladu nizozemské literatury (Hafid Bouazza) do ãe tiny, dozvíte se o nûkolika chystan ch událostech, jako napfi. o kongresu na oddûlení nederlandistiky na filozofické fakultû UK v Praze a dal ích plánovan ch kulturních událostech, z nichï nûkteré najdete napfi. na webov ch stránkách nizozemského velvyslanectví: www.netherlandsembassy.cz (ale pozor! aktualizováno 5. kvûtna). Pfiiná íme vám také roztomilou drobnûstku a vzkaz z pera paní Olgy Krijtové. Se slzou v oku konstatujeme, Ïe diplomatická mise pana R. J. van Houtuma v âeské republice konãí, velmi nám pomohl pfii rozjezdu. V pfií tím ãísle vás budeme informovat o jeho nástupci. Ani na okamïik nepochybujeme, Ïe bude na i ãinnost také podporovat. UÏ teì se tû íme na spolupráci. Hezké babí léto a laskav podzim vám pfieje Petra Schürová PODùKOVÁNÍ nizozemskému velvyslanci Robertu J. van Houtumovi za morální i finanãní podporu spoleãnosti NE-BE trvající po celou dobu jeho diplomatické mise. Pfiejeme hodnû úspûchû! Roy van Roedenovi za sponzorsk dar a obûtavé vytvofiení videonahrávek nizozemsk ch filmû - podle literárních pfiedloh - pro na i knihovnu. paní Zuzanû Vittvarové za sponzorsk dar. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 3 -

Podzim 2002 JEDNÍM SLOVEM V Plzni se - jako kaïd rok v záfií - konal divadelní festival s nizozemskou úãastí. Iva Bittová - zpûvaãka a houslistka - chystá nûkolik koncertû v Belgii a Nizozemsku, mj. s Nederlands Blazers Ensemble 1. V Rotterdamu je otevfiena v stava ãeského v tvarníka Davida âerného (známého mj.: RÛÏov tank, Batolata na ÎiÏkovské televizní vûïi aj.). Nizozemské velvyslanectví vydalo krátkou studii H. Rennera o historick ch ãesko-nizozemsk ch vztazích, k mání na ambasádû, v knihovnû NE- BE. INFORMACE PRO âleny NE-BE SEZNAM NIZOZEMSK CH FILMÒ V KNIHOVNù NE-BE: 1. Keetje Tippel / Neel Doff 2. Kort Amerikaans / Jan Wolkers / Nakrátko po americku 3. De vierde man / Gerard Reve / âtvrt muï 4. Een vrouw als Eva / Îena jako Eva 5. Een vlucht regenwulpen / Maarten _t Hart / Tah kolih 6. Soldaat van Oranje / Erik Hazelhoff Roelfzema / OranÏsk voják 7. Het bittere kruid / Marga Minco / Hofiké byliny 8. Turks fruit / Jan Wolkers / Tureck med 9. Brandende liefde / Jan Wolkers / Palãivá láska 10. Van de koele meren des doods / Frederik Willem van Eeden / O chladn ch jezerech smrti 11. Voor een verloren soldaat / Rudi Dantzig / Za ztraceného vojáka 12. Karakter / Ferdinand Bordewijk / Charakter 13. Het grote gebeuren / Belcampo / Velká událost 14. Eline Veere / Louis Couperus 15. Het glinsterend pantser / Simon Vestdijk / Leskl pancífi 16. Lek / Díra 17. Antonia / Antonie 18. Siberia / Sibifi 19. Hufters & Hofdames / Sleãinky a gaunefii 20. Naar de klote / Do pekel P. Schürová CO SE CHYSTÁ? 22. 10. pfiedná ka Rubena Pellara - Malífiská kniha Karla van Mandera - U Knihomola, 18.30 22. a 23. listopadu 2002 - Jifií Kylián ve Vinohradském divadle zaãátek v 19,30, vstupenky budou v pfiedprodeji Vinohradského divadla a v BTI od 1. fiíjna Program: A WAY A LONE - choreografie Jifií Kylián TWO FACES - Hans van Manen BIRTHDAY - Jifií Kylián Soubor NDT III je souãástí NEDERLANDS DANS THEATER, piãkového taneãního ansámblu, vedeného 25 let Jifiím Kyliánem. NDT III vznikl v roce 1991 jako skupina zku en ch taneãníkû nad 40 let. Jejími ãleny jsou: Gioconda Barbuto, Sabine Kupferberg, Egon Madsen, Gérard Lemaitre a David Krügel. Vystupují na pfiedních evropsk ch i svûtov ch scénách. Naposledy jsme je vidûli v Praze pfii projektu ARCIMBOLDO 2000. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 4 -

Podzim 2002 5. roãník MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU KONCERTNÍHO MELODRAMU PRAHA 13. fiíjna - 24. listopadu 2002 PO ADY SE KONAJÍ KAÎDOU NEDùLI V 18:30 HOD.: VPÁLFFYHO PALÁCI (VALD TEJNSKÁ 14, PRAHA 1 V GALERII HAMU (MALOSTRANSKÉ NÁM.13, PRAHA 1) V MUZEU A.DVO ÁKA (KE KARLOVU 20, PRAHA 2) PO ADATELÉ: âeská HUDEBNÍ SPOLEâNOST-SPOLEâNOST ZDE KA FIBICHA a Hlavní mûsto Praha ve spolupráci s Hudební fakultou AMU, Konzervatofií Praha, Národním muzeem-âesk m muzeem hudby, PraÏsk m jarem INFORMACE: âeská hudební spoleãnost - tel.: 251 552 453 ( trausová) âeské muzeum hudby - tel.: 257 533 459-60 (Dr. ustíková) Klub pfiátel PraÏského jara:- tel.: 257 311 921 (Konopásek) VSTUPENKY: Cenovû zv hodnûné pfienosné abonentky (290 Kã) v prodeji Klub pfiátel PraÏského jara a sekretariátu âeské hudební spoleãnosti jednotlivé základní vstupné - 60 Kã, zlevnûné vstupné (dûchodci, studenti) - 30 Kã, dobrovolné zv ené vstupné (viz povodàové konto) vïdy hodinu pfied zaãátkem v místû konání pfiedstavení V TùÎEK FESTIVALU BUDE VùNOVÁN NÁRODNÍMU MUZEU - âeskému MUZEU HUDBY NA ZÁCHRANU HUDEBNÍCH SBÍREK ZASAÎEN CH POVODNÍ 17. listopadu 2002 - Pálffyho palác v 18.30 VEâER VLÁMSKÉ TVORBY - HOSTÉ: UMùLCI Z BELGIE W. Moens/J. Pellarová: Poselství A.Meulemans/W. Moens: De Boodschap M. de Jong: Kinderspielen - v bûr (klavír) A. Memulemans/F. Timmermans: Adagio - v bûr (písnû) P. Benoit: De verlatene (klavír) A. Rodenbach/J. Pellarová: Hrdost H. van Praag/A. Rodenbach: Fierheid Ch. Mélant/M. Maeterlinck: Deux vielles chansons Ch. Mélant/M. Maeterlinck/J. KÀourková: Dvû staré písnû Ch. Mélant/A. Giraud: Roses d Enfer Ch. Mélant/A. Giraud/J. KÀourková: RÛÏe z pekla P. Benoit: Vierde Fantasie (klavír) P. Benoit/C. Michals: Le castel darundel (píseà) recitace a zpûv: Katrine Druyts recitace ãesk ch pfiekladû: Jifií Klem klavír: Els Swinnen dramaturgie: Els Swinnen, reïie: Vûra ustíková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 5 -

Podzim 2002 V rámci 11. udílení ceny Josefa Jungmanna za pfieklad obdrïela VERONIKA HAVLÍKOVÁ cenu Tomá e Hrácha pro pfiekladatele do 33 let za pfieklad knihy nizozemského autora Harryho Mulische Procedura. Gratulujeme! P IPRAVOVANÉ KNIHY: Douwe Draaisma: Metafory pamûti. Een geschiedenis van het geheugen Groningen, Historische uitgeverij 1998. 271 stran. V ãeském pfiekladu Rubena Pellara vydává nakladatelství Mladá fronta. Stránky o nizozemské literatuře najdete na internetové adrese www.literatura.cz/boeken/index.htm. Můžete i přispívat, stránky rediguje Ruben Pellar. KONCERTY JAROSLAVA HUTKY ÍJEN 2002 2. stfieda Hutka Praha 2, Salmovská literární kavárna, Salmovská ulice 19:30 16. stfieda Hutka & Hladík Praha 2, Balbínka, Balbínova 6 20:00 17. ãtvrtek Hutka Praha 2 Cafe&Takak Slavíkova 16 19:30 30. stfieda Hutka & Hladík âáslav, Dusíkovo divadlo 19:00 LISTOPAD 2002 6. stfieda Hutka Praha 2, Salmovská literární kavárna, Salmovská ulice 19:30 12. úter Hutka Brno, klub v Leitnerovû ul. 19:00 13. stfieda Hutka â. Budûjovice, Literární kavárna Mûsíc ve dne 19:30 14. ãtvrtek Hutka J. Hradec, galerie Inspirace, námûstí Míru, LangrÛv dûm 19:30 15. pátek Hutka Dobrá Voda u Pacova, knihovna 19:30 16. sobota Hutka Tábor, hostinec Na druhém bfiehu 19:30 Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 6 -

Podzim 2002 KULTURNÍ UDÁLOSTI RIJKSMUSEUM pfiedpokládan ch nákladech: 445 milionû guldenû. V listopadu 1999 poskytla vláda první ãástku ve v i 100 milionû guldenû. O tváfi Nového Rijksmusea bude peãovat sedm architektû pod vedením architektonického studia Cruz & Ortiz ze Sevilly známého sv mi pracemi ve staré ãásti mûsta Sevilla. Restauraãní práce povede Jo Coenen ze skupiny Van Hoogevest Ar- bylo otevfieno v roce 1800 a jako Národní umûlecká galerie získalo v roce 1885 svou souãasnou budovu: impozantní stavbu architekta Pierra Cuyperse. Roãnû nav tûvují Rijksmuseum desítky milionû lidí v nejrûznûj ím vûku, ze v ech koutû svûta. Ale budova stárne, je unavená a opotfiebovaná. Po 115 letech má mnoho bolav ch potíïí zpûsoben ch zubem ãasu - pfiedev ím nedostatek prostoru, skladû, ateliérû a kanceláfií; vnitfiní nádvofií jsou ztemnûlá a stísnûná. Budova nestaãí mimofiádnému náporu náv tûvníkû, dvûma úzk mi vchody projde roãnû nûkolikanásobnû víc, neï projekt pfiedpokládal. Náv tûvníci muzea by také chtûli nûco víc nejen prohlédnout si nádherné sbírky, ale posedût si v restauraci a koupit si nûco na památku v moderním obchodû, to ov em dne ní budova nemûïe nabídnout. Muzeum nevyhovuje zákonn m poïadavkûm, jeï upravují pfiístup ménû pohybliv m obãanûm, pracovní podmínky personálu, protipoïární pfiedpisy, nevyhovující je rovnûï regulace klimatizaãního zafiízení a technické instalace. Proto je tfieba pfiistoupit k rekonstrukci Rijksmusea. Nové Rijksmuseum je v Nizozemsku nevídan kulturní projekt, coï je patrné i na Willem van de Velds (de Jong) PoÏár anglické flotily pfied Chathamem 20. ãervna 1667. Jan van Goyen: Pohled na vesnici u mofie. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 7 -

Podzim 2002 chitecten. Pfiestavba a rekonstrukce zaãnou koncem roku 2003 a potrvají do roku 2008, bûhem rekonstrukce nebude ale Rijksmuseum uzavfiené zcela. Nejv znamnûj í ãásti sbírek si budou moci náv tûvníci prohlédnout v kfiídle Philipsvleugel. Rijksmuseum se za ãas objeví v nové podobû bude mnohem svûtlej í a prostornûj í, se dvûma nádhern mi vnitfiními nádvofiími pfiístupn mi vefiejnosti, s restauracemi i obchûdky, s dostateãn m prostorem pro sklady, dílny, atny, auditoriem a dal ími nezbytnostmi. Informace: info@rijksmuseum.nl Petra Schürová TICHÝ MAROČAN V PRAZE Konec kvûtna byl v Praze mimofiádnû hork. Slunce praïilo do rozpálen ch ulic a vyprahl ch chodcû, vzduch se vysokou teplotou chvûl a kouzlil v ulicích pfieludy. Jakoby se na e magická metropole snaïila vetfiít do pfiíznû svého nového náv tûvníka uï i klimatem. A vskutku, kdyï v podveãer 22. kvûtna vystoupil z letadla na Ruzyni Hafid Bouazza, nizozemsk spisovatel marockého pûvodu, zdálo se, Ïe mu úporné vedro vûbec nevadí, spí e naopak. Zdálo se totiï, Ïe se v Praze okamïitû cítí jako ryba ve vodû. Jak se záhy ukázalo, nebylo to díky pou tnímu podnebí. Bouazza je totiï velk m milovníkem ãeské klasické hudby a náruïiv m pijákem ãeského piva. Hafid Bouazza sem pfiijel uvést pfieklad své debutové sbírky povídek Abdulláhovy nohy, kterou vydalo nakladatelství Labyrint s trefn mi, dynamicky akcentovan mi ilustracemi Michaela Rittsteina. O knize samotné se v ak koncem kvûtna pfiíli nehovofiilo. Tehdy se totiï pozornost nejen nizozemsk ch médií upírala k události, která pfied necel mi tfiemi t dny otfiásla Evropou. O vraïdû Pima Fortuyna se mluvilo skuteãnû v ude, a proto se diskuse, uspofiádaná 23. kvûtna v galerii TVRDOHLAVÍ v praïském paláci Lucerna, toãila pfiedev ím kolem politiky. JelikoÏ Bouazza vûnoval tématu islámské komunity nûkolik hutn ch esejû v novinách, a jelikoï byl kaïd zvûdav na hlas z té druhé strany", bombardovaly ho dotazy ohlednû moïnosti ãi nemoïnosti souïití tûchto odli n ch kultur. Bouazza se ukázal jako velmi progresivní zastánce Ïensk ch práv a propagátor racionality nad emocemi a strnul mi tradicemi. Po lapávání práv Ïen v muslimském svûtû je podle nûj nepfiípustné a Nizozemsku jako ba tû sná enlivosti vyãítá, Ïe toto konání pod rou kou folklóru toleruje. Jakápak emancipace se átkem na hlavû", horoval zdaleka ne tich (jak pravil zvací leták) Maroãan v sále nad Vodiãkovou ulicí. Folklór a kultura se nakonec ke slovu také dostaly, ale aï o nûkolik hodin pozdûji v kuskusérii Dahab, kde byla Bouazzova pfieloïená kniha slavnostnû pokoufiena" (copyright tohoto slova vlastní Joachim Dvofiák - vydavatel) vodní d mkou za doprovodu exotick ch tónû rómské kapely Kamaro. Tomá Hanák s velkou chutí pfiednesl úryvek z textu a zvûdavû naslouchal Hafidovû nizozem tinû, chystaje se tak na svou náv tûvu âeského kulturního centra v Haagu. Tento populární herec a moderátor se armem sobû vlastním pfiiznal, Ïe pûvodnû nemûl v plánu knihu ãíst celou, hodlal si jen pfiipravit úryvek, ov em text ho strhl natolik, Ïe jej doslova zhltal. Dusn veãer rozãefiila nakonec Zorita Aznar, bfii ní taneãnice, jejíï vystoupení strhlo diváky k nad enému aplausu. Jak se ukázalo, nûkolik na ich ãlenek je jejími piln mi Ïaãkami, takïe kdoví zda si nebudeme zpestfiovat rozvlnûn mi boky i jiné kulturní akce. Hafid Bouazza vzbudil nepochybnû zaslouïen zájem tisku, pfiední ãeská periodika mu vûnovala celostránkové rozhovory a ãlánky. Ov em k ãeskému ãtenáfii nepronikly jen jeho politické názory, n brï i krásná literatura z jeho pera, zájem o knihu je totiï neb val. Není divu, protoïe Bouazzova kniha rozhodnû stojí za pfieãtení. Je plná tajemství a erotiky, humoru a ironie, spletitá jako ornament a rozkvetlá jako oáza. Uhranãiv Maroãan se nechal svést pûvaby Prahy samotné stejnû jako jejích obyvatelek. Pfiipadám si tu jako v cukrárnû," fiekl krátce pfied odjezdem. Veronika Havlíková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 8 -

Podzim 2002 âeská KULTURA V ALMERE Jak v ichni dobfie víme, spoleãnost Ne- Be se snaïí, seã jí síly staãí, ífiit vûhlas nizozemské a vlámské kultury po vlastech ãesk ch a moravsk ch. Stejnû tak v ichni dobfie víme, Ïe to není úkol vïdy zcela jednoduch. O to více na- ince potû í, kdyï zjistí, Ïe stejní nad enci existují i na druhé stranû barikády. Ti zase propagují ãeskou kulturu v Nizozemsku. Jako konkrétní pfiíklad by mohl poslouïit i leto ní roãník festivalu Alemere Intercultura", kter se konal od 7. do 27.ãervna 2002 v jiï zmínûném mûsteãku Almere a nesl podtitul âeská kultura v Nizozemí". Organizátofii se skuteãnû snaïili nabídnout prûfiez tím nejlep ím, co souãasná ãeská kulturní scéna nabízí. Na programu bylo promítání nejúspû nûj ích ãesk ch filmû poslední doby jako napfi. vankmajerûv Otesánek, SvûrákÛv 29. ãervna jsme mûli moïnost nav tívit neobvykl koncert kapely Out Rage. Citujeme z programu Divadla Archa: Koncert Out Rage - byl koncert bez diplomatick ch pravidel, bez kravat a tmav ch oblekû, bez oslovování Jeho Excelence", zato s velkou energií, muzikantskou radostí a spoustou dnes jiï klasick ch, bluesov ch a rockov ch hitû. Prostû nûco, co byste od diplomata neãekali, a co by se mohlo v diplomatick ch kruzích jevit jako nepfiístojné. Bernard Pierre, do ãervna 2002 velvyslanec Belgického království v Praze, je zároveà rockov m kytaristou, zpûvákem, hráãem na foukací harmoniku, spoluzakladatelem a hlavním motorem kapely Out Rage (= nepfiístojn, hrub, uráïliv ). Pfied ukonãením Pierrovy praïské mise se na pódiu Divadla Archa opût se el se sv mi pfiáteli. V rockovém pfievleku vystoupili nejlep tí ãe tí jazzmani Emil Viklick, Laco Tropp a dal í belgiãtí diplomaté Jean Deschacht a Zenon Kowal (toho ãasu v Hanoji). Bernard Pierre si koupil první kytaru, kdyï mu bylo 15. O rok pozdûji zaloïil také svoji první rockovou kapelu. Na repertoáru mûli pfiedev ím písnû britsk ch The Kinks. Zlomov m okamïikem pro nûj bylo, kdyï v roce 1963 poprvé sly el píseà I Wanna Hold Your Hand od Beatles. Od té doby se rocková a bluesová muzika stala jeho hlavní vá ní a zájmem. Bernard Pierre vystudoval pûvodnû práva a na diplomatickou dráhu se vydal v roce 1975. Kromû Jeruzaléma a Tmavomodr svût, Slámovy Divoké vãely nebo GedeonÛv Návrat Idiota. Svût hudby v Almere zastupovaly Iva Bittová a Vûra Bílá se skupinou Kale. Nechybûl ale ani jazz v podání Emila Viklického nebo klasická hudba zprostfiedkovaná vynikajícím houslistou Janem Op ito em. Milovníci ãeské literatury si mohli v rámci literárních salónû pobesedovat s Ludvíkem Vaculíkem, Edou Kriseovou, Milo em Urbanem a posoudit nelehkou práci jejich pfiekladatelû do nizozem tiny, z nichï se slu í jmenovat alespoà v znamného slavistu a Hrabalova pfiekladatele Keese Merckse. Zastoupeni byli i autofii, ktefií - aã pûvodem ãi souãasn m domovem v âechách - pí í nizozemsky: Jana Beranová, Jan Stavinoha, Hans Krijt. Beseda s nimi probíhala pod vedením Marijke van Dorst, dlouholeté pfiíznivkynû a propagátorky ãeské kultury v Nizozemsku. V rámci festivalu probûhla i dvû divadelní pfiedstavení. lo o dramatizaci Hrabalova románu Pfiíli hluãná samota" a divadelní sólo Borise van den Wijngaarda na motivy Kafkov ch textû. Opomenuto nezûstalo ani v tvarné u- mûní. Náv tûvníci se mohli v Almere seznámit s pracemi Bofika ípka, Romana Barto e ãi Marty Avramové. PfiíleÏitost ov em dostali i ti, ktefií si chtûli hluboké kulturní záïitky kompenzovat nûãím materielnûji zamûfien m. Tûm festival nabízel expozici aut znaãky koda ãi moïnost zúãastnit se Dnu automobilov ch veteránû. Zkrátka kaïdému podle jeho gusta. Jana Pellarová DIPLOMATICKÝ KONCERT NA ROZLOUČENOU Bruselu pûsobil jako velvyslanec ve panûlsku, Venezuele, Zimbabwe a âeské republice. Mluví plynnû 6 jazyky (vãetnû ãe tiny). S Emilem Viklick m seznámil jiï pfii svém prvním diplomatickém pobytu v tehdej í âssr v roce 1984 na koncertu v praïské Redutû. Historie kapely Out Rage se v ak zaãala psát aï pozdûji pfii druhé misi Bernarda Pierra v âeské republice. V roce 1997 pfiijel do âech v znamn belgick saxofonista Steve Houben, kter po skonãení svého koncertu pfiijal pozvání Bernarda Pierra a tehdej ího vyslance Valonska Zenona Kowala spolu s dal ími muzikanty do rezidence velvyslanectví. Veãer se promûnil v jamsession, kterého se zúãastnil E- mil Viklick, Laco Tropp a oba belgiãtí diplomaté. Hudební veãírek mûl takov úspûch jak u pfiítomn ch diplomatû a politikû tak i u samotn ch hudebníkû, Ïe se pak podobné koncerty v rezidenci opakovaly nûkolikrát. Vystoupení na velk ch pódiích pak na sebe nenechalo dlouho ãekat: 2000- Palác Akropolis, 2001 Divadlo Archa, a nyní opût Divadlo Archa. To, co v echny muzikanty na pódiu pfii koncertech spojuje, je velké nasazení a radost z hraní. V ãervenci vydal Bernard Pierre CD s 12 vlastními písniãkami - je autorem textû a hudby, aranïmá vytvofiil Emil Viklick. Volnû podle programu Divadla Archa sestavila Jana âervenková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 9 -

Podzim 2002 AKADEMICK KOUTEK PRAŽSKÉ PERSPEKTIVY Kolokvium Katedry nederlandistiky, Univerzita Karlova, Praha Pondûlí 21. 10. a úter 22. 10. 2002, Námûstí Jana Palacha 2, Praha 1 Program pondûlí 21. 10. 2002 Dopoledne Téma: Texty s tematikou cestování jako předmět výzkumu 10:00 Zahájení Dr. Zdenka Hrnãífiová, vedoucí Katedry nederlandistiky na Univerzitû Karlovû Úvod do tematiky Dr. E.J. Krol, docentka nizozemské literatury, Univerzita Karlova 10:15 Texty s tematikou cestování ze 17. a 16. stol., Dr. P. J. Verkruijsse (Universiteit van Amsterdam) 10:45 Pohled na vefiejnou dopravu roku 1810, Dr. E. J. Krol (Univerzita Karlova) 11:15-11:45 Pfiestávka 11:45 Jazyk na cestách: prûvodci v 19. stol., Dr. B. P.M. Dongelmans (Universiteit van Leiden) 12:15-13:15 Polední pfiestávka Odpoledne Téma: Svobodné debaty Odpolední program bude pofiádán spoleãností Stichting Holland Debate 13:15 Úvod do tématu debaty, Drs N. van de Waal, lektorka na Univerzitû Karlovû 13:20 16:30 Otevfien workshop debaty pofiádan studenty z Erasmus Universiteit Rotterdam Program úter 22. 10. 2002 Dopoledne Téma Svobodné debaty 10:00 Debaty pofiádané studenty nederlandistiky Univerzity Karlovy 11:00-11:15 Pfiestávka 11:15 Otevfiené závûreãné debaty pofiádané studenty nederlandistiky Univerzity Karlovy. Hodnoceno porotou. 13:00 Závûr Informace: ellen.krol@planet.nl, hrncirov@praha1.ff.cuni.cz Pofiádání kolokvia bylo umoïnûno na základû finanãní podpory Orde van den Prince, oddûlení t Sticht. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 10 -

Podzim 2002 NOVÉ P EKLADY V rubrice Nové pfieklady bychom vás rádi seznámili s ukázkami z chystan ch pfiekladû nizozemsky pí ících autorû. V tomto ãísle pfiiná íme pfieklad básnû J.A. der Mouwa od Olgy Krijtové a ukázku z pfiekladu knihy Margy Minco: Het bittere kruid od Petry Schürové. MALÉ POSELSTVÍ EDIVÉ OLGY MLAD ÍM KOLEGÒM Z NE-BE Pfieãtete si básníãku J. A. der Mouwa (1863-1919) a honem si jdûte udûlat nûjakou radost nebo si jdûte nûco koupit jen pro sebe, abyste pozdûji nemuseli fiíkat: nic nechodí vãas. Vzpomínám na králíãka z dûtsk ch let, jak pfied Mikulá em se ve v kladu skvûl drahého hraãkáfiství Ó! jakou mûl srst krásnû edobílou; radost pohledût, jak tulil se v ko íãku se zelenou travou; pokaïdé cestou ze koly jsem míval strach, Ïe uï tam nebude. A také, ach! Jednou byl pryã; a mnû pak táhlo hlavou, Ïe tajné nadûje jsem chovat nepfiestával, Ïe dostanu ho já. Doma jsem nefiek nahlas O králíãkovi nic, nechodil jsem v ak tam, co stával, rozplakal bych se totiï pfied v kladem zas. Teì bych ho koupit moh, jenïe bych si ho dával sám také ediv. VÏdyÈ nic nechodí vãas. PfieloÏila Olga Krijtová MINCO, Marga vlastním jménem Sara Menco (nar. v Ginnekenu 31. bfiezna 1920), nizozemská spisovatelka, jako jediná z rodiny pfieïila 2. svûtovou válku resp. okupaci Nizozemska. ZáÏitky z tohot období se promítají do vût iny jejího díla. Platí to o jejím debutu Het bittere kruid, Hofiké byliny (1957), zfilmovaném v roce 1985, i o jejích románech Een leeg huis, Prázdn dûm (1966; r. 1992 div. hra) a De val, Past (1983). Pfiíbûhy, které nevycházejí pfiímo z války a okupace, jsou ãasto o osamûní a izolaci. Hraje v nich v znamnou roli náhoda, stejnû absurdní jako tragická. M. M. pí e stfiídm m a peãliv m stylem. Napsala také povídky a dûtské knihy (m.j. Kijk ns in de la, Podívej se do zásuvky 1963); v roce 1970 se vysílala její televizní hra, De hutkoffer, Lodní kufr. Roku 1957 získala Cenu Multatuliho za povídku Het adres, Adresa a o rok pozdûji Vijverbergovu cenu za Hofiké byliny, pfieloïené do osmi jazykû. V roce 1999 dostala cenu Annie Romeinové. Marga Minco - Hofiké byliny Jednoho dne Zaãalo to jednoho dne, kdy tatínek fiekl: PÛjdeme se podívat, jestli uï se v ichni vrátili." Byli jsme pár dní pryã. Celé mûsto evakuovali. Ve velkém spûchu jsme sbalili jeden kufr a vmísili se do nekoneãn ch fiad lidí opou tûjících mûsto smûrem k belgické hranici. Bettie a Dave byli právû v Amsterodamu. Tûch se to ani netkne," fiekla maminka. Byl to dlouh a nebezpeãn pochod. Kufr jsme pfieváïeli na kole. Na fiídítkách visely nacpané ta ky. Nad hlavami nám létaly stfiepiny z bomb a kulometné stfiely. Obãas nûkoho zasáhly, ta skupinka se pak opozdila. Blízko belgické hranice jsme na li nocleh v jedné usedlosti. Za dva dny jsme vidûli, jak uï po silnici jedou jednotky okupantû, po pár hodinách se evakuovaní lidé uï vraceli do mûsta. Nebezpeãí je zaïehnáno," pfii el nám fiíct jeden ãlovûk z na eho mûsta, a my jsme li také. Doma zûstalo v echno tak, jak jsme to tam nechali. StÛl byl je tû prostfien. Jen hodiny se zastavily. Maminka hned otevfiela okna dokofián. Na protûj í stranû ulice rozvû ovala jedna paní deky pfies zábradlí na balkonû. Jinde vûtrali atstvo, jako by se nic nestalo. la jsem s tatínkem ven. Na zahrádce pfied vedlej ím domem stál soused. KdyÏ zahlédl tatínka, pfie el k plûtku. Vidûl jste je?" zeptal se. To je síla, co?" Ne," fiekl tatínek, je tû jsem nic nevidûl. Teprve se jdeme podívat." HemÏí se jimi celé mûsto," fiekl soused. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 11 -

Podzim 2002 Ani se nedivím," odpovûdûl tatínek. Breda je posádkové mûsto, dalo se to ãekat." Jsem zvûdav," fiekl soused, jak dlouho tady vydrïí." Dlouho ne, to vám garantuju," fiekl tatínek. A co vy teì?" zeptal se soused. Popo el kousek blíï. Co budete dûlat?" My?" fiekl tatínek, my nebudeme dûlat nic. Proã bychom mûli?" Soused pokrãil rameny a utrhl ze Ïivého plotu lístek. KdyÏ ãlovûk sly í, co se v ude " Tady to tak rychle nepûjde," fiekl tatínek. li jsme dál. Na konci ulice jsme potkali pana Van Dama. Hleìme, hleìme," povídá, tak uï jsme se v ichni vrátili." Jak vidíte," fiekl tatínek, ve zdráví zase doma. UÏ jste mluvil s hodnû znám mi?" Jistû," fiekl pan Van Dam, s mnoha. MeierÛ syn nejspí odjel je tû s nûkolika kamarády na francouzskou hranici." Ach," fiekl tatínek, takoví chlapci jen vyhledávají dobrodruïství. Ale musím jim dát za pravdu." Va e druhá dcera a syn s vámi nebyli?" Ne," odpovûdûl tatínek, jsou v Amsterodamu. Tam to mají dobré." Zatím je tû ano," fiekl pan Van Dam. Tak my pûjdeme dál," fiekl tatínek. Co myslel pan Van Dam tím zatím?" zeptala jsem se, kdyï jsme kousek popo li. On to vidí moc ãernû." Stejnû jako ná soused," fiekla jsem. Tatínek svra til oboãí. Na takové fieãi je je tû brzy," odpovûdûl, musíme poãkat, co bude." Myslíte," zeptala jsem se, Ïe s námi budou dûlat to samé, co s " Nedokonãila jsem vûtu. Pomyslela jsem na v echny ty stra né pfiíbûhy, které jsem v poslední dobû sly ela. VÏdycky to bylo tak hroznû daleko. Tady se nic takového stát nemûïe," fiekl tatínek, tady je to nûco jiného." V kanceláfii obchodu s obleãením pana Haase v ulici Catharinastraat bylo hroznû zakoufieno. Se lo se tam hodnû lidí z obce, jako pfied shromáïdûním. Mal pan Van Buren se otáãel na Ïidli u psacího stolu a zufiivû gestikuloval. Mûl skfiípav hlas. KdyÏ jsme ve li, mluvil zrovna o mimofiádné bohosluïbû, kterou je tfieba uspofiádat. S tím souhlasím," fiekl tatínek. PomÛÏe modlení?" zeptal se syn pana Haase. Asi ho nesly eli, protoïe na jeho slova nikdo nereagoval. Zalitovala jsem, Ïe jsem s tatínkem la. Uvûdomila jsem si, Ïe on se odtud jen tak neutrhne. ProtoÏe mû nelákalo zûstat v zakoufiené místnosti, zamífiila jsem chodbou do obchodu. Tam nebyl nikdo. Pro la jsem kolem pultû a regálû pln ch atstva. Tady jsem si jako malá ãasto hrála s dûtmi pana Haase. Schovávali jsme se za kabáty a krabicemi. Zdobili jsme se stuïkami a zbytky látek z dílny, a kdyï bylo zavfieno, hráli jsme si na obchod. Bylo to tam cítit jako tenkrát, nasládle a su e, jak voní nové zboïí. la jsem tmav mi chodbami do dílny a do skladu. Bylo tam ticho jako v nedûli. Nikdo si nepfii el nic koupit ani si dát vzít míru na nov kabát. V rohu dílny jsem si sedla na hromadu krabic a ãekala jsem. Byla tam docela tma, protoïe venkovní okenice byly zavfiené a dovnitfi dopadalo svûtlo jen z chodby. Na stûnû visel kabát. Je tû se stehováním. MoÏná si ho teì uï nikdo nevyzvedne. Sundala jsem kabát z ramínka a oblékla jsem si ho. Prohlédla jsem si svûj obraz v zrcadle. Kabát byl moc dlouh. Co to dûlá?" ozval se tatínkûv hlas. Lekla jsem se, nesly ela jsem ho pfiicházet. Zkou ím si kabát," fiekla jsem. Teì není doba na nov kabát." Já ho taky nechci," fiekla jsem. V ude jsem tû hledal, jde se mnou?" Svlékla jsem si kabát a povûsila ho zpátky na ramínko. Venku mi chvilku trvalo, neï jsem si zvykla na ostré svûtlo. Uvûdomila jsem si, jak jsem byla dlouho ve tmû. Na ulici bylo ru no. Kolem projíïdûla spousta cizích aut a motocyklû. Jeden voják se ptal lidí, ktefií li pfied námi, jak se dostane na námûstí. Vysvûtlovali mu to a ukazovali rukama. Voják srazil podpatky, zasalutoval a vydal se smûrem, kter mu ukázali. KaÏdou chvíli kolem nás pro li vojáci okupaãních jednotek. Pokraãovali jsme klidnû dál. Vidí," fiekl tatínek, kdyï uï jsme skoro pfiicházeli k na emu domu, nic nám nedûlají." A kdyï jsme míjeli sousedûv plûtek, zamumlal je tû jednou: Nic nám nedûlají." PfieloÏila Petra Schürová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 12 -

Podzim 2002 NOVÉ KNIHY Bohumil Hrabal - Kouzelná flétna Kouzelná flétna (sestavil, pfieloïil a doslov napsal Kees Mercks) Amsterdam, 2002, Bert Bakker, 230 stran, ISBN 90-351-23239 Minul roku vy la pod názvem Kouzelná flétna sbírka povídek ãeského spisovatele Bohumila Hrabala (1914-1997). Sbírku sestavil pfiekladatel, kter se na jedné stranû nechal vést osobním v vojem autora a na stranû druhé v vojem Hrabalovy poetiky. Povídky pocházejí z období od poãátku 50. let do roku 1989, roku Sametové revoluce. Tehdej í cenzura, vnucující umûlcûm metodu socialistického realizmu, znemoïnila Hrabalovi publikovat jiï na poãátku jeho umûlecké dráhy. Proto zûstaly jeho první povídky leïet v tak dobfie proslulém uplíku". Velkou ãást tûchto povídek Hrabal pozdûji znovu pfiepracoval a vytvofiil rozsáhlou síè textû, kterou roz ífiil o své nové práce. Vznikl velk celek vzájemnû propojen ch textû, protkan s pfiedivem Ïivota a my lení samotného autora. Není tedy náhodou, Ïe první povídka sbírky Jarmilka a pfiedev ím poslední dvû povídky Kouzelná flétna a Listopadová vichfiice popisují samotného autora a jeho metafyziku. V úvodní povídce se ãtenáfi setkává s mlad m a citliv m Hrabalem, v Kouzelné flétnû vidíme naopak spisovatele jako zestárlého muïe, kter se dívá zpût a bilancuje. Na první pohled není zfiejmé, proã povídka dostala název Kouzelná flétna. Zdá se, Ïe tento motiv, kter se objevuje teprve na konci povídky, rozehrává v pfiíbûhu pouze kratiãk okamïik hudební inspirace. Pfiesto zûstává otázkou, proã Hrabal povídku opatfiil názvem, kter si v prvním okamïiku spojujeme se stejnojmennou operou W. A. Mozarta. Hrabal mûl hudbu velmi rád. O své lásce k hudbû vypráví ve svém interview se Szigetim ( Kliãky na kapesníku, Sebrané spisy, díl 17). Sám hrával na klavír, mûl rád Beethovena, pfiedev ím jeho Osudovou, také Mahlera, hudbu impresionistû a v podstatû i v echny ostatní hudební Ïánry. V dobû gymnaziálních studií nav- tûvoval opery. Nechal se dokonce sly et, Ïe by se b val radûji stal operetním zpûvákem neïli spisovatelem, o Járu Pospí ilovi mluvil jako o svém idolu a za svûj oblíben poslech povaïoval operetu F. Lehára Veselá vdova. S hudbou spojoval Hrabal také smrt: Já si myslím, Ïe jenom hudba dovede zachytit v echno to, Ïe hudba má v sobû nûco metafyzického, Ïe hudba je schopna vniknout do mezních situací, do lásky, do nálady, do umírání..." (str. 110-111, Sebrané spisy, díl 17). Hrabal mluví o konkrétních pfiípadech, kdy se hudba stala podnûtem k sebevraïdû. PíseÀ Nedûle smutná byla zakázána, neboè v fiadách slovensk ch vojákû ífiila pocity silné melancholie vedoucí k tomu, Ïe mnozí svûj Ïivot skuteãnû ukonãili. V Hrabalovû díle je vztah mezi operní hudbou a smrtí dobfie patrn.v Legendû o Kainovi hraje hlavní hrdina, ke své nevoli, tûsnû pfied svou sebevraïdou refrén z KníÏete lucemburského. Tato operní melodie b vala k zaslechnutí v bezútû ném prostfiedí domova dûchodcû, kde pr pob vali Hrabalovi rodiãe. RovnûÏ v Kouzelné flétnû se opakovanû objevují odkazy na smrt a na sebevraïdu. Obraz pátého patra je jednou z pfiím ch naráïek. Pozoruhodné je, Ïe Hrabal v ãásti rozhovoru, kde hovofií o hudbû a operetû, zmiàuje také reïiséra Ingmara Bergmana, kterému mylnû pfiipisuje zfilmování Lehárovy Veselé vdovy. Bergman zfilmoval v roce 1975 Mozartovu Kouzelnou flétnu. Jedna epizoda tohoto filmu je zaloïena na libretu Schikaneder/ Gisecke. Bergman pfiíbûhu dodal dûleïit rozmûr - lásky, která je základem ve keré moudrosti". Tento rozmûr se ukázal b t nosn m prvkem filmu, ve kterém jsou iniciaãní rituály (jeden z hlub ích motivû Mozartovy opery) zdûraznûny více neïli je tomu v samotné opefie. Proto jsem porovnávala Hrabalovu Kouzelnou flétnu se stejnojmenn m dílem Bergmanov m (Trollfloete, v mém pfiíspûvku The magic flute urãeném pro kongres baltsk ch a korejsk ch jazykû v polské Poznani v ãervnu 2002). Do la jsem k závûru, Ïe obraz pfiíbûhu z opery je v Hrabalovû podání obrácen. V opefie pfiichází hlavní hrdina na scénu jako mlad vítûz zkou ek dospûlosti a iniciací prochází úspû nû v milostném vztahu, zatímco v Hrabalovû pfiíbûhu je hlavním hrdinou poraïen - stafiec naplnûn pocitem viny, kter pro své dobré úmysly propásl v echny Ïivotní ance. Opakovanû se zde oz vá satirick náfiek: Hrabale, Hrabale, Bohumile Hrabale, pûkné vítûzství, dosáhl jsi nejvy ího bodu prázdnoty, zrovna tak, jak mû to uãil Lao-tse,..." (str. 175). Hrabalovy pokusy najít u Lao-tse a Heideggera ospravedlnûní sv ch pocitû viny nikam nevedly. V Heideggerovi se snaïil získat spojence v tom smyslu, Ïe se ani jeden z nich v urãitém okamïiku nedokázal ostfie postavit za svûj politick názor. MÛÏeme se ptát, kde tedy zûstala kouzelná flétna. Do popfiedí se explicitnû dostává teprve aï na poslední stranû povídky, ale stejnû jako hlavní hrdina i ona hraje v pfiíbûhu opaãnou roli neïli v opefie, kde má funkci magického nástroje, kter ãaruje a svádí a zároveà poskytuje ochranu. V povídce se jí tûchto schopností nedostává. Pfied na imi zraky zûstává skryta a zahraje jen tóny probouzející emoce - jen potud je vymezena její moc. PfiestoÏe se její tóny oz vají ze zelenû plné nadûjí a spolu s obrazy mladého páru s koãárkem probouzejí iluzi slibné budoucnosti, Hrabalovi se podafiilo vytvofiit spí e jinou asociaci. Uvûdomuje si, Ïe flétna znûla pfiesnû z toho místa, kde do lo k v mûnû poselství mezi nebem a zemí a cituje... Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe vláda vûcí tv ch zpût se k tobû navrátí... " (Komensk, str. 186). MoÏná, Ïe Hrabal chtûl na tomto místû vytvofiit magick okamïik. Av ak citace se zdá b t do jisté míry pfiehnaná a proto vyznívá sarkasticky. Navíc je dvojznaãná v nejuï ím kontextu krátké pasáïe probouzí optimismus, av ak v irokém kontextu pfiíbûhu, kter opakovanû ukazuje na to, Ïe je ãlovûk bohy ponechán napospas osudu, má pesimistick náboj, ve kterém pfievládá tón beznadûje. Citace z Komenského má tedy skuteãnû sarkastick v znam. Kouzelná flétna nehraje v tóninû oãarování, ale má spodní tón nostalgie aï deziluze. Z tohoto pohledu mûïeme HeideggerÛv v rok Nur ein Gott kanns uns retten" (Heidegger v rozhovoru ve Spieglu, 1966, na Ïádost Heideggera otisknut aï po jeho smrti v r. 1976) postavit vedle Hrabalova...(str. 182). V obou zaznívá nevyvratitelná deziluze. Ans Linssen-Hogenberg PfieloÏila Lenka Strnadová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE. - 13 -

EEN WOORD VOORAF Geachte leden van NE-BE, Beste vrienden, Hopelijk hebt u de apocalyps in augustus gezond doorgemaakt en hebt u nu wat tijd en zin in enkele stukjes over ons gemeenschappelijk thema. We brengen u een paar woorden over interessante gebeurtenissen, mogelijkheden en informatiebronnen. De bibliotheek van NE-BE - op de Nederlandse ambassade in Gotthardská-straat - werd door de wateroverlast op een haartje na vernield, d.w.z. u kunt komen om iets te lenen om te lezen. We ontvangen interessante periodieken: het tweemaandelijkse tijdschrift Ons Erfdeel, sinds kort ontvangen we de nieuwsbrief van Orde van den Prince die vijf keer per jaar verschijnt, de ledenbrief Ahoj voor de leden van de Vereniging Vrienden Nederland - Tsjechië - Slowakije en Nizozemské listy, een onregelmatig verschijnend tijdschrift voor de Tsjechen en Slowaken in Nederland. We hebben ook nieuwe boeken over verschillende onderwerpen. Over de inhoud van de bibliotheek kunt u door bestuurslid en bibliothecaris Ruben Pellar geïnformeerd worden. Zijn nieuwe telefoonnummer, evenals de nummers van andere bestuursleden en de redacteuren van het bulletin, kunt u in het colofon van dit nummer vinden. Dankzij de bemoeienis van ons Nederlandse lid Roy van Roeden hebben we ca 20 Nederlandse films op videocassette ontvangen. Deze films staan niet in de bibliotheek, maar voorlopig op het adres van NE-BE (Praha 3, Radho Èská 1, tel./fax 222 728 603) - en u kunt deze ook lenen. Steeds meer leden van onze vereniging hebben een e-mail adres, iets wat voor de financiële huishouding van NE-BE goed nieuws is. Het versturen van uitnodigingen via e-mail is voordeliger dan gebruik te maken van de diensten van de Tsjechische posterijen. NE-BE beschikt niet over een gezamenlijke ruimte of kantoor, uitgezonderd de bibliotheek, maar daar is geen telefoonlijn of internetaansluiting en die zal er in de toekomst ook niet komen. Al het e-mail- en telefoonverkeer vindt plaats via de eigen computers en telefoontoestellen van de bestuursleden. We vragen u in elk nummer om alle wijzigingen van uw adressen ons mede te delen. In dit nummer kunt u bijv. over een bemerkenswaardig festival van de Tsjechische cultuur in het Nederlandse Almere lezen, u kunt hier een interessante tekst over de - nu al vroegere - Belgische ambassadeur Bernard Pierre vinden, over een nieuwe vertaling van Bohumil Hrabal in het Nederlands en omgekeerd - over e- en nieuwe vertaling van de Nederlandse literatuur (Hafid Bouazza) in het Tsjechisch, u komt te weten, wat er komt: we informeren u bijv. over een congres aan de afdeling Neerlandistiek op de filosofische faculteit UK te Praag. Enkele geplande culturele gebeurtenissen kunt u op de websites van de Nederlandse ambassade vinden: www.netherlandsembassy.cz (let op! de laatste actualisatie was 5 mei). We brengen u ook een luttele boodschap" van de pen van mevrouw Olga Krijtová. Met een traan in het oog moeten we constateren, dat de diplomatieke missie van dhr. R. J. van Houtum in de Tsjechische republiek ten einde is. Hij heeft onze vereniging heel erg geholpen in het begin. In het volgende nummer zullen we u over zijn opvolger informeren. Geen ogenblik verkeren we in twijfel, dat ook hij/zij onze activiteiten zal steunen. We verheugen ons op de nieuwe samenwerking. Mooie en vriendelijke herfstdagen wenst u Petra Schürová DANKZEGGING Wij danken: De Nederlandse ambassadeur Robert J. van Houtum voor zijn geestelijke en financiële steun aan de vereniging NE-BE gedurende zijn diplomatieke missie in Tsjechië. Wij wensen hem veel succes! Roy van Roeden voor de donatie en het offervaardig opnemen van de Nederlandse films / verfilmde literaire werken / op video voor onze bibliotheek. Zuzana Vittvarová voor haar donatie. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 14 -

IN EEN ENKEL WOORD In PlzeÀ vond - als elk jaar in september - een theaterfestival plaats onder deelname van Nederlandse ensembles. Iva Bittová - zangeres en violiste - bereidt ook enkele concerten in België en Nederland voor, o.a. ook met het Nederlands Blazers Ensemble. In Rotterdam vindt tentoonstelling van de Tsjechische kunstenaar David âern plaats (bekend o- ok door de roze tank en de baby s op de televisiemast in ÎiÏkov, etc.). De Nederlandse ambassade heeft een korte studie van H. Renner van de historische betrekkingen tussen Nederland en de Tsjechische landen uitgegeven, te verkrijgen op de Nederlandse ambassade en in de bibliotheek van NE-BE. INFORMATIE AAN DE LEDEN VAN NE-BE LIJST VAN DE NEDERLANDSE FILMS IN DE BIBLIOTHEEK VAN NE-BE: 1. Keetje Tippel / Neel Doff 2. Kort Amerikaans / Jan Wolkers / Nakrátko po americku 3. De vierde man / Gerard Reve / âtvrt muï 4. Een vrouw als Eva / Îena jako Eva 5. Een vlucht regenwulpen / Maarten t Hart / Tah kolih 6. Soldaat van Oranje / Erik Hazelhoff Roelfzema / OranÏsk voják 7. Het bittere kruid / Marga Minco / Hofiké byliny 8. Turks fruit / Jan Wolkers / Tureck med 9. Brandende liefde / Jan Wolkers / Palãivá láska 10. Van de koele meren des doods / Frederik Willem van Eeden / O chladn ch jezerech smrti 11. Voor een verloren soldaat / Rudi Dantzig / Za ztraceného vojáka 12. Karakter / Ferdinand Bordewijk / Charakter 13. Het grote gebeuren / Belcampo / Velká událost 14. Eline Veere / Louis Couperus 15. Het glinsterend pantser / Simon Vestdijk / Leskl pancífi 16. Lek / Díra 17. Antonia / Antonie 18. Siberia / Sibifi 19. Hufters & Hofdames / Sleãinky a gaunefii 20. Naar de klote / Do pekel P. Schürová WAT LIGT IN HET VERSCHIET? 22. 10. Lezing van Ruben Pellar - Schilderboek van Karl van Mander - U knihomola, 18.30 22 en 23 november 2002 - Jifií Kylián in Vinohradské divadlo Aanvang 19,30 uur, de kaarten zullen vanaf 1 oktober aan de kassa van het Vinohradské divadlo en bij BTI verkocht worden. Programma: A WAY ALONE - choreografie J. Kylián TWO FACES - Hans van Manen BIRTHDAY - Jifií Kylián NDT III maakt deel uit het NEDERLANDS DANS THEATER, een topdansensemble, in de afgelopen 25 jaar onder de leiding van Jifií Kylián. NDT III ontstond in 1991 als een groep ervaren excellente dansers boven de 40 jaar: Gioconda Barbuto, Sabine Kupferberg, Egon Madsen, Gérard Lemaitre a David Krügel. De dansers treden in de voornaamste theaters van Europa en de wereld op. Wij konden NDT III in Praag zien in het kader van het project ARCIMBOLDO 2000. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 15 -

5e JAARGANG VAN HET INTERNATIONALE FESTIVAL VAN HET CONCERTANTE MELODRAMA PRAAG 13.10-24.11.2002 DE VOORSTELLINGEN BEGINNEN ELKE ZONDAG OM 18:30 UUR IN HET PÁLFFY-PALEIS (VALD TEJNSKÁ 14, PRAAG 1) IN DE GALERIE VAN DE HAMU (MALOSTRANSKÉ NÁM. 13, PRAAG 1) IN HET MUSEUM VAN A. DVO ÁK (KE KARLOVU 20, PRAAG 2 ORGANISATOREN: âeská HUDEBNÍ SPOLEâNOST - SPOLEâNOST ZDE KA FIBICHA en de Hoofdstad Praag in samenwerking met de Muziekfaculteit AMU, het Conservatorium Praag, het Nationaal Museum, het Tsjechische Museum voor Muziek, en de Praagse Lente INFORMATIE: âeská hudební spoleãnost (Tsjechische Vereniging voor Muziek) - tel.: 251 552 453 ( trausová) âeské museum hudby (Tsjechisch Museum voor Muziek) - tel.: 257 533 459-60 (Dr. ustíková) Klub pfiátel PraÏského jara (Vriendenclub van de Praagse Lente) - tel.: 257 311 921 (Konopásek) TOEGANGSKAARTEN: Voordelige overdraagbare abonnementen (290,- Kã) zijn te koop bij de Vriendenclub van de Praagse Lente en het secretariaat van de Tsjechische Vereniging voor Muziek, afzonderlijke kaarten tegen basisprijs (60,- Kã), kaarten met korting - bejaarden, studenten (30,- Kã), vrijwillig verhoogde toegangsprijs (zie het rekeningnummer voor de watersnood), steeds een uur voor aanvang op de plaats van de voorstelling DE OPBRENGST VAN HET FESTIVAL KOMT TEN GOEDE AAN HET NATIONAAL MUSEUM - HET TSJECHISCH MUSEUM VOOR MUZIEK TER REDDING VAN DE MUZIEKVERZAMELING, DIE AANGETAST IS DOOR DE OVERSTROMING. 17.11. Pálffy-paleis om 18.30 AVOND VAN VLAAMSE CULTUUR - GASTEN: ARTIESTEN UIT BELGIË W. Moens /J. Pellarová: Poselství A. Meulemans/W. Moens: De Boodschap M. de Jong: Kinderspielen - keuze (piano) A. Meulemans/F. Timmermans: Adagio - keuze (liederen) P. Benoit: De verlatene (piano) A. Rodenbach/J. Pellarová: Hrdost H. van Praag/A. Rodenbach: Fierheid Ch. Mélant/M. Maeterlinck: Deux vieilles chansons Ch. Mélant/M. Maeterlinck/J. KÀourková: Dvû stare písnû (Twee oude liederen) Ch. Mélant/A. Giraud: Roses d Enfer Ch. Mélant/A. Giraud/J. KÀourková: RÛÏe z pekla (Rozen uit de Hel) P. Benoit: Vierde Fantasie (piano) P. Benoit/C. Micha ls: Le castel d Arundel (lied) voordracht en zang: Katrine Druyts, voordracht van de Tsjechische vertalingen: Jifií Klem piano: Els Swinnen dramaturgie: Els Swinnen, regie: Vûra ustíková Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 16 -

In het kader van het uitreiken van Josef Jungmann-prijs voor vertalingen heeft VERONIKA HAVLÍKOVÁ de Tomá Hrách-prijs voor de vertalers tot 33 jaar voor de vertaling van Harry Mulisch s boek Procedure ontvangen. Gefeliciteerd! BOEKEN IN VOORBEREIDING Douwe Draaisma: De metaforenmachine. Een geschiedenis van het geheugen Groningen, Historische uitgeverij 1998. 271 p. In de Tsjechische vertaling van Ruben Pellar geeft de Uitgeverij Mladá fronta uit. De pagina's over Nederlandse literatuur vind u op het adres www.literatura.cz/boeken/index.htm. U kunt ook bijdragen, de redacteur ervan is Ruben Pellar. CONCERTEN VAN JAROSLAV HUTKA ÍJEN 2002 2. woensdag Hutka Praha 2 Literair café Salmovská, Salmovská straat 19:30 16. woensdag Hutka & Hladík Praha 2 Balbínka, Balbínova 6 20:00 17. donderdag Hutka Praha 2 Café&Tabak, Slavíkova 16 19:30 30. woensdag Hutka & Hladík âáslav Theater, Dusíkovo divadlo 19:00 ÍJEN 2002 6. woensdag Hutka Praha 2 Literair café Salmovská, Salmovská ulice 19:30 12. dinsdag Hutka Brno Club in Leitnerova straat 19:00 13. woensdag Hutka â. Budûjovice Litarair café, Mûsíc ve dne 19:30 14. donderdag Hutka J. Hradec De galerij Inspirace, Het plein Míru, LangrÛv dûm 19:30 15. vrijdag Hutka Dobrá Voda u Pacova, De bibliotheek 19:30 16. zaterdag Hutka Tábor De kroeg, Na druhém bfiehu 19:30 Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 17 -

CULTUUR EN SOCIAAL LEVEN RIJKSMUSEUM Geopend in 1800 als Nationale Kunstgallerij kreeg het Rijksmuseum in 1885 zijn huidige gebouw: de indrukwekkende kathedraal van architect Pierre Cuypers. Bezocht door tientallen miljoenen mensen, jong en oud, afkomstig uit de hele wereld. Maar het gebouw raakte vermoeid en versleten. Na ruim 115 jaar kent het museum een aantal nijpende problemen. Tand des tijds Binnen heerst ruimtegebrek: een gebouw, geprojecteerd zonder voorzieningen als depots, ateliers en kantoren. Het huidige gebouw is niet berekend op de enorme stroom bezoekers. Twee nauwe ingangen verwerken jaarlijks tien maal de berekende aantallen mensen. En de museumbezoeker wil meer: niet alleen een prachtige collectie bekijken, maar ook e- en goed restaurant en een moderne winkel aantreffen. Voorzieningen die het huidige gebouw niet kan geven. Het museum voldoet niet aan de wettelijke eisen op het gebied van toegankelijkheid voor minder validen, werkomstandigheden voor personeel, brandveiligheid, klimaatbeheersing en installatie-techniek. Het museum moet een totale renovatie en herstructurering van het gebouw ondergaan. Het Nieuwe Rijksmuseum is een voor Nederland ongekend groot cultureel project. Dit komt ook tot uiting in de kosten: 445 miljoen gulden. In november 1999 stelde het Kabinet een e- erste bedrag van 100 miljoen gulden ter beschikking. Zeven architecten zijn uitgenodigd om hun visie te geven op Het Nieuwe Rijksmuseum onder de leiding van het architectenbureau Cruz & Ortiz uit Sevilla, door hun werk in de oude binnenstad van Sevilla bekend. Restauratiewerken zal de architect Jo Coenen Van Hoogevest Architec- Willem van de Velde (de Jonge): Het verbranden van de Engelse vloot voor Chatham, 20 juni 1667. Gezicht op een dorp aan een rivier Een schilderij uit 1645 van Jan van Goyen (Rijksmuseum, Amsterdam). Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 18 -

ten leiden. De verbouwings- en restauratiewerkzaamheden zullen eind 2003 beginnen en zullen tot voorjaar 2008 duren. Tijdens deze periode blijven de topstukken uit het museum te zien in de Philipsvleugel. Straks staat er een nieuw Rijksmuseum: met daglicht en meer ruimte. Twee magnifieke binnenhoven, openbaar toegankelijk, met restaurants en winkels. Ruimte voor depots, voor een auditorium, voor garderobes en kassa's. Informatie: info@rijksmuseum.nl Petra Schürová EEN STILLE MAROKKAAN IN PRAAG Het einde van mei was in Praag uitzonderlijk warm. De zon brandde op de gloeiende straten en de smachtende voetgangers, de lucht trilde van de hitte en toverde spiegelingen. Alsof onze magische metropool ook via het klimaat om de gunsten van haar nieuwe bezoeker wilde dingen. En inderdaad, toen laat in de middag van de twee ntwintigste mei Hafid Bouazza, een Nederlandse schrijver van Marokkaanse afkomst, uit het vliegtuig in Ruzynû stapte, leek het wel alsof de koppige hitte hem in het geheel niet hinderde, integendeel. Hij scheen zich in Praag als een vis in het water te voelen. En al spoedig bleek dat het woestijnklimaat hier niet de oorzaak van was. Bouazza is namelijk een groot liefhebber van de Tsjechische klassieke muziek en een geestdriftige genieter van het Tsjechische bier. Hafid Bouazza kwam hier de vertaling inleiden van zijn debuutverzameling verhalen, De voeten van Abdullah, uitgegeven door uitgeverij Labyrinth en verlucht met treffende, dynamisch geaccentueerde illustraties van Michael Rittstein. Over het boek zelf praatte hij aan het einde van mei echter niet bijzonder veel. De aandacht (en niet alleen die van de media) was namelijk gevestigd op een gebeurtenis die drie weken e- erder een schokgolf door Europa joeg. Overal sprak men van de moord op Pim Fortuyn en daarom draaide de discussie, op 23 mei georganiseerd in de Galerie der Koppigen (Tvrdohlaví) in het Praagse Paleis Lucerna, vooral rond de politiek. Omdat Bouazza enkele summiere essays in kranten gewijd had aan het thema van de islamitische communiteit en omdat iedereen nieuwsgierig was naar de stem van de andere kant, werd hij overspoeld met vragen met betrekking tot de mogelijkheid of onmogelijkheid van samenleven van deze onderling zo verschillende culturen. Bouazza bleek een heel progressieve voorstander te zijn van de rechten van de vrouw, evenals een propagandist van het verstand boven de emoties en de stramme tradities. De aantasting van de rechten van de vrouw in de moslimwereld is volgens hem ontoelaatbaar en hij verwijt Nederland als bastion van verdraagzaamheid, dat deze aantasting onder het mom van folklore toegestaan wordt. Hoezo, emancipatie met een hoofddoek, oreerde de alles behalve stille (zoals in de uitnodiging stond) Marokkaan in de zaal boven de Vodiãkova-straat. Over folklore en cultuur werd uiteindelijk ook gepraat, maar pas enkele uren later in de couscouserie Dahab, waar Bouazza s vertaalde boek feestelijk gedoopt (of berookt? - het copyright van dit woord berust bij Joachim Dvofiák - de uitgever) werd met een waterpijp onder begeleiding van de exotische tonen van de zigeunerband Kamaro. Tomá Hanák droeg met smaak een fragment van de tekst voor en luisterde nieuwsgierig naar het Nederlands van Hafid, om zich zo voor te bereiden op een bezoek aan het Tsjechisch Centrum in Den Haag. Deze populaire acteur en gespreksleider erkende met de charme die hem eigen is, dat hij oorspronkelijk niet van plan was geweest het boek in zijn geheel te lezen, maar besloten was om slechts het fragment voor te bereiden. Hij werd zo door de tekst meegesleept dat hij het boek letterlijk verslond. De zwoele avond werd opgeluisterd door Zorita Aznar, een buikdanseres, wier optreden met een daverend applaus van het publiek be- Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 19 -

antwoord werd. Zoals bleek zijn enkele leden van Nebe haar vlijtige leerlinges, dus wie weet: misschien zullen we de volgende culturele manifestaties met wulps heupgedraai larderen. Hafid Bouazza heeft ongetwijfeld de belangstelling van de pers getrokken. Een belangrijke periodiek wijdde een hele bladzijde met gesprekken en artikelen aan hem. De Tsjechische lezer ervoer uiteraard niet alleen zijn politieke mening, maar ook de schone literatuur van zijn hand, want het boek is bijzonder in trek. Geen wonder. Bouazza s boek is de moeite waard om te lezen. Het is vol magie en erotiek, humor en ironie, ingewikkeld als een ornament en bloemrijk als een oase. De bezwerende Marokkaan liet zich verleiden door de bekoringen van Praag, net zoals door haar inwoonsters. Ik heb het gevoel, alsof ik in een banketbakkerij ben, zei hij kort voor zijn vertrek. Veronika Havlíková Vertaling: Jesse Ultzen TSJECHISCHE CULTUUR IN ALMERE Zoals we allemaal goed weten, stelt zich de vereniging Ne-Be als haar belangrijkste doel de cultuur van Nederland en Vlaanderen in de Tsjechische republiek zo populair mogelijk te maken. En we weten ook allemaal even goed, dat het soms geen gemakkelijke taak is. Daarom zijn we altijd bijzonder blij als we horen dat er ook in Nederland enthousiaste mensen bestaan die hetzelfde doen voor de Tsjechische cultuur. Als een concreet voorbeeld zou het festival Almere Intercultura kunnen dienen, dat in dit jaar aan Tsjechië en de Tsjechische cultuur in Nederland gewijd was. Het festival vond plaats van 7 t/m 27 juni 2002. De organisatoren hebben inderdaad geprobeerd het beste aan te bieden wat men tegenwoordig op het gebied van de Tsjechische cultuur kan vinden. Op het programma stond b.v. de projectie van de meest succesvolle films van de laatste tijd, zoals Kleine Otík van Jan vankmajer, Dark Blue World van Jan Svûrák, Wilde Bijen van Bohdan Sláma of De Terugkeer van de Idioot van Sa a Gedeon. De Tsjechische muziekwereld werd vertegenwoordigd door Iva Bittová en Vûra Bílá met haar groep Kale, verder traden op het festival ook jazzmusicus Emil Viklick en violist Jan Op ito op. Liefhebbers van de Tsjechische literatuur konden in het kader van de literaire salons discussie voeren met Ludvík Vaculík, Eda Kriseová of Milo Urban en zich tegelijkertijd een idee vormen over het soms zeer ingewikkelde werk van hun Nederlandse vertalers, onder wie b.v. de beroemde slavist en Hrabal-vertaler Kees Mercks. Gasten van deze salons waren ook auteurs die weliswaar in Tsjechië geboren of woonachtig zijn, maar hun boeken in het Nederlands schrijven: dichteres Jana Beranová, Jan Stavinoha, Hans Krijt. De discussie met hen werd geleid door Marijke van Dorst, die zich al lang voor het bekend maken van de Tsjechische cultuur in Nederland inzet. In het kader van het festival werden ook twee toneelstukken opgevoerd. Het eerste was een bewerking van de vertaalde tekst van het werk van Bohumil Hrabal Al te luide eenzaamheid, het tweede een theatersolo op basis van de teksten van Franz Kafka, gespeeld door Boris van den Wijngaard. Tot de festivalactiviteiten behoorden ook tentoonstellingen van bekende Tsjechische beeldende kunstenaars, zoals Bofiek ípek, Roman Barto of Marta Avramová. Voor het geval dat de bezoekers al te moe zouden worden van al die intellectuele en culturele belevenissen, konden ze even voor de afwisseling de expositie van koda-auto s bekijken of deelnemen aan een Tsjechische Old Timer Dag. Voor elk wat wils. Jana Pellarová Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE - 20 -