Třída:PTÁCI (Aves) o výskyt po celém světě (kromě podzemí a hlubin vod) o 8900 druhů o velikost od několika cm po 2 m o nejmenší je kolibřík kubánský (i s ocasem 6 cm a 1,5 g) o největší pštros dvouprstý (vysoký 2 m, hmotnost 100 kg) o největší rozpětí křídel - kondor velký a albatros stěhovavý (kolem 3,5 m) o někteří domestifikováni o živočichové, stálá tělní teplota 40-44 C o nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců, nejvyšší látková výměna o vývojové znaky: o křída - počátek vývoje pravých ptáků o mají hlasové ústrojí - syrinx o nejdokonalejší smysl - zrak STAVBA TĚLA Tělo se během vývoje přizpůsobilo k letu: o aerodynamický tvar o pneumatizace dlouhých kostí o přední končetiny přeměněny v.. o přesun těžiště do zadní části těla, kosterní svalovina a vnitřní orgány soustředěny v okolí těžiště (podmiňuje let) o výkonný metabolismus odpovídající námaze ve vzdušném prostoru - rychlé trávení, dokonalé okysličování krve o častá defekace tělo se nezatěžuje během letu o bipední chůze (..)
Povrch těla o b r a t l o v c i - p t á c i SOUSTAVY A ŽIVOTNÍ FUNKCE Kůže suchá, tenká, neobsahuje žlázy, Kožní deriváty zobák -.. štítky a šupiny.. ostruhy (u samců kuru) drápy - na nohách prsty, u pštrosa proměněná v "kopyta" peří o epidermální původ, neroste, nemění tvar o neroste po celém těle rovnoměrně, ale v pruzích (pernicích ), mezi nimi jsou holá místa (nažiny ) o výměna peří (pelichání) dvakrát ročně o izolační schopnost o zbarvení peří je tvořeno pigmenty a lomem a odrazem světla na struktuře per (fyzikální zbarvení) Obrysové peří o pero tvořeno stvolem (dolní část se nazývá brk, horní osten ) a praporem o postranní větve s paprsky a brvami spojené háčky v souvislé plochy praporu o dutý brk vzniknul ze škárové papily vrůstající do ponořeného kožního záhybu, který zrohovatěl krycí - hlava, krk, tělo, nohy letky - křídla rýdovací peří - v ocasu prachové peří o pod obrysovým peřím o tepelně izolační funkce o nemá stvol (podobné srsti savců), netvoří prapor, paprsky bez háčků
Kostra Pohyb o b r a t l o v c i - p t á c i létací svaly se upínají k hřebenu kosti hrudní a ke kosti pažní největší je. - přitahuje při letu křídlo dolů. - opačný, přes ramenní kloub se shora upíná na pažní kost "stehýnko" u ptáka = anatomicky lýtko ptáka pevná (dána srůstem kostí na lebce, hrudní a křížová oblast, končetiny) lehká - dlouhé kosti jsou pneumatické (vyplněny vzduchem, chybí kostní morek) redukce ocasní páteře - usnadňují let ptáků čelisti protaženy v zobák, pokryté rohovinou Páteř krční obratle (9-23 ks) umožňují pohyblivost hlavy některé hrudní, bederní, křížové a první ocasní obratle srůstají v mohutnou křížovou následuje několik volných obratlů a zbývající ocasní obratle tvoří kostrční kost (pygostyl ) Žebra a hrudní kost žebra mají na zadní straně výběžky přikládají se na následující žebro široká plochá (sternum), vyvinutý hřeben hrudní kosti.. Přední končetina lopatkové pásmo - šavlovitá lopatka a kost krkavčí zajišťují rovnoměrné přenášení tlaku na hrudní kost, kosti klíční srostlé na distálním konci ve vidlici ("sáňky") volná končetina - kost ramenní (pažní) je skryta ve svalovině trupu, kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, záprstí na křídle ptáka zcela vymizel 4. a 5. prst Zadní končetina pánevní pásmo - srostlé bederní, křížové obratle s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (kladení vejec), pygostyl volná končetina - kost stehenní,kost holenní + část kosti zánártní, kost lýtková redukována na tenkou tyčinku, běhák- srostlé zánártní a nártní kosti čtyři prsty poprvé vytvořen kolenní kloub
Oběhová soust. Dýchání Trávení o b r a t l o v c i - p t á c i dutina ústní o bezzubý zobák s ozobím o jazyk (pokryt dutou rohovinou), slinné žlázy (zvlhčení potravy), u vodních ptáků omezení jícen rozšířen ve vole o rybožraví, semenožraví a býložraví ptáci žaludek - rozdělen na dva oddíly o žláznatý žaludek chemické trávení o svalnatý žaludek (býložraví a všežraví ptáci) - stěny opatřeny tvrdou výstelkou + zrnka písku mechanické zpracování potravy tenké střevo o potrava se zde pomocí šťáv slinivky břišní a jater (žluč) rozkládá o vstřebávají se živiny žlučník někdy chybí (pštrosi, holubi, papoušci, nandu) tlusté střevo o krátké, ústí do kloaky o na jejich rozhraní - 2 slepá střeva (velká jsou u kurovitých - v nich jsou bakterie štěpící celulózu a vytvářející vitamíny) nozdry (nosní dírky) po stranách zobáku nosní dutina hrtan průdušnice průdušky průdušinky plíce - malé, pevně přirostlé ke stropu tělní dutiny, nejsou roztažitelné při dýchaní se nemění mechaniku pohybu vzduchu vykonává 5 párů vzdušných vaků význam vzdušných vaků rezervoáry vzduchu - zlehčují tělo a napomáhají dalšímu zlehčení pneumatizací kostí tepelná izolace (termoregulace) rezonance (zesílení) hlasu hlasové ústrojí umístěno v místě rozvětvení průdušnice na průdušky typy hlasu - vábení, varování, úzkostný, hlas mláďat, při rozmnožování občas chybí (supi, pštrosi a čápi) zvuk někdy tvořen i jiným způsobem - klepání zobáku (sova, čáp), plácání křídel (lelek), údery zobáku do dřeva (datel) srdce - 2 předsíně, 2 komory o relativně největší srdce ze všech obratlovců (10-20 % hmotnosti těla) o tepová frekvence 200-600 tepů/min o tělesná teplota 41-44 C malý plicní a velký tělní oběh levá aorta vyvinutá u plazů zanikla, z levé komory vystupuje jediná tepna - pravá aorta; + vrátnicový oběh
Smysly Nervová soust. Vylučování o b r a t l o v c i - p t á c i párové ledviny močovody ústí do kloaky ( chybí močový měchýř ) voda se vrací zpět do těla produktem vylučování je hlavně kašovitá moč (na povrchu trusu ptáků povlak bělavé nerozpustné kyseliny močové), která na vzduchu rychle tuhne u některých mořských ptáků vylučují nosní žlázy přebytek soli (albatros) rozvoj koncového mozku (velké zrakové laloky) a mozečku (ústředí pohybu) rozvoj mozkové kůry - souvisí s bohatým instinktivním chováním ptáků 12 párů hlavových nervů, míšní a vegetativní nervy dobře vyvinuty mícha - v celé páteři až do posledního ocasního obratle zrak nejvíc vyvinut nejdokonalejší v celé živočišné říši (sokol vidí jako člověk sedminásobně zvětšujícím dalekohledem) v klidu oko zaostřeno na dálku, na blízko vyklenutí čočky pomocí svalu sítnice obsahuje až 1 000 000 zrakových buněk/mm2, u dravců až 2 žluté skvrny na sítnici zvláštní výrůstek (vějířek ) - podílí se na její výživě a zvyšuje i ostrost vidění vyvinuto barevné vidění oči po stranách hlavy velké zorné pole (300 stupňů) oko chráněno 3 víčky (horní, dolní, mžurka - průhledná, přetahována při letu nebo potápění) ptáci mrkají spodním víčkem, ale sovy horním víčkem sluch dobrý, hlavně u sov zvukovod - krátký, ušní boltec chybí střední ucho - jediná sluchová kůstka (columella ) vnitřní ucho - jako u savců statokinetické ústrojí - dobře vyvinuto čich - slabý (výjimka kiwi) chuť - slabá hmat na neopeřených místech hmatové buňky po celém těle, hodně na končetinách a na okraji zobáku - vibrisy
Pohl. Soustava a rozmnožování o b r a t l o v c i - p t á c i gonochoristé samčí pohlavní ústrojí párová varlata spermie chámovody kloaka penis většinou chybí - vyvíjí se (vyrůstá ze stěny kloaky) pouze při páření u pštrosů a vrubozobých sperma přitlačením kloaky samce vstříknuto do kloaky samice aktivní pohyb spermie do vejcovodu, tam oplození (spermie přežívá až 3 týdny) samičí pohlavní ústrojí levý vaječník (nepárový orgán) vajíčka levý vejcovod kloaka vajíčko v podobě žloutkové koule odchází z vaječníku o žloutková koule je tvořena hlavně výživným žloutkem, na němž je malý okrsek tvořivého žloutku, jeho dělením vzniká zárodek ( zárodečný terčík ) ve žláznaté části vejcovodu se kolem žloutku tvoří bílek, v další části dvojitá papírová blána, v nejnižší části vápenatá kaše (po ztvrdnutí tvoří skořápku) mláďata vápenitou skořápku prorazí zobákem s vaječným zubem (ten po vylíhnutí mizí) ptáci krmiví (nidicolní) o vylíhlá mláďata jsou holá, slepá, hluchá, mají nedokonalou termoregulaci o rodiče je krmí - původ výměšku je z rozpadu výstelky volete (sýrovitá kaše) ptáci nekrmiví (nidifugní) o vylíhlá mláďata vidí, slyší, opeřená (prachovým peřím) o potravu si samy obstarávají o rodiče je pouze vodí a zahřívají instinktivní chování ptáků o sled úkonů, které jsou dědičné, stereotypní; naučené chování od rodičů o péče o vylíhlá mláďata, stavba hnízda, tokání, čištění peří o hnízdní parazitismus - kladení vajec do cizích hnízd (kukačka) partnerské vztahy o polygamie - samec vodí více samic a páří se s nimi (pštros, bažant, kohout) o polyandrie - jedna samice se páří s více samci (bahňáci, kukačka) o monogamie - soužití v páru - celoživotní (orel, husa, labutě) nebo dočasná, pouze v období rozmnožování (špaček, kos)
SYSTÉM PTÁKŮ (AVES): 1) NADŘÁD: BĚŽCI Pštros dvouprstý, nandu pampový, kasuár přilbový, emu australský, kivi jižní, tinama měnivá, pták moa 2) NADŘÁD: LÉTAVÍ tučňáci Tučňák císařský, tučnák Humboltův, Trubkonosí Albatros stěhovavý Veslonozí Kormorán velký Brodiví Čáp bílý, čáp černý, volavka popelavá, Bukáček malý, kvakoš noční, ibis noční
Vrubozobí Kachna divoká, labuť velká, labuť černá, kajka mořská, husa domácí Dravci Kondor velký, hadilov písař, krahujec obecný, jestřáb lesní, káně lesní, moták pochop, luňák hnědý, orel skalní, sup bělohlavý, sokol stěhovavý, ostříž lesní poštolka obecná Hrabaví Tetřev hlušec, bažant obecný, koroptev polní, křepelka obecná, páv korunkatý, perlička kropenatá, krocan divoký Krátkokřídlí Drop velký, chřástal vodní, slípka zelenonohá, lyska černá Dlouhokřídlí Kulík říční, čejka chocholatá, sluka lesní, bekasina otavní, racek chechtavý, rybák obecný, chaluha příživná, alka malá Měkkozobí Holub skalní, holub hřivnáč, hrdlička divoká
Kukačky Kukačka obecná Papoušci Andulka vlnkovaná Sovy Kalous ušatý, puštík obecný, sova pálená, výr velký, sýček obecný Srostloprstí Ledňáček říční Šplhavci Strakapoud velký, datel černý, žluna zelená Pěvci Skřivan, konipas, sýkora, brhlík, pěnkava, vrabec, žluva, špaček, vrána, havran, straka, sojka, kavka, ťuhýk, vlaštovka, jiřička, drozd, kos, slavík, pěnice