Třída: Mlži (Bivalvia) Milan Dundr
Mlži stavba těla: ze stran zploštělé bez zřetelné hlavy kryto dvouchlopňovým pláštěm vylučuje 2 lastury spojené vazem
Mlži stavba těla: tělní svalovina v noze zpevňuje se krví (erekce) někdy noha zaniká (ústřice)
Mlži trávicí soustava: na užším konci těla (např. škeble) spodní otvor přijímací voda s mikroskopickou potravou nasávána do plášťové dutiny
Mlži trávicí soustava: nad ním horní otvor vyvrhovací odvádí vodu a nestrávené zbytky z prostoru kloaky
Mlži trávicí soustava: ústní otvor na opačném konci těla než přijímací otvor (!) jícen vakovitý žaludek obklopen žlutým hepatopankreate m ústí do žaludku
Mlži trávicí soustava: kličky střeva konečník prochází osrdečníkem a srdeční komorou (!) ústí do kloakálního prostoru
Mlži cévní soustava: srdce vosrdečníkovém vaku na hřbetní straně těla 1 komora 2 předsíně přivádějí okysličenou krev zžaber
Mlži cévní soustava: z komory jedinou aortou vystřikována dopředu po odkysličení nabírána kapilárními cévkami do sběrných žil a jimi do žaber
Mlži cévní soustava: otevřený cévní systém v krvi krevní tělíska je-li barvivo namodralý hemocyanin vplazmě
Mlži vylučovací soustava: před vstupem do žaber projde odkysličená krev ledvinami a zbavuje se odpadních produktů
Mlži vylučovací soustava: přesněji jde o pár metanefridií ve spojení s dutinou osrdečníku vyúsťuje do plášťové dutiny stěny osrdečníku též mohou vylučovat
Mlži dýchací soustava: žábry voda vtéká do žaberní dutiny přijímacím otvorem většinou párové
Mlži nervová soustava: gangliová dvoustranně souměrná
Mlži nervová soustava: mozkové zauzliny spojeny stopkou nad hltanem (1) v noze je též pár propojených zauzlin(3) další propojený pár útrobních zauzlin je pod konečníkem (5)
Mlži smyslová ústrojí: čichový ústroj (osfradium) pár statocyst
Mlži smyslová ústrojí: hmatové buňky po celém těle zvláště na: příústních plachetkách konečníku tykadlových výběžcích na okraji pláště
Mlži smyslová ústrojí: CHYBÍ: oči (většinou) hlavová tykadla
Mlži rozmnožování: gonochoristé (výjimečně hermafroditi) pohlavní žlázy párové otevírají se poblíž vyústění metanefridií do plášťové dutiny
Mlži rozmnožování: spermie nasávány do plášťové dutiny jiného jedince oplodní vajíčka
Mlži rozmnožování: vývoj nepřímý mořské druhy larvu jako veliger
Mlži rozmnožování: sladkovodní druhy - larva glochidie (škeble) glochidie = vnější parazit, ektoparazit na ploutvích nebo kůži ryb má příchytné trny (a)
Mlži rozmnožování: sladkovodní druhy - larva glochidie (škeble) živí se ze zhnisaného váčku, který vzniká vmístě ranky po nějaké době klesnou ke dnu dospějí
Zástupci:
sladkovodní, ČR, stojaté vody dospívá v 5 letech škeble rybničná (Anodonta cygnea)
škeble rybničná (Anodonta cygnea) v symbióze s ní ryba hořavka duhová její samičky kladou do plášťové dutiny škeble jikry
potoky a řeky velevrub malířský protáhlejší lastury s výrazným zámkem na vnitřní stěně (Unio pictorum)
- jeho bílé misky používali dříve malíři k míchání barev velevrub malířský (Unio pictorum)
perlorodka říční (Margaritana margaritifera) čisté potoky (Šumava) tlusté misky tvoří perly chráněna zákonem
perlotvorka mořská (Meleagrina margaritifera) Indický oceán vplášťové dutině vytváří perly kolem dovnitř vniklých cizích tělísek asi po 150 letech lesk perel zmatní (perly oslepnou )
perlotvorka mořská (Meleagrina margaritifera)
vznik perly
srdcovka jedlá (Cardium edule) mělčiny všech evropských moří pojídána ve Francii, Itálii
zéva obrovská (Tridacna gigas) největší až 1,3 m dlouhá a 5 q těžká (!) na korálových útesech Indického a Tichého oceánu
zéva obrovská (Tridacna gigas) - rozevřenými miskami obrácena ke světlu (symbiotické řasy v krvi)
zéva obrovská (Tridacna gigas) - jako nalíčená železa na zvěř - šlápne-li do ní potápěč, sevře skořápky nelze uniknout
zéva obrovská (Tridacna gigas) - okrajem misek dokáže přeseknout lodní lano jako sekyrou
zéva obrovská (Tridacna gigas)
střenka jedlá (Solen vagina) lastury připomínají uzavřený kapesní nůž ryje v bahně a písku
sášeň lodní (Teredo navalis) zavrtává se do dřeva ponořeného vmořské vodě vypadá jako 20 cm dlouhý červ
sášeň lodní (Teredo navalis) - malé nenápadné skořápky na předním konci těla - působí jako pilník - vrtá ve dřevě - piliny stráví spolu s planktonem - chodbu za sebou vystýlá CaCO 3
sášeň lodní (Teredo navalis) - prožírá vše dřevěné ve vodě do hloubky 0,5 m pod hladinou
hřebenatka kuchyňská největší z evropských druhů používána též při servírování (Pecten maximus)
hřebenatka kuchyňská - miska hřebenatky = značka petrolejářské firmy Shell (Pecten maximus)
ústřice jedlá (Ostrea edulis) chována např. při pobřeží jižní Francie chuťově nejkvalitnější mlž
ústřice jedlá (Ostrea edulis) jí se živé, syrové, trochu pokapané citrónem evropská moře (kromě Baltského a Černého)
slávka jedlá (Mytilus edulius) evropská moře (i Baltské) asymetrická lastura
slávka jedlá (Mytilus edulius) přilepena vlákny k podkladu v evropských kuchyních se spotřebuje 100 000 tu slávek ročně (!)