MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav demografie a aplikované statistiky (FRRMS) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza a hodnocení firmy z hlediska logistiky Michal Veselý Autor práce prof. Ing. Milan Palát, CSc. Vedoucí práce Brno, 2012

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma:,,analýza a hodnocení firmy z hlediska logistiky vypracoval samostatně pod vedením pana prof. Ing. Milana Paláta, CSc. a s použitím pramenů uváděných v seznamu literatury. V Brně dne 18.10.2012 Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Milanu Palátovi CSc. za odborné vedení, profesionální přístup, konzultace, cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty během zpracování bakalářské práce. Rovněž bych chtěl poděkovat společnosti IKEA Česká Republika, s.r.o. za poskytnuté informace, data a další materiály, které byly klíčové pro zpracování práce.

Abstrakt Veselý, M. Analýza a hodnocení firmy z hlediska logistiky. Bakalářská práce Brno, 2012 Předmětem bakalářské práce Analýza a hodnocení firmy je popis, analýza a následné zhodnocení současného stavu logistiky ve firmě. Oblast logistiky je velmi rozsáhlá, z toho důvodu se práce zaměřuje zejména na hodnocení skladových zásob. V práci jsou použitá data od roku 2005 až po současné období. Součástí práce je rovněž předpověď budoucího vývoje, jenž byla určena statistickými metodami a následně zobrazena pomocí grafu. V literární rešerši je blíže zachycena charakteristika logistiky jako celku a její systémové pojetí. Vlastní práce a diskuze následně shrnuje údaje, které byly vypozorovány a vyhodnoceny. Tato kapitola se také věnuje doporučení a možnému vývoji v budoucích letech. Klíčová slova: logistika, dodavatelský řetězec, skladové zásoby, efektivita, náklady, klastry, environmentální Abstract Veselý, M. Analysis and ranking of the company from logistic point of view. Bachelor thesis Brno, 2012 The objective of this bachelor thesis,,analysis and ranking of company is to describe, analyze and later on evaluate current situation of logistic in the company. The logistic section is very extensive, that s why the thesis is focused mainly to evaluate storage of goods. Used data are from 2005 until present time. One part of the thesis is to predict future development, which is calculated based on statistic method and then the results are shown by chart. In the literature review is closer captured characteristic whole logistic as unit and system concept. Own work and discussion summarize data, which were observed and then evaluated. Next chapter s part is recommendation and possible development as well. Keywords: logistic, supply chain, storage of the goods, efficiency, costs, clusters, environment

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce... 7 1.1 Úvod do problematiky... 7 1.2 Cíl práce... 7 2 Logistika literární rešerše... 9 2.1 Provoz... 9 2.2 Úloha interní logistiky... 9 2.3 Systémové pojetí logistiky... 10 2.3.1 Logistický řetězec... 10 2.3.2 Členění logistického systému... 11 2.4 Plánování a strategie... 12 2.4.1 Implementace strategie... 14 2.5 Náklady a výdaje... 16 2.5.1 Návratnost výdajů... 17 2.5.2 Efektivita práce jako nástroj pro zlepšení procesů... 18 2.5.3 Soustava ukazatelů... 19 2.5.4 Zásoby... 20 2.6 Logistický produkt... 21 2.6.1 Definice produktu... 21 2.7 Klastry... 22 2.8 Marketing... 24 2.8.1 Marketingový mix... 24 2.8.2 Získávání zákazníka... 26 3 Metodika zpracování... 28 3.1 Časové řady... 28 3.1.1 Dělení časových řad... 28 3.1.2 Grafické znázornění... 30 3.1.3 Základní úpravy časových řad... 30 3.1.4 Problémy časových řad... 31 3.1.5 Dekompozice (rozklad) časových řad... 32 3.2 Trendové funkce... 33 3.3 Prognóza a předpověď budoucího vývoje řad... 34

1 Úvod a cíl práce 6 4 Výsledky a diskuze... 35 4.1 Charakteristika podniku IKEA Česká republika, s.r.o.... 35 4.2 Profil společnosti, základní deskripce... 36 4.3 Prodaný a transportovaný objem... 37 4.4 Skladové zásoby firmy... 42 4.5 Inventurní rozdíly... 50 5 Závěr... 52 6 Použitá literatura... 53 6.1 Knižní publikace... 53 6.2 Internetové zdroje... 55 7 Seznam obrázků a tabulek... 57 7.1 Seznam obrázků... 57 7.2 Seznam tabulek... 57

1 Úvod a cíl práce 7 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky Není tomu příliš dávno, co se logistika a řízení celého dodavatelského řetězce, ukázaly jako strategická součást rozvoje obchodního trhu nesoucí s sebou klíčové prvky nutné k zvýšení obchodních zájmů. Nicméně povědomí o významu celé logistiky je samo o sobě mnohem starší a stále ještě existuje mnoho států či firem a korporací, kde by zvýšení povědomí o těchto procesech mohlo velmi výrazně zvýšit efektivitu práce, produktivitu a náklady obecně. Původ logistiky je odvozován od řeckého slovního základu logistikon (důmysl, rozum) nebo také logos (slovo, řeč, myšlenka, pojem, rozum, smysl, pravidlo, zákon). Lambert (2000) uvádí, že se tomuto odvětví v současné době dostává velká míra pozornosti. Je to důsledek liberalizace světového obchodu, důsledek pokračující exploze informačních technologií, důsledek pokračující globalizace světového trhu, jenž vede ke vzniku podniků operujících na světové bázi a v neposlední řadě i důsledek orientace podniků na oblast kvality a spokojenosti zákazníků. Jedním z významných motivačních faktorů v současné době, je snižování nákladů na přepravu a skladové zásoby a logistiku jako celek. Trend je takový, že dodavatelské řetězce se tváří jako samostatné a nezávislé jednotky, ovšem opak je pravdou sítě jsou velmi silně propojeny a intenzivně závislé (Christopher, 2005). Výsledkem tohoto procesu je vzrůst subdodavatelských řetězců (out-sourcing 1 ) a složitost těchto spojení, které jsou klíčové pro aktivní koordinaci procesů. Proto sám význam řízení dodavatelského řetězce je nejvhodnějším ekvivalentem pro logistické operace. 1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat, popsat a vyhodnotit vybrané logistické procesy v dodavatelském řetězci firmy IKEA Brno se zaměřením na dosavadní činnosti a působení tohoto odvětví ve firmě. Budou podrobně analyzována hodnocení skladových zásob od roku 2005. V další části práce bude na základě dat získaných předchozí analýzou vyhodnocen možný vývoj společnosti, která neprovede 1 Zajišťování části provozu jinou externí organizací podstoupení některých vedlejších a méně podstatných prácí jiné firmě (například specializovanému obchodu, subdodavatelům atp.)

1 Úvod a cíl práce 8 žádné změny v interní logistice, za předpokladu, že podmínky na trhu a obecné podmínky fungování zůstanou nezměněny jako v období 2005 2012. Za pomocí trendové funkce bude zachycen budoucí vývoj skladových zásob a pomocí empirických sezónních indexů bude vypočteno největší vytížení skladu obchodního domu, respektive odpovídající časové období. V závěrečné diskuzi jsou popsány potenciály, které se firmě naskýtají, jež by mohly přispět k zefektivnění a výrazné úspoře finančních prostředků firmy. Rovněž bude uveden návrh na zlepšení současné situace a opatření, která by měla pomoci zefektivnit celý dodavatelský proces podniku.

2 Logistika literární rešerše 9 2 Logistika literární rešerše Zejména nové podmínky a možnosti využití informačních technologií a rozvoje s tímto spojené, dávají velký prostor pro využití a inovaci procesů. Logistika spolu s marketingem jsou považovány za dynamické obory, zatímco provoz podniku je relativně statický a neměnný systém, kdy se změny projevují hlavně v technické úrovni, jako následek zavedení nové technologie. 2.1 Provoz Podle Štůska (2007) je logistika ve skutečnosti platformou 2, na níž se podle stupně její efektivnosti lépe či hůře naplňuje vztah se zákazníkem. Onen stupeň efektivnosti je pak výslednicí úrovně konkrétních logistických činností a dokonalostí jejich následnému provázání. Provoz je pak obdobnou platformou na níž se realizuje větší či menší část procesu transformace zdrojů na požadovanou úroveň služby zákazníku. Různé analýzy pak prezentují způsob, jak se zákazníci reagují při dostupnosti či nedostupnosti některého výrobku (ze sortimentu). Zdůrazňuje se tak skutečnost, že spolu nesoutěží pouze obchodní jednotka s další podobně orientovanou obchodní jednotkou, ale jedná se o celé dodavatelsko-odběratelské řetězce, které si navzájem konkurují. 2.2 Úloha interní logistiky Efektivní a cílené řízení logistických procesů může vést ke značné konkurenční výhodě. Hlavní úlohou je zásobování a dodávky potřebného zboží pro fungování firmy. Je to tedy možné brát jako pojítko mezi trhem a dodavatelskými subjekty (řetězci). Nalezením ekonomické a zároveň ekologické cesty dopravy může být podstatné pro vnímání zákazníků a následnému ovlivňování ke koupi výrobků v dané firmě. Základní přínosy vznikaly z titulu specializace činností pracovníků, strojů, technologií a dalších prostředků (vysokozdvižné vozíky, plně automatizované regálové systémy pro uskladňování zboží, doky a rampy pomocí nichž probíhá nakládka / vykládka). Dále pak z titulu koordinace činností a tlaku na využití informací a postupů, které pocházely od konečného zákazníka nebo následujícího odběratele tedy dostupnost zboží, přiměřené zásoby pro vykrytí vyšších poptávek (například během vánočních svátků ale také poptávka po letním sortimentu atp.). 2 Jedná se o základnu nebo východisko společné činnosti.

2 Logistika literární rešerše 10 Obr. 1: Úloha logistiky a rozdělení jejich aktivit (zdroj: Štůsek (2007), Řízení provozu v logistických řetězcích) 2.3 Systémové pojetí logistiky 2.3.1 Logistický řetězec Za klíčový pojem logistiky je považován logistický řetězec. Podle Šenkové (2007) se jedná o soubor technických prostředků, které umožňují chod, distribuci a celkové uspořádání logistických cílů. V reálném životě jde tedy převážně o plánování a toku věcí (pošta), osob (dopravní společnosti), informací (telefonní signál) z místa A do místa B. Jedná se zkrátka o dynamické propojení trhu spotřeby s trhy dodavatelů vycházející z konečné poptávky zákazníka nebo se váže na konkrétní objednávky (zakázky). Za cíl logistického systému v oblasti hospodářské, respektive integrované logistiky, bývá považováno posílení pozice podniku, respektive konkurenční výhoda. Jako funkce systému rozumíme postupné nabývání takových stavů struktury, chování a vytváření takových výstupů logistického systému, které vedou k dosažení požadovaných cílů systému. Přičemž jako odolnost systému může být chápána jeho schopnost přizpůsobovat se všem vnitřním a vnějším změnám při zachování stability a spolehlivosti systému. Spolehlivostí systému označujeme tu vlastnost systému, která mu umožňuje po stanovenou dobu plnit žádoucí a předem definovanou funkci. K hlavním znakům řízení logistického řetězce je možné řadit: Integrální propojení všech zúčastněných v oblasti předvýroba, výroba a distribuce logistického produktu

2 Logistika literární rešerše 11 Základní články (během provozu) logistického řetězce jsou v interakci s předcházejícími články nebo články následujícími (tzn. objednávání zboží je propojeno s požadavkem prodejního oddělení, jenž představuje předcházející článek a vyložení zboží a doplnění po obchodním domě je představováno následujícím článkem) Zaměření na materiálový a informační tok zejména předávání informací mezi jednotlivými odděleními (například objednání zboží musí být v úzké kooperaci se skladem, aby mohlo být zboží vyloženo z kapacitních důvodů) V rámci řízení logistického řetězce lze podle Štůstka (2007) vymezit tyto účastníky: 1. Provozovatelé logistického řetězce (klíčoví hráči), kteří integrují logistické procesy zúčastněných partnerů. Patří sem především střední a velké firmy (například automobilky, velké obchodní domy). Jedná se často o obchodování Business-to-Business (B2B) 3 2. Hlavní partneři (hlavní hráči), kteří představují podniky, resp. provozy, realizující logistické procesy. Patří k nim dodavatelé, zpracovatelé, dopravci a poskytovatelé logistických služeb 3. Koneční zákazníci představují konečné příjemce logistického produktu. Nepředstavují přímé účastníky řízení logistického řetězce, ale jsou zapojováni nepřímo prostřednictvím informací získaných prodejem zboží. Tyto informace zpracovává klíčový hráč a předává je partnerům v řetězci. 2.3.2 Členění logistického systému Je vhodné rozlišit logistické systémy na různé kategorie, z nichž je potom možno soustředit se na konkrétní danou rovinu a pracovat efektivně (podle priority firmy), respektive podle jejího typu a čím se na trhu zabývá. Podstatným vlivem totiž tato rovina přináší z daného úhlu pohledu logistického systému. Jak uvádí Stehlík (2002), lze logistiku rozdělit do tří hlavních subsystému (viz níže), jimiž jsou makrologistika, mikrologistika a mezologistika. 3 Business-to-business (B2B), je označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi, pro jejich potřeby, které neobsluhují konečné spotřebitele v masovém měřítku. Významným rysem modelu B2B je větší důraz na logistiku a zajištění samotného obchodu, oproti důrazu na získání zákazníka, jako je tomu v případě obchodů B2C. (Zdroj: Wikipedia)

2 Logistika literární rešerše 12 Obr. 2: Logistické členění na subsystémy (zdroj: Stehlík (2002), Logistika strategický faktor manažerského úspěchu) 2.4 Plánování a strategie Propojení logistické strategie a strategie podniku (jako celku) je důležitým prvkem pro zvládnutí řízení logistiky v podniku. Prvním krokem je tedy stanovení si logistických cílů, které budou vycházet z cílů podnikových lze je vyjádřit pomocí specifických požadavků (podle možností zaměstnanců, dopadů na životní prostředí ) nebo případně podle empirických dat (počtu vyložených m3, spotřebovaného paliva, podle skutečných prodejů a zvyšování zisků ). Stanovené cíle pak následně předurčují směr nebo cestu, kterou se firma vydá (environmentální politika, dobré zaměstnanecké podmínky atp.). Veškeré aktivity, do nichž společnost investuje čas a finanční prostředky by mělo být účelně sledováno k dosažení podnikových cílů. Tento tok informací může probíhat prostřednictvím podnikového plánu činností. Tento globální plán lze pak rozdělit do řady dílčích plánů, které jsou vhodné pro jednotlivé oblasti jako například marketing, výrobu a logistiku. Hlavní náplní těchto oblastí je provádět specifická rozhodnutí marketingu to může být například vhodné umístění reklamy, v logistice je to potom alokace skladů, volba druhu dopravy, výběr zásobovací strategie atp.

2 Logistika literární rešerše 13 Štůsek (2007) uvádí, že má logistika k dispozici široce definovaná optimalizační kritéria pro stanovování cílů. Jako hlavní cíl podnikové logistiky bývá z pravidla uspokojení potřeb zákazníků nebo posílení služeb a komfortu při nakupování (dovoz, výrobky skladem atp.). Rámcovým cílem je zabezpečit trvalé uspokojování potřeb zákazníků prostřednictvím dodávek zboží a služby na požadované úrovni při minimalizaci (resp. optimalizaci celkových nákladů). Dílčími cíli potom mohou být například dosažení požadovaného stavu systému, jeho vztahu k okolí, jeho optimální struktury nebo takového chování, které vede k minimalizaci nákladů, k plnění stanovené funkce nebo k dosažení určitého výstupu. Je tak tedy jasně zřejmé, že logistika má nejen poukázat na snížení nákladů, ale také na zvyšování kvality orientované na zákazníka (kvalita dodávek a servisu). Mezi nejdůležitější cílová kritéria při posuzování výše nákladů, pokud se budeme soustředit na jejich snižování, jsou: redukce skladových zásob (nepotřebných) zvýšení flexibility dodržování termínů a neustálé zlepšování zvyšování produktivity (např. zavedením nových technologií) minimalizování dodacích časů vykrytí výkyvů prodejů (sezónní poptávky) redukce společných nákladů Každý prvek logistického systému musí být naplánován, upřesněn a sladěn se všemi ostatními prvky do integrovaného plánu. Následující obrázek číslo 3 znázorňuje, jak návrh subsystému řízení doplňuje proces logistického plánování.

2 Logistika literární rešerše 14 Obr. 3: Vztah logistického plánování a strategie (zdroj: Štůsek (2007), Řízení provozu v logistických řetězcích) 2.4.1 Implementace strategie Pro úspěšné zavedení logistiky do jakéhokoli výrobního podniku je vhodné řídit se následujícími zásadami (v uvedeném pořadí), které je možné rozpracovat do podrobnějších pokynů (Sixta, 2009). První zásadou je vyškolit vrcholový management počínaje generálním ředitelem, neboť není přípustné, aby nechápal základní pravidla logistiky. Je podstatné, aby se těmito zásadami řídil a prosazoval je v rámci svých pravomocí. Tento sektor si rozhodně zaslouží velkou pozornost. Chybou je, že na školení o logistice jsou vrcholovými manažery vysíláni pouze pracovníci střední úrovně řízení zastávající funkci logistika, protože mnohdy nemají dostatek pravomocí řídit efektivně. Aktualizací obecných cílů a integrace mezipodnikovými funkcemi může řízení dovést k větší transparentnosti. Za druhé je nutné vypracovat (případně zrevidovat a změnit) strategii výrobního podniku, pokud je to možné. Mnoho výrobních podniků má strategii vypracovanou již před několika lety a ještě více jich ji nemá zpracovanou vůbec. Má-li logistický systém dopomoci k plnění cílů výrobního podniku, musí jeho implementace vycházet z globální strategie. Strategie výrobního podniku se sestavují na pět až 50 let (protagonisty dlouhodobé strategie jsou podniky v Japonsku), což však neznamená, že se po celou dobu nemění. Tak, jak se vyvíjí výrobní podnik, jeho blízké i vzdálené okolí

2 Logistika literární rešerše 15 a další složky ovlivňující strategii, se musí pravidelně vyvíjet (upravovat) i jeho dlouhodobá strategie. Třetí zásadou je ještě před implementací logistického řízení prověřit současný informační systém podniku a provést podrobnou analýzu informačního toku. Stále ještě si některé výrobní podniky vytvářejí pro jednotlivé úseky činnosti oddělené informační systémy, které mezi sebou velmi obtížně komunikují. Tvorbu těchto systémů v mnoha případech provádějí vlastními pracovníky, kteří přes svou vysokou kvalifikaci nemohou konkurovat dodavatelům integrovaných informačních systémů, bez nichž nelze logistiku úspěšně implementovat. Implementaci logistického systému, je třeba provádět postupně spolu s následným zdokonalováním a přizpůsobováním potřeb, s cílem dosáhnout kompletního řešení. Při zavádění je třeba postupovat v následujících etapách, jak píše Sixta (2009) implementace logistického systému na straně výstupů z výrobního podniku, odbyt, distribuce (nutný styk s odběratelem, se zákazníkem, prioritní informace pro celý chod výrobního podniku), implementace logistického systému na straně vstupů, nákup, zásobování, integrace zásad logistiky do celého materiálového a informačního toku ve výrobním podniku, optimalizace veškerých logistických toků v podniku. První tři etapy se musí provádět se zaměřením na celkovou implementaci logistiky do výrobního podniku. Není vhodné jednotlivé etapy striktně oddělovat, ale je třeba dodržet uvedené pořadí. (zdroj: internet 4 ) Je třeba uvést, že během fungování logistiky je rovněž vhodné zavést si v rámci firmy vhodnou organizační strukturu a základní vztahy například role a odpovědnosti jednotlivců, oddělení pracovních funkcí atp., pro lepší kontrolu a výstupní informace o dílčích procesech. Rovněž podnikové procesy a chování výkon jednotlivců, motivace a odměňování zaměstnanců, měření výkonnosti a zavádění standardů. 4 Dostupné z: http://www.automatizace.cz/article.php?a=205

2 Logistika literární rešerše 16 Manažer logistiky Manažer logistické administrativy a podpory prodeje Manažer skladu Pracovník provádějící denní inventury Pracovník na monitorování objednávek Vedoucí pro doplňování zboží Vedoucí směny skladníků Obr. 4: Vymezení rolí při implementaci logistiky (zdroj: vlastní návrh pro středně velké a velké firmy) Ze zkušeností vyplývá, že více než 90% českých výrobních podniků se při rozhodování řídí spíše výší nákladů než dosahovanou flexibilitou. Většinou se ptají, jaké náklady zavedením logistiky uspoří. Jen velmi málo firem se při zavádění určitého opatření dostane k diskuzi, jejímž předmětem je například zkvalitnění poskytované služby či zvýšení počtu nových zákazníků. Management podniku často nemá úplný přehled o úspěšnosti plnění požadavků svých zákazníků, protože nevyžaduje důsledně seznam (včetně telefonických dotazů s negativní odpovědí) nesplněných přání individuálního zákazníka. Vedoucí odbytových oddělení se v mnoha případech honosí vysokou úspěšností plnění přání zákazníka. Vysoké procento ovšem vzniká jen na základě došlých (v mnoha případech předem telefonicky schválených) objednávek. 2.5 Náklady a výdaje Náklady na uspokojení poptávky od zákazníka mohou být mnohdy velmi významnou položkou v rozpočtu firmy. Ne vždy jsou tak snadno chápány organizací. Jedním z důvodů je to, že tradiční účetní systémy mají tendenci posuzovat náklady pouze jako hodnotu produktu, ovšem nikoliv už jako náklady na zákazníka. Nicméně logistická činnost není pouze a jen generovat náklady, ale také vytváří příjem poskytováním dostupnosti takže je důležité pochopit hlavním rozdíl mezi náklady na výrobek, přepravu, uskladnění atp. ale také na generování zisku v případě, že zboží je uskladněno a připraveno volně k prodeji a následnému odběru.

2 Logistika literární rešerše 17 2.5.1 Návratnost výdajů Dnešní dynamické a turbulentní 5 prostředí vytváří stále větší povědomí mezi manažery o finančních dimenzích a možnostech rozhodování, tzv. Bottom line 6 se stal hlavní hnací silou (zisk), který určuje směr společnosti resp. firem. V některých případech negativní výsledek vedl k omezení výroby a logistiky, nebo upozorňoval na potenciálně nebezpečné náklady spojené s procesem. Proto je častokrát shledáváno, že investice do značek, do výzkumu a vývoje kapacit mohou být kráceny, pokud je malá naděje, že zde je pouze návratnost. Jako hlavní nástroj bývá u mnoha firem používáno tzv. cash flow 7 (tedy v překladu tok peněz). Silně pozitivní hodnota cash flow se stala požadovaným cílem (řízením za ziskem) mnoha firem. Dalším kritériem se pak stává využití zdrojů v podobě pracovního kapitálu. Tlak většiny organizací je na neustále zlepšení produktivity. Jak píše Christopher (2005) v tomto ohledu se obvykle využívá konceptu, který se nazývá RETURN ON INVESTMENT (ROI) což představuje návratnost investic. Tato návratnost je představována poměrem mezi čistým ziskem a vloženým kapitálem, který byl využit k produkci tohoto zisku, tedy: Profit (zisk) ROI = Vložený kapitál Tento poměr může být dále rozšířen: ROI = Profit (zisk) * Prodej Prodej Profit (zisk) Způsoby, jimiž řízení logistiky může mít vliv na ROI je mnoho a také se mohou lišit. Viz obrázek 5, který zobrazuje hlavní prvky ROI a potenciál pro zlepšení prostřednictvím efektivnějšího řízení logistiky. 5 Metaforické vyjádření pro prostředí které symbolizuje nepravidelné změny a proměnné proudění, kterým se člověk musí neustále a rychle vypořádat. 6 Bottom line je řádek ve finančním výkazu, který zobrazuje čistý zisk nebo ztrátu. Jedná se o konečný výsledek nebo prohlášení. 7 Pojmem peněžní tok (cash-flow) se rozumí toková veličina, která odráží přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků při (hospodářské) činnosti organizace.

2 Logistika literární rešerše 18 Obr. 5: Dopady a vliv na návratnost investic (ROI) (zdroj: Christopher M. (2006), Logistics and supply chain management) Možné vstupy pro potenciální zlepšení ROI efektivním řízením logistiky můžeme dosáhnout lepších výsledků. Tedy pokud bude zajištěno několik následujících bodů: 1. Profit (zisk) zákaznický servis, efektivita práce oddělení 2. Vložený kapitál objednávky budou přijíždět v čas a v optimálním množství, faktury budou splaceny ve smluvených datech, stav skladových zásob bude podle účetních hodnot a aktivní nasazení, přístup a motivace zaměstnanců bude na dobré úrovni. 2.5.2 Efektivita práce jako nástroj pro zlepšení procesů Strategie dodavatelských řetězců jsou zásadně spojeny také s lidským kapitálem a schopností využívat efektivně pracovníky. V rozsáhlém dodavatelském řetězci je nejdůležitější časový harmonogram (tedy od výrobní linky, přes subdodavatele, až po prodejce na koncovém trhu), tak aby nedocházelo nikde ke zbytečným prodlevám. Každé zdržení (například při produkci, převozu či zbytečném skladování) stojí mnohdy velký balík financí, které se promítnou do finální ceny zákazníkovi.

2 Logistika literární rešerše 19 Pracovní požadavky tak mohou být při špatném a nepravidelném toku zboží velmi snižovány. Pokud tedy bude uvažováno tak, že firma je schopna vyložit každý den jeden kamion, je značně neefektivní, pokud například přijede v jeden den kamionů pět a další dny žádný (skladníci nemají rovnoměrně rozvrženou práci a dochází rovněž k de-motivaci zaměstnanců). Překvapivě málo firem zná skutečnou délku svého dodavatelského řetězce a tudíž je mnohdy rozvržení pracovní doby problematické. Proto je vhodné (a v dnešní době velice snadné) vlastnit systém, který umožňuje generovat objednávky a je tak velmi snadné spočítat, podle dodací lhůty, kdy kamiony na obchodní dům dorazí. 2.5.3 Soustava ukazatelů Na základě hlavních ukazatelů je možné rovněž sledovat náklady a výdaje logistiky. K posouzení této situace nám mohou posloužit následující ukazatele. Jejich upřednostňování pak záleží na politice dané firmy. 1) Ukazatele produktivity Doba cyklu zakázky = čas od obdržení zakázky po její fakturaci Doba vyřízení zakázky = čas od zahájení vychystávání po expedici zakázky Produktivita zakázek = počet zpracovaných objednávek / počet pracovníků Produktivita expediční činnosti = počet zakázek / pracovní den 2) Ukazatelé hospodárnosti Podíl nákladů na vyřizování zakázky na celkovém obratu = roční náklady na zakázku * 100 / roční obrat. Tento ukazatel je vhodný pro orientační zhodnocení hospodárnosti vyřizování objednávek za dané časové období. Průměrné náklady připadající na jednu zakázku = celkové náklady na zakázky za dané období / počet zakázek za dané období příp. Náklady zpracování jedné položky vyřizovaných zakázek = celkové náklady na vyřízení zakázek / počet zpracovaných položek vyřizovaných zakázek. Tyto ukazatele doporučuji členit hlouběji podle jednotlivých zákaznických segmenty (pekaři, řetězce, nezávislý trh) a zároveň dle výrobkových skupin (mouka, bio mouka, ostatní biopotraviny aj.). 3) Ukazatelé kvality Podíl reklamací = počet reklamací za dané období / celkový počet objednávek Celková úroveň zpracování zakázek = 100 % - podíl reklamací

2 Logistika literární rešerše 20 2.5.4 Zásoby Významný podíl vázaných finančních prostředků firem, představují úrovně zásob. Prodejci by rádi, aby jejich společnosti držely dostatečné množství zásob pro okamžité (a nenadálé) vyřízení všech objednávek zákazníků, to však není efektivní z hlediska nákladů. Podle Kotlera (2007) se náklady s tím, jak se úroveň služeb zákazníků limitně blíží 100%, progresivně zvyšují. Management tak potřebuje vědět, jak může vzrůst obrat a zisk v důsledku udržování vyšších zásob a slibu rychlejšího vyřízení objednávky, a teprve pak může učinit rozhodnutí. Rozhodnutí o zásobách zahrnuje i znalosti a zkušenosti, tzn. kdy objednat a jaké množství. S tím jak zásoby klesají, je nutné také vědět, kdy je nezbytně nutné vytvořit novou objednávku. Tato úroveň zásob se u mnoha firem nazývá bod objednávky (příklad: bod objednávky 100 znamená, že při 100 kusech výrobků skladem se musí vytvořit další objednávka). Tento bod by pak měl rovnoměrně vyvažovat riziko nedostatečných zásob s rizikem přílišného zásobení (overstock 8 ). Následuje klíčové rozhodnutí tedy kolik zboží objednat do budoucna. Čím větší množství zboží bude objednáno, tím méně a častěji se bude vytvářet objednávka na další. S tím jsou však spojené výdaje, protože čím větší množství zboží musí firma objednat, tím větší finanční kapitál musí investovat (ovšem bez úroků). Náklady na zpracování objednávek musí být srovnávány s náklady na držení zásob. Čím vyšší jsou průměrné zásoby, tím vyšší náklady musejí být na toto držení vynaloženy. K těmto nákladům patří například poplatky za skladování, cena kapitálu, daně, pojištění, odpisy majetku a náklady nadbytečnosti. Náklady držení zásob mohou činit až 30% hodnoty zásob. Jak uvádí Kotler (2007), lze optimální velikost objednávky určit sledováním součtů nákladů na zpracování objednávky a nákladů držení zásob při různých úrovních velikosti objednávky. Obrázek číslo 6 zobrazuje, že se náklady na zpracování objednávky na jednotku snižují počtem objednaných jednotek, protože náklady objednávky rozdělí na více jednotek. Náklady držení zásob na jednotku s růstem velikosti objednávky rostou, protože každá jednotka zůstává déle ve skladu. 8 Interní označení (analyzované firmy) v případě přebytečných skladových zásob. Více informací v kapitole 4.4 skladové zásoby firmy, kde je tento termín objasněn.

2 Logistika literární rešerše 21 Obr. 6: Určování optimální velikosti objednávky (zdroj: vlastní návrh, zpracováno podle Kotlera (2007)) C 1 = náklady na držení zásob na jednotku C 2 = náklady na zpracování objednávky na jednotku C 1 + C 2 = celkové náklady na jednotku q* = velikost objednávky 2.6 Logistický produkt Podle Štůstka (2007) by návrhu logistického řetězce mělo předcházet definování logistického produktu. Důležitou roli pak v tomto systému sehrává zákazník a pochopení jeho chování, případně možnosti jeho ovlivnění (viz kapitola marketing). Chování zákazníka a jeho postoje značně ovlivňují parametry vytváření logistického řetězce. Definice logistického řetězce představuje rozhodující krok při uplatňování logistického přístupu, tj. při hodnocení podílu na uspokojování potřeb zákazníků, důležitý krok k optimalizaci logistických nákladů a k maximalizaci logistického výkonu. Služby zákazníkům představují pro logistický systém klíčovou oblast. 2.6.1 Definice produktu Definovat logistický produkt je velmi složitou otázkou, která spočívá hlavně v tom, zda je to nezbytné a potřebné, neboť nelze pojednávat o jakékoliv problematice řízení, nelze-li uchopit její smysl. Pohledy na to, čím se však logistika zabývá, se velmi liší. Podstatu logistického produktu tvoří taková úroveň hodnoty vnímané zákazníkem, jemuž je poskytována. Ta spočívá jak v kvalitě poskytovaného produktu (tím je dána její věcná stránka), tak v kvalitě způsobu tohoto poskytování (tím je dána její procesní

2 Logistika literární rešerše 22 stránka), přičemž bez existence logistického řízení (marketingové a logistické strategie) tato hodnota dosažitelná není, nebo není dosažitelná stejně efektivně (zdroj: internet 9 ). Podle některých názorů slouží logistika, jako specifický systém řízení jejím produktem se pak stává,,pouze úroveň a kvalita tohoto řízení. Jiné názory považují logistiku za pouhé organizační a řídící zastřešení aktivit, které jsou doménou sféry opatřování, sféry výroby, odbytu, marketingu, financování atp. Produkt, jako výrobek či služba, by tedy měl být stejný (respektive měl být stejně definován) pro odbyt, marketing i logistiku. Přesvědčení o nutnosti definování logistického cíle a odlišení tak od jiných produktů musíme proto dovodit z podstaty a cíle logistiky. Na rozdíl od marketingu, který je převážně orientován jako funkce podnikového řízení, je logistika řídící disciplínou napříč organizačními a řídícími strukturami. 2.7 Klastry Problematika klastrů je v současné odborné literatuře velmi často diskutována a objevuje se ve většině strategických rozvojových dokumentů na různých územních úrovních. Jak uvádí Krejčí (2010) se pojem jako takový prosadil až v 90. letech 20. století a následně se velice rychle klastry staly,,světovým objevem v ekonomickém a regionálním rozvoji. K tomu bezesporu přispěla skutečnost, že jsou klastry spojovány s tzv. národními a regionálními inovačními systémy a znalostní ekonomikou. Literatura podává mnoho definicí tohoto pojmu, jednou z nich může být v základu následující vyjádření, jednu z nich poskytuje například Krejčí (2010): Klastry jsou odvětvové a geografické koncentrace podniků (z pravidla to bývají subjekty v blízkém okolí), specializovaných dodavatelů jako například obchodní domy se stejným nebo podobný sortimentem zboží, poskytovatelů služeb a institucí (univerzity, výzkumné ústavy a obchodní svazy) provázaných společnými sítěmi (přenos znalostí, informací atd.) využívající této blízkosti k externím úsporám, což vede k posilování konkurenceschopnosti spolupracujících a vzájemně provázaných firem. Klastr také může být chápán jako sektorová a geografická koncentrace podniku vyrábějící a prodávající sortiment souvisejících nebo doplňujících se produktů, které čelí stejným problémům a kterým se naskýtají stejné příležitosti. Tyto podniky si sice navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a 9 Dostupné z: http://www.fem.uniag.sk/mvd2006/zbornik/sekcia1/s1_stusek_jaromir_381.pdf

2 Logistika literární rešerše 23 vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu (lepší postavení na trhu), která se velmi těžko napodobuje. Podle Petruchy (zdroj: internet 10 ) může být vlastní struktura klastru velmi různorodá a závisí na zaměření, počtu členů a okolních podmínkách (například vzdálenosti firem, infrastruktury). Obr. 7: Základní struktura klastru (zdroj: internet 11 ) Centrální jádro klastru je tvořeno souborem vysoce specializovaných firem ze stejného odvětví. Základem je jejich geografická blízkost, intenzivní interakce, silná konkurence a vzájemná spolupráce. Druhá vrstva obsahuje podpůrné firmy, které vlastní jádro potřebuje ke své existenci, pro podporu svých činností. Jedná se převážně o dodavatele surovin, vybavení, služeb, banky, poradenské firmy, právní firmy, účetní firmy, marketingové agentury, školy a univerzity, vládní agentury, atd. Veškeré firmy v této vrstvě mají úzké vazby s podniky v jádru klastru. I na této úrovni podniky mezi sebou spolupracují a existuje tak i jistá rivalita mezi nimi. Poslední vrstvou je měkká infrastruktura. Ta obsahuje převážně školy, technické univerzity, firmy v oblasti vzdělávání a profesionální asociace. Vysoké školy zde sehrávají významnou roli v rozvoji inovací. Pro dnešní globální trhy jsou inovace důležitým přínosem konkurenční výhody. Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. V této práci je klastrům věnovaná pouze okrajová část, protože ve spojitosti s analyzovanou firmou v současné době není hlavním logistickým cílem propojit další (i konkurenční firmy) za účelem spolupráce. 10 Dostupné z http://www.fce.vutbr.cz/veda/juniorstav2007/pdf/sekce_5/petrucha_roman_cl.pdf 11 Dostupné z http://www.fce.vutbr.cz/veda/juniorstav2007/pdf/sekce_5/petrucha_roman_cl.pdf

2 Logistika literární rešerše 24 2.8 Marketing Z dat uvedených ve Světlíkovi (1992), je marketing proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace. Marketing je úzce spjat s politikou logistiky, protože propagace výrobků (a následně jejich odbyt) je podmínkou pro úspěšné fungování celého procesu. Tedy pokud se výrobky nebudou na skladě obměňovat (což lze ovlivnit propagací těchto výrobků), existuje zde riziko, že celý proces by mohl být méně efektivní tady sklady by neměly neustálou vytíženost a mohla by být narušena produktivity. Dnešní společnosti se ocitají před nejtvrdší konkurencí, jaká kdy existovala. Posun filozofie výrobků a služeb k filozofii marketingu však dává společnostem lepší možnost konkurenci porazit. A základním kamenem dobře pojímané marketingové orientace jsou silné vztahy se zákazníky, jak uvádí Kotler s Kellerem (2007). Informovat je, zapojit je do celého procesu a možná dokonce zaktivizovat. Společnosti orientované na zákazníky si vedou obratně při vytváření vztahů se zákazníky, nikoliv jen při produkci výrobků. Rovněž si vedou schopně nejen při vývoji výrobků, ale i při vývoji trhu. 2.8.1 Marketingový mix Marketingový mix (tzv. 4P) představil profesor Jerry McCarthy ve své knize Marketing v roce 1960. Obsahuje čtyři taktické marketingové nástroje: produkt (Product), cenu (Price), distribuci (Distribution) a propagaci (Promotion). Tento mix představuje a konkretizuje všechny kroky, které organizace dělá, aby vzbudila poptávku po produktu či v případě demarketingu poptávku snížila. Tyto kroky se rozdělují do čtyř proměnných, zpracováno podle Němce (zdroj: internet 12 ): 1. Produkt označuje nejen samotný výrobek nebo službu (tzv. jádro produktu), ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce, značku záruky, služby a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání. 2. Cena je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje slevy, termíny placení, náhrady nebo možnosti úvěru. 12 Dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/

2 Logistika literární rešerše 25 3. Místo uvádí, kde a jak se bude produkt prodávat, včetně distribučních cest, dostupnosti sítě, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy. 4. Propagace říká, jak se spotřebitelé o produktu dozví od přímého prodeje přes public relations, reklamu a podpory prodeje). Pojem produkt však nemusí vždy označovat jenom výrobek, ale může označovat i službu. Navíc zahrnuje i všechny služby dodávané s výrobkem v případě prodeje počítače jsou to všechny služby od poradenství, jaký počítač koupit, přes sestavení a instalaci, až po pozáruční servis. Účinný marketingový mix vhodně kombinuje všechny proměnné tak, aby byla zákazníkovi poskytnuta maximální hodnota a splněny firemní marketingové cíle. Je to soubor osvědčených nástrojů k realizaci firemní strategie. Philip Kotler (2007) doporučuje do marketingového mixu přidávat ještě také politiku (politics) a veřejné mínění (public opinion). Dále tvrdí, jestliže organizace tyto dvě složky nezahrne do svého marketingového mixu, může být vytvoření klasického marketingového mixu k ničemu. Obr. 8: Marketingový MIX, 4P (zdroj: internet 13 ) 13 Dostupné z http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/

2 Logistika literární rešerše 26 2.8.2 Získávání zákazníka V současné době je stále obtížnější získat nové zákazníky případně je něčím potěšit, protože každý má své představy a konkurence na trhu je velmi často dosti neúprosná. Lidé jsou sečtělejší, více hledí také na cenovou hladinu, jsou náročnější, méně promíjejí a jsou oslovování, jak již bylo zmíněno výše, velkou řadou konkurenčních firem (a akčních letáků), které mají srovnatelné mnohdy i kvalitnější a sortiment a nabídky. Jak píše Kotler (2007) výzvou není zákazníka uspokojit, to dokáže řada konkurentů. Výzvou je zákazníka potěšit a učinit loajálním 14. Společnosti, pokoušející se zvýšit své zisky a tržby, věnují značný čas a prostředky na hledání nových zákazníků. Aby společnost získala příležitosti k prodeji, vymýšlí reklamy, které jsou následně promítány v médiích. Zprávy určené pro koncové zákazníky přímo (je možné rozdělit potencionální zákazníky do několika skupin), je pak možné oslovit přímo tedy způsobem například telefonického kontaktu, rozeslání direkt mailu. Obchodní zástupci společnosti se účastní obchodních výstav, kde by mohli najít nové příležitosti a čerpat inspiraci a motivaci. Velmi často je také možné setkat se s tím, že společnosti mezi sebou vyměňují nebo kupují celé databáze kontaktů. Tímto je možné velmi snadno zacílit na potřebné spektrum lidí, kteří jsou ochotni o daný produkt projevit zájem. Veškeré tyto seznamy pak vedou k sestavení seznamu možných zákazníků. Potencionální zákazníci lidé nebo firmy by mohli mít případný zájem o zakoupení výrobků nebo služby společnosti, nemusí však na to mít prostředky nebo skutečný úmysl tak učinit. Dalším úkolem je identifikovat, kteří možní zákazníci jsou skutečně dobrými potencionálními zákazníky tedy zákazníky s motivací, schopností a příležitostí učinit nákup a identifikovat je pomocí rozhovorů s nimi, ověření finanční situace atd. Pak nastává čas pro obchodní zástupce, jež jsou vysláni a jejich úkolem je motivovat zákazníky ke koupi, zdůraznit benefity a možné přínosy koupě. Zpracováno podle Kotlera (2007) 14 V kontextu myšleno: učinit jej spokojeným a věrným

2 Logistika literární rešerše 27 Tabulka 1: Hromadný marketing ve srovnání s individuálním (one-to-one) Hromadný marketing One to one marketing Průměrný zákazník Individuální zákazník Anonymita zákazníka Profil zákazníka Standardní výrobek Na míru připravená tržní nabídka Masová výroba Customizovaná výroba 15 Masová distribuce Individuální distribuce Masová reklama Individuální sdělení (profil) Masová propagace Individuální stimuly Jednosměrná sdělení Dvousměrná sdělení Úspory z rozsahu Úspory ze zaměření na určitou oblast Tržní podíl Zákaznický podíl Všichni zákazníci Ziskoví zákaznicí Získání zákazníka Udržení si záazníka Zdroj: vlastní návrh, zpracováno podle Kotlera (2007) Je však nutné vzít na vědomí fakt, že platí jednoduchý vzorec, čím větší je objednané množství, tím více je dodavatel schopen snížit cenu (tzn. nákupní cena pro firmu je nižší). Následně může být snížena cena pro konečného zákazníka a s tím je spojen častokrát vyšší prodej. A pomocí tohoto řetězce jsme následně schopni garantovat dodavateli vyšší odběr (který zaručuje nižší cenu pro zákazníka). V našem případě to tedy může znamenat, že individuální dodávání zboží (či marketingu) je ve finále dražší než při hromadných dodávkách. 15 Za customizovanou výrobu lze označit takovou produkci výrobků a služeb, které přesně uspokojují jednotlivé zákaznické požadavky (například kuchyň na míru přesně do bytu, kancelářská vybavení atp.

3 Metodika zpracování 28 3 Metodika zpracování Tato kapitola se zabývá popisem statistických metod a přístupů, které jsou využity při zpracování vlastní práce. V této práci využívám a zpracovávám statistická data (z předchozích let). Tato data vyhodnotit, zanalyzovat a porovnat v rámci období za podmínek, že se bude jednat o porovnatelná data. Tato data lze spatřit z několika úhlů pohledu například věcného, časového nebo prostorového, analogicky hovoříme tedy o statistických řadách věcných, časových a prostorových. Údaje by však měly být uspořádány chronologicky (například podle týdnů a roků, podle velikosti, atp.), aby je bylo možno porovnat a vyhodnocovat. Rozsah souboru může být i velmi značný, například v případě věcných řad. Proto je vhodné, takto rozsáhlé soubory dat nejprve uspořádat (například využitím statistické metody třídění). Při této metodě jsou jednotky děleny do souboru do takových skupin, aby co nejlépe vynikly charakteristické a kardinální vlastnosti zkoumaných jevů. 3.1 Časové řady Časová řada je posloupnost hodnot určitého statistického znaku (ukazatele) uspořádaných z hlediska času ve směru od minulosti k přítomnosti. Ukazatel musí být v rámci celého sledovaného období, věcně a prostorově shodně vymezen po celé sledované období. Umožňují provádět kvantitativní analýzu zákonitostí v jejich dosavadním průběhu a současně. Za pomocí těchto časových řad, je umožněno sestavit prognózy budoucího vývoje, případně trend atp. Hojně jsou využívány například v demografii (pro vyjádření změny počtu obyvatelstva), v ekonomii (analyzují se finanční situace podniků, poptávky, nabídky po výrobku atp.), nebo také v sociologii (lze určit vzdělání obyvatelstva, gramotnost, rozvodovost) 3.1.1 Dělení časových řad Existuje mnoho možností sledovatelných ukazatelů a rozdílnosti mezi nimi (na základě různých specifických rysů). Z toho důvodu je vhodné volit odpovídající mechanismus, kterým je systém utvářen, aby bylo možno data vyhodnocovat. Podle charakteru ukazatele je možné členění:

3 Metodika zpracování 29 1) Časové řady intervalové (úsekové) Hodnoty ukazatele sledují vznik nebo zánik (udávají přírůstek, úbytek) za časový interval, hodnoty tedy závisejí na délkách intervalů. Hodnotu ukazatele za delší interval lze získat sčítáním hodnot za dílčí části tohoto intervalu. Příklady: postupná řada počtů narozených dětí ve státě za rok nebo postupná řada hodnot měsíční produkce nebo naopak spotřeby výroby. U intervalových řad lze vytvářet odvozené řady. 2) Časové řady okamžikové Hodnota ukazatele se plynule mění v čase, časová řada udává stav ukazatele v určitých okamžicích. Hodnoty stavu nemusí přímo záviset na délkách intervalu mezi rozdíly (při delším intervalu však může pochopitelně dojít k větší změně.) Sčítání hodnot ukazatele této řady nemá logiku a nelze je smysluplně interpretovat. Příklady: řada hodnot koncentrací nečistoty v odpadních vodách měřená v určitých intervalech na výstupu ze závodu; řada teplot ovzduší na hydrometeorologické stanici odečítaná každou hodinu; řada udávající počet zaměstnanců podniku na konci měsíců. Podle druhu ukazatele rozlišujeme časové řady obsahující: - Absolutní ukazatele (očištěné) - Odvozené ukazatele (součtové, poměrové) Kumulativní časová řada jedná se o součty hodnot za několik období za sebou. Vzniká postupným načítáním hodnot. Příklad postupné součty produkce v daném roce za leden; leden až únor, leden až prosinec atp. Za podmínek, že platí pro n-té období součet všech předchozích hodnot: n Y n = y i i = 1 Časová řada klouzavých úhrnů první součtový úhrn časové řady. (za určité období). Symbol p značí délku klouzavé části, např. období kvartál roku p = 4. Postupné součty ke každému kvartálu za 4 poslední kvartály (za poslední rok) 1. klouzavý úhrn: Y (4) 4 = y 1 + y 2 + y 3 + y 4 2. klouzavý úhrn: Y (4) 5 = y 2 + y 3 + y 4 + y 5 Řady klouzavých ročních úhrnů za 12 měsíců, tedy postupně leden až prosinec, únor až leden, březen až únor atp.

3 Metodika zpracování 30 3.1.2 Grafické znázornění Pomocí grafického znázornění je možno zobrazit časové řady. V současnosti se provádí grafická analýza výhradně na počítačích pomocí vhodného software. Většina těchto statistických a ekonometrických softwarů má již algoritmy těchto analýz zabudované v sobě. Mezi časté grafické znázornění jsou běžné nebo kumulativní hodnoty časové řady. Jak uvádí Kropáč (2010) jsou možné následující způsoby grafického znázornění časových řad, které používáme pro interpretaci výsledků: 1) Sloupkové grafy základny obdélníkových tvarů znázorňují délky intervalů a výšky vyjadřují hodnoty časové řady v příslušném intervalu 2) Hůlkové grafy jednotlivé hodnoty časové řady se vynášejí ve středech příslušných intervalů jako úsečky. 3) Spojnicové grafy jednotlivé hodnoty časové řady jsou vyneseny ve středech příslušných intervalů jako body, které jsou spojeny úsečkami. 3.1.3 Základní úpravy časových řad Chybějící hodnoty během pozorování mohou chybět některé časové úseky, případně data. Ta musejí být před zahájením dalších výpočtů doplněny. Nejedná se však o plnohodnotné údaje a jejich přítomnost snižuje věrohodnost analýzy, zpracováno podle Hančlové a Tvrdého (2003). Nahradit chybějící hodnoty nulami. Tento způsob se používá tehdy, pokud nevím nic o řadě, nebo jen to, že průměrný člen by měl být nulový (například u naměřených odchylek, odchylek od očekávané hodnoty) Nahradit chybějící hodnoty centrální charakteristikou vycházející ze souboru již dříve naměřených hodnot (například aritmetickým průměrem nebo mediánem) Nahradit chybějící hodnoty lineární interpolací mezi sousedními body (používá se v případě řad, které vykazují výraznou setrvačnost) Nahradit chybějící hodnoty trendem (získaném regresí vhodné křivky) Nahradit chybějící hodnoty odhadem založeným na známém či odhadnutém modelu chování procesu. Časový posun vytvoření časové řady opožděné nebo předbíhající, ale jinak s ní totožnou. De facto hovoříme o posunutí zkoumané řady vpřed či vzad v čase oproti

3 Metodika zpracování 31 původní časové řadě. Nově vytvořené proměnné mají pak na začátku, resp. na konci tolik chybějících hodnot, o kolik kroků se posun prováděl. Sezónní diference je rozdíl mezi okamžiky, vzdálený o celistvý násobek periody. Tento rozdíl pak zachycuje velikost změny, ke které došlo mezi dvěma časovými okamžiky měření. Těchto diferencí je možno zbavit se lineárního trendu, sezónní diferencí sezónních vlivů (pokud je to žádoucí). Kumulativní součet jeho hodnota se rovná součtu všechno předcházejících hodnot ve sledovaném období od počátku až po daný okamžik. 3.1.4 Problémy časových řad Během zpracování dat ve formě časové řady se mohou vyskytnout problémy, kterými mohou být: Neaktuální a zastaralé údaje příčinou je zpravidla nový technický pokrok (například ve výrobě). Produkt, který byl vyráběn za určité náklady před několika lety nemůže být nyní srovnáván se současnou výrobou. Data jsou zcela nesrovnatelná, neboť tržní cena vstupních materiálů je zcela odlišná a mnohdy i výrobní proces. Problémy s kalendářem různé délky kalendářních měsíců, různý počet pracovních dní v měsíci, různé státní svátky a pracovní volna vznikají nepravidelnosti, které mohou pozitivně či negativně působit na následky. Je však možné vyrovnání různého počtu dní v měsíci pomocí vzorce: (očištěná) t y = y t pt ; kde p t y t je hodnota očišťovaného ukazatele, p t je počet pracovních dní v měsíci t a základ, například 30 dní. p t průměrný počet pracovních dní v měsíci za rok (30, 42), či jiný Hustota sledování a délka časových řad tato složka zahrnuje výběr použitých hodnot ve sledování (často subjektivně). Za rozhodující při výběru vhodný vzorků, je zpravidla považováno to, zda-li jsou hodnoty relevantní a dostatečné reprezentativní ke sledování. Nesprávný výběr může způsobit neefektivnost a zbytečnou práci při analýze rozsáhlých souborů, jejichž hodnota je výrazně podobná. Časová závislost hodnot některé hodnoty (jako například vývoj trhu nálada investor, či mediální zpravodajství) vykazují mnohdy vysokou závislost na včerejší hodnotě, než na dříve zjištěných hodnotách (například před 10 dny). Tato závislost je nazvaná autokorelace (autoregrese) a bývá typická pro statistickou analýzu vývoje.

3 Metodika zpracování 32 Při práci s časovými řadami je mnohdy důležité zjistit jejich průměry (zpracováno podle Hančlové a Tvrdého (2003), zdroj: internet 16 ) yt t = 1 Prostý aritmetický průměr y = n ; n n vt yt t = 1 Vážený aritmetický průměr y = n ; kde v t je váha ukazatele y t v čase t; v t = 1 t y1 + y2 y2 + y3 yn 1 + yn d2 + d3 +... + dn Vážený chronologický průměr y 2 2 2 ch = ; d + d +... d kde d t je délka jednotlivých časových intervalů. 3.1.5 Dekompozice (rozklad) časových řad Cílem provádění rozkladu je snadněji identifikovat a zachytit pravidelné chování časové řady než původní nerozložené řady. Během klasické analýzy se vychází z předpokladu, že každá časová řada obsahuje čtyři následující složky: a) trend (Tr t ) b) sezónní složku (Sz t ) c) cyklickou složku (C t ) d) náhodnou složku (nesystematickou) (E t ) Trend vyjadřuje obecnou tendenci vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Je tak ekvivalentem výsledku dlouhodobých a stálých procesů. Může být rostoucí, klesající anebo může existovat řada bez trendu. Většinou je trendová složka modelována pomocí matematických křivek. Sezónní složka je pravidelně opakující se odchylka od trendové složky, například v průběhu kalendářního roku. Častokrát se pravidelně opakuje výkyv ve stejných obdobích kalendářního roku vlivem střídání ročních období nebo národních svátků a zvyků. Tato složka rovněž může měnit svůj charakter (tedy vzrůstající v průběhu vánoc, nebo klesající po začátku nového roku). Jak uvádí Minařík (2009), se k měření sezónních empirických indexů používá vzorec: 2 2 n 16 Dostupné z: http://gis.vsb.cz/pan-old/skoleni_texty/textyskoleni/analyzacasrad.pdf