Dětský domov a Školní jídelna, Opava, Rybí trh 14, příspěvková organizace, 746 01 Opava Minimální preventivní program školní rok 2014/2015
Obsah: 1. Úvod 2. Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence RFCH 3. Popis současného stavu problematiky 4. Zdůvodnění potřebnosti programu 5. Cíl programu krátkodobé cíle 6. Navržený způsob realizace 7. Měření efektivity programu 8. Kontakt s jinými organizacemi 9. Závěr Příloha - Program proti šikanování 2
Minimální preventivní program Školní rok: 2014/2015 Předkladatel: Dětský domov a Školní jídelna Opava, Rybí trh 14, 746 01 Opava IČO 47811919 Tel.: 553 777 520, fax. 553 777 530 E-mail: detsky-domov@dd-opava.cz Zodpovědná osoba: ředitel DD Opava - Mgr. Milan Škrabal Školní metodik prevence: vedoucí vychovatelka Bc.Dana Grunerová Složení preventivního týmu: Mgr. Milan Škrabal, Bc.Dana Grunerová, Ivana Ščudlová 3
1. Úvod Minimální preventivní program (dále jen MPP) je součástí Školní preventivní strategie (dále jen ŠPS) na období 2010 2014 a vypracovává se pro daný školní rok. Nárůst různých rizikových forem chování včetně zneužívání návykových látek v populaci mládeže a dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Vzhledem k patologii rodin, z nichž děti pocházejí, patří mezi nejohroženější skupinu. 2. Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence RFCH Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. a 103/2014 Sb. Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 279/2012 Sb. Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb. Informace o novele vyhlášky č. 15/2005 Sb.: Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 256/2012 Sb. Informace o novele vyhlášky č. 48/2005 Sb.: Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (z.č. 333/2012 Sb.) Vyhláška 244/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních Vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 4
Vnitroresortní předpisy a dokumenty Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních, č. j.: MSMT-22294/2013-1 Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č.j.: 14 423/1999-22 (Věstník MŠMT sešit 5/1999) Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č.j.: 10194/2002-14 Metodické pokyny k pokusnému ověřování nové formy spolupráce s rodinou a školní péče o žáky, u kterých se projevuje rizikové chování a k zavedení individuálního výchovného plánu Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, č.j. 37 014/2005-25 Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu, č.j.: 11 691/2004-24 Metodický pokyn k upřesňující podmínky činnosti středisek výchovné péče Strategie Národní strategie primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2013-2018 Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na období 2013-2018 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011-2014 Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012-2015 Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta 2009-2011 Národní strategie prevence násilí na dětech v České republice na období 2008-2018 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012 5
3. Popis současného stavu problematiky Kapacita DD dle zřizovací listiny Dětského domova Opava je 48 dětí, k 1.9.2014 je přítomno 36 dětí, které pochází převážně ze sociálně-patologických rodin a mnohé se s negativními jevy (jako např. alkohol, kouření, návykové látky, rasismus) setkaly již v raném věku. Tyto děti patří mezi nejohroženější skupinu, protože často nejsou schopny rozpoznat závažnost daných patologií. Proto je důležité zahájit primární prevenci právě v době školní docházky, poskytnout dětem a mládeži co nejvíce informací o drogové problematice (přiměřeně k věku), naslouchat jejich problémům a otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni. 4. Zdůvodnění potřebnosti programu Dle Zákona o ústavní výchově 109/2002 Sb. a jeho novelizaci č. 333/2012 Sb., jsou v DD umísťovány děti zpravidla od 3 do nejvýše 18 let, proto je důležité se zaměřit jak na mladší školní věk, tak i na děti starší a mládež, případně do ukončení přípravy na povolání. Do DD se rovněž umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. Pedagogové DD jsou odpovědni za výchovu dětí v DD. Problémem je obvykle špatný příklad ve vlastních rodinách dětí. Prevence, založená na společnosti, předpokládá spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí, se zdravotnickými zařízeními, s poradenskými institucemi ve školství, se zájmovými organizacemi a se specializovanými zařízeními atd. Děti odlišného věku i pohlaví spolupracují při různých aktivitách zejména v rodinných skupinách, ale také při tematicky zaměřených aktivitách. Úkolem pedagogů je vést je k rozvoji schopností naslouchání druhým, vhodné reakci na kritiku, vedení diskuze, sdílení pocitů a názorů. Formou komunitního sezení se děti učí týmové práci a řešení konfliktů s důrazem na vlastní odpovědnost dítěte za řešení. Spolupráce dětí různého věku je také podstatným prvkem prevence šikany starších dětí vůči mladším. Individualizované (slovní) hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny. Děti dostávají komplexní zpětnou vazbu od vychovatelů. Jsou informovány o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno jejich úsilí a míra jejich pokroku ve srovnání s výkony ostatních. Je podporován jejich individuální talent a zájem. Pomáháme dětem vybudovat si důvěru ve vlastní schopnosti a pozitivní vztah k okolnímu světu. Zpětná vazba rodinné skupiny přispívá ke korekci sebehodnocení dítěte. 6
Komunikace s rodiči, veřejností Rodiče mohou své děti v DD kdykoliv navštívit a lépe tak poznat prostředí DD. Pedagogové s rodiči, pokud projevují zájem, individuálně konzultují aktuální stav dítěte. Rodiče informujeme zejména o prevenci užívání návykových látek a konkrétních problémech jejich dětí v této či jiné oblasti (mnoho dětí jezdívá na víkendy a prázdniny do rodin). V případě problémů, rodiče každého dítěte obdrží informace o dítěti a jsou upozorněni na změny chování, které by se mohly u jejich dětí vyskytnout. V případě jakýchkoliv potíží v rámci pobytu doma rodiče kontaktují DD, kde je zajištěn odpovídající postup řešení problému. Pedagogická diagnostika Vychovatelé registrují signály o možném problému dítěte, hledají příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracují s preventivním týmem a odbornými institucemi (např. PPP), které se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Řešení přestupků Ke zjištění aktuálního stavu rizikového chování dětí v DD jsou využívány anonymní dotazníkové metody, namátkové testování dětí na užívání návykových látek (alkohol, drogy) a připomínky dětí i vychovatelů. Porušování Vnitřního řádu DD, týkající se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách DD, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další projevy rizikového chování šikana, rasismus, krádeže, vandalismus aj. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření ve výchově. Pokud selhala prevence v DD, další postup stanoví Krizový plán při zjištění rizikového chování dětí a mládeže v DD (viz ŠPS). Zveřejnění informací Informace jsou zveřejněny na chodbě DD před vstupem do kanceláří. Obsahují důležitá telefonní čísla, adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do MPP. Dalším informačním zdrojem pro děti a zejména vychovatele je knihovna DD, která je průběžně doplňována nově vycházejícími publikacemi. 7
5. Cíl programu Podat dětem a mládeži základní informace o společensky nežádoucích jevech jako jsou: Záškoláctví, vulgarita, agresivita, krádeže, šikana, kyberšikana, poruchy příjmu potravy, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, rasismus, intolerance, antisemitismus. Podat dětem a mládeži základní informace o návykových látkách jako jsou: alkohol, tabák, drogy o jejich účincích a negativním vlivu těchto látek na zdraví člověka. Neméně důležitým cílem je boj proti nudě. Nuda se často dá označit za spouštěče abnormálního chování dětí. Z nudy potom mohou vycházet další negativní jevy chování jako je kriminalita dětí. Je nutné, aby se ani před tímto problémem nezavíraly oči a měly být seznámeny s tresty, které by je čekaly za případné porušení zákona. Krátkodobé cíle Krátkodobé cíle vyplývající ze střednědobých cílů (ve ŠPS) jsou současně MMP. Vést děti a mládež k dodržování stanovených pravidel - seznámit děti s obsahem vnitřního řádu DD - práva a povinností dětí - kladná a záporná výchovná opatření - osobní vycházky - Dětská rada, Dětské shromáždění Vést k ochraně zdraví a ke zdravému životnímu stylu - výchova ke zdraví - znát zásady 1. pomoci (dle příručky První pomoc není věda) a telefon. čísel 1. pomoci - osobní a duševní hygiena - výživa a pohybové aktivity - správná životospráva, poruchy příjmu potravy (mentální bulimie a mentální anorexie) Vést k budování postojů k odmítání alkoholu a omamných psychotropních látek a jedů - věnovat zvýšenou pozornost prevenci kouření, alkoholu, drog a jejich účinků na lidský organismus v rámci týdenního hodnocení nebo skupinového sezení Vést k vzájemné pomoci a ohleduplnosti - naučit děti správnému a slušnému chování k sobě samým i k ostatním, např. zdravení - zamezit vulgarismům mezi sebou a k dospělým úcta ke starším - naučit děti oslovovat sama sebe správným tvarem jména - interiorizovat systém neoslovuješ mě správným tvarem mého jména, neslyším tě - zvládat krizové situace, umět požádat o pomoc 8
Vést je k sociální a právní odpovědnosti za sebe a svá jednání - ochrana duševního vlastnictví - globální společenské problémy - člověk a morálka, člověk a dospívání - hledání sebe sama, náročné životní situace - právní řád, právní ochrana, trestní právo - příprava na pracovní uplatnění, životní perspektivy Vést k postojům proti rasismu, antisemitismu a xenofobii - podat dětem základní informace o těchto projevech, vysvětlit na příkladech Vést ke smysluplnému trávení volného času - výlety za poznáním do okolí - víkendové pobyty na horách - sportovní, výtvarné aktivity - letní a zimní tábory, rekreace, soustředění - účast na soutěžích, závodech a akcích pořádaných DD a mimo DD - účast na kulturních a společenských akcích - účast v zájmových kroužcích v DD a mimo DD - využití posilovny a tělocvičny v DD Znát nebezpečí internetu a elektronické komunikace - rizika sociálních sítí - zneužití osobních údajů na internetu - projevy kyberšikany a formy kyberšikany - pracovat na pravidlech v užívání internetu, které musí všichni dodržovat Dle nabídky a možností absolvovat nabídky projektů v přípravě na samostatný život - projekt KVIC Nový Jičín, Ostrava Vím, co chci Vím, jak na to - projekt OSU - projekt Startovné do života Učit děti takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě - uplatňování komplexně ve všech oblastech v PRODu - být sám odpovědný za kvalitu a stupeň vzdělání pro svůj budoucí život Provádět screening - formou dotazníků, a pokud budou odhaleny problémy a nedostatky v určité oblasti, zaměřit se na nápravu a řešení 9
Vymezení cílové skupiny: Pedagogičtí pracovníci Vedením DD je v září 2014 vypracován celoroční plán práce dalšího vzdělávání pedagogů, který bude dopracován v lednu 2015 po nové nabídce seminářů. V rámci tohoto vzdělávání se vychovatelé budou zúčastňovat seminářů, které pořádá KVIC Nový Jičín v Projektu Vím, co chci, Vím, jak na to, dále vzdělávání na OSU v Ostravě, SU v Opavě a UP v Olomouci a vzdělávací zařízení - Fakta s.r.o. Témata přednášek jsou vybírána tak, aby vycházela z potřeby pedagogických pracovníků ke konkrétním výchovným problémům, se kterými se budou v DD setkávat. Koordinátorem celoročního vzdělávání bude vedoucí vychovatelka Bc.Dana Grunerová (viz plán pedagogického vzdělávání). Veškerá témata budou doložena akreditací Osvědčením o absolvování patřičného semináře. V DD je zřízena Schránka důvěry, která bude ve svém provozu pokračovat. Děti zde mohou sdělovat anonymně své dotazy či podat informace k dané problematice. Samotné děti budou předem ujištěny, že přístup k informacím bude mít ředitel, který se všemi získanými informacemi bude zacházet diskrétně a citlivě. Pokud budou informace závažné, budou přijata vedením DD následná opatření s formami dalšího působení. Děti a mládež Strategie je zaměřena na všechny děti, které jsou v současné době v péči DD. Jedná se každoročně (kapacitně a věkem omezeno) o maximálně 48 dětí ve věku 3-26 let. Všechny děti pochází ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, mnohé z nich mají specifické vývojové poruchy učení a poruchy chování, fyzické či psychické handicapy. Děti s nařízenou ústavní výchovou byly svým biologickým rodičům odebrány z různých důvodů, ať už neplnění základních povinností rodiny či nízká sociální úroveň rodiny apod. Pochází velmi často z rodin, kde se negativní patologické jevy vyskytovaly a vyskytují, a proto mnoho dětí má posunuté vnímání normality těchto jevů. Děti v DD jsou velmi vnímavé a dožadují se všeho, čeho měly nedostatek, ne vždy vybíravou formou. Většina těchto dětí byla nucena rychleji dospět a v podmínkách, v jakých žily, se musely umět postarat samy o sebe. V nitru jsou to pořád děti, které mají plno snů, ať už reálných či naivně nesplnitelných. Jsou rozpolcené, protože samy nevědí, jak se vlastně chovat a kým být. Na dospělé ještě nejsou rozumově vyzrálí a na děti už zažily mnoho starostí. 10
Navržený způsob realizace Konkrétní aktivity: - každodenní komunikace vychovatel dítě - skupinové sezení, vlastní způsob realizace na týdenním hodnocení - 1 x za měsíc odměnit či zvýhodnit dítě nekuřáka /od 12let/, posunout věk. hranici - rozvíjení nadání a talentu konkrétního dítěte v dané oblasti - výlety za poznáním do blízkého i vzdáleného okolí - víkendové pobyty na horách, letní a zimní tábory o prázdninách - výtvarné, sportovní a společenské aktivity - účast v soutěžích a akcích pořádaných DD a mimo DD - účast v zájmových kroužcích v DD a mimo DD - zážitkové pobyty a workshopy dětí v rámci projektu KVIC Vím, co chci - brigády pro zletilé - důslednost a jednotnost při výchovném působení vychovatelů na RS - řešení návrhů a problémů na Dětské radě - celoroční mimořádná odměna a pochvala ředitele na Dětském shromáždění v jídelně u nekuřáků a vyzvednutí všech úspěšných dětí - využívání propagačních materiálů obdržené od metodika na každé rodinné skupině - literatura k dispozici u metodika prevence - možnost konzultace řešení problémů se školním metodikem prevence nebo kmenovými vychovateli 6. Měření efektivity programu Měření efektivity bude probíhat formou anonymních dotazníků a pohovorů. S konkrétními výsledky sociologického dotazníku bude seznámeno vedení DD a pedagogové na Pedagogické radě. Zde bude také stanoven další postup zajišťující ochranu dětí a další pomoc s ohledem na zjištěné skutečnosti. Dotazníky budou zaměřeny na zjištění těchto poznatků: - informovanost dětí a výskyt návykových látek v DD a na školách, které děti navštěvují - trávení volného času v DD, tak i mimo něj, zahrnutí volnočasových aktivit - výskyt rizikových forem chování v DD - informovanost dětí o problémech lidské sexuality (zahrnutí i sex. orientace) - otázky související s šikanou, kyberšikanou a agresivitou - na nový stav skutečností oproti školnímu roku 2013/14 11
Řešení pozitivního zjištění zneužívání návykových látek či výskyt některých dalších forem rizikového chování V případě, kdy prevence v dané oblasti bude neúčinná a děti se v DD nějakým způsobem dostanou ke zneužívání návykových látek či k dealerství, případně se dopustí jiných závažných rizikových projevů chování, bude přistoupeno k následným opatřením: - individuální pohovor s konkrétním jedincem - zabezpečení kontaktu na odborného specialistu, který bude nápomocen při řešení konkrétního případu - v případě dealerství dětí oznámení věci Policii ČR - nastane-li akutní situace, kdy je dítě DD prokazatelně ovlivněno drogou, ředitel DD ihned uvědomí Krajský úřad Moravskoslezského kraje, kontaktuje příslušné zdravotní zařízení a bude také informovat metodika prevence PPP - u problémových jedinců budou vychovatelé postupovat dle Vnitřního řádu DD - v závažných případech budeme úzce spolupracovat s Diagnostickým ústavem pro mládež v Ostravě a Dětským diagnostickým ústavem v Bohumíně. - školní metodik prevence DD naváže ihned úzkou spolupráci s metodikem prevence PPP - Mgr. L. Šimečkovou k řešení daného problému. S informacemi se bude zacházet velmi citlivě, a pokud to nebude nutné nebo v rozporu s Vnitřním řádem DD, nebudou se zveřejňovat. 12
7. Kontakt s jinými organizacemi Úspěšnost Minimálního preventivního programu DD Opava bude podmíněna také spoluprací s dalšími významnými subjekty, které mohou naše děti a mládež nějakým způsobem ovlivňovat. Kontakt bude zajišťovat Bc.Dana Grunerová, která v případě potřeby naváže osobní jednání: - s metodikem prevence PPP - Mgr. Lucií Šimečkovou - s PPP - s dětskou lékařkou a dětskou psychiatričkou - se sociálním odborem Městského úřadu v Opavě - s OSPODem - s lékařskou službou první pomoci (viz Krizový plán při mimořádných situacích DD) - s Policií ČR v Opavě, zde půjde především o případné řešení trestné činnosti dealerství, držení omamných látek, ale také šikanování, trestná činnost - s Městskou policií Opava 8. Závěr S celým Minimálním preventivním programem budou výchovní pracovníci DD Opava seznámeni na srpnové Pedagogické radě v roce 2014. Jednotlivé části tohoto projektu budou školním metodikem prevence čtvrtletně (dle potřeb i častěji) vyhodnocovány a v případě nutnosti upravovány a doplňovány. V případě zjištění či podezření na zneužití návykových látek dětmi v DD budou vychovatelé postupovat dle Krizového plánu (viz. Příloha ve ŠPS - Školní preventivní strategie) a v případě zjištění či podezření na šikanu budou postupovat dle Programu proti šikanování (viz. Příloha v MPP). Dana Grunerová, jako školní metodik prevence tohoto projektu, bude vést evidenci všech činností (zájmová činnost, zájmové kroužky, protidrogové přednášky, pedagogické vzdělávání, veškeré aktivity dětí nad rámec DD) a na konci roku předá zprávu o plnění Minimálního programu vedení DD. V Opavě 1.9.2014 Ředitel DD: Mgr. Milan Škrabal Zpracoval ŠMP: Bc. Dana Grunerová 13
Program proti šikanování Tento Program proti šikanování je součástí MMP Dětského domova a Školní jídelny v Opavě, příspěvkové organizace, Rybí trh 14, 746 01 Opava, pro školní rok 2013/2014. Na tvorbě a realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci dětského domova Za realizaci a hodnocení programu je odpovědný ředitel DD. Cílem programu je vytvořit v DD, resp. v každé rodinné skupině pohodové, klidné a bezpečné prostředí. Důležité je zaměřit se na vzájemné vztahy mezi dětmi a včasně rozpoznat projevy šikany mezi nimi. Šikana je opakované ponižování nebo omezování jedince nebo skupiny jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím agrese či manipulace, která se opírá právě o vnější znaky šikanování. Není radno ji podceňovat, protože její následky nejsou patrné nejen v rovině fyzické, ale zejména psychické. O to smutnější je skutečnost, že se jedná o velmi rozšířený problém, který se vyskytuje prakticky ve všech školách nebo školských zařízeních. Na straně agresorů zde obvykle stojí děti velmi egoistické, kterým dělá radost, pokud vidí utrpení druhého člověka. Obětí se častěji stávají děti, které se nějak odlišují od průměru. Charakteristický vnější rys šikany je dále: záměrnost jednání a nepoměr sil mezi agresorem a obětí (zpravidla vlastní fyzická síla, početní převaha agresorů; psychická převaha nad méně odolným jedincem) Důležité je rozpoznat problém co nejdříve a je tedy úkolem vychovatelů, aby věděli o možných projevech šikany. Kdy je tedy dobré zbystřit pozornost? Nápadné je, pokud dítě nehovoří o žádných kamarádech ze školy, s kamarády nechodí ven a většinu času se zdržuje v domově. Často je na dětech pozorovatelný strach a úzkost, zejména v době, kdy mají jít do školy. Dítě odkládá odchod z domova, do školy se snaží dostat co nejkratší cestou. Vidět můžeme i různé psychosomatické příznaky. Dítě nemá chuť k jídlu, často jej bolí hlava, má výkyvy nálad a častou nevolnost. Taktéž je podezřelé neklidné spaní provázené děsivými sny. Může se stát, že přestože dítě chodí do školy se svačinou, hladoví. Stejně tak je možné, že dítě vás žádá o peníze, aniž by uvedlo důvěryhodný důvod. Dítě může být apatické, nesoustředěné, bez zájmu o učení. Často odmítá sdělit, co jej trápí. 14
Krizový plán pro řešení šikanování 1. Řešení šikany v počátečním stádiu Jsou to situace, které DD zvládne řešit vlastními silami. Mezi ně patří, a v našem DD se vyskytují zejména: hádky mezi dětmi drobné fyzické (postrkování) a psychické (nadávky, pomluvy) napadání vyloučení dítěte z kolektivu Nastalou situaci řešíme těmito metodami: rozhovor s obětí (popř. oběťmi), agresorem (popř. agresory) a svědky o vzniklé situaci (co se stalo), nekonfrontovat je mezi sebou dopátrání se důvodu vzniku nastalé nežádoucí situace (proč se to stalo) zajištění ochrany oběti (pokud nastane více případů počáteční šikany a obětí je tentýž žák/tatáž žákyně, v případě našeho DD se role oběti a agresora často střídají) omluva agresora oběti 2. Řešení šikany v pokročilém stádiu Jsou to situace, které DD již nezvládne řešit vlastními silami a potřebuje pomoc odborných pracovníků zvenčí. Náš DD se zatím s projevy šikany v pokročilém stádiu nesetkal. Mezi projevy šikany v pokročilém stádiu patří: výbuch skupinového násilí vůči oběti kyberšikana hrubé fyzické (bití, loupež, sexuální násilí) a psychické napadání (vyhrožování, zesměšňování) Nastalou situaci řešíme těmito metodami: bezprostřední záchrana oběti (ošetření, uklidnění) zajištění agresora a svědků domluvení se s ostatními pedagogickými pracovníky na postupu řešení informovat rodiče oběti a agresora, při velmi závažných prohřešcích ihned informovat policii poskytnout oběti služby pracovníka prevence V Opavě 1.9.2014 Ředitel DD: Mgr. Milan Škrabal Zpracoval ŠMP: Bc. Dana Grunerová 15