Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha
TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS (2030) World EU-25.
Roční prevalence nemocí mozku v EU % Počet postižených (mil.) Alkoholová závislost 2,4 7,1 Drogová závislost 0,5 2,0 Psychotická porucha 0,8 3,6 Depresivní porucha 6,9 15,5 Bipolární porucha 0,9 2,4 Panická porucha 1,8 5,2 Agorafobie 1,3 3,9 Sociální fobie 2,3 6,6 Generalizová úzkostná porucha 1,7 5,8 Specifické fobie 6,4 18,4 Obsedantně kompulzivní porucha 0,7 2,6 Somatoformní porucha 6,3 18,9 Poruchy příjmu potravy 0,4 1,1 DUŠEVNÍ PORUCHY CELKEM 27,0 93 Wittchen a Jacobi, 2005
Roční náklady s/bez DP Welch et al. 2009
Celoživotní prevalence NCS-R Duševní poruchy USA % Věk začátku onemocnění (medián) Afektivní poruchy 20,8 30 Úzkostné poruchy 28,8 11 Návykové nemoci 14,6 20 Poruchy chování 24,8 11 Duševní poruchy 46,4 14 Kessler et al., 2005
Birth cohorts Shifting forward of age of onset
Detekce aneb kde hledat depresivní pacienty?
Typický věk nástupu depresivní poruchy Rate/100 5 4 3 2 1 0 Ženy Muži 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 Věk nástupu National Comorbidity Survey (N=8000)
Deprese a ženy 2x častější výskyt Nižší míra suicidality Vysoký výskyt v období porodu Ovlivnění potomků
Prevalence depresivních poruch u pacientů trpících chronickým onemocnění Alzheimerova choroba HIV 11% 12% Koronární choroby 17% Cévní mozkové příhody Infarkt myokardu Diabetes mellitus 23% 25% 27% Nádorová onemocnění 42% Parkinsonova choroba 51% Sutor B, et al. Mayo Clin Proc. 1998;73(4):329-337; Jiang et al, CNS Drugs, 2002
Cítil jste se v průběhu posledního měsíce na dně, depresivní, bez nálady nebo beznadějně? Ano x Ne Ztratil jste v průběhu posledního měsíce zájem nebo potěšení z aktivit, které Vám je obvykle přinášely? Ano x Ne Je-li odpověď dvakrát Ne, je diagnóza depresivní poruchy nepravděpodobná Je-li alespoň jedna odpověď Ano, je vhodné pokračovat v dalším klinickém vyšetření Ke stanovení diagnózy depresivní poruchy, je nezbytné, abychom u nemocného zjistili následující symptomy dle MKN-10. Mezi základní příznaky depresivní poruchy patří depresivní nálada, která je takového stupně, že je pro jedince naprosto nenormální, musí být přítomna po většinu dne a téměř každý den po dobu alespoň 2 týdnů, přičemž není ovlivněna okolnostmi. K dalším důležitým známkám patří ztráta zájmů a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší nebo je přítomen pocit snížené energie a zvýšená únavnost. K doprovodným příznakům patří: 1/ ztráta sebedůvěry a sebeúcty; 2/ neoprávněné sebevýčitky nebo přehnané a bezdůvodné pocity viny; 3/ nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď; 4/ vracející se myšlenky na smrt nebo sebevraždu, nebo jakékoliv sebevražedné jednání; 5/ snížená schopnost myslet nebo se soustředit, jako je například nerozhodnost nebo váhavost; 6/ změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo retardací, pro níž máme objektivní důkaz (chování nemocného při vyšetření, popis chování jinými osobami); 7/ poruchy spánku jakéhokoliv druhu (nejčastěji ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou často spojené s těžšími depresivními prožitky v ranních hodinách); 8/ změna chuti k jídlu (zvýšená nebo snížená s odpovídající změnou hmotnosti); 9/ zřetelná ztráta libida. Minimálně přítomny 2 ze 3 základních a 1či 2 ze 7 přídatných, dohromady 4 z 10 po dobu minimálně 14 dní!
STAR*D (Sequenced Treatment Alternatives to Relieve Depression) Kumulativní remise 67% po 4 léčbách, po korekci relapsy 43%
Riziko rekurence roste s každou další epizodou deprese! První epizoda Druhá epizoda Třetí epizoda 0% 20% 40% 60% 80% 100% Keller MB 1999
Doporučené trvání léčby deprese 6 měsíců 1 epizoda 2 roky 2 epizody celoživotně 4 a více epizod 5 let 3 epizody Ke stupni 2 přistupujeme také v případě, že: -předchází vážný suicidální pokus - je přítomna pozitivní rodinná zátěž depresivní poruchy - nemocný je věku 65 let a starší - remise neúplná - rezistence k léčbě
Novinky a moderní trendy výzkumu
Dlouhodobé změny v mozku při depresi Hipokampus Narušená epizodická paměť Závisí na délce onemocnění Narušená neurogeneze?
Stav po CMP a escitalopram Jorge et al., 2010
Srovnání účinnosti a snášenlivosti antidepresiv Cipriani et al, Lancet 2009; 373(9665):746-58.
Chemický vzorec citalopramu NC O CH N 3 CH3 F asymetrický (chirální) uhlík Höschl & Švestka, Expert Rev Neurotherapeutics 2008;8:537-52.
Selektivita escitalopramu SERT = serotoninový transportér inhibice reuptake 5-HT 1D receptorová aktivita 5-HT 2B 5-HT 5A 5-HT 1B 5-HT 1F 5-HT 1A 5-HT 2A 5-HT 1E 5-HT 7
Účinek citalopramu na SERT escitalopram ((S)-citalopram) S S Presynaptický terminál SERT Alosterické vazební Primární vazební místo serotonín místo Synaptická štěrbina Sánchez et al, ECNP 2003
Účinek citalopramu na SERT Presynaptický terminál citalopram ((S) + (R)-citalopram) SERT Alosterické väzbové miesto sérotonín Primárne väzbové miesto Synaptická štrbina escitalopram ((S)-citalopram) R ( - ) S S S Sánchez et al, ECNP 2003
Reakce na léčbu dle předchozí Anders et al., 2008
Závěr Depresivní a úzkostné poruchy jsou významnou zátěží společnosti Existují prokázané způsoby léčby včetně jejího trvání Neurobiologický účinek antidepresiv je komplexní Escitalopram je jednou z nejúčinnějších a costefektivních terapeutických modalit léčby depresivních poruch
Děkuji za pozornost