Digitální deníky 7: Ničitel soukromí v práci? Sociální média! Podle 23 % Čechů má jejich společnost zavedená pravidla proti kyberšikaně. 47 % netuší, zda něco takového u nich ve firmě existuje. Naproti tomu v Austrálii ví o firemních pravidlech proti šikaně 57 % respondentů. 37 % Čechů se domnívá, že jsou jejich zaměstnavatelé zodpovědní za to, jak se ve své pracovní době chovají na sociálních sítích. V Kanadě si to samé myslí 63 % respondentů. Pouze 1/10 Čechů si myslí, že jejich zaměstnavatel nese zodpovědnost také za to, jak se chovají na sociálních sítích mimo svou pracovní dobu. Ve Francii má stejný názor dvakrát větší podíl respondentů. V porovnání s ostatními zkoumanými státy jsou Češi shovívavější v tom, co pro ně znamená kyberšikana. Např. 56 % Čechů považuje kritizování kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace za kyberšikanu. Toto číslo je nejnižší ze všech zkoumaných států. V Austrálii si to např. myslí dokonce 85 % respondentů. Jeden z deseti českých respondentů objevil, že na sociálních sítích vznikla tajná diskuze o jeho osobě vyvolaná někým z kolegů. Naproti tomu se pouze 5 % respondentů z České republiky stalo terčem nechtěných milostných návrhů prostřednictvím digitální komunikace. Pro porovnání tuto zkušenost má například 10 % dospělých Američanů. Stejně tak bylo dvakrát méně Čechů (7 %) obětí pomluv, které v kanceláři kolovaly pomocí digitální komunikace (tento zážitek má 14 % Američanů). 54 % Čechů by si s kolegou, který je po internetu šikanuje, promluvilo tváří v tvář na pracovišti. V Německu by osobní konfrontaci volilo 65 %, naopak ve Španělsku jen 38 %. 22 % Čechů by tuto situaci řešilo napřímo mimo prostory firmy. 41 % Čechů by šikanu řešilo se svým nadřízeným či personalistou, na Novém Zélandu by tuto variantu volilo 70 % zaměstnanců. 12 % českých zaměstnanců se cítilo trapně, když se na sociálních sítích objevily jejich nevhodné fotografie či videa z firemních akcí. Například v sousedním Německu tento pocit zažilo jen 5 % zaměstnanců. Stejná část respondentů (12 %) zažila situaci, kdy proti nim nebo proti jejich kolegovi jejich nadřízený použil nějakou informaci, kterou našel na sociální síti. To je nejvíce ze všech zkoumaných států, např. v Německu se se stejnou situací setkalo jen 5 % zaměstnanců.
36 % českých zaměstnanců si myslí, že sociální média narušila soukromí na pracovišti. To je nejméně ze všech zkoumaných zemí. Např. ve Velké Británii a v USA si to myslí 64 % respondentů. Téměř 60 % Čechů, kteří pocítili narušení svého soukromí na pracovišti kvůli sociálním médiím, si začalo dávat větší pozor na to, co zveřejňují a pouze 20 % z nich přestalo zveřejňovat takové obsahy úplně. Naproti tomu ve Francii se takovým obsahům zcela vyhýbá 40 % respondentů. 23 % Čechů přijalo žádost od svého kolegy na sociální síti, i když ji ve skutečnosti přijmout nechtěli. To je společně s Francií nejmenší procento. V Itálii je to o 11 % více.
1. Jste si vědomi toho, že jsou ve Vaší firmě zavedena pravidla proti kyberšikaně na pracovišti? (výsledky podle jednotlivých zemí) Firma má detailní pravidla proti kyberšikaně Ve firmě neexistují pravidla proti kyberšikaně 37% 51% 44% 57% 39% 41% 20% 23% 30% 41% 23% 25% 14% 20% 13% 20% 23% 31% 42% 33% 21% 30% Nevím 38% 36% 37% 30% 41% 36% 48% 35% 37% 38% 47% Podle 23 % Čechů má jejich společnost zavedená pravidla proti kyberšikaně. 47 % netuší, zda něco takového u nich ve firmě existuje. Naproti tomu v Austrálii ví o firemních pravidlech proti šikaně 57 % respondentů. Jste si vědomi toho, že jsou ve Vaší firmě zavedena pravidla proti kyberšikaně na pracovišti? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Firma má detailní pravidla proti kyberšikaně Ve firmě neexistují pravidla proti kyberšikaně 37% 25% 36% 39% 47% 45% 45% 51% 56% 49% 25% 37% 27% 27% 20% 17% 18% 10% 7% 15% Nevím 38% 38% 37% 34% 33% 38% 36% 39% 37% 36% Pouze jedna čtvrtina malých společností má zavedená pravidla proti kyberšikaně. Naproti tomu většina společností s více než 10.000 zaměstnanci tato pravidla zavedená má.
2. Myslíte si, že je Vaše společnost zodpovědná za chování svých zaměstnanců na internetových sociálních sítích během pracovní doby? (výsledky podle jednotlivých zemí) Ano 50% 60% 61% 53% 51% 63% 44% 27% 53% 48% 37% Ne 50% 40% 39% 47% 49% 37% 56% 73% 47% 52% 63% 37 % Čechů se domnívá, že jsou jejich zaměstnavatelé zodpovědní za to, jak se ve své pracovní době chovají na sociálních sítích. V Kanadě si to samé myslí 63 % respondentů. Myslíte si, že je Vaše společnost zodpovědná za chování svých zaměstnanců na internetových sociálních sítích během pracovní doby? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Ano 50% 44% 54% 48% 53% 55% 57% 50% 51% 52% Ne 50% 56% 46% 52% 47% 45% 43% 50% 49% 48% Zaměstnanci větších firem si častěji myslí, že je jejich zaměstnavatel zodpovědný za jejich chování na sociálních sítích během pracovní doby.
3. Myslíte si, že je Vaše společnost zodpovědná za chování svých zaměstnanců na internetových sociálních sítích mimo pracovní dobu? (výsledky podle jednotlivých zemí) Ano 16% 18% 19% 16% 9% 20% 22% 11% 19% 16% 11% Ne 84% 82% 81% 84% 91% 80% 78% 89% 81% 84% 89% Pouze 1/10 Čechů si myslí, že jejich zaměstnavatel nese zodpovědnost za to, jak se chovají na sociálních sítích mimo svou pracovní dobu. Ve Francii má stejný názor dvakrát větší podíl respondentů. Myslíte si, že je Vaše společnost zodpovědná za chování svých zaměstnanců na internetových sociálních sítích mimo pracovní dobu? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Ano 16% 12% 20% 19% 14% 18% 19% 20% 20% 17% Ne 84% 88% 80% 81% 86% 82% 81% 80% 80% 83% Zaměstnanci větších firem se častěji domnívají, že je jejich zaměstnavatel zodpovědný za jejich chování na sociálních sítích i mimo pracovní dobu.
4. Co z následujícího považujete za kyberšikanu? (výsledky podle jednotlivých zemí) Kritizování kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace (e-mail, messaging, sociální media nebo SMS) Zveřejňování negativních komentářů o vzhledu kolegů na fotkách z firemních akcí zveřejněných na sociálních médiích Zesměšňování kolegy kvůli jeho chování na soukromé akci pomocí digitální komunikace Posílání nepříjemných nebo hanlivých komentářů kolegovi nebo o kolegovi prostřednictvím digitální komunikace 69% 73% 73% 85% 80% 78% 63% 67% 54% 63% 56% 79% 88% 83% 89% 90% 87% 74% 79% 59% 68% 69% 66% 63% 66% 76% 70% 75% 60% 70% 50% 64% 60% 82% 93% 85% 91% 93% 88% 74% 80% 72% 81% 65% V porovnání s ostatními zkoumanými státy jsou Češi shovívavější v tom, co pro ně znamená kyberšikana. Např. 56 % Čechů považuje kritizování kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace za kyberšikanu. Toto číslo je nejnižší ze všech zkoumaných států. V Austrálii si to např. myslí dokonce 85 % respondentů.
Co z následujícího považujete za kyberšikanu? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Kritizování kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace (email, messaging, sociální media nebo SMS) Zveřejňování negativních komentářů o vzhledu kolegů na fotkách z firemních akcí zveřejněných na sociálních médiích Zesměšňování kolegy kvůli jeho chování na soukromé akci pomocí digitální komunikace Posílání nepříjemných nebo hanlivých komentářů kolegovi nebo o kolegovi prostřednictvím digitální komunikace 69% 66% 69% 67% 70% 70% 75% 73% 67% 69% 79% 77% 76% 77% 83% 82% 83% 81% 77% 78% 66% 64% 61% 66% 68% 65% 73% 66% 64% 63% 82% 80% 80% 77% 84% 84% 87% 85% 85% 86% Bez ohledu na velikost firmy se zaměstnanci více méně shodují v tom, co považují za kyberšikanu.
5. Zažili jste někdy na pracovišti něco z následujícího? (výsledky podle jednotlivých zemí) Urážka od kolegy pomocí digitální komunikace (e-mail, messaging, sociální media nebo SMS) Objevení tajné diskuse o Vaší osobě probíhající mezi kolegy prostřednictvím digitální komunikace Kolování pomluv o Vaší osobě v kanceláři pomocí digitální komunikace Obdržení nechtěných milostných návrhů vyjádřených prostřednictvím digitální komunikace 9% 10% 15% 10% 11% 9% 6% 9% 5% 5% 9% 10% 8% 11% 8% 10% 13% 9% 14% 7% 9% 10% 8% 8% 14% 10% 9% 8% 8% 7% 5% 6% 7% 6% 7% 10% 7% 4% 5% 4% 7% 8% 6% 5% Jeden z deseti českých respondentů objevil, že na sociálních sítích vznikla tajná diskuze o jeho osobě vyvolaná někým z kolegů. Naproti tomu se pouze 5 % respondentů z České republiky stalo terčem nechtěných milostných návrhů prostřednictvím digitální komunikace. Pro porovnání tuto zkušenost má například 10 % dospělých Američanů. Stejně tak bylo dvakrát méně Čechů (7 %) obětí pomluv, které v kanceláři kolovaly pomocí digitální komunikace (tento zážitek má 14 % Američanů).
Zažili jste někdy na pracovišti něco z následujícího? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Urážka od kolegy pomocí digitální komunikace (e-mail, messaging, sociální media nebo SMS) Objevení tajné diskuse o Vaší osobě probíhající mezi kolegy prostřednictvím digitální komunikace Kolování pomluv o Vaší osobě v kanceláři pomocí digitální komunikace Obdržení nechtěných milostných návrhů vyjádřených prostřednictvím digitální komunikace 9% 8% 10% 8% 12% 13% 10% 7% 9% 9% 10% 8% 11% 8% 16% 10% 13% 13% 8% 8% 8% 7% 8% 8% 11% 12% 12% 8% 10% 10% 6% 4% 7% 9% 10% 9% 10% 7% 7% 7% Kyberšikana je méně častá v menších firmách pouze 7 % zaměstnanců bylo obětí pomluv kolujících prostřednictvím digitálních médií mezi kolegy v kanceláři. Naproti tomu ve větších firmách s 1.000 10.000 zaměstnanci má tuto zkušenost 12 % respondentů. Zaměstnanci malých firem jsou také méně často terčem nechtěných milostných návrhů.
6. Co byste dělali, kdybyste se stali obětí šikany ze strany kolegy pomocí digitální komunikace? (výsledky podle jednotlivých zemí) Šikaně ze strany kolegy bych čelil(a) přímo pomocí digitální komunikace Šikaně ze strany kolegy bych čelil(a) tváří v tvář na pracovišti Šikaně ze strany kolegy bych čelil(a) tváří v tvář mimo pracoviště Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s ostatními kolegy pomocí digitální komunikace Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s ostatními kolegy na pracovišti Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s ostatními kolegy mimo pracoviště Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s manažerem / personalistou 11% 9% 12% 8% 11% 11% 14% 14% 11% 8% 11% 51% 47% 44% 51% 54% 47% 56% 65% 52% 38% 54% 20% 12% 20% 11% 13% 19% 25% 26% 34% 21% 22% 5% 6% 7% 3% 7% 6% 4% 5% 5% 5% 4% 23% 23% 19% 21% 27% 20% 29% 33% 20% 16% 23% 12% 12% 9% 11% 12% 10% 18% 15% 13% 12% 11% 58% 69% 61% 66% 70% 65% 55% 53% 39% 63% 41% Vzal(a) bych si den volna 4% 2% 6% 6% 5% 2% 6% 4% 4% 2% 2% 54 % Čechů by si s kolegou, který je po internetu šikanuje, promluvilo tváří v tvář na pracovišti. V Německu by osobní konfrontaci volilo 65 %, naopak ve Španělsku jen 38 %. 22 % Čechů by tuto situaci řešilo napřímo mimo prostory firmy. 41 % Čechů by šikanu řešilo se svým nadřízeným či personalistou, na Novém Zélandu by tuto variantu volilo 70 % zaměstnanců.
Co byste dělali, kdybyste se stali obětí šikany ze strany kolegy pomocí digitální komunikace? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Šikaně ze strany kolegy bych čelil(a) přímo pomocí digitální komunikace Šikaně ze strany kolegy bych čelil(a) tváří v tvář na pracovišti Šikaně ze strany kolegy bych čelil(a) tváří v tvář mimo pracoviště Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s ostatními kolegy pomocí digitální komunikace Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s ostatními kolegy na pracovišti Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s ostatními kolegy mimo pracoviště Šikanu ze strany kolegy bych řešil(a) s manažerem / personalistou 11% 10% 12% 12% 12% 11% 14% 14% 12% 8% 51% 54% 51% 48% 54% 49% 50% 45% 49% 53% 20% 22% 20% 22% 17% 20% 19% 16% 21% 20% 5% 4% 4% 5% 7% 7% 6% 7% 8% 5% 23% 23% 24% 23% 27% 26% 23% 25% 29% 20% 12% 12% 14% 12% 11% 16% 12% 13% 8% 13% 58% 53% 57% 54% 55% 64% 66% 72% 63% 60% Vzal(a) bych si den volna 4% 4% 2% 2% 3% 2% 2% 4% 2% 7% Bez ohledu na velikost firmy by nejvíce zaměstnanců kyberšikanu ze strany svého kolegy řešilo se svým nadřízeným či s personalistou. O něco větší tendenci k tomu, obrátit se na svého nadřízeného, mají zaměstnanci větších firem.
7. Stalo se Vám někdy, že jste se cítil(a) trapně kvůli fotografiím či videím z firemní akce zveřejněným na sociální síti? (výsledky podle jednotlivých zemí) Ano 11% 14% 10% 10% 9% 10% 8% 5% 11% 19% 12% Ne 89% 86% 90% 90% 91% 90% 92% 95% 89% 81% 88% 12 % Čechů se cítilo trapně, když se na sociálních sítích objevily jejich nevhodné fotografie či videa z firemních akcí. Například v sousedním Německu tento pocit zažilo jen 5 % zaměstnanců. Stalo se Vám někdy, že jste se cítil(a) trapně kvůli fotografiím či videím z firemní akce zveřejněným na sociální síti? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Ano 11% 9% 14% 13% 15% 12% 13% 11% 10% 7% Ne 89% 91% 86% 87% 85% 88% 87% 89% 90% 93% Zaměstnanci v menších firmách se méně často cítí trapně kvůli fotografiím či videím z firemní akce zveřejněným na sociálních sítích.
8. Stalo se Vám někdy, že proti Vám nebo Vašemu kolegovi Váš nadřízený použil nějakou informaci, kterou našel na sociální síti? (výsledky podle jednotlivých zemí) Ano 9% 9% 13% 8% 9% 9% 9% 5% 8% 9% 12% Ne 91% 91% 87% 92% 91% 91% 91% 95% 92% 91% 88% 12 % Čechů zažilo situaci, kdy proti nim nebo proti jejich kolegovi jejich nadřízený použil nějakou informaci, kterou našel na sociální síti. To je nejvíce ze všech zkoumaných států, např. v Německu se se stejnou situací setkalo jen 5 % zaměstnanců. Stalo se Vám někdy, že proti Vám nebo Vašemu kolegovi Váš nadřízený použil nějakou informaci, kterou našel na sociální síti? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Ano 9% 7% 11% 8% 11% 11% 13% 11% 8% 6% Ne 91% 93% 89% 92% 89% 89% 87% 89% 92% 94% Zaměstnanci malých firem se méně často se tkávají s tím, že by jejich nadřízení proti nim použili nějakou informaci, kterou našli na sociální síti.
9. Myslíte si, že sociální média narušila soukromí na pracovišti? (výsledky podle jednotlivých zemí) Ano 53% 64% 64% 62% 60% 61% 45% 38% 42% 53% 36% Ne 47% 36% 36% 38% 39% 40% 55% 62% 58% 47% 64% 36 % českých zaměstnanců si myslí, že sociální média narušila soukromí na pracovišti. To je nejméně ze všech zkoumaných zemí. Např. ve Velké Británii a v USA si to myslí 64 % respondentů. Myslíte si, že sociální média narušila soukromí na pracovišti? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Ano 53% 50% 52% 56% 53% 57% 55% 59% 52% 53% Ne 47% 50% 48% 44% 47% 43% 45% 41% 48% 47% Zaměstnanci malých firem (1-99 zaměstnanců) mají o něco menší pocit, že sociální média narušila jejich soukromí na pracovišti, než zaměstnanci firem větších a velkých.
Opatření, která přijali zastánci názoru, že sociální média narušila soukromí na pracovišti (výsledky podle jednotlivých zemí) Respondenti si dávají větší pozor na to, co na sociálních sítích zveřejňují Respondenti omezili zveřejňování komentářů, které narušili jejich soukromí na pracovišti Respondenti se zcela vyhýbají zveřejňování komentářů, které narušili jejich soukromí na pracovišti 53% 53% 54% 52% 58% 58% 29% 49% 59% 53% 59% 23% 18% 23% 25% 22% 19% 31% 13% 21% 35% 21% 24% 29% 22% 23% 19% 23% 40% 37% 21% 12% 20% Téměř 60 % Čechů, kteří pocítili narušení svého soukromí na pracovišti kvůli sociálním médiím, si začalo dávat větší pozor na to, co zveřejňují a pouze 20 % z nich přestalo zveřejňovat takové obsahy úplně. Naproti tomu ve Francii se takovým obsahům zcela vyhýbá 40 % respondentů. Opatření, která přijali zastánci názoru, že sociální média narušila soukromí na pracovišti (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Respondenti si dávají větší pozor na to, co na sociálních sítích zveřejňují Respondenti omezili zveřejňování komentářů, které narušili jejich soukromí na pracovišti Respondenti se zcela vyhýbají zveřejňování komentářů, které narušili jejich soukromí na pracovišti 53% 53% 60% 57% 54% 51% 53% 55% 68% 43% 23% 23% 20% 23% 25% 25% 22% 27% 13% 25% 24% 24% 20% 21% 21% 24% 25% 19% 19% 33% Většina respondentů v malých i větších firmách si nyní dává větší pozor na to, které obsahy na sociálních sítích zveřejňuje.
10. Přijali jste někdy žádost Vašeho kolegy na sociální síti, i když jste ji přijmout nechtěli? (výsledky podle jednotlivých zemí) Ano 27% 28% 28% 26% 27% 24% 23% 24% 34% 30% 23% Ne 73% 72% 72% 74% 73% 76% 77% 76% 66% 70% 77% 23 % Čechů přijalo žádost od svého kolegy na sociální síti, i když ji ve skutečnosti přijmout nechtěli. To je společně s Francií nejmenší procento. V Itálii je to o 11 % více. Přijali jste někdy žádost Vašeho kolegy na sociální síti, i když jste ji přijmout nechtěli? (výsledky podle počtu zaměstnanců ve firmě) 50.000 + Ano 27% 24% 33% 29% 32% 30% 28% 26% 31% 23% Ne 73% 76% 67% 71% 68% 70% 72% 74% 69% 77% Více než ¼ zaměstnanců někdy přijala žádost svého kolegy na sociální síti, i když ji ve skutečnosti přijmout nechtěli. V malých firmách s 1 99 zaměstnanci je tento podíl menší.