MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA VI 2015
Dobruška pøed sto lety... Høbitov u kostela sv. Václava
Dobrušský zpravodaj str. 1 Nadaèní fond na podporu bezpeènosti a mìsto Dobruška si Vás dovolují pozvat na DEN BEZPEÈNOSTNÍCH A ZÁCHRANNÝCH SLOŽEK IZS v pátek 12. èervna 2015 na námìstí F. L. Vìka v Dobrušce pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Bc. Lubomíra France Program: od 8.30 hodin vystoupení mažoretek a dìtského souboru Melounci v 9 hodin slavnostní zahájení od 14 hodin Hudba Hradní stráže a Policie Èeské republiky po celý den netradièní ukázky a prezentace IZS pro školy a širokou veøejnost Program letošního 8. roèníku zaène již v 8.30 hodin vystoupením mažoretek a dìtského taneèního souboru Melounci. V 9 hodin pak probìhne oficiální slavnostní zahájení akce za úèasti mnoha významných hostù. V bohatém programu i letos nebudou chybìt netradièní statické i praktické ukázky moderní a historické techniky, zbraní a dalšího vybavení jednotlivých složek IZS. Veøejnosti bude napøíklad prezentována špièková technika Armády ÈR, kterou pro tento úèel povolil pøedvést náèelník Generálního štábu Armády Èeské republiky arm. gen. Ing. Petr Pavel, M.A., vèetnì pøeletu letecké techniky nad mìstem. Zásahová jednotka krajského øeditelství policie Královéhradeckého kraje mimo jiné provede ukázku zásahu v budovì proti ozbrojené osobì s rukojmím. Pøíslušníci hasièského záchranného sboru poprvé v Dobrušce pøedstaví kontejner pro nouzové pøežití obyvatelstva s oznaèením KNP 50 a speciální ochranné obleky pro likvidaci nebezpeèných látek. Ve Spoleèenském centru Kinì 70 pak bude k vidìní unikátní výstava modelù letadel, lodí a ruèních palebných zbraní. V promítacím sále si zájemci mohou zastøílet na laserové støelnici nebo si prohlédnout opravdového pyrotechnika èi odstøelovaèe. Ve stánku zdraví Zdravotní pojiš ovny MVÈR 211 si dospìlí mohou nechat porovnat vybrané tìlesné hodnoty. Pozornost bude také pøitahovat stánek Generali Pojiš ovny s možností vyzkoušet si jízdu na tzv. simulátoru nárazu. Spoleènost Matrix, a. s. Autocentrum Lipovka pøedvede vozidlo Škoda Superb nové modelové øady. Nebude chybìt i exhibièní vystoupení se zbranìmi jednotky Èestné stráže Posádkového velitelství Praha nebo požární útok hasièské pøípravky. Vyvrcholením programu pak od 14 hodin bude koncert Hudby Hradní stráže a Policie Èeské republiky se zpìváky Tomášem Savkou a Gábinou Urbánkovou, která s velkým úspìchem koncertovala v mnoha zemích po celém svìtì. V prùbìhu dne probìhne také øada soutìží o zajímavé ceny. Obèerstvení zajištìno. Vstup zdarma. Mediálním partnerem akce je Hitrádio Magic. Podrobné informace o programu získáte na webových stránkách mìsta. Akce je poøádána za podpory Královéhradeckého kraje. Bc. Jaroslav Boøek, krizové øízení
Dobrušský zpravodaj str. 2 Zprávy z radnice Rada mìsta Dobrušky na svých zasedáních 1., 14., 23. a 29. dubna 2015 schválila uzavøení pojistné smlouvy na pojištìní majetku mìsta od 3. 4. 2015 do 2. 4. 2018, podání žádosti na Ministerstvo kultury ÈR o poskytnutí úèelové dotace ve výši 75.000 Kè v Programu regenerace mìstských památkových rezervací a mìstských památkových zón ÈR, objednání instalace bezpeènostního zábradlí vyústìní Javorové ulice v Dobrušce na silnici I/14, zapùjèení mìstského mobiliáøe na akci Majáles Dobruška 2015 dne 2. 5. 2015 v areálu Staroèeského pivovárku v Dobrušce a na akci Orlické Ozvìny dne 30. 5. 2015 v areálu Staroèeského pivovárku v Dobrušce, nominaci starosty Ing. Mgr. Petra Tojnara do dozorèí rady Destinaèní spoleènosti Orlické hory a Podorlicko, Rychnov nad Knìžnou, podepsání memoranda o spolupráci v rámci projektu Adaptace sídel na zmìnu klimatu spolu s koordinátorem projektu spoleèností Civitas per Populi, o. p. s., Hradec Králové, uzavøení smlouvy o dílo se spoleèností Lesní taxaèní spoleènost, s. r. o., Hradec Králové, na zpracování lesního hospodáøského plánu pro LHC Mìstské lesy Dobruška na období 1. 1. 2016 31. 12. 2025, úèetní závìrky pøíspìvkových organizací zøízených mìstem Dobruškou (MŠ J. A. Komenského, ZŠ Františka Kupky, ZŠ Pulická, Dùm dìtí a mládeže a Základní umìlecká škola) za úèetní období roku 2014, objednání doskoèištì pro skok vysoký, vzor Veøejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, na jejímž základì budou poskytovány dotace z rozpoètu mìsta Dobrušky, vzor Žádosti o poskytnutí dotace z rozpoètu mìsta Dobrušky a vzorový formuláø Vyúètování dotace, urèený k vyúètování dotace poskytnuté na základì veøejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, podání žádosti na poskytnutí dotace z grantového programu ŠKODA Auto z podprogramu Dopravní bezpeènost v obcích pod názvem Zvýšení dopravní bezpeènosti ve mìstì Dobrušce a pøidružených obcích, nákup 1 ks defibrilátoru LIFEPAK 1000 bez zobrazení EKG pro potøeby Jednotky SDH mìsta Dobrušky a další usnesení. Podrobnìjší výpisy z usnesení orgánù mìsta, které v této rubrice uvádíme, najdete na www.mestodobruska.cz. zh Kulturní a sportovní akce v mìsíci èervnu S blížícím se létem pøibývá vždy kulturních a sportovních akcí, které se v Dobrušce a okolí konají pod otevøeným nebem. Nejinak tomu bude i letos. Zde jsme pro Vás pøipravili struèný pøehled i popis tìch nejzajímavìjších. Pohádkový les Na sobotu 6. èervna pøipravuje Dùm dìtí a mládeže v Dobrušce tradièní PO- HÁDKOVÝ LES, který probìhne opìt na táborové základnì v Mìlèanech. Na start je možné pøijít mezi 10. 12. hodinou. Na témìø hodinové procházce pak bude na dìti èekat dvacítka pohádkových postav. Za drobné úkoly bude v cíli každý úèastník odmìnìn diplomem, perníèkem a sladkou odmìnou pøímo od pohádkové babièky. Startovné za jednoho dítì je 30 Kè (dospìlí neplatí). Obèerstvení zajištìno. Den bezpeènostních a záchranných složek IZS Pátek 12. èervna na námìstí F. L. Vìka více na první stranì zpravodaje.
Dobrušský zpravodaj str. 3 Dobruška FEST 2015 Od pátku 19. èervna až do nedìle 21. èervna tomu bude letos již po páté, kdy bude mìsto Dobruška hostitelem víkendu plného netradièních venkovních her a aktivit, dobré muziky a spousty zábavy. Areál Mìstského stadionu Václava Šperla pøivítá znovu po roce Dobruška FEST. Stejnì jako vloni otevøou festivalové brány žáci a kantoøi dobrušských základních a støedních škol. Od páteèního rána do cca 13 hodin je pøipraven program výhradnì pro nì. Více než 50 animátorù se bude opìt po celý pátek i sobotu vìnovat seznamování s jednotlivými hrami a aktivitami, které lze venku provozovat. Bìhem soboty 20. èervna pak probìhne hned sedm amatérských turnajù, do kterých se lze také pøihlásit. Letos se bude soutìžit ve hrách: kubb, mölkky, kanjam, free croquet, stolní fotbal, extrémní golf a disc golf. K dalším aktivitám, které si bude možné vyzkoušet, bude patøit napøíklad speedminton, indo board, petanque, žonglování, lanové centrum, mnohé další. O program pro nejmenší návštìvníky se postará velký dìtský koutek Mateøského centra Hastrmánek, pro ty starší pak pøipraví zajímavé netradièní aktivity volnoèasové centrum Vješák. Novinkou pro letošek bude také velký partystan se spoleèenskými a deskovými hrami spoleènosti Mindok. Kompletnì celý festivalový areál bude opìt umìle osvìtlen, a tak si lze hrát a trénovat na høištích po celou páteèní i sobotní noc. I doprovodný hudební program bude více než bohatý. Páteèní veèer bude ladìn do latinsko amerických rytmù, který obstará kapela Maradona Jazz spolu s DJ Baltazarem. Sobotní hudební festival startuje už ve 13 hodin a jako obvykle zaèíná Stará Parta. V prùbìhu odpoledne se vystøídají kapely Adambe z Prahy, Gpoint funkction z Rychnova nad Knìžnou a královéhradecká VYHOUKANÁ SOWA. Veèerní program zahájí od 20 hodin legenda èeského reggae kapela ŠVIHADLO, na kterou naváže dobrušská Èí je to vina?. O pùlnoci pak vystoupí další èeská pop rocková legenda: kapela SCHODIŠTÌ, která se proslavila spíše pod svým pùvodním názvem Nahoru po schodišti dolù band. Hudební program zakonèí pražská sestava PayaNoia. Pøestávky mezi kapelami vyplní mažoretky Tyrkys Dobruška. Chystá se i nìkolik dalších pøekvapení. Festival je zamìøen úplnì na každého, kdo má rád dobrou muziku, pøírodu a zábavu v ní. Stejnì jako v pøedchozích letech je vstupné po celou dobu konání dobrovolné a celé poputuje na podporu dobrušským organizacím, které se vìnují volnoèasovým aktivitám mládeže. Dobruška FEST 2015 zaèíná v pátek 19. èervna. Kompletní informace najdete na webu www.dobruskafest.cz Koncert AC/DC revival V pátek 26. èervna se na dobrušském námìstí F. L. Vìka opìt rozezní tóny rockové muziky. V letošním roce naše mìsto navštíví v rámci tradièních revivalových koncertù australská legenda kapela AC/DC. Jedineèné více než dvouhodinové vystoupení v podání kapely AC/CZ z Ostravy zaèíná ve 21 hodin. Už od 19 hodin se však o pøedprogram postará lokální rocková kapela. Bohaté obèerstvení je zajištìno. Letní kino Letní kino v areálu letního koupalištì v Dobrušce nabídne první letošní filmová pøedstavení už poslední èervnový víkend. Po loòském zkušebním provozu, kdy bylo nutné zjistit, jaké filmy budou patøit k tìm navštìvovanìjším, se do programu dostanou spíše ty mladší filmy. Nebudou však pochopitelnì chybìt ani filmové klasiky. Promítat se bude vždy od støedy do soboty tedy 4 v týdnu. Nezbývá tedy než pøijít,
Dobrušský zpravodaj str. 4 usadit se pohodlnì do køesla, objednat si svùj oblíbený nápoj a zábava zaèíná...! Kvalitní zvuk a plátno o šíøce pøesahující 5 metrù je zárukou opravdu skvìlé podívané. Kompletní program letního kina najdete v prùbìhu èervna na webových stránkách mìsta Dobrušky a také na facebookovém profilu Kulturních a sportovních zaøízení. Program na èerven: støeda 24. 6. od 21.30 hodin: Díra u Hanušovic ètvrtek 25. 6. od 21.30 hodin: Sin City: Ženská pro kterou bych vraždil pátek 26. 6. od 21.30 hodin: Stoletý staøík, který vylezl z okna a zmizel sobota 27. 6. od 21.30 hodin: Andìlé všedního dne Mgr. Petr Poláèek vedoucí Kulturních a sportovních zaøízení mìsta Dobrušky Mìsto Dobruška Vás srdeènì zve na koncert AC/DC revival v pátek 26. èervna 2015 na námìstí F. L. Vìka v Dobrušce Podrobnosti v pøedešlém èlánku. Adaptace sídel na zmìnu klimatu Dne 28. dubna v odpoledních hodinách probìhl v Dobrušce happening v rámci projektu Adaptace sídel na zmìnu klimatu, do nìhož se mìsto zapojilo. V rámci happeningu mìli obèané Dobrušky jedineènou možnost obdržet informace o uvedeném projektu, který je podpoøen z fondù Islandu, Lichtenštejnska a Norska a jeho smyslem je zejména zmírnìní negativních vlivù spojených se zmìnou klimatu na mìsta a obce v Èeské republice. Na happeningu uspoøádaném ve spolupráci s mìstským úøadem se podílelo i místní gymnázium, jehož studentky provedly otevøené anketní šetøení za úèelem zjištìní názorù obyvatelstva na problematiku zmìny klimatu. Celkem bylo osloveno více než 400 osob a z šetøení mimo jiné vyplynulo, že témìø 77 % dotázaných se domnívá, že Dobrušce aktuálnì nehrozí žádné nebezpeèí
Dobrušský zpravodaj str. 5 v dùsledku zmìny klimatu, a to i pøesto, že nìkteré projevy již mìsto v nedávné minulosti zažilo. Více informací o celém projektu a partnerech lze také nalézt na www stránce www.adaptacesidel.cz. Eva Hessová, asistentka, Civitas per Populi, o. p. s., Hradec Králové Dobruška se pøipravuje na zmìnu klimatu Extrémní výkyvy poèasí, jako je sucho, pøívalové deštì, vichøice, ledovky a povodnì, se budou v budoucnu zøejmì vyskytovat èastìji. V Evropì se na to již v øadì zemí pøipravují, u nás doposud mnoho iniciativ v tomto smìru nebylo. Projekt Adaptace sídel na zmìnu klimatu, do nìhož se Dobruška zapojila, je u nás jedním z prvních svého druhu. A už jsou prognózy klimatického vývoje jakékoliv, v jednom se vìdci shodují: klima se mìní, v budoucnu mùžeme oèekávat jako jeden z projevù také zvýšený výskyt extrémních výkyvù poèasí. Z tohoto dùvodu je velmi dùležité se na budoucnost øádnì pøipravit. Zmìna klimatu a její projevy jsou prostì fakt, který nemùžeme ignorovat, øíká vedoucí projektového týmu Adaptace sídel, Mgr. Michael Pondìlíèek, PhD. Obavy máme hlavnì z povodní a sucha, øíká starosta Podobný názor má i starosta Dobrušky Ing. Mgr. Petr Tojnar. Pro mìsto spatøuje hrozby též v extrémních výkyvech poèasí: Stále èastìji se objevují jak velká sucha, tak nadbytek srážek. Obì krajnosti pøedstavují pro naše mìsto a jeho obyvatele znaèné nebezpeèí. Špatné vodohospodáøské zásahy v druhé polovinì minulého století náchylnost k reakcím na tyto výkyvy ještì zhoršily: Øeky dnes místo malebnými meandry, které dokázaly vodu v krajinì udržet, teèou kamennými koryty, které neumožòují ani pøirozený prùsak a obohacení vod podzemních. Zmizely i studánky, rybníky, bažiny a další vodní rezervoáry. Sucho je hrozbou opravdu akutní, o to horší, že hlavním viníkem je èlovìk sám. V Evropì se již adaptují, u nás teprve zaèínáme Adaptace na zmìnu klimatu jedním dùležitých cílù, vyplývajících ze Strategie udržitelného rozvoje, a je tedy v rámci evropské politiky velmi dùležitá. Leckde v Evropì se na zmìnu klimatu již systematicky pøipravují, u nás zatím však ke konkrétním hmatatelným krokùm na místní úrovni nedochází. Projekt Adaptace sídel na zmìnu klimatu si klade za cíl dohnat to, v èem je ÈR z hlediska adaptaèní politiky pro mìsta a obce pozadu, øíká vedoucí projektu Dr. Pondìlíèek. Cílem projektu je rozšíøit a iniciovat konkrétní kroky v oblasti adaptace na zmìnu klimatu a zmírnit tak negativní dopady zmìny klimatu a s nimi pro spoleènost spojené škody. V prùbìhu projektu má proto vzniknout odborná studie, øešící problémy rizika pro mìsto vyplývající ze zmìny klimatu a navrhující praktická opatøení. Ta pøitom nemusí nutnì vyžadovat znaèné náklady, ale pøedevším rozumné a uvážené zacházení s krajinou a mìstem. Máme zkušenost našich pøedkù, ale zejména i nepøeberné množství vìdeckých poznatkù, které oni nemìli. Staèí se možná jen trochu zamyslet a uvádìt je do praxe. Nemusí to vždycky stát miliony, øíká pan starosta. Studie vzniká ve spolupráci organizátorù projektu, vìdeckých a profesních expertù a mìstského zastupitelstva. První výsledky jsou plánované již na podzim tohoto roku.
Dobrušský zpravodaj str. 6 Spoleèenská kronika ŽIVOTNÍ JUBILEA V mìsíci èervnu 2015 oslaví krásné životní jubileum a dali souhlas s jeho zveøejnìním tito obèané našeho mìsta a obcí: Zdenìk Øíèaø 85 let Dobruška, Belveder Jitka Kozubová 80 let Dobruška, Mírová Josef Matouš 75 let Dobruška, Družstevní Vladimír Lohniský 70 let Dobruška, Orlická Eliška Rybínová 70 let Dobruška, Solnická Josef Umlauf 70 let Dobruška, Radima Drejsla Eva Víchová 70 let Dobruška, Pulická Všem jubilantùm pøejeme pevné zdraví a dostatek životního elánu a optimizmu a ještì hodnì spokojených a š astných let v našem mìstì a obci. LOUÈÍME SE SE ZESNULÝMI Z našich øad odešli v dubnu 2015: Vìra Popeláøová 1933 Dobruška, Mírová 737 Karel Minaøík 1956 Dobruška, 1. máje 797 Augustin Žabka 1924 Dobruška, Malá Kostelní 373 Alena Hausenblasová 1934 Dobruška, Solnická 820 Zdeòka Kuchaøová 1939 Dobruška, Opoèenská 832 Soòa Jindrová 1947 Dobruška, Belveder 61 Èest jejich svìtlé památce.
Dobrušský zpravodaj str. 7 Milé zprávy PODÌKOVÁNÍ Ráda bych podìkovala strážníkùm Mìstské policie Dobruška panu Adolfu Soumarovi a panu Norbertu Benovi za jejich ochotnou pomoc pøi øešení náhlé indispozici mé klientky, která v pondìlí 27. dubna 2015 u prodejny Jednoty v Solnické ulici zkolabovala. Vøelý dík patøí i paní se zlomenou rukou, která se jí ujala a pomohla do zapùjèené židle z prodejny, svým mobilem mne zavolala a poèkala u ní na mùj pøíjezd. Jmenovaní strážníci MP mi pak ochotnì pomohli s nástupen mé klientky do auta a pøi jejím výstupu z auta pøed domem, kde bydlí. Ochotu neznámé paní, která i pøi své zlomené ruce poskytla rychlou pomoc, a ochotu strážníkù MP oceòuji zvláš proto, že mnoho lidí si v dnešní uspìchané dobì neuvìdomuje, že podobnou pomoc mohou sami potøebovat, a to kdykoliv a kdekoliv. Jana Smolová, asistentka domácí péèe, Dobruška KULTURNÍ ZAØÍZENÍ MÌSTA DOBRUŠKY MÌSTSKÁ KNIHOVNA Podrobné informace o veškerých akcích naleznete na www.mestodobruska.cz/knihovna. Knižní novinky na mìsíc èerven 2015 Beletrie pro dospìlé John Grisham Platanová alej Boris Filan Klimtùv polibek Dominik Dán Bestie Henning Mankell Pátá žena Deon Meyer Ïáblova hora Lisa Kleypas Duhová ulice Jaroslava Èerná Zakázaná láska Katherine Pancolová Muchachas [Muèaèas] Jan Bauer Jihlavský zlý duch Sorj Chalandon Návrat do Killybegs Nauèná literatura pro dospìlé Jan Cimický Sám proti stresu Milan Syruèek Záhady brdských lesù Kathy Paterson Motivaèní tøíminutovky Zdenek Merta Køížem krážem Petr Hanzelka Kvìtiny pro každou zahradu Jan Amos Komenský Orbis sensualium pictus
Dobrušský zpravodaj str. 8 Elizabeth Lovicková Pletená krajka Rùžena Lepšová Výtvarné techniky a nápady pro celý rok Darek Wylezol Evropské treky snù Literatura pro dìti Simpsonovi: Komiksová dupárna Peyo Šmoulové a Krákula A. G. Howardová Šepotání Dana Šianská Tonièka a pirát Jedno oko Zuzana Bláhová Sklenáøová Já chci archeologem! Catherine Leblanc Jak vyzrát na duchy? Jamie Ambroseová 365 nápadù, jak se bavit v pøírodì Dana Rusková První velký pøípad Pavel Baštýø a František Ber Vyprávìnky vodníka Brodimila Pavla Šmikmátorová Víš, co jíš? Poznámka pod èarou aneb náš tip pro tento mìsíc: Literatura pro dospìlé: Kateøina Janouchová: MATÈINO SRDCE 1. vydání, Mladá fronta, Praha, 2015, 368 s., 299 Kè Blíží se jaro a porodní asistentka Cecilie Lundová je na mateøské dovolené s nejmladší dcerkou Ellen. To ale neznamená, že nemá co na práci péèe o pìt dìtí vèetnì vìènì nespokojeného nemluvnìte dává jí i jejímu manželovi poøádnì zabrat a únava se zaèíná projevovat. Snadné to však v tomto období nemají ani její matka a sestry. To nejhorší Cecilii ale teprve èeká. Babièku Sonju srazí auto a øidiè z místa èinu ujede. Stará dáma leží v bezvìdomí v nemocnici a nikdo neví, jestli se ještì probere. Postupnì vychází najevo, že byla kdysi zapletena do zloèinu, který dlouho zùstal utajen a jehož odhalení by i dnes, po všech tìch letech, mohlo nìkomu nepøíjemnì zkøížit plány. A tak se Cecilie pouští do pátrání, které ji zavádí do velmi nebezpeèných vod. Literatura pro dìti: Barnabás Kész: VELKÁ ENCYKLOPEDIE S 3D OBRÁZKY: VÁLEÈNÍCI 1 vydání, Fragment, Praha, 2014, 80 s., 329 Kè Vydejte se s námi na váleèné tažení! Projdìte celý starovìký a støedovìký svìt a poznejte, jak vypadal život váleèníkù nejslavnìjších armád historie. Jak vojáci žili, kde bydleli, jakou mìli výstroj a výzbroj? Jaká byla jejich váleèná taktika, jaké používali obléhací stroje, na jakých zvíøatech jezdili do boje? Podívejte se do starovìké Sparty, navštivte gladiátorské zápasy v øímském Koloseu, s Alexandrem Velikým se vydejte dobývat svìt. Dozvìïte se podrobnosti ze života japonských samurajù, Èingischánových nájezdníkù èi divokých Vikingù. S rytíøi se vydejte na køížové výpravy do Svaté zemì, seznamte se s nejslavnìjšími vojevùdci v dìjinách vojenství. Zážitek z knihy umocní speciálnì upravené obrázky a 3D brýle, které vás pøenesou pøímo na bitevní pole nebo do vojenského tábora.
Dobrušský zpravodaj str. 9 výstava ve foyer knihovny na mìsíc èerven: Pohledy do minulosti výstava starých pohlednic ze sbírky Josefa Matušky Na výstavì nazvané Pohledy do minulosti bych Vám chtìl ukázat, co všechno se vydávalo na pohlednicích pøed více než sto lety. Do dobrušské knihovny se vracím po 10 letech, roku 2005 jsem zde vystavoval staré pohlednice Dobrušky a dvaceti ètyø okolních vesnic. Letošní výbìr pohlednic tvoøí rùznorodý žánr. Na zaèátku 20. století se vydávalo nepøeberné množství pohlednic s rozmanitou tematikou: Vánoce, Velikonoce, milenecké, pijácké, vojenské, sokolské, skautské nebo historie v obrazech. Ve své sbírce mám hlavnì pohlednice zemìpisné. Zùstal jsem vìrný Východním Èechám, pøedevším vesnicím a mìstùm v blízkosti mého bydlištì. Tìší mì, že jsem mohl poskytnout pohledy ze své sbírky do knižní publikace Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko, a také do knížky Stopy starých èasù vydanou v Novém Mìstì nad Metují. V roce 2011 se konala výstava v lapidáriu MÚ v Dobrušce, kde jsem vystavoval staré pohlednice Dobrušky. Další uskuteènìné výstavy byly v Èeském Meziøíèí, v Mìstské knihovnì a v MSSS OÁZA v Novém Mìstì nad Metují. Staré pohlednice se v dnešní dobì stávají starožitnostmi a jsou pomìrnì drahé, mnozí se jejich prodeje dokonce živí. Rád bych Vám jejich prostøednictvím ukázal vzpomínky na zašlé èasy, nebo staré pohlednice zachycují jinou krajinu, zaniklé èi zmìnìné stavby i život v ulicích. Josef Matuška
Dobrušský zpravodaj str. 10 pro dìti do 6 let: POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU ètvrtek 4. èervna 2015 v 15 hodin Pravidelná akce Povídám, povídám pohádku se bude tradiènì konat první ètvrtek v mìsíci, tentokrát ve ètvrtek 4. èervna 2015 od 15 hodin v dìtském oddìlení. Zveme pøedškolní dìti ve vìku od 4 do 6 let. V knihovnì pro nì bude pøipraven zábavný program. Maminky mají možnost využít pøibližnì pùlhodinku volna k nákupùm, odpoèinku aj. UPOZORNÌNÍ Ve dnech 29. èervna až 3. èervence 2015 bude mìstská knihovna UZAVØENA z dùvodu malování. Dìkujeme za pochopení. Expozice na dobrušské radnici v novém Stovka schodù na ochoz dobrušské renesanèní radnice není sice nijak závratné èíslo, ale zejména tìm, kteøí mají tøeba nìjaké to kilo navíc nebo v dokladech døívìjší datum narození, dá nìkdy dost námahy je vyjít na jeden zátah. Nejen pro nì pøipravilo dobrušské vlastivìdné muzeum øadu zastavení, která cestu za kýženým výhledem zpomalí, ale zároveò i obohatí. Po vystoupání kamenného schodištì vás èeká zastavení první. Má podobu stálé expozice pøibližující mládí Františka Kupky, které tento fenomenální malíø svìtové proslulosti prožil právì v Dobrušce. Díky tehdejšímu starostovi Archlebovi, který si povšiml jeho talentu a podpoøil Kupku i hmotnì, mohl nadìjný mladík odejít na malíøská studia do Prahy. Cesta na umìlecký Parnas ho zavedla nakonec do Paøíže, aby se stal jedním ze spoluzakladatelù moderního malíøství. V Dobrušce po nìm zùstalo nìkolik obrazù, které vytvoøil ve svém mládí. Malá galerie z nich sestavená je druhou èástí Kupkovy expozice, z níž mùžete nahlédnout i do reprezentaèních prostor radnice. Schodištì vás zavede do úpatí vìže, kde již oèekává návštìvníka postava prvního dobrušského kata Michala, která dominuje expozici hrdelního práva mìsta Dobrušky. Pøipomene vám, že dobrušský hrdelní soud zasedal od støedovìku až do roku 1765, kdy Marie Terezie svými reformami soudnictví mìstùm hrdelní právo odòala. Zájemci o tuto tématiku mohou pak na procházce mìstem navštívit i tøi místa, na nichž se v dávných dobách popravovalo. Po zastávce mezi obrázky a pøedmìty pøibližujícími støedovìké popravy a muèení vedou návštìvníka schody až na radnièní ochoz. Od letošního roku jsou doprovázeny desítkou panelù vìnovaných dobrušskému naivnímu malíøi a kronikáøi druhé poloviny 19. století Aloisu Beerovi. Jeho vyprávìní a obrázky vás zavedou do Dobrušky
Dobrušský zpravodaj str. 11 pøed 150 lety. Ale nejen tam. Podívat se mùžete také do Vídnì, Beer vám pøiblíží i prusko rakouskou válku 1866 nebo nièivý požár mìsta Dobrušky na podzim téhož roku. Na samém vrcholu schodištì vás oèekává další zajímavost. Poslední panel pøipomíná opravy radnièní vìže a dopis, adresovaný budoucím generacím, který ve vìžní makovici ukryl obecní strážník Karel Meisner v roce 1925. A pak již jen staèí otevøít malá dvíøka a rozevøou se pøed vámi nádherná panoramata Orlických hor a za pøíznivìjšího poèasí i Krkonoš. Od letošního jara je zábradlí radnièního ochozu opatøeno i informaèními tabulkami s popisem panoramatických výhledù na jednotlivé strany. Vystoupat na dobrušskou radnici nepochybnì stojí za to. Nejen, že absolvujete slušný (ale pro váš organismus nikterak devastující) sportovní výkon, ale navíc se dozvíte spoustu zajímavých informací o minulosti mìsta Dobrušky a jeho obyvatel. Pracovníci vlastivìdného muzea, kteøí pro vás všechno pøipravili, se tìší na vaši návštìvu. jm Šubertovo námìstí Historické jádro mìsta Dùvodem, proè lidé založili sídlo v dobrušské kotlinì, byla zøejmì výhodná poloha na køižovatce obchodních cest. První z nich byla vedlejší vìtví zemské stezky Kladsko polské. Vedla smìrem západovýchodním a spojovala vnitrozemí èeské zemì s územím Kladska a dnešního Polska. K Dobrušce pøicházela od Hradce Králové a kolem hradu Opoèna a pokraèovala ve tøech vìtvích pøes Orlické hory. V Dobrušce se køižovala se stezkou, pøicházející od Náchoda a smìøující na jih, jež v Litomyšli navázala na významnou stezku Trstenickou. Usadit se na takovéto køižovatce obchodních spojnic, by i vedlejších, pøinášelo jistì znaèné výhody. Další nezbytnou podmínkou existence jakéhokoliv lidského sídla byla voda. Potok Brtva, vodnatý ještì poèátkem 20. století, jí jistì poskytoval dostateèné množství i v dávných dobách. Pochopitelnì, že tehdy byla navíc dokonce pitná. Potok tvoøil rovnìž pøirozený obranný prvek mìsta smìrem severním. Z množství rùzných úvah, hypotéz a teorií se jeví jako nejpravdìpodobnìjší, že mìsto odjakživa stávalo na tomtéž místì (tedy v prostoru dnešního námìstí F. L. Vìka, Šubertova námìstí a Kostelní ulice). Pøedchùdce Dobrušky, osada Leštná, stála zøejmì rozptýlenì na levém bøehu potoka Brtvy. Tržní prostor Dobruška byla již v nejranìjších dobách své existence tržním støediskem celé rozsáhlé èásti Orlických hor a jejich podhùøí. Rozsáhlý prostor námìstí sloužil pøedevším obchodu a tuto svou funkci si zachoval až po naše èasy. Je zajímavé, že veškeré snahy nedávné doby o pøemístìní mìstské tržnice mimo hlavní námìstí, bez výjimky ztroskotaly na úplném nezájmu trhovcù i kupujících. A tak úterní dobrušské trhy pøipomínají dávnou slávu a oživují starou tradici, i když se souèasným sortimentem zboží.
Dobrušský zpravodaj str. 12 Je velmi pravdìpodobné, že souèástí tohoto tržního prostoru bylo i dnešní Šubertovo námìstí. Lze pøedpokládat, že zde byly trhy na dobytek, které byly pozdìji pøesunuty na Dobytèí trh, což byla ulice, která zanikla s výstavbou sídlištì v Orlické a Laichterovì ulici. Ještì fotografie z poèátku minulého století zachycuje takovéto trhy právì na Šubertovì námìstí. Židovské mìsto Dobruška byla jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili Židé. První židovští obyvatelé pøišli do mìsta již ve druhé polovinì 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve století 17. Židé bydleli zpoèátku v nájmu rozptýlenì po celém mìstì. Až na základì císaøského naøízení jim byly v roce 1721 dány do dìdièného pronájmu domy na dnešním Šubertovì námìstí, kde stála i synagoga. Ta byla postavena pravdìpodobnì v letech 1721 1722 formou úpravy stávajícího domu v souvislosti se zøízením ghetta. Od ostatní zástavby oddìloval židovské domy jen jakýsi prkenný plot, který však definitivnì zanikl zøejmì ještì v 18. století. Požárùm v roce 1806 a 1866 padla za obì i židovská ètvr vèetnì synagogy, která byla do dnešní novogotické podoby pøestavìna v roce 1867. Roku 1834 byly dekretem dvorské kanceláøe dány domy, obývané Židy v Dobrušce, do jejich vlastnictví, èímž došlo ke zrušení nájemního vztahu jako posledního pøežívajícího ustanovení smlouvy z roku 1721. Dobrušská židovská obec se v prùbìhu 19. století zaèala poèetnì rozrùstat. V roce 1807 zde bylo 27 osob, 1825 dokonce 49, v dalších desetiletích tento poèet stagnoval. V padesátých a šedesátých letech 19. století se poèet Židù v Dobrušce pohyboval okolo 40 45 osob, na sklonku století ponìkud vzrostl. Poèet pøíslušníkù židovské obce v Dobrušce se pohyboval øádovì okolo padesáti lidí až do ètyøicátých let 20. století. Dobrušští Židé se živili pøevážnì obchodem a øemeslem. Zøejmou výjimkou mezi nimi byla v 19. století svérázná osobnost MUDr. Filipa Agulára. Jeho pøedkové pocházeli ze Španìlska, byl vojenským lékaøem turecké armády v Albánii a ve stejné funkci sloužil pozdìji v armádì rakouské. V posledních desetiletích svého života se usadil v Dobrušce, odkud na svém støedomoøském dopravním prostøedku oslíkovi jezdil do své sirkárny v Sedloòovì. Váženou osobností byl pøedstavitel židovské náboženské obce Seligman Neumann. Nìkteøí Židé byli i èleny mìstského zastupitelstva. Na sklonku 19. a v prvních desetiletích 20. století patøili dobrušští Židé mezi významné mìstské podnikatele. Zabývali se zejména obchodem s textilním zbožím. Pøipomeòme textilní zasilatelství Kornfeldovo, Fleischerovo, Bergmannovo èi Thonovo, textilní obchod Ledeèùv nebo øeditele tkalcovny Ing. Tausika. V této dobì byli židovští obyvatelé Dobrušky již plnì rovnoprávnými a integrovanými èleny mìstského spoleèenství, od nìhož se však vìdomì odlišovali pøíslušností k judaistickému náboženství a udržováním židovské kulturní tradice. Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince 1942, kdy byli na základì tzv. norimberských rasových zákonù násilnì odvleèeni do internaèního tábora v Terezínì a odtud pak do vyhlazovacích nacistických koncentraèních táborù. Z pìtaètyøiceti jich pøežilo jen pìt a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec
Dobrušský zpravodaj str. 13 v Dobrušce, stejnì jako v mnoha jiných místech, zanikla. Od padesátých let 20. století vlastnila budovu synagogy Èeskobratrská církev evangelická, která v ní mìla svou modlitebnu. V roce 2007 odkoupilo objekt mìsto Dobruška a po rekonstrukci v roce 2010 slouží jednak jako èást muzejní expozice, jednak jako prostor pro poøádání koncertù, pøednášek a dalších kulturních akcí. Dùm èp. 45 vedle synagogy sloužil jako obydlí rabína. Poèátkem minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu. Právì odtud vyšla 5. øíjna 1918 mylná informace, na jejímž základì slavila toho dne Dobruška jako první mìsto v Èechách zánik rakousko uherské monarchie. Od roku 1984 je v domì umístìno muzeum. V dubnu roku 1995 byl provádìn odborný prùzkum domù bývalého dobrušského židovského mìsta. V domì è. I (nyní èp. 45, budova vlastivìdného muzea) byl Dr. Arno Paøíkem identifikován sklepní zdroj vody jako mikve rituální oèistná lázeò. Mikve byla pravdìpodobnì zøízena již pøi získání tìchto domù dobrušskými Židy poèátkem 18. století. Dùm è. I byl nejvìtší z židovských domù, bydlel v nìm pravdìpodobnì pøedstavený obce a rabín nebo kantor a sloužil patrnì jako centrum židovské obce. Tomu ostatnì nasvìdèuje i jeho oznaèení èíslem I. Velké klenuté místnosti v pøízemí mohly být užívány jako modlitebna nebo škola alespoò v nìkterém období. Tomuto urèení a poloze vedle synagogy zcela odpovídá také zøízení mikve, která mìla význam duchovní oèisty (ponoøení do vody, z nìhož pochází také obøad køes anského køtu) a z tohoto dùvodu byla zøizována v blízkosti synagogy. Prostor, kde byla mikve zbudována podélná valenì klenutá místnost patøí patrnì k nejstarším èástem stavby, možná ještì z doby pøed rokem 1721, ostatní klenuté místnosti v pøízemí byly snad upravovány pozdìji po požáru roku 1806, schodištì, patro a prùèelí v 19. století. Mikve odpovídá svými rozmìry pøesnì rabínským pøedpisùm, schody do láznì dokládají zpùsob jejího využití, stejnì jako døevìná výdøeva. Co je zvláštì cenné a ojedinìlé, je intaktní dochování celého prostoru vèetnì klenby a dláždìní z pøírodních plochých kamenù, výklenek vedle láznì i okno umístìné nad ní. Celá dispozice odpovídá velmi pøesnì nìkolika jiným dochovaným pøíkladùm lázní z 18. a 19. století ve støední Evropì. Jiné láznì, objevené v Èeské republice, jsou totiž vesmìs narušeny pozdìjšími úpravami a pøestavbami. Po rozsáhlé rekonstrukci objektu v nìm byla vybudována nová stálá expozice skládající se ze tøí èástí: Dobrušské osobnosti, Pøíbìh mìsta Dobrušky a Pøíbìh dobrušské obce židovské. Souèástí té poslední je nejen mikve, ale i synagoga, do níž návštìvník prochází úchvatnou støedovìkou ulièkou. Námìstí do druhé poloviny 20. století Až do druhé poloviny minulého století zùstával vzhled námìstí v podstatì nezmìnìný. Pouze z jeho støedu zmizely po požáru 1866 dva domy, takže zástavba plynule obklopovala celý uzavøený prostor. Námìstí sloužilo pøedevším jako komunikaèní prostor, ale odehrávaly se zde i jiné záležitosti. Starší pamìtníci si mohou pøipomenout napøíklad cirkus Bonelo, který zde postavil své šapitó pro nìkolik vystoupení nìkdy koncem padesátých nebo v první polovinì šedesátých let. Námìstí obklopovaly ètyøi fronty domù. V místech, kde je dnes obytný dùm, to byly rodinné domky. Bydleli zde napøíklad Víchovi a fronta pokraèovala až k domku
Dobrušský zpravodaj str. 14 Èápových v Solnické ulici a na druhou stranu až k Malé Kostelní ulici. Zde stál i jeden vìtší obytný patrový dùm, který pozdìji vyhoøel. Vlevo od této øady (z jejího pohledu) zaèínal frontu domù objekt dobrušského muzea, kde našla své sídlo i domovní správa a dìtské oddìlení mìstské knihovny. Vedle pak byl pøízemní domek Valáškových. Severní fronta domù vedla k dnešnímu námìstí F. L. Vìka a dominovala jí budova Thonovy firmy. Na rohu stál Ježkùm dùm, na nìjž navazovaly masné krámy. Poslední fronta, zahrnující domy židovské, vypadala v podstatì stejnì jako dnes. V horní èásti námìstí byl stojan na vodu, který byl v provozu až do šedesátých let minulého století. Devastace architektury námìstí v osmdesátých letech 20. století V této podobì vydrželo námìstí až do pøelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Potom však pøišel veliký zásah, který znamenal jeho zásadní promìnu, bohužel ne k lepšímu. V tehdy propagovaném zájmu využití intravilánù mìst pro novou výstavbu byla znièena a znehodnocena celá øada historických objektù, ba celých komplexù, které reprezentovaly pøirozený vývoj mìstského osídlení. Zemìdìlská pùda v sousedství mìst byla pro výstavbu tabu a vynìtí by jen pár ètvereèních metrù ze zemìdìlského pùdního fondu bylo považováno takøka za zloèin a naráželo na nepøekonatelné administrativní pøekážky. Tento trend se projevil i v Dobrušce. Témìø všechny domy v bezprostøedním sousedství historického jádra byly zboøeny a na jejich místì vyrostly vícepatrové obytné komplexy. Když v Dobrušce vyjdete ze støedovìkého námìstí, vkroèíte pøímo do dvacátého století, zatímco pøirozenìjší by bylo, kdybyste prošli kolem zástavby ze staletí pøedcházejících. Zmizela tak celá øada nìkdy i architektonicky zajímavých staveb, minimálnì však komplex zástavby, který vytváøel charakteristické kontury stavebnì historického vývoje mìsta. Takovéto úsilí hodné lepší vìci se nevyhnulo ani Šubertovu námìstí. Dá se dokonce øíci, že právì tato èást mìsta byla postižena nejhùøe. Celé dvì fronty domù, jižní a západní, byly odstranìny a nový škatulový komplex vyrostl i na místì bývalých masných krámù. Nedotèena zùstala jen èást bývalých židovských domù. Tímto zásahem byl zcela znièen dosavadní ráz prostoru jako námìstí. Uzavøení tøípodlažním bytovým domem sice ještì alespoò zèásti respektovalo pùvodní pùdorys, nikoli však architektonickou tváø døívìjší zástavby. Zbourané domy ve frontì, v níž stávalo i pùvodní muzeum, velmi neš astným zpùsobem odkryly zadní trakty domù na námìstí F. L. Vìka a v Solnické ulici, což pùvodní charakter námìstí jako uzavøeného ohranièeného prostoru zcela zdevastovalo. Pomyslnou architektonickou korunu všemu nasadila výstavba nové budovy finanèního úøadu, která svým vzhledem s historickou zástavbou naprosto nekoresponduje. Døívìjší i pozdìjší snahy místních obèanù, zejména bývalého kronikáøe mìsta a tajemníka MìstNV Radovana Ježka, o vylepšení vzhledu námìstí, tak definitivnì vzaly za své a byly úplnì znehodnoceny. Šubertovo námìstí se v pøedposledním a posledním desetiletí minulého století stalo žalostným torzem, pøipomínajícím architektonickou neschopnost konèící socialistické éry. Torzem, s nímž si nikdo nevìdìl rady, ale které všichni poci ovali jako bolestnou ránu, kterou by bylo nanejvýš nutné zahojit.
Dobrušský zpravodaj str. 15 Revitalizace Zmìnu nepøinesla ani první dvì desetiletí po sametové revoluci. Snad upøednostnìní jiných úkolù, snad nedostatek financí, snad nedostatek invence nebo odvahy se do takového úkolu pustit, možná to všechno nebo ještì nìco navíc, to všechno znamenalo, že na Šubertovì námìstí nedošlo k žádným zmìnám. Nepoèítáme-li ovšem dostavbu finanèního úøadu, což lze však jen stìží považovat za zmìnu k lepšímu. První vlaštovkou, prvním blýskáním na lepší èasy, bylo zakoupení budovy synagogy mìstem Dobruškou. Její dosavadní vlastník, Èeskobratrská církev evangelická, cítila, že udržování objektu, který využívala ve stále menší míøe, je pro ni již velmi nákladné. Mìsto Dobruška pak projevilo velkou prozíravost, když synagogu zakoupilo, protože v opaèném pøípadì hrozilo její komerèní využití a velmi pravdìpodobnì i architektonické znehodnocení. Radikální zlom pro historii Šubertova námìstí znamenal rok 2010, kdy se mìsto rozhodlo provést jeho úplnou rekonstrukci. Znamenala kompletní úpravu námìstí podle projektové dokumentace Ing. Pavla Doležala z Hradce Králové. V rámci stavby probìhla výmìna veškerých inženýrských sítí vèetnì pøeložky plynovodu vzhledem k umístìní budoucí fontány a rozvodu veøejného osvìtlení. Generální dodavatel, Dlažba Vysoké Mýto, položil také nové spojující chodníky, novou dlažbu dalších prostor vèetnì parkovacích stání, novì obohatila námìstí fontána, celý prostor byl novì osvìtlen a opatøen lavièkami. Námìstí dostalo i parkovou úpravu, takže dnes slouží jako pìkný odpoèinkový kout hned vedle mìstského centra. Hodnota vykonaného díla pøedstavuje témìø 12 milionù korun.
Dobrušský zpravodaj str. 16 Celkovou rekonstrukcí prošla i synagoga. Stavební úpravy se týkaly provedení nových podlahových konstrukcí vèetnì pískovcových dlažeb, fasády, vnitøních omítek, drobných vnitøních stavebních úprav, výmìny stávajících oken za vitrážové, nových vstupních dveøí a nové elektroinstalace vèetnì vytápìní a zabezpeèovacího zaøízení. Projektantem byla Ing. Ludmila Fléglová a dodavatelem firma Štìpánek, s. r. o., díky jejíž kvalitní práci má dnes Dobruška další prostor s mimoøádnými akustickými vlastnostmi pro poøádání koncertù a komorních poøadù. Rekonstrukce synagogy, pøi níž byly uèinìny i archeologické objevy obohacující poznání minulosti Dobrušky, stála témìø pìt milionù korun. Revitalizované Šubertovo námìstí je dnes jedním z nejhezèích koutù historického jádra mìsta. Láká zejména v letním èase k posezení a odpoèinku obyvatele i návštìvníky mìsta všech vìkových kategorií. Námìstí, nesoucí jméno jednoho z nejvýznamnìjších dobrušských rodákù, tak sice trochu opoždìnì, ale o to úspìšnìji vykroèilo do nového tisíciletí. Doufejme, že jeho osudy budou v jedenadvacátém století radostnìjší než tomu zejména v závìru století pøedchozího. jm Legiovlak dorazí do Hradce Králové U pøíležitosti 100. výroèí boje èeskoslovenských legií za samostatný stát zahájila Èeskoslovenská obec legionáøská v loòském roce dlouho pøipravovaný projekt LEGIE 100, který je realizován za podpory Ministerstva obrany ÈR a celé øady dalších institucí, obcí a spolkù. Úkolem projektu je navrátit do povìdomí èeské veøejnosti odkaz zakladatelù našeho moderního státu. Nejvýznamnìjším poèinem v rámci projektu je Legiovlak, který pøijede na Hlavní nádraží v Hradci Králové v pondìlí 15. èervna v 10 hodin a pøístupný bude zdarma zájemcùm o vojenskou historii každý den až do nedìle 28. èervna. Ve všední dny od 8 do 18 hodin a o víkendu od 9 do 19 hodin. Legiovlak se skládá z 10 zrekonstruovaných vagonù, které pøedstavují vojenský ešalon. Tìmito vlaky se desetitisíce ès. legionáøù pøepravily v letech 1918 1920 napøíè Ruskem po Transsibiøské magistrále a prùjezd si èasto musely vynutit bojem s bolševiky. Legiovlak se skládá z vozù polní pošty, tìplušky, zdravotního, štábního, obrnìného, prodejního, kováøského (zrekonstruován na Slovensku), ubytovacího a dvou plošinových vozù. Ve všech vozech bude na návštìvníky èekat vìrná rekonstrukce vybavení, legionáøi v dobových stejnokrojích, ale také originální exponáty a nìkolik stovek fotografií na panelech mapujících historii ès. legií. Hlavní nádraží jako takové v tìchto dnech ožije i dalším doprovodným programem. Pøi loòském pøedstavení prvních sedmi vozù na nákladovém nádraží Žižkov v Praze vyhledalo Legiovlak více než 18 000 návštìvníkù za necelé tøi týdny. Ukázalo se, že nejatraktivnìjšími èástmi vlaku jsou vùz obrnìný, kde je možné si vyzkoušet legionáøskou výzbroj, a tìpluška, která sloužila legionáøùm jako domov na dlouhých pøesunech po železnici. Cílem Legiovlaku je zaujmout pøedevším nejmladší generaci, a proto byly v Královéhradeckém kraji osloveny základní a støední školy, které mohou exkurze svých tøíd nahlašovat na adrese skoly@legiovlak.cz.
Dobrušský zpravodaj str. 17 Aktuální informace o Legiovlaku naleznete na stránce www.legiovlak.cz. Po Hradci Králové bude Legiovlak pokraèovat dále. Zastaví se mimo jiné v Èeských Budìjovicích a Jihlavì, ale také v Brnì èi Zlínì. Pou Legiovlaku skonèí v roce 2020 a do té doby projede celou republiku a zavítá i na Slovensko. Jiøí Filip, Èeskoslovenská obec legionáøská Starosta mìsta Dobrušky, øeditel Vojenského geografického a hydrometeorologického úøadu Dobruška, øeditel Zemìmìøického úøadu Praha a pøedseda Sdružení pøátel Vojenské zemìpisné služby srdeènì zvou na výstavu Nejstarší mapa Èech Mikuláše Klaudiána z roku 1518 Výstava pøedstaví kopii nejstarší známé mapy Èech Mikuláše Klaudiána z roku 1518, která nese dosud nejstarší známý zákres mìsta Dobrušky. Horní èást celého tisku je vìnovaná spoleèenským pomìrùm v Èechách, dolní èást tisku je vlastní mapa. Mapa je orientovaná k jihu a zobrazuje Èechy a Kladsko. Její obsah tvoøí sídla, vodstvo, porosty, cesty a názvosloví, které je témìø výhradnì èeské. Pohranièní hory jsou vyjádøeny mohutnými listnatými lesy. Mapa Èech Mikuláše Klaudiána je nejvzácnìjší èeskou kartografickou památkou. Ke zhlédnutí budou vystaveny i další kopie historických map. Výstava se uskuteèní ve dnech 16. až 18. èervna 2015 v malém sále Spoleèenského centra Kina 70 v Dobrušce a bude slavnostnì zahájena dne 16. èervna 2015 ve 13 hodin starostou mìsta Dobrušky a øeditelem VGHMÚø. Úvodní slovo k výstavì pøednese pracovník Zemìmìøického úøadu Praha RNDr. Tomáš GRIM, Ph.D. Pro veøejnost bude výstava otevøena dennì dle hracího profilu Kina 70.
Dobrušský zpravodaj str. 18 Padesát Dobruš ákù se vydalo ve stopách F. L. Vìka na korunovaci Pavla Svobody Ve stopách F. L. Vìka, který se v r. 1791 vypravil se svými spoluobèany na korunovaci nového èeského krále Leopolda II., se vydalo 28. dubna padesát milovníkù hudby a dobrušských patriotù na korunovaci pojatou v moderním stylu. Také tentokrát vedly jejich kroky po èásti královské cesty, ale neskonèily na Hradì, nýbrž v sále Martinù Lichtenštejnského paláce na Malostranském námìstí, kde korunoval svoje umìní ve høe na královský nástroj Pavel Svoboda v rámci absolventského koncertu jako jednoho z vrcholù studia na Hudební fakultì AMU. Pavel Svoboda pochází z Valu a do velkého svìta hudby vyšel po absolvování ZUŠ v Dobrušce. Své první hudební kroky dìlal pod vedením Daniely Štìpánové (akordeon) a Radky Zdvihalové (klavír). Dnes patøí k nejúspìšnìjším varhaníkùm mladé generace, je laureátem mezinárodní soutìže Pražského jara, koncertuje se špièkovými tìlesy a sólovì už vystoupil v mnoha zemích Evropy. Jeho potenciál je však mnohem širší, nìkdy se zdá, že témìø nevyèerpatelný. Je již pátým rokem umìleckým øeditelem Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Vìka, který má punc nejvyšší kvality na festivalových koncertech vystupují nejlepší hudebníci a soubory, zní skvìlá hudba a sály mnohdy doslova praskají ve švech. Vedle toho právì prostøednictvím festivalu inicioval záchranu unikátních varhan v Husovì sboru v Dobrušce a vše nasvìdèuje tomu, že letos na podzim bude vzácný nástroj znovu hrát. ale vra me se zpìt do sálu Martinù v Praze: Bìhem veèera znìly skladby Bruhnse, Bacha, Eschaicha, Liszta a Regera a Pavel Svoboda podal pøi jejich provedení excelentní výkon, pøi nìmž se leckomu tajil dech. Technicky nároèné skladby zvládl s bravurou a elegancí a bravo, které se na závìr ozývalo z publika, pøijímal s potìšením a úsmìvem. Spolu s úèastníky zájezdu sledovali Pavlùv výkon spolužáci, pøátelé i rodina, samozøejmì také docent Jaroslav Tùma, u nìhož studoval, nechybìl ovšem ani vynikající klavírista, dobrušský rodák, Jaroslav Šaroun. Nezeptat se proto èlovìka, který byl èlenem Èeské filharmonie a na podiu doprovází napøíklad pìvkyni Dagmar Peckovou, na jeho hodnocení, snad ani nebylo možné: Na koncert Pavla Svobody jsem se moc tìšil. Mám velkou radost, že se jednoznaènì povedl a Pavel pøedvedl nádherný a uvolnìný výkon. Byl to pro mì velký svátek.
Dobrušský zpravodaj str. 19 Krátce potom, co pøijal spoustu gratulací, popsal své pocity hlavní aktér veèera: Dojmy? Uteklo to. Jsem na sebe nároèný, takže vždycky to mùže být ještì lepší, ale v rámci možností jsem spokojený. Jsem rád, že tolik lidí vážilo cestu sem do sálu, kde jsou každý den dva absolventské koncerty, a nedá se tedy poèítat, že lidé zaplní celý sál. Jsem proto rád, že se koncert podaøil, že byla krásná návštìva. Moc dìkuju, øekl Pavel Svoboda. Pøi neformálním setkání po koncertì prozradil své dojmy zjevnì spokojený Jaroslav Tùma: Pavel je výjimeèný student, je nesmírnì pilný èlovìk a v dobrém slova smyslu cílevìdomý. Od zaèátku také samozøejmì víme, že má talent, což byl pøedpoklad, sdìlil na úvod a hned vzápìtí doplnil: Navíc je to èlovìk, který se v této, pro kulturu tìžké dobì, snaží obstát nejen umìlecky tím, že dobøe hraje, ale i lidsky. Snaží se pomáhat, organizovat, kde je nìco potøeba, snaží se propagovat dobré vìci, nalézá si pøátele mezi dobrými muzikanty atd. atd. Svobodùv pedagog dále zdùraznil, jak velký význam má pro Dobrušku a široký region, že odtud pochází èlovìk, který vyhrál soutìže a jezdí po svìtì. Pokud mluvím o jeho cílevìdomosti, nemám na mysli jen to, že se stará sám o sebe a nìkde dobøe zahraje. Tím mám na mysli i to, že mu není jedno, co se stane s varhanami, které se budou opravovat. Už jenom to, že investuje námahu a èas, øeknìme i svoji hlavu do setkání s panem faráøem, diecézním organologem a dalšími dùležitými lidmi a vyjádøí fundovaný názor, je ohromná vìc, prospìšná pro všechny. Je pøitom dùležité, že tyto aktivity nejsou sobecké a na úkor nìkoho jiného, ale jsou prospìšné obecnì širokému muzikantskému okruhu, øekl odborník nad jiné povolaný. Oba jak Jaroslav Šaroun, tak Jaroslav Tùma velice ocenili hojnou úèast Dobruš ákù v Praze: Moc si považuji toho, jaká síla lidí pøijela Pavla Svobodu podpoøit pøi jeho koncertu. Svìdèí to o tom, že v Dobrušce žijí lidé, kteøí si váží èlovìka, který toho pro mìsto hodnì udìlal a nìco dokázal, na závìr vzkázal první z nich. Pravdivost jeho slov potvrdil i fakt, že dar ve formì keramiky a knihy poslal spolu s gratulací také starosta mìsta Petr Tojnar. Úplnì poslední slovo ale patøilo ženì manželce Jaroslava Tùmy: Dùležité je partnerství, které mu poskytujete, že dokážete pøijet na jeho koncert, protože vzájemná podpora je nesmírnì dùležitá. Mùžeme gratulovat na obì strany. de
Dobrušský zpravodaj str. 20 Divadelní pohoda 2015 / poøádá Beseda Val u pøíležitosti 10. výroèí založení MAS POHODA VENKOVA vzpomínková akce na první festival ve Valu r. 1975 a veškeré další BABYLON, RESPECT SESSION... FESTI VAL 40 LET sobota 8. srpna 2015 od 16 hodin po úvodní rockové operetì MILÁ ÈTYØ VISELCÙ mj. vystoupí VLASTA TØEŠÒÁK JANIS JOPLIN REVIVAL JÉ JÉ NEDUHA & EXTEMPORE KARMA MAKAKA ÈÍ JE TO VINA? EDMOND WELLS HEEBIE JEEBIES Vstupné 300 Kè na místì, 250 Kè v pøedprodeji IC Dobruška, IC Nové Mìsto nad Metují, IC Rychnov nad Knìžnou. Pøedprodej již zahájen. PØIJÏTE SE NA NÁS PODÍVAT I V ROCE 2015 vystoupení všech skupin dobrušských mažoretek V PÁTEK 12. ÈERVNA 2015 V 17 HODIN ve Spoleèenském centru Kinì 70 v Dobrušce Poøádáme ve spolupráci s mìstem Dobruškou. Vstupné dobrovolné. Tìšíme se na Vás! vaše mažoretky DIVADELNÍ POHODA FESTI VAL 2015 8. roèník Pøírodní divadlo VAL poøádá Beseda Val, z. s., ve spolupráci s Místní akèní skupinou POHODA venkova, z. s. 7. èervna od 14 hodin: Arnošt Juránek: NAPNOUT PLACHTY Divadelní soubor LIPKA, režie Arnošt Juránek 21. èervna od 14 hodin: Lars von Trier: KDO JE TADY ØEDITEL Divadelní spolek KOLÁR Police nad Metují, režie Jaroslav Souèek Hraje se za každého poèasí. Pøipraveno bohaté obèerstvení. Dospìlí 70 Kè, 13 18 let 40 Kè, dìti do 12 let zdarma. Prodej vstupenek na místì. Pøijïte vèas!
Dobrušský zpravodaj str. 21 Pánbùh Vás mìj rád, Poláèku! Ve Varnsdorfu žije a tvoøí od roku 1959. Tady nakreslil svùj první vtip. V tehdejším Závodním klubu Helveta uspoøádal desítky akcí a pøivedl do mìsta pod Hrádkem na 70 hercù Národního divadla. Spolu s ostatními místními výtvarníky tvoøil v letech 1963 až 1970 skupinu Kontrast. To už si dneska neumím pøedstavit, co všechno jsme stíhali. Výstava støídala výstavu, akce akci. Ve Varnsdorfu to opravdu žilo, popisuje Josef Poláèek. V Kontrastu tehdy pùsobila taková jména, jako Ota Nalezinek, Milan Janáèek, Bohumil Plíva èi Miroslav Pacner. Pøestože se ani jemu nevyhnuly zdravotní trable, dál žije èinorodým životem. Vystavuje a v kruhu pøátel dál vydává své Pohledy a Bonbóny. Ve Varnsdorfu mùžete jeho dílo vidìt v galerii Úsmìv v soukromém zdravotním støedisku HELaP, kde se objevuje pravidelnì. U pøíležitosti 90. narozenin tu v bøeznu zahájili jeho jubilejní 70. výstavu! Od 14. dubna bude zase vystavovat v rumburském domì kultury obrázky na téma žena. Zbývá vysvìtlit titulek èlánku, ke kterému mì inspiroval herec Miloš Kopecký. Pøesnìji øeèeno jeho vzkaz pøipsaný na fotografii vìnované Josefu Poláèkovi: Pánbùh Vás mìj rád, Poláèku! Miloš Kopecký, 1983. z èlánku Michala Hallera Vážení v redakci, rád si pøipomínám, když jsem mìl každý mìsíc vzpomínky na herce, se kterými jsem se setkal. Byl jsem vám vdìèný, že jste mi vìnovali místeèko ve zpravodaji. Na svùj rodný kraj nezapomínám ani pøi té devadesátce. Jsem èil a potìšilo by mì, kdybyste mi vìnovali místeèko ve zpravodaji. Tøeba pro kreslený vtip. HUDr. Josef Poláèek, grafik výtvarník Èestný obèan mìsta Varnsdorfu Èlen Èeské unie karikaturistù Nositel Øádu Bílé opice
Dobrušský zpravodaj str. 22 Soutìž vodicích psù I v letošním roce se do naší Dobrušky sjedou zrakovì postižení se svými dvounohými i ètyønohými pomocníky, aby si zde užili spoleèné chvíle, a to od ètvrtka 18. èervna do nedìle 21. èervna. V letošním roce je na tuto akci pøihlášeno rekordních 16 vodicích psù se svými páníèky. Nìkteøí už u nás byli, ale jsou pøihlášeni úèastníci, kteøí pøijedou do našeho kraje poprvé, a to i z velké dálky. Takže pøivítáme úèastníky napøíklad z Varnsdorfu, Èeského Tìšína, Rožmitálu pod Tøemšínem, Lovosic a Kladna. Moc ráda bych vás pozvala na pátek 19. èervna na námìstí, kde v 9 hodin pan starosta pøivítá všechny úèastníky a slavnostnì zahájí soutìž ve výkonu vodicích psù. Ti potom budou muset zvládnout trasu, kterou pro nì pøipraví rozhodèí, kteøí pøijedou z Prahy, a hafani ve druhé èásti soutìže ukáží poslušnost pøi povelech. Bude zde i doprovodný program, kde si budete moci vyzkoušet nìkteré dovednosti s klapkami na oèích. Pøedpokládaný konec celého soutìžení probìhne okolo 16. hodiny. Pøed slavnostním vyhlášením na vás i soutìžící èeká ještì pár pøekvapení. Tak se na vás tìšíme a budeme moc rádi, když si páteèní den užijete s námi. Ten letošní roèník jsme zaèali již v únoru chystat ještì ve tøech (se Sonym), vše jsme ale dokonèovali už jen ve dvou, já a Xanto. Ale vìøím, že vše dopadne dobøe. Jen ještì malá prosba. Pokud by se na vás nìkdo obrátil s prosbou o radu nebo pomoc, prosím, buïte na nì tak hodní jako jste na mì a mého ètyønohého pomocníka. A na Dobrušku i na její obyvatelé všichni vzpomínají rádi, tak jako to bylo doposud. za všechny úèastníky se tìší Renata a Xanto Volnoèasový klub Vješák Pravidelná otevírací doba: Klub pondìlí od 16 do 18 hodin (prostory klubu, nám. F. L. Vìka 24) Klub úterý od 16 do 19 hodin Klub ètvrtek od 16 do 19 hodin Pøipravované akce: úterý 16. èervna od 16 hodin: Baseball s mladými z NZDM 5ka z RK úterý 30. èervna od 16.30 hodin: Koktejlová párty k ukonèení školního roku V èervenci a srpnu bude z provozních dùvodù klub uzavøen. www.vjesak.cz klub@vjesak.cz www.fb.com/vjesak Roman Falta, vedoucí volnoèasového klubu Vješák AIRSOFT S VJEŠÁKEM pojï, dìlej a krej se. Vidìl jsem nìco támhle v tom køoví. Kolik? Asi dva nebo tøi. Kulomet? Tìžko øíct. Zkusíš to obejít zprava a já tì budu pokrejvat odtud. Podobné vìty, rozkazy a pokøiky byste mohli zaslechnout od klukù, kteøí se jednou