BUDOUCNOST EVROPSKÉHO TRHU S ENERGIÍ Energosummit, 10. května 2016 Mgr. Petr Štulc, Dr. ředitel útvaru Rozvoj podnikání, ČEZ, a.s.
VÝVOJ ENERGETIKY 2016 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 Plně regulovaná energetika Liberalizace Nástup OZE a kolaps energetických trhů Přechod na decentrální energetiku 1
PROCES LIBERALIZACE NASTAVENÍ TRHU S ELEKTŘINOU Nastavení pravidel 1 2 Investice 3 trhu s elektřinou Konsolidace Unbundling a nastavování principů regulace pro síťové společnosti Vytváření burz s elektřinou a jejich propojování Vznik prodejních společností Nadkritické uhlí Paroplyny Jádro OZE jen jako doplněk Konsolidace sektoru v evropském měřítku vznik velkých nadnárodních energetik Rozdělení původně vertikálně integrovaných energetik na regulované síťové podniky a liberalizovanou výrobu a prodej Řešení otázky místních monopolů a likvidity trhu 2
PROCES LIBERALIZACE INVESTICE DO NOVÝCH ZDROJŮ Nastavení pravidel 1 2 Investice 3 trhu s elektřinou Konsolidace Unbundling a nastavování principů regulace pro síťové společnosti Vytváření burz s elektřinou a jejich propojování Vznik prodejních společností Nadkritické uhlí Paroplyny Jádro OZE jen jako doplněk Konsolidace sektoru v evropském měřítku vznik velkých nadnárodních energetik Riziko nedostatku výkonu v období prosperity a růstu spotřeby Rozhodování o investicích poprvé v tržním prostředí a s tržním rizikem Klíčový faktor v rozhodování o snižování emisí CO2 (díky tržnímu mechanismu obchodování s povolenkami CO2) 3
NOVÉ INVESTICE PŘISPĚLY K VÝZNAMNÉMU SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 Měrné emise CO2 T CO2/MWh 1,1 0,8 0,4 0,0 0,0 Jádro OZE Paroplyn Nadkritický zdroj Starý hnědouhelný zdroj 4
PROCES LIBERALIZACE KONSOLIDACE TRHU Nastavení pravidel 1 2 Investice 3 trhu s elektřinou Konsolidace Unbundling a nastavování principů regulace pro síťové společnosti Vytváření burz s elektřinou a jejich propojování Vznik prodejních společností Nadkritické uhlí Paroplyny Jádro OZE jen jako doplněk Konsolidace sektoru v evropském měřítku vznik velkých nadnárodních energetik Privatizace dříve státních energetik, konsolidace fragmentovaných trhů a vznik silných národních hráčů (např. Německo) Konvergence elektřiny a plynu Akvizice v rámci evropských zemí a posléze i mimo Evropu 5
NÁSTUP OZE A KOLAPS ENERGETICKÝCH TRHŮ Investice především do regulovaných aktiv, zejména velkých OZE Investice do konvenčních zdrojů zastavené Pokusy o integraci OZE a řešení stability na národní úrovni a fragmentace evropského trhu První známky skutečné decentralizace energetiky a její digitalizace Velké energetiky v krizi Investice do OZE s nízkým rizikem díky podpoře Kapacita OZE srovnatelná s konvenčními zdroji Trh s elektřinou postupně přestává být relevantní pro dlouhodobé rozhodování díky vlivu netržních efektů Konkurence dotovaných OZE, nové paroplyny stojí Kolaps cen povolenek (úspory CO2 hlavně díky OZE) Problémy se stabilitou sítí díky OZE a díky odstavování ztrátových konvenčních zdrojů Specifická národní opatření (např. kapacitní platby) Snižování přeshraniční kapacity pro obchodování díky rostoucím přetokům OZE elektřiny Střešní FV panely se blíží konkurenceschopnosti na grid parity Při klesajících cenách baterií vznikají systémy pro společné řízení výroby a spotřeby Dramatický pokles cen vymazal zisky, vynutil divestice, způsobil růst zadlužení a pokles ratingu 6
CHAOTICKÝ TRH POVOLENEK CO2 Cena povolenek CO2, EUR / t CO2 35 30 25 20 15 Skutečné emise nižší než původní očekávání Přebytek povolenek díky poklesu spotřeby energie s nástupem krize Přechodný efekt odstavení jaderných zdrojů v Německu po Fukušimě Přebytek povolenek díky trvalému růstu OZE a stagnujícímu HDP 10 5 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 7 Zdroj: eex.eua.spot.price
PŘÍKLAD - E.ON 2000-2010 2011-2015 2015 + CLEANER & BETTER ENERGY Vznik E.ON sloučením prům. skupin VIAG a VEBA (6/2000) Vstup na trhy USA, Švédsko Akvizice Ruhrgas (plyn. spol.) Nákup klasických zdrojů 12,2GW v Itáli a Španělsku CDM projekty v Číně Výstavba větrných farem v USA, UK, Portugalsku, PL, offshore v DE Vodárenství Gelsenwasser CCGT v Itálii, Švédsku a DE Nákup Yuzhno Russkoye gas field, nákup 70% v OGK4 (ruské elektrárny) Strategie Cleaner & Better Energy reakce na okolí EMPOWERING CUSTOMERS. SHAPING MARKETS Úsporný program jako reakce na uzavírání JE a výkonnost portfolia (finanční krize) Cost cutting Dostavba CCGT v DE, RUS Orientace na OZE v Evropě Dovoz LNG micro-chp s Cash&Carry Nová strategie Empowering customers. Shaping markets Prodej aktiv v Itálii (klasika+voda) a výroby ve Španělsku Modulární baterie, veřej. sektor ROZDĚLENÍ FIRMY Rozdělení na: E.ON Provoz a rozvoj OZE (vítr, PV) Distribuční sítě Služby zákazníkům UNIPER (Unique performace) Výroba EE z konvenčních zdrojů (včetně jádra) Globální obchod s energiemi Ropný business Plynárenský business
ROSTOUCÍ KAPACITA OZE ZATLAČUJE KONVENČNÍ ZDROJE 1 200 Instalovaný výkon non-oze (GWe) Instalovaný výkon OZE (GWe) 1 000 800 600 120 126 136 143 149 161 172 182 199 220 234 283 317 341 364 389 396 400 200 575 576 577 587 590 593 599 608 614 618 636 627 631 617 598 578 578 0 9 Zdroj: Eurostat, ČEZ
PŘÍKLAD - DIVESTICE EVROPSKÝCH ENERGETIK Prodávající Země Předmět Rok RWE CZE Net4Gas, 3 500 km plynovodů 2013 E.On GER důl Helmstedt + HU Buschhaus (390 MW) 2013 E.On, GDF SVK Slovenský plynárenský podnik 2013 RWE GER divize RWE pro těžbu ropy a plynu 2014 E.On SPA, POR Veškeré aktivity, celkem 4 GW 2014 E.On CZE Pražská plynárenská 2014 Enel SVK Slovenské elektrárny 2015 Eggborough Power Ltd. GB 1*ČU (2 GW) 2015 E.On ITA 1*ČU (0.6 GW), 6*PPC (3.9 GW) 2015 EDF HUN Budapesti Eromii Zrt., CHP >400 MWe 2015 Vattenfal GER doly, uhelné (8 GW) a vodní elektrárny (3 GW) 2016 10
PŘECHOD NA DECENTRÁLNÍ ENERGETIKU Rostoucí podíl OZE a malých zdrojů Další růst OZE (dle EU cílů l r.2030) ale již s relativně malou podporou/ bez podpory díky klesajícím cenám technologií Rostoucí podíl malých zdrojů (střešní FV, malé kogenerace na úkor velkých OZE) na úrovni domácností, podniků a municipalit Integrace a inteligentní řízení malých zdrojů Online řízení velkého počtu malých energetických systémů výroby a spotřeby energie Aktivní řízení energetických sítí Tržní mechanismy pro integraci malých zdrojů a vyrovnávání odchylek Investice do skladování energie Potřeba skladování energie baterie, Power-to-Gas, Změny v dalších sektorech s dopadem na energetiku Elektromobilita a autonomní dopravní prostředky Odpady a jejich energetické využití 11
BUDOU JEŠTĚ KONVENČNÍ ELEKTRÁRNY A PÁTEŘNÍ SÍTĚ TŘEBA? I když podíl decentrálních zdrojů významně poroste, velkou část spotřeby bude nutné krýt z konvenčních zdrojů. Přechodná fáze bude trvat několik desetiletí. Energetiku je třeba řídit konzervativním způsobem - dostupnost elektřiny je hlavním podmiňujícím faktorem naší civilizace. 12
HLAVNÍ TÉMATA PRO NASTAVOVÁNÍ REGULACE 1 Market design Udržení stejných pravidel pro všechny ( level playing field ): Různá pravidla pro dodatečné (např. kapacitní) platby v různých zemích jsou zdrojem konkurenčních výhod/nevýhod vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny je v zemích střední Evropy stejná 2 OZE Integrace OZE: povinnost nominovat a zodpovědnost za odchylku, stanovení platby za OZE v aukci nebo jiným tržním způsobem, nemá být podpora při záporných cenách (vše povinné pro nové velké OZE v EU od 2017) Přizpůsobení trhu potřebám OZE: aby mohlo OZE efektivně balancovat na trhu, je nutné zkrátit obchodní interval na 15 minut a méně a obchodovat do poslední chvíle před dodávkou. 3 Dekarbonizace Obnovit funkčnost EU ETS (nízká cena nemotivuje vyrábět v účinných zdrojích) je ekonomičtější řešení než jiná opatření (např. povinné odstavování zdrojů). Vznikají národní systémy jako v UK (speciální daň pro CO2 v energetice), podobné řešení připravuje i Francie. 4 13 Energetická účinnost Z cílů pro 2020 nejméně sledovaný málokdo ho plní a EK bude plnění vymáhat důsledněji Evropský parlament indikuje snahu zvýšit cíl z 27% na 30% pro období 2020-2030.