Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor rodiny a dávkových systémů Č. j.: 2008/78622/21 V Praze dne 1. prosince 2008 Vyřizuje: Mgr. Petr Beck, PaedDr. Petr Niederle Metodický pokyn č. 7/2008 k novele zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, provedené zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ke sjednocení postupů orgánů pomoci v hmotné nouzi při realizaci novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), provedené zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen novela zákona o zaměstnanosti ), vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí následující doporučení: 1. Zrušení aktivizačního plánu a Programu individuálního motivačního postupu Od 1. ledna 2009 dochází ke zrušení aktivizačního plánu a programu individuálního motivačního postupu ( 19 a 20 zákona). Znamená to, že od uvedeného data orgány pomoci v hmotné nouzi již nejsou povinny s osobami aktivizační plán a program individuálního motivačního postupu vypracovávat. Tímto se ruší postupy uvedené v Metodickém pokynu č. 2/2006 v bodech 5.1 a 5.2, v Metodickém pokynu č. 5/2007 a Metodickém pokynu č. 11/2007 v bodě 2. Zrušení uvedených ustanovení neznamená, že by orgány pomoci v hmotné nouzi omezily rozsah a intenzitu sociální práce s osobami v hmotné nouzi a nezvyšovaly tak jejich motivaci k vlastní odpovědnosti za řešení jejich nepříznivé sociální situace. Dospěje-li orgán pomoci v hmotné nouzi k závěru, že je v daném případě vhodné specifikovat metody a postupy sociální práce, časový harmonogram a povinnosti a kroky obou stran v psané formě, považuje to Ministerstvo práce a sociálních věcí za možné (přestože je aktivizační plán zrušen). Příjemci příspěvku na živobytí jsou neustále povinni projevovat snahu o zvýšení příjmu vlastní prací podle 12 zákona. Program individuálního motivačního postupu byl svázán s mimořádnou okamžitou pomocí u osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. I v tomto případě zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností (zpravidla sociální kurátor) nadále uplatňuje metody a postupy sociální práce, které vedou ke snížení rizika sociálního vyloučení nebo brání jeho vzniku. Podle zákona o zaměstnanosti poskytuje úřad práce na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje o tom, zda s uchazečem o zaměstnání byl vypracován 1
individuální akční plán. Jelikož se jedná pouze o informativní údaj, bude se v praxi postupovat tak, že se v rámci aplikačního programu OKnouze načte údaj o tom, kdy úřad práce s osobou individuální akční plán vypracoval (uvedený údaj však bude poprvé k dispozici až koncem měsíce února 2009). Důležité je, že individuální akční plán vypracovává úřad práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců (do 31.12. 2008 fakultativně po 6 měsících). Protože k uvedené situaci již může docházet v měsíci lednu, bude nutné, aby první informace o sepsání individuálního akčního plánu získal orgán pomoci v hmotné nouzi přímo od klientů, a to dotazem při jejich pravidelné návštěvě úřadu v rámci prokazování vlastní snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Obdobně jako v případě vypracování individuálního akčního plánu, se bude načítat do aplikačního programu údaj o tom, že úřad práce tento plán s osobou aktualizuje. Po zjištění, že s osobou byl sepsán individuální akční plán, je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen vyzvat osobu, aby tento plán předložila v termínu stanoveném orgánem pomoci v hmotné nouzi, a to s ohledem na možnosti této osoby ( 12 odst. 3 zákona). Text výzvy bude možné vygenerovat v aplikačním programu OKnouze. Pokud osoba individuální akční plán ve stanoveném termínu nepředloží, sníží se jí částka živobytí na existenční minimum. Postup obsahuje odd. 3 písm. c) tohoto metodického pokynu. Podle 33 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je obsahem individuálního akčního plánu zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené. Orgán pomoci v hmotné nouzi tak bude mít možnost zjistit, jak příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi a s ním společně posuzované osoby vyvíjejí snahu zvýšit si příjem vlastní prací a jakou činnost je po nich ještě možné dále požadovat, aby nesetrvávaly dlouhodobě ve stavu hmotné nouze. Plnění úkolů stanovených v individuálním akčním plánu může sloužit jako jeden z dokladů plnění podmínek ohledně zvyšování si příjmu vlastní prací. 2. Institut veřejné služby K rozšíření možností zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě setrvávajících ve stavu hmotné nouze je do systému pomoci v hmotné nouzi zaveden nový institut veřejná služba ( 18a zákona). Vedle veřejně prospěšných prací 1 1 112 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů: (1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. (2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku 2
organizovaných obcemi v součinnosti s úřadem práce, krátkodobého zaměstnání 2 zprostředkovaného úřadem práce, a dobrovolnické služby 3 zprostředkovávané právnickou osobou se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci, lze nově na základě smlouvy, uzavřené mezi obcí a osobou v hmotné nouzi, zabezpečovat pomoc v záležitostech, které jsou konány ve prospěch obce a jejích občanů. Jde zejména o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Je proto v zájmu obce, aby u těch osob, které nevyužijí, popřípadě nemají možnost využít některou ze stávajících možností uvedených činností zachovávajících pracovní dovednosti osoby, umožnila těmto osobám podílet se na činnostech, které přinesou užitek obci i osobám dlouhodobě setrvávajícím ve stavu hmotné nouze. Obec zváží možnosti, které pro organizování veřejné služby má k dispozici. Vzhledem k tomu, že veřejná služba je zabezpečována v samostatné působnosti obce, mohou obce při organizování veřejných služeb mezi sebou spolupracovat [ 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Pokud se obec rozhodne veřejnou službu organizovat, ukládá jí zákon povinnost uzavřít s osobou v hmotné nouzi smlouvu o výkonu veřejné služby (vzor smlouvy je uveden v příloze tohoto metodického pokynu). Smlouva obsahuje alespoň místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby osoby, a podle povahy této služby též závazek obce poskytnout ochranné pracovní prostředky, popřípadě pracovní prostředky. Rovněž smlouva musí obsahovat uložení povinnosti obci uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena (dále jen pojistná smlouva ). Zákon neumožňuje, aby orgán pomoci v hmotné nouzi poskytnul obci na její žádost seznam osob v hmotné nouzi, které jsou občany této obce, aby je mohla obec v rámci veřejné služby zaměstnat. Proto se doporučuje, aby orgány pomoci v hmotné nouzi v rámci sociální práce tyto osoby posílaly na obec s dotazem, zda obec veřejnou službu organizuje a zda obec má zájem o jejich využití. zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. 2 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů: (5) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním ( 20) a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen "krátkodobé zaměstnání"). 3 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů: (1) Dobrovolnickou službou je činnost, při níž dobrovolník poskytuje a) pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo c) pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací. 3
Na úhradu pojistného vyplývajícího z obcí uzavřené pojistné smlouvy může obci poskytnout Ministerstvo práce a sociálních věcí dotaci. Doporučuje se, aby obec zaslala Ministerstvu práce a sociálních věcí sdělení, že se rozhodla veřejnou službu pro osoby v hmotné nouzi organizovat. Uvedené sdělení lze zaslat elektronickou poštou na e-mailovou adresu posta@mpsv.cz a do předmětu e-mailu se uvede Veřejná služba 21. Následně Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve obec, aby sdělila údaje, které budou potřebné pro výpočet dotace a zálohy na ni. Dotace bude v průběhu kalendářního roku poskytována obci zálohově s tím, že obec po skončení kalendářního roku zálohu na dotaci zúčtuje podle skutečně vynaložených výdajů. Zákon ukládá příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi poskytnout obci na základě její žádosti informaci, zda osoba, která vykonává veřejnou službu, již v předchozím období veřejnou službu vykonávala a jak byla hodnocena. Uvedenou informaci bude mít orgán pomoci v hmotné nouzi k dispozici v aplikačním programu OKnouze, kde bude potřebná informace uchovávána. V aplikačním programu bude také k dispozici dokument Potvrzení o vykonané veřejné službě, který si nechá osoba vykonávající veřejnou službu každý měsíc potvrdit od obce a bude jej překládat orgánu pomoci v hmotné nouzi. Dokument bude především obsahovat, kolik hodin za měsíc osoba veřejnou službu vykonávala. Doba vykonané veřejné služby bude dokladována vždy za celý kalendářní měsíc. Znamená to, že pokud osoba vykonávala veřejnou službu v měsíci září 2009, předloží Potvrzení o vykonané veřejné službě orgánu pomoci v hmotné nouzi na začátku měsíce října 2009 a v tomto měsíci bude také osobě upravena částka živobytí podle doby vykonané veřejné služby (viz odd. 3 tohoto metodického pokynu). Jestliže osoba bude v době, kdy má uzavřenou smlouvu o výkonu veřejné služby, dočasně práce neschopná, postupuje se dle Metodického pokynu č. 6/2007. Dospěje-li orgán pomoci v hmotné nouzi v rámci správního uvážení k tomu, že doba dočasné pracovní neschopnosti měla vliv na výkon veřejné služby (případně její výkon znemožňovala) osobu lze v daném měsíci považovat za osobu dočasně práce neschopnou [ 11 odst. 3 písm. g) zákona] a částka živobytí se stanoví podle odd. 3 písm. b) tohoto metodického pokynu. Dospěje-li naopak orgán pomoci v hmotné nouzi k závěru, že doba pracovní neschopnosti neměla vliv na výkon veřejné služby, bude částka živobytí stanovena podle odd. 3 písm. d) nebo písm. g) tohoto metodického pokynu, a to podle doby pobírání příspěvku na živobytí. Zákon v souvislosti se zavedením institutu veřejné služby ukládá nové povinnosti jednotlivým orgánům pomoci v hmotné nouzi. Ministerstvu práce a sociálních věcí ( 18a zákona) je dána možnost poskytovat dotaci obcím ke krytí pojistného sjednaného pro výkon veřejné služby. Pověřený obecní úřad zpracovává a na žádost písemně poskytuje informace o tom, zda a jak osoba v hmotné nouzi vykonávala veřejnou službu. Pokud obec v samostatné působnosti organizuje veřejné služby, vzniká obecnímu úřadu řada povinností. Obecní úřad v přenesené působnosti ( 62a zákona) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu na území obce, uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu této služby. Další povinnosti směřují k orgánu pomoci v hmotné nouzi, který je obecním úřadem informován o zahájení výkonu veřejné služby osobou (předložením smlouvy o výkonu veřejné služby), o jejím ukončení včetně hodnocení, jak byla veřejná služba vykonávána (tiskopis bude součástí aplikačního programu). V případě, že se na obecní úřad obrátí se žádostí o informace o výkonu veřejné služby konkrétní osobou 4
příslušný úřad práce, sdělí mu, zda a jak byla veřejná služba touto osobou vykonávána. 3. Nové stanovení částek živobytí pro jednotlivé skupiny osob K podstatné úpravě došlo při stanovení částek živobytí osoby a částek živobytí společně posuzovaných osob ( 24 zákona). Pro uvedený účel jsou tyto osoby zařazovány podle stanovených kriterií do sedmi skupin: a) První skupinu tvoří nezaopatřené děti ( 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů). Částka jejich živobytí je vždy ve výši jejich životního minima [zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů - 3 odst. 3 písm. b) až d)], popřípadě zvýšená z důvodů dietního stravování ( 29 zákona a 3 vyhlášky č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění vyhlášky č. 626/2006 Sb.). b) Druhou skupinu tvoří osoby, u kterých se nezkoumá snaha o zvýšení příjmu vlastní prací ( 11 odst. 3 zákona) 4 s výjimkou nezaopatřených dětí. U těchto osob částka živobytí činí vždy částku existenčního minima zvýšenou o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem posuzované osoby a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v 26 (hodnocení možnosti využití majetku), v 27 (hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek), 28 (hodnocení využití majetku, nároků a pohledávek nezaopatřeného dítěte, viz Metodický pokyn č. 4/2008 odd. 2) a v 29 (zvýšení z důvodu potřeby dietního stravování). c) Do třetí skupiny patří osoby, které na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi nepředložily ve stanovené lhůtě individuální akční plán, pokud jim byl podle 33 odst. 2 zákona o zaměstnanosti vypracován úřadem práce (viz odd. 1 tohoto metodického pokynu). U těchto osob je částka živobytí stanovena ve výši existenčního minima, a to bez možnosti dalšího navýšení o částky uvedené v 25 až 29 a 30 zákona (zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání). Mezi tyto osoby však nepatří nezaopatřené děti a osoby, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací. Zákon neřeší situace, kdy se orgán pomoci v hmotné nouzi dozví, že byl zpracován individuální akční plán pro konkrétní osobu v kalendářním měsíci, až po datu výplaty příspěvku na živobytí. Pokud osoba, které byl takto individuální akční plán zpracován, na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi tento plán ve stanoveném termínu nepředloží, sníží se její částka živobytí na existenční minimum v následujícím kalendářním měsíci. Snížení částky živobytí na úroveň existenčního minima trvá i v následujících kalendářních měsících, pokud osoba ani dodatečně akční plán nepředloží. Je nutné uvést, že uvedenou situaci snížení částky živobytí na úroveň existenčního minima neovlivní ani případný výkon veřejné služby. 4 Jde o osoby starší 65 let, o poživatele starobního důchodu, o osoby plně invalidní, o osoby pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství nebo mateřství (peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), o rodiče pečující alespoň o jedno dítě a z důvodu péče o toto dítě pobírající rodičovský příspěvek, a to po dobu nároku na tento příspěvek (po této době pouze v případě, že takovéto dítě nemůže být z vážných důvodů umístěno v jeslích, v mateřské škole nebo v obdobném zařízení), o osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupních II., III. a IV., za předpokladu, že tato péče je vykonávána v rozsahu nejméně 32 hodin týdně a o osobu, která je uznána dočasně práce neschopnou (viz. Metodický pokyn č.6/2007). 5
d) Do čtvrté skupiny patří osoby, které mají příjem z výdělečné činnosti, popřípadě jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. U těchto osob částka živobytí činí částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v 25 (zvýšení o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem u osoby, která má příjem z výdělečné činnosti a prokazatelně se snaží využít možnosti zvýšení příjmu vlastní prací nebo zvýšení o 30% částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem pokud jde o osobu, vedenou v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce a o dalších 20% částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem, pokud se tato osoba snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací) a v 26, 27, 28, 29 a 30. Mezi tyto osoby nepatří nezaopatřené děti [viz písm. a) tohoto oddílu], osoby, u kterých se nezkoumá snaha o zvýšení příjmu vlastní prací [viz písm. b) tohoto oddílu] a osoby, které na výzvu nepředložily akční plán, pokud s nimi byl úřadem práce vypracován [viz písm. c) tohoto oddílu]. Rovněž mezi ně nepatří osoba, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem [viz písm. e) tohoto oddílu], dále osoby, které vykonávají veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci [viz písm. f) tohoto oddílu] a osoby, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců [viz písm. g) tohoto oddílu]. e) Do páté skupiny patří osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi ani nepatří mezi osoby, u nichž se nezkoumá snaha o zvýšení příjmu vlastní prací a tyto osoby dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem. U těchto osob činí částka živobytí částku existenčního minima. Zvýšení částky živobytí podle 25 až 30 jim nenáleží. Z uvedeného okruhu osob jsou vyloučeny osoby, kterým vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a které z důvodu nedostatečného příjmu podaly soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného (viz Metodický pokyn č. 3/2008). Rovněž v tomto případě uvedenou situaci snížení částky živobytí na úroveň existenčního minima neovlivní ani případný výkon veřejné služby. f) Do šesté skupiny patří osoby, které vykonávají veřejnou službu podle ustanovení 18a zákona v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci. Rovněž tyto osoby jsou povinny i při plnění stanoveného rozsahu veřejné služby nadále prokazovat orgánu pomoci v hmotné nouzi vlastní snahu o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti [ 12 odst. 2 písm. a) zákona]. U těchto osob částka živobytí činí částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v 25 až 30 zákona. Znamená to, že vedle uvedeného navýšení částky živobytí o 50% rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem dochází u některých osob k dalšímu možnému navýšení (bonifikaci) částky živobytí v závislosti na hodnocení snahy o zvýšení příjmu vlastní prací: 1. U osob, které mají příjem z výdělečné činnosti a vedle toho ještě vykonávají veřejnou službu o 50% rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem včetně případného zvýšení podle 26 až 30 zákona. 2. U osob vedených v evidenci uchazečů 6
o zaměstnání úřadu práce o 30% resp. 20% (vlastní snaha) rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem včetně případného zvýšení podle 26 až 30. g) Do sedmé skupiny patří osoby, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců. U těchto osob částka živobytí činí částku existenčního minima, a to bez možnosti dalšího navýšení o částky uvedené v 25, 26, 27, 28, 29 a 30 zákona. Přechodné ustanovení, uvedené v novele zákona o zaměstnanosti, stanovuje, že doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích se počítá od 1. ledna 2009. Znamená to, že poprvé se uvedené ustanovení použije u těchto osob v červenci 2009. Zákon z uvedeného okruhu osob vyjímá osoby, u kterých se nezkoumá zvýšení příjmu vlastní prací s odkazem na 11 odst. 3 zákona, dále osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu, která má příjem z výdělečné činnosti a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci. Zákon v 24 odst. 2 stanovuje postup v případě, že osobě je z důvodu neplnění podmínek nároku odejmut příspěvek na živobytí a tato osoba znovu požádá o jeho přiznání v průběhu následujících tří kalendářních měsíců. V takovémto případě se do lhůty šesti měsíců, uvedené v předchozím odstavci, kterou orgán pomoci v hmotné nouzi bere v úvahu pro snížení výše částky živobytí na existenční minimum podle 24 odst. 1 písm. g) zákona, započítávají všechny měsíce, po které osoba v předchozích 12 kalendářních měsících (tj. i v měsících spadajících do roku 2008) pobírala příspěvek na živobytí, a to i v případě, že pobírání příspěvku na živobytí bylo v tomto období přerušeno. h) V návaznosti na novelu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) se upozorňuje, že od 1. 1. 2010 se zákon doplňuje v 24 odst. 1 o písm. h), kde se stanovuje částku živobytí pro osoby, které byly uznány plně invalidními, ale nevznikl jim nárok na plný invalidní důchod. V těchto případech bude částka živobytí stanovena ve výši existenčního minima, přičemž zvýšení částky živobytí podle 25 až 30 těmto osobám nenáleží. Obdobně se od stejného data účinnosti tyto osoby vylučují z okruhu osob, uvedených v 24 odst. 1 písm. b) zákona. 4. Povinnost ustanovení zvláštního příjemce Zákon nově stanovuje ( 40 zákona odst.2) povinnost orgánu pomoci v hmotné nouzi ustanovit zvláštního příjemce vždy v případech, kdyby se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v jejichž prospěch je příjemce dávky povinen dávku používat, nebo nemůže-li příjemce výplatu přijímat anebo kdyby hrozila ztráta bydlení příjemce a s ním společně posuzovaných osob. Orgán pomoci v hmotné nouzi může namísto příjemce uvedeného v předešlé větě ustanovit zvláštního příjemce i z dalších vážných důvodů. Zvláštní příjemce je povinen dávku použít ve prospěch osoby nebo společně posuzovaných osob, kterým byla dávka přiznána. Souhlas příjemce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že příjemce nemůže 7
výplatu přijímat; to neplatí, pokud příjemce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce. Zvláštní příjemce ustanovený příjemci, který nemůže výplatu přijímat, je povinen používat dávku podle pokynů příjemce. Orgán pomoci v hmotné nouzi může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí. Možnost ustanovit zvláštního příjemce měl orgán pomoci v hmotné nouzi podle 40 zákona i do 31. prosince 2008. Přesto ne všechny orgány pomoci v hmotné nouzi využívaly tohoto ustanovení v dostatečném množství případů, resp. v těch situacích, které měl zákonodárce na mysli. Z tohoto důvodu je s účinností od 1. ledna 2009 stanovena jednoznačná povinnost ustanovit zvláštního příjemce ve výše uvedených situacích. 5. Informace pro orgány státní sociální podpory o výplatě dávky v poukázkách nebo o ustanovení zvláštního příjemce Většina poživatelů dávek pomoci v hmotné nouzi čerpá rovněž dávky ze systému státní sociální podpory. Situace osob, které nejsou schopny s poskytnutými dávkami hospodařit, je řešena prostřednictvím zvláštního příjemce (platí jak pro oblast dávek pomoci v hmotné nouzi, tak pro oblast dávek státní sociální podpory) či poskytnutím dávky pomoci v hmotné nouzi jinou než peněžní formou. Aby se výše uvedená opatření nemíjela účinkem, bylo třeba synchronizovat postup obou orgánů. Nově proto vzniká povinnost orgánů pomoci v hmotné nouzi [ 55 odst. 4 písm. d) zákona] poskytovat na žádost orgánům státní sociální podpory informace o osobách (společně posuzovaných osobách), které pobírají příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení alespoň 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě, nebo přímou úhradou výdaje nebo nákladu, který je důvodem přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo je jim ustanoven pro pobírání těchto dávek zvláštní příjemce. Orgány státní sociální podpory tuto informaci využijí pro účely ustanovení zvláštního příjemce ( 59 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů). Pro stanovení podmínky 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích se doby poskytování uvedených dávek pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek sčítají. Znamená to, že pokud budou jednotlivé dávky pomoci v hmotné nouzi poskytovány v období 6 měsíců po sobě jdoucích prostřednictvím různých forem (zvláštní příjemce, poukázka na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, poukázka na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě, přímá úhrada výdaje nebo nákladu, který je důvodem přiznání mimořádné okamžité pomoci) a tyto formy se během uvedeného období budou měnit, orgán pomoci v hmotné nouzi bude informovat orgán státní sociální podpory. Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích se počítá od 1. ledna 2009. Z výše uvedeného vyplývá, že první informaci poskytnou orgány pomoci v hmotné nouzi orgánům státní sociální podpory v červenci 2009. Jelikož se jedná pouze o informativní údaj, bude se v praxi postupovat tak, že se tato informace načte v rámci aplikačních programů OKnouze a OKdávky. 8
6. Různé Aby nedocházelo k různým výkladům koho považovat za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí, je tento pojem nově specifikován v 3 odst. 5 zákona. Za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí, se považuje příjemce příspěvku na živobytí a osoba společně posuzovaná s příjemcem příspěvku na živobytí. S ohledem na nedokončený legislativní proces spojený s novelou některých ustanovení zákona (např. 43 odst. 5 zákona), neobsahuje tento metodický pokyn doporučení postupu při výplatě dávek, event. úpravy související s doplněním dobrovolnické služby na úroveň veřejné služby. Doporučení k realizaci bude obsahovat metodický pokyn, zpracovaný po projednání novely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů v Senátu Parlamentu České republiky. Mgr. Klára Vítková Rulíková, v.r. ředitelka odboru rodiny a dávkových systémů 9
Příloha Smlouva o výkonu veřejné služby (uzavřená dle 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů) Článek I. Smluvní strany 1) Název a sídlo obce... zastoupená.. (dále jen obec ) IČ:. Kontaktní osoba pro organizování veřejné služby v obci: jméno, příjmení, tel. čís., e-mail, fax... 2) Jméno a příjmení osoby vykonávající veřejnou službu.. trvale bytem.. rodné číslo (u osob mladších 18 let) zastoupená zákonným zástupcem (opatrovníkem): jméno a příjmení.. trvale bytem.. rodné číslo. (dále jen osoba ) kontaktní údaje o osobě vykonávající veřejnou službu: adresa pro doručování, tel. číslo, e mail:... Článek II. Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je závazek obce umožnit osobě za níže stanovených podmínek výkon veřejné služby pro vlastní potřebu obce na straně jedné a závazek osoby vykonávat veřejnou službu svědomitě, pečlivě a bez nároku na odměnu na straně druhé. Článek III. Podmínky výkonu veřejné služby 3.1 Osoba bude vykonávat veřejnou službu od.. do......... v rozsahu.. 3.2 Místem výkonu veřejné služby je...... 3.3 Osoba bude pověřena následujícími činnostmi... 10
3.4 Osoba bude/nebude obcí vybavena těmito pracovními prostředky, které bezprostředně po ukončení veřejné služby vrátí s přihlédnutím k běžnému opotřebení:... 3.5 Osoba bude/nebude obcí vybavena těmito osobními ochrannými pracovními prostředky, které bezprostředně po ukončení veřejné služby odevzdá zpět:... Článek IV. Závěrečná ustanovení 4.1 Zákonný zástupce osoby tímto dává souhlas k výkonu veřejné služby ve smyslu 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a to za podmínek stanovených touto smlouvou a zákonem o pomoci v hmotné nouzi (týká se pouze osob mladších 18 let) 4.2 Obec prohlašuje, že uzavřela pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost na majetku nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. 4.3 V otázkách touto smlouvou výslovně neupravených se strany řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, popř. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4.4 Smlouva se vyhotovuje ve 2 stejnopisech. Veškeré změny a dodatky k této smlouvě vyžadují písemnou formu. 4.5 Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely svobodně a vážně a na důkaz toho připojují vlastnoruční podpisy. V... dne..... podpis osoby.. podpis zástupce obce 11