OBSAH VĚCNÉ ČÁSTI 1. ÚVOD 7

OBSAH VĚCNÉ ČÁSTI 1. ÚVOD 7 2. POVODŇOVÁ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 7 2.1. Správní uspořádání sídla 7 2.2. Geomorfologie zájmového území 7 2.3. Charakteristika říční sítě a odtokové poměry 8 2.4. Základní hydrologické charakteristiky 10 2.4.1. Historické povodně 10 2.4.2. Údaje o N-letých vodách 11 2.4.3. Postupové doby povodňových průtoků 14 2.4.4. Údaje o srážkách 14 2.5. Záplavová území 15 2.6. Charakteristika ohrožených objektů 16 2.7. Soupis ohrožených objektů 17 3. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ 18 3.1. Přirozená povodeň 18 3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami 20 3.2.1. Objekty zhoršující odtok 20 3.2.2. Objekty zmírňující odtok 21 3.3. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy 23 4. OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI 24 4.1. Povodňové plány nemovitostí právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob 25 4.2. Povodňové prohlídky 26 4.3. Předpovědní povodňová služba 28 4.4. Organizace hlásné povodňové služby 31 4.5. Organizace hlídkové služby 37 5. HLÁSNÉ PROFILY A STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY 38 5.1. Hlásné profily a srážkoměrné stanice 38 5.1.1. Hlásné profily 38 5.1.2. Srážkoměrné stanice 39 2. Stupně povodňové aktivity 40 5.2.1. První stupeň stav bdělosti 41 5.2.2. Druhý stupeň stav pohotovosti 42 5.2.3. Třetí stupeň stav ohrožení 42 6. KOORDINACE POVODŇOVÝCH AKTIVIT 43 6.1. Výňatky z povodňových plánů firem a fyzických osob 44 6.2. Výňatky z manipulačních řádů vodních děl manipulace za povodní 44 7. POUŽITÉ PODKLADY 45 8. PŘÍLOHY Odborná stanoviska správců toků 8.1. Stanovisko ZVHS obl. Povodí Moravy, prac. Uh. Hradiště 8.2. Odborné stanovisko Povodí Moravy s.p. z

8.3. Odborné stanovisko LČR s.p. a) Správce povodí a významných vodních toků: Olšava, Luhačovický potok (Štávnice), Nivnička, Povodí Moravy, s.p. ředitelství podniku, 601 75Brno, Dřevařská 11, tel.: 549 243192, fax: 541 637 210 generální ředitel: Ing. Ivan Pospíšil - 541 637 202, fax: 541 637 210, mobil:606 755 730 sekretariat@povodi.cz technicko provozní ředitel: Ing. Miroslav Konečný 541 211 714, 541 637 221, 602 748 965, fax: 541 637 224 útvar VHD: Ing. Dagmar Adámková 549 241 688, 541 637 299, 602 756 574, fax: 541 637 313 závod Střední Morava-Uherské Hradiště, 686 11 Uherské Hradiště, Moravní nám.766 Ředitel závodu: Ing. Libor Dostál, dostal@povodi.cz, tel.: 572 552 716, fax: 572 551 096, 724 056 255 Správci drobných vodních toků: Vinohradský potok (část), Bánovský potok, Černý potok, Chrástka Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Moravy, 603 00 Brno, Hlinky 60, ředitel: Ing. Jiří Halačka, CSc. tel.: 543 212 231, kl.49,47, fax: 543 212 231, pracoviště Uherské Hradiště, Nádražní ul.25, vedoucí pracoviště: Ing.Dušan Hruška, tel.: 543 212 340, mobil: 607 526 334 Hořenůšek Lesy České republiky, s.p., 501 68 Hradec Králové, Přemyslova 1106, ved.odd.vod. hospodářství: Ing. Tomáš Hofmeister tel.: 495 860 228, 605 224 022 ved. oblastní správy toků Vsetín, U Skláren 781: Ing. Alena Janišová, tel.: 571 489 833 pracoviště OST57-Luhačovice: 763 26 Luhačovice, Uherskobrodská 81: Ing.Vlastimil Hudeček: tel.: 577 197 097, mobil: 724 523 981, e-mail: hudecek.ost57@lesycr.cz Město Uherský Brod: Havřický potok, Vinohradský potok (část), Těšovský potok, Mlýnský potok (zaklenuté úseky a úseky v zástavbě) 688 17 Uherský Brod, Masarykovo nám.100 Ing. Ladislav Kryštof-starosta, 572 615 200, mobil: 603 154 014, fax: 572 615 118 e-mail: ladislav.krystof@ub.cz Významná vodní díla: VD Bojkovice: Roman Huťka: 572 641 367, 608 430 838 VD Luhačovice, nachází se na území správního obvodu ORP Luhačovice, ale je významné pro území ORP Uherský Brod: František Kučera, 577 133 690, 724 291 987 VD Ludkovice dtto VD Luhačovice: Pavel Blahoš: 577 131 718, 725 110 083

b) Příslušný povodňový orgán v době mimo povodeň - vodoprávní úřad: - Odbor životního prostředí a zemědělství MěÚ Uherský Brod, Uh.Brod, Nerudova 193 - Ing. Petr Vozár : tel.: 572 615 260, mobil: 736 613 545, fax: 572 615 112, e-mail: petr.vozar@ub.czv době povodně Povodňová komise města Uherský Brod (viz část B-Organizační část a příloha č. 1a části B/1-Přílohy organizační části). c) Příslušné související povodňové komise: Povodňové komise obcí (PKOb správního obvodu Uh. Brod): Šumice a Luhačovice -výše na toku nad městem, Drslavice-níže na toku pod městem Povodňová komise ORP Uherský Brod, Povodňová komise ORP Uherské Hradiště- níže na toku, Povodňová komise ORP Luhačovice-výše na toku, Povodňová komise Zlínského kraje (PKK), d) Výškopisný systém veškerých výškopisných údajů: - Balt po vyrovnání (B. p. v.) Souřadnicový systém SJTSK. Zpracováno pro: Odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Uh.Brod. Předkládá: Povodňová komise města Uherský Brod Ing. Ladislav Kryštof Předseda PK města Soulad věcné a grafické části s PP ORP potvrzuje: Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství... dne.7. prosince 2004..č.j.KUZL 23797/2004 ŽPZE-PH.s platností do.na dobu neurčitou

OBSAH VĚCNÉ ČÁSTI 1. ÚVOD 7 2. POVODŇOVÁ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 7 2.1. Správní uspořádání sídla 7 2.2. Geomorfologie zájmového území 7 2.3. Charakteristika říční sítě a odtokové poměry 8 2.4. Základní hydrologické charakteristiky 10 2.4.1. Historické povodně 10 2.4.2. Údaje o N-letých vodách 11 2.4.3. Postupové doby povodňových průtoků 14 2.4.4. Údaje o srážkách 14 2.5. Záplavová území 15 2.6. Charakteristika ohrožených objektů 16 2.7. Soupis ohrožených objektů 17 3. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ 18 3.1. Přirozená povodeň 18 3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami 20 3.2.1. Objekty zhoršující odtok 20 3.2.2. Objekty zmírňující odtok 21 3.3. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy 23 4. OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI 24 4.1. Povodňové plány nemovitostí právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob 25 4.2. Povodňové prohlídky 26 4.3. Předpovědní povodňová služba 28 4.4. Organizace hlásné povodňové služby 31 4.5. Organizace hlídkové služby 37 5. HLÁSNÉ PROFILY A STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY 38 5.1. Hlásné profily a srážkoměrné stanice 38 5.1.1. Hlásné profily 38 5.1.2. Srážkoměrné stanice 39 2. Stupně povodňové aktivity 40 5.2.1. První stupeň stav bdělosti 41 5.2.2. Druhý stupeň stav pohotovosti 42 5.2.3. Třetí stupeň stav ohrožení 42 6. KOORDINACE POVODŇOVÝCH AKTIVIT 43 6.1. Výňatky z povodňových plánů firem a fyzických osob 44 6.2. Výňatky z manipulačních řádů vodních děl manipulace za povodní 44 7. POUŽITÉ PODKLADY 45 8. PŘÍLOHY Odborná stanoviska správců toků 8.1. Stanovisko ZVHS obl. Povodí Moravy, prac. Uh. Hradiště 8.2. Odborné stanovisko Povodí Moravy s.p. z 8.3. Odborné stanovisko LČR s.p.

Poznámka: Kompletní Povodňový plán v plném znění najdete na přiloženém CD-R. Vysvětlivky zkratek použitých v Povodňovém plánu města Uherský Brod: ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod GŘ HZS generální ředitelství hasičského záchranného sboru HZS hasičský záchranný sbor IZS Integrovaný záchranný systém MO MRS místní organizace Moravského rybářského svazu MěPK městská povodňová komise MŘ manipulační řád PA povodňová aktivita PK povodňová komise PKK povodňová komise kraje PKOb povodňová komise obce PKORP - povodňová komise obce s rozšířenou působností PM Povodí Moravy ORP obec s rozšířenou působností OÚ obecní úřad SPA stupeň povodňové aktivity VHD vodohospodářský dispečink Povodí Moravy ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa SVK Slovácké vodárny a kanalizace a.s. 1. ÚVOD Aktualizace Povodňového plánu města Uherský Brod vznikla kompletním přepracováním posledního Povodňového plánu z října 2003, který vypracoval odbor ŽP a Zem MěÚ Uh.Brod. Jedním z opatření preventivního charakteru je i vypracování Povodňového plánu města Uherský Brod, který si na základě smlouvy o dílo č. SG-GIS-06/05, ze dne 18.5.2005 u odborné firmy SURGEO, s.r.o., Hodonín zajistilo město Uherský Brod. Povodňový plán města Uherský Brod je základním dokumentem pro řízení povodňové ochrany na území města Uherský Brod a je podkladem pro rozhodování Povodňové komise města Uherský Brod (dále jen MěPK). Povodní ve smyslu 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém již voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může působit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeně odtékat nebo odtéká nedostatečně, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy nebo umělými vlivy. Z právního hlediska je povodeň, je-li vyhlášen alespoň II. SPA. Nebezpečí povodně jsou situace: - dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, - déletrvající srážky, prognóza intenzivních srážek, náhlé tání, nebezpečí chodu ledů nebo vznikajících ledových zácp a nápichů, - vznik mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí poruchy.

2. POVODŇOVÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA UHERSKÝ BROD 2.1. Správní uspořádání sídla Povodňový plán města Uherský Brod je zpracován pro všechna katastrální území, která pod město Uherský Brod spadají, tj.: Uherský Brod, Maršov u Uherského Brodu, Újezdec u Luhačovic, Těšov a Havřice. K.ú. Maršov se nachází v pramenné oblasti a jeho možné ohrožení povodní je minimální. Toto k.ú. může být ohroženo pouze přívalovými dešti, nikoli rozlivy vodotečí, jako zbývající 4 katastry: Uherský Brod, Újezdec u Luhačovie, Těšov a Havřice. V dalším se proto zabýváme podrobněji pouze těmito 4 katastry. 2.2. Geomorfologie zájmového území Z geomorfologického hlediska lze území města zařadit k Vizovické vrchovině, respektive jižní část a JZ část k Hlucké pahorkatině a severní a SV část k Luhačovické pahorkatině. K nejvyšším bodům patří na JZ Černá hora (362,6 m n.m.) a na S Loučka (377,0 m n.m.). K nejnižším bodům patří koryto Olšavy, které do území města vstupuje na kótě 210,5 m n.m. a město opouští na kótě cca 195,0 m n.m. S výjimkou severní a SV část není území města souvisleji zalesněno. Jižně od Olšavy a v SZ části města převládají plochy intenzivě obdělávané zemědělské půdy. Tato skutečnost předurčuje území k vodní erozi, která se může projevit i masivními splachy ornice při intenzivních dešťových přívalech, viz grafická příloha č. 4. 2.3. Charakteristika říční sítě a odtokové poměry Hydrologicky je zájmové území města Uherský Brod součástí povodí řeky Moravy a jejího levobřežního přítoku: Olšavy celková plocha povodí: 520 km 2. Tento tok tvoří kostru říční sítě města Uherský Brod (viz též grafická část C přílohy č. 2 až 4). S výjimkou tří toků na území města (Olšava, Luhačovický potok a Nivnička) ostatní vodní toky na území města charakterizovat jako drobné. Kromě Olšavy, Luhačovického potoka (Šťávnice), Nivničky (Korečnice) a Bánovského potoka, které do města přitékají ze sousedních katastrů, všechny ostatní drobné vodních toky pramení na území města Uh. Brod a vlévají se do Olšavy z leva i z prava. - Řeka Olšava -ČHP: 4-13-01-088 je významný vodohospodářský tok (podle vyhlášky č. 470/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je veden pod poř.číslem 711 a v kategorii významný je 38,3 km toku od ústí po soutok s Kolelačem). Řeka pramení jižně od Šanova, ve výšce 585 m n.m., ústí zleva do Moravy u Kostelan ve 178 m n.m. Řeka Olšava odvodňuje severovýchodní svahy Bílých Karpat a jihovýchodní svahy Vizovické vrchoviny. Ve správním obvodu ORP Uherský Brod začíná tento tok v obci Pitín, kde pramení a správní obvod opouští v obci Veletiny směrem do správního obvodu ORP Uherské Hradiště. Celková plocha povodí Olšavy je 520 km 2, délka toku 46 km, průměrný roční průtok u ústí 2,50 m 3. s -1. Z celkové plochy povodí připadá 143,086 km 2 na Luhačovický potok (Šťávnici). Řeka Olšava je nejvodnatějším tokem zájmového území a nejvíce ohrožuje město Uherský Brod. Povodňové průtoky Olšavy se rozlévají do inundačních území převážně v polích tratích na levém i pravém břehu mezi Uh. Brodem a Veletinami. V Uh. Brodě voda vybřežuje i v zastavěném území nad Vlčnovským mostem. Dále dochází k rozlivům v zastavěném území Havřic a níže v polních tratích k.ú. Drslavic, Hradčovic a Veletin.

V zastavěném území Uh. Brodu až po Nivničku (Bystřičku) je koryto Olšavy upraveno na kapacitu 210 m 3. s -1. Nad Nivničkou až po Šumice na 180 m 3. s -1. Hydrologické stanice: Uherský Brod (lg.1949-dosud, vč.1915, 1925-dosud), Kunovice (vč.1908-1970). V povodí Olšavy se nacházejí vodárenské nádrže: Ludkovice, Bojkovice a ochranná nádrž Luhačovice, které mohou ovlivnit průběh povodně i ve městě Uh. Brod. Největší protipovodňový význam z výše uvedených nádrží má VN Luhačovice s velkým akumulačním prostorem. Do Olšavy se na území města Uherský Brod vlévají tyto další vodní toky: Přítoky Staničení levostranný pravostranný Olšavy 25,4 Luhačovický potok (Šťávnice) 24,705 Hořenůšek 23,493 Těšovský p. 23,033 Bánovský p. 22,103 Vinohradský p. 21,286 Nivnička (Korečnice, Bystřička) 20,610 Mlýnský p. 18,685 Černý potok 18,244 Havřický p. 17,641 Chrástka Řeka Olšava přímo ohrožuje Uherský Brod (včetně jeho místních částí Újezdec, Těšov a Havřice, viz rovněž grafické přílohy č.4 a 7 až 9. Přítoky Olšavy pak ohrožují: Luhačovický p.(šťávnice) Uherský Brod-Újezdec Hořenůšek - Uherský Brod-Újezdec Těšovský potok - Uherský Brod-Těšov Bánovský potok Uherský Brod-Těšov (extravilán) Vinohradský potok - Uherský Brod Havřický potok - Uherský Brod-Havřice Nivnička (Korečnice, Bystřička) Uherský Brod Mlýnský potok - Uherský Brod Černý potok - Uherský Brod (extravilán) Chrástka Uherský Brod-Havřice(extravilán) - Nivnička (Bystřička, dříve též Korečnice), ČHP 4-12-01-117, je vodohospodářsky významný tok (podle vyhlášky č. 470/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je veden pod poř.číslem 716 a v kategorii významný je 20,1 km toku). Pramení východně od Bystřice pod Lopeníkem ve výšce 570 m n.m., ústí zleva do Olšavy v Uherském Brodě v 208 m n.m. Plocha povodí je 82,3 km 2, délka toku 20,2 km, průměrný průtok u ústí 0,42 m 3.s -1. Povodňové průtoky mohou být částečně transformovány v nádrži Ordějov, která je přímo na Nivničce nad obci Suchá Loz, nebo v menších nádržích na levostranných přítocích Hradecký járek a Lubná. Nivnička(Bystřička) přímo ohrožuje i město Uherský Brod

- Luhačovický potok (Šťávnice), ČHP 4-13-01-101, je vodohospodářsky významný tok (podle vyhlášky č. 470/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je veden pod poř. číslem 714 a v kategorii významný je 25,2 km toku pramen u Lán). Pramení severovýchodně od obce Slopné ve výšce 385 m n.m., ústí zprava do Olšavy u Újezdce v 216 m n.m. Plocha povodí je 143 km 2, délka toku 23,5 km, průměrný průtok u ústí 0,80 m 3.s -1. Hydrologická stanice Luhačovice je pod přehradou (lg. 1932-dosud). Povodňové průtoky na tomto toku mohou být transformovány v nádrži Luhačovice a částečně na vodárenské nádrži Ludkovice na Ludkovickém potoku, který je PB přítokem Luhačovického potoka. VN Luhačovice má pro správní obvod ORP Uh. Brod největší protipovodňový význam. Tento nejvýznamnější přítok řeky Olšavy ohrožuje město Uherský Brod jen u svého ústí do Olšavy místní část Uherský Brod-Újezdec. Správci výše uvedených toků viz grafická příloha č.3. 2.4. Základní hydrologické charakteristiky 2.4.1. Historické povodně Rok 1959 Rok 1972 Červenec 1997 - průběh ve správním obvodu Uherský Brod 2.4.2. Údaje o N-letých vodách Základní hydrologické údaje Označ. Název vodního toku Čís.hydrolog.pořadí Plocha povodí [km 2 ] A Olšava 4-13-01-124 416,7 2,142 B Luhačovický potok 4-13-01-113 143,1 (Šťávnice) C Bánovský potok 4-13-01-114 7,7 D Nivnička (též Bystřička 4-13-01-116(123) 83,2 0,40 či Korečnice) E Hořenůšek 4-13-01-114 5,0 0,013 F Těšovský potok 4-13-01-114 5,0 G Vinohradský potok 4-13-01-116 3,8 H Mlýnský potok 4-13-01-124 22,7 I Černý potok 4-13-01-124 1,53 J Havřický potok 4-13-01-124 22,7 K Chrástka 4-13-01-124 4,15 Průměrný průtok Q r [m 3 s - 1 ] A - Olšava, ohrožuje Uherský Brod (včetně jeho místních částí Újezdec, Těšov a Havřice),

Základní hydrologické údaje pro tok Olšava (hydrologický profil limnigrafická stanice Uherský Brod Olšava, ČHP: 4-13-01, Povodňové průtoky - N-leté vody v profilech: PF1 Olšava v Bojkovicích nad Koménkou, ČHP: 4-13-01-088, plocha povodí F p = 36,46 km 2 PF2 Olšava nad Kladenkou, ČHP: 4-13-01-092, plocha povodí F p = 36,46 km 2, PF3 Nezdenice, ČHP:4-13-01-096, plocha povodí F p =112,16 km 2 PF4 Olšava v Šumicích(100 m nad Ovčírkou), ČHP: 4-13-01-098 PF5 Olšava v Šumicích(100 m pod Ovčírkou), PF6 Olšava pod Luhačovickým potokem, ČHP: 4-13-01-114, plocha povodí F p = 288,28 km 2, PF7 limnigrafická stanice v Uh. Brodě, ČHP:4-13-01-124, plocha povodí : F p =401,2 km 2, PF8 Olšava pod Holomňou, ČHP: 4-13-01-126, plocha povodí : F p =446,11 km 2, PF9 - Olšava pod Vlčnovským potokem, ČHP: 4-13-01-130, plocha povodí : F p =472,49 km 2, PF10 - Olšava -ústí, ČHP: 4-13-01-132, plocha povodí : F p =520,02 km 2, Povodňové průtoky - N-leté vody: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF1 Q N [m 3. s -1 ] 8,0 13,0 24,0 21,0 37,0 50,5 62,0 PF2 Q N [m 3. s -1 ] 13,5 21 33 44 57 76 92,0 PF3 Q N [m 3. s -1 ] 27 41 60 69 86 105 115 PF4 Q N [m 3. s -1 ] 34 51 76 95 115 135 145 PF5 Q N [m 3. s -1 ] 35 52 79 101 124 144 154 PF6 Q N [m 3. s -1 ] 43,5 59,5 83,5 102,5 123 152 175 PF7 Q N [m 3. s -1 ] 51 71,5 102 127,5 155 193,5 225 PF8 Q N [m 3. s -1 ] 52 72 101 125 150 187 217 PF9 Q N [m 3. s -1 ] 53 72,5 101 125 149 185 214 PF10 Q N [m 3. s -1 ] 54,5 73,5 101 123,5 146,5 179 204,5 Pozn.: Údaje ČHMÚ z r. 1982 (PF3 a 4) a 1998-viz též [21] a [22]. SPA Uherský Brod (limnigraf pod Bajovským mostem): I.st.p.a.: 270 cm, 29,5 m 3. s -1 II.st.p.a.: 400 cm, 72,6 m 3. s -1 III.st.p.a.: 500 cm, 122 m 3. s -1 B - Luhačovický potok (též Štávnice), ohrožuje k.ú.: Uherský Brod Újezdec, ČHP: 4-13-0-113, Plocha povodí: F p =44,87 km 2 Průměrný průtok : 0,31 m 3. s -1 I.st.p.a.: 70 cm, 8,0 m 3. s -1 II.st.p.a.: 100 cm, 16,3 m 3. s -1 III.st.p.a.: 140 cm, 29,3 m 3. s -1 PF2: profil nad Ludkovickým potokem PF3: profil pod Ludkovickým potokem Povodňové průtoky - N-leté vody: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF1 Q1 [m 3.s -1 ] 8,5 25,0 34,0 45,0 62,0 79,0

PF1* Q1* [m 3.s -1 ] 5,2 11,0 14,0 17,5 22,0 26,0 PF2 Q2 [m 3.s -1 ] 10 14,5 22,0 28,5 35,5 46,5 55,0 PF3 Q3 [m 3.s -1 ] 20 31,5 45,5 57,5 70,0 88,0 103,0 * - průtoky ovlivněné transformačním účinkem nádrže C - Bánovský potok oficielní hydrologické údaje nejsou k dispozici. Výpočtem dle podkladu [25] pro plochu povodí A=13,53 km 2 vypočten Q max = 41,8 m 3.s -1 D- Nivnička (též Bystřička nebo Korečnice), ohrožuje k.ú.: Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz, Nivnice a Uherský Brod ČHP: 4-13-01-123 a 121, PF 1 profil VN Ordějov, F p =14,45 km 2 PF 2 Nivnice, 800 m nad Topolovským potokem, F p =58,96 km 2 PF 3 pod Topolovským potokem, F p =68,29 km 2 PF 4 500 m pod Topolovským potokem, F p =70,62 km 2 PF 5 ústí do Olšavy, F p =83,238 km 2 Povodňové průtoky - N-leté vody: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF 1 Q N [m 3. s -1 ] 3,2 5,5 9,5 13,5 18,5 26 33 PF 2 Q N [m 3. s -1 ] 9,5 15 24 32 41 54 66,5 PF 3 Q N [m 3. s -1 ] 10 16 26 34 44 59 72 PF 4 Q N [m 3. s -1 ] 10 16 26 34 44 60 73 PF 5 Q N [m 3. s -1 ] 27 37 50 60 75 95 110 Pozn.: Údaje ČHMÚ z r. 1998 pro PF 1 až 4, pro PF 5 (ústí) údaje převzaty z PP města Uh.Brod. E Hořenůšek oficielní hydrologické údaje nejsou k dispozici. Výpočtem dle podkladu [25] pro plochu povodí A=4,72 km 2 vypočten Q max = 21,0 m 3.s -1 F Těšovský potok oficielní hydrologické údaje nejsou k dispozici. Výpočtem dle podkladu [25] pro plochu povodí A=0,94 km 2 vypočten Q max = 7,3 m 3.s -1 G - Vinohradský potok, ohrožuje k.ú.: Uherský Brod ČHP: 4-13-01-116, profil: ústí plocha povodí A=1,92 km 2 Povodňové průtoky - N-leté vody: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3.s -1 ] 0,70 1,3 2,4 3,5 4,7 7,0 9,0 Údaje převzaty z MŘ pro VN-Vinohradský rybník,2002. H - Mlýnský potok, ohrožuje k.ú.: Uherský Brod ČHP: 4-13-01-124, profil: ústí plocha povodí A=4,78 km 2 Povodňové průtoky - N-leté vody: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3.s -1 ] 1,0 2,0 4,0 6,5 9,5 15,0 20,0 Údaje převzaty z původního PP města Uh.Brod. I - Černý potok oficielní hydrologické údaje nejsou k dispozici.

Výpočtem dle podkladu [25] pro plochu povodí A=1,53 km 2 vypočten Q max = 10,1 m 3.s -1 J - Havřický potok, ohrožuje k.ú.: Uherský Brod-Havřice ČHP: 4-13-01-124, profil: ústí Povodňové průtoky - N-leté vody: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3 /s] 1,3 4,0 5,6 10,3 13,0 Údaje převzaty z PP města Uh.Brod. K - Chrástka oficielní hydrologické údaje nejsou k dispozici Výpočtem dle podkladu [25] pro plochu povodí A=4,15 km 2 vypočten Q max = 19,3 m 3.s -1 Za povodně v 07/1997 byly na některých mostech přes řeku Olšavu v Uh. Brodě vyznačeny dosažené kulminační stavy. Jedná se o tyto mosty: Havřický, Vlčnovský, Bajovský, Nivnický a Šumický. 2.4.3. Postupové doby povodňových průtoků Pro většinu vodních toků na území správního obvodu ORP Uherský Brod zatím nejsou stanoveny postupové doby povodní. Pouze pro Luhačovický potok, jehož dolní část zasahuje do správního obvodu ORP Uh. Brod a města Uherský Brod byly vypočteny doby doběhu při povodňových průtocích, viz tabulka č. 1: Tabulka č. 1: Luhačovický potok Doby doběhu povodňové vlny Úsek toku Délka úseku Doba doběhu [min] [km] Q 5 Q 20 Q 100 VN Luhačovice- Uh.Brod-Újezdec 140 125 117 2.4.4. Údaje o srážkách Tabulka č. 2: Průměrné úhrny srážek v jednotlivých měsících v mm za období 1961-1990 Uh.Brod: Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Srážky v mm 32 31 30 41 68 88 66 64 49 39 46 40 594 2.5. Záplavová území 66 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Dosud byla úředně stanovena tato záplavová území, která se týkají území města Uherský Brod: A - Záplavové území vodního toku Olšava (od ústí do Moravy až po soutok s Kolelačem) od ř. km 0,000 po 38,300, stanoveno odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlín dne 28.7.2004 pod č.j. KUZL 11401/2004 ŽPZE-RH.

Vypracoval pro Povodí Moravy s.p.: fa Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Veškeré simulace nerovnoměrného proudění byly provedeny pomocí programu amerického programu HEC-RAS. Záplavové území bylo stanoveno pro průtoky Q 5, Q 20 a Q 100. Jako aktivní zóna se v této práci považují hloubky vody v intravilánu obcí, které přesahují 0,8 m. Stanovené záplavové území tohoto vodního toku se týká obcí: Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice a Veletiny. Poznámka: V červenci 2005 bylo záplavové území v km 16,600 až 24,700 (k.ú.uherský Brod) změněno viz B. B - Záplavové území vodního toku Olšava - změna stanovení záplavového území vodního toku Olšava ř. km 0,000 38,300 vyhlášeného Krajským úřadem Zlín, odborem ZP a Z dne 28.7.2004, č.j. KUZL 11401/2004 ŽPZE-RH stanovená č.j. KUZL 2407/2005 ŽPZE-RH dne 22.7.2005 nově stanovuje rozsah záplavového území v úseku km 16,600-24,700 v k.ú. Uherský Brod a ruší vymezení aktivní zóny záplavového území ř.km 21452-21,768 Uherský Brod. Nově stanovené záplavové území je vyznačeno v situaci 1:10000, viz grafická příloha č.10. Při novém stanovení záplavového území Olšava na katastrálním území města Uherský Brod (od balvanitého skluzu v Drslavicích po hospodářský most v Újezdci u Luhačovic) se přihlíželo k podkladům, které vypracovalo Povodí Moravy, s.p., v 04/2002 pro město Uherský Brod. C - Záplavové území vodního toku Luhačovický potok (celý tok) od ř. km 0,000 po 24,816, stanoveno odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlín dne 29.7.2004 pod č.j. KUZL 7825/2004 ŽPZE-DZ. Vypracoval pro Povodí Moravy s.p.: fa Agroprojekt PSO Brno, s.r.o. v 11/2003. Stanovené záplavové území tohoto vodního toku se týká obce: Uherský Brod (Újezdec). Záplavové území dle A,B a C je zpracováno v grafických přílohách č.4 a 7 až 9. U některých drobných vodních toků, kde není stanoveno záplavové území, je v grafické příloze č. 4 a 9 vyznačeno orientační záplavové území. 2.6. Charakteristika ohrožených objektů Obecně jsou zaplavením ohroženy pozemky a stavby v blízkosti vodních toků nebo na těchto tocích. V horních úsecích toků má povodní ohrožené území menší rozlohu a povodeň má relativně krátkou dobu trvání, voda zde však mívá s ohledem na větší sklon dna vodotečí větší rychlost a tím i větší devastační účinky, zejména v bezprostřední blízkosti toku. Z významných objektů jsou ohroženy: 1) Objekty na komunikacích, viz rovněž grafická část příloha č. 12: Mapa ohroženosti komunikací: - Železniční mosty a propustky - Zájmovým územím města Uh.Brod procházejí dvě trati ČD: č. 341: Kunovice-Bylnice-Trenčianská Teplá (možné ohrožení v úseku Hostětín-Veletiny), č. 346: Újezdec u Luhačovic-Luhačovice (možné ohrožení v úseku Uh. Brod-město Uh. Brod-Újezdec).

- Silniční mosty, propustky a lávky - Z důležitějších silničních komunikací mohou být vodou ohroženy a zatopeny tyto úseky komunikací: - státní silnice č. I/50 v prostoru ul. U Korečnice a křižovatky se sil. II/490-ul. Nivnická, -státní silnice č. II/490 v prostoru Těšova a ul. 26.dubna, - státní silnice č. II/495 poblíž napojení na silnici I/50 a v ul.vlčnovská - státní silnice č. III/05019-ul.Pod Valy a v Havřicích viz též Grafická část C tohoto Povodňového plánu, příloha č. 12 a dále část B - Organizační část, kapitola 1.5. 2) Objekty na vodních tocích, vodní díla - viz rovněž grafická část příloha č. 2 a 6 a následující kapitola 2.7. 3) Objekty pro bydlení V území s rizikem záplav se nacházejí převážně rodinné domy max.3 podlažní s vnitřní infrastrukturou (garáže, chovy drobného domácího zvířectva, příp. hospodářského zvířectva, dílny, sklady, sklepy, zahrady apod.) a několik bytových domů (ul. Trávníky), dále viz samostatný elaborát A/3 Přehled ohrožených objektů v záplavovém území, objektů na tocích zhoršujících odtok a kanalizačních vyústí. 4) Objekty občanské vybavenosti jako např.: Zimní stadion, Prodejny potravin (Meinl, Rojal), Restaurace (ul. Nová, zámostní) Pálenice (Šumická), TJ Sokol Újezdec hřiště, Centrum pohybových aktivit Dále viz samostatný elaborát A/3 Přehled ohrožených objektů v záplavovém území, objektů na tocích zhoršujících odtok a kanalizačních vyústí. 5) Objekty pro výrobu, skladování, podnikání a dopravu Dále viz samostatný elaborát A/3 Přehled ohrožených objektů v záplavovém území, objektů na tocích zhoršujících odtok a kanalizačních vyústí. 2.7. Soupis ohrožených objektů Soupis ohrožených stavebních objektů je zpracován v samostatném elaborátu A/3 Přehled ohrožených objektů v záplavovém území, objektů na tocích zhoršujících odtok a kanalizačních vyústí. Vychází se při tom z povodňových průtoků a zpracovaných záplavových území pro Q 5, Q 20 a Q 100 viz grafické přílohy č. 7 až 9. Doporučujeme tyto údaje každoročně aktualizovat. Zejména bude potřebné aktualizovat údaje na nový stav vzniklý schválením změny záplavového území města Uherský Brod v 07/2005, viz kapitola 2.5. ad B. Údaje dodané oddělením informatiky pro tento povodňový plán již nejsou z toho důvodu aktuální. 3. DRUH A ROZSAH POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může působit škody; povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný. 3.1. Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. 73 odst. 1 nebo povodňovými orgány, zejména při: - déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečí chodu ledů nebo vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů; - dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci. V obvodu města Uherský Brod se mohou vyskytnout povodně na 2 typech vodotečí: typ 1 řeka Olšava s Luhačovickým potokem a Nivničkou mající charakter vodohospodářsky významného toku, typ 2 drobné toky: Bánovský potok, Hořenůšek, Těšovský potok, Vinohradský potok, Mlýnský potok a Havřický potok, dají se očekávat tyto případy povodňových stavů: a) Regionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážky (zimní a jarní povodeň), které zasáhnou výše položené části povodí vodotečí typu 1 - Olšavy (Luhačovický potok ČHP-4-13-01-113, Nivnička ČHP 4-12-01-117) a do obvodu města Uherský Brod přitečou. Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A (Bojkovice, Luhačovice, Uh. Brod) případně v již existujících pomocných hlásných profilech kategorie C (Bojkovice, Uh. Brod-Újezdec, Suchá Loz). S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni MePK, tak na úrovni PKORP. Ohrožené obce na řece Olšavě, typ 1 - Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod (včetně jeho místních částí Újezdec, Těšov a Havřice), Drslavice, Hradčovice a Veletiny.Charakteristika ohrožení: Při povodňových stavech na řece Olšavě může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny). b) Lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv blesková povodeň, jejíž jádro postihne část města Uherský Brod. Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na malých povodích typu 2, jakým jsou všechny drobné vodoteče na území města. U těchto drobných toků, které mají z větší části bystřinný charakter, má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období. Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek). Na řece Olšavě nemohou lokální přívalové deště postihující plochu řádově v km 2 a ž desítkách km 2 vyvolat větší povodeň, na většině ostatních drobných tocích a jejích přítocích však již ano.

Ohrožené obce a charakteristika ohrožení: Tímto typem povodně může být postižitelna prakticky kterákoliv část města Uh. Brod. Tyto povodně místního významu jsou způsobeny náhlými přívalovými srážkami (průtržemi mračen). Jsou to srážky krátkodobé (trvající několik minut či desítek minut) o velké intenzitě (50 až 130 mm), viz též kapitola 2.4.1. historické povodně. V důsledku zanedbaných protierozních opatření dochází pak na styku soustředěných odtoků (ronů) se zastavěným územím obcí k záplavám nemovitostí a ke značným škodám v nich, způsobených jednak značnou rychlostí a unášecí silou vody, jejím vzdutím nebo zaplavením spodních staveb (sklepů) vodou z kanalizace. V zastavěných úsecích jsou tyto drobné vodoteče často zaklenuty (zatrubněny), např. v místních částech Újezdec, Těšov a Havřice, ale i v samotném Uh. Brodu Vinohradský potok, přičemž kapacita zaklenutých úseků je zpravidla menší než jsou průtoky Q 100. Kapacita zaklenutých úseků je dále snižována nánosy na dně zaklenutí, které se jen obtížně odstraňují, tyto úseky jsou prakticky bez kontroly. Je-li překročena průtočná kapacita zaklenutého úseku, dochází ke vzdouvání vody u vtoku do zaklenutého úseku a proudění vody (ronu) po povrchu terénu, zpravidla v původní trase dřívějšího otevřeného koryta, kde se nacházejí zpravidla komunikace, volné plochy, nebo i nové stavby. Přívalová voda pak proudí místy, kde není očekávána a působí při tom velké škody. Za povodní proto tyto zaklenuté úseky toků vyžadují maximální pozornost. Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky- např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.). Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné. Zimní povodeň způsobená ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích se vyskytují v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Takové úseky se na území města prakticky nevyskytují, snad jedině Těšovský jez by zasluhoval v tomto ohledu pozornost, dále viz kapitola 3.2. 3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami Při přirozené povodni mohou vznikat problémy při ucpání profilů propustků, vtoků do zatrubněných úseků, popřípadě při nahromadění plavenin u pilířů mostů, lávek či jezů, dále ledovými jevy a sesuvy půdy. Z hlediska ucpání profilů jsou kritické všechny mosty, lávky a jezy. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde k vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na větších nížinných tocích, jako je Olšava. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku Povodí Moravy s. p. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů), viz též část A/2-Výňatky z

povodňových a havarijních plánů firem na území města a manipulačních řádů VD, je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP. Sesuvy půdy hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobnějších toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky. 3.2.1. Objekty zhoršující odtok V zájmovém prostoru správního obvodu Uherského Brodu se nachází na vodotečích řada objektů (železniční a silniční mosty, lávky, propustky, některá vodní díla a pod.), která příčně kříží osu toku vodotečí a která mohou zhoršit odtok povodňového průtoku na vodních tocích v případech, kdy dojde např. k ucpání plaveninami, ledovými krami, nebo k jejich případné destrukci a podobně. Tím může dojít ke vzdutí hladiny vody před uvedenými objekty, přelití hrází a vybřežení vody mimo vlastní tok, viz též grafické přílohy č.4 a 6 až 10. Přehled významných příčných objektů na tocích protékajících intravilánem města Uh Brod je uveden v samostatném elaborátu A/3 Přehled ohrožených objektů v záplavovém území, objektů na tocích zhoršujících odtok a kanalizačních vyústí. 3.2.2. Objekty zmírňující odtok Přehledná mapa významných nádrží v povodí Moravy, které spravuje Povodí Moravy, s.p., které mají vliv na průběh povodní v městě Uh.Brod:

Pro město Uherský Brod mají z hlediska povodňového význam tyto významné nádrže: VN Luhačovice (protipovodňová a rekreační nádrž), VN Bojkovice a Ludkovice (vodárenské nádrže) vybudované na vodohospodářsky významných tocích a spravované Povodím Moravy s.p. Lokální vliv na průběh povodní (zejména bleskových z dešťových přívalů) ve městě pak mají: Vinohradský rybník a Škrlovské rybníky. Základní technické údaje o nádržích ovlivňujících průběh povodní se správním obvodu města Uherský Brod jsou uvedeny v následující tabulce č. 3.

3.3 Tabulka č.3 Základní údaje o nádržích ovlivňujících průběh povodní v obvodu města Uherský Brod Technické Měrná VN VN VN VN VN Vinohradský Škrolvské rybníky údaje jedn. Bojkovice Ludkovice Luhačovice Ordějov Lubná rybník Poř.číslo 1 2 3 4 5 4 5 ČHP 4-13-01-4-13-01-106 4-13-01-103 4-13-01-4-13-01- 4-13-01-116 4-13-01-124 087 117 118 Tok Kolelač, km 1,5 Ludkovický p., Luhačovický p., Nivnička, km 14,25 Lubná, km 2,6 Vinohradský potok, Mlýnský potok 0,65 km 6,250 km 14,4 km 0,90 V provozu rok 1966 1968 1930 (1988) 1967 Není známo Není známo od Provozovatel Povodí Moravy Povodí Moravy Povodí Moravy ZVHS ZVHS Město Uh.Brod Plocha km 2 13,79 13,1 44,77 14,45 9,90 povodí Hladina stálého nadržení (B.p.v.) m n.m. 312,00 277,50 275,00 323,60 316,37 99,30 / 99,30 (relativní výška) Max.zatop. ha 15,45 12,43 40,0 15,60 1,82 0,56 / 0,056 vodní plocha Stálý objem m 3 40 780 85 140 255 000 48 000 - Užitkový (zásobní) objem m 3 770 000 498 228 846 000 337 000 38 100 10 394 / 943 Retenční ovl. objem Celkový ovladatelný objem m 3 0 0 1 046 000 0-0 m 3 810 780 583 368 216 700 385 000 38 100 10 394 Retenční m 3 154 000 106 635 533 000 120 000 18 000 5 500 neovl. objem Celkový m 3 964 780 690 003 2 700 000 506 000 56 000 15 894 objem-max. Q 100 m 3 s -1 36,0 35,0 68,0 33,0 9,0 Kapacita m 3 s -1 50,0 47,3 125,0 43,0 33,0 1,86 bezp.přepadu Kóta přelivu m n.m 321,46 284,60 283,27 323,60 316,37 99,30 (rel.výška) Kapacita spod. výpustí DN600 DN500 m 3 s -1 12,3 2 x 3,45 2 x 11,0=22,0 +2 x 4,82= 9,64 Délka hráze m 198,0 181,16 240,0 85 130 80 /75 v koruně Kóta koruny m n.m 323,30 285,88 286,47 325,00 317,80 100,0 (rel.výška) Výška hráze nade dnem (terénem) m 16,0 15,15 17,47 7,00 6,15 4,60 / 1,2 Šířka v koruně hráze Kapacita koryta pod nádrží Q 100TRANS pod nádrží Kategorie (podle TBD) Poznámka m 4,50 4,72 6,0 4,0 3,0 m 3 s -1 6,0 6,7 10,0 m 3 s -1 32,2 39,0 41,0 Jedná se VN na území ORP Uh.Brod Jedná se VN na území ORP Luhačovice Jedná se VN na území ORP Luhačovice IV IV IV IV Jedná se VN na území ORP Uh.Brod Jedná se VN na území ORP Uh.Brod Jedná se o protékanou nádrž na území města Jedná se o boční nádrže na území města

. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy 69 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Povodeň způsobená umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla je teoreticky možná. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: - technická příčina havárie díla, - silné zemětřesení, velmi malá pravděpodobnost - letecká katastrofa pád středně velikého letadla do hráze, velmi malá pravděpodobnost - válečný konflikt, velmi malá pravděpodobnost - teroristický útok, velmi malá pravděpodobnost VN Bojkovice, VN Luhačovice, VN Ludkovice rozsah pravděpodobné záplavy při zvláštní povodni na některé z uvedených vodních nádrží, které jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., je znázorněn v části C - grafické příloze č. 11. Podklady poskytl správce toku. Plán ochrany před zvláštní povodní pod vybranými vodními díly je součástí příslušného havarijního plánu Zlínského kraje a není součástí tohoto povodňového plánu. V zájmovém území města Uh.Brod rozsah záplavy při zvláštní povodni přesahuje záplavové území při Q 100. 4. OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI Opatřeními na ochranu před povodněmi se ve smyslu předpisů rozumějí preventivní a přípravná opatření prováděná mimo povodeň a operativní opatření v době povodně. Nezahrnují se sem investice vyvolané povodněmi (výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi). Základní a předvídatelná opatření k ochraně před povodněmi je nutno zapracovat do povodňových plánů. Ostatní opatření řídí a koordinuje povodňový orgán. 4.2. Povodňové prohlídky ( 72 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Preventivní prohlídky je nutno provést zejména na těchto místech: 1)Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p., závod Střední Morava - celý úsek Olšavy, Nivničky a Luhačovického potoka v obvodu města. 2)Ve spolupráci Lesy ČR s.p., OST Vsetín, pracoviště Luhačovice drobné vodoteče: Hořenůšek 3)Ve spolupráci se ZVHS oblast povodí Moravy, pracoviště Uherské Hradiště drobné vodoteče: Havřický potok, Vinohradský potok, Bánovský potok (na území města), Černý potok a Chrástku. 4)Úseky vodotečí ve správě města: Těšovský potok, Vinohradský potok, Mlýnský potok včetně vtoků a výtoků zaklenutých úseků, včetně nádrží: Vinohradský rybník a Škrlovské rybníky. 5)Ve spolupráci se správci dopravních zařízení - stav všech objektů na komunikacích, které zasahují do vodotečí a jejich inundací (mosty, propustky), které tvoří překážky na vodních tocích v zájmovém území města. Dále se kontrolují místa křížení údolnic (ronů) s komunikacemi. 6) Místa skladování životnímu prostředí škodlivých látek a materiálu v záplavových územích, který by mohl být za povodně zaplaven a odplaven.

Povodňový orgán města může na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím. Mimořádné povodňové prohlídky se provádí v měsíci únoru a březnu v případě, že je větší množství sněhových srážek a jsou nižší teploty než je běžný roční průměr. Účelem je zabezpečení dobrého odtoku z tajícího sněhu. Kontroluje se rovněž vodní hladina na všech výše uvedených tocích a posuzuje možnost vzniku ledových bariér (jezy, mosty apod.) u významnějších vodních toků (Olšava a její hlavní přítoky). Dalším případem provedení mimořádné povodňové prohlídky je vyhlášení III. stupně p. a. na území správního obvodu ORP, pokud před tím nebyla provedena řádná povodňová prohlídka. Kdo provádí : Prohlídky konají povodňové orgány a jiné orgány a organizace podle povodňových plánů a za spolupráce se správci toků, vlastníky nemovitostí, resp. vodních děl. Povodňovou prohlídku na území města svolá předseda povodňové komise nebo její tajemník. Zápis, dokumentace: O všech prohlídkách se pořizuje zápis, v němž jsou uvedeny všechny nedostatky a poznatky včetně návrhů na opatření, a to nejlépe do Povodňové knihy, případně se pořizuje další dokumentace (foto, video). Na základě přijatých opatření vodoprávní orgán ukládá opatření jednotlivým vlastníkům (správcům) nemovitostí, případně občanům. 4.3. Předpovědní povodňová služba 73 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Hlavním účelem předpovědní povodňové služby je informovat povodňové orgány a ostatní účastníky povodňové ochrany o nebezpečí vzniku přirozené povodně a o jejím dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Předpovědní pracoviště CPP/RPP vydávají při očekávání extrémních meteorologických nebo hydrologických jevů upozornění a výstrahy, v průběhu povodně pak informační zprávy o jejím dosavadním a očekávaném vývoji. Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných toků (Povodí). Na předpovědní povodňové službě se v ČHMÚ podílí úsek meteorologie, úsek hydrologie a regionální pobočky ústavu. Ústav má vybudováno centrální předpovědní pracoviště (CPP) v Praze- Komořanech a 6 regionálních předpovědních pracovišť (RPP) na pobočkách. Meteorologická služba na CPP v Praze a RPP v Ústí n.labem a v Ostravě je zajišťována v nepřetržitém provozu. Hydrologická služba funguje za normálních podmínek v jedné pracovní směně (včetně volných dnů), za povodní se provoz podle potřeby prodlužuje až po nepřetržitou službu. Předpovědní služba informuje povodňové orgány, případně další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o očekávaných vodních stavech nebo průtocích ve vybraných profilech. Předpovědní službu zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), ve spolupráci se správci