Systém hodnocení prezenční studium

N_MF_A Mezinárodní finance Magisterské studium VŠFS zimní semestr 2013 přednášející Ing. Arnošt Klesla Ph.D. Katedra financí VŠFS 1

PROGRAM VÝUKY N-MF-A ZIMNÍ SEMESTR 2013, skupina pffph Přednáška 2.10. 1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura, účtování v platební bilanci. Rovnováha a vztah k devizovému trhu CVIČENÍ 1 Přednáška 9.10. 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza. Přednáška 16.10. 3. Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,forex,, technická analýza. CVIČENÍ 2 a 3 Přednáška 23.10. 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce. 2

PROGRAM VÝUKY N-MF-A ZIMNÍ SEMESTR 2013, skupina pcffph Přednáška 30.10. 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice CVIČENÍ 4 a 5 Přednáška 6.11. 6. Devizová expozice a devizové riziko, transakční, ekonomická a účetní devizová expozice Přednáška 13.11. 7. Euroměnový a eurokapitálový trh CVIČENÍ 6 a 7 Přednáška 20.11. 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence, 3

PROGRAM VÝUKY N-MF-A ZIMNÍ SEMESTR 2013, skupina pcffph Přednáška 27.11. 9. Mezinárodní měnový systém a měnové trhy. CVIČENÍ 8 a 9 Přednáška 4.12. 10. Evropská měnová a finanční integrace, Přednáška 11.12. 11. Evropský měnový systém, euro a eurozóna. CVIČENÍ 10 a 11 Přednáška 18.12. 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost. ZÁPOČTOVÝ TEST 4

Systém hodnocení prezenční studium 10 bodů prezentace pptx seminární práce 20 bodů 2 průběžné testy z cvičení 20 bodů zápočtový test 50 bodů písemný test, 1. část zkoušky 100 bodů celkem 61 bodů minimum pro postup k ústní zkoušce

Témata seminárních prací 1. Vývoj běžného účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce 2. Vývoj finančního účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce 3. Teorie devizového kurzu, tokové modely, stavový přístup a Dorbuschův dynamický přístup 4. Vývoj devizového kurzu české koruny k hlavním rezervním měnám od r. 2004. 5. Obchodování na mezinárodním měnovém trhu FOREX, 6. Swapové měnové operace, typy a příklady 7. Měnové futures a opce, typy a příklady 8. Vývoj přímých investic v ČR před a po r. 2004, tendence a problémy 9. Hlavní metody hodnocení devizového rizika, metoda alternativních scénářů a Value at risk 10. Deriváty, hedžové fondy, offshorové společnosti, 11.Zlatý měnový standard, vývoj, přednosti a problémy, 12. Reforma MMF, 13. Evropská hospodářská a měnová integrace, historie a současnost, 14. Eurozóna, historie a současnost 15. Měnová politika ECB v současné etapě měnové krize

N_MF_A Mezinárodní finance 1. Platební bilance 1. Horizontální a vertikální struktura, 2. Účtování v platební bilanci 3. Rovnováha a vztah k devizovému trhu

Platební bilance Definice Systematický účetní výkaz veškerých ekonomických transakcí /devizových inkas a úhrad/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). Devizová (prostá) platební bilance jako systematický, statistický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny. 8

Devizoví tuzemci a cizozemci. V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 9

Význam : Platební bilance Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 10

Kreditní a debetní položky platební bilance Kreditní - příliv, tvorba deviz, znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, získání dědictví, z placení alimentů, z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. Debetní vynakládání, odliv deviz, znaménko Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 11

Platební bilance Členění Mezinárodní měnový fond člení platební bilanci na : 1. běžný účet, 2. kapitálový účet, 3. finanční účet 4. účet devizových rezerv Platební bilance ČR je sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku 1993. Primárně je sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance je kromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

Základní kategorie platební bilance A. Běžný účet platební bilance toky zboží, služeb, výnosů a běžných převodů B. Kapitálový účet kapitálové transfery C. Finanční účet mezinárodní pohyb kapitálu D. Účet vyrovnávacích položek a. Účet oficiálních rezerv změny zlata a deviz ČNB b. Účet chyb a opomenutí 13

Salda platební bilance Kredit a debet platební bilance základem vertikální struktury platební bilance je rozdělení všech operací do dvou skupin na kreditní /v platební bilanci značena znaménkem plus/ debetní, v platební bilanci značena znaménkem mínus/ Orientační kritérium -členění všech operací na debetní a kreditní - vztah příslušné operace k devizové nabídce a poptávce. kreditní operace vytváří na trhu devizovou nabídku, debetní operace představují devizovou poptávku. 14

Kumulativní salda platební bilance Kumulativní salda platební bilance slouží zejména k hodnocení vztahů mezi jednotlivými částmi platební bilance. K analýze platební bilance se nejčastěji definují následující kumulativní salda platební bilance: 1. Saldo výkonové bilance pomyslná čára se vede pod položkou služby 2. Saldo běžné bilance pomyslná čára se vede pod položkou transfery 3. Saldo základní bilance pomyslná čára se vedeme pod položkou dlouhodobý kapitál 4. Saldo celkové bilance (saldo maximální likvidity) pomyslná čára se vede pod položkou krátkodobý kapitál.

A. Běžný účet platební bilance struktura 1. Obchodní bilance 2. Bilance služeb Výkonová bilance 3. Bilance výnosů 4. Bilance transferů Běžný účet 16

Běžný účet platební bilance 1.Obchodní bilance členění export zboží kredit import zboží- debet Členění dle komodit a teritoriálně. Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4. tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené. Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na 1. země EU, 2. transformující se ekonomiky, 3. ostatní vyspělé země a 4. ostatní země. 17

Běžný účet platební bilance 1. Obchodní bilance Z hlediska časového je zboží podchycováno v době svého přechodu přes hranice nebo dnem převodu vlastnictví z exportéra na importéra. Z hlediska cenového se nejčastěji využívá cena celní hranice dodavatele, která neobsahuje náklady spojené s pohybem zboží v zahraničí. 18

Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb příjmy a výdaje za služby Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s : 1. cestovním ruchem, 2. dopravou a 3. ostatními službami. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí. 19

Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb příjmy a výdaje za služby Bilance ostatních služeb se týká zejména finančních a reklamních služeb, nájemného a pronájmu nehmotných statků (filmových a zvukových záznamů apod.), stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí, úhrad za stavební a montážní práce do zahraničí, finančních a pojišťovacích služeb, služeb v oblasti spojů, technických, právních a poradenských činností, licenčních poplatků, autorských honorářů, služeb v oblasti kultury, sportu a rekreace. V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. 20

Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance Vývoz zboží 120 Dovoz zboží - 200 Obchodní bilance Příjmy za služby 230 Výdaje za služby -50 kredit debet Dílčí saldo Kumulativní saldo -80 Bilance služeb 180 Výkonová bilance 100 21

Běžný účet platební bilance 3. Bilance výnosů Důchody výnosy příjmy (zisky, úroky, dividendy renty) z investovaného kapitálu v zahraničí. Důchody náklady výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice, reinvestované zisky, úroky placené do zahraničí Jedná se o položku, která je zpětným odrazem předchozího pohybu dlouhodobého a krátkodobého kapitálu. 22

Běžný účet platební bilance 4. Bilance transferů(běžných převodů) Transfery neboli jednostranné platby nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Členění na oficiální a soukromé transfery a na převody věcné a finanční. Nejvýznamnější položky remitenze (tzn. Převody pracovních příjmů), hospodářská pomoc, dary, příspěvky nadnárodním (mezinárodním) institucím, alimenty, zahraniční penze atd 23

Dílčí a kumulativní salda běžného účtu Výkonová bilance Důchody výnosy Důchodynáklady Bilance výnosů Transfery příjmy Transfery výdaje Bilance transferů A. Běžný účet kredit debet Dílčí saldo Kumulativní saldo 30 20-20 -10 10 10 100 120 24

B. Kapitálový účet platební bilance Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru. čerpání zdrojů z EU kapitálové transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, s vlastnickými právy ke kapitálovým aktivům. převody nevyrobených nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv (autorská práva, patenty). V minulosti se na kapitálovém účtu zaznamenávaly toky kapitálu, tj. investice. Kapitálové transfery byly součástí běžného účtu. V současné době, dle metodiky MMF, toky kapitálu jsou zaznamenávány na finančním účtu, který tedy nahrazuje dřívější účet kapitálový. 25

C. Finanční účet platební bilance Export /kredit/ a import/debet/ dlouhodobého kapitálu zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční. je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země. 26

C. Finanční účet platební bilance Transakce jsou klasifikovány jako: Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční Portfoliové investice V zahraničí Zahraniční Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ Ostatní kapitál Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté 27

Vyrovnávací položky platební bilance D. Chyby a omyly vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí. Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí Tato položka prakticky zajišťuje vyrovnanost platební bilance jako celku. 28

Vyrovnávací položky platební bilance E. Změna devizových rezerv Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu. 29

Salda platební bilance Pro analýzu rovnováhy platební bilance je účelné sestavit salda platební bilance. Lze rozlišit dva základní typy sald platební bilance: a) dílčí salda platební bilance: lze je získat jako rozdíl kreditu a debetu jednotlivých položek platební bilance (saldo obchodní bilance, saldo běžného účtu platební bilance, saldo finanční účtu platební bilance, saldo přímých investic atd.). b) kumulativní salda platební bilance: vedením pomyslné čáry horizontálním směrem se rozdělí platební bilance do dvou relativně samostatných okruhů.

Dílčí a kumulativní salda platební bilance B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Chyby a omyly kredit debet Dílčí saldo Kumul. saldo A. Běžný účet 120 B. Kapitálový účet 0 Přímé investice - v zahr. -120 - zahraniční 180 Portfoliové invest. - v zahr. -80 Finanční deriváty - zahraniční 120 Ost.kapitál- úvěry poskyt. -60 - úvěry přijaté 20 C. Finanční účet 60 D. Chyby a omyly -10 Platební bilance celk 170 E. Změna dev. rezerv -170 31

Salda platební bilance 1. Saldo výkonové bilance ekonomická interpretace Celkové domácí výdaje (CDV) se rovnají hrubému národnímu produktu (Y) plus import zboží a služeb (IM) mínus export zboží a služeb (EX). CDV = Y + IM - EX Rovnováha exportních a importních toků zboží a služeb v běžných cenách EX IM = 0 Ukazatel směnných relací vyjadřuje efektivnost zahraničního obchodu / EX/IM : 1/ 32

Salda platební bilance 2. Saldo běžného účtu ekonomická interpretace /tokový pohled na platební bilanci/ Kladné saldo + : Zvýšení zahraničních pohledávek Snížení zahraničních závazků Akumulace v podobě držby zahraničního majetku Záporné saldo deficit - : Obrácené efekty /Financování deficitu přílivem nedluhového kapitálu přímé investice/ Celková investiční pozice: : / bilance majetkových pohledávek a závazků/ - stavový pohled 33

Salda platební bilance 3. Celkové owerall-saldo platební bilance ekonomická interpretace 1. Vyrovnávací položkou /pod čarou salda/ jsou změny devizových rezerv 2. Nulová hodnota salda neznamená automaticky ani střednědobou vnější rovnováhu země / krátkodobý kapitál na běžném účtu spekulace a nebezpečí destabilizace/ 34

Účtování operací v platební bilanci 1. Domácí firma dovezla videopřehrávače v hodnotě 20 mil EUR, transakce bude zaplacena za 30 dní (importujete kapitál a zboží) 2. Domácí firma vyvezla automobily v hodnotě 15 mil EUR, zaplaceno okamžitě bezhotovostní formou, firma ponechala peníze na účtu u své domácí banky (domácí banka získá pohledávku za zahraniční bankou - vývoz kapitálu) 3. Domácí firma vyvezla zemědělské produkty 5mil EUR, zaplaceno okamžitě bezhotovostní formou, naše firma provedla u domácí banky konverzi do korun, banka prodává devizy Centrální bance, aby si uzavřela pozici 4. Vláda poskytla humanitární pomoc obětem přírodní katastrofy v zahraničí v peněžní formě 3 mil EUR (vláda má účty u CB, takže snížení devizových rezerv) 5. Domácí humanitární organizace obětem katastrofy v zahraničí poskytne materiálové zabezpečení v rozsahu 1 mil EUR 6. Vláda prodala v rámci privatizace svůj 57% podíl ve firmě za 25 mil EUR, placeno promptně 7. Domácí centrální banka emitovala na zahraničních trzích Euroobligace ve výši 100 mil EUR, placeno bezhotovostní formou okamžitě 35

Účtování operací v platební bilanci POLOŽKY Kredit (+) Debet (-) Běžný účet: Bilance zboží 15 (2) 5 (3) 1 (5) 20 (1) Bilance služeb Bilance důchodů Bilance transferů 3 (4) 1 (5) Kapitálový účet Finanční účet: Bilance přímých investic 25 (6) Bilance portfoliových investic 100 (7) Bilance ostatních investic 20 (1) 15 (2) Chyby a omyly Hodnotové změny Změna devizových rezerv 3 (4) 5 (3), 25 (6), 100 (7) 36

Čistá investiční pozice země Základní typ stavové bilance / k určitém u datu - 31.12./ Součástí je i bilance zahraničního zadlužení Základní pohled na postavení země ve vnějších vztazích situace domácí ekonomiky k zahraničí 37

. Investiční pozice vůči zahraničí rok 2004 v mld Kč Aktiva Přímé investice v zahraničí 84,10 Portfoliové investice 372,20 Finanční deriváty 39,70 Pasiva Přímé investice zahraničí u nás 1280,60 Portfoliové investice 381,00 Finanční deriváty 31,80 Ostatní investice 417,10 Ostatní investice 680,90 Rezervy ČNB 636,20 Saldo investiční pozice -825,00 38

Rovnováha platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Vyrovnanost není rovnováha! Podmínky rovnováhy Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv Pozor devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance 39

Rovnováha platební bilance Příklad 1: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na měnovém trhu by dovozci chtěli prodat 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. 40

Rovnováha platební bilance Příklad 1: pokračování Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze. 41

Rovnováha platební bilance Příklad 2: /přebytek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco zahraniční investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat. 42

Rovnováha platební bilance Příklad: /přebytek platební bilance/ Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabídce korun. Platební bilance bude v rovnováze. 43

Rovnováha platební bilance Běžný účet a finanční účet jsou spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za a předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv. 44

Rovnováha platební bilance Existují čtyři základní faktory ovlivňující platební bilanci země. Jedná se o 1. míru inflace, 2. Růst reálného produktu ekonomiky, 3. výši úrokových sazeb a 4. devizový kurz. Platební bilance zemí podléhají neustálým procesům automatického vyrovnávání. Jedná se o takzvané vyrovnávací procesy platební bilance,, vyrovnávací proces cenový, důchodový a kurzový

Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje. Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období. Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období 46

Rovnováha platební bilance a HDP Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb. Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb 47

Rovnováha platební bilance Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz násobený poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny. Re D/F= Ne PF = Ne D/F * ---- PD 48

Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.

Rovnováha platební bilance Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).. 50

Mezinárodní pohyby kapitálu Mají podobu arbitrážních obchodů, využívajících krátkodobých rozdílů ve výnosnosti aktiv jednotlivých zemí. Podmínkou fungování této arbitráže je dokonalá kapitálová mobilita. Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. podmínkou dokonalé kapitálové mobility jsou: - neexistující rozdíly zdanění v jednotlivých zemích - neexistující riziko změny devizového kurzu - neexistující politické a jiné překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé.

Rovnováha platební bilance Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance. V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb. růst úspor snižuje úrokovou míru a tím zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb 52

Rovnováha platební bilance Příčinou schodku bilance zboží a služeb je především dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Nebýt dovozu kapitálu, musela by země snížit investice na úroveň domácích úspor a nemohla by využít některé investiční příležitosti, které v zemi existují a na které jsou zahraniční investoři ochotni půjčovat 53

Mýtus aktivní platební bilance Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě. 54