1 3Aerodynamika a mechanika letu - 3. d 0 1 0 2l 4000.cz - sportovn 0 1 0 2 para 0 3 0 3utismus V tomto d 0 1 0 2le za 0 2 6і1 0 1 0 2n 0 1 0 3 podrobn 0 1 0 5 rozbor aerodynamick 0 1 0 5ch vlastnost 0 1 0 2 pad 0 1 0 3ku nez 0 1 0 3visl 0 1 0 5ch na vlivu dynamick 0 1 0 8ho tlaku viz 0 9 Ц 0 6Aerodynamika a Mechanika letu - 1.d 0 1 0 2l" a velikosti p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 5ch 0 2 6і1 0 1 0 3st 0 1 0 2 pad 0 1 0 3ku viz 0 9 Ц 0 6Aerodynamika a Mechanika letu - 2.d 0 1 0 2l". Aerodynamick 0 1 0 8 vlastnosti jednotliv 0 1 0 5ch 0 2 6і1 0 1 0 3st 0 1 0 2 pad 0 1 0 3ku ovliv 0 3 0Ї3uj 0 1 0 2 n 0 1 0 3sleduj 0 1 0 2c 0 1 0 2 parametry: - tvar jednotliv 0 1 0 5ch 0 2 6і1 0 1 0 3st 0 1 0 2, tedy nap 0 3 6 4. profil vrchl 0 1 0 2ku, pr 0 3 0 4 0 3 6 4ezov 0 1 0 5 tvar 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4r, p 0 3 0 4dorysn 0 1 0 5 tvar vrchl 0 1 0 2ku apod. - materi 0 1 0 3lov 0 1 0 8 proveden 0 1 0 2 (p 0 3 6 4edev 0 3 0 3 0 1 0 2m u vrchl 0 1 0 2ku) - kvalita povrchu 3. Sou 0 2 6і1initel 0 1 0 8 aerodynamick 0 1 0 5ch sil Aerodynamick 0 1 0 8 vlastnosti se ve v 0 1 0 5po 0 2 6і1tech aerodynamick 0 1 0 5ch sil zohled 0 3 0Ї3uj 0 1 0 2 bezrozm 0 2 6ї9rn 0 1 0 5mi sou 0 2 6і1initeli p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 8 aerodynamick 0 1 0 8 s 0 1 0 2ly, kter 0 1 0 8 se vztahuj 0 1 0 2 bu 0 2 6і1 k 0 2 6і1eln 0 1 0 2 plo 0 3 0 3e p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 8 0 2 6і1 0 1 0 3sti pad 0 1 0 3ku (pilot, 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4ry, v 0 1 0 5ta 0 3 0 6n 0 1 0 5 pad 0 1 0 3 0 2 6і1ek ) nebo k p 0 3 0 4dorysn 0 1 0 8 plo 0 3 0 3e (vrchl 0 1 0 2k). Vztlakovou s 0 1 0 2lu L ovliv 0 3 0Ї3uje sou 0 2 6і1initel vztlaku cl, s 0 1 0 2lu odporovou D sou 0 2 6і1initeli odporu cd. Hodnoty aerodynamick 0 1 0 5ch sil, tedy vztlakov 0 1 0 8 s 0 1 0 2ly L a odporov 0 1 0 8 s 0 1 0 2ly D (viz 0 9 Ц 0 6Aerodynamika a Mechanika letu - 1.d 0 1 0 2l "), z 0 1 0 2sk 0 1 0 3me vz 0 1 0 3jemn 0 1 0 5m n 0 1 0 3soben 0 1 0 2m p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 8ho sou 0 2 6і1initele vztlaku cl nebo odporu cd dynamick 0 1 0 5m tlak
a p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3nou plochou S: L = cl * q * S [N] (4) D = cd * q * S [N] (5) Hodnoty p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 5ch sou 0 2 6і1initel 0 3 0 4 se z 0 1 0 2sk 0 1 0 3vaj 0 1 0 2 m 0 2 6ї9 0 3 6 4en 0 1 0 2m v aerodynamick 0 1 0 5ch tunelech, ve virtu 0 1 0 3ln 0 1 0 2ch aerodynamick 0 1 0 5ch tunelech (tyto jsou sice st 0 1 0 3le pon 0 2 6ї9kud nep 0 3 6 4esn 0 1 0 8 ov 0 3 0 3em dob 0 3 6 4e dostupn 0 1 0 8 - pro simulaci 2D proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 kolem jednoduch 0 1 0 5ch profil 0 3 0 4 k 0 3 6 4 0 1 0 2del sta 0 2 6і1 0 1 0 2 b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 5 stoln 0 1 0 2 po 0 2 6і1 0 1 0 2ta 0 2 6і1) nebo p 0 3 6 4 0 1 0 2mo z letov 0 1 0 5ch zkou 0 3 0 3ek konkr 0 1 0 8tn 0 1 0 2ch letadel a l 0 1 0 8taj 0 1 0 2c 0 1 0 2ch za 0 3 6 4 0 1 0 2zen 0 1 0 2. 3.1 Sou 0 2 6і1initel odporu 3.1.1 SOU 0 2 0 3INITEL TVAROV 0 1 КHO ODPORU Abychom si proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 vzduchu l 0 1 0 8pe p 0 3 6 4edstavili budeme v t 0 1 0 8to 0 2 6і1 0 1 0 3sti textu konkr 0 1 0 8tn 0 1 0 2 t 0 2 6ї9lesa ve v 0 1 0 5kladu i obr 0 1 0 3zc 0 1 0 2ch nahrazovat pouze jejich pod 0 1 0 8ln 0 1 0 5m 0 3 6 4ezem, tzv. profilem a proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 zobrazovat pouze dvourozm 0 2 6ї9rn 0 2 6ї9. a) T 0 2 6ї9lesa s p 0 3 6 4evl 0 1 0 3daj 0 1 0 2c 0 1 0 2m tlakov 0 1 0 5m odporem Polokoule s v 0 1 0 5dut 0 1 0 2 nastavenou proudu vzduchu je klasick 0 1 0 5m geometrick 0 1 0 5m tvarem s patrn 0 2 6ї9 nejvy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2m sou 0 2 6і1initelem odporu ze v 0 3 0 3ech t 0 2 6ї9les. Tento tvar se v para 0 3 0 3utismu pou 0 3 0 6 0 1 0 2v 0 1 0 3 od jeho po 0 2 6і1 0 1 0 3tk 0 3 0 4 dodnes (kruhov 0 1 0 5 vrchl 0 1 0 2k, v 0 1 0 5ta 0 3 0 6n 0 1 0 5 pad 0 1 0 3 0 2 6і1ek a koneckonc 0 3 0 4 i
slider). Odpor polokoule vznik 0 1 0 3 tak, 0 3 0 6e vzduch proud 0 1 0 2 do v 0 1 0 5duti polokoule, kde vytv 0 1 0 3 0 3 6 4 0 1 0 2 p 0 3 6 4etlak, m 0 2 6ї9n 0 1 0 2 v 0 1 0 5znamn 0 2 6ї9 sm 0 2 6ї9r a rychlost, na okraj 0 1 0 2ch polokoule je siln 0 2 6ї9 vytla 0 2 6і1ov 0 1 0 3n do opa 0 2 6і1n 0 1 0 5m sm 0 2 6ї9rem do v 0 3 0 3ech stran a vytv 0 1 0 3 0 3 6 4 0 1 0 2 tak na odtokov 0 1 0 8 stran 0 2 6ї9 polokoule rozs 0 1 0 3hl 0 1 0 5 0 1 0 2plav s podtlakem a zp 0 2 6ї9tn 0 1 0 5m v 0 1 0 2 0 3 6 4en 0 1 0 2m. Jeliko 0 3 0 6 odpor vznik 0 1 0 3 t 0 1 0 8m 0 2 6ї9 0 3 6 4 v 0 1 0 5hradn 0 2 6ї9 d 0 1 0 2ky rozd 0 1 0 2lu tlak 0 3 0 4 p 0 3 6 4ed a za polokoul 0 1 0 2 hovo 0 3 6 4 0 1 0 2me o odporu tlakov 0 1 0 8m. Hodnota sou 0 2 6і1initele odporu 0 2 6і1in 0 1 0 2 cd cca 1,3. Obdobn 0 2 6ї9 jako dut 0 1 0 3 polokoule i deska postaven 0 1 0 3 kolmo na proud vzduchu bude generovat odpor rozd 0 1 0 2lem tlak 0 3 0 4 p 0 3 6 4ed a za deskou. Rozd 0 1 0 2l tlak 0 3 0 4 bude o n 0 2 6ї9co ni 0 3 0 6 0 3 0 3 0 1 0 2, vzduch ji 0 3 0 6 tolik nem 0 2 6ї9n 0 1 0 2 sm 0 2 6ї9r a rychlost a 0 1 0 2plav bude tak 0 1 0 8 o n 0 2 6ї9co men 0 3 0 3 0 1 0 2. Deskov 0 1 0 5m t 0 2 6ї9lesem zhruba nahrazujeme t 0 2 6ї9lo pilota u aerodynamick 0 1 0 5ch v 0 1 0 5po 0 2 6і1t 0 3 0 4 letov 0 1 0 5ch vlastnost 0 1 0 2 pad 0 1 0 3ku. Hodnota sou 0 2 6і1initele odporu cd 0 2 6і1in 0 1 0 2 cca 1,2. V 0 1 0 5razn 0 2 6ї9 ni 0 3 0 6 0 3 0 3 0 1 0 2 koeficient odporu bude generovat polokoule oto 0 2 6і1en 0 1 0 3 vypouklou stranou sm 0 2 6ї9rem k nab 0 1 0 2haj 0 1 0 2c 0 1 0 2mu proudu vzduchu. Na n 0 1 0 3b 0 2 6ї9hov 0 1 0 8 stran 0 2 6ї9 bude p 0 3 6 4etlak velmi mal 0 1 0 5 a odpor bude tvo 0 3 6 4en p 0 3 6 4edev 0 3 0 3 0 1 0 2m d 0 1 0 2ky podtlaku tvo 0 3 6 4 0 1 0 2c 0 1 0 2mu se v 0 1 0 2plavu. Nav 0 1 0 2c relativn 0 2 6ї9 ostr 0 1 0 5 ohraj polokoule p 0 3 6 4 0 1 0 2zniv 0 2 6ї9 usm 0 2 6ї9r 0 3 0Ї3uje v 0 1 0 2 0 3 6 4en 0 1 0 2 0 1 0 2plavu, tak 0 3 0 6e v 0 1 0 5sledn 0 1 0 5 sou 0 2 6і1initel odporu cd bude relativn 0 2 6ї9 n 0 1 0 2zk 0 1 0 5 0,35.
Praktick 0 1 0 8 pou 0 3 0 6it 0 1 0 2 t 0 2 6ї9chto t 0 3 6 4 0 1 0 2 tvar 0 3 0 4 m 0 3 0 4 0 3 0 6eme uk 0 1 0 3zat na vyrovn 0 1 0 3v 0 1 0 3n 0 1 0 2 rychlost 0 1 0 2 voln 0 1 0 8ho p 0 1 0 3du a mal 0 1 0 5ch rozd 0 1 0 2l 0 3 0 4 v 0 1 0 5 0 3 0 3kov 0 1 0 5ch hladin proh 0 1 0 5b 0 1 0 3n 0 1 0 2m v pase p 0 3 6 4i forma 0 2 6і1n 0 1 0 2m skydivingu (erv 0 1 0 8 0 2 6і1k 0 1 0 3ch). V z 0 1 0 3kladn 0 1 0 2 poloze m 0 1 0 3 t 0 2 6ї9lo skydivera mezi rameny a koleny p 0 3 6 4ibli 0 3 0 6n 0 2 6ї9 tvar rovn 0 1 0 8 nebo je 0 3 0 3t 0 2 6ї9 l 0 1 0 8pe m 0 1 0 2rn 0 2 6ї9 prohnut 0 1 0 8 desky (na obr 0 1 0 3zku uprost 0 3 6 4ed), pro zrychlen 0 1 0 2 a zpomalen 0 1 0 2 se pou 0 3 0 6 0 1 0 2v 0 1 0 3 prohnut 0 1 0 2 v pase p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 5m sm 0 2 6ї9rem p 0 3 6 4i 0 2 6і1em 0 3 0 6 t 0 2 6ї9lo napodobuje tvar polokoule orientovan 0 1 0 8 jedn 0 1 0 2m nebo druh 0 1 0 5m sm 0 2 6ї9rem. Je pot 0 3 6 4eba poznamenat, 0 3 0 6e 0 1 0 2plav zobrazen 0 1 0 5 nad skydiverem se v 0 1 0 5razn 0 2 6ї9 zv 0 2 6ї9t 0 3 0 3uje se zv 0 2 6ї9t 0 3 0 3ov 0 1 0 3n 0 1 0 2m formace, viz 0 9 Ц 0 6Velk 0 1 0 8 sestavy - big ways ". V 0 3 0 3echna v 0 1 0 5 0 3 0 3e uveden 0 1 0 3 t 0 2 6ї9lesa a dal 0 3 0 3 0 1 0 2 t 0 2 6ї9lesa, kter 0 1 0 3 generuj 0 1 0 2 0 1 0 2plav s se zp 0 2 6ї9tn 0 1 0 5m v 0 1 0 2 0 3 6 4en 0 1 0 2m (t 0 2 6ї9lesa s nerovn 0 1 0 5m povrchem a v 0 1 0 5stupky, co 0 3 0 6 jsou ve skydivingu podstat 0 2 6ї9 t 0 2 6ї9lesa v 0 3 0 3echna, se pova 0 3 0 6uj 0 1 0 2 za t 0 2 6ї9lesa tzv. aerodynamicky ne 0 2 6і1ist 0 1 0 3. V 0 1 0 5jimku tvo 0 3 6 4 0 1 0 2 vrchl 0 1 0 2k, kter 0 1 0 5 m 0 3 0 4 0 3 0 6eme 0 3 6 4adit sp 0 1 0 2 0 3 0 3e k t 0 2 6ї9les 0 3 0 4m aerodynamicky 0 2 6і1ist 0 1 0 5m i kdy 0 3 0 6 s ur 0 2 6і1itou rezervou - opravdu aerodynamicky 0 2 6і1ist 0 1 0 3 t 0 2 6ї9lesa jsou v praxi nap 0 3 6 4. k 0 3 6 4 0 1 0 2dla modern 0 1 0 2ho v 0 2 6ї9tron 0 2 6ї9 vyroben 0 1 0 3 z kompozit 0 3 0 4, kter 0 1 0 3 se krom 0 2 6ї9 profilovan 0 1 0 8ho tvaru vyzna 0 2 6і1uj 0 1 0 2 velmi hladk 0 1 0 5m povrchem. b) T 0 2 6ї9lesa s p 0 3 6 4evl 0 1 0 3daj 0 1 0 2c 0 1 0 2m t 0 3 6 4ec 0 1 0 2m odporem Viskozita vzduchu
Hodnota sou 0 2 6і1initele odporu je u t 0 2 6ї9chto t 0 2 6ї9les zna 0 2 6і1n 0 2 6ї9 ovlivn 0 2 6ї9na viskozitou vzduchu. Jde p 0 3 6 4edev 0 3 0 3 0 1 0 2m o aerodynamicky 0 2 6і1ist 0 1 0 3 t 0 2 6ї9lesa (profilovan 0 1 0 3 a s hladk 0 1 0 5m povrchem), kter 0 1 0 3 proud 0 1 0 2c 0 1 0 2 vzduch t 0 1 0 8m 0 2 6ї9 0 3 6 4 nev 0 1 0 2 0 3 6 4 0 1 0 2 nebo jde o t 0 2 6ї9lesa velmi mal 0 1 0 3 (nap 0 3 6 4. pad 0 1 0 3kov 0 1 0 8 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4ry), v 0 3 0 4 0 2 6і1i proudu vzduchu pomalu se pohybuj 0 1 0 2c 0 1 0 2. Obecn 0 2 6ї9 plat 0 1 0 2, 0 3 0 6e 0 2 6і1 0 1 0 2m je t 0 2 6ї9leso a rychlost obt 0 1 0 8k 0 1 0 3n 0 1 0 2 men 0 3 0 3 0 1 0 2, t 0 1 0 2m v 0 2 6ї9t 0 3 0 3 0 1 0 2 m 0 1 0 3 vliv viskozita vzduchu a sou 0 2 6і1initel odporu je se zv 0 2 6ї9t 0 3 0 3uje1). M 0 3 0 4 0 3 0 6eme si pomoci p 0 3 6 4edstavou hust 0 1 0 8 tekutiny nap 0 3 6 4. medu nebo barvy, kterou m 0 1 0 2ch 0 1 0 3me tenkou ty 0 2 6і1inkou - kolem ty 0 2 6і1inky se p 0 3 6 4i m 0 1 0 2ch 0 1 0 3n 0 1 0 2 netvo 0 3 6 4 0 1 0 2 0 3 0 6 0 1 0 3dn 0 1 0 8 v 0 1 0 2ry a p 0 3 6 4esto ty 0 2 6і1inka klade v 0 1 0 5znamn 0 1 0 5 odpor, obdobn 0 1 0 3 situace nast 0 1 0 3v 0 1 0 3 u mal 0 1 0 5ch, pomalu se pohybuj 0 1 0 2c 0 1 0 2ch t 0 2 6ї9les ve vzduchov 0 1 0 8m proudu - model 0 3 0 4 letadel, prutov 0 1 0 5ch ant 0 1 0 8n, lankov 0 1 0 5ch v 0 1 0 5ztuh u historick 0 1 0 5ch letadel (v 0 2 6і1etn 0 2 6ї9 AN-2) a v na 0 3 0 3em p 0 3 6 4 0 1 0 2pad 0 2 6ї9 p 0 3 6 4edev 0 3 0 3 0 1 0 2m u pad 0 1 0 3kov 0 1 0 5ch 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4r. Jakmile med nebo barvu na 0 3 6 4ed 0 1 0 2me nebo budeme m 0 1 0 2chat 0 2 6і1ist 0 1 0 8 0 3 6 4edidlo, odpor zna 0 2 6і1n 0 2 6ї9 poklesne, a to p 0 3 6 4esto 0 3 0 6e se kolem ty 0 2 6і1inky budou tvo 0 3 6 4it v 0 1 0 2ry. Tato situace je obdobn 0 1 0 3 jako u velk 0 1 0 5ch t 0 2 6ї9les ve vzduchov 0 1 0 8m proudu - u b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 5ch modern 0 1 0 2ch letoun 0 3 0 4 (L-410 atd.). Mezn 0 1 0 2 vrstva D 0 1 0 2ky viskozit 0 2 6ї9 se p 0 3 6 4i obt 0 1 0 8k 0 1 0 3n 0 1 0 2 ka 0 3 0 6d 0 1 0 8ho t 0 2 6ї9lesa vzduchem vytvo 0 3 6 4 0 1 0 2 takzvan 0 1 0 3 mezn 0 1 0 2 vrstva, na jej 0 1 0 2m 0 3 0 6 vn 0 2 6ї9j 0 3 0 3 0 1 0 2m okraji proud 0 1 0 2 vzduch stejn 0 2 6ї9 rychle jako v nenaru 0 3 0 3en 0 1 0 8m proudu, sm 0 2 6ї9rem k t 0 2 6ї9lesu se rychlost proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 sni 0 3 0 6uje a na povrchu t 0 2 6ї9lesa je rychlost nulov 0 1 0 3, vzduch jakoby na t 0 2 6ї9lese ulp 0 1 0 2v 0 1 0 3. U mal 0 1 0 5ch pomalu se pohybuj 0 1 0 2c 0 1 0 2ch se t 0 2 6ї9les se viskozita vzduchu projev 0 1 0 2 v 0 1 0 5razn 0 2 6ї9ji, proto bude tlou 0 3 0 3 0 3 0 6ka mezn 0 1 0 2
vrstvy relativn 0 2 6ї9 velk 0 1 0 3, pohyb 0 2 6і1 0 1 0 3stic vzduchu bude plynul 0 1 0 5 a nechaotick 0 1 0 5 (pr 0 1 0 3v 0 2 6ї9 jako kdy 0 3 0 6 m 0 1 0 2ch 0 1 0 3me med nebo hustou barvu). Mluv 0 1 0 2me proto o tzv. lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2m proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 v mezn 0 1 0 2 vrstv 0 2 6ї9. Mezi sou 0 2 6і1initeli odporu jednotliv 0 1 0 5ch t 0 2 6ї9les nebudou podstatn 0 2 6ї9j 0 3 0 3 0 1 0 2 rozd 0 1 0 2ly a sou 0 2 6і1initel 0 1 0 8 odporu cd budou dosahovat pom 0 2 6ї9rn 0 2 6ї9 vysok 0 1 0 5ch hodnot - cca 0,3 u kapkovit 0 1 0 8ho t 0 2 6ї9lesa a cca 0,5 a 0 3 0 6 0,8 u ostatn 0 1 0 2ch. Mezn 0 1 0 2 vrstva je v n 0 1 0 3sleduj 0 1 0 2c 0 1 0 2ch obr 0 1 0 3zc 0 1 0 2ch vyzna 0 2 6і1ena mod 0 3 6 4e, m 0 1 0 2stn 0 1 0 2 rychlost proudu vzduchu 0 2 6і1erven 0 2 6ї9. obr 0 1 0 3zek 6 U velk 0 1 0 5ch aerodynamicky 0 2 6і1ist 0 1 0 5ch t 0 2 6ї9les s vy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2mi rychlostmi proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 okoln 0 1 0 2ho vzduchu bude situace pon 0 2 6ї9kud odli 0 3 0 3n 0 1 0 3: d 0 1 0 2ky men 0 3 0 3 0 1 0 2mu vlivu viskozity bude mezn 0 1 0 2 vrstva relativn 0 2 6ї9 tenk 0 1 0 3, av 0 3 0 3ak lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 v ur 0 2 6і1it 0 1 0 8m bod 0 2 6ї92 ) samovoln 0 2 6ї9 p 0 3 6 4ejde do proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 turbulentn 0 1 0 2ho - jednotliv 0 1 0 8 vzduchov 0 1 0 8 0 2 6і1 0 1 0 3stice mezn 0 1 0 2 vrstvy se za 0 2 6і1nou mezi sebou m 0 1 0 2sit, ov 0 3 0 3em bez zp 0 2 6ї9tn 0 1 0 5ch v 0 1 0 2r 0 3 0 4 charakteristick 0 1 0 5ch pro 0 1 0 2plav u aerodynamicky ne 0 2 6і1ist 0 1 0 5ch t 0 2 6ї9les. V 0 1 0 5sledn 0 1 0 5 sou 0 2 6і1initel odporu cd3 ) ji 0 3 0 6 bude relativn 0 2 6ї9 mal 0 1 0 5 0,02 a 0 3 0 6 0,01. Zm 0 2 6ї9na velikosti sou 0 2 6і1initele odporu (i vztlaku) souvisej 0 1 0 2c 0 1 0 2 s viskozitou vzduchu se t 0 1 0 5k 0 1 0 3 v 0 3 0 3ech t 0 2 6ї9les, aerodynamicky 0 2 6і1ist 0 1 0 5ch v 0 3 0 3ak nepom 0 2 6ї9rn 0 2 6ї9 v 0 1 0 2ce ne 0 3 0 6 aerodynamicky ne 0 2 6і1ist 0 1 0 5ch. Proto jsou v literatu 0 3 6 4e uv 0 1 0 3d 0 2 6ї9ny p 0 3 6 4 0 1 0 2slu 0 3 0 3n 0 1 0 8 koeficienty (vztlaku, odporu) v 0 3 0 6dy s ohledem na podm 0 1 0 2nky proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 1 ). Lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 profily Polohu bodu p 0 3 6 4echodu mezi lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2m a turbulentn 0 1 0 2m proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2m v mezn 0 1 0 2 vrstv 0 2 6ї9 lze v leteck 0 1 0 8 praxi do jist 0 1 0 8 m 0 1 0 2ry ovlivnit. Proto 0 3 0 6e turbulentn 0 1 0 2 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 je zdrojem 0 3 0 3kodliv 0 1 0 8ho tlakov 0 1 0 8ho odporu, je zpravidla
snaha konstrukt 0 1 0 8r 0 3 0 4 letadel tento bod p 0 3 6 4echodu co nejv 0 1 0 2ce odd 0 1 0 3lit. Toho lze dos 0 1 0 3hnout vhodn 0 1 0 5m tvarov 0 1 0 3n 0 1 0 2m t 0 2 6ї9les, nap 0 3 6 4. posunut 0 1 0 2m nejv 0 2 6ї9t 0 3 0 3 0 1 0 2 tlou 0 3 0 3 0 3 0 6ky profilu co nejd 0 1 0 3le od n 0 1 0 3b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 8 hrany (velmi zjednodu 0 3 0 3en 0 2 6ї9 0 3 6 4e 0 2 6і1eno), vznikne tak tzv. lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 profil o velmi n 0 1 0 2zk 0 1 0 8m sou 0 2 6і1initeli odporu cd, v praxi je nap 0 3 6 4. u tenk 0 1 0 5ch profil 0 3 0 4 ocasn 0 1 0 2ch ploch vyroben 0 1 0 5ch z kompozit 0 3 0 4 dosahov 0 1 0 3no hodnot cd3 ) a 0 3 0 6 0,0035. Odd 0 1 0 3len 0 1 0 2 p 0 3 6 4echodov 0 1 0 8ho bodu mezi lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2m a turbulentn 0 1 0 2m proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2m sni 0 3 0 6uje sou 0 2 6і1initel odporu. To plat 0 1 0 2 p 0 3 6 4edev 0 3 0 3 0 1 0 2m u v 0 2 6ї9t 0 3 0 3 0 1 0 2ch t 0 2 6ї9les a p 0 3 6 4i vy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2ch rychlostech proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2, av 0 3 0 3ak nejd 0 3 0 4le 0 3 0 6it 0 2 6ї9j 0 3 0 3 0 1 0 2 je, 0 3 0 6e pro lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 je naprosto bezpodm 0 1 0 2ne 0 2 6і1n 0 1 0 5 hladk 0 1 0 5 povrch obt 0 1 0 8kan 0 1 0 8ho t 0 2 6ї9lesa. Jak 0 1 0 3koliv mal 0 1 0 3 nerovnost 0 2 6і1i hrana lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 ihned m 0 2 6ї9n 0 1 0 2 na turbulentn 0 1 0 2. Profily m 0 2 6ї9kk 0 1 0 5ch k 0 3 6 4 0 1 0 2del Lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 je u m 0 2 6ї9kk 0 1 0 5ch k 0 3 6 4 0 1 0 2del vrchl 0 1 0 2k 0 3 0 4 bohu 0 3 0 6el zcela utlumeno d 0 1 0 2ky principi 0 1 0 3ln 0 2 6ї9 nezbytn 0 1 0 5m n 0 1 0 3b 0 2 6ї9rov 0 1 0 5m otvor 0 3 0 4m v n 0 1 0 3b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 8 hran 0 2 6ї9. M 0 2 6ї9kk 0 1 0 3 k 0 3 6 4 0 1 0 2dla tedy nemohou vykazovat vlastnosti t 0 2 6ї9les s hladk 0 1 0 5m povrchem a proto se p 0 3 6 4 0 1 0 2zniv 0 1 0 8 vlastnosti lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2ch profil 0 3 0 4 pro sn 0 1 0 2 0 3 0 6en 0 1 0 2 odporu u t 0 2 6ї9chto k 0 3 6 4 0 1 0 2del v praxi neuplatn 0 1 0 24 ). Nav 0 1 0 2c mnoh 0 1 0 8 lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 profily vykazuj 0 1 0 2 oproti profil 0 3 0 4m klasick 0 1 0 5m zpravidla ni 0 3 0 6 0 3 0 3 0 1 0 2 maxim 0 1 0 3ln 0 1 0 2 sou 0 2 6і1initele vztlaku a proto se u m 0 2 6ї9kk 0 1 0 5ch k 0 3 6 4 0 1 0 2del nepou 0 3 0 6 0 1 0 2vaj 0 1 0 2. Pou 0 3 0 6 0 1 0 2vaj 0 1 0 2 se sp 0 1 0 2 0 3 0 3e profily tzv. klasick 0 1 0 8, zn 0 1 0 3m 0 1 0 8 ji 0 3 0 6 od dvac 0 1 0 3t 0 1 0 5ch let minul 0 1 0 8ho stolet 0 1 0 2 s maxim 0 1 0 3ln 0 1 0 2 tlou 0 3 0 3 0 3 0 6kou zhruba v 1. t 0 3 6 4etin 0 2 6ї9 hloubky profilu av 0 3 0 3ak modifikovan 0 1 0 8 pro pot 0 3 6 4eby m 0 2 6ї9kk 0 1 0 5ch k 0 3 6 4 0 1 0 2del. Jak bylo ji 0 3 0 6 nazna 0 2 6і1eno, p 0 3 6 4i obt 0 1 0 8k 0 1 0 3n 0 1 0 2 m 0 2 6ї9kk 0 1 0 5ch k 0 3 6 4 0 1 0 2del doch 0 1 0 3z 0 1 0 2 k ovlivn 0 2 6ї9n 0 1 0 2 mezn 0 1 0 2 vrstvy naprosto opa 0 2 6і1n 0 1 0 5m zp 0 3 0 4sobem ne 0 3 0 6 u lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2ch profil 0 3 0 4 - na horn 0 1 0 2 a spodn 0 1 0 2 hran 0 2 6ї9 n 0 1 0 3b 0 2 6ї9rov 0 1 0 5ch otvor 0 3 0 4 doch 0 1 0 3z 0 1 0 2 k vynucen 0 1 0 8 zm 0 2 6ї9n 0 2 6ї9 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 z lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2ho na turbulentn 0 1 0 2 daleko d 0 3 6 4 0 1 0 2ve, ne 0 3 0 6 by p 0 3 6 4e 0 3 0 3lo samovoln 0 2 6ї9, co 0 3 0 6 samoz 0 3 6 4ejm 0 2 6ї9 sou 0 2 6і1initel odporu cd oproti profil 0 3 0 4m lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2m v 0 1 0 5razn 0 2 6ї9 zvy 0 3 0 3uje5 ). Re 0 1 0 3ln 0 1 0 8 hodnoty cd3 ) u vrchl 0 1 0 2k 0 3 0 4 z nepropustn 0 1 0 5ch tkanin se mohou pohybovat mezi cca 0,03 a 0 3 0 6 0,015, u vrchl 0 1 0 2k 0 3 0 4 z propustn 0 1 0 5ch tkanin v 0 3 0 3ak mohou b 0 1 0 5t v 0 1 0 5razn 0 2 6ї9 vy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2.
V 0 1 0 3lcov 0 1 0 3 t 0 2 6ї9lesa Zaj 0 1 0 2mav 0 1 0 5mi t 0 2 6ї9lesy jsou koule a v 0 1 0 3lcov 0 1 0 3 t 0 2 6ї9lesa, u kter 0 1 0 5ch se uplat 0 3 0Ї3uje jak tlakov 0 1 0 5 tak t 0 3 6 4ec 0 1 0 2 odpor. P 0 3 6 4i mal 0 1 0 5ch rychlostech a velikostech p 0 3 6 4evl 0 1 0 3d 0 1 0 3 odpor t 0 3 6 4ec 0 1 0 2 a v 0 1 0 3lcov 0 1 0 8 t 0 2 6ї9leso vykazuje vysok 0 1 0 5 sou 0 2 6і1initel odporu cd, cca 0,5 (viz prost 0 3 6 4edn 0 1 0 2 t 0 2 6ї9leso na obr. 6 ). Tato hodnota je relativn 0 2 6ї9 vysok 0 1 0 3 (vy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2 ne 0 3 0 6 u vypoukl 0 1 0 8 polokoule) a to z toho d 0 3 0 4vodu, 0 3 0 6e vzduchov 0 1 0 8 0 2 6і1 0 1 0 3stice kop 0 1 0 2ruj 0 1 0 2 i v zadn 0 1 0 2 0 2 6і1 0 1 0 3sti t 0 2 6ї9lesa a 0 2 6і1 0 1 0 2m 0 3 0 6 je vytv 0 1 0 3 0 3 6 4en zna 0 2 6і1n 0 1 0 5 podtlak a z 0 1 0 3rove 0 3 0Ї3 p 0 3 6 4i odtrh 0 1 0 3v 0 1 0 3n 0 1 0 2 proudu doch 0 1 0 3z 0 1 0 2 ke 0 1 0 2zk 0 1 0 8mu ale pom 0 2 6ї9rn 0 2 6ї9 dlouh 0 1 0 8mu 0 1 0 2plavu s pulsuj 0 1 0 2c 0 1 0 2mi v 0 1 0 2ry. P 0 3 6 4i zvy 0 3 0 3ov 0 1 0 3n 0 1 0 2 rychlosti a/nebo velikosti t 0 2 6ї9lesa, cca p 0 3 6 4i Re 300 000, za 0 2 6і1ne p 0 3 6 4echod proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 postupovat sm 0 2 6ї9rem k nejv 0 2 6ї9t 0 3 0 3 0 1 0 2 tlou 0 3 0 3 0 3 0 6ce. P 0 3 6 4i proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 odpov 0 1 0 2daj 0 1 0 2c 0 1 0 2mu zhruba Re 600 000 je sou 0 2 6і1initel odporu cd nejni 0 3 0 6 0 3 0 3 0 1 0 2 (cca 0,15) a proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 odpov 0 1 0 2d 0 1 0 3 dle obr 0 1 0 3zku 10: P 0 3 6 4i zvy 0 3 0 3uj 0 1 0 2c 0 1 0 2m se Re se za 0 2 6і1ne sou 0 2 6і1initel odporu cd op 0 2 6ї9t m 0 1 0 2rn 0 2 6ї9 zvy 0 3 0 3ovat vlivem postupn 0 1 0 8ho posunov 0 1 0 3n 0 1 0 2 bodu p 0 3 6 4echodu proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 sm 0 2 6ї9rem k nejv 0 2 6ї9t 0 3 0 3 0 1 0 2 tlou 0 3 0 3 0 3 0 6ce t 0 2 6ї9lesa, a 0 3 0 6 se cd ust 0 1 0 3l 0 1 0 2 na hodnot 0 2 6ї9 cca 0,2. Do v 0 1 0 3lcov 0 1 0 5ch t 0 2 6ї9les pat 0 3 6 4 0 1 0 2 i pad 0 1 0 3kov 0 1 0 8 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4ry. S ohledem na v 0 1 0 5 0 3 0 3e uveden 0 1 0 8 z 0 1 0 3konitosti se 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4ry vzhledem ke sv 0 1 0 5m rozm 0 2 6ї9r 0 3 0 4m budou v 0 3 0 6dy pohybovat v oblasti n 0 1 0 2zk 0 1 0 5ch hodnot Re s vysok 0 1 0 5m sou 0 2 6і1initelem odporu s nezanedbateln 0 1 0 5m pod 0 1 0 2lem na celkov 0 1 0 8m odporu pad 0 1 0 3ku. Proto je u vrchl 0 1 0 2k 0 3 0 4 0 3 0 6 0 1 0 3douc 0 1 0 2 sni 0 3 0 6ovat po 0 2 6і1et 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4r (nap 0 3 6 4. pou 0 3 0 6it 0 1 0 2m diagon 0 1 0 3ln 0 1 0 2ch v 0 1 0 5ztuh) a to i v p 0 3 6 4 0 1 0 2pad 0 2 6ї9, 0 3 0 6e pro zachov 0 1 0 3n 0 1 0 2 pevnosti je nezbytn 0 1 0 8 pou 0 3 0 6it 0 1 0 2 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4r o v 0 2 6ї9t 0 3 0 3 0 1 0 2m pr 0 3 0 4m 0 2 6ї9ru6 ). V 0 1 0 5sledn 0 1 0 5m efektem je v 0 3 0 6dy sn 0 1 0 2 0 3 0 6en 0 1 0 2 odporu 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4r.
Pokra 0 2 6і1ov 0 1 0 3n 0 1 0 2 p 0 3 6 4 0 1 0 2 0 3 0 3t 0 2 6ї9 1 ) Podm 0 1 0 2nky obt 0 1 0 8k 0 1 0 3n 0 1 0 2 ur 0 2 6і1uje tzv. Reynoldsovo 0 2 6і1 0 1 0 2slo Re, kter 0 1 0 8 v sob 0 2 6ї9 zahrnuje vliv viskozity proud 0 1 0 2c 0 1 0 2ho plynu nebo kapaliny, rychlosti proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 a velikosti t 0 2 6ї9lesa. 0 2 0 3 0 1 0 2m je Re 0 2 6і1 0 1 0 2slo vy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2, t 0 1 0 2m je men 0 3 0 3 0 1 0 2 vliv viskozity vzduchu. Re se zvy 0 3 0 3uje p 0 3 6 4 0 1 0 2mo 0 1 0 2m 0 2 6ї9rn 0 2 6ї9 se zvy 0 3 0 3uj 0 1 0 2c 0 1 0 2 se rychlost 0 1 0 2 obt 0 1 0 8k 0 1 0 3n 0 1 0 2 a zv 0 2 6ї9t 0 3 0 3uj 0 1 0 2c 0 1 0 2m se vzta 0 3 0 6n 0 1 0 5m rozm 0 2 6ї9rem t 0 2 6ї9lesa. 2) P 0 3 6 4echodov 0 1 0 5 bod mezi lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2m a turbulentn 0 1 0 2m proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2m nast 0 1 0 3v 0 1 0 3 p 0 3 6 4i Re 500 000, co 0 3 0 6 odpov 0 1 0 2d 0 1 0 3 vzd 0 1 0 3lenosti 73cm od n 0 1 0 3b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 8 hrany profilu p 0 3 6 4i rychlosti 10m/s ve standardn 0 1 0 2 atmosf 0 1 0 8 0 3 6 4e p 0 3 6 4i hladin 0 2 6ї9 mo 0 3 6 4e. P 0 3 6 4i rychlosti 20m/s to bude 37cm, p 0 3 6 4i rychlosti 5m/s nastane p 0 3 6 4echod ve 146cm od n 0 1 0 3b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 8 hrany. 3) Sou 0 2 6і1initele u profil 0 3 0 4 jsou v 0 3 0 6dy vzta 0 3 0 6en 0 1 0 8 k hloubce profilu, tedy k vzd 0 1 0 3lenosti od n 0 1 0 3b 0 2 6ї9 0 3 0 6n 0 1 0 8 hrany k odtokov 0 1 0 8 hran 0 2 6ї9, pokud by byly vzta 0 3 0 6eny k tlou 0 3 0 3 0 3 0 6ce profilu, byly by cca o 0 3 6 4 0 1 0 3d vy 0 3 0 3 0 3 0 3 0 1 0 2. 4) Lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 profily v 0 3 0 3ak maj 0 1 0 2 v letectv 0 1 0 2 z 0 1 0 3sadn 0 1 0 2 v 0 1 0 5znam. Objevily se ve t 0 3 6 4ic 0 1 0 3t 0 1 0 5ch letech minul 0 1 0 8ho stolet 0 1 0 2 a pou 0 3 0 6 0 1 0 2vaj 0 1 0 2 se na drtiv 0 1 0 8 v 0 2 6ї9t 0 3 0 3in 0 2 6ї9
v 0 3 0 3ech sou 0 2 6і1asn 0 1 0 5ch letadel. Jejich vlastnosti se st 0 1 0 3le vylep 0 3 0 3uj 0 1 0 2 a n 0 2 6ї9kter 0 1 0 8 p 0 3 0 4vodn 0 1 0 2 profily se pou 0 3 0 6 0 1 0 2vaj 0 1 0 2 i na dnes konstruovan 0 1 0 5ch letadlech. 5) Vynucen 0 1 0 8 turbulentn 0 1 0 2 proudn 0 1 0 2 v mezn 0 1 0 2 vrstv 0 2 6ї9 m 0 1 0 3 v 0 3 0 3ak vedlej 0 3 0 3 0 1 0 2 velmi p 0 3 6 4 0 1 0 2zniv 0 1 0 5 efekt - zvy 0 3 0 3uje p 0 3 6 4ilnavost mezn 0 1 0 2 vrstvy k povrchu vrchl 0 1 0 2ku, co 0 3 0 6 je d 0 3 0 4le 0 3 0 6it 0 1 0 8 pro dosa 0 3 0 6en 0 1 0 2 vysok 0 1 0 5ch sou 0 2 6і1initel 0 3 0 4 vztlaku a nez 0 1 0 3ludn 0 1 0 8 vlastnosti p 0 3 6 4i p 0 3 6 4eta 0 3 0 6en 0 1 0 2. Vrchl 0 1 0 2ky klouzav 0 1 0 5ch pad 0 1 0 3k 0 3 0 4 toti 0 3 0 6 obdobn 0 2 6ї9 jako kluz 0 1 0 3ky (v 0 2 6ї9tron 0 2 6ї9) a mal 0 1 0 3 sportovn 0 1 0 2 letadla pat 0 3 6 4 0 1 0 2 sp 0 1 0 2 0 3 0 3e do kategorie mal 0 1 0 5ch l 0 1 0 8taj 0 1 0 2c 0 1 0 2ch za 0 3 6 4 0 1 0 2zen 0 1 0 2, kde je st 0 1 0 3le velk 0 1 0 5, pom 0 2 6ї9rn 0 2 6ї9 nep 0 3 6 4 0 1 0 2zniv 0 1 0 5 vliv vysok 0 1 0 8 viskozity vzduchu. Nap 0 3 6 4. na n 0 2 6ї9kter 0 1 0 5ch hladk 0 1 0 5ch profilech mal 0 1 0 5ch letadel se d 0 1 0 2ky vysok 0 1 0 8 viskozit 0 2 6ї9 mohou vytv 0 1 0 3 0 3 6 4et tzv. lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 bubliny, kter 0 1 0 8 velmi zhor 0 3 0 3uj 0 1 0 2 aerodynamick 0 1 0 8 vlastnosti. Z toho d 0 3 0 4vodu je v sou 0 2 6і1asn 0 1 0 8m v 0 1 0 5voji profil 0 3 0 4 pro mal 0 1 0 3 letadla v 0 2 6ї9nov 0 1 0 3no velk 0 1 0 8 0 1 0 2sil 0 1 0 2 vytvo 0 3 6 4it takov 0 1 0 8 profily, u kter 0 1 0 5ch je vznik lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2ch bublin minim 0 1 0 3ln 0 1 0 2. P 0 3 6 4es tuto snahu v 0 3 0 3ak najdeme u n 0 2 6ї9kter 0 1 0 5ch letadel na k 0 3 6 4 0 1 0 2dlech mal 0 1 0 8 plo 0 3 0 3ky (tzv. turbul 0 1 0 3tory) instalovan 0 1 0 8 kolmo na povrch (zpravidla na horn 0 1 0 2, tzv. sac 0 1 0 2 stran 0 2 6ї9 k 0 3 6 4 0 1 0 2del), kter 0 1 0 8 maj 0 1 0 2 za 0 1 0 2kol m 0 2 6ї9nit lamin 0 1 0 3rn 0 1 0 2 proud 0 2 6ї9n 0 1 0 2 v mezn 0 1 0 2 vrstv 0 2 6ї9 na turbulentn 0 1 0 2. U vrchl 0 1 0 2k 0 3 0 4 pro skydiving a paragliding takov 0 1 0 3to p 0 3 6 4 0 1 0 2davn 0 1 0 3 0 9 Ц 0 6za 0 3 6 4 0 1 0 2zen 0 1 0 2" nepot 0 3 6 4ebujeme, proto 0 3 0 6e hrany n 0 1 0 3b 0 2 6ї9rov 0 1 0 5ch otvor 0 3 0 4 ji 0 3 0 6 tvo 0 3 6 4 0 1 0 2 jak 0 1 0 8si konstruk 0 2 6і1n 0 2 6ї9 p 0 3 6 4irozen 0 1 0 8 turbul 0 1 0 3tory. 6) Vych 0 1 0 3z 0 1 0 2 z 0 2 6і1ist 0 2 6ї9 geometrick 0 1 0 8 z 0 1 0 3vislosti: Nap 0 3 6 4. nahrad 0 1 0 2me-li pro pot 0 3 6 4eby pevnosti 20 tenk 0 1 0 5ch 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4r 10ti siln 0 2 6ї9j 0 3 0 3 0 1 0 2mi 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4rami ze stejn 0 1 0 8ho materi 0 1 0 3lu (v obou p 0 3 6 4 0 1 0 2padech tedy bude celkov 0 1 0 3 pr 0 3 0 4 0 3 6 4ezov 0 1 0 3 plocha stejn 0 1 0 3), budou m 0 1 0 2t siln 0 2 6ї9j 0 3 0 3 0 1 0 2 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4ry o 30% men 0 3 0 3 0 1 0 2 0 2 6і1eln 0 1 0 2 plochu ne 0 3 0 6 0 3 0 3 0 3 0Ї3 0 3 0 4ry tenk 0 1 0 8. Ivan Kraus krausivan@yahoo.com Dal 0 3 0 3 0 1 0 2 0 2 6і1l 0 1 0 3nky autora:
Aerodynamika a Mechanika letu - MANTA nebo BOX? Aerodynamika a Mechanika letu - Trekov 0 1 0 3n 0 1 0 2 Aerodynamika a Mechanika letu - 7. d 0 1 0 2l Aerodynamika a Mechanika letu - 6. d 0 1 0 2l Aerodynamika a Mechanika letu - 5. d 0 1 0 2l Aerodynamika a Mechanika letu - 4. d 0 1 0 2l Aerodynamika a Mechanika letu - 2. d 0 1 0 2l Aerodynamika a Mechanika letu - 1. d 0 1 0 2l P 0 3 6 4ist 0 1 0 3n 0 1 0 2 na sportovn 0 1 0 2 pad 0 1 0 3ku - 2. d 0 1 0 2l P 0 3 6 4ist 0 1 0 3n 0 1 0 2 na sportovn 0 1 0 2 pad 0 1 0 3ku - 1. d 0 1 0 2l