HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH PRACOVIŠ A EKONOMÙ: KOHO, PROÈ, ÈÍM A JAK 1

Kon zul ta ce HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH PRACOVIŠ A EKONOMÙ: KOHO, PROÈ, ÈÍM A JAK 1 Mar tin Gre gor, In sti tut eko no mic kých stu dií, Fa kul ta so ciál ních vìd, Uni ver zi ta Kar lo va, Pra ha Úvod Zá jem eko no mù o sou tìž mezi jimi sa mý mi je pøi ro ze ný. Kon ku ren ce tvo øí leit mo tiv a hlav ní ob last záj mu eko no mie; ob dob nì in ten ziv nì se o ni za jí má zøej mì už jen evo - luè ní bio lo gie. In for ma ce o vý kon nos ti je ale cen ná ne jen pro úèast ní ky sa mot né; po ptá - va jí ji spon zo øi (v pøí pa dì eko no mie gran to vé agen tu ry, sou kro mé na da ce èi sou kro mé spo leè nos ti) a sub jek ty po ptá va jí cí služby spja té se sou tìží (zá jem ci o eko no mic ké stu - di um, mé dia, po li tic ké sub jek ty a šir ší ve øej nost). Bohužel ve vìdì, eko no mic kou vìdu ne vy jí ma je, zøíd kak dy do chá zí k pøí mé mu srov ná ní na jed nom mís tì v jed nom èase. Pøí má kom pa ra ce vý kon nos ti napø. sys té mem pa ra lel ních gran tù by ne sla ná kla dy na dup li ci tu a exis to va ly by zde do da teè né pod nì ty ke ko lu zi. Po rov ná vat tvá øí v tváø mùže být pro hi bi tiv nì ná klad né, po kud je pøí mé srov - ná ní tech nic ky ome ze no na ko neè ný po èet sub jek tù, pøe vy šu jí cí cel ko vý po èet srov ná - va ných subjektù. Exis tu jí ob las ti so ciál ní ho živo ta, kde sou tìživost sama o sobì je cí lem, na pøí klad ama tér ský vý kon nost ní sport. Zde se s nemožnos tí pøí mé ho srov ná ní vìt ší ho poè tu sub - jek tù or ga ni zá to øi vy rov na li hier ar chií sou tìží, kva li fi ka cí a no mi na cí. Ved le toho vznik ly žeb øíè ky/ran kin gy od te ni so vých ATP èi WTA a ša cho vé ho ELO se roz ší øi ly prak tic ky do všech spor tù, od fot ba lo vé ho žeb øíè ku FIFA až po golf èi orien taè ní bìh. Po stu pem èasu se uká za ly pøed nos ti žeb øíè kù na roz díl od hier ar chií sou tìží: srov ná va jí geo gra fic ky i èa so vì od liš né vý ko ny, umožòují po rov nat vý ko ny za ji nak ne srov na tel - ných pod mí nek, lze je prompt nì ak tu a li zo vat a lze kon stru o vat pa ra lel ní hod no ce ní pod le roz liè ných kritérií. Pro kon ku ren ci v eko no mii jsou žeb øíè ky zej mé na vhod né, nebo vý ko ny eko no mù se v mno hém po do ba jí vý ko nùm ve spor tech, v nichž se ran king ujal. Eko no mic ký vý - zkum stej nì jako spor tov ní vý ko ny není kon cen tro va ný na jed nom mís tì v jed nom èase (vý zkum je prù bìžný), exis tu je celá øada pros to rù, kde do chá zí k vý ko nùm (di ver zi ta 1) Stu die vznik la díky pod po øe gran tu GA ÈR 402/04/1214 Mik ro eko no mie vzdì lá vá ní a me to dy hod no - ce ní vì dec ké vý kon nos ti na vy so kých ško lách. Ja ké ko li pøi po mín ky a poz ná mky jsou více než ví tá ny. 394 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

žur ná lù), pøí mé sou tìže se úèast ní vel mi ome ze ný po èet sub jek tù (ma nu skrip ty v re - cenz ním øí ze ní), každý vý kon je v pra vo mo ci po mìr nì au to nom ních roz hod èích (edi to - ra a dvou opo nen tù). Pøi tom se jed ná stá le o tutéž ak ti vi tu; sport i eko no mie jsou glo bál - ní dis cip lí ny hra né pod ku ra te lou glo bál ních pravidel. V tom to èlán ku bu dou po psá ny ak tu ál nì užíva né me to dy tvor by žeb øíè kù eko no - mic kých pra co viš. Uka zu ji, že vol ba me to dy zá vi sí na hlav ním cíli, kte rý se mùže li šit: cí lem mùže být iden ti fi ka ce špi èek, po stižení kvan ti ty èi pro duk ti vi ty nebo dos ta teè né roz li še ní ve spod ních pat rech vý zku mu. Jiný ran king je op ti mál ní pro zá jem ce o dok tor - ské stu di um a jiný pro ná kla do vì efek tiv ní fi nan co vá ní vìdy. Sou støe dím se na ètr náct žeb øíè kù, roz dì le ných do pìti sku pin. Ame ric ké ran kin gy de mon stru jí elit ní me to du (Gra ves et al., 1982; Con roy et al., 1995). Pan evrop ské žeb øíè ky jsou po vstu pu do EU re le vant ní i pro èes ké sub jek ty (Ka la it zi da kis et al., 2003; Lub ra no et al., 2003). Ce lo - svì to vé ran kin gy umožòují glo bál ní srov ná ní (Cou pé, 2003, Hix, 2004). Spe ci fi ka žeb - øíè kù z aka de mic ky roz vo jo vých zemí, ja ký mi jsou Bra zí lie, Nový Zé land a Por tu gal - sko (Fa ria, 2000; King, 2002; Gu i ma ra es, 2002), je za jí ma vé srov nat s ran kin gy èes ké a slo ven ské eko no mic ké vìdy (Tur no vec, 2005; Ci a i an et al., 2005). A na ko nec žeb øíè - ky pro aka de mic ky støed nì vy spì lé zemì (Aus trá lie, Bel gie, Špa nìl sko) po uka zu jí na rea lis tic ký cí lo vý stav pro èes kou eko no mii (Sin ha a Mau ri, 2002; Bau wens, 1999; Dolado et al., 2003). V ná sle du jí cí prv ní èás ti tex tu bude po psá na zá klad ní di cho to mie pøí mé ho a ne pøí - mé ho hod no ce ní. Ve dru hé èás ti se za bý vám de fi ni cí in sti tu ce. Tøe tí èást ob sa hu je po pis hlav ní ho kva li ta tiv ní ho kri té ria, jímž je hod no ce ní žur ná lù. V ètvr té èás ti ana ly zu ji vý - bìr pub li kaè ní a ci taè ní báze, prob lé my ag re ga ce a možnos ti pa ra lel ních ran kin gù. Èlá - nek je za kon èen zá vì reè nou (pá tou) èástí. 1. Úèel a zá klad ní pøí stup 1.1 His to rie O vù bec prv ní žeb øí èek eko no mic kých pra co viš se po ku sil Fus feld (1956), kte rý za in - di ká tor vý stu pu vzal vy stou pe ní na vý roè ních za se dá ních Ame ri can Eco no mic As so ci - a ti on (AEA) v le tech 1950-54. Ame ric ké me to dy poté vždy kon zis tent nì stá ly na vý bì - ru pub li ka cí z ome ze né ho poè tu zdro jù; nej pr ve se po èí ta ly pou ze èlán ky v Ame ri can Eco no mic Re vi ew (AER), po slé ze se zkon stru o val blue-ribbon list osmi elit ních žur - ná lù. Zá jem byl vý luè nì o tech nic ky kva lit ní eko no mii, pro vì øe nou os trým re cenz ním øí ze ním pøed ních žur ná lù. Roz ší øe ní ni kdy ne šlo za 24 žur ná lù, jak uka zu jí Gra ves et al. (1982), Con roy a Du san sky (1995) a Du san sky a Ver non (1998). Kro mì ob jek tiv ní ho (ne pøí mé ho) hod no ce ní má ve Spo je ných stá tech tra di ci i hod no ce ní sub jek tiv ní (tj. pøí - mé). Dù vo dem je exis ten ce škol né ho, vyš ší možnost di fe ren cia ce kva li ty, potažmo sil - ný zá jem o její roz li še ní. Mezi sub jek tiv ní žeb øíè ky spa dá hod no ce ní fe de rál ní ho NRC (Na ti o nal Re se arch Coun cil) a pri vát ní ho ma ga zí nu U.S. News and Wo rld Re port. Z USA se me to da po stup nì roz ší øi la do os tat ních zemí. V Ev ro pì jsou re la tiv nì ne - dáv né stu die, kte ré se za mì øi ly na Špa nìl sko (Do la do et al., 2003), Bel gii (Bau wens, 1999), Vel kou Bri tá nii (Re se arch As ses sment Exer ci se), Por tu gal sko (Gu i ma ra es, 2002), Fran cii (Com bes a Lin ne mer, 2001) a Ni zo zem sko (van Dam me, 1996). Z ne - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 395

evrop ských zemí se ci tu jí stu die z Aus trá lie (Sin ha a Mac ri, 2002), No vé ho Zé lan du (King, 2002), Bra zí lie (Fa ria, 2000), Ka na dy (Lu cas, 1995) èi žeb øíè ky eko no mù na Dál ném Vý cho dì (Jin a Yau, 1999). In spi ra ci v pub li kaè ních a ci taè ních žeb øíè cích na - lez ly i os tat ní spo le èen sko vìd ní dis cip lí ny, po li tic ké vìdy (Hix, 2004) èi prá vo (Posner, 2000). V pøí pa dì žeb øíè kù založených na šir ší pub li kaè ní bázi vy vstá vá prob lém sta no ve ní vý zna mu (váhy) žur ná lu. Au to øi elit ních ran kin gù pøi pouš tì jí, že ur èi tá dis kri mi na ce by mìla být pøí tom na i mezi blue-ribbon èa so pi sy, nebo prù mìr ný èlá nek v AER prav - dì po dob nì není ek vi va lent ní prù mìr né mu èlán ku v Re vi ew of Eco no mics and Sta tis - tics, kte rý bývá do elit ní osmi èky èa so pi sù rov nìž za øa zo ván. K tomu úèe lu vznikl už v 50. le tech v pøí rod ních vì dách im pakt fak tor; jeho vy ná lez ce Eu gen Gar fi eld jej použil k tvor bì Sci en ce Ci ta ti on In dex, poz dìji So ci al Sci en ce Ci ta ti on In dex (SSCI). Ne vý ho - dy im pakt fak to ru ale ved ly k èet ným mo di fi ka cím vah, z nichž zmi òu ji níže 16 me tod. S klí èo vou úpra vou pøi chá ze jí Li e bo witz a Pal mer (1984), když na vr hu jí, aby ci ta ce používa né k zjiš tì ní im pakt fak to ru byly rov nìž váženy im pakt fak to ry ci tu jí cí ho èa so - pi su. La band a Pi et te (1994) na zá kla dì této úva hy kal ku lu jí tyto nové (im pakt fak tor zoh led òu jí cí) impakt faktory. Do ev rop ské ho aka de mic ké ho živo ta pro nik la idea jed not né ho ev rop ské ho trhu a s ní sna ha o ce lo ev rop ské srov ná ní vìdy až v po lo vi nì 90. let (Kir man a Dahl, 1994; Ka la it zi da kis et al., 1999). Za pøe lo mo vé lze ozna èit èty øi stu die ce lo ev rop ské eko no - mic ké pro duk ce (Com bes a Lin ne mer,2003; Cou pé, 2003; Ka la it zi da kis et al., 2003; Lub ra no et al., 2003), kte ré spon zo ro va la Eu ro pe an Eco no mic As so ci a ti on a je jichž hlav ním záj mem bylo zjiš tì ní ob jek tiv ní ho srov ná ní USA a zbyt ku svì ta (v èele s Ev ro - pou). Malá èet nost ne a me ric kých pra co viš v Top 10 až v Top 200 z ce lé ho svì ta byla pro ev rop skou eko no mii, tvo øí cí dr ti vou vìt ši nu ne a me ric ké pro duk ce, ne li cho ti vá (viz ta bul ku 1, kde pro srov ná ní uka zu je me ob dob nou po zi ci ev rop ské politické vìdy). Ta bul ka 1 Po èet ne a me ric kých pra co viš v ce lo svì to vém srov ná ní (Top 10 až Top 200) Ekonomie Politologie Top 10 0 1 Top 20 1 5 Top 50 10 14 Top 100 34 36 Top 200 88 103 Zdroj Coupé (2003) Hix (2004) 1.2 Cíl žeb øíè ku Ran king in sti tu cí pos ky tu je in for ma ci ne jen pro eko no my, ale i pro spon zo ry (ve øej né gran to vé agen tu ry, sou kro mé na da ce, sou kro mé spo leè nos ti), stu den ty (zá jem ce o dok - tor ské, popø. ba ka láø ské/ma gis ter ské stu di um) a šir ší ve øej nost (mé dia, po li tic ká sfé ra). Každá sku pi na však dává pøed nost ran kin gu se sta ve né mu na zá kla dì od liš ných cha rak - te ris tik. Gran to vé agen tu ry pre fe ru jí kva li tu a zá jem o teo re tic kou eko no mii, potažmo èa so pi sy s vy so kým ohla sem. Dok tor ští stu den ti sle du jí di ver zi tu vý zku mu (úspìch v ur èi té spe cia li za ci), pro po je ní cur ri cu la s vý zku mem a pøí ležitos ti za po jit se do vý zku - 396 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

mu (èet nost vý zku mu, ve li kost týmù); ve vý sled ku je za jí má ak tu ál nost vý uky a bu dou - cí uplat nì ní. Ba ka láø ští/ma gis ter ští stu den ti sle du jí ap li ko va ný vý zkum, pro po je ní s pra xí a re pu ta ci. Mé dia a de ciz ní sfé ra vy hle dá va jí ap li ko va nou eko no mii, tj. in for ma - ce o využití vý stu pù (kro mì èlán kù i re por ty, ve øej ná vy stou pe ní atp.). Sou kro mí spon - zo øi pre fe ru jí vy bra ná té ma ta èi ob las ti (vy bra né èa so pi sy). Dr ti vá vìt ši na žeb øíè kù se pøi tom za klá dá na cha rak te ris ti kách re le vant ních pro eko no my sa mot né a pro in sti tu ci o - nál ní spon zo ry. Ménì zoh led òu jí vlast nos ti re le vant ní pro stu den ty èi pro šir ší ve øej - nost. Od sud mùže ply nout ne zá jem mé dií pub li ko vat po do bný aka de mic ký ran king. Na dru hé stra nì v ma lých ze mích, v nichž není roz vi nu tá spe cia li za ce, kva lit ní vý zkum ko - re lu je s kva lit ní pøí pra vou dok to ran dù a so lid ní pe da go gic kou èin nos tí. 1.3 Role ex pert ních sou dù Každé hod no ce ní je sub jek tiv ní, nebo jsou to vždy sub jek ty, kte ré hod no tí jiné sub jek - ty. Klí èo vé nic mé nì je, zda sub jek ty tak èiní pøí mo (hod no tí cí soud) èi ne pøí mo (ci ta cí). Pøí mé hod no ce ní sto jí na ex pert ním sou du, ne pøí mé hod no ce ní na in di ká to rech využití vý sled kù sub jek tu (pub li ka ce a ci ta ce, po èet stažení tex tu z da ta bá ze, oce nì ní PhD stu - den tù, pra cov ní umís tì ní PhD ab sol ven tù, pøí pad nì zís ka né gran ty). V sou la du s li te ra - tu rou ozna èuj me pøí mé hod no ce ní za sub jek tiv ní a ne pøí mé za ob jek tiv ní, jak ko li jde o ad hoc pøí vlast ky. V tom to tex tu se sou støe dí me na žeb øíè ky pra co viš, založené vý - luè nì na ne pøí mém (ob jek tiv ním) hod no ce ní. Ohled nì žur ná lù ak cep tu je me ob jek tiv ní i sub jek tiv ní hod no ce ní. Proè dnes dr ti vì do mi nu je ne pøí mé (ob jek tiv ní) hod no ce ní? Ex per tí za vy ka zu je nì ko lik zøej mých ne vý hod pøí mé ex per tí zy: ná roè nost na zpra co vá ní (viz níže po pu lár ní delf ská me to da ite ra tiv ní ho øa ze ní), ná roè nost na ak tu a li za ci, obtížnì lze ex post za èle nit ne za øa ze né èa so pi sy èi pra co viš tì, kon ta mi na ce sub jek tiv ní mi vli vy, možný vliv hod no ce ných bì hem zpra co vá ní (ze sí le né stra te gic ké cho vá ní), vý ho da vìt ších a etab lo va ných pra co viš (re pu ta ce má zpoždìní), efekt èer ných pasažérù, po kud pra co viš tì využívá re pu ta ci celé uni ver zi ty. Sub jek tiv ní hod no ce ní byla v aka de mic ké ko mu ni tì opuš tì na v 70. le tech; užíva jí se ma xi mál nì pro hod no ce ní èa so pi sù (Axar log lou a The o ha ra kis, 2003; Ma son, Ste a gall, Fab ri ti us, 1997). V sou èas nos ti je or ga ni zu jí vý luè nì sub jek ty mimo vý zkum nou, resp. aka de mic kou sfé ru: 1. Na ti o nal Re se arch Coun cil (NRC), po boè ka ame ric ké Aka de mie vìd (Na ti o - nal Aca de my of Sci en ce). Dì ka ni do da jí se zna my klí èo vých èle nù fa kult; z nich se vy be re vzo rek 200 do ta zo va ných. Každý hod no tí 50 prog ra mù na šká le 0-5, cel kem 106 prog ra mù. Ran king je založen na otáz kách 93Q (kva li ta èle nù fa kul ty úèast ní cích se prog ra mu) a 93E (efek tiv nost prog ra mu pøi vý cho vì vý zkum ní kù a vìd cù). Od po vì - di se jed no du še sèí ta jí (teo re tic ky by bylo možné vážit hod no tu vý po vì di va hou pra co - viš tì pod le vzo ru impakt-faktorem-vážené ho im pakt fak to ru viz sek ce 4.1 níže). 2. U.S. News and Wo rld Re port (USNWR). Èa so pis hod no tí spí še ba ka láø ské vzdì lá ní, ale za mì øu je se i na vy bra né (po èet né) dok tor ské prog ra my. Do taz ník obdrží pro dì ka ni èi ve dou cí tìch pra co viš, kde ab sol vo va lo ales poò pìt stu den tù v pos led ních pìti le tech. Ná vrat nost èiní zhru ba 50 %. Hod no tí se celé pra co viš tì je di ným skó re (1-5). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 397

3. Ame ri can Coun cil on Edu ca ti on, Re se arch As ses sment Exer ci se (ACE). 4. Ná rod ní hod no ce ní, zná mý je žeb øí èek de ní ku The Ti mes. 5. Ve stá diu ná vr hu je sub jek tiv ní hod no ce ní stu den ty èi po ten ciál ní mi stu den ty, což vy chá zí z ana lo gie hod no ce ní MBA prog ra mù, or ga ni zo va né ho èa so pi sem Bu si - ness Week. Pøes tože sub jek tiv ní ran kin gy ne jsou aka de mic ký mi eko no my pre fe ro vá ny, ne sto jí na pe ri fe rii je jich záj mu. Ko re la ci sub jek tiv ních a ob jek tiv ních ran kin gù stu du je napø. Du san sky a Ver non (1998). Thur sby (2000) uvá dí, že asi 90 % re pu ta ce (sub jek tiv ní ho hod no ce ní) tvo øí ag re gát ní pub li ka ce a ci ta ce; na opak pub li ka ce per ca pi ta mají se sub - jek tiv ní mi ran kin gy mno hem men ší ko re la ci. O vzta hu re pu ta ce a ci to va nos ti po jed ná - va jí dále Brä u nin ger a Haucap (2003). 2. Pra co viš tì Mnoh dy ne sta èí hod no tit pou ze jed not liv ce, nýbrž se vyžadu je hod no ce ní ce lých pra - co viš. In for ma ci vy hle dá va jí pøe de vším zá jem ci o dok tor ské stu di um, kte øí oèe ká va jí kon takt s více než jed ním vý zkum ní kem, dále in sti tu ci o nál ní spon zo øi, kte øí hod la jí pod po øit tý mo vý vý zkum. Pøi nut nos ti srov nat roz sáh lej ší geo gra fic ké ob las ti je nut nost ag re ga ce rov nìž na bí le dni. 2.1 In sti tu ce De fi ni ce pra co viš tì, res pek ti ve jeho èle nù, není tri vi ál ní. Zkoumá-li se vý kon nost aka - de mic kých pra co viš, pak kro mì jed no znaè ných De par tments of Eco no mics exis tu jí hra niè ní pøí pa dy: 1. Ob chod ní ško ly. V ame ric kém kon tex tu ne jsou po su zo vá ny (Du san sky a Ver - non, 1998 èi NRC, 1995), v glo bál ním ano (Cou pé, 2003). 2. Pra co viš tì bez akre di ta ce dok tor ské ho stu dia. Gra ves et al. (1982) zjiš ují, že napø. Swar thmo re bez akre di ta ce byl 33. v ame ric kém ran kin gu 240 in sti tu cí, za tím co Ar kan sas s akre di ta cí až 238. 3. Sub cen tra. Do jaké úrov nì jít, se uka zu je prob le ma tic ké na pøí klad ve Fran cii, kde exis tu je iden ti ta k uni ver zi tì, nic mé nì vý zkum se pro vá dí v od dì le ných cen trech. 4. Ka ted ry a pra cov ní ci na ne eko no mic kých pra co viš tích. V aka de mic ky roz vo - jo vých ze mích jde o vý znam ný jev, kdy (mj. bra zil ští) ma te ma ti ci a sta tis ti ci sup lu jí prá - ci eko no mù. 5. In ter dis cip li nár ní èi pøí buz ná pra co viš tì (so cio lo gie, po li tic ké vìdy, re gi o nál - ní stu dia). Vol ba sou vi sí s vol bou šíø ky pub li kaè ní báze. 6. Ná rod ní ban ky a útva ry mi nis ter stev fi nan cí. Opìt pla tí, že v aka de mic ky roz - vo jo vých ze mích sup lu jí vý zkum na uni ver zi tách (viz vy so kou po zi ci ÈNB v pub li ka ci Tur no vec, 2005). 7. Me zi ná rod ní or ga ni za ce. 8. Think-tanks. 398 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

2.2 Pøi øa ze ní au to rù k in sti tu cím Exis tu jí dva zá klad ní pøí stu py, jak alo ko vat vý stup jed not liv ce, kte rý mig ru je mezi in - sti tu ce mi. Lze mì øit sou èas ný lid ský ka pi tál v in sti tu ci (stocks/hu man ca pi tal). Pak je nut né pub li ka ce pri már nì pøi sou dit au to rùm a pøe su nem do jiné in sti tu ce si au tor s se - bou bere svou pøed cho zí pro duk ci, in ter pre to va nou jako lid ský ka pi tál. Ane bo lze mì øit pro duk ci dané in sti tu ce v ur èi tém ob do bí (flow/co py right/en vi ron ment), to zna me ná his to ric kou schop nost pra co viš tì sti mu lo vat vý zkum. Tím dis po nu je me in di ká to rem manažer ských kva lit, fy zic ké ho ka pi tá lu, kom pa ra tiv ních vý hod v od mì òo vá ní a men - ších ome ze ní vý zku mu. Vol ba zá vi sí na ob jek tu sle do vá ní, resp. na jeho pøe no si tel nos ti. Po kud nás za jí má vý kon nost z dr ti vé vìt ši ny pøe no si tel né ho vý rob ní ho fak to ru (lid ský ka pi tál), je užiteè nìj ším kri té ri em stock ; po kud je srov ná va ný vý rob ní fak tor ne pøe - no si tel ný (fy zic ký a manažer ský ka pi tál), je vhod nìj ší flow. Prak tic ký mi vý ho da mi mì øe ní pro duk ti vi ty pra co viš tì (flow) je, že po sti hu je manažer ské ve de ní a zužit ko vá ní úspor z roz sa hu a sy ner gie. Data o pøí sluš nos ti v dobì pub li ka ce jsou do stup ná Econ Lit za zna me ná vá afi li a ci od kon ce 80. let, SSCI ji sle du - je od po èát ku. Ne vý ho dou je iden ti fi ka ce ci taè ních dat na le ze ní in di vi du ál ní his to rie u vý stu pù bez od ka zù (zej mé na ci ta cí) se mùže stát pro hi bi tiv nì ná klad né. Du san sky a Ver non (1998) va ru jí pøed vel ký mi chy ba mi, kdy v je jich vzor ku byly afi li a ce v Econ - Li tu údaj nì pøes né v ménì než 50%. Na víc pra co viš tì ne mo hou snad no ve ri fi ko vat se - zna my pub li ka cí u svých jed not li vých èle nù, jako je tomu u stock pøístupu. Se za jí ma vou mo di fi ka cí mì øe ní lid ské ho ka pi tá lu pøi chá ze jí Scott a Mi ti as (1996); pøí sluš nost k in sti tu ci vzta hu jí ni ko li k sou èas né mu datu, nýbrž k datu upros tøed zkou - ma né èa so vé øady (1989 pro øadu 1984-1993). Pøí stup má lo gi ku, po kud zvažuje me, že pro duk ti vi ta vý zkum ní ka má ur èi tou se tr vaè nost a pra co viš tì, kte ré ini ci o va lo zvý še ní pro duk ti vi ty, by mìlo mít po ur èi tou dobu ná rok na za poè te ní si vý zkum né ho vý stu pu. 2.3 Vý bìr au to rù V pøí pa dì flow lze do vý ko nu in sti tu ce jed no du še za po èí tat všech ny zá zna my, kdy se ja ký ko liv au tor iden ti fi ko val s da nou afi li a cí. Pro ran king per ca pi ta se mùže se znam ome zit na au to ry s vyš ší než ar bit rár ní hod no tou pub li ka cí, aby se re du ko val efekt fluk - tu an tù a za èí na jí cích au to rù. V pøí pa dì stock je tvor ba se zna mu obtížnìj ší, zej mé na po kud je cí lem se zna mu ran king per ca pi ta. Za øa dit všech ny (i ne pub li ku jí cí) èle ny zna me ná dis kri mi no vat pra - co viš tì s vel ký mi úvaz ky k vy uèo vá ní (nic mé nì vy uèo va cí po vin nos ti ne jsou je di ným ome ze ním vý zku mu; ran king per ca pi ta vždy jen ne do ko na le od ha du je pro duk ti vi tu). Nej èas tìj ší me to dou je de fi no vat vý zkum ní ky v hlav ním pra cov ním po mì ru (v ang lo sa - ských pod mín kách te nu red and track-tenured ), k èemuž je kro mì webu ne zøíd ka nut - ná pøí má ko mu ni ka ce s pra co viš ti. Od nich vyžáda né se zna my pak mo hou být ze stra te - gic kých dù vo dù ome ze né, napø. vy puš tì ním ne pub li ku jí cích vý zkum ní kù si pra co viš tì nemùže po hor šit v žád ném z žeb øíè kù (Hol com be, 2004). Pøí pad nì mùže do jít k ex pli - cit ní mu uve de ní za vá dì jí cích úda jù. Lub ra no et al. (2003) z tìch to dù vo dù za vá dì jí hra - ni ci, pod níž jsou ne do sta teè nì pub li ku jí cí au to øi vy lou èe ni; tvo øí ji ek vi va lent jed no - ho èlán ku se spo lu au to rem v AER za 10 let. Zde je ve srov ná ní s flow pøí stu pem ne vý ho dou jed no rá zo vá èi ob èas ná pro duk ce dok to ran dù s do èas ným èi ne pra vi del ným PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 399

èle nem in sti tu ce. Stock dále mùže pod hod no co vat efekt me zi u ni ver zit ní spo lu prá ce. Stock/flow se liší i v za poè te ní vi si ting scho lars a dis tin gu is hed mem bers ; v pøí pa dì flow záleží èis tì na vý zkum ní ko vi, zda svou doèasnou afiliaci uvádí. 2.4 Ví ce ná sob ná pøí sluš nost Jak pøi sou dit èlá nek in sti tu cím, když au tor má více afi li a cí? Lze sle do vat ex klu ziv ní pøí - stup, kdy si pou ze jed na in sti tu ce ná ro ku je pub li ka ci. In sti tu ce je pak dána hlav ním pra - cov ním po mì rem (Tur no vec, 2005), pøí pad nì jde o prv ní in sti tu ci uvá dì nou v èlán cích. V pøí pa dì pa ra lel ních afi li a cí se za po èí tá va jí všech ny sou èas né in sti tu ce, ne po èí ta jí se však sítì typu CEPR èi NBER. Zde je nej èas tìj ší pro por cio nál ní vážení. V tom se od - li šu jí pøe de vším Lub ra no et al. (2003), kte øí každé in sti tu ci pøi pi su jí celý èlá nek, èímž de fi nu jí tzv. fik tiv ní oso by (au tor je roz dì len na více fik tiv ních osob se stej ný mi jmé ny a rùz ný mi afi li a ce mi). K této me to dì po drob nì ji. Za pr vé pla tí, že sdí let více afi li a cí se pøi je jím užití vy plá cí i teh dy, když vý zkum ní ci pra cu jí sa mos tat nì (viz ta bul ky 2 a 3). Na dru hé stra nì psát èlán ky spo leè nì, tj. spo lu pra co vat ni ko li jen for mál nì, je pøí no sem pou ze teh dy, sdílí-li au to øi své afi li a ce (ta bul ky 3, 4 a 5). Sdí le ní pøí sluš nos ti má jed no - du še iden tic ký efekt, jako když se in sti tu ce sjed no tí do je di né. Když se tudíž sjed no tí dvì in sti tu ce, kte ré spo lu již for mál nì ko ope ro va ly, po zi ce vznik lé in sti tu ce se ne po sí lí (ta bul ky 5 a 6). Tato vlast nost mùže být žádou cí, nic mé nì je vy kou pe ná fak tem, že me - to da pod hod no cu je vý stup au to rù, kde se koná pou ze re ál ná ko ope ra ce, bez pøí tom nos ti for mál ní ho sdílení afiliací. Ta bul ka 2 Sa mos tat ná prá ce vý zkum ní kù A a B, žádná ko ope ra ce in sti tu cí X a Y Proporèní metoda Metoda fiktivních osob Autoøi Instituce Èlánky X Y Z X Y Z A X 2 2 0 0 2 0 0 B Y 2 0 2 0 0 2 0 C Z 3 0 0 3 0 0 3 Výstup institucí 2 2 3 2 2 3 Ta bul ka 3 Sa mos tat ná prá ce A a B, ko ope ra ce X a Y Proporèní metoda Metoda fiktivních osob Autoøi Instituce Èlánky X Y Z X Y Z A XY 2 1 1 0 2 2 0 B XY 2 1 1 0 2 2 0 C Z 3 0 0 3 0 0 3 Výstup institucí 2 2 3 4 4 3 Ta bul ka 4 Spo leè ná prá ce A a B, žádná ko ope ra ce X a Y Proporèní metoda Metoda fiktivních osob Autoøi Instituce Èlánky X Y Z X Y Z A + B X/Y 4 2 2 0 2 2 0 C Z 3 0 0 3 0 0 3 Výstup institucí 2 2 3 2 2 3 400 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

Ta bul ka 5 Spo leè ná prá ce A a B, ko ope ra ce X a Y Proporèní metoda Metoda fiktivních osob Autoøi Instituce Èlánky X Y Z X Y Z A + B XY/XY 4 2 2 0 4 4 0 C Z 3 0 0 3 0 0 3 Výstup institucí 2 2 3 4 4 3 Ta bul ka 6 Spo leè ná prá ce A a B, spo je ní X a Y Proporèní metoda Metoda fiktivních osob Autoøi Instituce Èlánky X Y Z X Y Z A + B X 4 4 0 0 4 0 3 C Z 3 0 0 3 0 0 3 Výstup institucí 4 0 3 4 0 3 3. Kva li ta èa so pi sù Hod no ce ní pra co viš tì v dr ti vé vìt ši nì pøí pa dù vyžadu je roz li še ní kva li ty žur ná lù; jen v pøí pa dech nì kte rých elit ních se zna mù si jsou všech ny vy bra né èa so pi sy rov ny. Hod - no ce ní žur ná lù na opak zøíd kak dy vyžadu je žeb øí èek pra co viš, nic mé nì i s tím to al ter - na tiv ním pøí stu pem se lze set kat (Li ner, 2002). Vý znam hod no ce ní èa so pi sù ze sí lil s no - vý mi tren dy aka de mic ké pro duk ce. V mi nu los ti, kdy exis to va lo 10 až 25 jas ných pe rio dik, ne by lo srov ná ní pøed mì tem kon tro ver ze. Pos led ní dvì de se ti le tí však eko no - mie ex pan du je s ná sle du jí cí mi tren dy: zvý še ní re la tiv ní ho záj mu o spe cia li zo va né žur ná ly a je jich stra ti fi ka ce, ne pružnost v re pu ta ci, tj. ná kla dy na vy bu do vá ní po zi ce jsou vy so ké; na opak im - pakt fak to ry jsou až nad mí ru pružné, oslab e ní obec ných žur ná lù na slab ší úrov ni, za klá dá ní žur ná lù i pro vel mi he te ro dox ní a spe cia li zo va né ob las ti, e-žur ná ly a open-source žur ná ly rùz né úrov nì, sna ha založit pres tižní open-source žur ná ly (napø. The o re ti cal Eco no mics, www.econ the o ry.org), sna ha zrych lit re fe renè ní øí ze ní v e-žur ná lech, kte ré jsou sdruženy do kon glo me - rá tù (The Ber ke ley Elec tro nic Press Jour nals, www.bep ress.com), po ma lé re fe renè ní øí ze ní vs. do stup nost wor king pa pers pres tižní øady wor king pa pers (CEPR, NBER) ve ète nos ti po ma lu na hra zu jí pres tižní žur ná ly; pra cu je se s nimi a až poz dìji se ci tu je fi nál ní èlá nek v pres tižním èa so pi se. Vol ba me to dy zna me ná vý raz né zmì ny hod no ce ní pub li ka cí ve spe cia li zo va ných žur ná lech, no vých žur ná lech a obec ných žur ná lech na nižší úrov ni. Množství me tod se pøi tom zvy šu je, spí še než by se v li te ra tu øe ob je vo val kon sen sus o užití jed né kon krét ní me to dy. Zde uvá dím pøe hled me tod iden ti fi ko va ných ve ètr nác ti sle do va ných stu di ích. Úpl ný po pis uvá dì jí Gre gor a Schne i der (2005). 3.1 Me to dy a) Rov nost. Každý zá znam z ja ké ho ko li žur ná lu má stej nou váhu. b) Rov nost mezi rov nìj ší mi. Ome ze ní vý luè nì na klí èo vé žur ná ly (core jour - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 401

nals). Nejužší je tzv. blue-ribbon se znam. Du san sky a Ver non (1998) do nìj na vr hu jí AER, JET, JPE, EMT, QJE, RES, IER, RSTA; nì kdy se IER na hra zu je JME a EJ. Mír nì roz sáh lej ším se zna mem je Dia mond list, pù vod nì se znam Pe te ra Dia mon da (lze pøe - klá dat jako dia man to vý se znam èi se znam kle no tù ). Bur ton a Phi mis ter (1995) do nìj za po èí tá va jí 20 žur ná lù, v ame ric ké li te ra tu øe ji nak ob sa hu je tra diè nì 24 žur ná lù (Gra ves et al., 1982). c) JCR im pakt fak tor (IF). Re la tiv ní po èet ci ta cí za dané ob do bí, udá va ný v Jour - nal of Ci ta ti on Re ports (JCR) na zá kla dì dat v So ci al Sci en ce Ci ta ti on In dex (SSCI). d) Ci ta ce. Ab so lut ní po èet ci ta cí z re fe renè ní množiny èa so pi sù za ur èi té ob do bí (C, 1 rok). e) Dis kon to va né ci ta ce. Ab so lut ní po èet ci ta cí z re fe renè ní množiny èa so pi sù za ur èi té ob do bí, pøi èemž ci ta ce jsou dis kon to va né, pøes nì ji øe èe no, dì le né poè tem let od pub li ka ce (Cou pé 2003). f) Mix im pak fak to ru a ci ta cí (IFC). Bau wens (1998) na vr hu je IFC = IF x C. Na roz díl od IF je C údaj nì dlou ho do bý, ci tu je se veš ke rá mi nu lá pro duk ce z da né ho žur ná - lu. Bau wens (1998) poté ap li ku je kar di nál ní šká lu 1-5, aby snížil re la tiv ní roz dí ly; zís - ká vá vel mi ega li táø ský ran king: 5 pro IFC 5000, 4 pro 450? IFC 5000, 3 pro 120? IFC 4500, 2 pro 25? IFC 120 a 1 pro IFC 25. g) Impakt-skóre. Hix (2004) tvr dí, že v ob do bí prv ních de se ti let mají ci ta ce ne li - ne ár ní dy na mi ku nej pr ve ros tou a poté jsou sta bil ní. Pro to od hadl mo del s vy svìt lu jí - cí mi pro mìn ný mi rok, kvad rát roku a dum my pro každý žur nál, kte ré mìly vy svìt lit roè ní vzá jem né ci ta ce. Zís kal kon stan ty (im pakt skó re) pro každý žur nál, vy jad øu jí cí prù mìr nou roè ní ci to va nost a zoh led òu jí cí vý voj ci to va nos ti obec nì v èase. Ko re la ce impakt-skóre a IF je 0.757 pro 54 žur ná lù z po li tic kých vìd (ob do bí 1993-2002). Vý ho - dou me to dy je, že ko ri gu je ne vý ho dy no vých èa so pi sù, za chy cu je dlou ho do bìj ší trend a po sti hu je i èa so pi sy mimo da ta bá zi ISI (po kud se do hle da jí chy bì jí cí ci ta ce). h) Impakt-faktorem-vážený im pakt fak tor (IF-vážený IF). Na roz díl od IF se im - pakt fak tor èa so pi su i (IF i ) po èí tá tak, že ci ta ce z žur ná lu j jsou ná so be ny IFj. Bylo uká - zá no, že ite ra tiv ní pro ce du ra kon ver gu je. IF je nej vyš ším vlast ním vek to rem ma ti ce prv kù ij, kde ij zna èí po èet ci ta cí, jenž zís kal prù mìr ný èlá nek v èa so pi se i z èa so pi su j, tzn. pla tí =. Tuto lo gic kou me to du ob je vi li až Li e bo witz a Pal mer (1984) a na nová data pøe po èí ta li La band a Pi et te (1994). Palacios-Huerta a Vo lij (2004) na vr hu jí ko ri go - vat ješ tì in ten zi tou ci ta cí, tj. zvážit, že nì kte ré žur ná ly v prù mì ru ci tu jí ménì. Ka la it - zi da kis et al. (2001) pro ved li nì ko lik ite ra cí, aby zís ka li vlast ní od ha dy. Ten to ran king je vy so ce elit ní, napø. 30. žur nál, Jour nal of In ter na ti o nal Eco no mics, má 0.0784 ve srov ná ní s 1.00 pro AER. i) Kar di na li za ce IF-vážené ho IF. Do la do et al. (2003) používa jí IF-vážený IF, ale s kar di nál ní mi hod no ta mi, kdy de fi nu jí sedm sku pin s hod no ta mi 30, 20, 15, 8, 4, 1, a 0.5 bodu. Po do bnì jako Bau wens (1998) èiní váhy více rov nos táø ské. j) Pro duk ce špiè ko vých pra co viš. Ten to pøí stup se zdá být za pøa há ním vozu pøed konì. Po kud jsou ale dob øí ti, kdo pub li ku jí v dob rých èa so pi sech, proè ne øí ci, že dob ré èa so pi sy jsou ty, kde pub li ku jí dob øí au to øi? Rupp a McKin ney (2002) vza li sedm nej lep ších pra co viš z U.S. News & Wo rld Re port: Best Gra du a te Scho ols 1997 a data je jich pra cov ní kù z Econ Li tu (nor ma li zo va ná na strán ky). Pro je jich ran king žur ná lù 402 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

pla tí, že èím více stran na psa ných au to ry z elit ních pra co viš daný žur nál pub li ko val v ur èi tém ob do bí, tím výše si sto jí. k) Uèeb ni co vé ci ta ce. Li ner (2002) iden ti fi ko val 35 pra co viš nej ví ce pub li ku jí - cích v pìti žur ná lech dle ran kin gu Scot ta a Mi ti a se (1996), tj. v AER, EMT, JPE, QJE a RES. U tìch to pra co viš stu do val uèeb ni ce k zá klad ním dok tor ským kur sùm mik ro - eko no mie, mak ro eko no mie a eko no met rie. Z ci ta cí v kni hách vy tvo øil ran king èa so pi - sù. Není ni jak pøe kva pi vé, že de vìt èa so pi sù (Blue Rib bon bez IER, ale s JME a EJ) zís - ka lo 74,5 % ci ta cí, tj. že jde o vy so ce kon cen tro va né od vìt ví. Li ner (2002) na vr hu je tuto me to du ap li ko vat i pro spe cia li zo va né žur ná ly, nebo s ní ne lze spo leè nì hod no tit teo rii a ap li ko va nou eko no mii. l) DEA. Bur ton a Phi mis ter (1995) tvr dí, že žur ná ly mají hned nì ko lik cha rak te - ris tik kva li ty, mezi nimiž ne exis tu je jiné srov ná ní. Ke srov ná ní se používa jí tech ni ky li - ne ár ní ho prog ra mo vá ní, kon krét nì DEA (data en ve lo pe ana ly sis). De fi nu jí se cha rak te - ris ti ky vý stu pu ci ta ce v ur èi tých le tech, sub jek tiv ní au to ri ta žur ná lu, cel ko vé ci ta ce, pøí pad nì i IF. Z nich si každý žur nál hle dá ta ko vý vek tor vah pro vek tor svých cha rak te - ris tik, aby ma xi ma li zo val svo ji po zi ci v ran kin gu, v nìmž os tat ní žur ná ly používa jí rov - nìž daný vek tor. Zís ka jí se po tom in di vi du ál ní hod no ty efek ti vi ty, kte ré se mezi žur ná ly po rov ná va jí. m) Prù mìr ný ran king. Cou pé (2003) in tu i tiv nì vìøí na zá kon vel kých èí sel a používá prù mìr z 11 ran kin gù, kte ré se ji nak vý raz nì liší v me to dì. n) Pros tá sub jek tiv ní me to da. Axar log lou a The o ha ra kis (2003) ro ze sla li e-mail 2103 eko no mùm a na zá kla dì je jich od po vì dí utvo øi li hod no ce ní. Ob dob nì Ma son, Ste - a gall a Fab ri ti us (1997) ne cha li 965 ve dou cích ka te der v USA hod no tit 142 žur ná lù (s možnos tí pøi dat dal ší žur ná ly). Pros tý sou èet po øa dí udal vý sled ky pro 157 žur ná lù. o) Delf ská me to da (ví ce ko lo vá sub jek tiv ní me to da). V prv ním kole každý ex - pert se sta ví in di vi du ál ní ran king. V dru hém kole obdrží ex pert ran king celé sku pi ny a v zá vis los ti na nìm mùže svùj ran king upra vit. Není zde pøí má dis ku se a ko ope ra tiv ní stra te gie kle sa jí na vý zna mu. p) Mo di fi ko va ná delf ská me to da. Lub ra no et al. (2003) vklá da jí mezi kola ješ tì jed no kolo, kdy ex per tùm pos ky tu jí in for ma ci o JCR im pakt fak to rech. 3.2 JCR im pakt fak tor Tøe tí z uve de ných me tod, im pakt fak tor (kon krét nì im pakt fak tor spo leè nos ti Thom son ISI z Jour nal of Ci ta ti on Re ports), bývá hoj nì dis ku to ván, pro to si za slouží po drob nìj ší ana lý zu. Im pakt fak tor byl vy myš len v 50. le tech 20. sto le tí a udá vá, na ko lik je prù mìr - ný èlá nek da né ho žur ná lu ci to ván v ur èi tém ob do bí. Zís ká se jako po díl ci ta cí z re fe - renè ní sku pi ny èa so pi sù k poè tu èlán kù v èa so pi se. Ci tu jí se stej né vý stu py jako u pub li - ka cí, tj. èlán ky, ko men tá øe, od po vì di, pøe hle do vé èlán ky; ni ko li re cen ze. Gar fi eld (1972) svùj vy ná lez ob ha ju je, jak ko li uzná vá, že roz ptyl ci to va nos ti jed not li vých èlán - kù je ne hle dì na žur nál vel mi vy so ký (Gar fi eld, 1994). Im pakt fak tor má tu vlast nost, že ko ri gu je vý ho dy vìt ších, star ších a èas tì ji vy dá va - ných žur ná lù opro ti men ším, mlad ším a ménì èas to vy dá va ným èa so pi sùm. Zej mé na IF2 (tj. ci ta ce z roku t k pub li ka cím z let t-1 a t-2) re du ku je vý ho du star ších vùèi mlad ším žur ná lùm (po sti hu je více nové tren dy), pøi ná ší ale vyš ší vo la ti li tu. Jed ním z øe še ní je používat prù mìr ný IF za ur èi té ob do bí, což je me to da Ci a i a na et al. (2005). Prù mìr je PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 403

vhod ný pøe de vším pro to, že IF èa so pi su se dlou ho do bì ne mì ní; pod le tes tù mezi lety 1980 a 2000 (Vi e i ra, 2004) pou ze QJE a EMT sig ni fi kant nì zvý ši ly svùj IF. Dél ka ob do bí Dvou le tý im pakt fak tor (IF2) fun gu je kraj nì rov nos táø sky na roz díl od dlou ho do bìj - ších IF. Co si lze pøed sta vit pod rov nos táø ským vážením? Ne a ry et al. (2003) uvá dì jí, že za rov nos táø ský lze považovat po mìr jed no ho èlán ku v AER k dva nác ti èi ménì èlán - kùm v nej roz ší øe nìj ším lo kál ním èa so pi se (IF2 udá vá po mìr 1:8 pro Èes kou re pub li ku, tj. je nad prù mìr nì rov nos táø ský). Del ší ob do bí, pìt let, používa jí pro zjiš tì ní IF-vážených IF La band a Pi et te (1994). Je jich hod no ce ní 1990 ob sa hu je data 1985-1989; prá vì od sud se da tu jí èas té ná mit ky k IF-váženým IF. Øada stu dií z pøe lo mu ti sí ci le tí totiž používá ne ak tu a li zo va né IF-vážené IF (prá vì od La ban da a Pi et ta 1994) k hod no ce ní žur ná lù s pub li ka ce mi, jež vy šly zhru - ba o 10 let poz dìji. Vi dí me, že pøes ná me to da, po kud je ná roè ná na sbìr dat, a tudíž ne - ak tu a li zo va ná, mùže pøi ná šet ménì pøes né vý sled ky než hor ší me to da ap li ko va ná na ak - tu ál ních datech. Sou èet ci ta cí Pøi vý poè tu IF lze ome zit množinu ci ta cí, pøí pad nì je lze vážit. Me to dy jsou ná sle du - jí cí: a) Pros tý sou èet ze všech sle do va ných zdro jù (JCR im pakt fak tor). b) Pros tý sou èet pou ze z ur èi tých sle do va ných èa so pi sù. Ka la it zi da kis et al. (2003) pøi kon struk ci IF-vážené ho IF vy lu èu jí èa so pi sec ké au to ci ta ce. c) Vážený sou èet pod le IF èa so pi su (IF-vážený IF) bez ohle du na dél ku. d) Vážený sou èet pod le dél ky èlán kù a IF èa so pi su (La band a Pi et te, 1994, a au - to øi na va zu jí cí). e) Vážené ci ta ce pod le stá øí, resp. dì le né poè tem let od pub li ka ce (Cou pé, 2003). Vzni ká ale prob lém spe ci fiè nos ti vr cho lu ci to va nos ti pro po do bor a typ žur ná lu, zej mé na èlán ky ve for mál nìj ších a obec nìj ších èa so pi sech do sa hu jí vr cho lu poz dìji. Ne vý ho dy IF 1. Cit li vost na dis cip lí nu. Ci taè ní zvy ky se liší pod le sub dis cip lín; IF kon krét nì pod hod no cu je vy so ce for ma li zo va né žur ná ly. Øe še ním mùže být zúžení re fe renè ní sku - pi ny ci ta cí napø. Eco no met ric The o ry mìlo malý IF, ale po zúžení sku pi ny na 11 pøed - ních èa so pi sù u nìj do šlo k vý raz né mu re la tiv ní mu po su nu. V ta ko vém pøí pa dì je os tat - nì nej lep ší používat IF-vážený IF. Kvan ti ta tiv nì orien to va ný ran king nic mé nì nemùže ome zit re fe renè ní sku pi nu jen na pøed ní èa so pi sy, nebo žur ná ly ze spod ní ho pat ra ran - kin gu re la tiv nì více ci tu jí okol ní, níže položené žur ná ly, èímž by se ztra ti lo pøí liš mno - ho in for ma cí. Ci a i an et al. (2005) se pro to uchý li li k ar bit rár ním va hám (5:2) roz li šu jí - cím eko no mic ký vs. ne eko no mic ký im pakt fak tor. Sa mos tat ným prob lé mem jsou žur ná ly z ok ra jo vých èi in ter dis cip li nár ních dis cip lín, kde jsou im pakt fak to ry níz ké a vy so ce va ria bil ní (Le y des dorff 2004). 2. Pøe hle do vé èlán ky. Pøe hle dy nad hod no cu jí IF žur ná lù s pøe hle dy. Nic mé nì lze tvr dit, že v žur ná lech typu JEL a JEP dá va jí edi to øi do mi nant nì pros tor za - sloužilým au to rùm s vý raz ným prù ni kem v dané li te ra tu øe, tj. bo nus se dává jen nej lep - ším a v or di nál ním po øa dí au to rù ne vzni ká vý raz ná dis tor ze. 3. Ko men tá øe a poz ná mky. Je li kož bý va jí ko neè ným vy jád øe ním, vy ka zu jí ko - 404 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

men tá øe ménì ci ta cí. Na víc jsou vý raz nì krat ší než èlán ky. Žur ná ly s otev øe nou po li ti - kou ke ko men tá øùm pro to mají nut nì zne hod no ce ný IF. Øada žur ná lù ne pøi pouš tí ko - men tá øe vù bec (AER) a není vy lou èe no, že tato po li ti ka je ne vy hnu tel ná pøi sna ze o udržení IF. 4. Dél ka. Nor ma li za ce na po èet èlán kù ne mu sí být dos ta teè ná. Ka la it zi da kis et al. (2003) uka zu jí, že nor ma li za ce na po èet èlán kù, po èet strá nek a po èet AER-ekvivalentních strá nek ve dou k sig ni fi kant nì od liš ným IF, zej mé na když se používá IF-vážený IF. 5. Zmì na ná zvu èi roz sa hu. Každá zmì na ovliv ní IF, napø. snížení poè tu èlán kù sníží jme no va tel pøi vý poè tu IF, a tudíž jej umì le na vý ší. 6. Stra te gic ké cho vá ní a èa so pi sec ké au to ci ta ce. Ci taè ní zá jem ne mu sí ref - lek to vat kva li tu, nýbrž ja zy ko vou èi te ma tic kou ome ze nost. Ome ze nost se pro je ví èa so - pi sec ký mi au to ci ta ce mi, pøí pad nì au to ci ta ce mi sku pin èa so pi sù. Nor mál nì tvo øí èa so - pi so vé au to ci ta ce pøi bližnì 13 % ci ta cí; po kud ob jem vý raz nì pøe vy šu jí, je vhod ná po drob ná ana lý za mùže se jed nat o nový obor s mi ni mem ji ných pub li kaè ních pøí - ležitos tí, ale také o šir ší ci taè ní sku pi nu, kte rá zvy šu je IF žur ná lu nad jeho re le van ci. Lze také strikt nì vy lou èit èa so pi sec ké au to ci ta ce (Ka la it zi da kis et al., 2003). 7. Va ria bi li ta. Brä u nin ger a Hau cap (2003) uvá dì jí, že Bro o kings Pa pers on Eco no mic Ac ti vi ty mìl v roce 1998 IF 0.188 (137. mís to), za tím co v roce 2000 už 3.926 (3. mís to). Nej vyš ší me zi roè ní zmì nu za zna me nal Jour nal of In sti tu ti o nal and The o re - ti cal Eco no mics, kte rý byl v roce 1998 na 29. mís tì (1.03) a rok poté na 135. mís tì (0.205). Ci a i an et al. (2005) pro to po èí ta jí prù mìr ný IF z let 2000-2004 (tj. založený na ci ta cích pub li ka cí z šes ti let, 1998-2003). 8. Obtížná kom bi na ce s žur ná ly bez IF. Jed ním z øe še ní je umì lý ar bit rár ní IF. Tur no vec (2005) dává váhu 1 + IF, tj. žur ná ly bez IF a kni hy mají váhu 1. Ne zøíd ka se pøi pi su je nej nižší hod no ta IF (Sin ha a Mac ri, 2002), což je i me to da Ci a i a na et al. (2005), kte øí nic mé nì používa jí dal ší ar bit rár ní váhy (5:2:3 pro eko no mic ký zá znam z SSCI, ne eko no mic ký zá znam z SSCI a zá znam z Econ Li tu). King (2002) považuje za ko rekt ní pøi psat více hod not (0,001/0,01,/0,1/1), a se stro ju je pro to nì ko lik pa ra lel ních ran kin gù, li ší cích se v tom to im pu to va ném IF. Ra mi rez, Gar cia a Del-Rio (2000) shle dá va jí øe še ní v re nor ma li zo va ném IF. 4. Pub li ka ce a ci ta ce Pro duk tem vý zku mu jsou pøe de vším pub li ka ce, ale lze na lézt i jiné in di ká to ry ci ta ce, po èet PhD stu den tù (Si eg fri ed, 1972), pub li ka ce v uèeb ni cích zá klad ních kur sù pro dok tor ské stu den ty (Li ner, 2001), pøí pad nì vy stou pe ní na pres tižních kon fe ren cích, napø. vý roè ních za se dá ních AEA èi EEA. Lze se even tu ál nì za mì øit na os tat ní re pu taè ní in di ká to ry edi tor ství, èlen ství ve spo leè nos tech a oce nì ní. Pub li ka ce jsou ale zce la do - mi nant ním in di ká to rem. 4.1 Vý bìr pub li ka cí Stan dar dem je sle do vat vý luè nì èlán ky v od bor ných èa so pi sech. Pou ze èlán ky pod stu - pu jí peer-review pro ces, na víc kni hy jsou v dù sled ku založeny na èlán cích. Kni hy jsou dnes prak tic ky ne hod no ti te lé, mj. i díky tomu, že dis ku se o ran kin gu knih do sud ne pro - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 405

bìh la. Hix (2004) na zna èu je, že na kla da tel ství by moh la mít rov nìž ob jek tiv ní ran king, jenž by byl ana lo gic ký ran kin gu žur ná lù; mohl by být dán prá vì ran kin gem žur ná lù vy - dá va ných v da ném na kla da tel ství. Mezi pub li ka ce se stan dard nì za hr nu jí ko men tá øe (Hix, 2004, vy lu èu je krát ké ko - men tá øe, pøi pouš tí úvo dy edi to ra), od po vì di a pøe hle do vé èlán ky. Stan dard nì se ne za - po èí tá va jí re cen ze. Rupp a McKin ney (2002) ne za hr nu jí žur ná ly, kte ré jsou založeny na vyžáda ných èlán cích, tj. vy lu èu jí JEP, Ox ford Re vi ew of Eco no mic Po li cy a Swe dish Eco no mic Po li cy Re vi ew. Na víc vy ne chá va jí prv ní rok žur ná lu, kdy je ob sah založen na vyžáda ných pøí spìv cích, napø. roè ník 1998 žur ná lu Re vi ew of Eco no mic Dy na mics. V ob do bí pøed exis ten cí bib lio met ric kých da ta bá zí se se lek tiv nì vy bí ra ly pøed ní žur ná ly. Díky tomu bylo možné použít me to du rov nos ti, nevyžadu jí cí roz li še ní kva li ty èa so pi su. Ve Spo je ných stá tech se nej pr ve sle do val vý luè nì AER (1956-61), poté AER, QJE, JPE (1961-72), ná sled nì AER, QJE, JPE, EMT, RES a 13 men ších žur ná lù (1972-82) a na ko nec stav kon ver go val k 24 žur ná lùm. Dal ší roz ší øe ní na 36 žur ná lù (Scott a Mi ti as, 1996) už v ame ric ké eko no mic ké obci ne by lo ak cep to va tel né. Na opak Du san sky a Ver non (1998) zúžili elit ní sku pi nu zpìt na blue-ribbon a sle do va li jen AER, EMT, IER, JET, JPE, QJE, RES a RSTA. Con roy a Du san sky (1995) na víc otes to va li sen zi ti vi tu ame ric ké ho ran kin gu založené ho na blue-ribbon, co se týèe šir ší báze žur ná - lù se znam žur ná lù roz ší øi li na 24 uve de ných v Gra ves et al. (1982), na prv ních 24 z Li - e bo witz a Pal mer (1984) a na sjed no ce ní obou množin (34 žur ná lù). Po zo ro va li vel mi malé zmì ny v Top 25 ame ric kých pra co viš. Vrá ti li se tak k his to ric ké elit ní me to dì ze 60. a 70. let, pøi èemž hlav ním ino va cí se sta lo ak cep to vá ní vah žur ná lù. Ta bul ka 7 uka - zu je váhy blue-ribbon èa so pi sù pod le Du san sky ho a Ver no na (1998), zís ka né IF-vážený mi IF od La ban da a Piette (1994). Ta bul ka 7 Váhy blue-ribbon èa so pi sù (Du san sky a Ver non 1998) AER EMT JPE QJE JET RES IER RSTA 100 89 79 65 51 47 17 14 Ji nou otáz kou je, zda pre fe ro vat èi na opak po tla èit ná rod ní žur ná ly v se zna mech, kte ré ob sa hu jí vìt ší po èet zdro jù (bìžnì ko lem 100 žur ná lù). Na jed né stra nì Bau wens (1999) v záj mu ko rek ce do má cí vý ho dy zce la vy lu èu je ná rod ní (bel gic ké) žur ná ly, na stra nì dru hé Fa ria (2000) kom pi lu je glo bál ní a lo kál ní se zna my žur ná lù a k nim pøi dá vá nové spe cia li zo va né žur ná ly. So ci al Sci en ce Ci ta ti on In dex (Thom son ISI) In for ma ce jsou vzác né, a tudíž je na sna dì, že pøi zpra co vá ní jsou fa vo ri zo vá ny exis - tu jí cí bib lio met ric ké da ta bá ze, SSCI od sou kro mé Thom son ISI a Econ Lit od AEA. SSCI ob sa hu je v sek ci Eco no mics zhru ba 220 žur ná lù, z èehož jed nu de se ti nu tvo øí žur ná ly z blíz kých obo rù. V této da ta bá zi se za hlav ní sla bi ny považují ná sle du jí cí tøi vlast nos ti: 1. Zpoždìní. Data se ak tu a li zu jí prù bìžnì a zpìt nì; sbìr dat je pou ze ap ro xi ma cí da nou možnost mi da ta bá zí. 2. Iden ti fi ka ce køest ní ho jmé na. V ÈR ne mu sí být klí èo vým prob lé mem, ale napø. v La tin ské Ame ri ce není ne ob vyk lé mít dvì køest ní jmé na a tøi i více pøí jme ní (což po tvr dí ja ký ko li uèi tel, po tý ka jí cí se s Eras mus/soc ra tes stu den ty ze Špa nìl ska). Iden ti - 406 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006

fi ka ce se mùže stát prob lé mem pro roz sáh lou po pu la ci sdí le jí cí stej ný ja zyk; ro ze znat iden ti tu Chan ga, nej èas tìj ší ho pøí jme ní na svì tì, bude v brz ké dobì noè ní mù rou všech da ta bá zí. 3. De fi ni ce obo ru. SSCI je užší da ta bá ze než Econ Lit, tudíž po strá dá (èi dlou ho po strá da la) po mìr nì dùležité èa so pi sy. Na víc na roz díl od Econ Li tu za øa zu je èa so pi sy se šir ší te ma ti kou èi èa so pi sy za hra ni cí eko no mie. Ná rod ní a sta tis tic ké èa so pi sy vý raz - nì schá ze jí. Econ Lit (AEA) AEA sle du je ob sah 681 èa so pi sù s vel kým po dí lem ná rod ních èa so pi sù, pøi èemž ne - an glo fon ní pe rio di ka jsou vý raz nì ménì za stou pe na. Econ Lit pre fe ru jí au to øi kvan ti ta - tiv nì orien to va ných ran kin gù pro aka de mic ky roz vo jo vé zemì ze vzor ku 14 stu dií byl Econ Lit použit pro Aus trá lii, Bel gii, Bra zí lii, ÈR, Nový Zé land, Por tu gal sko, Slo ven - sko, Špa nìl sko a rov nìž pro glo bál ní ran king. V pøí pa dì Èes ké re pub li ky (Tur no vec, 2005) a Slo ven ska (Ci a i an et al., 2005) byly využity zá zna my z Econ Li tu i ze SSCI zá ro - veò. Za úzká hrd la Econ Li tu lze považovat: 1. Zpoždìní. Econ lit je údaj nì ob no vo ván po ètvrt le tích a vìt ši nou trvá dvì ètvrt le tí, aby byly zá zna my z pøed cho zí ho roku ak tu a li zo vá ny. 2. Více au to rù. Má-li èlá nek èty øi a více au to rù, Econ Lit uvá dí pou ze prv ní ho a os tat ní jsou skry ti pod et al. King (2002) pro to dìlí zá zna my s et al ètyø mi, jak ko li in for ma ce o spo lu au to rech schá ze jí. 3. Afi li a ce. Uvá dì jí se až od kon ce 80. let, mnoh dy jsou chyb né, trvá kon fu ze v ho mo ny mech, pøí pad nì v ná rod ních ozna èe ních (Bank of Spa in/ban co de Es pa - ña/ban co de Es pa na). 4. Sta tis tic ké žur ná ly. Schá ze jí mj. An nals of Sta tis tics, Jour nal of the Ame ri can Sta tis ti cal As so ci a ti on, Jour nal of the Roy al Sta tis ti cal So ci e ty a Jour nal of Time Se ri es Ana ly sis. Dal ší zdro je Kro mì se zna mù vy stou pe ní na pres tižních kon fe ren cích (Fus feld, 1956) by v pøí pa - dì ÈR pøi chá zel do úva hy RIV, re gistr in for ma cí o vý sled cích stá tem pod po ro va né ho vý zku mu. V sou èas nos ti nic mé nì zna me ná více by ro kra tic kou pøí tìž než bib lio met ric - ký pøí nos ag re gát ní data ne jsou ve øej ná, RIV sle du je pou ze ukon èe né pro jek ty, exis tu - jí v nìm dup li ci ty a pøe de vším v nìm zce la ab sen tu je kva li ta tiv ní roz li še ní vý stu pù. 4.2 Èa so vé ob do bí Nej krat ší, jed no le tou, pro duk ci sle du jí pra co viš tì vìt ši nou jen pro svo ji in ter ní pot øe bu (napø. Cen ter v Til bur gu). Pres tižní (kva li ta tiv ní) ran kin gy užíva jí pì ti le té èa so vé okno. Pìt let je ale možná pøí liš krát ká doba, jak ar gu men tu jí Gril li ches a Ei nav (1998). Bau wens (1999) v této sou vis los ti na mì øil vý raz né zvý še ní va ria bi li ty pì ti le tých ran - kin gù z let 1992-1996 a 1993-1997. Ob do bí 10-16 let je bìžné pro ná rod ní ran kin gy v aka de mic ky roz vo jo vých ze mích (použilo jej de vìt stu dií ze vzor ku ètr nác ti stu dií). Com bes a Lin ne mer (2001) a Cou pé (2003) v tom to jdou do ex tré mu a zá bìr roz ši øu jí na 30 let, za bí ra jí tudíž prak tic ky celoživot ní roz sah pro duk ce. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006 407

4.3 Dél ka pub li ka ce Dél ku pub li ka ce lze v zá sa dì ne ref lek to vat (1 èlá nek = 1 èlá nek), nebo lze vážit poè tem no mi nál ních stran (1 stra na = 1 stra na), èi nor ma li zo va ných stran (1 slo vo ~ 1 slo vo). Pos led ní me to da vy chá zí z tra di ce nor ma li za ce na AER-stránku (760 slov na stra nu), nebo prv ní ran kin gy sle do va ly pou ze èlán ky v AER. Zøej mì nej úpl nìj ším se zna mem ko efi ci en tù dé lek (400 žur ná lù z Econ Li tu) dis po nu jí Sin ha a Mac ri (2002). 4.4 Spo lu au tor ství Po díl na èlán ku, pøi pa da jí cí každému z n au to rù, lze za psat obec nì jako 1/n x. V dr ti vé vìt ši nì stu dií na lé zá me pro por cio nál ní po díl (x = 1). Lze si ale pøed sta vit i zvý hod nì ní men ší ho poè tu au to rù (x 1), èi zvý hod nì ní vìt ší ho poè tu au to rù (x 1; Lub ra no et al., 2003). Po vzo ru z me di cí ny lze uvažovat pou ze o prv ních m au to rech (m 2, 3 ). Množství au to rù mùže in di ko vat stav pros tøe dí, tj. využití vý no sù z roz sa hu èi ve li - kost manažer ské ho ka pi tá lu; pro to se ko rek ce zda jí být pøi ja tel né pro me to du flow (pro stock ne ma jí lo gi ku, nebo stav pros tøe dí není prob lé mem lid ské ho ka pi tá lu). Zvý hod - nì ní více au to rù by bylo ná stro jem k od mì nì pra co viš tì za to, že je schop no ini ci o vat spo lu au tor ství. Na dru hé stra nì by ved lo k sil né mu stra te gic ké mu efek tu spo jo vá ní au - to rství na sé ri ích èlán kù, což by všem spo lu au to rùm zvý ši lo výstup. Spo lu au tor ství lze mi mo cho dem využít i jako vý luè né kri té ri um hod no ce ní, což v nad sáz ce na vrhl ma ïar ský ma te ma tik Paul Er dös. Er dö so vo èís lo uka zu je na pub li - kaè ní vztah k jemu sa mot né mu; jed niè ku zís ká va jí jeho pøí mí spo lu au to øi, dvoj ku spo - lu au to øi jeho spo lu au to rù, troj ku je jich spo lu au to øi atp. I když se jed ná o nad sáz ku, bylo by teo re tic ky možné po do bné hod no ce ní pro vést pro eko no my, pøi èemž za otce by - chom de fi no va li na pøí klad no si te le No be lo vy ceny. 4.5 Vý bìr ci tací Proè se za bý vat ci ta ce mi? Vez mì me napø. Chi ca go kon cem 80. let. V sub jek tiv ních hod no ce ních ob sa di lo 1. mís to (NRC kva li ta vý zkum ní kù), 3. mís to (NRC kva li ta vý uky), resp. 1. mís to (USNWR). Pra co viš tì pub li ko va lo ce lou øadu knih a pøí spìv kù, v ran kin gu Du san sky ho a Ver no na (1998) ale ob sa di lo až 17. mís to. To vzbu di lo ne bý - va lou kri ti ku har vard ských eko no mù Gril li che se a Ei na va (1998), kte ré na víc za ra zi lo, že v ran kin gu jed not liv cù se au to øi jako Ale si na, Bar ro, Bec ker, Lu cas, Hec kman, Man - kiw a Shle i fer ne umís ti li ani v Top 50. Zde je vi dìt, že ak tu ál ní pøí nos mì øe ný pub li ka - ce mi a dlou ho do bá kva li ta mì øe ná ci ta ce mi mo hou být vel mi od liš né ve li èi ny. Ci ta ce se na dru hé stra nì ob je vu jí spí še ve star ší li te ra tu øe, viz napø. Li e bo witz a Pal - mer (1984) èi Da vis a Pa pa nek (1985). No vìj ší stu die jsou si vì do my ri zik ci taè ních družstev, kte rá jsou sice vždy pøí tom na, po kud se ale ne po èí ta jí pøí mo ci ta ce, pak ovliv - òu jí ma xi mál nì IF. Ka la it zi da kis et al. (2003) dále po zna me ná va jí, že ran king jed not liv - cù by mìl ref lek to vat spí še in di vi du ál ní do pad vý zku mu jed not liv ce než úro veò spo leè - nos ti, v níž se daný je di nec po hy bu je. Pro to je k in di vi du ál ní mu hod no ce ní vhod nìj ší užít ci ta ce, což na opak není nut né pøi ran kin gu in sti tu cí. Opìt shle dá vá me, že cíle ne - mu se jí být iden tic ké; jed not liv ci by moh li být po su zo vá ni z hle di ska re pu ta ce vs. ak tu - ál ní pro duk ce, de par tmen ty rov nìž, pokaždé ale hod no ta vy jad øu je cosi jiného. 408 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2006