Dostupnost péče samostatných porodních asistentek působících v ČR

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE Dostupnost péče samostatných porodních asistentek působících v ČR Bakalářská práce Autor práce: Romana Kramná Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Klíčová Hájková BRNO 2015

Prohlášení Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem zpracovala samostatně - pod vedením garanta práce. Veškeré literární a další zdroje, z nichž jsem při zpracování zadaného tématu čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. dubna 2015.. Romana Kramná

Poděkování Děkuji Mgr. Kateřině Klíčové Hájkové za odborné metodické vedení této bakalářské práce, za její ochotný a vlídný přístup, za zajímavou inspiraci a velmi cenné podněty a připomínky. Děkuji také své rodině za trpělivost a veškerou podporu během celého mého studia.

ABSTRAKT Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení dostupnosti péče samostatných porodních asistentek v České republice v rámci jednotlivých regionů. Přiblížit vývoj profese porodních asistentek pracujících v terénu od roku 1989 až do současnosti. Zhodnotit legislativní podmínky ovlivňující výkon profese porodních asistentek a podmínek nutných pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, chtějí-li porodní asistentky vykonávat svou profesi samostatně. Shrnout rozsah péče, kterou porodní asistentky nabízejí ženám v rámci svých zákonem vymezených kompetencí. Poukázat na současné možnosti financování této péče a dále poukázat na skutečný počet a rozložení výskytu porodních asistentek v rámci jednotlivých regionů České republiky. Metodika: Výzkumný vzorek tvořilo 109 porodních asistentek z celé České republiky, u kterých byl výzkum veden formou elektronických polo-strukturovaných dotazníků v období od října 2014 do ledna 2015. Jako komplementární nástroj sběru dat byl v březnu 2015 vytvořen jednoduchý strukturovaný dotazník pro ženy z široké veřejnosti, na který odpovědělo celkem 188 žen z České republiky. Výsledky: Vyhodnocováním dotazníků bylo zjištěno, že většina oslovených samostatně působících porodních asistentek nevykonává svou profesi plně dle zákonem vymezených kompetencí. Mnoho z nich shledává omezení v nastavené legislativě a s tím souvisejících podmínkách vydávání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Další omezení vnímají ze strany zdravotních pojišťoven a jejich neochoty k uzavírání smluvních vztahů. Ženy v České republice nejsou o rozsahu péče samostatně působících porodních asistentek dostatečně informovány, ale existenci této profese považují za důležitou pro ženy, a to nejen v období těhotenství a porodu, ale po celé období života ženy. Závěr: Obě skupiny respondentek vnímají péči samostatně působících porodních asistentek v naší zemi dostupnou pouze v omezeném rozsahu. Některé činnosti porodních asistentek, jako např. doprovod k porodu doma, u nás nejsou dostupné vůbec.

SUMMARY Aim: The aim of this work is to find out the availability of independent labour assistants in the Czech Republic in individual regions. To outline the development of the profession of a labour assistant in reality since 1989 until today. To evaluate legislative conditions influencing the performance of the profession of labour assistants and conditions necessary to obtain a licence to carry out medical service if the labour assistants want to work independently. To sum up the range of care which labour assistants offer women within their competence given by the law. To point out the current possibilities of financing of this care and then show the real number and presence of the labour assistants in each region of the Czech Republic. Methodology: The research sample consisted of 109 labour assistants from the whole Czech Republic. The research was carried out electronically in a form of half-structured questionnaires between October 2014 and January 2015. As a complementary way of data collection a simple structured questionnaire for women from general public was made in March 2015. It was answered by 188 women from the Czech Republic. Results: Having evaluated the questionnaires it was found out that most of the addressed independent labour assistants do not carry out their profession fully according to their competence given by the law. Many of them find limitations in the legislation and conditions connected with obtaining a licence to carry out medical services. They see more limitations at insurance companies and their unwillingness to contract. The women in the Czech Republic are not sufficiently informed about the range of care of independent labour assistants, but they find the existence of this profession important for women and not only during pregnancy and labour, but during all woman s life. Conclusion: Both groups of respondents feel the care of independent labour assistants in our country is available only in limited extent. Some activities of the labour assistants, for example accompanying the labour at home, are not available at all in our country.

OBSAH OBSAH... 6 1 ÚVOD... 8 1.1 Jakým způsobem ovlivňuje péče samostatné porodní asistentky ženu v období těhotenství, porodu a šestinedělí... 10 1.2 Terminologie... 11 1.2.1 Význam pojmu komunitní péče... 11 1.2.2 Význam pojmu samostatná péče... 12 1.2.3 Význam pojmu soukromá péče... 12 1.2.4 Význam pojmu dostupnost péče... 13 2 TEORETICKÁ ČÁST... 14 2.1 Mezinárodní definice porodní asistentky... 14 2.2 Kompetence porodních asistentek... 15 2.3 Situace porodních asistentek na přelomu minulého století... 18 2.3.1 Standard nabízené péče po roce 1989... 19 2.3.2 Legislativa platná po roce 1989... 20 2.4 Současná situace v ČR... 21 2.4.1 Současná platná legislativa... 21 2.4.2 Všeobecné požadavky k výkonu povolání porodní asistentky,... 24 2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně?... 26 2.4.4 Může samostatná porodní asistentka vést porod mimo porodnici?... 30 2.4.5 Může samostatná porodní asistentka vést porod v porodnici?... 32 2.4.6 Může samostatná porodní asistentka pečovat o matku a dítě po porodu?... 34 2.4.7 Jakým způsobem jsou financovány služby samostatné porodní asistentky?... 36 2.4.8 Jaká je pozice samostatné porodní asistentky v systému péče o ženu a dítě?... 39 2.4.9 Jakým způsobem se porodní asistentky snaží změnit současnou situace postavení porodních asistentek v ČR? 40 2.4.10 Co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají?... 44 2.4.11 Jak najít samostatně působící porodní asistentku... 47 2.5 Současná situace v zahraničí... 48 2.5.1 Samostatná porodní asistentka v Rakousku... 49 2.5.2 Samostatná porodní asistentka v Německu... 51 2.5.3 Samostatná porodní asistentka v Nizozemí... 53 2.5.4 Samostatná porodní asistentka ve Francii... 55 2.5.5 Samostatná porodní asistentka ve Spojeném království... 56 2.6 Závěr teoretické části... 58

3 PRAKTICKÁ ČÁST... 59 3.1 Formulace problému... 59 3.2 Cíl práce... 60 3.2.1 Hlavní cíl... 60 3.2.2 Další cíle... 60 3.3 Očekávané výsledky... 60 3.4 Výzkumné otázky... 60 3.5 Metodika... 61 3.5.1 Výběr tématu a metodologického přístupu... 61 3.5.2 Výzkumný vzorek... 62 3.5.3 Nástroj sběru dat... 63 3.5.4 Analýza sebraných dat... 64 3.5.5 Metodologická diskuse... 65 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky a jejich interpretace... 67 3.6.1 Závěr praktické části dotazníku pro porodní asistentky... 87 3.7 Výsledky dotazníku pro ženy a jejich interpretace... 88 3.7.1 Závěr praktické části dotazníku pro ženy... 98 4 ZÁVĚR... 99 5 DISKUSE A DOPORUČENÍ... 102 6 SEZNAM LITERATURY... 103 6.1 Internetové zdroje... 104 7 SEZNAM PŘÍLOH... 107 7.1 Seznam zkratek... 108 7.2 Seznam tabulek... 109 7.2 Seznam grafů... 110

1 ÚVOD Vlivem historického vývoje naší země nemají u nás porodní asistentky příliš jasné postavení. A to zejména ty, které můžeme označovat jako samostatně působící, tedy komunitní, pracující v terénu. Informace o významu této profese a možnosti využití služeb samostatných porodních asistentek v systému komunitní péče není dnes v povědomí široké veřejnosti dostatečně ukotvena. Péče o ženu v těhotenství je důležitou součástí preventivní medicíny péče o novou generaci. Zajišťuje, aby v průběhu těhotenství nebo v souvislosti s ním nenastaly u matky a plodu žádné fyzické ani duševní škody, zabezpečuje vhodné podmínky pro život. Jde nejen o detekci rizik a léčbu patologií, ale zejména o předcházení těmto stavům, v němž důležitou roli hraje primární prevence. 1 Z pohledu organizací, jako jsou např. Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) nebo Národní institut pro excelenci ve zdraví a péči (NICE), jsou porodní asistentky uznávány jako plně kompetentní, vzdělané profesionálky, které mají v péči o ženy v období těhotenství, porodu a po porodu nezastupitelné místo a fungují tak jako základní poskytovatel zdravotní péče. 2 V České republice je však pozice této profese složitější. Ve své bakalářské práci proto chci tuto situaci zmapovat. Většina žen se v průběhu svého života dostane do období, které se stane jedním z nejdůležitějších mezníků v jejím životě. Do období mateřství a rodičovství, naplňující její podstatu a životní úlohu. Žena přirozeně prochází stavem, kdy se vyrovnává s různými změnami na fyzické i psychické úrovni a právě v tomto období potřebuje někoho, na koho by se mohla s plnou důvěrou obrátit. Je to porodní asistentka, která se dokáže postarat o ženu těhotnou i rodící v jakémkoli prostředí, podporuje ji v jejích přáních a rozhodnutích, citlivě reaguje na její potřeby a poskytuje ženě i dítěti dohled v období šestinedělí. To, jakým způsobem žena toto pro ni důležité životní období prožije, může mít významný vliv nejen na další průběh jejího života, ale také života dítěte a potažmo vývoje celé naší společnosti. Dříve bylo zvykem, že porodní báby/asistentky své služby nabízely ženám v prostředí jejich domova a rodiny a doma byly vedeny také všechny porody včetně těch rizikových. Bohužel 1 Zwinger, Antonín. PORODNICTVÍ. Praha : Galén, 2004. str. 77. ISBN 80-7262-257-9. 2 (WHO), Světová zdravotnická organizace. Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. Ženeva : autor neznámý, 1999. str.8 8

postupným moderním vývojem se tento styl komunitní péče v naší zemi téměř vytratil, a to i v případě péče o fyziologické rodičky. Péči o těhotné a porody převzali do rukou lékaři a ženy, včetně těch zdravých, byly přesunuty do neosobního prostředí nemocničních zařízení. Na období těhotenství a porodu se začalo pohlížet, bez ohledu na to, zda je těhotenství rizikové či fyziologické, jako na stav možného ohrožení života matky i dítěte. Psychosociální aspekty celého tohoto období ženy byly upozaděny na úkor snahy o kontrolu nad těhotenstvím a porodem. Z profese porodní báby, která pečovala o celé plodné období ženy jak po psychické, tak fyzické stránce, se staly ženské sestry pracující v ambulancích gynekologů nebo v porodnicích, kde při porodu pouze asistovaly lékařům. Na rozdíl od jiných evropských států byla v naší zemi linie tradice péče porodní bábou/asistentkou přerušena. Společnost se však vyvíjí dál a dnešní ženy postupně opět začínají jejich péči vyžadovat a vyhledávat. Ženy si znovu žádají individuální přístup, chtějí se informovaně rozhodovat o svém těhotenství, místě porodu a osobách, které je budou na jejich jedinečné cestě porodem provázet. Bohužel dlouholetým přerušením komunitní činnosti této profese není dnes v systému státní zdravotní politiky naší země vytvořen dostatečný prostor a podmínky k tomu, aby vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky mohly uplatňovat svou profesi samostatně a v plném rozsahu. A to tak, jak ji umožňuje směrnice Evropské unie a doporučuje Světová zdravotnická organizace a jak je zvykem tuto péči nabízet a provozovat např. v sousedních evropských zemích. Téma Dostupnost péče samostatných porodních asistentek mě zaujalo mimo jiné také z hlediska vlastní zkušenosti s touto problematikou. Za posledních několik let jsem měla možnost se setkat s mnoha ženami, ať už při osobních setkáních nebo např. ve veřejných diskusích na internetu, které o práci samostatných porodních asistentek buďto nevěděly vůbec, nebo měly jen částečné informace. Ve většině případů však byly jejich představy o rozsahu péče a kompetencích porodních asistentek velmi zkreslené. V této práci se proto budu věnovat otázce, jak moc a zda vůbec je dnes ženám v České republice péče samostatně působící porodní asistentky dostupná. V teoretické části popíšu situaci porodních asistentek na přelomu minulého století ve srovnání se současným stavem. To vše v souvislosti s platnou legislativou, všeobecnými požadavky a podmínkami k vykonávání této profese v tehdejší době a dnes. V praktické části pak zhodnotím výsledky dotazníků, kterými oslovuji jak samotné porodní asistentky, tak ženy, kterým je jejich péče určena především. Mezi 9

hlavní kladené otázky patří např. kolik porodních asistentek pracuje samostatně, jaký rozsah svých služeb porodní asistentky nabízejí a jaké faktory ovlivňují poskytování jejich péče. Dále se ptám, zda jsou ženy dostatečně informovány o možnosti využití péče samostatných porodních asistentek a jaká je podpora ze strany státu k tomu, aby si ženy tuto péči mohly dovolit bez ohledu na jejich ekonomickou situaci. Tato práce by svým závěrem mohla přiblížit současnou reálnou situaci samostatných porodních asistentek u nás a pomoci k rychlejší legislativní a systémové změně porodnické péče v České republice. 1.1 Jakým způsobem ovlivňuje péče samostatné porodní asistentky ženu v období těhotenství, porodu a šestinedělí Péče samostatné porodní asistentky může být brána jako jedna z forem komunitní péče, kdy se jedná o spektrum zdravotních, sociálních a dalších služeb zaměřených především na rodinu. Doplňuje primární péči a je určitou alternativou specializované a institucionální péče poskytované na regionální úrovni. 3 Péče porodní asistentky jako taková se pak zaměřuje na péči o ženu ve fertilním období, během těhotenství, porodu a po něm. Zdravotnická věda a porodnictví se neustále vyvíjejí, přestože vývoj těhotenství a mechanismus porodu se nemění. Mění se však člověk, jeho životní filozofie, životní styl, potřeby, poznatky a s tím souvisí i měnící se požadavky ženy na péči v průběhu těhotenství, porodu a v době poporodní. Úkolem všech, kteří se o těhotnou ženu starají, není jen péče o její zdraví po fyzické stránce. Stále více je kladen důraz na péči o psycho-sociální stránku. Taková péče by měla být holistická, komplexní, individuální a kontinuální. Všechny tyto požadavky splňuje péče samostatně porodní asistentky. 4 Cílem péče samostatných porodních asistentek je podpora zdraví ženy v jejím vlastním sociálním prostředí. Jedná se o komplexní péči, která zahrnuje jak prevenci, tak i edukaci, 3 Gojova, Alice. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava : Ostravaská univerzita Ostrava, 2006. str. 16. Jarošová, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha : Grada, 2007. str. 18, 25. ISBN 978-80-247-2150-7. 4 Bártlová, Sylva. Názory odborné a laické veřejnosti na možné uplatnění porodní asistentky v komunitní péči. vědecký časopis Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. 2010, č.4, stránky 381 10

ošetřování a rehabilitaci a je realizována nejčastěji formou tzv. návštěvní služby. Nespornou výhodou je předcházení některým zdravotním komplikacím. 5 1.2 Terminologie V České republice v současné době neexistuje žádná právní úprava, která by vymezovala přesný název nebo označení pro profesi porodní asistentky, která se rozhodne pracovat a poskytovat své služby samostatně v komunitní sféře. Jedinou zmínku tvoří 72 Porodní asistentka pro komunitní péči vycházející ze zákona č. 372/2011Sb. a jeho upravující vyhlášky č. 55/2011 Sb., který však pouze upravuje činnosti porodní asistentky se specializovanou způsobilostí. Z tohoto důvodu je možné v terénu narazit na porodní asistentky, které se nazývají jako samostatné porodní asistentky, soukromé porodní asistentky, komunitní porodní asistentky, ale také terénní nebo třeba nezávislé, přestože rozsah jejich nabízených služeb bude obdobný, tzn. že bude splňovat rozsah komunitní péče a zároveň vykazovat známky na úrovni péče samostatné a soukromé. 1.2.1 Význam pojmu komunitní péče Jedná se o spektrum zdravotních, sociálních a dalších služeb přinášející holistický a integrovaný přístup do péče o nemocné i o zdravé. Cílem komunitní péče je poskytnout občanům podporu na správné úrovni, ve správné podobě a ve správné chvíli tak, aby občan dosáhl co největšího stupně nezávislosti (samostatnosti a soběstačnosti). Činnosti komunitní péče vycházejí z potřeb komunity. Jsou založené na participaci všech zúčastněných (klient, rodina, komunita, profesionálové, poskytovatelé, zřizovatelé, obec) a na propojování veřejných zdrojů a zdrojů jednotlivce. 6 5 Štromerová, Zuzana. Porodní asistentka krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídavé rodiče). Praha : Argo, 2010. stránky 20-21. ISBN 978-802570324-3 6 Gojova, Alice. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava : Ostravaská univerzita Ostrava, 2006. str. 16. ISBN 80-7368-154-4 Jarošová, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha : Grada, 2007. str. 18, 25. ISBN 978-80-247-2150-7 11

Porodní asistentky v komunitní péči jsou zaměřeny především na zdravou část populace ve fertilním období. Pečují o ženu ve všech věkových a vývojových obdobích od narození až po smrt, zahrnují zcela samozřejmě do své péče děti a členy rodiny ženy. Nemalou část práce ale představuje péče o ženu a rodiny, kteří mají poruchu zdravého fungování reprodukčního systému nebo jiných orgánových systémů. Zde působí porodní asistentka jako spojovací článek a spolupracuje s ostatními poskytovateli zdravotní a sociální péče a podporuje zlepšení kontinuity péče. 1.2.2 Význam pojmu samostatná péče V tomto případě si můžeme představit porodní asistentku, která usiluje o svou autonomii, je kompetentně myslící a konající profesionálka a je schopná nést svou velkou dávku zodpovědnosti. Taková porodní asistentka spoléhá na vlastní síly a schopnosti, jedná bez cizí pomoci, nezávisle a svobodně. Avšak porodní asistentky pracující ve zdravotnickém zařízení, např. v porodnici, se ohrazují, že jsou to také ony, které mohou pracovat a poskytovat péči samostatně, tedy bez indikace lékaře, tak jak jim to vymezují zákonem dané kompetence. 7 Z tohoto důvodu nyní vyplývá, že označení samostatná porodní asistentka může být zavádějící a tudíž ne úplně vhodné. 1.2.3 Význam pojmu soukromá péče Soukromá péče porodní asistentky je provozována a poskytována samostatně jako nestátní zdravotnické zařízení nebo kontaktní místo v terénní péči na základě platné legislativy 8 na vlastní jméno a ve vlastních prostorech. Z výše uvedeného vyplývá, že možností, jak označit porodní asistentku, která poskytuje své služby samostatně, soukromě a v komunitní péči, je několik, rozhodla jsem se proto pro účely této práce používat výraz samostatně působící porodní asistentka. 7 Zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařským zdravotnickým povoláních a jeho prováděcí Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků 8 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a jeho prováděcí Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovištích domácí péče 12

1.2.4 Význam pojmu dostupnost péče Dostupnost péče můžeme nejlépe vyjádřit jako poměr mezi očekávanou nebo požadovanou péčí a skutečně nabízenou péčí. Dostupnost péče odpovídá momentální sociální politice země a je na ní závislá. Zatímco v zemích převážně západní Evropy, které nebyly zasaženy nástupem komunistického režimu, jsou pravidla pro poskytování péče porodními asistentkami zakotveny v odborných standardech a právních předpisech, v naší zemi takové dokumenty bohužel chybějí. 9 Dostupnost z hlediska zdravotní péče je jedním z důležitých cílů zdravotní politiky země. V tomto smyslu je nezbytné zajistit občanům ekonomickou, sociální a geografickou dostupnost zdravotní péče, aby si ji občasné mohli dovolit. Světová zdravotnická organizace naproti tomu vymezuje dostupnost zdravotní péče poměrně stručně a pregnantně jako možnost dostat zdravotní péči v případě, když ji člověk potřebuje. Jako další dimenzi dostupnosti můžeme vnímat např. psychosociální dostupnost, která závisí na motivaci pacienta vyhledat požadovanou péči a je ovlivněna důvěrou klienta k poskytovateli péče, zájmem o vlastní zdraví a potřeby a ochotou spolupracovat. 10 9 Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 42. 10 Novotná, Lenka. 2009, Koncepce zajištění dostupnosti zdravotní péče v České republice, dostupné z: http://www.hpi.sk/2010/02/koncepce-zajisteni-dostupnosti-zdravotni-pece-v-nbsp-ceske-republice/ 13

2 TEORETICKÁ ČÁST V této kapitole se věnuji obecnému vymezení pojmu, kdo je vlastně porodní asistentka z hlediska mezinárodní definice a jaké jsou její kompetence definované světovými profesními organizacemi ve srovnání s kompetencemi vyplývajících z platné legislativy České republiky. Dále zmiňuji vývoj porodní asistence v 90. letech minulého století s ohledem na tehdejší právní úpravu a současnou situaci v návaznosti na všeobecné požadavky pro výkon profese porodní asistentky. Podrobněji rozebírám způsob, jakým mohou porodní asistentky vykonávat svou profesi jako samostatně působící v nestátních zdravotnických zařízeních, jaké v této oblasti mají možnosti a jakým způsobem jsou jejich služby financovány. Poukazuji také na to, jak jsou dnes porodní asistentky vnímány ze stran široké veřejnosti, co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají a jaké mají ženy možnosti k tomu, aby získaly podrobnějších informací o službách a péči samostatně působících porodních asistentek. Pro srovnání uvádím také pohled do zahraničí, kde zmiňuji, jak může péče samostatně působících porodních asistentek fungovat ve vybraných evropských státech. 2.1 Mezinárodní definice porodní asistentky V roce 1972 vytvořily Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) dokument nazvaný Definition of the Midwife (Definice porodní asistentky). 11 Tato definice byla přijata na zasedání Mezinárodního výboru porodních asistentek v Durbanu 2011 a nahrazuje definici přijatou 19. července 2005 a definici porodní asistentky přijatou v roce 1972 a doplněnou v roce 1990. Definice zní: Porodní asistentka je osoba, která úspěšně ukončila vzdělávací program uznávaný v dané zemi, vycházející z dokumentů Nezbytné dovednosti (kompetence) pro základní praxi porodní asistentky a z rámce Globálních požadavků na vzdělávání porodních asistentek, která 11 (UNIPA), Unie porodních asistentek. unipa.cz. [Online] 2010. [Citace: 6. 4 2015.] 14

dosáhla nezbytné kvalifikace, aby byla registrovaná nebo aby mohla získat povolení k výkonu povolání porodní asistentky a používat označení porodní asistentka, a která vykazuje potřebné znalosti a dovednosti pro praktický výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péče o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik nebo zdravotnických středisek. 12 2.2 Kompetence porodních asistentek Termín kompetence v širším slova smyslu je chápán ve významu znalostí, dovedností a chování, jež se za všech okolností vyžadují pro bezpečnou praxi porodních asistentek. Je tedy odpovědí na otázky Co by měla porodní asistentka znát? a Co porodní asistentka dělá? Kompetence porodních asistentek dle Mezinárodní konfederace porodních asistentek ICM: 13 Při vytváření definice porodních asistentek a vymezení rozsahu jejich práce, tedy hlavních kompetencí, má vůdčí postavení Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) úzce spolupracující se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Mezi hlavní zájmy těchto organizací patří bezpečné mateřství a základní zdravotní péče pro rodiny. Porodní asistentky při péči o ženy a rodiny s dětmi zastávají jedinečnou roli na úrovni spolupráce s ženami tak, aby mohly ženy samy pečovat o zdraví své i své rodiny a to na úrovni respektu k lidské důstojnosti a respektu vůči ženám a všem jejich lidským právům, dále na 12 (ICM), Mezinárodní konfederace porodních asistentek. http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015., překlad dostupný z: www.unipa.cz 13 (ICM), Mezinárodní konfederace porodních asistentek. http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015, Přeloženo v rámci pracovní skupiny Porodnictví při České ženské lobby, srpen 2012, 15

úrovni prosazování žen tak, aby jejich požadavky byly brány v potaz, také na úrovni citlivosti ke kulturním specifikům, stejně tak jako na úrovni pohledu na těhotenství jako na normální životní událost, se zaměřením na podporu zdraví a prevenci nemoci. Pro základní praxi porodních asistentek bylo Mezinárodní konfederací porodních asistentek (ICM) stanoveno 7 nezbytných kompetencí: KOMPETENCE č. 1: Porodní asistentka má náležité znalosti v oblasti porodnictví a neonatologie, společenských věd, veřejného zdraví a etiky. Tyto tvoří základ kvalitní péče o ženy, novorozence včetně nově vzniklé rodiny, odpovídající kultuře v daném prostředí. KOMPETENCE č. 2: Porodní asistentky zajišťují kvalitní zdravotní osvětu, citlivou ke kulturním rozdílnostem a službu celé komunitě, s cílem podporovat zdravý rodinný život, plánovaná těhotenství a pozitivní rodičovství. KOMPETENCE č. 3: Porodní asistentka zajišťuje kvalitní předporodní péči s cílem posílit v průběhu těhotenství zdraví matky a plodu. To zahrnuje brzké podchycení a léčbu nebo zdravotní prohlídku v oblasti vybraných komplikací. KOMPETENCE č. 4: Porodní asistentka zajišťuje takovou péči při porodu, která je zdravotnicky kvalitní a citlivá ke kulturním odlišnostem. Vede čistý a bezpečný porod a dokáže zvládnout nouzové situace tak, aby co nejvíce podpořila zdraví žen i novorozenců. KOMPETENCE č. 5: Porodní asistentky poskytují komplexní, vysoce kvalitní poporodní péči se zřetelem na kulturní zázemí ženy. KOMPETENCE č. 6: Porodní asistentka poskytuje vysoce kvalitní komplexní péči o zdravé dítě do věku dvou měsíců. KOMPETENCE č. 7: Porodní asistentky poskytují ženám celou řadu individuálních a kulturně citlivých služeb souvisejících např. s interupcí, ukončením těhotenství nebo jeho ztrátou. Všechny tyto služby jsou ve shodě s platnými právními předpisy. Většina uvedených kompetencí je výsledkem vzdělávání porodních asistentek ještě před zahájením praxe a tyto jsou následně postupně doplňovány na základě získávaných dovedností v praxi. Tyto se mohou lišit v závislosti na potřebách komunity, země nebo oblasti světa. 14 14 (ICM), Mezinárodní konfederace porodních asistentek. http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015, Přeloženo v rámci pracovní skupiny Porodnictví při České ženské lobby, srpen 2012 16

Kromě výše uvedené definice se Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) dále zabývá také vydáváním celosvětově uznávaných doporučení a stanovisek spojených s péčí porodní asistentky o ženu po celé plodné období jejího života. Kompetence porodních asistentek dle české legislativy Kompetence porodních asistentek v České republice vyplývají z platné legislativy 15, kde se hovoří toto: 1. Porodní asistentka poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může: a) poskytovat informace o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkovat, b) provádět návštěvy v rodině těhotné ženy, ženy do šestého týdne po porodu a gynekologicky nemocné, sledovat její zdravotní stav, c) podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházet jeho komplikacím, d) diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu s fyziologickým těhotenstvím, poskytovat jí informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, e) sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými a technickými prostředky, rozpoznávat u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření, f) připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách porodních a vést fyziologický porod včetně případného nástřihu hráze, v neodkladných případech vést i porod v poloze koncem pánevním, neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví, 15 Evropská Směrnice 80/155/ EHS upravující minimální požadavky na vzdělávání porodních asistentek a jejich odborné kompetence a Vyhláška č. 55/2011 Sb. 5, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 17

g) ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu do šestého týdne po porodu, h) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky a manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu, i) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. 2. Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádět jeho první ošetření včetně případného zahájení okamžité resuscitace. 3. Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může: a) asistovat při komplikovaném porodu, b) asistovat při gynekologických výkonech, c) instrumentovat na operačním sále při porodu 4. Porodní asistentka pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může vykonávat činnosti podle 4 odst. 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. 5. Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotné a rodící ženy, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s gynekologickým onemocněním 2.3 Situace porodních asistentek na přelomu minulého století Jak uvádějí zástupci Ligy lidských práv ve své analýze Péče porodních asistentek mimo porodnice z roku 2010, stejně jako v naprosté většině jiných vyspělých států, se i v naší zemi v 50. letech minulého století přesunuly tradiční porody v domácnostech do nemocnic. Na jednu stranu se zvýšila odbornost poskytované péče a snížila úmrtnost rodiček i dětí, na druhou stranu se porody staly medicínskou záležitostí s mnoha rutinně prováděnými zákroky bez ohledu na přání a individualitu žen a s nedostatkem klidu a soukromí. 16 16 Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 4 18

V českých zemích se tradice péče o ženu v domácnosti zcela přerušila a systém přestal ženám nabízet alternativu k porodům v nemocnici. Rodit v nemocnici se stalo takřka povinností každé ženy. Omezení svobodného výběru ohledně místa a způsobu porodu v době minulého režimu nepochybně souviselo i s atmosférou ve společnosti v dané době upřednostňováním celospolečenské vůle před jedincem, potlačení individuálních zájmů před zájmy kolektivními. 17 2.3.1 Standard nabízené péče po roce 1989 Po roce 1989 se situace v českých porodnicích částečně zlepšila. Porodnice se do jisté míry polidštily, například se začala umožňovat přítomnost partnera rodičky u porodu a děti se začaly umisťovat na pokoje spolu s jejich matkami. 17 Do 90. let byl u nás běžný model těhotenských poraden, které vedly porodní asistentky (od roku 1965 1993 ženské sestry) ve spolupráci s lékařem a které také vykonávaly návštěvy u rodiček propuštěných z porodnice. Když se na počátku 90. let zprivatizovala ambulantní péče, přestaly být porodní asistentky zaměstnankyněmi Ústavu národního zdraví a staly se zaměstnankyněmi lékařů. V tu chvíli zanikla samostatná péče porodních asistentek spojená s návštěvní službou. Práce porodních asistentek v nemocnicích se omezila na vedení porodů pod dohledem lékaře. 18 Do té doby zavedený systém těhotenských poraden byl postupně nahrazován modelem známým dnes, tj. těhotenských poraden spojených vždy s gynekologickou prohlídkou lékařem, a to nejen u rizikových, ale i u zdravých těhotných. I preskripce některých výkonů byla převedena výhradně na lékaře. Poporodní návštěvy porodních asistentek doma téměř vymizely. 19 Od devadesátých let začalo přibývat otců u porodu, rooming-in přestal být zvláštností a výrazně stoupl počet úspěšně kojících matek. Přibývalo i zahraničních zkušeností žen, které buď profesně prošly stáží v zahraničí, nebo dokonce v zahraničí rodily. Přibylo i žen usilujících o tzv. přirozený porod, při němž nejsou křehké porodní mechanizmy bezdůvodně narušovány. 17 Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 4 18 Doležalová, Jana. Hovory s porodní bábou. Praha: Argo, 2006. s. 15. ISBN 80-7203-792-7. 19 Pavlíková, Markéta. Co je (nad)standardem v péči o zdravou ženu během těhotenství, při porodu a po něm? [online]. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z WWW: <http://www.azrodina.cz/2816-co-je-nadstandardem-v-peci-ozdravou-zenu-behem-tehotenstvi-pri-porodu-a-po-nem 19

2.3.2 Legislativa platná po roce 1989 Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 došlo k výrazným legislativním změnám. Povinností českého státu bylo díky vstupu do Evropské unie harmonizovat své právní předpisy s právem platným ve členských státech EU. 20 Došlo postupně k harmonizaci vzdělávání regulovaných povolání, mezi které je v EU porodní asistentka řazena, a k úpravě vzdělávacích standardů dle evropských směrnic. Tyto směrnice stanovují základní cíle oboru, minimální obsah vzdělávacího programu, jeho délku, předchozí vzdělání uchazečů i kompetence absolventů. Studijní obor diplomovaná porodní asistentka byl v 90. letech realizovaný jako dvouleté pomaturitní studium, které od roku 1995 nahradilo tříleté studium na vyšších zdravotnických školách. V roce 2001 byla v ČR zahájena výuka porodních asistentek na vysokých školách jako tříletý bakalářský stupeň v prezenční nebo kombinované formě. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a jeho rozsah a náplň odpovídá směrnicím Evropské unie. 21 V roce 2004 došlo k přijetí jednoho ze stěžejních zákonů v oblasti zdravotní péče a ve vztahu k práci porodních asistentek, tj. zákon č. 96/2004 Sb. o získávání způsobilosti k výkonu povolání u nelékařských profesí. Tento zákon, který ve znění pozdějších upravujících vyhlášek platí dodnes, mimo jiné v 6 hovoří o porodních asistentkách a popisuje, co se rozumí výkonem profese porodní asistentky, a dále se týká podmínek, kdy a jak může porodní asistentka pracovat bez odborného dohledu. V tomtéž roce vstoupila v platnost prováděcí vyhláška č. 424/2004 Sb., která jasně specifikuje činnosti, které vykonává porodní asistentka všeobecně, a dále hovoří o tom, jaké činnosti porodní asistentka vykonává bez indikace lékaře. Podle uvedené vyhlášky může samostatně pečovat o zdravou těhotnou ženu, samostatně vést nekomplikovaný porod, pečovat o ženu i novorozence po porodu, působit na školách v rámci výchovy dětí a mladých lidí v oblasti sexuální výchovy nebo přípravy na rodičovství. Může pracovat samostatně mimo porodnici v komunitní péči nebo být zaměstnaná v porodnici či ordinaci gynekologa. 22 20 Dostál, Ondřej. Rovné šance. Možnost informované volby. Právo a porodní asistence. Praha: Porodní dům U čápa, o. p. s., 2007. s. 9-10. 21 Vránová, Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Lékařská fakulta, 2007. s. 90 22 Zákon č. 96/2004, vyhláška č. 424/2004, komentář. [online]. [cit. 2. dubna 2009]. Dostupné z WWW: <http://www.pdcap.cz/texty/pa/zakon96a424.html 20

2.4 Současná situace v ČR Vývojové trendy u nás podle výzkumů sociologů souvisí se změnami politického a společenského uspořádání po roce 1989, zároveň si sociologové všímají nových trendů u nás v souvislosti s přelomem tisíciletí. Změny mají dopad na kvalitu života naší populace, zejména v aspektech životního stylu a péče o zdraví, dále na hodnotovou orientaci společnosti, na vztahy (zaměstnání a rodina, rodiče a děti, učitelé a žáci, zaměstnavatelé a zaměstnanci) a na výkon určitých profesí. 23 Podle nových právních předpisů z roku 2004 mohou porodní asistentky v ČR, podobně jako v ostatních zemích EU, pracovat samostatně, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Po vstupu ČR do EU mohou české porodní asistentky pracovat za srovnatelných podmínek v libovolném z členských států. Stejně tak mohou porodní asistentky ze zemí EU pracovat u nás. 2.4.1 Současná platná legislativa Platné směrnice Evropské unie V současné době je platná směrnice č. 80/154 EEC o požadavcích na vzdělávání porodních asistentek. Tato směrnice zkoordinovala právní a správní předpisy, které se týkaly přístupu k činnostem a výkonům porodní asistentky. Součástí směrnice je také studijní plán, kde je definována teoretická i praktická výuka pro porodní asistentky. 24 Směrnicí 80/155/ EHS se upravují minimální požadavky na vzdělávání porodních asistentek a jejich odborné kompetence. Směrnice č. 2013/55/EU upravuje odbornou přípravu porodních asistentek, hovoří o postupech pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci, upravuje výkon odborných činností a specifických práv porodních asistentek, vymezuje minimální rozsah péče a činností, ke kterým jsou porodní asistentky kompetentní a ke kterým by členské státy měly zajistit při výkonu povolání přístup. Dále je touto směrnicí sjednocen systém pro vzájemné uznávání kvalifikací v rámci Evropské unie. 23 Gillmerová Ilona, Kebza Vladimír a Rymeš Milan. Psychologické aspekty změn v české společnosti. Člověk na přelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. str. 256. ISBN 978-80-247-2798-1 24 Dorazilová, Radmila. Kdo je to porodní asistentka? K jaké činnosti má být vzdělávána a oprávněna? In: Porodní asistentka. Praha, 2002. roč. 5, č. ½, str. 4-6 21

Problematiku volného pohybu odborných pracovníků pak řeší směrnice č. 80/154 EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci porodních asistentek a o opatření pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb. 25 Platné právní předpisy České republiky V České republice se veškeré právní předpisy řídí a upravují v souladu s platnými směrnicemi Evropské unie. Stěžejním zákonem v oblasti zdravotní péče obecně je zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ve znění účinném od 1. 7. 2012 mimo jiné upravuje druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dále tento zákon určuje podmínky udělování oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzické nebo právnické osobě. Tuto část upravuje zejména 16, náležitosti žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb stanoví 18 uvedeného zákona. Mezi související předpisy zákona o zdravotních službách patří jeho prováděcí předpisy platné od 1. 4. 2012. Jedná se o vyhlášku č. 92/2012 Sb., která se týká požadavků na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Tyto požadavky jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Součástí vyhlášky je také uvedena přesná specifikace pracoviště porodní asistentky, jak má vypadat místnost, kde nejsou vedeny porody, jak má vypadat místnost pro cvičení těhotných žen a místnost, kde jsou vedeny fyziologické porody včetně popisu jejího vybavení. Dalším prováděcím předpisem zákona o zdravotních službách, který je platný od 1. 4. 2012, je vyhláška č. 99/2012 Sb. týkající se požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Tyto jsou specifikovány v příloze č. 8 k této vyhlášce. Způsobilost k výkonu povolání v České republice získává porodní asistentka podle zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších upravujících vyhlášek. Ve znění účinném od 1. 4. 2012 se mimo jiné hovoří o nelékařských zdravotnických povoláních, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, mezi které patří mimo jiné také povolání porodní asistentky, a dále se hovoří o podmínkách a získávání způsobilosti 25 Směrnice č. 80/154 EHS. [online]. [citace.5. 4. 2015]. Dostupné z:https://isap.vlada.cz/ 22

k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Podmínky k výkonu povolání porodní asistentky jsou zakotveny v 6 tohoto zákona, který hovoří o odborné způsobilosti k výkonu tohoto povolání. Závazná pravidla pro výkon povolání nelékařských profesí bez odborného dohledu a indikace lékaře upravovala prováděcí vyhláška č. 424/2004 Sb., která byla v roce 2011 nahrazena vyhláškou č. 55/2011 Sb., která mimo jiné stanovuje činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Přesná definice činností, které smí vykonávat porodní asistentka, je uvedena v 5 této vyhlášky a v 68-72 je uvedena bližší specifikace porodní asistentky se specializovanou způsobilostí, kdy např. 72 blíže specifikuje činnosti porodní asistentky pro komunitní péči. Od 1. 1. 2014 je ženám v České republice umožněno na základě metodického pokynu vydaného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. prosince 2013 26 rodit bez přítomnosti lékaře pouze za pomoci porodní asistentky. A to za předpokladu, že po vyšetření porodníkem bude konstatováno, že s vysokou pravděpodobností půjde o nekomplikovaný porod hlavičkou. Ministerstvo zdravotnictví také aktualizovalo metodické doporučení k tzv. ambulantnímu porodu, tj. postupu poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí před uplynutím 72 hodin od jeho narození. K tomuto se vyjádřila právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota společně s dalšími zástupci profesních organizací a odborníky, např. Michaelou Mrovec 27, že jak v případě porodu bez přítomnosti lékaře, tak v případě ambulantního porodu jde o práva žen, která již existují, ale bohužel ze strany zdravotnických zařízení nejsou dodržována, čímž odporují veškerým doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), stejně jako odporují svobodě a právům žen a dětí. 28 26 63. ČR, Ministerstvo zdravortnictví. Věstník č. 8. 2013, str. 2. dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 27 klinická psycholožka, psychoterapeutka a soudní znalkyně 28 Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví. Candigliota, Zuzana. 2013, dostupné z: www.llp.cz 23

2.4.2 Všeobecné požadavky k výkonu povolání porodní asistentky, Porodní asistentka patří v Evropské unii mezi tzv. regulovaná povolání. Regulovaným povoláním nebo činností je takové povolání nebo činnost, pro jejichž výkon jsou právními předpisy členského státu EU předepsány určité požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání či činnost vykonávat. Jedná se např. o stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti atp. 29 Tato regulace povolání umožňuje volný pohyb pracovníků v rámci celého evropského společenství. Profese porodní asistentky je regulovaná v rámci Evropské unie, která směrnicí 80/155/ EHS upravuje minimální požadavky na vzdělávání porodních asistentek a jejich odborné kompetence. 30 V České republice probíhá od roku 2001 kvalifikační studium porodních asistentek v tříletém bakalářském studijním programu a je plně akceptovatelné a mezinárodně srovnatelné. V současnosti jej nabízí devět státních univerzit a jedna soukromá vysoká škola. Magisterské studijní programy ošetřovatelství se v současné době teprve rozvíjejí. Specializační vzdělávání v oboru komunitní péče v porodní asistenci probíhá momentálně jenom na Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. 31 Podmínkou pro zařazení do studia oboru komunitní péče v porodní asistenci je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání porodní asistentky dle zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 32 Přehled všech škol (včetně aktuálního počtu studentů), které v současné době nabízejí studijní obor porodní asistentka, je součástí Přílohy č. 1 Přehled školských zařízení v ČR. Porodní asistentka, která úspěšně ukončila své vzdělání v oboru porodní asistentka, si k tomu, aby mohla vykonávat svou profesi, musí zažádat u Národního centra ošetřovatelství a nelékařských oborů o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, které tento ústav vydává na dobu 10 let. Po uplynutí této doby je potřeba v dostatečném předstihu požádat o prodloužení osvědčení. 29 Databáze regulovaných povolání. MŠMT [online]. 2013-2014 [vid. 5.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani 30 Zuzana Candigliota, Kateřina Červená, Ema Hrešanová, Lucie Jarkovská,. Tělo v rukou společnosti. Praha : Gender Studies, o. p. s., 2011. str. 34. ISBN: 978-80-86520-38-4. 31 Jarošová, Darja. Organizace studia ošetřovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006, str. 4 32 Věstník MZ ČR, 2010, str. 67. dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 24

K žádosti o vydání osvědčení je potřeba přiložit také platný kolek a úředně ověřené doklady o získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle příslušného ustanovení zákona o nelékařských povoláních. U žadatelů, kteří žádají o vydání osvědčení po uplynutí doby 18 měsíců od dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, jsou obsahem žádosti navíc doklady o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru z posledních 10 let. Osoby samostatně výdělečně činné doloží výkon zdravotnického povolání úředně ověřenou kopií registrace nestátního zdravotnického zařízení nebo poskytovatele zdravotních služeb. Dále je potřeba doložit potvrzení o absolvování vzdělávacích aktivit v hodnotě minimálně 40 kreditů z posledních 10 let před podáním žádosti, soupis potvrzený zaměstnavatelem a prosté kopie potvrzení nebo záznamů v průkazu odbornosti o účasti na formách celoživotního vzdělávání. Další možností, kterou lze nahradit výkon povolání nebo kredity z posledních 10 let, je doložení dokladu o složení zkoušky k vydání osvědčení. 33 Na základě zákona č. 96/2004 Sb., zákona o nelékařských zdravotnických povoláních ve znění pozdějších předpisů podle 66-71 tohoto zákona, je tato zkouška, které se také říká registrační zkouška" nebo zkouška k získání registrace", jedním ze způsobů získání registrace k vydání osvědčení. Zkouška slouží k tomu, aby nahradila výkon povolání nebo kredity z celoživotního vzdělávání v posledních deseti letech v případě, že chce žadatelka požádat o registraci nebo prodloužení registrace a od získání způsobilosti nebo od vydání rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky o přiznání způsobilosti již uplynulo 18 měsíců! 34 O výkon zkoušky žádají absolventky, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu. Tyto musí bezvýhradně splnit podmínku minimálně 3 let praxe v oboru, ve kterém chtějí pracovat bez odborného dohledu. Uznání jiné praxe není možné, a to ani povinné školní. Bez 3 let praxe v oboru není možné podat žádost o vykonání některé části zkoušky k získání registrace, a to jak teoretické, tak praktické. Mohou prozatím pracovat pouze pod odborným dohledem, tj. registrace. Absolventky, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu a mají 3 roky praxe v oboru, mohou podat žádost o vykonání obou částí zkoušky k získání registrace. Tyto uchazečky přikládají k žádosti: rozpis absolvované praxe formou čestného prohlášení a prosté kopie 33 Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Průvodce prodloužením platnosti osvědčení krok za krokem. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015] 34 Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Zkouška k vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 4. 2015] 25

dokladů o získané způsobilosti, tj. vysvědčení, případně doloží rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky o přiznání způsobilosti, pokud jim toto bylo vydáno. Absolventky, které vystudovaly vyšší odbornou školu nebo vysokou školu minimálně v bakalářském studijním programu v odpovídajícím oboru, nemusejí mít žádnou praxi a mohou podat žádost o vykonání obou částí zkoušky k získání registrace. Tyto uchazečky přikládají k žádosti: prosté kopie dokladů o získané způsobilosti, tj. vysvědčení a diplom, případně rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky o přiznání způsobilosti, pokud jim toto bylo vydáno. Zkouška k vydání osvědčení se skládá z částí teoretické a praktické a řídí se podle vyhlášky č. 189/2009 Sb., 8 12, vyhlášky o zkouškách u nelékařských zdravotnických povoláních. Obě části zkoušky jsou zpoplatněné, kdy výši úhrad za zkoušky upravuje nařízení vlády č. 225/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 184/2009 Sb. Před uplynutím doby platnosti osvědčení, které se vydává na dobu 10 let, je potřeba podat žádost o prodloužení platnosti osvědčení, a to nejpozději 60 dnů před skončením platnosti osvědčení. Postup podání žádosti, stejně tak jako doložení potřebných dokladů, je obdobné jako při podání první žádosti o vydání osvědčení. 35 Tématem registrací a přeregistrací se zabývám také v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky č. 8 a č. 11. 2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně? Porodní asistentka může na základě své odbornosti pracovat samostatně jako nestátní zdravotnické zařízení. Odborná způsobilost je daná v zákoně číslo 96/2004 Sb. a ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. Požadavky pro samostatnou praxi porodní asistentky upravuje zákon č. 372/2011 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Pokud chce porodní asistentka v České republice vykonávat své povolání samostatně, musí být vedena v registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání 35 Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Zkouška k vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 26