Přednáška 6. Inflace Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování pro přednášku: Agregátní poptávka a její změny Inflace Co je důležité znát? Model AS-AD Proč? Čím je inflace tažená její příčiny Tři vysvětlení pro negativní sklon AD 1. Efekt úrokové míry 2. Efekt bohatství 3. Zahraniční efekt Posuny křivky AD Grafické změny (růst, pokles) polohy AD (P cenová hladina; Y reálný HDP) 1
Agregátní nabídka (AS) Definice: Vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách. Krátké období Vkrátkém obdobíje křivka ASrostoucí značí sesas. Důležité pro krátké období: Náklady firem jsou pro jistý čas neměnné fixní. Platí: Čím vyšší je cenová hladina, tím větší produkt budou firmy nabízet. Reálný produkt se může v krátkém období od své potenciální úrovně odchylovat. Pokud je pod potenciálním produktem, výrobní faktory jsou nevyužité a existuje nezaměstnanost. Pokud je nad potenciálním produktem mohou firmy krátkodobě přetížit i dosavadní pracovníky. Dlouhé období V dlouhém období je křivka AS (značena LAS) vertikální a je vždy na úrovni tzv. potenciálního produktu. Potenciální produkt je produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů, více nemůže ekonomika vyprodukovat je to jakési maximum. Grafické AS v krátkém období (SAS) Grafické AS v dlouhém období (LAS) Grafické znázornění poloh křivky SAS 2
Rovnováha AD - AS Charakteristika bodů E0, E1, E2 E0.. Bod rovnovážného reálného produktu a rovnovážné cenové hladiny. Leží také na dlouhodobé křivce agregátní nabídky, proto se jedná o dlouhodobou rovnováhu. E1.. Bod krátkodobé rovnováhy, produkt je nad úrovní potenciálního produktu a není dlouhodobě udržitelný. E2... Bod leží na průsečíku nové křivky AD a nové křivky krátkodobé agregátní nabídky. Komparace teorií a přístupů k AS -AD Hlavní proud ekonomie Klasiků Keynesiánství Ekonomický růst, potenciální produkt a agregátní nabídka Kritériem ekonomického růstuje růst potenciálního produktu Y*, v hospodářské praxi růst reálného HDP S růstem potenciálního produktu se posune křivka LRAS i křivka SRAS doprava Růst potenciálního produktu Křivka krátkodobé agregátní nabídky SRAS se posouvá spolu s křivkou dlouhodobé agregátní nabídky LRAS vpravo. Spolu srůstem Y* roste i reálný produkt. P LRAS Téma Inflace SRAS LRAS LRAS SRAS SRAS Y 3
Pojetí inflace Inflace proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu určitého období. Historické zkušenosti s inflací Způsob, jakým je zvyšováno množství peněz, záleží na jejich formě. Pokud jde o drahý kov, nelze jeho množství zvyšovat snadno, protože musí být nejprve vytěžen, což je nákladný proces. Tomu je možné se vyhnout tak, že se drahý kov nahradí nějakým levnějším. Tak obvykle v historii probíhalo znehodnocování měny. Mince byly stahovány z oběhu a nahrazovány jinými, ve kterých byl zvýšen obsah například mědi na úkor zlata nebo stříbra. Ten, kdo takovou záměnu mincí provedl, dosáhl čistého zisku, který odpovídal množství měnového kovu, o který připravil nové mince, šlo o tzv. ražebné. Samozřejmě si lidé všimli, že nová mince je lehčí, protože levnější kovy obvykle mívaly nižší hustotu (proto se hovoří o zlehčování mince ). Jsou-li penězi papírové bankovky, lze je natisknout mnohem snáze, je to také nepoměrně levnější. Proto inflace papírových peněz dosahovala skutečně ohromných rozměrů, které svět metalického měnového standardu neznal. Inflace podle keynesiánců a monetaristů Keynesiánci jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Monetaristé dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice Deflace Opakem inflace je deflace - proces zvyšování hodnoty peněžní jednotky zmenšováním peněžního oběhu, hlavně umělým snížením objemu oběživa; především k odstranění následků inflace a ke zhodnocení měny. Snižování objemu oběživa ovlivňuje negativně výkonnost ekonomiky. Proto jde o jev poměrně vzácný a zpravidla nežádoucí. Negativní dopady inflace snížení kupní síly peněz, znehodnocování úspor, zhoršení schopnosti peněz plnit funkci uchovatele hodnot, snížení reálných mezd, zvýšení míry nejistoty v rozhodování podnikatelů, přispívání k nestabilitěa prohlubování ekonomické nerovnováhy. Vyrovnaná a nevyrovnaná inflace Vyrovnaná inflace ceny jednotlivých statků rostou stejným tempem Nevyrovnaná inflace ceny jednotlivých statků rostou rozdílným tempem (mění se cenové relace) 4
Měření inflace 3. způsoby - metody 3 způsoby měření 1) Index spotřebitelských cen 2) Index cen výrobců 3) Deflátor HDP Index spotřebitelských cen - východiska Poměřuje úroveň cen vybraného koše výrobků a služeb (cca 690) ve dvou obdobích. Význam (váha), jednotlivých druhů zboží ve spotřebním koši odpovídá podílu daného druhu na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno zboží (potravinářské, tabák, odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické, pro dopravu a volný čas, pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a finanční). Složení spotřebního košese vprůběhuletmění. Index spotřebitelských cen CPI - vzorec P 1i P 0i w i CPI = [ (P 1i /P 0i w i ) / w i ] 100. cena i-téhostatku či služby ve sledovaném roce. cena tohoto statku či služby v základním období. váha tohoto statku či služby v celém spotřebním koši Index cen výrobců (PPI) Píšese index,jevíse,že sejedná ojedenindex. Ve svépodstatěsejedná oněkolikindexů. Např. ČSÚ sleduje index cen zemědělských výrobců, index cen stavebních prací, index cen průmyslových výrobců PPI založen na stejném principu jako CPI existuje opět určitý spotřební koš, který má jiné složení než CPI. Změny v PPI se většinou promítají do indexu spotřebitelských cen. Deflátor hrubého domácího produktu Známý z teorie HDP: Nominální ohodnocen běžnými cenami sledovaného roku Reálný ohodnocen stálými cenami základního roku 5
Výpočet deflátoru Míra inflace Deflátor HDP = (nominální HDP/ reálný HDP) 100 V deflátoru HDP jsou zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice, neexistuje zde žádný fixní koš vybraných produktů Inflace se vyjadřuje mírou inflace, tj. procentní změna za určité časové období. Popis výpočtu meziroční míry růstu inflace v roce t vypočítáme: 1. Všeobecnou cenovou hladinu prostřednistvímcpi v roce t 1 a T 2. Meziroční míru inflace π poté následujícím vzorcem: t/t-1 = (CPI t CPI t-1 )/CPI t-1 100 Desinflace Desinflace je pokles tempa růstu inflace. Poznáme rozdíly deflace dezinflace Jestliže cenová hladina v prvním roce vzrostla o 5%, ve druhém o 3 % - jedná se o desinflaci. Jestliže ale ve druhém roce klesne o 2% - jedná se o deflaci. Poptávková Nabídková Setrvačná Příčiny inflace Poptávková inflace Způsobena pozitivním poptávkovým šokem. Vše co vede k posunu křivky AD doprava 6
Graf poptávkové inflace Nabídková inflace Často se označuje jako nákladová důsledkem růstu nákladů (nominálních mezd, cen materiálu, surovin atd.) klesá křivka krátkodobé agregátní nabídky. Na rozdíl od poptávkové inflace dochází k poklesu produkce. Graf nabídkové inflace Setrvačná inflace Je spojena s tzv. inflačním očekáváním, tzn.: Zaměstnanci při vyjednávání o mzdách očekávají určitou míru inflace Banky při stanovování úroků z úvěrů očekávají určitou míru inflace Firmy při stanovení cen svých produktů vycházejí z očekávaného nárůstu cen vstupů. Graf setrvačné inflace Závažnost inflace Mírná inflace dosahuje jednociferných hodnot Pádivá inflace dosahuje dvou a trojciferných hodnot, běžně dochází k indexaci smluvních vztahů (tzn. smlouvy mají inflační doplňky např. růst mezd a úrokové míry podle inflace). Hyperinflace stovky či tisíce procent ročně, držitelé opouštějí národní měnu, rozmáhají se platby v zahraničních měnách 7
Proč je inflace škodlivá? Nutné rozlišit rozdíly: Dopady inflace Mezi nominálním a reálným důchodem Nominální a reálný důchod Nominální důchod součet peněžních jednotek, které se obdrží formou mzdy, zisku, nájemného, úroku atd. Reálný důchod množství statků a služeb, které lze pořídit za daný nominální důchod. Tvrzení: Pokud mzda roste rychleji (v %), než rostou ceny, lze za výplatu koupit více statků a služeb reálný důchod vzrostl. Výpočet změny reálného důchodu (v %) % změna reálného důchodu = % změna nominálního důchodu % změna cenové hladiny Příklad: Mzda vzrostla meziročně o 6 % míra inflace činila 2 % reálnýdůchod vzrostl o 4% Protiinflační politika Monetární restrikce Fiskální restrikce Odstranění očekávání Cenová a mzdová regulace Monetární a fiskální restrikce Monetární restrikce je realizována centrální bankou; např. snížením množství peněz v oběhu nebo zvýší úrokové míry dojde k poklesu agregátní poptávky. Vedle poklesu produkce a zaměstnanosti klesne i cenová hladina. Fiskální restrikce vláda omezí výdaje či zvýší daně dojde k poklesu agregátní poptávky, ale za cenu poklesu produkce a zaměstnanosti. Grafické schéma monetární nebo fiskální restrikce 8
Odstranění očekávání, cenová a mzdová regulace Provádění důvěryhodné politiky vlády očekávání a realita. Cenová a mzdová regulace zmrazení růstu mezd a cen dochází k potlačení informační funkce cen. Cílování inflace Cílování inflace je postup centrální banky, která předem veřejně oznámí, jaké inflace chce v daném období dosáhnout. Průkopníkem této politiky je od roku 1990 Nový Zéland. Tuto politiku v ČR od roku 1998 provádí ČNB (od roku 2013 pak tzv. cílování měnového kurzu, což vede ke ztrátě autonomie měnové politiky). Vztah inflace k nezaměstnanosti Teorie Philipsovy křivky Varianty Phillipsovy křivky Původní Phillipsova křivka Upravená Phillipsova křivka (60. vyjadřovala substituční vztah léta, Samuelson Sollow) mezi nezaměstnaností a mírou vyjadřovala substituční vztah mezi růstu nominálních mezd nezaměstnaností a mírou růstu cenové hladiny g W Philipsova křivka π v% Philipsova křivka u u* u Zajímavosti 1. Vývoj inflace v Československu a ČR 2. Hyperinflace v Německu (I. světová válka Inflace v Československu a ČR 1989 1,4 1990 9,7 1991 56,6 1992 11,1 1993 20,8 1994 10,0 1995 9,1 1996 8,8 1997 8,5 1998 10,7 1999 2,1 2000 3,9 2001 4,7 2002 1,8 2003 0,1 9
Inflace v Německu po I. světové válce Měnový kurs USD k německé marce Téma příští přednášky Období 1 USD = marek Červenec 1914 4,2 Leden 1919 8,9 Červenec 1919 14,0 Leden 1920 64,8 Červenec 1920 39,5 Leden 1921 64,9 Červenec 1921 76,7 Leden 1922 191,8 Červenec 1922 493,2 Leden 1923 17 972,0 Červenec 1923 353 412,0 Srpen 1923 4 620 455,0 Září 1923 98 860 000,0 Listopad 1923 260 208 000,0 15. prosince 1923 4200000000000,0 Nezaměstnanost 10