1. cvičení 30.9.2004 I. SKOT 1. VÝVOJ STAVŮ SKOTU A TERMINOLOGIE V ČR: 1.400.00 ks skotu, 440.000 ks krávy s produkcí mléka, 140.000 ks krávy bez produkce mléka, 570.000 ks celkem krávy 90.300 ks kvóta na počet krav bez produkce mléka - na tolik mi dává EU dotace 2,6 mld mléka - kvóta na mléko - tolik by měla ČR produkovat mléka Ústřední evidence skotu: - od 1.1.1999 - zavedený systém evidence skotu totožný s EU - zahrnuje zpracování údajů o pohybech zvířat, jejich narození, porážek a úhynů - provádí ji Českomoravská společnost chovatelů s.r.o., pod dozorem státní veterinární správy - toto ústředí evidence pohybu zvířat přebírá údaje o původech zvířat z dat reprodukce a kontroly užitkovosti - každý držitel (chovatel) musí být registrován příslušnou oprávněnou organizací, která mu přidělí číslo v rámci okresu - ČMSCH - vystavuje doklad (formát A5) pro živě narozená telata - do 3. týdnů věku - doklad po celou dobu života zvířete putuje s ním Označování zvířat: - základem evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů a přehledů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu a vývinu zvířat - bez správné evidence není možné provádět plemenářskou práci - doložení původů - vliv na cenu zvířete: jalovice bez původu - jateční cena březí jalovice s doloženým původem - 17.000-35.000 kč - označení telat - prvotně ihned po narození (pásek s číslem) - konečné označení do max. 72 hodin po narození - ušní známka Nový systém evidence: povinné označení: - 2 org. plastové známky - hrazeny náklady státem - označení - jalovičky: žluté plastové známky - býčci: červené plastové známky - známky musí nést označení CZ (podmínka pro EU), znak MZE nebo ČMSCH, třímístný kód správní jednotky (kraj) a šestimístné pořadové číslo zvířete; známky jsou jednostranné a oboustranné Další způsoby značení: oficiální: - tetování (zpravidla při odrohování telat) - mikročip za ucho, zaroste a drží pevně, na jatkách se vyjme = musí být přesně na svém místě (aby se nehledal) - pracovní - respondér - (800 kč) - měření užitkovosti, stanovení krmné dávky Kategorie skotu: - tele: mládě skotu obojího pohlaví do věku 6. měsíců - jalovice: mladý skot samčího pohlaví od 6. měsíců do otelení - kráva: samice skotu alespoň jednou otelená - prvotelka: kráva v období od 1. do 2. otelení - vysokobřezí plemenice: kráva nebo jalovice ve 2. polovině březosti (nad 7. měsíc) - zastavný skot: mladý skot (včetně telat) určený k výkrmu Pohlavní dospělost: dochází k tvorbě zralých, oplozenoschopných pohlavních buněk (8-10 měsíců) Chovatelská dospělost: věk od kterého je zvíře používáno k chovu (reprodukci), jalovice - 16-20 měsíců (i 14), býk - 12 měsíců Tělesná dospělost: ukončení tělesného růstu (5-6 let) Užitkový typ: - je dán dědičně podmíněným produkčním směrem - (každé zvíře skotu je geneticky založeno k produkci masa či mléka a tak a projevuje se to na jeho exteriéru) V zootechnické praxi rozlišujeme 3 užitkové typy: mléčný, masný, kombinovaný Určování věku skotu: a) podle vývinu a opotřebování zubů - těžko proveditelné, provádí se určení podle nárůstu mléčných zubů, podle výměny mléčných zubů za trvalé a podle třecích ploch řezáků - skot nemá špičáky - mléčný chrup 20 0 řezák, 0 špičák, 3 třenové, 3 stoličky = horní čelist - trvalý chrup 32 4 řezák, 0 špičák, 3 třenové, 3 stoličky = dolní čelist b) podle exteriérových znaků: - u mladších zvířat - harmoničtější, pružné elastické tkáně - u starších zvířat - rozpadá se harmonie c) podle zootechnické evidence - nejpřesnější metoda - musí být pořádek v evidenci d) podle vývinu rohů - předpoklad: neprovádí se odrohování, telata - pouze orientační stanovení - 1 -
Odrohování skotu (dekomuace): Důvody: - snížení bojů ve skupině o sociální postavení = snížení nebezpečných poranění zvířat - odstranění nebezpečí poranění či člověk x zvíře Odrohování telat: - odstranění nebo zrušení kůže na rohovém hrbolu (pučnici) Krvavá cesta: Kauterem - elektricky plynový - spálení kožního podkladu, možno použít až do stáří 8 týdnů. V praxi přibližně kolem 3-4 týdne věku telete - rohový základ se vypálí do hloubky 0,5 cm Nekrvavá cesta : Chemicky - rozleptání kožního základu budoucího rohu louhem draselným a louhem sodným, provádí se ve stáří do 10 dnů, alespoň 3 dny musí být tele izolováno 2. HODNOCENÍ EXTERIÉRU ZVÍŘETE Exteriér - nauka o zevnějšku, tedy exteriéru hospodářských zvířat - pojednává o vnějších tvarech hospodářských zvířat ve vztahu k biologickým zvláštnostem užitkových vlastností a k hospodářské hodnotě zvířat - nahlížíme jako účelný doplněk posouzení užitkovosti zvířete, jeho konstituční odolnosti a zdraví - exteriérové znaky poukazují zpravidla jen na charakter užitkového směru Z obecného hlediska má být exteriér výrazem: - plemenné příslušnosti - vysoké výkonnosti v požadovaném užitkovém směru - pohlavní příslušnosti - harmoničností stavby těla - konstituční odolností a dobrého zdravotního stavu Hodnocení zevnějšku skotu: Metody: subjektivní - popisný systém, bodový systém, lineární systém objektivní - měření, vážení, fotografování Hodnocení je kritikou utváření těla a jeho částí oproti plemenném a užitkovém standardu PH (plemenné hodnoty), KD (kontrola dědivosti) Hodnocení zevnějšku holštýnsko - fríského skotu: a) stanovené znaky 9. bodů stupnice - lineární popis - znaky 1-14 znaků b) posouzení výskytu stanovených vad tělesné stavby - vady tělesné stavby - je jich 40 c) celkové hodnocení zevnějšku - třída: excelentní E (počet bodů 90-100) až nevyhovující P (počet bodů 64 a méně) Hodnocení zevnějšku českého strakatého skotu: metodika stejně jako u mléčných plemen a) znaků je 17 b) vad tělesné stavby je 21 c) celkové hodnocení Kategorie Třídy (velmi dobrá, dobrá plus, dobrá...) užitkový typ, osvalení, vemeno, končetiny Hodnocení zevnějšku masného skotu: u masných plemen je hodnocení rozdílné 10. bodová stupnice zvířata kategorií: telata,, jalovice, krávy, plem. býci a) tělesný rámec - výška těla, délka těla, hmotnost (může maximálně dostat 30 bodů) b) kapacita těla - přední šířka hrudníku, hloubka hrudníku, záď (až 30 bodů) c) osvalení - plec, hřbet, záď (až 30 bodů) d) užitkový typ - 40 vad exteriéru se hodnotí (až 10 bodů) dohromady může dostat maximálně 100 bodů Pojmy k zopakování: druh - základní a konečná taxonomická jednotka zoologie - definice: Druh je uzavřené společenstvo zvířat, vyznačující se shodnými znaky a vlastnostmi, normální plodností a fyziologickou izolací, která se projevuje nekřižitelností s jinými druhy nebo neplodností případných kříženců. Jeden druh má ale i několik plemen... Př: druh: skot, plemeno: Holštýn, Ayshire, česká červinka plemeno - základní taxonomická jednotka zootechniky - definice: Plemeno je skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnostmi, předávanými na potomstvo. plemenný typ - představuje zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene užitkový typ - zvíře, které má dokonalé vyjádření užitkového zaměření plemenný standard - souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění, vyjádřený pokud možno číselně populace - skupina vzájemně se pářících jedinců, kteří se podílejí na společném genofondu tvoří ji: - 2 -
plemeník - samec druhu zvířat vybraný výběrovou komisí dle původu, zevnějšku, užitkovosti, případně potomstva k plemenitbě, vydává se pro něho licence pk připouštění či inseminaci plemenice - samice vybraná a používaná k plemenitbě linie - populace zvířat v rámci plemene, vyznačující se znaky a vlastnostmi, které je odlišují od ostatních. krevní a plemenná rodina - skupina samic pocházející z matky zakladatelky chov - stádo zemědělského podniku, které dosáhlo šlechtitelskou prací stejnorodosti a určité úrovně znaků a vlastností, jestliže dosáhne vynikající kvality, získává po uznávacím řízení označení šlechtitelský chov. - úkolem je produkovat elitní plemenný materiál pro zušlechťování ostatních chovů. ráz - kmen - Dělení plemen podle prošlechtění: - plemena primitivní - vznikají převážně vlivem přírodních podmínek s minimálním zásahem člověka. Odolná, s horší úrovní užitkových vlastností př. koně mongolští, prase kadeřavé... - plemena přechodná - vznikají z primitivních vlivem člověka za pomoci zejména umělého výběhu. Krajová plemena - představují též genovou rezervu, např. kůň huculský, česká červinka... - plemena kulturní - vznikla intenzivní, cílevědomou šlechtitelskou prací člověka s cílem maximální vystupňování užitkových vlastností. Dělení dle směru užitkovosti: - plemena specializovaná - na jeden užitkový směr. Vynikající vysokou užitkovost v jednom směru. Více náročná - plemena s kombinovanou užitkovostí - vznikají při šlechtění na dva či více užitkových směrů - žádná z užitkových vlastností není nadměrně vyvinuta. Méně náročná 2. cvičení 7.10.2004 PLEMENA SKOTU Montbeliardský skot: - jedná se o zástupce kombinovaného užitkového typu - simentálského původu, chován v jižní Francii především, v ČR od roku 1992, vyšší mléčná užitkovost a vyšších mléčných složek Masný simentálský skot - patří mezi plemena s velkým tělesným rámcem, dobrá zmasilost nejcennějších tělesných partii, při křížení na mléčné plemeno, má příznivý poměr masa a kostí a příznivý zastoupení vnitřního loje, živá hmotnost u býků nad 1200 u krav 650, výška v kohoutku kolem 130cm Mléčná plemena: Holštýnka - hodně hranatý a kostnatý, a většinou černobílá Jersey - mléčný skot, do hněda, nemá tak velký tělesný rámec, vypoulené oči, výrazně mléčný typ Ayshire - stejný jako Holštýn Kombinovaná plemena: Montbeliard - červeno strakatá kráva, není tolik už mléčná, francouzská Česká strakatá - jsou si moc podobný Masná plemena: v ČR je jich 12 (naučit podle rozdělení tělesného rámce) Velký tělesný rámec: Charolais : podobné jako Blonde dʻaquitaine - zavalitý, hodně nasvalený Mastný simentál - německý, se zvoncem :) Střední tělesný rámec: Limusin - celoplášťový červeně zbarvený, kolem uší a oči brýle bílé Gascon - šedivě zbarvené s černým mulcem Piedmontese - šedivé od Gasconce se liší - tak má černé skvrny na hlavě a na krku Belgické modrobílé - jsou úplně bílý, hodně nabouchaný Hereford - červeno strakatý - ale má vždycky celou hlavu bílou!!! Angus - v černé formě nebo červené - nemají fleky ani skvrnky, jsou celobarevné, nemá rohy!! Malý tělesný rámec: Galloway- hodně chlupatý kudrnatý, vypadají jako pandy, celoplášťově černý a na bříšku bílý pruh Skotský náhorní skot - Highland - chuťově podobné zvěřině, neodrohují se, oooobrovské rohy snad 1m velký 3. cvičení 14.10. 2004 PLODNOST - užitková vlastnos, která má velký vliv na ekonomiku chovu (bez reprodukce není produkce) - pohlavní funkce jsou založeny během embryonálního vývoje, ale vyvíjí se až po narození (v pubertě 6. - 9. měsíc) a ve stáří zanikají (ve 12-18 letech). Činitelé ovlivňující plodnost: - dědivost plodnosti h²= 0,01-0,2, výživa, věk, ošetřování, odchov a chov, ustájení, pohyb, klima Plodnost je vyjádřena: u krav: - schopností produkce oplozeníschopných vajíček - pravidelným zabřezáváním a rozením normálně vyvinutých a životaschopných telat - schopností rodit 1 nebo více telat u býků: - kvalitou a kvantitou ejakulátu: objem, koncentrace spermií, přežitelnost spermií, výskyt patologických spermií - délkou plodnosti - 3 -
Pohlaví soustava: - orgánová soustava, sloužící k zachování druhu - zakládá se v embryonálním vývoji a k diferenciaci bisexuálního základu pohlavních žláz ve směru samčího nebo samičího pohlaví dochází vlivem chromozómů a hormonů - pohlavní soustava je tvořena: pohlavními žlázami, vývodnými cestami, pářícími orgány Pohlavní cyklus: - délka 21 dnů (17 až 25) období před říjí - proestrus - 3 dny - regrese ŽT - zvyšuje se hladina 17β-estradiolu - zvyšuje se tonizace, kontrakce dělohy - otok vulvy - zarudnutí a zvlhnutí pochvy - neklid - skáče na jiné plemenice období říje - estrus - 12 až 24 hodin - 0. den cyklu - dozrává graafův folikul. ochota k páření - reflex nehybnosti (7 až 10 hod.) - krček děložní se otvírá - hlen - tažnost se prodlužuje - hladina progesteronu v mléce 0 - zvýšená tělesná teplota - snížená užitkovost období po říji - metestrus - následuje od 1. do 4. dne cyklu - tvoří se ŽT - progesteron - mizí příznaky říje - krvavý výtok - 2 až 3 dny po skončení říje - slouží k hodnocení správného času inseminace období pohlavního klidu - diestrus - trvá od 5. do 18. dne cyklu - končí růst ŽT - 8. den - stoupá hladina progesteronu - pokud plemenice zabřezla, ŽT perzistuje - u nezabřezlé - 14. až 15. den cyklu sliznice sekretuje prostaglandin F2α - pokles progesteronu ovlivní sekreci FSH a LH - nástup nového cyklu Folikul roste, když praskne uvolní vajíčko do vaječníku a místo toho folikulu se vyvíjí ŽT Před a hodnocení základních reprodukčních ukazatelů: Délka ovariálního cyklu u krav: - zkrácené cykly pod 18 dnů - normální cykly 18-24 dnů - prodloužené cykly nad 24 dnů Hodnotí se: - zabřezávání po 1. inseminaci (55-60% a nad) - zabřezávání po všech inseminacích - inseminační interval (61-75 dnů) - období od otelení do první inseminace - servis perioda (81-95 dnů) - od otelení do zabřeznutí (když se povede inseminační interval, tak je to to samé jako - inseminační index (od 1,5; 1,6-1,8) kolikrát jsme ji museli inseminovat než nám zabřezla - natalita krav (91-95 a nad) - určuje kolik telat se nám narodilo od 100 krav za rok - počet živě odchovaných telat od 100 krav - určuje kolik telat se nám povedlo odchovat od 100 krav - mezidobí (do 365; 366-388) - doba od otelení do dalšího Biologie plodnosti u skotu: nástup ovulace je až po skončení říje tak 10-12 hodin po skončení říje optimální doba pro provedení inseminace 12 hodin po zjištění říje (v druhé polovině říje) první říje po porodu 42 dnů první inseminace po porodu 60 dnů involuce dělohy do 35 dnů Říje (sledování - detekce): - sledování min. 2-3x denně (81-91% říjících se zvířat zjištěno), lépe sledování 24 hod. (chování zvířat) - použití býka - prubíře, vazektomovaného býka (nemůže je oplodnit, jak na ne skáče tak se pozná kdy má říji...) - detektory říje (KaMar - umístění na záď a když na ní někdo skočí, tak se z tubičky vytlačí červená barva) - mohou se ztratit, spojit se - sledování vizuální použitím androgenizované plemenice se značkovačem - chová se jako býk (testosteron) - aby se jalovička chovala jako býk a skákala na krávy - pedometr zaznamenávají pohybovou aktivitu (kráva říji se pohybuje více) - arborizační test - krystalizace cervikálního hlenu pod mikroskopem (hlen z děložního krčku) - 4 -
OBRAT STÁDA 1) Uzavřený: všechna zvířata se vrací a chovají v jednom chovu 2) Otevřený: - nákup pro obnovu - různé modifikace podle kategorie, specializace, koncentrace - veterinární hledisko - (používám i kusy z jiných stád.. např. soused) Obrat stáda - má 2 části: Zahrnuje: - počáteční stav zvířat v kategorii - přírůstek - narození, nákup, převod z mladší kategorie - úbytek : - prodej, úhyn, převod do starší kategorie Obrat stáda je výchozí údaj pro stanovení: - počtu jatečních zvířat - průměrného stavu krav = plán zapouštění a telení, plán výroby mléka - průměrného stavu zvířat = plán potřeby krmiv - plán obratu stáda - je ovlivněn počtem zvířat, která je nutno vyřadit ze stáda (brakovat), jsou třeba nemocná Brakace u jednotlivých kategorií: telata do 6-ti měsíců (z počtu narozených) 8-10% skot ve výkrmu - prům. z počátečního stavu 6-10% - prům. z počtu zastavených 18-20% krávy - v průběhu první laktace: 27-30% - na 2. a další laktaci: 25-27% - krávy celkem: 25-30% Maximální přípustné ztráty: telata - mrtvě narozená do 3-4% - do 6.ti měsíců věku 4,5% - z prům. ročního stavu 1,0% skot ve výkrmu - z prům. ročního stavu 1,2% - z počtu zastavených do 1,3% Koeficient obrátkovosti (KO) - slouží k přepočtu ustájovacích míst KO = délka pobytu v kategorii (dny, měs.) / délka roku (dny, měs.) např. telata v individuálních boxech (100 ks): KO = 2 / 12 = 1 / 6 KO = 100 telat x 1 / 6 = 17 boxů Příklad obratu stáda: Stádo 60 krav, 23 prvotelek, 5000 l mléka, přírůstek 0,9 kg, natalita krav 90%, selekce prvotelek 35%, mléko á 7,50 kč Potřeba 15 ks (25%) + 8 (35%) = 23 ks pro obnovu stáda krávy 60 ks prvotelky 23 ks telata 77 ks (90% ze 60 + 23 ks) mrtvě narozená 3 ks (4%) 77-3 - 74 74*2/12 = 12 + 10-15% rezerva = 15 VIB (venkovní individuální box) úhyn telat 4ks (5%) negativní selekce 7 ks (10%) potřeba VSB: (70/5)*4/12 = 5 VBS = 10-15% rezerva = 5 VBS telat v 6 měsících 63 ks jalovičky 31 ks (50%) prvotelky 9 ks (35% selekce negativní selekce 6 ks (20%) konečný stav pro obnovu stáda 16 ks konečný stav 25 ks (potřeba 15 ks tj. 25% z 60) Výkrm od 6 měsíců: býčci 32 ks (50%) živá hmotnost 180 kg selekce 5 ks (15%) konečný stav ve výkrmu 27 ks jateční hmotnost 550 kg délka výkrmu: 550-180 = 370 kg 370 / 0,9 = 411 dní průměrná délka výkrmu Potřeba ustájovacích míst: 411-365 = 1,13 * 32 = tj. potřeba 36 ustájovacích míst 4. cvičení - poznávačka z plemen 21.10.2004-5 -
5. cvičení 11.11.2004 II. DRŮBEŽ TVORBA A SLOŽEN VEJCE: Vaječník - párový orgán, funkčně vyvinutý je pouze levý vaječník a vejcovod (=> zvětšení). Vývoj vaječníku od 3. dne inkubace Kuřice = mladá slepice, která ještě nezačala snášet. Funkce: Tvorba vajíček - gametogeneze, ovogeneze Tvorba a produkce hormonů: Androgen - hospodaří s vápníkem, vliv na tvorbu kostí a skořápek - 60% vápníku je nutno dodat v krmné směsi, 40% vápníku se vyprodukuje samo Progesteron - ovlivňuje ovulační cyklus, vývin a funkci vaječníku, délku a vývoj vejcovodu Estrogeny - vztah k reprodukci, ovlivnění růstu a vývoje druhotných (sekundárních) pohlavních znaků, hospodaření s vápníkem, vliv na růst peří Vajíčko = žloutek, vlastní samičí pohlavní buňka, tvoří se ve vaječníku, kde jsou uspořádány ve tvaru hroznu - na každém hroznu až tisíce vajíček (žloutků) v různých stadiích Fáze vývoje (tvorby) žloutkové koule - vývoj trvá až půl roku, 3 fáze: První 3 měsíce, žloutková koule do průměru 0,5 cm, pomalé ukládání žloutkové koule => ukládání tuků První 2 měsíce, žloutková koule do průměru 0,5 cm, intermediální etapa => ukládání bílkovin 10 dnů (9-14 dnů) před ovulací žloutková koule do průměru 0,5 cm, závěrečná fáze, ukládání granulek žloutku Ovulace není spontánní, ale vyvolávaná, je způsobena lateinizačním hormonem (CH) = produkt předního laloku hypofýzy Vejcovod - roztažitelná zřasená trubice, u slepice dlouhá cca 60-70 cm, tvoří se v něm zbytek vejce, skládá se z pěti částí: Nálevka vejcovodu (infundibulum): úkoly: Zachycení ovulovaného vajíčka Dochází k oplození vajíčka Tvorba: Chalázový bílek = 1. vrstva bílku Chalázová poutka - udržují žloutek (vajíčko) ve středu vejce se zárodečným terčíkem směrem nahoru Délka pobytu vajíčka: cca 10-20 min. po ovulaci Trychtýřovitý tvar; nálevka se sama aktivně podílí na zachycení vajíčka po ovulaci Bílkotvorné kličky (magnum): úkoly - tvorba dalších tří vrstev bílku (vnitřní řídký bílek, vnější tuhý bílek a vnější řídký bílek) Délka pobytu vajíčka: cca 3-4 hodiny Krček (isthum): úkoly - tvorba podskořápečných blan - jsou dvě: vnitřní a vnější Délka pobytu vajíčka: 1-2 hodiny Děloha (uterus): úkoly - tvorba skořápky z uhličitanu vápenatého Délka pobytu vajíčka: 17-20 hodin Pochva (vagina): úkoly - tvorba kutikuly = tenká mucinózní blána obalující celé vejce, funkce: Ovlhčuje povrch vejce => usnadňuje snesení Ochranný filtr - po snesení během několika minut zaschne (3-4 min.), pak není vidět, ale ucpává póry ve vejci a tím zabraňuje průniku nečistot a bakterií do vejce Délka pobytu vajíčka: cca 10 minut před snesením V ČR je normou povolena distribuce vajec: Slepic (= kur domácí) - při pokojové teplotě lze skladovat 14 dní Japonských křepelek - lepší stravitelnost než slepičí vejce Perliček - kvalitnější než slepičí vejce, možnost delšího skladování (v lednici 3 měsíce, při pokojové teplotě 5 týdnů) Pštrosů Složení vejce: Průměrná hmotnost vejce 60-62 g: Žloutek - 30% hmotnosti vejce Bílek - 60% hmotnosti vejce Skořápka - 10% hmotnosti vejce Hmotnost vajec různých druhů drůbeže: Drůbež Slepice Krůta Kachna Husa Hmotnost (g) 60 80 70 155 Chemické složení vejce: Ukazatel (%) Voda Sušina Bílkoviny Tuky Sacharidy Min.látky Žloutek 48,7 51,3 16,6 32,6 1,0 1,1 Bílek 87,9 12,1 10,6 málo 0,9 0,6 Skořápka 1,6 98,4 3,3 málo - 95,0-6 -
Ve vejci je: 70% vody 12% bílkovin - vaječná bílkovina je nejhodnotnější bílkovina vůbec (uváděna jako 100%) 11,5% tuků Zbytek: minerální látky a vitamíny Vejce obsahuje: + Všechny nutriční látky nutné pro lidskou výživu - kromě vitamínu C - Cholesterol LDL (= špatný cholesterol, usazuje se v cévách) a HDL (váže k sobě vitamín D3 - tvorba skořápky) Žloutek: Žloutková koule Latebra - střídavě se kolem ní ve vrstvách ukládá světlý a tmavý žloutek, latebra vybíhá k zárodečnému terčíku Krček - jde z latebry nahoru Zárodečný terčík - místo průniku spermií dovnitř: Neoplozený: 2-3 mm Oplozený: 5-6 mm Vitelimní membrána - na povrchu žloutku, drží žloutek při obědě Bílek - v pořadí od žloutkové koule ven: Chalázový bílek - 3% Chalázová poutka - drží žloutek tak, aby zárodečný terčík směřoval vždy nahoru Vnitřní řídký bílek - 17%, umožňuje pohyb žloutku Vnější tuhý bílek - 57% Vnější řídký bílek - 23% Podskořápečné blány: Obalují a chrání vaječný obsah Části: Blána vnitřní Blána vnější Vzduchová komůrka (bublina) - tvořena podskořápečnými blánami. Význam: Pro zárodek zásobárna vzduchu Podle velikosti lze určit stáří čerstvé vejce - čerstvé vejce smí mít vzdálenost podskoř. blan vzduchové komůrky max. 5mm Skořápka: Pevný obal vaječného obsahu Tloušťka skořápky: 0,30-0,50 mm (0,35-0,40 mm) Vrstvy: Vnitřní (mamilární) - 1/3 celkové tloušťky skořápky, usazuje se na ní pigment (barva) Vnější (spongiózní) Bílkovinná síť s póry Kutikula: Mucinózní, průhledná blána Funkce - baktericidní účinky Tloušťka - 0,01 mm Snesení vejce ke snesení vejce dojde podnětem z hypotalamu na zadní lalok hypofýzy a působením jeho hormonů oxytocinu, vazopresinu a vazotocinu. Vady vajec: Skvrny: Krevní - na vaječní dojde k prasknutí žilky, vajíčko má na sobě červenou skvrnku Masové - vajíčko je posouváno ve vejcovody, prasknutí žilky, skvrna v bílku, sloupnutí sliznice vejcovodu Abnormality vajec: Malá, Velká, Vejce ve vejci, Bez skořápky Posuzování konzumních vajec: Čistota vajec znečištěna max. 1/8 povrchu Důkaz mytí vajec 8-10% roztok kyseliny octové, hodinové sklíčko Výška vzduchová komůrky do 4 mm Třídy jakosti: I. třída jakosti - A (Extra A, čerstvá vejce A) II. třída jakosti - B (vejce chladírenská, vejce mrazírenská) Technologická hodnota vajec Jako celek: Stáří vajec Velikost (g) Tvar vejce - tzv. index tvaru vejce (šířka děleno délka krát 100, optimum kolem 75%) Objem a plocha vejce U žloutku posuzujeme: Hmotnost (g) Procentický podíl Tvar žloutku (index) - I = a/b, kde a - výšky, b - aritmetický průměr délky a šířky Barva žloutku (subjekt) - 7 -
U bílku posuzujeme: Hmotnost (g) Tvar bílku (index) - I = a/b, kde a - výšky, b - aritmetický průměr dvou měření Šlehatelnost U skořápky posuzujeme: Hmotnost (g) Pevnost Barvu (subjektivně) Tloušťku Ošetřování konzumních vajec Sběr: 3-4x denně Klimatizovaný sklad: Teplota 10-13 C Relativní vlhkost 75-80% Znečištěná vejce: Skladovat odděleně Čištění suchou cestou Značení vajec: Vejce netříděná: Na tupém konci razítko Značka a číslo chovu Vejce tříděna: Dle hmotnostních kategorií Označení skupiny hmotnosti: XL - velmi velká (73 a více g), L - velká (od 63-73g) M- střední (od 53-63g) S - malá (do 53 g) Vyhláška č. 326/2003 Sb. s platností od 1.7.2003 EU - Směrnice č. 2002/4/ES - od 1.1.2004 - týká se číselného označení vajec Mytí vajec: Pouze k okamžitém zpracování Teplota vody o 5-10 C vyšší než teplota vejce Produkce, trh a spotřeba vajec Svět v roce 2002-53,5 mil. tun za rok. Nárůst produkce oproti roku 1995 o 24,5% Největší počet nosnic v alternativních chovech má Nizozemsko (9,2 mil.), Velká Británie a Německo V ČR nárůst od 1995-2002 o cca 30% V Číně se ztrojnásobila Největší producenti vajec: Čína, USA, Rusko, Japonsko, Indie, Brazílie Největší exportéři: Holandsko, USA, Německo Spotřeba vajec v ČR: 2002 - kolem 297 vajec, EU - 223 Produkce v ČR: 188 000 tun v 2002 a pokračuje snižování 6. cvičení 18.11.2004 PRODUKCE DRŮBEŽÍHO MASA nejvíc spotřebuje drůbežího masa za rok USA 52 kg, Kanada, Brazilie, u nás 23-24 kg Masná užitkovost souvisí s: reprodukcí, růstem, složením jatečního těla Reprodukční schopnost: - vysoká (5x vyšší v porovnání se skotem) - počet výkrmuschopných mláďat od 1 nosnice: 130 kuřat, 70 krůťat, 130 kachňat, 35 housat Růst: Produkce drůbežího masa je zajišťována především intenzivním výkrmem mladé drůbeže po vylíhnutí nejvyšší intenzita růstu jsou výrazné rozdíly v růstu brojlerových kuřat a nosných hybridů Čím intenzivnější růst tím kratší výkrm Čím kratší výkrm tím kvalitnější maso bílkovin a tuku tím kumulace škodlivin v mase! Pozor dnes v některých případech návrat k déle trvajícímu výkrmu 44-52 dnů - lepší chutnost masa a nízký výskyt zdravotních problémů u drůbeže (Label Rouge). Přírůstek zpočátku tvořen svalstvem a kostmi Svalstvo roste rychleji podíl kostí s věkem klesá Množství tuku se s věkem výrazně zvyšuje Definice růstu komplex současně probíhajících procesů kvantitativního zvyšování hmotnosti, objemu, povrchu a jednotlivých rozměrů zvířete růst ukončen tělesnou dospělostí Růstové křivky: relativní růst, absolutní růst, průměrný denní přírůstek Ovlivnění intenzity růstu dědičným založením získaným od rodičů dělení růstu na fáze: první fáze, druhá fáze, třetí fáze - 8 -
První fáze: Druhá fáze: - do 10-14 dnů věku - vyrovnané působení genotypu obou rodičů - materiální efekt prostřednictvím hmotnosti násadového vejce - cca 10-14 dní - vylíhlé mládě má 65% z hmotnosti násadového vejce Třetí fáze: - r(g) mezi hmotností následovaného vejce a růstem 0,6 - od 4. - 5. týdne věku - s věkem materiální efekt klesá - projev patroklinního vlivu - patroklinní vliv - intenzita růstu - do konce výkrmu Charakteristiky výkrmu: délka výkrmu, živá hmotnost, spotřeba krmiva/kg přírůstku, úhyn Kuřata Krůty brojlerové - výkrm - 5-6 týdnů - výkrm - 12-16 týdnů - živá hmotnost - 1,8 - (2,0) kg - živá hmotnost - 5-6 kg - spotřeba krmiva/kg přírůstku - 1,8-2,% kg - spotřeba krmiva/kg přírůstku - 2,5-2,7 kg - úhyn - 4% - úhyn - 8% Kachňata pekingského typu Perličky - výkrm - 7 týdnů věku - výkrm - 14 týdnů - živá hmotnost - 2,7-3,3 kg - živá hmotnost - 1,8 kg - spotřeba krmiva/kg přírůstku - 2,5-2,7 kg - spotřeba krmiva/kg přírůstku 3,3 kg - úhyn - 5% - úhyn - 5% Japonské křepelky Bažanti - výkrm - 5 týdnů - výkrm - 12-15 týdnů - živá hmotnost - 200 g - živá hmotnost - 1000g - spotřeba krmiva/kg přírůstku - 2,2-2,4 kg - spotřeba krmiva/kg přírůstku - 3,5-4,5 kg - úhyn - do 2% - úhyn - 8% Pštrosi Masní holubi - výkrm - 10-14 měsíců - výkrm - 28 dnů - živá hmotnost - 80-100 kg - živá hmotnost - 600-650 g - spotřeba krmiva/kg přírůstku - 3 kg - úhyn - 20% Oddělený výkrm podle pohlaví: Kuřata: Z důvodu různé intenzity růstu: Výkrm: - vyšší živá hmotnost na konci výkrmu - kohouti do 8-10 týdnů - vyrovnanější hejno - slepice do 5-6 týdnů. lepší spotřeba krmiva živá hmotnost: - vyšší podíl prsního svalstva - kohouti cca do 4 kg - nižší podíl tuku - slepice cca do 1,5 kg - Kuřata, Těžké jateční krůty, Pižmové kachny konverze krmiva - kohouti Těžké jateční krůty: Pižmové kachny: Výkrm: Výkrm - krocani do 20-24 týdnů - kačeři 80 dnů - krůty do 12-14 týdnů - kachny 65 dnů živá hmotnost živá hmotnost - krocani 16-21 kg - kačeři 4,3 kg - krůty 5 kg - kachny 2,3 kg spotřeba krmiva/kg přírůstku spotřeba krmiva/kg přírůstku - 2,6-2,8 kg (krocani i krůty) - 2,6-2,7 kg Jateční zralost Jateční hodnota Stav, kdy je - % podíl jatečně opracovaného trupu ze živé hmotnosti - dosažena požadovaná živá hmotnost - 60-72% - dobře vyvinuté a dobře osvalené cenné partie - pro posuzování jateční užitkovosti na porážkách - zralé peří - v nízké vrstvě uložen podkožní tuk Z jateční drůbeže: vhodné pro konzum 70-80% - jateční trup 60-70% - poživatelné vnitřnosti 6% - nepoživatelné vnitřnosti 16-18% (srdce, játra, svalnatý žaludek) - odpad, krev a peří 12-14% - 9 -
Z jatečního trupu 10-14% kosti Podíl masa na kosti: - krůty 88% - husy 85% - kachny 84% - kuřata 83% Cenné partie - prsa a stehna Podíl z jatečního trupu 50-60% Podíly cenných partií ze živé hmotnosti: - krůta 35-45% - kuřata 32-38% - kachny 28-34% - husa 27-30% Podíl prsního a stehenního svalstva není stejný - krůta a kachny - vyšší podíl prsního svalstva - husy - vyrovnaný podíl prsního a stehenního svalstva - kuřata - vyšší podíl stehenního svalstva - samičí pohlavní drůbeže má o 1-2% vyšší podíl prsního svalstva Podíl prsní svaloviny - krůta 20-25% - kachna 18-20% - kuře 11-15% - husa 10-12% 7. cvičení 25.11. 2004 PRODUKCE PEŘÍ Význam ptačího pera: - zrohovatělý útvar pokožky a škáry, který má za účel: 1. Chránit tělo před nepříznivými vlivy prostředí 2. Nadměrnou ztrátou teploty 3. Umožňuje pohyb v prostředí (plavání a létání) Stavba pera je podmíněna funkcí kterou plní! Stavba ptačího pera: Všechny základní části pera jsou vyvinuty u pera obrysového! 1) OSU pera tvoří: osten a brk Osten - čtvercovitý průřez, korová vrstva tvořena tlustostěnnými, zrohovatělými bezjadernými buňkami, dřeň tvoří tenkoblanné buňky. Brk - tlustoblanné, ploché, bezjaderné zrohovatělé buňky, v době růstu měkký vyplněn cévami a nervy, dozrálý vnitřek tvoří tzv. duši. 2) PRAPOR - odstupuje z obou stran laterálních stěn ostnu (prapor symetrický či asymetrický) - větve mají podobnou stavu jako osten a každá větev nese na sobě paprsky - obloučkovité (kolénkaté) a háčkovité obloučkovité = proximální háčkovité =distální - háčky tvoří prapor soudržný, nesoudržný či kombinovaný - v místě horního pupku může vyrůstat vedlejší nesoudržný prapor (hrabavá drůbež) Uchycení ptačího pera: - pomocí brku jenž je zanořen v kůži v péřovém váčku (follikulus pennea) - epitelová pochva - vazivová pochva - upnutí hladkých svalů - ovládání pera Využití ptačího pera: - výživa se uskutečňuje pomocí péřové papily (bradavky) - tato bradavka je silně prokrvené jemné vazivo škáry, živiny směřují do bazálních epitelových buněk. Mladá pera mají modrofialové zbarvení - bradavka je hluboko v brku. Účelové rozdělení peří: Druhy peří: - obrysové - letky (I. řádu a II. řádu), krycí, rýdovací - prachové, prachovité, štětcovité, štětinovité, nitkovité Obrysové peří: - tvoří zevní pokryv těla ptáků, určuje jeho obrysy. Toto peří má vyvinuto všechny morfologické části pera. Letky - jsou spolu s rýdovacími pery nejmohutnějším druhem per se soudržným praporem, silným brkem a ostnem. Letky se dělí na: - letky I řádu (remiges primárii), na každém křídle jich je 10, dělí se na špičáky a zaseknutá pera se šikmým vrcholem - letky II. řádu (remiges secundarii), jejich počet se řídí druhem ptáků (12), tzv. mašlovačky. U hus a kachen kryty tzv. ocásky, několik řad lupínků a ze spodu atlasky Krycí peří: - měkké tzv. člunkovité (pannae) kryje trup, dolní části krku a pánevní končetiny po patní kloub, - výskyt už v embryonálním vývoji - je uspořádáno v perných pásmech tzv. pernicích (typ se dělí podle části těla na které se nacházejí, např. prsní, boční, hřbetní atd.). - každý typ má výrazný tvar a strukturu a je charakterizovaný péřovým indexem - krčky - krycí peří krku, drobné s krátkým brkem - hlavičky - vyrůstá na hlavě, je nejmenší - 10 -
Rýdovací peří: - v oblasti nad kloakou, slouží jako kormidlo při řízení letu ptáků - některých druhů slouží jako výrazný znak pohlavního dimorfizmu a je výrazně vyvinuto u samců ptáků (páv, kohout, krocan). Ostatní druhy peří: Prachové peří (plumuae): - je tvořeno jemnými větvičkami nitkovitého charakteru, vyrůstajícího radiálně na všechny strany z miniaturního stvolu (tzv. centrálního tělíska), - na větvích jsou hladké paprsky - tvoří chomáček - výskyt u vodní drůbeže na všech opeřených partiích (krom pod pažním kloubem) Prachovité peří (semiplumae) - u hrabavé drůbeže, má ale osten a brk Štětcovité peří - podobné prachovému, má však osten i brk, z něhož na všechny strany vyrůstají větvičky. Zachycuje tukový sekret kostrční žlázy (vodní drůbež). Peří štětinovité - se skládá z brku a holého ostnu různé délky - vyrůstá kolem očí, v koutcích zobáku, u ušních otvorů v podobně malých štětin, u krocanů tvoří tzv. hrudní štětku. Peří nitkovité - vyskytuje se ve skupinách několik kusů po celém těle - má jemný pružný osten (hladký či několik větviček na vrcholu). Vlastnosti peří: Posuzujeme: - plnivost - dáno pružností - pružnost - index pera - vlhkost - 10-12% - tvar - dáno druhem drůbeže a účelem - délka - měřením pera - hmotnost - čistota - technologie chovu - trvanlivost - mikroklima, druh a namáhání peří Získávání peří - v Písemce bývá 1. podškubem živé drůbeže 2. škubáním zabité drůbeže na porážce podškubem se získává měkké krycí peří člunkovité s prskou, boků, zad, pánevních končetin a peří prachové podškub se provádí v době zralosti peří - první v 10. týdnech věku - další za 6 až 8 týdnů (3-4x za rok) - celkem se získá 266 g peří krycího člunkovitého a 86 g peří prachového škubáním ze zabité drůbeže se získává veškeré peří - výtěžnost se pohybuje v rozmezí od 3,5% (kachny) do 6% (husy) ze živé hmotnosti Rozdíly mezi peřím hospodářsky významných ptáků: Husí peří: - stvol je vyklenut téměř do polokružnice, osten se postupně ztenčuje, - brk je u dolního pupku tupě zaokrouhlený - prapor je v horní části soudržný a v dolní prachovitý - vrchol čistě zaoblený, peří je bez lesku, index 0,5 Kachní peří: - podob. s husím, je však menší a jemnější - vrchol praporu je zašpičatělý, nažloutlé barvy, mírně matné. Slepičí peří: - má různou barvu či kresbu - stvol nepatrně prohnutý, prapor užší, vedlejší prapor do 2/3 hlavního - tvorba tzv pěšinky Krůtí peří: - mohutnější než slepičí, bílá barva - prapor z velké části prachovitý nesoudržný - vrchol zaoblený, lámavý stvol málo vyklenutý Perliččí peří: - drobnější než slepičí, v praporu jsou lesklé skvrny perličky - stvol málo prohnutý a lámavý Zpracování a průmyslové využití peří: - závislé na druhu zpracovaného peří a finálním produktu Výroba ložního přádla - třídění, praní, bělení, sušení Využití peří pro ozdobné účely - letky, boční člunkovité peří, rýdovací (srpy, tvrdé ocasní pera) Využití pro krmné účely - z hrabavé drůbeže + odpad při zpracování vodní drůb. Tlaková + kyselá či zásaditá hydrolýza, N-látek, minerálie a tuk - 11 -
Tvarové vlastnosti: nauka typologie III. PRASATA 9.12. 2004 podmínky k zápočtu - 100% docházka, naučit se plemena prasat a stres, kvalita masa a zpeněžování a internet: kchpd.af.czu.cz (agronomická fakulta, zootechnika, katedra chovu prasat a drůbeže) zkouška - písemný test - nejvíc krávy, napůl - prasata a drůbež 1. TYP: - třídění hospodářských zvířat, jejich plemen dle typu řeší - typologie hospodářských zvířat - Jedná se o nauku, která pomáhá utřídit rozsáhlé informace o vlastnostech, užitkovosti a plemenitbě hospodářských zvířat Typ: - obecně souhrn exteriérových vlastností charakteristických určité části populace - v zootechnice je považován za soubor hlavních morfologických znaků svědčících o - příslušnosti zvířete k určitému plemeni, - příslušnosti zvířete k určitému užitkovému směru (fyziologie - popis zvířete z vnitřku) Podle stupně (prošlechtění) vyjádření těchto znaků hovoříme o zvířeti: vyrovnaném, méně vyrovnaném, atypickém Rozeznáváme čtyři základní typy: 1) Plemenný 2) Užitkový 3) Konstituční 4) Intenzity vývinu 1) Plemenný typ - souhrn exteriérových a užitkových vlastností odpovídajících danému standardu. V tomto ohledu plemenných typů je tolik, kolik je plemen, zemí a záměrů k jejich šlechtění. 2) Užitkový typ - Charakterizován jako plemenný typ ve vztahu k výkrmnosti a jateční hodnotě. Je vyjádřen charakteristickým poměrem mezi šířkou, výškou, délkou a hloubkou těla a do značné míry také vztahem k činnosti a vývinu vnitřních orgánů, které ovlivňují konstituci a užitkovost. - Užitkový typ je založen geneticky, nicméně dá se ovlivnit prostředím - Na základě vyšlechtění kulturních plemen prasat na různou ranost a schopnost tvorby masa a tuku je možno rozlišovat následující užitkové typy prasat: a) sádelný - raný a pozdní b) kombinovaný - masosádelný, sádelnomasný c) masný - typ LW (large white), L (Landrase), belgický, americký, bekonový A) Prasata raného sádelného užitkového typu: Představitel - čínská prasata - malý tělesný rámec - krátká, široká hlava - v nosní části silně prosedlaná - válcovitý, krátký tup - široký, hluboký, krátký hrudník - široká záď - dobře vyvinuté kýty - slabé, krátké končetiny - ranost - intenzivní růst svaloviny 40-60 kg (dosáhnou v půl roku) kdy ukončují vývin a nastává ukládáním tuku - vysoká plodnost - značná náročnost na krmení, ustájení, ošetřování Prasata pozdně sádelnatého užitkového typu: Představitel - evropské divoké prase - velký tělesný rámec - delší, těžší, klínovitá hlava - přiměřeně hluboký a široký trup - slabě vyvinuté hřbetní svalstvo a kýta - vysoké, silné končetiny - tělesný vývin ukončen v 1,5-2 letech - v hmotnosti 150-200 kg - reprodukce nízká - vhodná k pastvě - nenáročná B) Prasata kombinovaného užitkového typu: Tvoří přechod mezi sádelným a masným typem (Landrase) - střední až větší tělesný rámec - přiměřeně dlouhá hlava - 12 -
- v čele dosti široká - mírně prosedlaná - středně dlouhý, dostatečně široký a hluboký trup - záď je široká s dobře osvalenou kýtou - nohy suché (nejsou tučné), pevné, středně vysoké - ukončují vývin v hmotnosti 90 kg - výborná plodnost a výkrmnost - středně náročná C) Masný užitkový typ: (představitel: LW (large white) - nadprůměrný vývin masitých částí - střední až velký tělesný rámec - vzniklo cíleným šlechtěním prasat kombinovaného typu - hlava lehká, středně dlouhá, pevná, suchá - hluboký a široký trup - velmi dobře vyvinuté hřbetní a bederní svalstvo - výborně utvářená kýta a těžší zmasilá plec - končetiny přiměřeně dlouhé, pevné, suché - náročná na krmení, ustájení a ošetřování (4 hlavní masité části: kýta, kotleta, krkovička a plec) - u zkoušky Typ LW: - větší až velký tělesný rámec - jemnější, ale pevná kostra - dlouhý, válcovitý trup - dobře zmasilý - vyšší, pevné, suché končetiny Typ belgický (evropský) - supermasný typ - střední až větší rámec - charakteristický houslový tvar těla - mediální hřbetní rýha (kolem páteře - kotlety vystupují kolem páteře a dělají takový ten kanálek) - představitelé BL (Belgická Landrase) a Pn (Pietrain) - nižší reprodukce - superzmasilost při nižší kvalitě masa - velice náročný typ - intenzivní růst ukončen v 90 kg ž.hm. Typ americký - představitelé D (Duroc) a H (Hampshire) - větší až velký tělesný rámec - středně dlouhý trup - záď mírně sražená - končetiny pevné, suché, strmější postoj zadních končetin - pevná konstituce - zmasilost lepší - kvalita masa vynikající - stresu odolná zvířata Bekonový typ: - představitel dánská landrase - pro produkci bekonů (vlastně kůže (na zádi)) - střední až větší tělesný rámec - hlava jemná, delší, v čele užší, lehká - dlouhý trup - tuk pravidelně rozložen na hřbetě v tenké vrstvě - hrudník plošší, přiměřeně hluboký a široký - trup velmi dobře osvalený v oblasti hřbetu a zádě - tvar těla hruškovitý - vysoký podíl svaloviny - porážková hmotnost 90 kg - lehká prázdná plec - výborná plodnost - vynikající mléčnost - náročné na krmení, ošetřování a ustájení 3) Konstituční typ - Z praktického hlediska lze ideální konstituční typ charakterizovat harmonickou tělesnou stavbou, pevnou kostrou, dobrým zdravotním stavem, přizpůsobivostí podmínkám prostředí, schopností odolávat nepříznivým stresovým faktorům, chorobám a poskytovat v daných podmínkách standardně vysokou užitkovost konstituční typ - máme 2 typy - respiratorní, digestivní... konstituce - 5 typů - pevná, jemná, slabá, hrubá, lymfatická (měkká) - 13 -
Podle typu tělesné stavby u prasat rozlišujeme Základní konstituční typy: a) Respiratorní, dýchací typ - typickým představitelem je plemeno Landrase - Prasata tohoto typu se vyznačují: - protáhlým hrudníkem a širokým postavením žeber - hlava, krajina rypáku, krk a končetiny jsou poměrně dlouhé - hlava je v čele užší, hrudník plošší - velkou kapacitou plic, velkým srdcem a široce rozvětvenými cévami svědčícími o intenzivní přeměně látek a vysoké spotřebě kyslíku - prase atlet b) Digestivní, zažívací typ - jehož typickým představitelem je anglické plemeno Berkshire, střední bíle anglické a raná asijská plemena prasat - Prasata tohoto typu se vyznačují: - krátkým a širokým hrudníkem - hlava, rypák, krk a končetiny jsou kratší - hlava je v čele široká - plíce jsou relativně malé, cévy široké a málo rozvětvené - vlivem snížené oxidace dochází ke značnému a brzkému ukládání tuku ve hřbetní a břišní partu - sudovitým hrudním košem s kolmým postavením žeber - vysokou raností - zpravidla malým tělesným rámcem - prase tlouštík 4) Typ intenzity vývinu - určen obdobím intenzivního ukládání tuku tedy ukončením tělesného vývinu - těsně souvisí s raností fyziologickou a raností užitkovostí - fyziologická ranost limituje věk při dosažení pohlavní dospělosti zvířete - užitková ranost určuje dobu ukončení vývinu jateční zralost, kdy se začíná snižovat intenzita tvorby svalové tkáně a zvyšuje se intenzita tvorby tukové tkáně) Z hlediska typu intenzity vývinu rozlišujeme prasata: - velmi raná, raná, středně raná, pozdní 2. KONSTITUCE - Konstituce je v širším slova smyslu stupeň zdraví jedince, který vyjadřuje jeho životní energii. - Projevuje se určitou reaktivností zvířat vůči škodlivým klimatickým vlivům a některým nakažlivým chorobám, a je podmíněna anatomicko-morfologickou stavbou těla a jeho orgánů. - Je to vlastnost druhová, plemenná a individuální, spojená s celou řadou vnějších znaků a známek, z nich lze usuzovat na konstituční typ zvířete - Rozeznáváme konstituci: pevnou, jemnou, slabou, hrubou, měkkou (lymfatickou) Při klasifikaci konstituce na jednotlivé typy lze vycházet z: - morfologických znaků - funkčních zvláštností organismu - typu nervové soustavy - velikost buněk - habitu, komplex, temperamentu, kde: habitus = vnější vzezření jedince komplexe = vrozená a během života získaná činnost orgánů výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, projevující se zdravím a odolností zvířete temperament = stupeň reaktivnosti organismu na vnější podněty 3. ZEVNĚJŠEK (Exteriér) - Nauka o zevnějšku, tedy exteriéru hospodářských zvířat pojednává o vnějších tvarech hospodářských zvířat ve vztahu k biologickým zvláštnostem, užitkovým vlastnostem a k hospodářské hodnotě zvířat - Na exteriér nahlížíme jako na účelný doplněk posouzení užitkovosti zvířete, jeho konstituční odolnosti a zdraví. Exteriérové znaky poukazují zpravidla jen na charakter užitkového směru, nelze však dle nich určit výši produkce Z obecného hlediska má být exteriér výrazem: - plemenné příslušnosti a ustálenosti plemenných znaků - vysoké výkonnosti v požadovaném užitkovém směru - pohlavní příslušnosti a charakteristickým výrazným vyjádřením sekundárních pohlavních znaků - konstituční odolnosti a dobrého zdravotního stavu - harmoničnosti stavby těla podřízené principu účelnosti Subjektivní hodnocení exteriéru: - Tělesné proporce různých plemen prasat jsou rozdílně utvářeny - Požadavky na ideální exteriér prasete jsou vyjádřeny v plemenném standardu, tedy souhrnu požadavků konkretizujících chovný cíl v dané etapě - Je rozdělen na: - standard užitkových vlastností - určuje reprodukční a produkční užitkovost daného plemene - standard morfologických vlastností a znaků - obsahuje charakteristiku tělesné stavby, typu, rámce, hlavních těl. parametrů, zbarvení - standard růstový - definuje hmotnosti prasat ve vztahu k věku - 14 -
Hodnocení prasat podle typu konstituce a zevnějšku (TKZ) Při tomto hodnocení se jedinec ohodnotí odpovídajícím počtem bodů od 1 do 5, přičemž se hodnotí: - zdraví - pohlavní výraz a vyjádření sekundárních pohlavních znak - počet a kvalita struků - utváření a funkčnost končetin - tělesný rámec, plemenný a užitkový typ Hodnocení je součásti KU a tedy i PH zvířete Celkové hodnocení Počet bodů Vysoce nadprůměrný 5 Nadprůměrný 4 Průměrný 3 Podprůměrný 2 Vysoce podprůměrný 1 Základem praktického hodnocení prasat podle exteriéru je: 1. Přesná a podrobná znalost názvů krajin těla prasete a masných partií prasete 2. Znalost posouzení zevnějšku prasat a žádoucích či nežádoucích 3. Znalost užití značkovacího klíče a jeho využití při popisu exteriéru 4. Znalost plemenného standardu Krajiny těla prasete: Díky poměrně vysoké dědivosti tělesných tvarů je možná jejich korekce pomocí jednoduchých Objektivní hodnocení exteriéru: a) intervalové vážení prasat pro posouzení jejich intenzity růstu b) intervalové měření tělesných rozměrů... kousek mi to tady chybí 16.12.2004 Třídění plemen prasat dle: - stupně prošlechtění... chybí Třídění plemen podle barvy: 1. Bílá plemena prasat: Ostrouchá: Anglické velké bíle, Anglické střední bíle, německé bílé ušlechtilé a další ušlechtilá bílá prasat 2. Červená prasata: Tamworth, Duroc, Minesota 3. Černá prasata: Velké černé prase anglické = Cornwall, Montana I. 4. Černobílá plemena prasat: Berkshire 5. Sedlová prasata: (přes plece pruh- jedno jakou barvu) Anglické sedlové, Německé sedlové, Přeštické černostrakaté (u nás v ČR genová rezerva), Hampshire (masné americké plemeno) 6. Černostrakatá plemena prasat: Pietrain (důležité), Pulavské, Livenské, Mirgorodské Vývoj chovu prasat v ČR: - Chov v minulosti minimálně rozvíjen. - Extenzivní způsob chovu - Prasata zde chovaná do poloviny minulého století patřila k primitivním evropským plemenům prasat klapouchých a menší část populace k typu přímouchých prasat. - Vyznačovala se: - velkým tělesným rámcem, dlouhou klínovitou hlavou, úzkým trupem a silnými končetinami, pozdním vývojem, nenáročností s vysokou tučnivostí, velmi dobrou plodností a mléčností. Etapy vývoje chovu prasat v ČR I. Od počátku našeho století do I. světové války: - Bezplánovitý dovoz ze zahraničí a bezplánovité křížení - Oslabení konstituce a zvýšení náročnosti na výživu - Vynikaly v oblasti: Rychnovska a Přešticka Meziválečné období: - Ukončení neřízeného chovu prasat - cílevědomá výstavba plemene BU - Bílkova škola (BU - vznik na podkladě LW) Čechy - Tauferova škola (BU - vznik na podkladě LW + MW) Morava Etapy vývoje chovu prasat v ČR II. Konec 2. světové války až 60 léta: - Kvantitativní rozvoj chovu prasat - Vznikají první užitkoví kříženci (jednoduché křížení) - Zmenšení rámce prasat po německém LW - 1952 - počátek regenerace PC (přeštické černostrakaté) Etapy vývoje chovu prasat v ČR III. 60. léta až počátek 70. let: - KValitativní rozvoj chovu prasat - Import L (Švédsko, Kanada, Polsko, NL) - 15 -
- Uznání PC (1964) - Ověřování složitějších typů užitkového křížení (3 a více plemen) - Zušlechtění PC plemen PN (pietrain) (do 25% podílu krve) Etapy vývoje chovu prasat v ČR IV. 70. až 90. léta: - Zavedení a realizace hybridizačního programu - Uplatnění plemen H, Bl, D a SL - Jednotné řízení chovu prasat - Výstavby velkochovů Etapy vývoje chovu prasat v ČR V. 90. léta až dnešní doba: - Hybridizační programy - Nabídka zahraničních hybridizačních programů a technologií - Rozpad jednotného vedení chovu prasat - Firemní programy PLEMENA PRASAT - něco málo z historie nejdřív, pak užitkové typy (otcovské, mateřské plemena prasat), užitkovost, tvarové vlastnosti (od hlavy - temperamentem) Mateřská plemena - Landrase, Přeštické černostrakaté, Bílé ušlechtilé, (BU - mateřské, BO - otcovské ušlechtilé) Otcovská plemena - Duroc, Hampshire, BÍLÉ UŠLECHTILÉ PRASE = YORKSHIRE = LARGE WHITE (všechno to samé) - střední až větší tělesný rámec - mateřské plemeno - ostrouché vzpřímené - osvalení méně osvalený - středně - kýta středně nebo málo osvalená Původ: - vzniklo z původních prasat sus scrofa palustris žijících v Anglii. - Koncem 18. století dovoz čínských, siamských, neapolských a portugalských prasat pro zlepšení ranosti a tučnivosti - Bratři Collingovi dali podklad pro vznik Yorkshira - v roce 1851 vzniklo plemeno Large white Užitkový typ: 1. Typ kombinovaný: mateřský - kombinovaná užitkovost, výborná reprodukční a růstová schopnost, průměrná masná užitkovost, velký tělesný rámec, lehká kostra 2. Typ masný: otcovský - výborný růstová a masná užitkovost, střední tělesný rámec, lehká kostra Tvarové vlastnosti: Hlava - středně velká, mírně prosedlaná, suchá Uši - kratší, vzpřímené Krk - dobře osvalený, přiměřeně dlouhý Hrudník - dostatečně dlouhý, hluboký Trup - rovný, pevný, dlouhý, široký, válcovitý Záď - rovná, široká Plec - dobře zmasilá, pevně spojená Kýty - hluboké, přiměřeně zmasilé Končetiny - dostatečně dlouhé pevné s lehkou kompaktní kostrou Chůze - pravidelná Kůže - mírně narůžovělá, pevná, rovnoměrně osrstěná Štětiny - bílé, jemné, lesklé, přilehlé k tělu Temperament - klidný Užitkovost: šlechtitelský standard: 11 živě narozených selat, 1000 g průměrný d. přírůstek (konverze směsi), 2,6 kg spotřeba směsi na 11 kg přírůstku, 54-56 % libové svaloviny, 47,06 plocha nejdelšího hřbetního svalu v cm² (kotlety) LANDRASE (L) - mateřské - střední až velká zmasilost - tvar těla: rovný, protáhlý - má 15 párů žeber - prohlá záda Landrase - Německo - pochází z Německa (Belgická Landrase - liší se od Německého) Původ: - vzniká na podkladě původních plemen jutské a ostrovní prase - vysoká plodnost a mléčnost - uplatňování velmi přísné selekce a KU v uzavřené populaci 1. Bekonový: Dánská a Švédská - 16 -
- doutníkovitý tvar těla, výborná plodnost a růstová schopnost, velmi dobrá jateční hodnota, vnímavější ke stresům 2. Masný: Belgická Landrase - menší tělesný rámec, nižší reprodukční užitkovost a růstovou schopnost, vynikající jateční hodnota, ale horší kvalita masa 3. Francouzský: - stojí mezi oběma výše uvedenými typy Tvarové vlastnosti: Hlava - středně velká s delším rypákem, lehká Uši - klopené, středně dlouhé Krk - delší, přiměřeně osvalený Hrudník - dostatečně dlouhý Hřbet - dlouhý, dostatečně široký, rovný nebo klenutý, dozadu se rozšiřující Záď - dobře vyvinutá, rovná, dlouhá Plec - pevná, mírně osvalená Kýty - hluboké, klenuté, dobře zmasilé Končetiny - středně vysoké, jemnější, u zadních je povolen šavlovitý i sudovitý postoj Chůze - pravidelná Kůře - pevná, rovnoměrně osrstěná bílými štětinami Temperament - živý Užitkovost: Šlechtitelský standard: 11,0 ks živě narozených selat, 1000 g průměrný denní přírůstek, 2,6 spotřeba směsi na 1 kg přírůstku, 54-65% libové svaloviny, 48,33 plocha nejdelšího hřbetního svalu v cm² BELGICKÁ LANDRASE (BL) - super zmasilé - otcovské plemeno - užitkový typ - masný - kýta a plec jsou extrémně zmasilé - mediální hřbetní rýha! - zádový sval se vzdouvá jako by kolem páteře - má houslovitý tvar Původ: 70% Landrase a 30% Pietrain - v Belgii je chováno ze 79% populace Užitkový typ: Masný: - nižší úroveň reprodukčních znaků, průměrná růstová schopnost, vynikající jateční hodnota, citlivé na stres - výskyt vad masa, vyšlechtěny stres rezistentní linie, BL má střední tělesný rámec Tvarové vlastnosti: Hlava - lehká, menší Uši - kratší, klopené Krk - úměrně dlouhý, dobře osvalený, široký Trup - dostatečně dlouhý, široký, dobře vázaný Hřbet - pevný, úměrně dlouhý, mohutně vyvinuté osvalení zádového svalu, mediální hřbetní rýha, houslový tvar při pohledu shora Záď - rovná, dlouhá Plec - široká, mohutně osvalená, pevně přimknutá k hrudníku Kýta - mohutně klenutá do stran, dozadu, výrazně osvalená Končetiny - středně vysoké, středně silné, pevné s pravidelnou mechanikou Chůze - pravidelná Kůže - bez pigmentu, štětiny jemné, bílé Temperament - živý, mírně nervózní Užitkovost: Šlechtitelský standard: 800 g průměrný denní přírůstek, do 2,6 kg spotřeba směsi na 1 kg přírůstku, 58.63% libové svaloviny, 56,68 plocha nejdelšího hřbetního svalu v cm² DUROC (D) - otcovské plemeno - masné americké - tvarové vlastnosti - střední tělesný až větší tělesný rámec, má sraženou záď - výborná kvalita masa - kýta - jsou velmi zmasilé Původ: - vznik v USA - křížením s červenými guinejskými, španělskými a portugalskými prasaty - vzniklo v roce 1860 ve dvou rázech: New Jersey (červený) New York (Duroc) Užitkový typ: Masný: - lepší reprodukční užitkovost než BL, dobrá růstová schopnost a tvorba svaloviny, možnost výkrmu do vyšších hmotností, výborná kvalita masa, velký tělesný rámec - 17 -
Tvarové vlastnosti: Hlava - lehká, krátká s výrazně pigmentovanou sliznicí rypáku Uši - poloklopené Krk - delší, dobře navazující Hrudník - středně dlouhý s mírně klenutými žebry Hřbet - delší, klenutý, dostatečně široký, dobře osvalený Záď - plynule navazující, sražená Plec - dostatečně osvalená, pevně přitažená Kýta - dobře osvalená Končetiny - vyšší, suché, pevné, pigmentace špárků sytě černá Postoj - strmější zvláště u zadních končetin Kůže - pevná, zbarvení od žluté až po tmavě hnědou, štětiny husté, tvrdé, občas kučeravé Temperament - klidný Užitkovost: Šlechtitelský standard: 900 g průměrný denní přírůstek, do 2,7kg spotřeba směsi na 1 kg přírůstku, 55:60% libové svaloviny, 49,23 ploch... v cm² HAMPSHIRE (H) - sedlová barva (pás přes plece) - postavení uší je vzpřímené - typ otcovský a masný - plece a kýty - jsou zmasilé dobře a středně Původ: - vznik v Anglii - z anglického sedlového prasete a byl převezen do Ameriky Užitkový typ: Masný: - dobrá reprodukční užitkovost, dobrá růstová schopnost, velmi dobrá jateční hodnota (největší plocha MLD - nejdelší zádový sval = krkovice), stres odolná populace prasat, střední až větší tělesný rámec - hempshirový efekt - maso vypada jako po PSE - je světlejší, ale maso je dobré Tvarové vlastnosti: Hlava - lehčí, prohnutá Uši - krátké, vzpřímené Krk - krátký, dobře osvalený Hrudník - přiměřeně dlouhý a široký, středně hluboký Hřbet - široký, dobře osvalený Záď - rovná a široká Plece -d obře osvalené Kýty - klenuté, hluboko nasazené Končetiny - středně vysoké, postoj korektní, strmější, jemnější Kůže - pevná, typicky zbarvená, štětiny jemné Temperament - živý Užitkovost: Šlechtitelský standard: 900 g průměrný denní přírůstek, do 2,7 kg spotřeba směsi na 1 kg přírůstku, 55.60% libové svaloviny, 49,36 plocha nejdelšího hřbetního svalu v cm² PIETRAIN (P) - super masný (říká se mu také evropský) - mediální rýha! - plece a kýta - jsou super zmasilé - ostrouché Původ: - nejmladší plemeno v západní Evropě - plemeno bylo znáno v roce 1956 - v 60. letech export do téměř celého světa Užitkový typ: Masný: nízká plodnost, nízká růstová schopnost, vynikající jateční hodnota, špatná kvalita masa, střední tělesný rámec Tvarové vlastnosti: Hlava - malá, lehká Uši - malé, vzpřímené Krk - výrazně zmasilý Hrudník - válcovitý, středně dlouhý Hřbet - rovný, velmi dobře zmasilý s charakteristickou hřbetní rýhou Záď - dlouhá, široká Plec - mohutně zmasilé Kýty - z vnějšku i vnitřku velmi dobře vyklenuté, mohutně zmasilé - 18 -
Končetiny -jemnější, kratší Kůže - šedobílá pokožka s nepravidelnými skvrnami Temperament - nervózní Užitkovost: Šlechtitelský standard: 800 g průměrný denní přírůstek, do 2,7 kg spotřeba směsi na 1 kg přírůstku, 60.65% libové svaloviny, 54,63 plocha nejdelšího hřbetního svalu v cm² ČESKÉ VÝRAZNĚ MASNÉ (ČMV) Původ: - místo vzniku ČR - v rámci zušlechťování plemene probíhá křížení s plemeny pietrain a belgická Landrase Užitkový typ: Masný: - vyniká výbornou výkrmností, velmi dobrá plodnost, průměrná jateční hodnota. Střední až velký tělesný rámec Tvarové vlastnosti: Hlava - lehčí, jemná Krk - )měrně dlouhý, dobře osvalený, přiměřeně široký Hrudník - přiměřeně široký dostatečně hluboký Hřbet - pevný, dlouhý, široký Záď - dlouhá, rovná, klenutá do stra i do zadu Břicho - rovné s dobře vyvinutými a rozloženými struky Plec - osvalené, pevně přimknuté k hrudníku Kýty - velmi dobře zmasilé, široké Končetiny - dostatečně dlouhé, silnou odpovídající středně silné kostře, pevné Kůže - bílá i jedinci s pigmentem Temperament - živý Užitkovost: Šlechtitelský standard. 900, 2,6, 57-62% PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE (PC) - genová rezerva - nemusím se tolik učit - jen malé chovy máme - v roce 1964 uznáno za samostatné plemeno Užitkový typ: Kombinovaný - výborná plodnost ŠVÉDSKÁ LANDRASE (ŠL) - bekonový typ - původ - z dánská WELSH - tohle plemeno už nemusím Cornwell - taky tohle plemeno nemusím Berkshire - taky tohle plemeno nemusím - 19 -