VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Austrálie jako cílová destinace pro české turisty Bakalářská práce Autor: Sandra Strusková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Jihlava 2013
Copyright 2013 Sandra Strusková
Abstrakt STRUSKOVÁ, Sandra: Austrálie jako cílová destinace pro české turisty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 97 stran. Bakalářská práce popisuje předpoklady cestovního ruchu v Austrálii. Součástí práce je marketingový průzkum a analýza trhu českých cestovních kanceláří. Na základě zjištěných informací jsou navržena řešení pro cestovní kanceláře a návrh programu zájezdu pro určitý segment zákazníků. Klíčová slova: Austrálie, cestovní kancelář, cestovní ruch, destinace, předpoklady cestovního ruchu, zájezd, Západní Austrálie. Abstract STRUSKOVÁ, Sandra: Australia as a target destination for Czech tourists. College of Polytechnic. Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 97 pages. This bachelor thesis describes the assumptions of tourism in Australia. One of the parts of the thesis is a market research and the analyzing of the market of Czech tour operators. On the basis of the research information and facts these proposals can be presented for the tour operators. On the basis of the research has been elaborated suggestion of program tour for certain target group. Key word: Australia, Assumption tourism, Tourism, Tourism destination, Tour operator, Tour, Western Australia.
Poděkování Předem bych chtěla poděkovat paní RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za vedení této práce a trpělivé odpovídání na mé četné otázky. Mnohokrát také děkuji všem, kteří mi pomohli při psaní této práce. Jak respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, tak organizacím cestovního ruchu za ochotu při zodpovídání mých dotazů. V neposlední řadě děkuji mé rodině a příteli, za obrovskou podporu po celou dobu studia a především při ročním pobytu v Austrálii.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. 4. 2013... Podpis
Obsah 1 Úvod... 10 2 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu... 11 2.1 Přírodní předpoklady... 11 2.1.1 Základní informace... 11 2.1.2 Reliéf... 12 2.1.3 Podnebí... 14 2.1.4 Hydrosféra... 16 2.1.5 Fauna a flóra... 16 2.1.6 Přírodní dědictví UNESCO... 18 2.1.7 Národní parky... 21 2.2 Kulturně municipální předpoklady... 21 2.2.1 Historie... 21 2.2.2 Kultura a životní styl... 24 2.2.3 Kulturní památky UNESCO... 25 3 Destinace cestovního ruchu v Austrálii... 28 3.1.1 Cairns... 28 3.1.2 Whitsunday Island... 28 3.1.3 Hervey Bay... 28 3.1.4 Noosa Head... 29 3.1.5 Brisbane... 29 3.1.6 Gold Coast... 29 3.1.7 Byron Bay... 29 3.1.8 Darwin... 29 3.1.9 Kathrine... 30 3.1.10 Alice Springs... 30 3.1.11 Broome... 30 3.1.12 Exmouth... 30 3.1.13 Monkey Mia... 30 3.1.14 Perth... 30 3.1.15 Sydney... 30 3.1.16 Melbourne... 31 4 Selektivní předpoklady cestovního ruchu... 32
4.1 Demografie... 32 4.1.1 Češi v Austrálii... 33 4.1.2 Statistika příjezdu Čechů do Austrálie... 33 4.2 Náboženství... 33 4.3 Administrativní předpoklady - vízová a pasová povinnost... 34 4.3.1 Turistická víza do Austrálie... 34 4.3.2 Studentská víza... 34 4.3.3 Depandant víza... 35 4.3.4 Business víza... 35 4.3.5 Ostatní druhy víz... 35 4.4 Bezpečnost při cestování... 35 5 Realizační předpoklady Austrálie... 37 5.1 Doprava... 37 5.1.1 Silniční doprava... 37 5.1.2 Železniční doprava... 38 5.1.3 Letecká doprava... 38 5.1.4 Lodní doprava... 39 5.2 Ubytovací zařízení... 39 5.3 Stravovací zařízení... 40 6 Cestovní ruch v Austrálii a struktura cestovního ruchu... 41 6.1 Orgány a organizace cestovního ruchu v Austrálii... 41 6.1.1 Ministerstvo zdrojů, energetiky a cestovního ruchu (Department of Resources, Energy and Tourism)... 41 6.1.2 Tourism Australia... 41 6.1.3 Státní organizace cestovního ruchu... 42 6.1.4 Regionální turistické organizace (Regional Tourism Organisations)... 45 6.1.5 Místní turistické asociace (Local Tourism Associations)... 46 7 Analýza trhu českých cestovních kanceláří nabídka zájezdů do Austrálie... 47 7.1 Všeobecné cestovní kanceláře... 48 7.1.1 Zájezdy okolo celé Austrálie... 49 7.1.2 Zájezdy zaměřené na určitou oblast... 50 7.1.3 Cestovní kanceláře poskytující zájezdy do Austrálie... 51 7.2 Specializované cestovní kanceláře na zájezdy do Austrálie... 54 7.2.1 Go2Australia... 55
7.2.2 CK Australia Puzzle... 57 7.2.3 Jedu.cz CK... 58 8 Průzkum názorů českých občanů na Austrálii jako cílovou destinaci... 59 9 Vyhodnocení dotazníku a analýzy trhu českých cestovních kanceláří... 74 9.1 Doporučení pro cestovní kanceláře... 78 9.2 Návrh programu ideálního zájezdu pro studenty... 79 10 Závěr... 83 Seznam použitých zdrojů... 84 Bibliografie... 84 Elektronické zdroje... 84 Další zdroje... 91 Informační materiály... 91 Seznam obrázků v textu... 91 Zdroje obrázků v textu... 91 Seznam tabulek... 92 Zdroje tabulek... 92 Seznam grafů... 93 Zdroje grafů v textu... 94 Přílohy... 95
1 Úvod Austrálie je země jako žádná jiná. Liší se od ostatních zemí snad v každém směru - přírodou, klimatem, kulturou, historií. Je zemí plnou kontrastů. Najdete zde hluboké deštné pralesy, vyprahlé rozsáhlé pouště s červenými skalami a baobaby, nekonečně dlouhé liduprázdné pláže, termální lázně uprostřed ničeho, velká moderní města s miliony obyvatel i stovky kilometrů silnic, kde za celý den potkáte leda tak klokana. V Austrálii si prostě každý najde to své. Australské národní parky lákají snad všechny dobrodruhy a vědce z celého světa. Na severu v nich naleznete krokodýly, ještěry, hady a na jihu zase tučňáky. Celkový zážitek z Austrálie podtrhuje věčně modré nebe a usmívající se Australané. Ti, jsou velmi přátelští a ochotní. Jejich typická hesla Good day mate (ahoj kamaráde), she ll be right (to bude v pořádku) a no worries (bez starosti) Vás provázejí snad na každém kroku. Od malička jsem chtěla cestovat, žít v jiné zemi. Nikdy jsem, ale nepřemýšlela o Austrálii. O to jsem raději, že jsem měla možnost strávit v této zvláštní zemi rok. Po návratu z Austrálie jsem navázala na studium na této škole. Myšlenkami jsem se, ale stále vracela k zemi Down Under (Dole pod), jak Austrálii nazývají Australané. To mě přivedlo k myšlence napsat tuto bakalářskou práci. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracovaná, tak, aby podala přehlednou charakteristiku současných předpokladů cestovního ruchu v Austrálii jako cílové destinace pro turisty z České republiky. Praktická část se skládá z dotazníkového šetření, které má za úkol zjistit preference turistů z České republiky cestujících do Austrálie a z analýzy trhu českých cestovních kanceláří. Na základě zjištěných informací byla vypracována doporučení pro cestovní kanceláře a návrh programu zájezdu pro určitý segment zákazníků. 10
2 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Zahrnují přírodní předpoklady cestovního ruchu (reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturně-municipální předpoklady lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy. (Pásková, Zelenka, 2002, str. 164) 2.1 Přírodní předpoklady Od ostatních zemí se Austrálie velmi liší především přírodou, která je na tomto kontinentě zcela výjimečná. Proto je tato podkapitola podrobněji rozpracovaná. 2.1.1 Základní informace Oficiální název Austrálie je Commonwealth of Australia. Jméno Austrálie vzniklo z latinského Australis, což znamená jižní. Austrálie je největší ostrov, ale nejmenší kontinent na světě. Také je nejsušší obyvatelný kontinent a díky své průměrné nadmořské výšce 330 m. je i nejnižší kontinent (pouze 1 % z celého kontinentu je vyšších než 1000 m. n. m.). Je šestou největší zemí na světě. Zároveň je o 50 % větší než Evropa a téměř stejně velká jako USA. Celková rozloha země je 7 692 030 km 2. Z toho 20 % je poušť, a jen 6 % je orná půda. Nejzápadnější bod Austrálie je Steep point, nachází se v Západní Austrálii na úrovni 113 09 západní délky. Nejvýchodnější bod je Byron bay ve státě Queensland, který leží na 153 39 východní délky. Nejjižnější bod je South East Cape ve státě Tasmania 43 39 jižní šířky. V Austrálii je to pak Wilson s Promontory ve státě Victoria 43 39 jižní šířky. Nejsevernější bod je Cape York ve státě Queensland ležící na 10 41 severní šířky. Ze západu na východ je to přibližně 4 000 km a ze severu na jih Tasmánie je to 3 680 km. [1], [2], [3], [4]. Nejvyšší bod Austrálie se tyčí do výšky 2 228 m. n. m. Je to hora Mount Kosciuszko, v New South Wales. V pohoří Snowy Mountains, kde se hora nachází, napadá více sněhu, než ve švýcarských alpách. Je to jediné pohoří s nadmořskou výškou nad 2 000 km. Nejnižší bod Austrálie je národní park Lake Eyre, který se nachází v South Australia. Jezero Eyre je 15 metrů pod mořem a se svojí rozlohou 9 522 km 2 je také největším jezerem. Nejdelší říční systém je Murray river s délkou 2 520 km. [4] 11
Východní pobřeží Austrálie omývá Tichý oceán, západní Indický oceán. Sever oblévá Timorské a Arafurské moře, kde se také nachází zátoka Carpentaria, jihovýchod Austrálie pak Tasmánské moře a severovýchod Korálové moře. Jih Tasmánie a jižní pobřeží Austrálie obklopuje Jižní oceán, kde velkou část tvoří Velká australská zátoka. Mezi pevninou a Tasmánií se nachází Bassův průliv, zatímco mezi Cape Yorkem a Papua New Guinea se nachází Torresův průliv. Pobřeží Austrálie je dlouhé 59 736 km. [2], [3], [4] Obr. 1: Poloha Austrálie (zdroj: cs.wikipedia.org) 2.1.2 Reliéf Jak již bylo zmíněno, výšková členitost Austrálie je velmi nízká. 96 % plochy je nižší než 600 m. Reliéf Austrálie můžeme rozdělit do čtyř hlavních oblastí: Západoaustralská plošina Tato plošina se rozkládá na celé polovině západní Austrálie. Střední část této plošiny je tvořena Velkou písečnou pouští (Great Sandy Desert, poušť má písečný charakter s dunami až 30 m. vysokými, poušť sahá až k osmdesáti mílové pláži), Velkou Viktoriinou pouští (Great Victoria Desert, část pouště je kamenitá a část písčitá, Gibsonovou pouští (Gibson Desert, má kamenitý charakter). Do hromady pouště zabírají plochu 1 760 000 km 2. Na jihu Velká Viktoriina poušť přechází v Nullarborskou krasovou tabuli. Je to suchá rovina, která spadá do oceánu 90 150 metrovými útesy. Severně od Velké písečné pouště se zvedá pohoří Kimberley (nejvyšší hora Mt. Hann 853 m. n. m.). Jihozápad Západoaustralské plošiny je typický velkým množstvím solných jezer. Ve střední části plošiny nalezneme pásmo silně denudovaných (obnažovaných, odkrytých) zlomových pohoří souhrnně nazvaných Středoaustralské ostrovní hory. Do pohoří patří Macdonnelllovo pohoří (nejvyšší hora 12
Mt. Liebig 1524 m. n. m.) a Musgraveovo pohoří (nejvyšší hora Mt. Woodrofe 1515 m. n. m.). Západ plošiny tvoří Hamersleyovo pohoří, pohoří Barlee Range a Darlingovo pohoří. Na jihu plošiny je pohoří Stirling Range. V oblasti Západoaustralské plošiny nalezneme nejznámější horu Austrálie Uluru (350 m. vysoká). Dnešní tvar získala důsledkem větrné a vodní eroze. Typicky červená barva nejen Uluru, ale i severozápadní části Austrálie vzniká nadměrným množstvím oxidu železa. (Brinke, 1987, str. 24 27) Středoaustralská plošina Celá Středoaustralská plošina se vyznačuje plochým reliéfem, většinou nepřevyšujícím výšku 100 m. Plošina Barkly (do 600 m. n. m.) a hřeben Selwyn Range (do 700 m. n. m.) rozděluje tuto plošinu na dvě části. Na severu kolem Carpentarského zálivu najdeme nížiny, které jsou složené z křídových vápenců a pískovců. Na jihu nalezneme Velkou artéskou pánev největší zásobárnu podzemní vody na světě (zabírá rozlohu 1 711 100 km 2 ). Na jihu Velké artéské pánve se nachází nížina kolem řeky Murrey a jezero Eyre. (Brinke 1987, str. 27 28) [5] Jihoaustralská hornatina Je to hrasťové pohoří složené z žuly, ruly a staropaleozoických hornin. Jihoaustralská hornatina má poledníkový směr. Největší pohoří, které zde najdeme je Flindersovo pohoří (nejvyšší hora této oblasti St. Mary s Peak - 1 189 m. n. m.) a Mt. Lofty Range. Západní hranicí Jihoaustralské hornatiny je Velký jihoaustralský příkop (od Spencerova zálivu k Torrensovu jezeru). (Brinke, 1987, str. 28) Východoaustralské hory Hory kopírují celé východní pobřeží od Wilsonova mysu až k Yorskému mysu ve vzdálenosti od 80 do 100 km od moře. Jsou 80 160 km široké a dosahují průměrné výšky 1 000 m. n. m. Do Východoaustralských hor se zařazuje i pohoří Tasmánie. Hory členíme na pět částí: Oblast mezi Yorským mysem a Brisbane pásmo dlouhé 2 000 km. Složeno z předkambrických hornin na severu a vrstev paleozoika na jihu. Směrem k jihu se výška i šířka zvětšuje. Nejvyšší vrchol je Mt. Bartle Frere (1 611 m. n. m.) Pásmo se od nejvyšší hory dělí na dvě části - žulové pobřežní pásmo a Velké předělové pohoří. 13
Od Brisbane po Newcastle. Jsou to stolová pohoří, mezi něž patří Novoanglické hory (začínají jižně od Brisbane) a Liverpoolské hory. Oblast Modrých hor (Blue Mountains) a Sněžných hor (Snowy Mountains). Modré hory leží západně od Sydney a průměrná výška je 1 000 m. n. m. Nejvyšší australská hora Mt. Kosciusko (2 230 m. n. m.) se nachází ve Sněžných horách. Oblast okolí Melbourne. Začíná u pramenů řeky Goulburn a táhne se rovnoběžkovým směrem až k 142 v. d. Největších výšek dosahuje na východě (až 1 500 m.). Je zde mnoho sopečných kuželů např. Alarat a také Velká nížina Viktoriina. Tasmania. Ve střední části ostrova se rozkládá Centrální plošina, kde leží i nejvyšší bod Tasmánie a to Mt. Ossa (1 617 m. n. m.). Na severovýchodě ostrova se nachází Ben Lomond. (Brinke 1987, str. 29 31) Obr. 2: Mapa reliéfu Austrálie (zdroj: www.geography.upol.cz/soubory/lide/fnukal/au_03.pdf) 2.1.3 Podnebí Tím, že Austrálie leží na jižní polokouli, roční období jsou zde obrácená. Zima začíná v červnu a končí v srpnu a léto trvá od prosince do února. Austrálie se rozkládá kolem obratníku Kozoroha. 2/5 pevniny se nacházejí v tropickém pásmu a 3/5 pevniny v subtropickém pásmu. Jednotvárnost povrchu způsobuje rovnoměrné rozložení teplot. To je narušeno pouze v horských oblastech, kde teplota ubývá. Nejteplejší oblasti leží 14
na západním pobřeží (průměrná teplota v létě 35, v zimě se teplota pohybuje okolo 20-26 ). Nejchladnější oblast je jihovýchod Austrálie (průměrná letní teplota je 18, zimní kolem 10 ). Množství srážek závisí hlavně na rozložení nízkého a vysokého tlaku. V létě nízký tlak leží nad severozápadní Austrálií a vysoký tlak nad Velkým Australským zálivem. Díky tomu jsou tropické oblasti pod vlivem severovýchodních a severozápadních monzunů. V zimě je vysoký tlak nad severem pevniny a nízký tlak nad jižním pobřežím. Východoaustralské hory jsou pod vlivem pasátů, které mají v létě východní a v zimě jihovýchodní směr. Nejvíce srážek je na severovýchodním pobřeží v Port Souhlas (ročně spadá 3 600 4 190 mm srážek). Všeobecně pro Austrálii platí, že srážek ubývá směrem do vnitrozemí. Podle specifických zvláštností můžeme Austrálii rozdělit na pět klimatických oblastí: (Brinke,1987, str. 33 38) Oblast suchého a horkého kontinentálního podnebí - celá oblast trpí nedostatečnými srážkami. Suché vnitrozemí je jednou z nejteplejších oblastí na světě. Rozdíly v denních a nočních teplotách jsou až 48. Je to široký územní pruh ve středu kontinentu, který se táhne od jihozápadního okraje státu Queensland k západu. (Brinke, 1987, str. 40) Oblast mírného podnebí s celkem pravidelně rozloženými srážkami oblast zahrnuje stát Tasmánia, východní část státu Victoria a New South Wales. Období sucha zde nebývá. Srážky zde padají téměř po celý rok. Na území Australských Alp a nejvyšších polohách Tasmánie panuje studené podnebí. Na severu oblasti panuje již podnebí subtropické. (Brinke, 1987, str. 40 41) Oblast mírného až subtropického podnebí s výrazným zimním srážkovým maximem - srážky jsou zde rozloženy nerovnoměrně, jen několik procent srážek připadá na léto. Do oblasti patří jihozápadní cíp Austrálie, jihovýchodní část státu South Australia a západní část státu Victoria. Jihozápad má v průměru více srážek než východní část oblasti. (Brinke, 1987, str. 41 42) Oblast subtropického až tropického podnebí se srážkami přinášenými pasáty - celoročnímu působení pasátů je vystaven pouze pruh mezi Cooktownem a Bundatergem. Vliv pasátů je pozorován i jižně až po Brisbane. Teploty a srážky se zvyšují směrem k severu (Brisbane 20,5 a Cairns 24,7 ). (Brinke, 1987, str. 42) 15
Oblast tropického podnebí se srážkami přinášenými monzuny - do oblasti patří Arnhemská země, pobřeží Carpentarského zálivu, Yorský poloostrov a severozápadní pobřeží až po Broome. Období dešťů, po kterém přichází období sucha, je zde přesně vymezeno. Nejvíce srážek zde padá v období letního monzunu (listopad duben). Nejtepleji je zde v listopadu. Směrem do vnitrozemí srážek rychle ubývá. (Brinke, 1987, str. 42) 2.1.4 Hydrosféra Nedostatek vody patří k základním problémům australského hospodářství, 60 % pevniny je bez odtoku k moři (jižní část středoaustralské pánve, východní část Západoaustralské plošiny). Žádný jiný kontinent nemá tak obrovské plochy bez tekoucích řek. V důsledku období sucha a období dešťů dochází k proměnlivosti vodních stavů. (Řeky, které v období sucha vysychají, se nazývají creeky). Stále tekoucí řeky nalezneme pouze v Tasmánii, v tropickém severu a v oblasti Východoaustralských hor. Ze ¾ Austrálie patří k Indickému oceánu a z ¼ k Tichému oceánu. Hranici pro to tvoří Východoaustralské hory. Nejdelší řeka Murray river (se svým přítokem Darling je dlouhá 3 490 km) pramení na hoře Mt. Kosciusko. Murray-Darling river odvodňuje 1 072 000 km 2. Austrálie má asi 760 jezer. Přibližně 200 z nich se nachází v Západoaustralské plošině a 39 z nich je větší než 1 000 km 2. Největší jezero, jak již bylo výše zmíněno, je Eyerovo jezero, které je v období sucha vyprahlé a nachází se zde pouze řada malých jezírek. Nedostatek vody z řek částečně zachraňuje podzemní voda z Artéské pánve. Hloubka vrtů je od 3 do 2 100 m. dlouhá. (Brinke, 1987, str. 44 49) Poznámka autorky. Nedostatek vody Australané vnímají velmi vážně a přistupují k němu zodpovědně. Ve všech ubytovacích zařízení i restauračních zařízení Australané nabádají turisty k šetření s vodou. 2.1.5 Fauna a flóra Austrálie má unikátní a velmi odlišnou faunu a flóru. To je dáno především tím, že Austrálie byla po dlouhou dobu izolovaná od ostatních kontinentů, ale také biologickými a jinými účinky zeměpisného prostředí. Flóra v Austrálii tvoří samostatnou vegetační oblast. Asi 75 % druhů je endemických (trvale se vyskytujících jen na jednom místě). Rostlinstvo západní a východní Austrálie se vyvíjelo nezávisle na 16
sobě (jen 10 % druhů je společných). Západ a severovýchod Austrálie je velmi bohatý a suchý střed naopak velmi chudý. Pro jihozápad Austrálie jsou typické vlhké blahovičníkové (eukalyptové) a kapinicové (akáciové) lesy (buš). V Austrálii se nachází na 600 druhů eukalyptů, které jsou přizpůsobeny různému prostředí. Oblast západní a střední Austrálie je počtem druhů poměrně chudá. Ve vlhčích oblastech na západě se vyskytují opět blahovičníkové a kapinicové lesy. Ve vnitrozemí se nachází savany, stepi a pouště. V oblasti australských polopouští je rozšířená formace spinifexová (velmi tuhé, tvrdé a ostré trávy). Severovýchodní oblast (až po hranice státu Victoria) je na rostlinné druhy nejbohatší. Typické pro tento region jsou tropické deštné lesy a monzunové lesy. Jsou bohaté na různé druhy dřevin, lián, palem a mangrovových houštin na březích. V deštných lesích převládají stromovité kapradiny. Na jihovýchodě Austrálie v horských oblastech se vyskytuje alpínská a subalpínská vegetace. V nižších polohách jsou to blahovičníkové lesy. Stát Tasmania je počtem rostlinných druhů nejchudší. Na slaných půdách v jezerní oblasti Středoaustraslké pánve a na Nullarborské krasové tabuli se vyskytuje slanomilná buš, která je tvořena kapinicovitými, blahovičníkovými a přesličkovými keři. (Brinke, 1987, str. 52 57), (Austrálie, 2004, str. 53 58) Pro australská zvířata je charakteristický nedostatek vyšších savců a malý počet šelem. Jediná psovitá šelma v Austrálii je pes Dingo. Nejvíce se jich soustřeďuje na turisticky velmi oblíbeném ostrově Fraser Island, kde jsou nebezpeční obzvláště pro malé děti. Na pevnině jsou nejčastěji ve středoaustralských pustinách. Nedostatek šelem způsobil, že nižší savci jako vačnatci se v Austrálii silně rozšířili. Na sto druhů vačnatců žije v korunách dešťových lesů, v savanách a stepích, v horských oblastech a někteří se přizpůsobili i životu ve vodě. Nejznámější z nich jsou klokani, vombati, koaly. Na Tasmánii, kam se nedostal pes Dingo, žije tasmánský tygr, tasmánský ďábel či mravencojed. Pouze v Austrálii a na Nové Guineji se vyskytují ptakořitní ptakopysk, ježura a paježura. Je zde velké množství kalounů a netopýrů. 95 % ptactva je endemických. Vyskytují se zde medosavci, papouškové, emu a velmi populární lednáček obrovský zvaný kookaburra (je známý pro svůj typický křik připomínající lidský smích). Ve vodách žijí dva druhy krokodýlů. Krokodýl mořský (zvaný salties, menší zato agresivnější) a krokodýl sladkovodní (dorůstá délky až 6 m.). V Austrálii žije na 106 druhů hadů a 2 000 druhů pavouků, většina z nich je jedovatá. (Brinke, 1987, str. 58 63) 17
Původní flóra a fauna, která se vyvíjela po miliony let, byla vážně narušena s příchodem přistěhovalců, kteří s sebou přivezli i domácí zvířata a škůdce. Během dvou set let přistěhovalci dovezli ryby, plazy, savce. Ti způsobili životnímu prostředí nenávratné škody. Jedním z nejhorších vetřelců se stal králík. Na začátku devadesátých let dvacátého století se počet králíků odhadoval na 350 000 000. Také ropucha obrovská byla do Austrálie převezena, aby hubila hmyz, posléze se stala ničivým škůdcem sama. (Smith, 2009, str. 72) Turista vyrážející na cestu do Austrálie musí být velmi dobře informovaný o možném nebezpečí. Ve většině měst lze snadno narazit na jedovaté pavouky a hady. Například jedovatý pavouk snovačka Hasseltova, v Austrálii zvaný Red back, lze nalézt skoro na každé zahradě. Téměř na každé pláži je informační cedule o tom, jaké druhy medúzy se v dané lokalitě vyskytují a jak při popálení postupovat. Na severu, kde se nachází nádherné pláže a azurově modré moře, se vyskytuje velké množství prudce jedovatých medúz a do vody lze jít jen s neoprenem. Dále je tam reálné nebezpečí mořských krokodýlů a žraloků. Proto většina turistů do vody vůbec nevstoupí. 2.1.6 Přírodní dědictví UNESCO Na území Austrálie se nachází devatenáct památek zapsaných na seznam památek UNESCO. Do přírodního dědictví UNESCO je zapsáno dvanáct z nich. [75] 2.1.6.1 Velký bariérový útes (Great Barrier Reef) Jeden z nejznámějších symbolů Austrálie. Nachází se na severovýchodě Austrálie v Korálovém moři. Na seznamu UNESCO je zapsaný od roku 1981. Jedná se o největší komplex korálových ostrovů, který je dlouhý 2 000 km a široký od 2-150 km. Na Velkém bariérovém útesu se nachází přibližně 600 ostrovů, které představují opravdový ráj na zemi. Každý rok navštíví Velký bariérový útes 1 600 000 turistů. Nejčastějšími aktivitami turistů je šnorchlování, potápění a plavby na lodi s proskleným dnem. Velmi oblíbené jsou výlety na ostrovy Velkého bariérového útesu. [6], [7], [8] 2.1.6.2 Ostrovy lorda Howa (Lord Howe Island Group) Na seznamu památek UNECO byly zapsány v roce 1982. Nachází se 700 km severovýchodně od Sydney. Ostrovy zahrnují celkem čtyři ostrovy vulkanického 18
původu. Kombinace sopečných hor, deštných pralesů, palmových hájů a pastvin vytváří nezapomenutelný zážitek.[13] 2.1.6.3 Středovýchodní deštné pralesy (Central Eastern Rainforest Reserves) Prapůvodní deštné pralesy. Pocházejí z doby, kdy celý svět tvořil jeden kontinent - Gondwana. V izolaci se zde vyvinula unikátní flóra a fauna. Od roku 1994 je na seznamu světového dědictví UNESCO. [15] 2.1.6.4 Archeologické naleziště Riversleigh (Australian Fossil Mammal Sites Riversleigh) Přírodní park Riversleigh se nachází na jihu a park Naracoorte na severu východní Austrálie. Řadí se do seznamu UNESCO je 1994. [20] k deseti největším nalezištím zkamenělin na světě. Rok zapsání 2.1.6.5 Deštné pralesy Queenslandu (Wet Tropics of Queensland) Deštné pralesy leží mezi městy Cooktown a Townsville na severu východního pobřeží. Rozprostírá se na ploše 8 940 km 2. Wet tropics of Queensland je regionem velkolepých scenerií. Nachází se zde mnoho skalních soutěsek podél řek a vodopádů. Jeden z největších deštných pralesů v Austrálii je umístěn v Daintree River Valley. Deštný prales zasahuje až k pobřeží a tvoří tak nádherné pláže s bílým pískem, kokosovými palmami a tyčícími se horami deštného pralesa. [17] 2.1.6.6 Žraločí zátoka (Shark bay) Zátoka se nachází na nejzápadnějším místě Austrálie a rozkládá se na 23 000 km 2. Najdeme tam pět z dvaceti šesti australských ohrožených druhů a také 35 % australských ptáků a hojné množství mořských rostlin a živočichů. Mnoho turistů jezdí do Shark bay, aby viděli pláž zvanou Shell beach. Pláž, kde místo písku jsou malé mušle. [18] 2.1.6.7 Ostrov Fraser (Fraser Island) 120 km dlouhý ostrov Fraser se rozprostírá podél pobřeží severního Queenslandu. Na seznam UNESCO byl ostrov zapsán v roce 1992 jako největší písčitý ostrov na světě. Kromě písčitých dun naleznete na ostrově deštný prales a sladkovodní jezera. 19
Ostrov obývá mnoho divokých psů Dingů. Dominantou ostrova je starý vrak na pobřeží. [19] 2.1.6.8 Herdův ostrov a McDonaldovy ostrovy (Heard and McDonald Islands) Jde o subantarktické ostrovy s neporušeným ekosystémem 1 500 km severně od Antarktidy a 4 000 km jihozápadně od Austrálie. Na ostrově nalezneme obrovské množství tučňáků a tuleňů ležících na plážích. Ostrovy jsou považovány za jednu z největších přírodních památek světa. [21] 2.1.6.9 Ostrov Macquarie Je chráněným územím státu Tasmania. Od roku 1997 je na seznamu světového dědictví UNESCO. Je jediným místem na světě, kde horniny zemského pláště vystupují na povrch. [22]. 2.1.6.10 Krajina Modrých hor ( Greater Blue Mountains Area) Pohoří Modrých hor se nachází 100 km severně od města Sydney. Je to oblast s dech beroucími výhledy, strmými útesy, hlubokými údolími, unikátní faunou a florou je zde obrovské množství vzácných druhů eukalyptů.[23] 2.1.6.11 Národní park Purnululu (Purnululu National Park) Park se nachází 300 km od malého města Kununurra ve státě Western Australia. Národní park se rozkládá na 2 400 km 2. Je velmi populární pro oblast, která se nazývá Bungle Bungle. Byla objevena teprve před 50 lety. Bungle Bungle je proslulá nádhernými oranžovo-červenými skalními útvary. Oblast je také známá velkým množstvím baobabů. [24] 2.1.6.12 Pobřeží Ningaloo (Ningaloo Coast) Jedno z nejkrásnějších míst Western Australia. Podél pláže se táhne útes, který začíná už 300 m. od pobřeží a utváří tak krásnou lagunu ideální pro vodní sporty. Útes je osmdesát kilometrů dlouhý a tři až sedm kilometrů široký. Nejznámější a nejoblíbenější letovisko v této oblasti je Coral Bay. Díky křišťálově čisté vodě a bílým plážím můžete pozorovat želvy, barakudy, rejnoky či krmit delfíny. [28] 20
2.1.7 Národní parky V Austrálii se nachází více jak 500 národních parků, které zahrnují deštné pralesy, pusté oblasti vnitrozemí, úzké pásy pobřežních dun, horská pásma i útesy. Celková plocha národních parků je přes 28 000 000 ha - 4% z celkové rozlohy pevniny. Dalších 6 % Austrálie tvoří státní lesy, přírodní rezervace a přírodní parky. Každý stát si své národní parky vyhlašuje a provozuje sám. Národním parkem je většinou vyhlášena rozsáhlá oblast, která se vyznačuje nenarušenou přírodou a vysokým počtem chráněných druhů rostlin a zvířat. První národní park byl vyhlášen již 26. 4. 1879 při pobřeží jižně od Sydney, jmenuje se Royal National Park. Je to druhý národní park na světě, první byl Yellowstone National Park v USA. Na návštěvníky národních parků obvykle čeká tábořiště, často se sprchami a toaletami. Ve většině národních parků jsou betonové chodníky, které zpřístupňují vozíčkářům některé základní oblasti. Ve větších parcích nechybí ani informační centra. Do národních parků, jako je například Fraser Island, je zvířatům vstup zakázán. V období sucha je zde také velmi přísný zákaz rozdělávání ohně. Mezi nejznámější a nejoblíbenější národní parky patří právě ty, které jsou zapsané na seznamu UNESCO. (Austrálie, 2004, str. 60), [29] 2.2 Kulturně municipální předpoklady 2.2.1 Historie Původní obyvatelé Austrálci neboli Aboridžinci pravděpodobně přicházeli v mnoha vlnách z jihovýchodní Asie přes pevninský most, který tvořila Malajsie s Novou Guineou. K prvnímu osídlení došlo před 53 000 až 59 000 lety v oblasti Malakunanja na severu kontinentu (Ladislav Nejman, 2005). Austrálci obývali celé území Austrálie většinou v menších kmenech, kterých bylo okolo 500. Každý kmen měl odlišnou kulturu, jazyk i víru. Z jejich kultury se dochovalo mnoho skalních maleb téměř po celé Austrálii, které lákají mnoho turistů. Nyní tvoří Aboridžinci 2,4 % z celkové populace, což je okolo 460 000 obyvatel z 22 262 501. [30], [31], [32] První zmínky o Austrálii byly spíše spekulativní. Ve 2. století př. n. l. byla zaznamenána na glóbu Kratem z Mallu. Také ji ve 2. století n. l. zaznamenal Klaudius Ptolemaios ve své mapě. Nazval ji Terra Australis Incognita. O první objevení Austrálie 21
v roce 1606 se zasloužil holandský kapitán Willem Janszoon, který s lodí Duyfken připlul k západnímu pobřeží Cape York. Mezi roky 1606 až 1770 připlulo k západnímu pobřeží přibližně 54 evropských lodí. Včetně lodě, které velel Abel Tasman. Tasman zmapoval severní, západní, jižní pobřeží a Tasmánii. Austrálii pojmenoval jako Nové Holandsko. V roce 1770 připlul James Cook se svou lodí Endouver k jihovýchodnímu pobřeží a zakotvil v Botanic Bay (dnešní Sydney). Objevený kus pobřeží zmapoval a nazval ho New South Wales. Tyto objevné cesty dodnes připomíná město Cooktown, kde Cookova loď najela na korály a musela zde být opravena. (Brinke, 1987, str. 11. 16), [33], V roce 1783 musela britská vláda uznat nezávislost severoamerických států a tím zde Velká Británie ztratila své državy, kam, až doposud deportovala trestance. Pro britskou vládu vyvstal naléhavý problém najít vhodné místo pro založení trestanecké kolonie a postarat se o část severoamerických kolonistů. Účastník Cookovy plavby Joseph Banks navrhl jako další místo pro trestaneckou kolonii Botanickou zátoku. Severoameričtí kolonisté mezi rozhodováním kam kolonie umístit se přesídlili do Kanady a tak se do Austrálie přesunula pouze trestanecká kolonie. (Brinke, 1987, str. 65). Mezi 18. a 20. lednem 1788 připlula do Botany Bay první flotila 11 lodí s 1 350 lidmi (z toho 736 trestanců) v čele s kapitánem Arturem Philipem. Prvních 16 let se pěstování obilnin a chovu dobytka nedařilo (trestanci chovu nerozuměli) a kolonie byla závislá na dodávkách z Velké Británie. Přínosnější byl lov velryb a tuleňů. Situace se zlepšila až s přílivem svobodných přistěhovalců. Ti, spolu s důstojníky a dozorci zabírali rozsáhlé pozemky, na kterých pracovali trestanci. Po ukončení trestu se trestanci stali svobodnými osadníky, stejně jako vojáci a měli nárok na dvacetihektarový pozemek. Časem se začalo dařit chovu ovcí, vznikaly velké ovčárské farmy. Díky snaze najít nové pastviny dochází k mapování jihovýchodního území a přibližně v polovině 19. století byla probádána i západní a severovýchodní část Austrálie. Vznikají nové kolonie (Tasmania, Queensland, Victoria) a v Austrálii je v roce 1850 na 405 356 Evropanů. (Brinke, 1987, str. 66-70), [33], Osidlování území hlavně ve východní oblasti znamenalo velmi vysoké úmrtí v populaci aboridžinců. Umírali na dosud pro ně neznámé choroby, docházelo k násilnostem na hranicích osídlených území. Zpočátku byla situace mezi Aboridžinci a kolonizátory 22
založená na výměně potravin, vody, oblečení. Austrálci kolonizátorům pomáhali hledat dobrá místa na pastvy. Vztahy byly zpočátku podporovány guvernérem Phillipem. Ovšem do té doby, než domorodci zjistili, že půda a přírodní zdroje, na nichž závisí jejich životy, byla vážně narušena kolonizátory. Proto kmen Eora v okolí Botany Bay mezi lety 1790 a 1810 podnikl řadu útoků na kolonizátory. Od roku 1918 až do roku 1970 domorodcům násilně odebírali děti a posílali je daleko od nich k převýchově. Aboridžinci neměli žádná práva, většinou se stali sluhové Australanů. Volební právo získali až roku 1967. Ztráta půdy, převýchova dětí a alkohol, který do té doby neznali, způsobil zánik jejich kultury. (Smith, 2009, str. 19 21) V květnu v roce 1851 Edward Hargraves nalezl zlato nedaleko města Bathurst. Oblast pojmenoval Ophir. O 6 měsíců později bylo nalezeno velké množství zlata ve Victorii v korytech potoků a řek. To způsobilo obrovský příliv zlatokopů z celého světa. Již v roce 1852 každý týden do přístavu v Melbourne připlouvalo na 1 800 zlatokopů. Během roku 1851 až 1861 vzrostl počet obyvatel na 1 168 149 (Aboridžince do statistik nepočítali). Z osad vznikaly bohatá města jako (Gympie, Charters Towers, Halls Creek, kde se nacházelo velké množství hotelů, restaurací a bank). V roce 1860 byl prozkoumán střed Austrálie Johnen Mcdounallem Stuartem. O dva roky později přešel Austrálii z jihu na sever. Dnes podél této trasy vede Stuart Highway silnice spojující sever s jihem, jedna z hlavních dopravních tepen. V letech 1890 1901 se z velkých měst jako je Melbourne, Sydney a Brisbane stávaly velkoměsta. [34], [35], (Smith, 2009, str. 44 46) Po dlouhých diskuzích a diplomatických jednáních se 1. 1. 1901 spojily jednotlivé kolonie a vytvořily Australské společenství (Commonwealth of Australia). Austrálie v tu dobu neměla hlavní město a tak oslavy probíhaly v Sydney a ústava vznikala v Melbourne ve druhém patře hotelu Windsor. Při volbě, které z velkých australských měst se stane hlavním městem, se kolonie nemohly dohodnout, a tak se rozhodly založit město nové - Canberru. Od téhož roku začala politika tzv. bílé Austrálie. Kolonizátoři se snažili zamezit příliv především asijských přistěhovalců. (Smith, 2009, str. 46) Ačkoliv Austrálie byla během válek napadena jen dvakrát (a to za 2. sv. války bombardováním Darwinu a připlutí ponorek do přístavu v Sydney), skoro v každém větším městě stojí památník vojákům padlých během válek, kterých se zúčastnili. Během první světové války se Australané zúčastnili bitev o Gallipoli, Somme, Spres, 23
Passchendaele. Do války narukovalo na 416 809 mužů, z nichž přes 60 000 bylo zabito a přes 156 000 zraněno. Austrálie měla v roce 1914 populaci 4 971 778. Oběti 1. sv. v. Australanům připomíná státní svátek Anzac Day (Australian and New Zealand Army Corps) slavený 25. dubna. Poválečná vláda si uvědomovala ohromné ztráty na životech, ve srovnání s počtem obyvatel a tím i určitou zranitelnost, a tak podpořila imigrační program s názvem Populate or parish (Zalidňuj nebo zahyň). Jednalo se o zvýšení počtu obyvatel novými přistěhovalci ročně o 1 %. Přistěhovalci byli převážně z Velké Británie, Itálie, Německa, Řecka, stále působila politika bílé pleti. Poslední stopy diskriminace se vytratily až s nástupem premiéra Gougha Withlama v roce 1972. Tvář dnešní Austrálie se začala formovat právě díky Withlamově vládě, který legalizoval homosexualitu, provedl změny ve zdravotnictví a školství, podporoval umění a práva Aboridžinců. [34], [36] (Smith, 2009, str. 46 53) 2.2.2 Kultura a životní styl Australská kultura je unikátní směsí zavedených tradicí a nových stylů. Původními obyvateli jsou již zmínění Aboridžinci. Ti jsou označováni, za jednu z nejstarších kultur na světě. Zbytek obyvatel je tvořen přistěhovalci nebo potomky přistěhovalců, kterými je i výrazně ovlivněná australská kultura. Přistěhovalci výrazně obohatili každý aspekt života od podnikání po umění, vaření, vědu a sport. [80] Austrálie je zemí multikulturní. Velmi dobře tuto zemi vystihuje projev australského bývalého předsedy vlády Kevina Rudda. Projev, byl adresován muslimům, kteří chtějí žít podle islámského práva Sharia (ti napadli předsedu vlády ze špionáže národních menšin) říká: Přistěhovalci, ne Australané, se musí přizpůsobit. Přijměte to, nebo odejděte( ). Naše kultura se vyvíjela během více než dvou století bojů, pokoušení a vítězství milionů mužů a žen, jež usilovali o svobodu. Mluvíme převážně anglicky, ne španělsky, libanonsky,( ) či jinak. Tudíž, pokud se chcete stát součástí naší společnosti, naučte se jazyk! Většina Australanů věří v Boha. Není to žádný politický pravicový nátlak, ale prostý fakt, neboť právě křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských principech, ( )Pokud vás bůh obtěžuje, navrhuji vám, abyste uvažovali o jiné části světa jako svém domově, neboť Bůh je součástí naší kultury. Vaši víru můžeme akceptovat, a nebudeme 24
se ptát proč. Vše, co žádáme, je aby jste vy akceptovali tu naši a žili s námi v souladu a pokojném soužití. Tohle je naše země, naše půda a náš způsob života a dáme vám veškerou příležitost k tomu, abyste toho všeho mohli užívat. Ale jakmile jste si začali stěžovat, naříkat o naší vlajce, našich závazcích, naší křesťanské víře nebo našem způsobu života, ( ) Pokud jste nešťastní, odejděte. Nenutili jsme vás sem přijít. Požádali jste, abyste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás. [81] Australana si často lidé představují jako drsného člověka s kloboukem na hlavě, jak loví krokodýla a pije pivo. Opak je, ale pravdou. Většina obyvatel žije ve městech, kde den začíná velmi brzo. Už o půl šesté potkáváte mnoho lidí, kteří sportují, či děti hrající si ještě předtím, než půjdou do školy (Je to dáno také tím, že ráno je ještě příjemné teplo. V létě přes den teploty šplhají až k 40 ). Na víkendy či prázdniny jezdí rodiny s karavanem na pláže nebo kempovat do národních parků. Nejoblíbenějším pitím v Austrálii je víno. Australané milují sport (mnoho z nich jen pasivně, 60 % obyvatel trpí nadváhou či obezitou). Nejoblíbenějším sporty je fotbal, ragby, kriket, netbol. (Austrálie, 2004, str. 42-46) 2.2.3 Kulturní památky UNESCO V Austrálii se nachází tři kulturní památky a čtyři smíšené památky zapsané na seznamu UNESCO. [75] 2.2.3.1 Královská výstavní budova a zahrady Carlton (Royal Exhibition Building and Carlton Gardens) Královská výstavní budova byla postavena v zahradách Carlton v Melbourne během let 1879 1880 pro mezinárodní výstavu, která se konala v roce 1880. Při druhé mezinárodní výstavě konané v roce 1888 výstavní budovy navštívilo na 2 200 000 návštěvníků, což činilo 69 % celkové populace Austrálie. Je to jedna z největších památek na mezinárodní výstavy. [25] 2.2.3.2 Budova opery v Sydney (Sydney Opera House) Architektem této slavné budovy v Sydney je Jørn Utzon. Ročně ji navštíví více jak 4 000 000 turistů. Každý rok se v Sydney Opera House koná na 2 500 divadelních představení, výstav a jiných kulturních akcí. [26] 25
2.2.3.3 Australské trestanecké osady (Australian Convict Sites) Památka zapsaná na seznamu UNESCO zahrnuje jedenáct bývalých trestaneckých osad, které byly založeny v 18. a 19. století. Šest trestaneckých osad nalezneme v Tasmánii, čtyři ve státě New South Wales, jednu ve Fremantlu ve státě Western Australia. Trestanecké osady zachycují život trestanců převezených převážně z Anglie.[27] 2.2.3.4 Národní park Kakadu (Kakadu National Park) Kakadu se rozprostírá na severu státu Northern Territory (oblast zvaná Top End), 170 km jihovýchodně od města Darwin. Je to nádherné místo, které nabízí poznání nejen exotické přírody, ale také starověké kultury aboridžinců (v parku je velké množství nejstarších dochovaných skalních maleb). Nachází se zde více jak 280 ptačích, 50 sladkovodních, 10 000 hmyzích, 1 600 rostlinných druhů a 60 druhů savců. Velmi důležitým faktorem při návštěvě národního parku je období. Říká se, že Kakadu má šest ročních období monzunové období od prosince do března, bouřkové období v dubnu, chladné, ale stále vlhké období od května do června, studené období v červenci až září, horké období od konce září do října a před monzunové bouřkové období v listopadu a prosinci. Doporučená doba pro návštěvu parku je v období sucha, které na severu panuje od května do října. Patří do smíšených památek zapsaných na seznam UNESCO. [9], [10] Národní park Uluru-Kata Tjuta (Uluru-Kata Tjuta National park) Obrovský skalní útvar Uluru a skalní dómy Kata Tjuta se nachází uprostřed pouště ve státě Northern Territory. Uluru je obrovský, kulatý, červený pískovcový monolit. Je vysoký 340 m. a v obvodu měří 9,4 km. Australská vláda Uluru v roce 1985 navrátila lidem z kmene Ananga, kterým od pradávna patřil a má pro ně obrovský význam. Národní park je jedním z největších ikon Austrálie. Patří do smíšených památek zapsaných na seznam UNESCO [16] 2.2.3.5 Jezera Willandra (Willandra Lakes Region) V tomto regionu nalezneme zbytky vyschlých jezer a pískových útvarů, které mají původ v pleistocénu. Byly zde nalezeny známky lidského osídlení z doby před 45-60 tisíci lety a zachovalé fosilie vačnatců. V oblasti 2 400 km 2 velké se nachází pět velkých 26
a čtrnáct malých vyschlých jezer. Oblast leží na severozápadě státu New South Wales. Patří do smíšených památek zapsaných na seznam UNESCO. [11], [12] 2.2.3.6 Tasmánská divočina (Tasmanian Wilderness) Oblast zabírá přibližně 20 % státu Tasmania, tedy 14 000 km 2. Tasmánskou divočinu tvoří šest národních parků a dvě rezervace. Region je domovem mnoha ohrožených živočišných druhů. Nachází se zde nejhlubší a nejdelší jeskyně v Austrálii, nejdéle žijící stromy a největší rostliny na světě. Patří do smíšených památek zapsaných na seznam UNESCO. [14] 27
3 Destinace cestovního ruchu v Austrálii Turistická destinace je v užším smyslu cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu. V širším smyslu pak země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. (Pásková, Zelenka, 2002, str. 59) Drtivá většina destinací cestovního ruchu se nachází u pobřeží. Nejoblíbenější destinace kromě měst nalezneme na východním a jižním pobřeží. 3.1.1 Cairns Klidné tropické město umístěné na severu státu Queensland, je vynikajícím zázemím pro objevování okolních atraktivit jako je Daintree national park, Fitzroy national park (ostrov na útesu), nádherná pláž Mission Beach, města Coocktown a Port Douglas, krokodýlí farma a samozřejmě Velký bariérový útes. Denně z přístavu vyplouvá mnoho výletních lodí směřujících na útes. 3.1.2 Whitsunday Island Tyto ostrovy jsou pravděpodobně nejznámější z celé Austrálie. Korálové útesy lemují bílé pláže pěti ostrovů. Nejznámější ostrov je Hamilton. Oblast je známá pro jachtaření. Na ostrovech se nachází několik luxusních hotelů. Větší část ostrovů je neobydlená. (Austrálie, 2004, str. 376) 3.1.3 Hervey Bay Město se nachází 120 km od města Bundaberg (známé pro výrobu australského rumu Bundaberg). Turisté přijíždějí do Hervey Bay především pro pozorování velryb a delfínů. Z přístavu vyplouvají trajekty na ostrov Fraser Island. Ve městě je mořské akvárium a muzeum žraloků. 28
3.1.4 Noosa Head Nádherné přímořské letovisko plné kaváren a restaurací u moře. Město obklopuje národní park Noosa Head spoustou krásných pláží. Nejčastější aktivitou v destinaci je surfování a vodní sporty. 3.1.5 Brisbane Třetí největší město v Austrálii je plné divadel, galerií, knihoven. Městem protéká řeka Brisbane, která rozděluje centrum města na centrální obchodní distrikt a klidnější část zvanou South bank. Ve městě je krásná botanická zahrada, městské přírodní koupaliště, kosmopolitní čtvrť plná restaurací a kaváren zvaná West End. 3.1.6 Gold Coast 35 km dlouhé pobřeží je plné luxusních letovisek, restaurací a kaváren. Do města přijíždí především mladí turisté. Nejznámější město z oblasti Surfers Paradise je známé pro svůj nejrušnější noční život v Austrálii. Ve vnitrozemí oblasti je množství národních parků. 3.1.7 Byron Bay Nejvýchodnější bod Austrálie ve státě New South Wales je Mekkou surfařů. Nádherné poklidné městečko, nad kterým se tyčí modrobílý maják. Každé ráno je maják v obklopení mnoha lidí, sledujících východ slunce. 3.1.8 Darwin Hlavní město Northern Teritory je tolik odlišné od ostatních hlavních měst. Každý čtvrtek a neděli se pořádají trhy, kde si turista může vyzkoušet jak hraní na didžeridu, tak ochutnat pochutiny jako steak z krokodýla, opečeného hada a mnoho dalších. Trhy jsou známé po celé Austrálii. Darwin je hlavní zastávkou cestovatelů před návštěvou národního parku Kakadu a Litchfield (oproti Kakadu je tento národní park menší, nabízí však podobné atraktivity a neplatí se vstupné). 29
3.1.9 Kathrine Nalézá se na trase Alice Springs - Darwin u národního parku Kathrine, kde jsou krásné skalní soutěsky. Ve městě je potřeba dbát zvýšené ostražitosti a v noci není rozumné procházet se po městě, kvůli zvýšené kriminalitě. 3.1.10 Alice Springs Město, které je uprostřed ničeho, tak by se dalo popsat Alice Springs. Turisté zde často stráví pár dní před návštěvou národního parku Uluru. Velmi oblíbené jsou zde projížďky na velbloudech, lety balonem a projížďky na kole. 3.1.11 Broome Nachází se na západě Austrálie. Je nejblíže oblasti Kimberley a národnímu parku Purnululu (viz památky UNESCO). Kvůli velikým vzdálenostem ve státě Western Australia ve městě zastaví každý, kdo projíždí. 3.1.12 Exmouth Jedno z nejvíce navštěvovaných měst Western Australia. Nachází se u pobřeží Ningaloo (viz památky UNESCO). 3.1.13 Monkey Mia Opět velmi oblíbené středisko cestovního ruchu, které je blízko Shark Bay. 3.1.14 Perth Hlavní město Western Australia. Centrum města je podobné Brisbane. Na pobřeží se nachází čtvrť Fremantle (jedna z trestaneckých osad Austrálie). 3.1.15 Sydney Největší australské město, proslavené hlavně budovou Sydney Opera House a Sydney Harbour Bridge (obrovský most spojující městské části). Surfaři jezdí především na Bondi Beach (městskou pláž). Turisté po návštěvě Sydney nejčastěji přejíždí do národního parku Blue Mountines a Canberry (V hlavním městě Austrálie je množství 30
památek jako Stará budova parlamentu, Australský válečný památník, Národní galerie, Národní muzeum). V Sydney je mnoho organizátorů a cestovních kanceláří pořádající výlety a kulturní akce pouze pro gaye a lesby. 3.1.16 Melbourne Hlavní město státu Victoria označují Australané jako melting pot (místo, kde žije nebo se setkává mnoho národností). Město Melbourne je oblíbené pro mnoho kulturních a sportovních akcí, jako je Melbourne Cup (dostihy), Australia Grand Prix, tenisový turnaj Australia Open. V blízkosti se nachází známá Great Ocean Road - cesta podél oceánu, která zavede turisty ke skalním útvarům Dvanáct apoštolů. 31
4 Selektivní předpoklady cestovního ruchu Zahrnují předpoklady demografické (hustota, věková struktura obyvatelstva, pohlaví), předpoklady politické (politická stabilita/nestabilita, válka, terorismus, nacionalismus, rasismus, bezpečnostní situace), předpoklady sociologické ( ), předpoklady urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), předpoklady ekologické. (Pásková, Zelenka, 2002, str. 262) 4.1 Demografie Na celkovou rozlohu Austrálie (7 692 030 km 2 ) zde žije 22 262 501 obyvatel (leden 2013), což je na tak obrovskou rozlohu velmi malé zalidnění. Často se počet obyvatel porovnává s počtem klokanů žijících v Austrálii, těch je na čtyřicet miliónů. [37], [38] Národnostní složení tvoří 92 % bělochů, 7 % asiatů, 1 % aboridžinců a ostatních. Národnostní složení Austrálie patří k nejpestřejším na světě. Při sčítání lidí v roce 2001, 23 % obyvatel bylo narozeno v jiné zemi.[38] Ze sčítání lidí z roku 2006 vyplývá, že v domácnostech mluví 78,5% anglicky, 2,5 % čínsky, 1,6 % italsky, 1,3 % řecky, 1,2% arabsky, 1 % vietnamsky, dalšími jazyky mluví 8,2 % obyvatel a 5,7 % bylo nespecifikovaných. V Austrálii žije 12 628 761 mužů s průměrným věkem 37,1 let a 9 633 740 žen s průměrným věkem 38,6 let. Průměrná délka života mužů je 79,48 let a žen 84, 45 let. 89 % obyvatelstva žije ve městech. Města s nejvíce obyvateli jsou: Sydney 4 429 000 obyvatel, Melbourne 3 853 000 obyvatel, Brisbane 1 970 000 obyvatel, Perth - 1 599 000 obyvatel, Canberra 384 000 obyvatel.[38] 32
4.1.1 Češi v Austrálii V Austrálii žije na 31 000 Čechů. Většina z nich do země protinožců emigrovala po druhé světové válce a během let 1968 1969. Také mnoho z nich do Austrálie přijelo studovat anglický jaz yk, v zemi si našli práci a zažádali si o občanství. Nejvíce jich žije v Melbourne a Sydney, kde se také nachází Československé restaurace. Asi na dva tisíce Čechů žije i v Brisbane. [39] Poznámka autorky: Ve středu Austrálie, před vjezdem do města Batchelor, uprostřed státu Northern Territory, stojí z kamene vytesaná maketa Karlštejna, která je věnována Bernardu Havlíkovi. Bernie, jak mu místní přezdívali, spolu se svým kamarádem Milanem Vodičkou, zde založili obrovské cypřišové plantáže a také vystavěli velkou část města. Posledních pět let života se snažil z nevzhledného kusu skály vytvořit hrad Karlštejn. Umřel dříve, než ho stihl dostavit. Později na jeho počest hrad dostavěli obyvatelé města. U makety je i pomník s verši od Jaroslava Vrchlického. 4.1.2 Statistika příjezdu Čechů do Austrálie Ve snaze lepšího porovnání zdali obliba Austrálie u českých turistů klesá či stoupá, byl kontaktován imigrační úřad a australský statistický úřad za účelem získání statistických dat za posledních 10 let. Jako odpověď byl zaslán odkazy na data z let 2011 a 2012. Starší statistická data o příjezdovém cestovním ruchu jsou k dispozici pouze pro země, jejíž občané do Austrálie cestují nejčastěji. Mezi ně Česká republika nepatří. Do Austrálie za rok 2011 a 2012 přicestovalo celkem 6 606 občanů České republiky. 341 osob se studijními vízy, 365 za účelem přechodného pobytu a 5 602 turistů. Data jsou k dispozici na stránkách australského imigračního úřadu (Department of Immigration and Citizenship). [38] 4.2 Náboženství Tím, že je Austrálie multikulturní a v zemi žije velké množství národností, je zde i mnoho druhů náboženství. Podle sčítání lidu z roku 2006 je v Austrálii 27,4 % protestantů, 25,8 % katolíků, 2,7 % pravověrných, 7,9 % křesťanů, 2,1 % budhistů, 1,7 % muslimů, 13,7 % tvoří další 33