Travní porosty Vilém Pavlů Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Výzkumná stanice Liberec
Rozší šíření travního biomu ve světě
Vztah klimatu a nárůstu n travního porostu Intensita růstu r nadzemní biomasy kg sušiny*ha - 1 *den -1 140 120 100 80 60 40 Kontinentální Vlhká teplá Mediteránní Tropická Česká republika 20 0 Jaro Léto Podzim Zima
Travinný biom na Zemi 29% souše a z toho ¼ travinný biom a zemědělské kultury Rozloha travinného biomu 24 mil km 2 V mírném pásmu se přirozeně vyskytují tam, kde nedostatek vody nedovoluje růst souvislého lesa: stepi eurasie, prérie Severní Ameriky, pampy Jižní Ameriky, veldy jižní Afriky V tropickém pásmu to jsou některé typy savan Trávy, sítinovité, šáchorovité a byliny, většinou se jedná o hemikryptofyty
Travinné porosty v Evropě Převážná většina porostů je druhotná Původní travinné formace: 1) nad horní hranicí lesa 2) rašeliniště a močály 3) aluvia 4) fragmenty lesostepí 5) fragmenty xerotermních společenstev Všechny ostatní travní porosty jsou náhradními společenstvy lesů-po opuštění hospodaření (kosení a pastva) by došlo postupně k spontánnímu zalesnění Travní porosty: 1) přirozené 2) polopřirozené-malá dodatkové energie 3) umělé-produkční krátkodobévelká dodatková energie
Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů Od r. 400 n. l. Slované vyspělé dobytkářstvípastva hlavně v lesích 10. století mýcení lesů a rozšiřování orné půdy, postupně je žárové a úhorové hospodářství vystřídáno dvoupolným systémem, orba železným pluhem 2-4 páry volů, potřeba prac. sil otroctví, nevolnictví
Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů 30. letá válka pokles obyvatel na ½, ½ selských usedlostí opuštěna, ¼ polí zarostla lesem, ¾ půdy do rukou cizí šlechty, dovozy skotu pro doplnění stavů-tah 18. stol. trojpolní hospodářství (ozim, jař, úhor) Louky a pastviny majetkem vesnice občina, draha -pozemky horší kvality Pastva od časného jara do pozdního podzimu Skot ve stáji pouze v zimě málo hnoje
Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů Nedostatek zimního krmení- jedva teplé jarní slunce trávu ze země vyláká, hned u každé obce množství kostlivců dobytka rozličného druhu se z chlévů vyvláčí a na trávu vodí, aby ji obežrali. Člověk se musí svýma vlastníma očima přesvědčit, chce-li uvěřit jak vyhubenělý veškeren skoro dobytek na jaře bývá, že bez lidské pomoci téměř ani vstáti ani jíti nemůže, když se ponejprv na pastvu vede. (Ponaučné listy 1838) Pastevní patenty 1768, 1770-rozparcelování a zúrodnění pastvin převod na louky (splněna 1/7), zákaz lesní pastvy bezemci 19. stol. střídavé hospodaření
Podmínky v České republice Oblast přechodného středoevropského klimatu Roční produkce sušiny píce z travinných porostů je zhruba od 1 do 15 t.ha -1, 1-4 seče nebo pastevní cykly Západ - vliv oceánu X Východ - vliv kontinentu Přímořské vlivy - chladnější a deštivé léto a mírná zima Kontinentální vlivy - horké léto a zima se silnějšími mrazy
Délka období využit ití travních porostů Oblast (zemědělská terminologie) Fytogeogragcká oblast Počet dní Horská Oreophyticum 80-100 Podhorská Mesophyticum 150-180 Nížinná Thermophyticum 180-200
Nárůst nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny 90 100 80 70 60 50 40 30 20 Relativní přírůstek 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 0 10 Při letním přísušku Při příznivém podzimním počasí duben květen červen červenec srpen září říjen duben98 květen98 srpen01 červen98 červenec98 srpen98 září98 říjen98 duben99 květen99 červen99 červenec99 srpen99 září99 říjen99 duben00 květen00 červen00 červenec00 srpen00 září00 říjen00 duben01 květen01 červen01 červenec01 září01 říjen01 měsíce a roky IG EG g.m -2.den -1
Obhospodařování travních porostů Pastva Seč Mulčování Ponechání ladem
Seč a mulčování Seč 1-4x za rok Odvoz biomasy Oligotrofizace Mulčování 1-2x za rok Biomasa na povrchu
Pastevní systémy Rotační (rotational grazing, intermittent grazing) je pasení dvou a více pastvin (oplůtků), kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku Kontinuální (set stocking, continuous stocking) nepřetržité pasení dobytka během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku)
Rotační x Kontinuální
Kontinuální pastva nepřetr etržité pasení dobytka během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku) stálý nebo variabilním pastevním m tlak během b pastevní sezóny
Rotační pastva pasení dvou a více v pastvin (pastevních ploch, oplůtk tků) střídá se doba pasení s dobou obrůst stání oplůtku
Zimní pastva běžná pastva je v našich klimatických podmínkách možná zhruba do konce listopadu zvířata jsou celý rok na pastvině a v období nedostupnosti pastevního porostu jsou zvířata přikrmována oblastí s převahou písčitých půd a/nebo promrzlá půda zařadit do pastvin porosty pokosené zhruba v srpnu, které do konce vegetační sezóny dostatečně obrostou problém plísňová onemocnění
Extensivní pastva Mozaikovitost porostu Selektivita pastvy Šíření pastevních plevelů Negativní vlivy lze eliminovat údržbou porostůkosení nebo mulčování nedopasků
Intenzivní pastva Vysoké zatížení pastviny ve vztahu k produkci pastevní píce Nižší selektivita Vznik pastviny Podpora pastevních druhů Odpovídá historickému využívání Je možné mít intenzivní pastvu i na extenzivně obhospodařované pastvině bez použití minerálního hnojení!
Rozdíly louka x pastvina Frekvence defoliace Koloběh živin Druhové složení Pravidelné narušování povrchu- tvorba gapů
Louky:1-3 3 seče Frekvence defoliace Pastviny: 2-52 5 pastevních cyklů
Louka Odběry živin v závislosti na produkci a počtu sečíoligotrofizace, výnosem 3-7 t sušiny. ha -1 odebereme z 1 t sušiny: 7-18 kg N.ha -1 0,9-2,5 kg P.ha -1 7-20 kg K.ha -1 Koloběh živin Pastvina Tvorba nedopaskůeutrofizace, mozaiková struktura (až 20% plochy) 80-90 % živin se ve formě výkalů vrací zpět nespasený porost (nedopasky) výkaly spasený porost
Většina biomasy při půdním povrchu Velké množství prýtů zakrývajících celý povrch Recyklace živin Eliminace vysokých druhů Dlouhodobá tvorba pastviny 5-50 let Pastvina
Presence výkalů může e pokrývat aža 20%-permanentn permanentní intenzivní pastva koncentrace v okolí shromaždi dišť tvorba nedopasků mastná místa
Presence gapů pravidelné narušov ování povrchu paznechty výrazné po srážkách a na podmáčených místechm
Specifika pastevních porostů Odolný proti okusování a sešlapávání Proplétající se přízemní části rostlin pokrývají prakticky celý povrch půdy-u luk po pokosení zůstává strniště, které nezakrývá celý půdní povrch Pastviny nezakládáme jako dočasné, protože krátkodobě spásané porosty nemají pastevní drn, ale jsou to pouze spásané louky
Druhové složen ení pastevních porostů Základem pastevních směsí jsou: a) trávy: jílek vytrvalý, bojínek luční, kostřava červená, kostřava luční, lipnice luční, srha laločnatá. b) jeteloviny: jetel plazivý, štírovník růžkatý. Výsevem nevytvoříme pastevní ale luční porost. Za 5-10 let se vytvoří hustý drn a po 40 letech typicky pastevní porost.
Mechanické ošetřování travních porostů Smykování povrchu-nejdůležitější zásah na jaře, lehké pastevní smyky-výkaly, krtiny, mraveniště Válení povrchu pastviny-pouze u nově založených Vláčen ení povrchu pastviny-negativní vliv, poškození odnožovacích uzlin Kosení a mulčov ování nedopasků-ostrůvky, rovnáme povrch a roztíráme výkaly
Zakládání travních porostů Zakládání na orné půdě-do podsevu obilovin na zeleno Rychloobnova na oratelných stanovištích ch- výsev 1 měsíc po zaorání Rychloobnova na neoratelných stanovištích -nezaplevelené pozemky: diskové brány do 10 cm (3-5x) -zaplevelené pozemky: totální herbicid Bezorebný přísev sev-rotační nebo diskové ústrojí roztíráme výkaly hor nejlevnější ale časově náročné, využití půdní banky semen na nezaplevelených pozemcích Spontánn nní úhor
Hnojení dusíkem 2 systémy dusíkatého hnojení: 1) Intenzivní dusíkaté hnojení, které je založeno na maximálním využití dusíku travním porostem složeného převážně ztrav- NL, GB, D 2) Využívání symbiotických bakterií jetelovin, které při optimálním zastoupení jetelovin v porostu mohou pokrýt potřebu dusíku přibližně 100 kg.ha -1 N (při 30 % podílu jetelovin v porostu)
Hnojení ostatními živinami Při permanentní pastvě lze omezit nebo i vynechat hnojení (80-90% P ak se vrací) Fosfor -malý pohyb v půdě -nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu -eutrofizace Draslík -obecně není nedostatek v pastevní píci -tetanický poměr K : (Ca + Mg) v meq., 1 : 2,2 - nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu
Extenzifikace a cílená agroenvironmentální opatření pro TTP návrhy pro roky 2007-2011. Podopatření ošetřování TP Zatravňování orné půdy Základní managementová opatření Nadstavbová environmentální cílená opatření Opatření dle požadavků botanické složky Opatření dle požadavků zoologické složky Louky a pastviny Mezofilní a vlhkomilné louky Horské a suchomilné louky Trvale podmáčené louky a rašelinné louky Suché stepní trávníky a vřesoviště (Druhově bohaté pastviny) Louky s ponecháním nepokosených pásů Louky s hnízdištěm bahňáků Louky s hnízdištěm chřástalů
Děkuji za pozornost